Thomas Lohrer
ŠKŮDCI A CHOROBY ROSTLIN –
OBRAZOVÝ ATLAS 330 chorob a škůdců v okrasné i užitkové zahradě
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 1
08.09.21 13:20
2
Co najdete v této knize
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 2
8 Škůdcům na stopě
10 Ideální přístup: integrovaná ochrana rostlin 11 Užitečné organismy v akci 12 Velcí pomocníci na zahradě 13 Malí pomocníci na zahradě 14 Pasti, lepové pásy a spol. 14 Výběr vhodných odrůd 14 Aktivní prevence 15 Hygiena na zahradě – nutnost 16 Pouze v nouzi: chemické ochranné prostředky 17 Na co dávat při výběru a použití přípravku pozor
08.09.21 13:20
18 Co často souží okrasné rostliny na zahradě 30 Choroby a škůdci v okrasné zahradě 32 43 46 49 54 62 63 64 65 66 68 72 75 79 80 82 87
Javor Dřišťál Bříza Buk Zimostráz Čemeřice Plamének Jiřiny Pachysandra Jeřáb Břečťan Tis Dub Muchovník Hlohyně Smrk Šeřík
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 3
91 92 95 98 101 103 104 106 115 119 122 126 130 132 134 136 139
Zlatice Habr Dřín Líska Barvínek Třezalka Jírovec Borovice Bobkovišeň Levandule Zerav Ptačí zob Lilie Mahónie Sléz Pivoňka Plamenka
143 145 151 154 170 172 177 178 180 182 191 197
Zákula Pěnišník Akát Růže Kalina Brslen Cesmína Jedle Jalovec Vrba Hloh Skalník
08.09.21 13:20
4
198 Co často souží ovoce na zahradě 208 Choroby a škůdci na ovoci 210 228 236 242 248 251 258 260 267 275 278
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 4
Jabloně Hrušně Ostružiníky a maliníky Jahodníky Líska Třešně Broskvoně Slivoně Angrešty a rybízy Ořešáky Réva vinná
08.09.21 13:20
284 Co často souží zeleninu na zahradě 294 Choroby a škůdci zeleniny 296 303 311 316 332 337 341 346 356
Fazol Hrách Okurka Brukvovité Mrkev Saláty Chřest Rajčata Cibulová zelenina
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 5
366 Dodatky 368 Nedostatek živin a jeho projevy 369 Co chybí vašim rostlinám? 369 Přípravky pro ochranu a posílení rostlin 370 Pomoc ze „sítě sítí“ 371 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) 371 Některé z registrů a webových aplikací ÚKZÚZ 372 Další literatura 373 Rejstřík 382 Autoři fotografií
08.09.21 13:20
6
Jak se orientovat v této knize V přední části najdete choroby a škůdce Jak jsou informace uspořádány: u okrasných stromů, keřů a trvalek, v té další choroby a škůdce ovoce a zeleniny. U každé skupiny rostlin jsou nejprve před staveny obzvlášť běžné škodlivé organismy, které se mohou vyskytovat u různých druhů v dané kategorii rostlin. Následují 32 32 informace ke konkrétním rostli Brvnatky nám, v nichž jsou vybráni jejich Periphyllus, různé druhy Javor Polokřídlí nejvýznamnější škůdci a choroby – Životní cyklus základní údaje doprovázejí fotogra javorech se vyskytují Více generací za rok. Na z hlediska bionomie fie organismu a/nebo symptomů. různé druhy těchto mšic, jejich charakteristika a škodlivých účinků je ale ě vajíček na větvích Kromě českého označení je uve podobná. Přezimují ve form ují první mšice (saa s rašením listů se objev deno také vědecké jméno škůdce na mladých lissají mičky zakladatelky), které na jaře postarají o šítech. Okřídlení jedinci se nebo původce choroby, což vám letní sezonou se vývoj ření do okolí. S blížící se stadium letních larev. může pomoci při vyhledávání dal zpomaluje a tvoří klidové vní jedinci a po podzim se vyskytují pohla Na ších informací mj. na internetu. dou vajíčka. páření samičky opět nakla Příznaky poškození
Příznaky poškození uvádějí symptomy, které jsou na rostlinách viditelné.
Opatření jmenovaná pod nadpisem Prevence a ochrana je nutno chápat jako seznam možných kroků ke zvážení, bez vyznačení jejich důležitosti a hodnocení.
rostlinných šťáv V důsledku časného sání deformované a potrna listech vznikají různě y také mšice prohané listové čepele, někd Letní nymfy sedí dukují množství medovice. žilek a proti světlu přednostně podél listových napadení vede Silné se dají snadno rozpoznat. Lokálně narušená k předčasnému opadu listů. akteru poškození pletiva listu se podobají char i. způsobovanému plošticem
Prevence a ochrana
dených listů, abychom V létě odstraňování napa a kladení vajíček. zabránili pozdější migraci chozí sezoně na jaře Při četném výskytu v před y často bývají neošetření insekticidem. Škod dě nejsou zásahy významné, v takovém přípa nutné.
Stručný přehled ■
Stručný přehled shrnuje heslovitě nejdůležitější fakta pro rychlé prohlížení a první seznámení.
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 6
■ ■
ěravělé listy javorů jemně prod mšice proti světlu rozpoznatelné sedící na listové žilnatině listech poškození způsobené na elné bývá většinou zanedbat
Pohled zblízka
ost 3 mm, Dospělí jedinci mají velik jméno rodu, a jak napovídá samotné brvy. na svém těle nesou různé
08.09.21 13:20
Ž
P B
ka ch
šívoj ev.
r-
í ětlu ede ená zení
chom k. a jaře neahy
m, odu,
7
Životní cyklus podává ve zhuštěné a zjednodušené formě nejdůležitější informace z biologie, životního cyklu a vzhledu daného škůdce. 33
Žlabatka javorová
Javor
Pediaspis aceris Blanokřídlí
Výmluvné fotografie zobrazují otisky, které po sobě zanechává škůdce, případně příznaky choroby, a usnadní vám tak diagnózu.
Životní cyklus
ičky vyskytující se Víceletý životní cyklus. Sam u svá vajíčka na listy na jaře prvního roku klado následně vytváse různých druhů javorů, kde tky, které se vylíhnou řejí nápadné hálky. Žlaba u vajíčka na koještě v létě téhož roku, klado (Acer pseudoplatařeny výhradně javoru klenu vzniknou hálky. Po nus), na nichž posléze také vývoji se na jaře tředalším, dva roky trvajícím dospělci, nakladou tího roku objevují znovu ů, a tím celý cykvajíčka na listy různých javor blice se vzácněji lus uzavírají. V České repu vě. vyskytuje například na Mora
Příznaky poškození
ch druhů javorů Na spodní straně listů různý až jasně červeně zaznamenáme nažloutlé až kolem 8 mm; zbarvené hálky o průměru lik hálek na listu. zpravidla se nachází něko ou obývá jediná, každ a Hálky jsou uvnitř duté ě zbarvené hálky bíle zbarvená larva. Hněd u klenu měří vytvořené na kořenech javor jsou dužnaté, v průměru kolem 1 cm, zprvu se vyskytují ve větpozději dřevnatějí. Často rostlin bývá v obou ších počtech. Poškození i omezenému případech vzhledem k velm elné. výskytu škůdce zanedbat
Prevence a ochrana
mi na jaře před Odstraňování listů s hálka ití insekticidvylíhnutím žlabatek. Od použ ních přípravků lze upustit.
Stručný přehled ■
Pozor na záměnu!
ných příPři vyhodnocení jednoznač žádným s znaků není možná záměna í. ozen pošk dcem půvo jiným
■ ■
ve větších nápadné kulovité hálky listech počtech na javorových na javoru klenu skryté kořenové hálky vyskytuje pouze tento druh žlabatky se na javorech
Rámečky Pozor na záměnu!, Blíže o výskytu a Pohled zblízka obsahují doplňující poznatky o původci.
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 7
08.09.21 13:20
8
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 8
08.09.21 13:20
9
Škůdcům na stopě
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 9
08.09.21 13:20
10
Jste v pořádku, nebo postonáváte? Když za čnete o této otázce blíže uvažovat, rychle si uvědomíte, že mezi zdravím a nemocí neexistuje žádná ostrá, přesně vymezená hranice, a navíc každý z nás vnímá tyto dva stavy trochu jinak. A stejná situace platí v pře neseném významu také u rostlin. Jsou tři zá kladní předpoklady, které musejí nastat sou časně, aby vzniklo onemocnění. Jedná se o vhodnou hostitelskou rostlinu, odpovída jící druh škodlivého organismu a určité abio tické podmínky. Pokud není splněný některý z těchto předpokladů, nedojde k onemocnění, a není tedy potřeba ani „lékař“. Za příklad nám může posloužit známá plíseň bramborová, resp. plíseň rajčete: pokud má úspěšně pro běhnout infekce, musejí se „potkat“ rostlina rajčete (hostitel) a patogen Phytophthora infestans (původce) v kombinaci s určitou teplotou a také ovlhčením listu (abiotické podmínky). Jakmile jeden ze jmenovaných fak torů schází, nelze mluvit o žádném onemoc nění. Z biologie druhu P. infestans je například známo, že spory mohou být na rajčata přene seny větrem z infikovaných rostlin bramboru – společné pěstování rajčat a brambor na jedné zahradě z toho důvodu zásadní měrou zvyšuje riziko infekce. Pokud nelze ovlivnit faktor pů vodce (vzhledem k jeho dvěma hostitelům), můžeme zkusit ovlivnit jiný faktor, a to abio tické podmínky. Jednoduchým opatřením do kážeme předcházet déletrvajícímu ovlhčení listů, které patogen vyžaduje k infekci – ven kovní kultury rajčat stačí pěstovat pod pul tovou stříškou. Výsledek: máme tu rostliny rajčete, je p řítomný i původce, ale n edočká se takových abiotických podmínek, které by umožnily infekci – rajčata zůstávají zdravá. Na základě popsaných souvislostí vám bude jistě brzy jasné, že při bližší znalosti těchto tří faktorů dokážete často snadno zamezit vzniku onemocnění, případně pokud už rostlina one mocní, rychle přijdete na vhodnou strategii, jak se původce zbavit. A je přitom jedno, zda jde o škodlivý organismus na zelenině nebo jaké koli jiné rostlině – uvedené souvislosti platí pro
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 10
všechny kultury. Obzvlášť důležité jsou znalosti o biologii původce (místo přezimování, začátek období infekce, počet generací za rok), stejně jako jeho spolehlivá diagnóza. Protože když s jistotou nevíte, který organismus na dané rostlině páchá škody, nemůžete ani přistoupit k účinným opatřením. A právě předložený průvodce vám nabízí pro správnou diagnózu velké množství indicií.
Ideální přístup: integrovaná ochrana rostlin Snahou integrované ochrany rostlin (IOR) je pomocí preventivních opatření a mechanické či biologické ochrany omezit na minimum po užití chemických přípravků. Tento přístup zahr nuje mj. vhodné technologie zpracování půdy, hnojení, volbu odrůd, střídání plodin, podporu užitečných organismů nebo využívání biologické ochrany. Jestliže je aplikace pesticidů nevyhnu telná, mají být vybrány přípravky s vysokou spe cificitou k danému organismu a s co nejmenšími vedlejšími účinky na lidské zdraví, necílové orga nismy i životní prostředí. Směrnice přijatá v roce 2009 členy Evropské unie formulovala obecné zásady IOR, které od 1. ledna 2014 musejí dodržovat profesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin. Ve vztahu k této směrnici zpracovalo Ministerstvo zemědělství v roce 2012 Národní akční plán k zajištění udržitelného po užívání pesticidů. Jeho úkolem je omezit rizika vycházející z používání přípravků na ochranu rostlin v ochraně zdraví lidí, ochraně vod a život ního prostředí, a optimalizovat využívání pří pravků bez omezení rozsahu zemědělské pro dukce a kvality rostlinných produktů (http:// eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive -organismy/integrovana-ochrana-rostlin/). Pokud se i vy budete řídit opatřeními IOR, která blíže představujeme na následujících stránkách, mohou i na vaší zahradě účinně pomoci proti škodlivým organismům vyskytujícím se na ovoci, zelenině, okrasných dřevinách i ozdobných trvalkách.
08.09.21 13:20
11
Užitečné organismy v akci
Na zahradách se většinou bez našeho povšim nutí vyskytuje mnoho užitečných organismů, které přirozeně pomáhají v boji proti škůdcům. Známá slunéčka a jejich dravé larvy jsou ob zvlášť pilnými predátory listových mšic. Také larvy zlatooček, které pak v dospělém stadiu nesou jemná křídla protkaná hustou žilnatinou, vysávají (škodlivý) hmyz a roztoče pomocí svých výrazných, k tomu uzpůsobených kusa del. Dalšími významnými predátory listových mšic jsou larvy pestřenek; často je uvidíme sedět uprostřed kolonie mšic. Jelikož vzhle dově připomínají drobné plže, bývají tyto larvy běžně přehlíženy. V koloniích mšic a svilušek můžeme také mnohdy narazit na pouze něko lik milimetrů velké, často růžové zbarvené larvy bejlomorek, jež svou kořist nabodávají a vysávají. Oproti nim velkými predátory jsou střevlíkovití brouci, kteří jsou aktivní zpravidla v noci a stejně jako jejich dravé larvy se živí jinými druhy hmyzu a plžů. Lumčíkovití (blano křídlý hmyz) a dravčíkovití (pavoukovci) zůstá vají s ohledem na svou nepatrnou velikost obecně spíše neznámými organismy, ale i oni přispívají k udržování zdravé zahrady. Ať jde o parazitoidy, parazitující v larvách škůdců, nebo například predátory vysávající svilušky. K užitečným pomocníkům se řadí také larvy světlušek, které se během svého dvouletého až tříletého vývoje živí výhradně drobnými plži. Na tomto místě vzpomeňme ohromující, naprosto spolehlivý systém, jímž larvy světlu šek vyhledávají své oběti: díky vyhraněným smyslům dokážou podle čichových a chuťo vých vjemů vystopovat kořist po dráze slizu, kterou za sebou plž zanechává, a to i po 24 hodinách. Kromě jmenovaných „malých“ organismů, které svou přítomností rostlinám prospívají, jako jsou zlatoočky a slunéčka, však existuje i řada „větších“ pomocníků, k nimž počítáme nejen ježky, ale také rejsky a zpěvné ptáky, například sýkory. Na následující dvoustraně některé z těchto živočichů, kteří nám na za hradě „asistují“, blíže představíme.
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 11
Užitečné organismy znamenají pro zahradu důležitou pomoc, proto bychom je měli vhod nými opatřeními chránit a podpořit: n Pro mnoho druhů je důležitá možnost úkrytu, jako v ponechané vrstvě listí pod keři, nebo také v cíleně založené hromadě mrtvého dřeva či kamenů. n Výsevem směsi planých květin, například z čeledí hvězdnicovitých a miříkovitých, po kud možno s takovým výběrem druhů, aby poskytovala celoroční nabídku nektaru, lze podpořit přítomnost dospělých pestřenek, zlatooček a lumků. n Některé užitečné druhy se dají podpořit i „adresně“, jako ptáci (ptačí budky, pítka, berličky pro dravce), zlatoočky (čer veně natřené domky), netopýři (netopýří budky), škvoři (hliněné květináče naplněné slámou) nebo ježek (díry v plotě, kudy se mohou protáhnout; polokulovité hromady; prkno jako výlez ze zahradního jezírka). Pokud už musíte použít nějaký přípravek na ochranu rostlin, vyberte takový, který nebude škodlivý pro užitečné organismy. Vždy prostu dujte informace na balení a návod k použití. Nedoporučujeme aplikovat přípravek, na němž je uvedeno, že může být škodlivý pro populace některých užitečných druhů. Některé druhy přirozených nepřátel lze navíc sehnat ve specializovaných obchodech. Avšak kvůli zpravidla vysokým nárokům těchto organismů na teplotní, vlhkostní a světelné podmínky bývá jejich vysazování omezeno na zimní zahrady (jako australské slunéčko Cryptolaemus montrouzieri proti červcům), skleníky (draví roztoči proti sviluškám) nebo vnitřní prostory (larvy zlatooček proti mšicím). Existují ovšem i takové druhy, které lze vysa zovat do venkovních podmínek, například parazitické hlístice proti larvám lalokonosců. Ty nelze vysazovat v průběhu celého roku, ale pochopitelně jedině v období, kdy se v půdě vyskytují právě i škodlivé larvy – a při půdní teplotě přes 12 °C. Optimální termín pro nasa zení hlístic tak vychází v březnu až dubnu a pak v srpnu až září.
08.09.21 13:20
12
Velcí pomocníci na zahradě
Pokud ve své zahradě přivítáte nejvýznamnější užitečné živočichy, budou držet na uzdě housenky, mšice i další škůdce, a vy si díky tomu ušetříte plno mrzutostí.
Ježci Tento savec z řádu hmyzožravců, se soumrač nou a noční aktivitou, nese 6000–8000 bodlin a sežere téměř vše, co mu přijde pod nos. Přednost dává bezobratlým, jako jsou plži nebo ponravy a housenky. Na podzim také s oblibou ujídá ze spadaného ovoce.
Netopýři Netopýři loví ve večerních hodinách za pozdního soumraku, kdy pomocí ultrazvuku a echolokace chytají motýly, brouky a dvoukřídlé s noční aktivitou. Přes den netopýři potřebují klidný úkryt, jako jsou dutina ve stromě, sklep nebo také netopýří budky.
Rejskovití Rejsci a bělozubky mají vyvinuté smyslové vnímání, výborný čich a dobrý sluch. Zvířata žijí zpravidla jako samotáři, kteří jsou aktivní v noci a živí se larvami hmyzu na zemi. Nepotřebují zimní spánek, a tak jsou aktivní po celý rok.
Sýkory a další Zpěvní ptáci, včetně různých druhů sýkor, potřebují obzvlášť na jaře pro odchov svého potomstva větší množství hmyzu. Jeden pár sýkor tak může během jednoho roku spotřebovat až kolem 75 kilogramů hmyzí potravy.
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 12
08.09.21 13:20
13 13
Malí pomocníci na zahradě
Slunéčka a další druhy se budou ve vaší zahradě cítit obzvlášť dobře, když zde budete udržovat biotopy, na kterých žijí, jako jsou živé ploty, louky a skalky.
Slunéčka Larvy stejně jako dospělí jedinci se živí dravě, a to v závislosti na druhu slunéčka mšicemi, červci nebo sviluškami, vzácněji také padlím, které patří k houbovým parazitům. Dospělí brouci přezimují společně ve větších počtech na chráněných místech.
Škvoři Hmyz se soumračnou a noční aktivitou, nezaměnitelný díky svým nápadným klíšťkám na konci zadečku, se živí především hmyzem s měkkou pokožkou, někdy ale i různými částmi rostlin, například korunními lístky jiřin. Živočichové přezimují v půdě.
Pestřenky Dospělé pestřenky, zástupci dvoukřídlého hmyzu s výrazným žlutočerným vzorem, se živí rostlinným pylem a nektarem. Oproti nim nenápadné larvy, vzhledem připomínající drobné nahé plže, se vyskytují na spodní straně listů a velice účinně hubí mšice.
Zlatoočky Pylem a nektarem rostlin se živí také dospělci tohoto síťokřídlého hmyzu, kteří nesou jemná, zeleně zbarvená a hustou žilnatinou protkaná křídla. Protáhlé larvy s vystupujícími kusadly se v noci vydávají na lov mšic apod., kořist vysávají.
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 13
08.09.21 13:20
14
Pasti, lepové pásy a spol.
V případě biotechnických řešení se využívají fyzikální nebo chemické podněty, které účin kují (dráždí) specificky na konkrétní druh škůdce. Počítají se k nim například vše obecně známé pivní pasti na plže nebo také žluté lepové desky proti vrtuli třešňové, smut nicím i dalšímu hmyzu. Zato proti pilatkám, které se vyskytují na ovocných dřevinách, jsou vhodné bílé lepové desky, protože tento blanokřídlý hmyz nepřitahuje žlutá barva. V kulturách ovoce se často uplatní feromo nové lapače, které uvolňují specifické atrak tanty přitahující samečky vybraného druhu motýla (například obaleče jablečného nebo obaleče švestkového); ty se uvnitř zachytí na lepivý povrch a hynou. Samičky pak nena cházejí dostatek partnerů, nedochází k pá ření, a tedy ani k pozdějšímu kladení vajíček. Na větších plochách, například v zahrádkář ských koloniích, se feromonové lapače dají využít také ke zmatení hmyzu. Když je rozmís tíme nahusto po celé ploše, vytvoří se zde pa chový, feromonový oblak, v němž samečci ne jsou schopni ucítit jednotlivé samičky a cíleně za nimi přiletět; opět tak zamezíme jejich pá ření. Pro druhy motýlů, které působí škody na okrasných dřevinách, jsou feromonové la pače vyráběny jen zřídka, výjimku představují například drvopleň obecný, drvopleň hruš ňový nebo zavíječ zimostrázový. V případě některých kůrovců (jako drtníka ovocného nejčastěji na jabloních) lze instalovat alkoho lové lapače v kombinaci s červenými lepo vými deskami, které pomohou jednak zjistit období letu dospělců, jednak omezit napa dení rostlin. Zařízení vydávající zvuk proti hrabošům se sice řadí k biotechnickým prostředkům, ale nezávislé zkoušky nepřinesly z hlediska jejich funkce žádné prokazatelné, zopakovatelné účinky. Naproti tomu lepovými pásy k odchytu bezkřídlých samiček píďalky podzimní, které lezou na podzim vzhůru po kmeni kvůli nakla dení vajíček, dokážeme tohoto škůdce velmi úspěšně omezit.
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 14
Výběr vhodných odrůd
Problémům s ochranou rostlin se dá mnohdy elegantně zabránit cíleným výběrem vhod ných odrůd. Již máme k dispozici odrůdy rezi stentní k mnoha původcům chorob, například proti strupovitosti jabloní, plísni salátové i viru mozaiky okurky. Právě takové odrůdy byste měli pěstovat přednostně, pokud tomu v konkrétní situaci nebrání jiné důvody (jako chuťové vlastnosti odrůd). Například u růží si všímejte, zda odrůda nese označení ADR (Allgemeine Deutsche Rosenneuheitenprü fung). Jde o mezinárodní zkoušku kvality pro váděnou v Německu, při níž jsou po dva roky testovány všechny nové odrůdy růží. Rostliny nesoucí titul ADR vykazují mimo jiné ob zvlášť malou náchylnost k různým původcům chorob, zejména houbovým. Kromě struč ných informací na řadě českých webů na jdete podrobnosti a aktuální seznam odrůd na internetové adrese www.adr-rose.de, dostupné v německé a anglické verzi. Také u některých trvalek lze vybírat nejvhodnější odrůdy alespoň částečně podle vlastností zásadních pro prevenci chorob. Pokud sor timent daného druhu nenabízí rezistentní odrůdy, rozhodujte se podle deklarovaného stupně náchylnosti, dejte přednost odolným odrůdám. Například kultivary Buxus microphylla 'Faulkner' a 'Herrenhausen' jsou podstatně méně náchylné k nebezpečnému odumírání výhonů zimostrázu vlivem houby Cylindrocladium buxicola. Některé aktuální informace o rezistentních odrůdách zjis títe například na webu a v materiálech Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského nebo se můžete dotázat na odborných zahradnických pracovištích.
Aktivní prevence
Preventivní opatření proti jednotlivým pů vodcům mohou být opravdu účinná pouze za předpokladu, že známe dobře biologii kon krétních druhů. Doporučuje se například odstraňovat na podzim spadané listí při napa dení různými druhy klíněnek, jejichž larvy
08.09.21 13:20
15
minují uvnitř listů (např. jírovce, platanů nebo hlohyně), jelikož přezimují zakuklené právě uvnitř listů. U bázlivce kalinového by toto opatření ale nedávalo valný smysl; tito brouci přečkávají chladnou část roku pomocí vají ček nakladených ve snůškách na mladých výhonech – vhodnou prevencí dalšího výskytu je proto ostříhání vrcholků výhonů. Mnohé houby přetrvávají zimu v opadaných listech, v takových případech je likvidace podzimního listí opět zásadním krokem. Ale například u rzi hrušňové můžeme od hrabání listí spa daného pod stromy upustit, protože na jaře fungují jako zdroj nové infekce hrušňových listů výhradně infikované keře jalovce (tato rez střídá hostitele). Jestliže známe klíčové vlastnosti dané houby, může být přístup cí lený, a tedy i úspěšný. A když třeba zjistíme, že „odumírání pupenů“ na pěnišnících je umožněno předchozím poraněním sítinovkou pěnišníkovou, které tento křísek způsobuje při kladení vajíček, při ochraně rostlin se můžeme rovnou zaměřit na opatření nutná k omezení výskytu škůdce. Pokud je to možné, přizpůsobte načasování kultury tak, aby se například růstové fáze hostitelské rostliny, které jsou zranitelnější, nepřekrývaly s obdobím letu škůdců. Časný výsev brukvo vitých tak kupříkladu nabízí způsob, jak se vyhnout ohrožení rostlin první generací kvě tilky zelné. Včasné a neprostupné zakrytí kul tur hustou ochrannou sítí zase redukuje pře devším jejich napadení housenkami motýlů, které se živí listy. V zásadě platí, že listy s „normálními“ skvrni tostmi způsobovanými různými houbami nebo také listy infikované rzí můžeme bez obav vyhodit na kompost, za předpokladu, že kompost pravidelně přehazujeme a že listy předem nadrtíme. Existují ovšem i výjimky, jako je původce odumírání výhonů zimo strázu, který v listech přečkává ve formě speciálních, dlouho vytrvávajících tělísek, která nejsme schopni rozeznat prostým okem. I patogeny vyvolávající hniloby kořenů tvoří mikroskopická trvalá tělíska, která kom
Skudci rostlin_CZ_OK.indd 15
postování na zahradě zpravidla bez problému přežívají a na kompostu jsou neustále záso bena biologickým odpadem produkovaným v domácnosti. Při komunitním kompostování většího objemu biologického odpadu z popelnic je dosaženo vyšších teplot a také intenzivnějšího rozkladu ve srovnání s kom posty v malých zahradách, což většinou vede i ke spolehlivému usmrcení trvalých tělísek. Zásadní preventivní charakter mají rovněž pěstební a kulturně-technická opatření. Mu síme například zohlednit stanovištní nároky dané rostliny z hlediska světelných podmínek (polostín, slunce) a půdních vlastností (půdní druh, hodnota pH, vlhkost, obsah živin). Po kud se nám podaří udržet nadzemní části rostlin suché, jak se například děje s pomocí pultové stříšky při pěstování rajčat ve ven kovní půdě, obávaná plíseň rajčete (plíseň bramborová) se tak objeví výrazně později, nebo dokonce vůbec. Zejména u stálezele ných listnatých dřevin nesmíme zapomenout, že spotřebovávají vodu i během zimní sezony. Negativní vliv sucha způsobeného mrazem může být ještě umocněn silnými větry. Příči nou je zmrzlá půda v kombinaci s déletrvají cím, slunečným a větrným počasím, které se u rostlin projeví intenzivnější transpirací. Tím nadzemní části rostliny ztrácejí vodu, ale nemohou ji čerpat ze zmrzlé půdy – rostlina si tak nedokáže d oplnit zásobu vody a usychá.
Hygiena na zahradě – nutnost
I když se výraz „hygiena“ vžil ve významu předcházení výskytu onemocnění u lidí nebo zvířat, neméně důležitou úlohu hraje u rostlin. Z hlediska náplně se „hygiena“ kryje s mnoha dalšími preventivními opatře ními, ale vždy sleduje jasný cíl – včas odstra nit nemocnou rostlinu nebo její části, dezinfi kovat použité nářadí a nástroje, na kompost nikdy nevyhazovat napadené části rostlin, které mohou hostit původce, který později přečkává v půdě, jako v případě nádorovky kapustové (Plasmodiophora brassicae).
08.09.21 13:20