0042499

Lest_001 az 003.qxp_Sestava 1 23.11.2021 13:55 Stránka 3

Prolog

% Mlha vytvářela kolem lamp podél mola zářivý opar, ale ne­ oslabila jas přenosných světel, která tam rozestavili ti, co se na místo dostavili jako první. Vrhala drsné světlo na přikrytou postavu v jakési groteskní parodii na reflektor ozařující někoho uprostřed jeviště. Nízko přeletěl policejní vrtulník. Jeho světlomet byl nemilosrdně jasný, když propátrával molo. Ozářil malý přístav, kde se čluny kolébaly v mírném proudu, který byl v rozporu s okolním zmatkem. Než se světlomet přesunul na příboj, zabral tělo. Proud vzduchu od vrtulníku odhrnul cíp křiklavě žluté umělohmotné plachty a ukázala se ruka, na udupaném písku nehybná a bílá jako kost. Poté co se tělo objevilo, sjeli se na místo policisté z různých policejních složek. Barevná světla vrtulníku blikala pod nízkými mraky, které svíraly přístav. Za pevností Fort Sumter brázdila vody Atlantiku loď Pobřežní hlídky Spojených států a světlometem přejížděla vlny. Dorazily přenosové vozy satelitní televize a vyvrhly reportéry a kameramany. Na molu se shromáždili nevyhnutelní čumilové. Soupeřili o výhodná místa, odkud civěli na tělo, sledovali policejní a zpravodajskou činnost a pořizovali selfíčka s přikrytou mrtvolou v pozadí. Vyměňovali si informace a spekulace. Říkalo se, že večerní příliv vyplavil mrtvolu na břeh, kde ji našel nějaký muž s malým synem, když na tomto úseku pobřeží cvičili svého čokoládově hnědého labradora. Říkalo se, že zřejmou příčinou smrti je utopení. Říkalo se, že je to následek nehody na moři. Žádná z těchto domněnek nebyla správná. Labrador puštěný z vodítka se rozběhl od svého pána 5

Sandra Brown - LEST.indd 5

24.11.2021 14:44:40

dopředu a byl to právě pes, který se ráchal v příboji, kdo učinil ten hrůzný objev. Jeden z přihlížejících na molu vyslechl tu výměnu faktů, smyšlenek a lítostivých poznámek a mlčky se samolibě usmál.

6

Sandra Brown - LEST.indd 6

24.11.2021 14:44:40

Kapitola první

% O tři týdny dříve Automatické dveře se svištivě otevřely. Jediným zkoumavým pohledem přejel Drex Easton hotelovou halu. Byla prázdná, až na hezkou mladou ženu za pultem recepce. Měla pleť porcelánové panenky, lesklé černé vlasy stažené do ohonu a nejistý úsměv, jímž ho přivítala. „Dobré ráno, pane. Co pro vás mohu udělat?“ Drex si odložil kufřík k nohám. „Nemám rezervaci, ale potřebuji pokoj.“ „Zapsat se můžete až od dvou hodin.“ „Hmm.“ „Kvůli… Kvůli pohodlí našich hostů, odhlašují se až v poledne.“ „Hmm.“ „Pokojská potřebuje čas, aby –“ „To všechno si uvědomuji, paní Li.“ Přečetl si její jméno na visačce, kterou měla připevněnou na kaštanově hnědém blejzru. Usmál se. „Doufal jsem, že byste u mě mohla udělat výjimku.“ Sáhl si za záda, aby si z kapsy kalhot vyndal peněženku, přičemž se mu sako obleku rozevřelo natolik, že odhalilo pouzdro se zbraní pod jeho levou paží. Když je mladá žena uviděla, několikrát zamrkala a pak mu rychle znovu pohlédla do očí. Upřeně na ni hleděl. „Není důvod k obavám,“ řekl tiše. Otevřel peněženku, jež obsahovala průkaz s odznakem a fotografií, který dokazoval, že je speciálním agentem FBI, Federálního úřadu pro vyšetřování. Nerad se průkazem oháněl a dělal to jenom tehdy, když 7

Sandra Brown - LEST.indd 7

24.11.2021 14:44:40

potřeboval rychle překonat nařízení a byrokracii. Na paní Li to zabralo a automaticky byla ochotná vyjít mu vstříc. „Podívám se, co pro vás můžu udělat.“ „Považoval bych to za velkou laskavost.“ Půvabnými prsty ťukala do klávesnice. „Jednolůžkový nebo dvoulůžkový?“ „Nejsem vybíravý.“ Očima propátrávala monitor počítače. Posunula stránku dolů a znovu nahoru. „Mohu pro vás nechat hned uklidit pěkný dvoulůžkový pokoj, ale mohlo by to trvat půl hodiny. Jinak je tady méně pěkný jednolůžkový, který je k dispozici hned.“ „Vezmu si ten méně pěkný, co je k mání hned.“ Přišoupl přes žulový pult kreditní kartu. „Jak dlouho u nás zůstanete, pane Eastone?“ Nebyla žádné budižkničemu, všimla si, jak se jmenuje. „Ještě přesně nevím. Dva moji… Brzy dorazí dva moji známí. Až po našem setkání budu vědět, jak dlouho se zdržím. Budu vám muset dát vědět až potom.“ „To nebude problém. Můžete si pokoj ponechat, dokud mi neoznámíte, že odcházíte.“ „Výborně. Děkuji.“ S pomocí jeho kreditní karty ho zapsala. Přiměla ho, aby parafoval na formuláři cenu za pokoj a dole se podepsal, pak mu vrátila kreditní kartu spolu s magnetickou kartou. „Tímto se rovněž odemyká posilovna v prvním patře.“ „Děkuji, ale nebudu ji používat.“ „Restaurace je v chodbě hned za vámi. Snídaně se podává –“ „Ani snídat nebudu.“ Sklonil se a uchopil kufřík. Pochopila jemnou narážku a ukázala mu k výtahům. „Až vystoupíte, bude váš pokoj nalevo.“ „Děkuji, paní Li. Moc jste mi pomohla.“ „Až vaši známí přijedou, smím jim sdělit číslo vašeho pokoje?“ „To nebude zapotřebí, pošlu jim ho. Mohou přijít rovnou nahoru.“ 8

Sandra Brown - LEST.indd 8

24.11.2021 14:44:41

„Doufám, že vaše setkání proběhne úspěšně.“ Pokřiveně se na ni usmál. „To já také.“ Pak se naklonil a tlumeně řekl: „Jen klid, paní Li. Pracujete výborně.“ Zatvářila se rozladěně. „Jsem tady teprve druhý den. To je na mně nervozita tak znát?“ „Nikdo jiný to pravděpodobně nepostřehne, ale rychle odhadnout lidi tvoří velkou součást toho, čím se zabývám. A pokud jste tady teprve druhý den, zapůsobilo na mě dokonce ještě víc, jak jste zvládla obtížného hosta.“ „Obtížného vůbec ne.“ Lenivě se na ni usmál. „Zastihla jste mě, když mám dobrý den.“ Tím méně pěkným jednolůžkovým pokojem by se hotelový řetězec v inzerátu nechlubil, ale byl postačující. Drex otevřel kufřík na psacím stole a vytáhl notebook. Poslal Mi­ keovi číslo pokoje, pak přistoupil k oknu. Poskytovalo výhled z třetího patra na mimoúrovňovou křižovatku, ale jinak celkem na nic. Vrátil se ke stolu a zkontroloval si e-mail. Zašel do malé koupelny a použil toaletu. Když vyšel, zvonil hotelový telefon. Vzal přípojku na psacím stole. „Ano?“ „Pan Easton?“ „Paní Li.“ „Vaši známí jsou zde.“ „Dobře.“ Dřív, než čekal. „Nechtěl byste, abych vám poslala nahoru do pokoje něco z kuchyně? Třeba ovocnou mísu? Výběr sladkého pečiva?“ „Ne, děkuji.“ „Pokud byste si to rozmyslel, nezdráhejte se zavolat.“ „Zajisté, paní Li. Ještě jednou děkuji, že jste mi vyšla vstříc.“ „Rádo se stalo.“ Přestože okno s roztaženými závěsy vpouštělo dovnitř spoustu denního světla, rozsvítil lampu na psacím stole. O pár stupňů snížil termostat. Letmo se na sebe podíval 9

Sandra Brown - LEST.indd 9

24.11.2021 14:44:41

do zrcadla nad komodou a pomyslel si, že vypadá přijatelně, ale není nijak zvlášť naparáděný. Sprchoval se a oblékal ve spěchu. Na tiché zaklepání přistoupil ke dveřím, podíval se kukátkem a teprve pak otevřel. Poodstoupil a pokynul dvěma mužům, ať vstoupí. Když kolem něho procházeli, Gifford Lewis řekl: „Ta dívka v recepci nás zastavila a zeptala se, jestli jsme známí pana Eastona. Je do tebe udělaná.“ „Všechno, co si pan Easton přeje,“ zamručel Mike Mallory. „Pokud nabídka trvá, šla by mi k duhu ovocná mísa a výběr sladkého pečiva. Pořád bys mohl zavolat do recepce.“ Drex ze zvyku zkontroloval chodbu – která byla prázdná –, pak zavřel dveře a zasunul zástrčku. „Vzbudil jsi mě za svítání a řekl: ,Najdi místo, kde zdi nemají uši. A neztrácej čas.‘ Neztrácel jsem čas, našel takové místo a jsme tady. Na ovoce a pečivo zapomeň. Co se děje?“ Ti dva se po sobě podívali, ale nikdo neodpověděl. Drex se netrpělivě zeptal: „Co je tak přísně tajné, že jsme nemohli komunikovat běžným postupem?“ Gif se ramenem opřel o zeď. Mike si vytáhl od psacího stolu křeslo na kolečkách a vecpal svých sto padesát kilo mezi protestující područky. Drex si zapřel ruce v bok a zatvářil se nevrle. „Proboha, vymáčkne se už některý z vás?“ Mike vrhl pohled na Gifa a ten gestem naznačil, že mu přenechává slovo. Gif pohlédl na Drexe a řekl: „Našli jsme ho.“ V jeho tónu zaznělo veškeré veselí umíráčku. Ono ho nepotřebovalo bližší vysvětlení. Drex po léta čekal, až tato slova uslyší. Tu chvíli si představoval bezpočtukrát. Představoval si sám sebe, jak prožívá jednu či víc fyzických reakcí. V uších mu bude zvonit, v ústech mu vyschne, kolena se mu podlomí, dech mu uvázne v hrdle, srdce mu div nepukne. Místo toho spustil ruce podél těla a nebývale ochabl. 10

Sandra Brown - LEST.indd 10

24.11.2021 14:44:41

Gif s Mikem museli také očekávat nějakou mimořádnou reakci, protože se zatvářili nechápavě, že tak náhle naprosto znehybněl a umlkl, což i jemu připadalo naprosto děsivé. Když po plné minutě začal ochromující šok odeznívat, znovu přešel k oknu. Od té doby, co z něho vyhlížel naposledy, se nestalo nic zkázonosného. Dopravní provoz na mimoúrovňových křižovatkách neustal. V zemi se neotevřely žádné rozeklané trhliny. Nebe nespadlo. Slunce nevyhořelo. Přitiskl si čelo na sklo a překvapilo ho, jak je studené. „Jste si jistí?“ „Jistí? To jako nezvratně? Ne,“ odpověděl Mike. „Ale teo­ reticky se ten chlápek jeví jako ten pravý.“ „Věk?“ „Dvaašedesát. Tak to stojí v jeho nynějším řidičském průkazu.“ Drex otočil hlavu a tázavě zvedl obočí. „Jižní Karolína,“ řekl Mike. „Mount Pleasant. Předměstí –“ „Charlestonu. Já vím. Pod jakým jménem vystupuje?“ „Ehm-hm.“ Drex se k nim otočil celým tělem. „Jestli prominete, co tohle znamená?“ Gif řekl: „Znamená to, že ti jméno neřekneme, dokud nebudeme vědět, co máš v plánu s tou informací udělat.“ „Co si sakra myslíte, že mám v úmyslu s ní udělat? Především se přesunu do Charlestonu.“ Gif s Mikem si vyměnili pohled, pak se Gif přestal opírat o stěnu a rozhodně se postavil proti Drexovi. Nezaujal bojovný postoj, to by bylo k smíchu, neboť Drex vypadal fyzicky impozantně a Gif se mu nemohl rovnat. Ale rozkročil se a odhodlaně se vzmužil, jako by Drexovo sebeovládání bylo nejisté a doufat v rozvahu bylo příliš bláhové. „Vyslechni mě, Drexi,“ řekl. „S Mikem jsme to probírali cestou sem. Myslíme si, že bys měl uvážit… Tedy že by bylo vhodné… Že by bylo prozíravé –“ „Co?“ „Uvědomit Rudkowského.“ 11

Sandra Brown - LEST.indd 11

24.11.2021 14:44:42

„To v žádném případě.“ „Drexi –“ Drex hlasitěji a s větším důrazem zopakoval svoje sta­novisko. Mike vrhl na Gifa pobavený pohled. „Já ti to říkal.“ Drexovi začalo přece jen hučet v uších. Jak mu pomalu docházela skutečnost, vyletěl mu krevní tlak. Předtím ho okenní sklo chladilo do čela, protože mu stoupla teplota. Ve spáncích mu tepalo. Lebka se mu pod vlasy zpotila. Trup měl lepkavý. Sundal si sako od obleku a odhodil je na postel, stáhl si podpažní pouzdro a položil je na sako, uvolnil si uzel vázanky a rozepnul límec košile, jako by se připravoval k boxerskému zápasu, ve který by v případě nutnosti mohlo tohle dohadování vyústit. Silou vůle se přinutil alespoň ke zdánlivému klidu a znovu se zeptal: „Jaké jméno používá?“ „Za předpokladu, že je to on,“ podotkl Mike. „Předpokládáte, že je to on, jinak byste nenavrhli tohle tajné setkání. Povězte mi, co o něm víte, a začněte jeho jménem.“ „Žádné jméno.“ Mike Mallory byl bezkonkurenční hvězda, když přišlo na to vydolovat z počítače informaci, ale společenský člověk to nebyl. Všeobecně pohrdal svými bližními, většinou je považoval za naprosté hlupáky, přičemž Drex a Gif představovali jediné myslitelné výjimky. V tom, co dělal, byl tak dobrý, že se Drex smiřoval s jeho neurvalým chováním a nedostatkem společenského taktu, tentokrát ale zamručel nadávku, jež zahrnula Mikea i Gifa, který se v tuto chvíli přidal na Mikeovu stranu. „Jak je libo,“ řekl Mike, „klidně nám nadávej. Myslíme to v tvém nejlepším zájmu.“ „Budu za sebe myslet sám, děkuju.“ „Až si všechno vyposlechneš, můžeš se rozhodnout, že věci nevezmeš do vlastních rukou.“ 12

Sandra Brown - LEST.indd 12

24.11.2021 14:44:42

„To se nestane.“ Mike pokrčil rameny. „Potom to bude tvůj pohřeb. Ale nebudu kopat tvůj hrob a určitě s tebou do něj nepolezu. Varuju tě na rovinu.“ „V pořádku. Zjistím si to jeho blbé jméno sám. Jenom mě naveď na správnou trasu.“ Mike přikývl. „To udělám. Ani já totiž nechci, aby pláchnul. Pokud je to on.“ Drex trochu ustoupil a zakroužil rameny, aby si je uvolnil. „Má ten záhadný člověk nějakou práci?“ „Nic se mi nepodařilo najít,“ řekl Mike, „ale žije si dobře.“ „To se vsadím, že jo,“ podotkl Drex pro sebe. „Jak dlouho pobýval v Mount Pleasant?“ „To ještě nemám. Ve svém současném bydlišti žije deset měsíců.“ „Co je to za bydliště?“ „Dům.“ „Pronajatý?“ „Koupený.“ „Je na něm hypotéka?“ „Pokud ano, nedokázal jsem ji najít.“ „Koupený tedy za hotové.“ Mike pokrčil svalnatými rameny v nevysloveném asi jo. Gif uvažoval, že možná tu nemovitost zdědil, ale nikdo z nich si to ve skutečnosti nemyslel, tak se tím dál ne­zabývali. „Jaký je ten barák?“ „Na základě popisu realitní kanceláře není nový, už ho někdo vlastnil,“ odpověděl Mike. „Ale je v dobré čtvrti. Nóbl.“ „Cena?“ „Půl druhého milionu a nějaké drobné. Na Google Earth vypadá prostorný a dobře udržovaný. Všechno je to tady.“ Mike zašmátral v kapse kalhot a vylovil flešku. Drex si ji od něho vzal. „Bez hesla ti nebude k ničemu a nedostaneš ho, dokud si s námi o tom nepromluvíš.“ 13

Sandra Brown - LEST.indd 13

24.11.2021 14:44:42

Drex se ušklíbl. „Můžu si nechat heslo zjistit. Říct o tobě, že jsi počítačový maniak, mi připadá směšné, ale nejsi jediný, kdo se v počítačích vyzná, jak víš.“ Mike pozvedl ruce. „Posluž si. Najdi si někoho, kdo ti bude zjišťovat fakta. Ale jestli se na tebe přijde, jak vysvětlíš svůj zájem o zjevně spořádaného občana?“ „Podplacenému hackerovi bude fuk, o co se zajímám.“ „Podplacený hacker si bez mrknutí vezme tvoje prachy a pak –“ „Tě s nimi bodne do zad,“ přidal se k němu Gif. „Tvůj hacker zavolá chlápkovi do Jižní Karolíny a vyklopí mu, že v dalekém Lexingtonu v Kentucky je někdo, kdo ho špehuje.“ Slovo si vzal Gif. „Za víc peněz, než mu zaplatíš ty, tě ten hacker prodá.“ „A pak to budeš ty, speciální agent Easton,“ navázal Mike a píchal přitom do vzduchu tlustým ukazováčkem, „koho budou špehovat a přistihnou ho, jak se dopouští bůhví­ kolika přestupků a trestných činů, občanských i kriminálních, což zničí tuhle i jakoukoli další šanci, že bys mohl toho parchanta dostat, což je tvoje hlavní životní poslání.“ Sípavě se zhluboka nadechl. „Řekni nám, že jsme na omylu.“ Drex se posadil na konec postele, opřel si předloktí o stehna a svěsil hlavu. Po chvilce vzhlédl. „Tak dobře. Žádný hac­ ker. Budu postupovat umírněně. Spokojení?“ Ti dva se po sobě podívali. Gif řekl: „Budeš trochu opatrný, trochu rozvážný.“ „Nebudeš se do ničeho vrhat zbrkle,“ odpověděl Mike. „Víc k tomu nemáme co říct,“ dodal Gif. Drex si položil ruku na srdce. „Budu opatrný, rozvážný a ani trochu zbrklý. Domluveno?“ K poslednímu slovu se nevyjádřili a nevypadali, že by byli o jeho upřímnosti úplně přesvědčení, ale Mike řekl: „Dobře. Další otázka?“ „Máte jeho fotku?“ 14

Sandra Brown - LEST.indd 14

24.11.2021 14:44:42

„Jenom tu z řidičáku.“ „A?“ „Nevypadá tak, jako když se naposledy vynořil.“ „Na Key West,“ připomněl jim Gif, i když připomenutí nepotřebovali. „Vůbec nebudeš vědět, jestli je to stejný chlap,“ řekl Mike. „Což znamená, že se v něm můžu pořádně mýlit.“ „Jestli jo,“ řekl Gif, „a ty se do toho tvrdohlavě vrhneš a naděláš v životě toho člověka paseku, pořádně si to zavaříš. Zvlášť jestli se to domákne Rudkowski.“ „Rudkowski se může jít vycpat.“ „Říká se, že už to zkoušel, ale nějak nemohl vymyslet, jak na to.“ Gifův vtípek kvitoval Mike pobaveným odfrknutím, což u něho bylo vzácné, a Drex se váhavě pousmál. Gif uměl odlehčit napjatou situaci. Byl průměrně vysoký i průměrně vážil, měl řídnoucí hnědé vlasy a žádný osobitý rys. Jeho obyčejnost byly jeho mimikry. Nepozorovaně, a aniž by si ho někdo všiml, mohl pozorovat ostatní, což z něho činilo cenného člena týmu. Také dokázal spolehlivě odhadnout, jak se kdo zachová, což právě předvedl. Drex se do toho chtěl spontánně a tvrdohlavě vrhnout a všechno rozvířit. Protože potřeboval chvilku, aby si uspořádal myšlenky, máchl rukou k minibaru. „Poslužte si.“ Zvedl se a začal přecházet v omezeném prostoru mezi postelí a oknem. Mike s Gifem si vybrali a odtrhli víčka plechovek se sodovkou. Mike reptal, že by potřeboval páčidlo, aby se dostal ke směsi oříšků. Gif se nabídl, že to zkusí. Mike se mu vy­smál a prohlásil, že je padavka. Drex jejich dohadování vytěsnil a soustředil se na svoji kořist, na člověka, kterého poznal jako Westona Grahama, ačkoli to mohlo být jenom další z mnoha jeho falešných jmen. Neboť se po desetiletí vyhýbal policii, mohl se klidně objevit v restauraci Wendy’s na druhé straně dálnice a pochutnávat si tam na ledové tříšti z čokoládového a kondenzovaného 15

Sandra Brown - LEST.indd 15

24.11.2021 14:44:43

mléka nebo pálit kadidlo v klášteře v Himálaji – ani jedno by Drexe nepřekvapilo. Byl to chameleon, mimořádně dobrý v tom, jak měnit svůj zevnějšek a přizpůsobit se prostředí. Mezi místa, kde spokojeně bydlel a nevzbudil podezření, patřil penthouse v bohaté čtvrti Gold Coast v Chicagu, koňský ranč u Santa Barbary a jachta kotvící v Key West. Ostatní místa, kde se zdržoval – ta, o nichž Drex věděl –, nebyla tak honosná. Nemusela být. Všechna mu vynesla mimořádný zisk. Když se jeho společníci znovu usadili, zeptal se Drex: „Co tě navedlo na toho chlápka v Jižní Karolíně?“ „Sleduju svoje zdroje nepřetržitě, ale co mě nakonec nasměrovalo?“ řekl Mike a odříhl si. „Online seznamka. Usoudil jsem, že někde po svých obětech pase. Tyhle služby pravidelně projíždím, jenom abych viděl, jestli mě něco netrkne. Předevčírem jsem narazil na jeden profil. Formulace textu mi hnula pamětí. Měl jsem pocit, že už jsem to někdy četl. Chvíli mi trvalo, než jsem to našel, ale bylo to tam. Až na fyzický popis se to slovo od slova, čárku od čárky shodova­lo s tímhle nejnovějším. Co má rád, co nesnáší, pětiletý výhled, životní filozofie a láska. Všechny tyhle kydy. Ale co mě nakoplo? Inzerát byl podaný půl roku předtím, než se začala pohřešovat Pixie.“ Patricia Montgomeryová, mezi přáteli známá jako Pixie, zmizela ze svého sídla v Tulse a už ji nikdo nikdy neviděl. „Shoda okolností, Mikeu,“ řekl Drex. „Pixiini známí, které vyslýchali, přísahali, že by nikdy k seznámení s muži nepoužila seznamku.“ „Tohle odpřisáhli známí všech pohřešovaných žen. Rovněž přísahali, že jejich přítelkyně byla příliš chytrá, než aby se nechala sbalit nějakým podvodníkem. Ale Pixie zmizela pár dní poté, co prodala své akcie a vyprázdnila bankovní účty, kde měla peníze za ropu.“ Gif řekl: „Z jejího domova zmizel pouze počítač. Její svůdce za sebou nechal tisíce dolarů ve špercích a kožešinách, ale odnesl si zastaralý počítač.“ 16

Sandra Brown - LEST.indd 16

24.11.2021 14:44:43

„Aby nezůstal důkaz o flirtování online,“ řekl Mike. Kožené křeslo pod ním zasténalo, když se natáhl a vzal si od Gifa téměř prázdnou plechovku s oříšky. „Mračíš se,“ řekl Drexovi. „Chci se rozparádit, ale tohle je hrozná slabota.“ „Máš pravdu. Je to slabé jako slupka cibule. Tak jsem se vrátil k jeho oběti po Pixie. K té, o níž aspoň máme podezření, že se stala jeho obětí.“ „Marian Harrisové. Key West.“ „Osm měsíců před jejím zmizením byl podaný stejný inzerát. U jiné seznamky, ale u takové, která se rovněž stará o ,zralé‘ klienty s ,náročným vkusem‘.“ „Slovo od slova stejný?“ „Jako otisk prstu.“ „To je špatný vtip,“ podotkl Gif. Muž, jehož hledali, za sebou nikdy nezanechal otisk prstu. Nebo pokud ano, nikdo ho nenašel. Další proklatý Ted Bundy. Mike si nasypal poslední oříšky přímo do úst. „Pittsburgh mu nezabral tolik času,“ řekl a přitom přežvykoval. „Dožadoval se ,přátelství‘ s ,kultivovanou dámou‘ pouhé tři měsíce před zmizením Loretty Doanové před více než šesti lety.“ „Seznamky, které jsi prověřil, jsou po celých Státech?“ „Ano. Stěhování ho neodstrašuje. Myslím, že ten kretén má rád změnu prostředí.“ „Kdy naposledy uveřejnil svůj profil?“ „Před dvěma měsíci.“ Drex se ušklíbl. „Rozhlíží se po další ženě.“ „To jsem si vydedukoval. Tak jsem to zkusil. Odpověděl jsem a použil jsem všechna ta otřepaná slova, co jsem si myslel, že ze mě udělají prvotřídní terč. Vylíčil jsem se jako bezdětná vdova kolem padesátky, finančně zajištěná a nezávislá. Mám rád vybranou kuchyni, dobré víno a zahraniční filmy. Většině mužů jsem připadal atraktivní.“ „Mně ne,“ řekl Gif. „Mně taky ne,“ přisadil si Drex. Mike udělal sprostý posunek. „Ani jemu ne. Nespolkl to.“ 17

Sandra Brown - LEST.indd 17

24.11.2021 14:44:44

Gif se zamyšleně škrábal na čele. „Možná jsi to přehnal. Vyznělo to příliš sebejistě, kultivovaně a chytře. Tenhle hledá ženy trochu naivní. Zranitelné. Odradil jsi ho.“ „Nebo si všiml těch otřepaných slov,“ řekl Drex, „vycítil podraz, domyslel se, že tahle vysněná ženská je ve skutečnosti federál na lovu.“ „Možná,“ připustil Mike. „Ale existuje další, mnohem pravděpodobnější možnost – a z toho mám strach –, že se ukvapil. Začal hledat příliš brzo. Neodpověděl, protože se ještě nezbavil svojí současné oběti.“ Byla to rozumná teorie a Drex ji vzal vážně, protože se mu sevřel žaludek. „Znamená to, že zatímco tu mluvíme, je ta žena ve smrtelném nebezpečí.“ „Hůř než to.“ „Co je horší než smrtelné nebezpečí?“ Mike zaváhal. „Ven s tím,“ řekl Drex. Mohutný muž si povzdechl. „Opakuju, Drexi, můžu se plést.“ „Ale nemyslíš si to.“ Pozvedl ruce jako lopaty. „Proč si myslíš, že je to on?“ chtěl vědět Drex. „Slib mi, že –“ „Žádné sliby. Proč si myslíš, že chlap je ten náš? Můj!“ „Drexi, nemůžeš po něm jít –“ Gif řekl: „Rudkowski bude –“ „Řekni mi to, krucinál!“ překřikl je Drex. Po další odmlce Mike zamumlal: „Je ženatý.“ Tohle Drex nečekal. „Ženatý?“ „Ženatý. Berete si? Prsten a sliby. Prohlašuji vás za man­žele.“ Gif to stvrdil vážným přikývnutím. Drex se ohromeně podíval z jednoho na druhého, zavrtěl hlavou a hořce a zklamaně se zasmál. „Tím je všechno v háji a zkazili jste mi ráno. Jestli sebou hodíme, budou v restauraci ještě podávat snídani.“ Prohrábl si vlasy. 18

Sandra Brown - LEST.indd 18

24.11.2021 14:44:44