spoutana reka 01 az 144.qxp_Sestava 1 01.10.20 13:31 Stránka 1
SPOUTANÁ ŘEKA Zrození orlické přehrady Josef Fryš
spoutana reka 01 az 144.qxp_Sestava 1 01.10.20 11:16 Stránka 3
SPOUTANÁ ŘEKA
Vltava. Ačkoliv její jméno není slovanského původu, je nejčeštější ze všech našich řek. Je také nejdelší. Měří více než 430 km, a to ještě dobrých 120 km předala Labi. Na své dlouhé pouti od symbolického pramene pod vrcholy Šumavy až po soutok s Labem u Mělníka překonává tato královna českých řek výškový rozdíl větší než 1 000 m. Ačkoliv na své cestě vytvořila pozoruhodnou scenérii, lidem poskytovala jen bídnou obživu, tvrdý chléb pro tvrdé chlapy. A bylo jedno, jednalo-li se o práci v lese, při plavení dřeva nebo v mlýnech. Přitom Vltava, pospíchající na své zásnuby s Labem, měla nekonečně víc energie než jen na roztáčení mlýnských kol. Vždyť ve středním Povltaví každých pět minut proteklo tolik vody, že by ušetřila celý vagón kvalitního černého uhlí. Není tedy divu, že lidé začali přemýšlet, jak by tuto energii mohli lépe využít. Nakonec začali na řece stavět mohutné vodní elektrárny. Té orlické už je bezmála 60 let. A přece je to, přes drobné neduhy, stále svěží a přitažlivá dáma. Přijměme tedy její pozvání a pojďme se s ní blíž seznámit! Josef Fryš
3
spoutana reka 01 az 144.qxp_Sestava 1 01.10.20 11:16 Stránka 6
SPOUTANÁ ŘEKA
Vojtěch (Adalbert) Lanna starší (1805–1866), zde na litografii Adolfa Dauthageho, byl prvním významným průmyslníkem a podnikatelem, jenž pochopil a bohatě zužitkoval výhody, které Vltava poskytovala. Využil ji ale jen jako vodní cestu. Energie vody nebyla předmětem jeho zájmu, přestože první vodní turbíny se objevily už roku 1826 a účinnější Francisova turbína roku 1849.
Vojtěch (Adalbert) Lanna mladší (1836–1909) na perokresbě Maxe Švabinského. Syn po náhlé otcově smrti pokračoval ve vedení firmy, avšak ani on neuvažoval o využití Vltavy k výrobě elektřiny.
Vltava svým poměrně velkým spádem k výrobě elektřiny přímo vybízí. V době podnikatelské činnosti rodu Lannů však na to bylo ještě příliš brzy. A také vysoké investiční náklady mnohonásobně překračovaly možnosti podnikatelů. Doba uzrála až ve 20. letech 20. století, kdy nad zájmem plavby, do té doby dominujícím, převážil zájem energetický. V současné době je na Vltavě soustava devíti vodních děl s vodními elektrárnami tvořící tzv. Vltavskou kaskádu. Její provoz je automatický a je řízený prostřednictvím centrálního dispečinku ve Štěchovicích. Majitelem všech elektráren je Skupina ČEZ, samotná vodní díla spravuje státní podnik Povodí Vltavy.
6
spoutana reka 01 az 144.qxp_Sestava 1 01.10.20 11:16 Stránka 7
VLTAVSKÁ KASKÁDA
Vodní dílo Lipno I bylo vybudováno v letech 1953–1958. V podzemní elektrárně (z roku 1959) jsou umístěny dvě Francisovy turbíny o výkonu 2 × 60 MW. Kolísání odtoku vyrovnává vodní dílo Lipno II umístěné pod Lipnem I.
Vodní dílo Hněvkovice vzniklo v letech 1986–1992 v souvislosti s jadernou elektrárnou Temelín. Je osazeno dvěma Kaplanovými turbínami o výkonu 2 × 4,72 MW.
Vodní dílo Kořensko bylo postaveno v letech 1986–1992. Tato průtočná, nízkotlaká vodní elektrárna je vybavena dvěma horizontálními Kaplanovými turbínami o výkonu 2 × 1,9 MW.
Vodní dílo Orlík se stavělo v letech 1957–1962. V elektrárně jsou čtyři Kaplanovy turbíny o výkonu 4 × 91 MW.
Vodní dílo Kamýk bylo vybudováno v letech 1957–1962. Elektrárna pracuje v tandemu s Orlíkem, je osazena čtyřmi Kaplanovými turbínami o výkonu 4 × 10 MW.
Vodní dílo Slapy vznikalo v letech 1949–1955. Elektrárna byla uvedena do provozu v letech 1955–1956 a má tři Kaplanovy turbíny o výkonu 3 × 48 MW.
Vodní dílo Štěchovice bylo vybudováno v letech 1938–1944. V elektrárně jsou instalovány dvě Kaplanovy turbíny o výkonu 2 × 11,25 MW. Elektrárna pracuje v průtočném režimu jako středotlaká elektrárna Štěchovice I a přečerpávací elektrárna Štěchovice II.
Nejstarší vodní dílo Vltavské kaskády Vrané slouží už od roku 1935, kdy bylo uvedeno do jednoročního zkušebního provozu. V elektrárně jsou instalovány dvě Kaplanovy turbíny o výkonu 2 × 6,94 MW.
7
spoutana reka 01 az 144.qxp_Sestava 1 01.10.20 11:16 Stránka 8
SPOUTANÁ ŘEKA
8
spoutana reka 01 az 144.qxp_Sestava 1 01.10.20 11:16 Stránka 9
VLTAVSKÁ KASKÁDA
STAVITELÉ PŘEHRADY 9
spoutana reka 01 az 144.qxp_Sestava 1 01.10.20 11:16 Stránka 10
ING. LIBOR ZÁRUBA-PFEFFERMANN Jak to u velkých stavebních děl a jiných lidských počinů bývá, nelze vzpomenout všech, kteří se o úspěch určitého projektu zasloužili. Nejinak je tomu u stavby hráze orlické přehrady. Lidí, kteří se na vytvoření tohoto díla nějakým způsobem podíleli, byly tisícovky. Tisíce bezejmenných. Těch „jmenných“ je poskrovnu… K těm druhým patřil Ing. Libor Záruba-Pfeffermann. A přece, když v srpnu 2004 zemřel, věděl o tom málokdo, média se jako obvykle věnovala bezvýznamným celebritám. Když byla 27. června 2014 na plavební komoře Hluboká nad Vltavou nesoucí Zárubovo jméno odhalena jeho busta, byla tam mj. také přečtena zdravice prezidenta republiky, ve které zazměla tato slova: „Osobně si velmi vážím lidí, kteří v životě něčeho dosáhli, a to ne jen pro samého, ale pro celou společnost. A mezi takové osobnosti jistě patří Ing. Libor Záruba-Pfeffermann... Dnes odhalovaná busta Ing. Libora Záruby-Pfeffermanna na nové plavební komoře Hluboká nad Vltavou ... nám bude připomínat, že výstavba vodních děl a vodních cest je trvalou snahou společnosti.“ Kdo byl Ing. Libor Záruba?
V pozvánce na odhalení busty se mj. uvádí: „Ing. Libor Záruba-Pfeffermann (*16. 6. 1909 Č. Budějovice, †10. 8. 2004 Praha) tvořivě navázal na stavitelské poslání a inženýrské umění svého otce Ing. Josefa Záruby-Pfeffermanna (1869–1938). Do našich pamětí se zapsal především jako stavební inženýr, projektant a stavitel vodních děl. Věnoval se hlavně budování přehrad a velkých i malých vodních elektráren. Jeho osobnost je úzce spjata se stavbou a technickým řešením dvou velkých vodních děl Slapy a Orlík a modernizací labsko-vltavské vodní cesty. Naši ‚přehradářskou‘ praxi pozvedl na světovou úroveň… Začínal jako spolumajitel stavební firmy svého otce (1935–1948). Po převedení firmy na národní podnik v 1948 působil v oblasti vodohospodářských staveb. V letech 1948–1975 byl hlavním inženýrem v pražském Hydroprojektu... Jeho projekty nalezly uplatnění a vysoké ohodnocení nejen v České republice, ale i v zahraničí, např. v Německu, Norsku, Číně, Koreji, Litvě, bývalé Jugoslávii atd.“ Na připojeném snímku vidíme sádrový odlitek busty Ing. Libora Záruby-Pfeffermanna od akademického sochaře Jana Bartoše.
10
spoutana reka 01 az 144.qxp_Sestava 1 01.10.20 11:16 Stránka 11
ING. ALOIS KRAUS Ke zdaru díla nestačí jen projekt, byť sebelepší. Na výši musí být i vedení a organizace stavby. „Strana a vláda“ jmenovaly do této náročné a odpovědné ředitelské funkce překvapivě nestraníka Ing. Aloise Krause (1912–2003). Kupodivu daly přednost jeho hlubokým teoretickým i praktickým znalostem a výjimečným organizačním schopnostem před stranickou knížkou jeho konkurentů. Už po studiích získával Ing. Kraus zkušenosti na Blízkém východě a na stavbě Asuánské přehrady. Pracoval i u vzpomenuté firmy Lanna. Později své znalosti a schopnosti získával poznáním velkých přehrad ve Spojených státech, Švýcarsku, Francii a Sovětském svazu. Po 2. světové válce byl pověřen dostavbou Oravské přehrady, když už nebylo možno tolerovat nekompetentnost jeho předchůdců. Jako „Čechún“ a k tomu ještě nestraník se musel vyrovnávat s místní byrokracií. Ale nebyl by to on, aby si s pracovními i společenskými problémy neporadil. „Tenkrát přišel ten inženýr,“ píše Ladislav Mňačko v Opožděných reportážích. „Přišel, vybaven rozsáhlou pravomocí od vlády republiky. Přišel postavit přehradu. … přesto, že se ve světovém odborném tisku psalo o tomto vodním díle jako o pochybném, které není možno uskutečnit a dokončit.“ Inženýr Kraus se zasloužil o to, že nemožné se stalo skutečností a přehrada stojí dodnes. Jeho druhým prubířským kamenem byla Slapská přehrada. I tady byly potíže, i tady stavbu zvládl.
Stavařina v něm vyvolala i lásku k horám. Začalo to ve stavební společnosti Lanna. Mladého inženýra poslali na rozestavěný obilní kombinát do íránského Teheránu. „Iránské období bylo pro mne nejen vstupem do praxe, ale i do světa islámu a orientu. Středověký svět s architekturou Teheránu, Isfahánu a Šíránu, Dáreiova Persepol a Kýrova hrobka v poušti, krásy přírody, především hor, a výstup na 5 670 [správně 5 609] metrů vysoký Damávand,“ vzpomíná inženýr Kraus. Dostal se tehdy tak vysoko jako žádný Čech před ním. Tady ho naplnila taková láska k horám, že ještě v sedmdesáti letech posedmé zdolal vrchol Žabího koně.
11
spoutana reka 01 az 144.qxp_Sestava 1 01.10.20 11:16 Stránka 14
SOLENICE
Ze situačního schématu (zjednodušeného) je zřejmé, co všechno stavba přehradní hráze obnášela a jaké přípravné práce bylo nutno předem vykonat. Vlevo nahoře jsou deponie štěrkopísků a vykládka cementu, níže budoucí přehradní hráz spolu s lanovými jeřáby. Uprostřed na pravém břehu bylo nutné vybudovat dílny, sklady a ostatní pomocné provozy. Vpravo na levém břehu byla naplánována výstavba zajišťující ubytování a život pracovníků stavby. K tomu všemu je nutné ještě připočítat desítky kilometrů silnic, stavbu vlečky pro dopravu stavebního materiálu, stavbu rodinných domků pro obyvatele zaplavených vesnic a samot a zpevnění základů Orlíka a Zvíkova. Jednotlivé objekty jsou: 1 – hlavní deponie štěrkopísků, 2 – vykládka cementu, 3 – hlavní cementová sila, 4 – homogenizační sila, 5 – štěrková sila, 6 – hlavní betonárka, 7 – kabelové jeřáby 5 t, 8 – kabelové jeřáby 20 t, 9 – žlab pro převedení vody, 10 – elektrárna, 11 – výroba železobetonových prefabrikátů, 12 – pomocná betonárka pro žlab, 13 – výroba svařovaných ocelových výztuží do betonu, 14 – tesárna, 15 – pila, 16 – strojní dílny, 17 – hlavní sklad, 18 – jídelny, 19 – provizorní most, 20 – sídliště pro zaměstnance, 20a – provizorní ubytovny, 21 – lom a drtírna pro silniční štěrky, 22 – sklad strojů, 23 – garáže, 24 – úpravna vody. Budova označená A stojí na místě původní plavecké hospody Zavadilka.
14
spoutana reka 01 az 144.qxp_Sestava 1 01.10.20 11:16 Stránka 15
VÝSTAVBA ZÁZEMÍ
Současný vzhled lokality z obrázku na protější straně. Vpravo nad přehradou (na schématu č. 9), kde bývala jedna z jídelen (č. 18), je rekreační areál. Dále vpravo se táhne světlý průsek, kudy se vede z elektrárny velmi vysoké napětí do rozvodny Milín. V údolí prosvítá světlá silnice do Bohostic a odtud dále ke státní silnici I/4 Praha-Písek. Při pravém okraji je solenický most (č. 19). Zcela vpravo, na místě domku s červenou střechou, bývala hospoda Zavadilka. Po levém břehu vede příjezdová silnice k elektrárně, na pravém břehu zůstalo jen několik staveb sloužících dnes jinému účelu.
15
spoutana reka 01 az 144.qxp_Sestava 1 01.10.20 11:16 Stránka 16
SPOUTANÁ ŘEKA
Ing. Kraus vymohl mj. stavbu patnácti zděných typizovaných domů a rozsáhlého sociálního zázemí pro pracovníky stavby. Domy se stavěly v letech 1955–1958 a nahradily původní dřevěné ubytovny. Šachovitě rozložené dvoupodlažní budovy byly vybaveny elektřinou, ústředním topením a teplou a studenou vodou. Na fotografii je ještě zachycena výstavba kotelny (vpravo) a domů za ní.
Na této novější fotografii už je vše v podstatě hotovo, za kotelnou s kouřícím komínem je obchodní dům a naproti němu kulturní dům. Upraven je už i terén.
16