Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 3
26.8.2020 14:08:53
Copyright © Miroslav Bobek, 2020 Photos & Illustrations © Matthew Abbott / The New York Times / Profimedia, Tomáš Adamec, Khalil Baalbaki, Kryštof Bobek, Miroslav Bobek, Juan Manuel Borrero / NaturePL.com, John Singleton Copley, Lucie Čižmářová, Doğa Derneği, Adam Dvořák, Petr Hamerník, Vendula Hejná, Josef Lubomír Hlásek, Jiří Hornek, Martin Hrazdíra / Aircap, Kancelária prezidenta SR, Ivan Nikolajevič Kramskoj, Edward Lear, Jiří Lochman, Rustam Maharramov, Martina Matysová, Městský úřad Budyně nad Ohří, Muzeum města Ústí nad Labem, Národní knihovna, Národní muzeum, Passion Planet, Pavel Procházka, Joao Quental, Saola Working Group, Filip Singer / EPA, Rostislav Stach, Václav Šilha, Rostislav Štefánek, Treťjakovská galerie – malba I. I. Šiškina, Nick Upton / NaturePL.com, Marek Vojtíšek, Håkan Wickström, Swedish University of Agricultural Sciences, archiv a sbírka M. Bobka, archiv Zoo Praha, 2020 All rights reserved ISBN 978–80–242–6944–3
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 4
26.8.2020 14:08:56
Obsah Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Úhoř v pojišťovně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Čtyři želví krunýře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Šiškinův akvarel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Orlosup Pablo: Naděje na otcovství před padesátkou . . . . . . 22 Tažní ptáci a nákladní vlak s kararským mramorem . . . . . . 25 Vzácný a jedinečný bažant Edwardsův . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 U rybníka v Českém ráji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Kraska pro pana profesora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Znovuobjevený motýl se vrací, dokonce rovnou do Prahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Naše stařenka Kamba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Na hlídce v Gobi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Kam jít na grundle? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Nekonečný hon na záhadnou saolu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Nejmenšího savce světa lze nyní vidět také u nás . . . . . . . . . 56 Mravkolev v majonéze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Supi v hotelu Continental . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 „Kolibřík“, který přispěl k válečnému úsilí Spojenců . . . . . . . 67 Polepšený ptáčník Václav Kliment Klicpera . . . . . . . . . . . . . . 71 Proč stojí plameňáci na jedné noze? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Nejslavnější hroch v dějinách pražské zoo . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Na pokraji zániku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Tajemství Dívčích hradů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Lvi indičtí v Gudžarátu – a v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Nejoblíbenější zvíře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 V supím chrámu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Korbikuly na indickém pobřeží (a také v pražské Troji) . . . . 102 Věštba na konci světa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Nový Toulavý autobus na cestách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Úhoří rekordman prožil ve studni 155 let. Nebo ne? . . . . . . . 114
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 5
26.8.2020 14:08:57
Jak se rodí žirafa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Šourková žába v Praze! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Umělou inteligencí na strom dělových koulí . . . . . . . . . . . . . . 123 Pozdrav od prvního vládce moří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Hodně štěstí, Prťko! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 První pražský zubr byl – bizon. Z Vysokých Tater… . . . . . . . 131 Zvířata v pohodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Hrdliččin zval ku lásce hlas… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 Pelikáni pro královnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 Největší motýlí cestovatelé na keři ptačího zobu . . . . . . . . . . 147 Čapkova malba z pražské zoo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Nejtěžší „Návrat divokých koní“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 Radostné putování za Kordulou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 Domů a k rybníku v Českém ráji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Tajemství draků pomáhají odhalit i zoologické zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 O žralocích a lidech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 Byli jsme opravdu první? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 „Návštěvníci budou ohromeni a okouzleni!“ . . . . . . . . . . . . . . 178 Nesmyslný papoušek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 Pět tisíc gazel v jediném údolí. Anebo dvě stě tisíc od obzoru k obzoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 Tvor jak z jiného světa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 Milionoví papoušci v Rákosově pavilonu . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 Falešná jeptiška . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 Kolik stojí žirafa? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 Vysvobození naší Anny z „tureckého zajetí“ . . . . . . . . . . . . . . 198 Nejžádanější hmyzí lahůdka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 Nejen koala. Více australským druhům hrozí, že zaniknou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 Zázraky se ještě dějí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 Poslední útočiště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 Boj o záchranu žabí ikony Austrálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 Vakoplch vs. požáry, lyžaři i teplé zimy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 Příběh veterináře pražské zoo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 6
26.8.2020 14:08:57
Objevujte na výletě – anebo na zahradě . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 O slůněti narozeném v uzavřené zoo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231 Jak čelit hrozbě dalších pandemií? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 Ztichlá zoo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 Způsobný orangutan Pagy-Jarkovský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 Tečka–čárka–čárka. Tapír a morseovka . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 Plivník, vzácné mládě kapucína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249 První živý krokodýl v českých zemích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 Operace Freedom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Máme již druhou sloní princeznu! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Výprava na dno Darwinova kráteru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262 Paní Muškátová, Anýzová, Bobková a pan Škumpa . . . . . . . 268 Pohled do očí děsivého predátora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Epilog: Jména pro princezny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 Fotografie a ilustrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 7
26.8.2020 14:08:57
–8–
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 8
26.8.2020 14:09:01
Úvodem Je to víc než čtvrt století, co jsem do encyklopedie Kdo je kdo jako své životní motto uvedl: „Poznávání je skvělé dobrodružství.“ A opravdu se ho držím celý život. Supi v hotelu Continental zahrnují vybrané texty z období od předjaří 2018 do léta 2020. Za tu dobu se stalo mnohé. Ale když jimi listuji, uvědomuji si, že je vedle mého zájmu o zvířata spojuje právě ono dobrodružství poznávání. Název knihy jsem zvolil podle jedné z kapitol, která bezprostředně souvisí s mým působením v Zoo Praha. Moje práce mi dává možnost prožívat mnohá dobrodružství – a dobrodružství poznávání je díkybohu jedním z nich. Nemusíte však být zrovna ředitelem zoo, abyste jej mohli dnes a denně zažívat. Nemusíte se kodrcat Mongolskem nebo prodírat subsaharskou Afrikou. Stačí vycházet vstříc zvídavosti, která je vlastní každému z nás, abyste kolem sebe viděli mnohé z toho, co ostatní nevidí. Abyste nacházeli dobrodružství i na zahradě, anebo na ještě nečekanějších místech. Jako vždy chci na tomto místě také poděkovat těm, kdo mi byli nápomocni: své manželce Kláře, dětem Kryštofovi a Markétě, svým přátelům a kolegům ze Zoo Praha. Z nich jmenuji alespoň Jaroslava Šimka, Ivana Reháka, Helenu Petákovou a Marka Václavíka. Děkuji! Bez vás by to nešlo. A vám, čtenářům, přeji příjemné chvíle se Supy v hotelu Continental! M. B., ve Dneboze 27. června 2020
–9–
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 9
26.8.2020 14:09:01
Budovu První české vzájemné pojišťovny postavenou v letech 1907 až 1909 navrhl význačný architekt Osvald Polívka. Mezi pilíře schodiště umístil kašnu, která se stala domovem úhoře Pepíka.
– 10 –
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 10
26.8.2020 14:09:05
Úhoř v pojišťovně Když v pražské Spálené ulici číslo 14 vstoupíte do budovy První české vzájemné pojišťovny, spatříte na pozadí velkolepé vitráže kašnu, jíž dominuje kovová plastika chlapce se svítícími květy. Kašna samotná je vyložena krásnou mozaikou a na jejím dně poněkud nepatřičně spočívá roura. Při troše štěstí vzápětí zjistíte proč. V očekávání pamlsku z ní vyjede její nájemník: úhoř říční jménem Pepík. Občas se píše, že prvního úhoře vypustil do kašny ve Spálené ulici otec Jana Wericha, který v pojišťovně pracoval jako úředník. Není to pravda, úhoře pojmenovaného Pepík sem roku 1912 (podle jiných pramenů 1914) nasadil zřízenec pojišťovny pan Oulík, jenž ho údajně chytil ve Vltavě a pak se o něj také dlouho staral. Malému Janu Werichovi ale Pepíka jeho otec Vratislav nejednou ukazoval: „Já si pamatuju, že tatínek si vyhrnul rukávy a otočil tu svou naškrobenou manžetu a vysypal ouhoře z roury. Ten tam zběsile jezdil, Jeníček tleskal ručičkama, a pak zase zalez do tý roury – ten ouhoř.“ Tentýž úhoř Pepík – pro přesnost ho označujme jako Pepíka I. – žil v kašně ve Spálené ulici i tehdy, kdy Jan Werich provozoval s Jiřím Voskovcem Osvobozené divadlo, kdy hrál v Císařově pekaři a Pekařově císaři, kdy vydal Fimfárum, a dokonce i tehdy, kdy jako starý muž účinkoval ve filmech o panu Tau. Slavný Pepík I. uhynul až v srpnu 1976, tedy 64 (nebo snad 62) let poté, co ho pan Oulík do kašny přinesl. Zní to téměř neuvěřitelně – tím spíš, že v přírodě se úhoři dožívají zhruba čtvrtinového věku –, ale asi není důvod stáří Pepíka I. zpochybňovat a ptát se, jestli se mezi lety 1912
– 11 –
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 11
26.8.2020 14:09:05
– 12 –
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 12
26.8.2020 14:09:08
– 13 –
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 13
26.8.2020 14:09:11
a 1976 náhodou v kašně pojišťovny nevystřídalo Pepíků víc. Uvádí se totiž, že ve švédském akváriu žil jeden úhoř 85 let a jiný v dánské studni 55 let. Před několika roky dokonce proběhla světovými médii zpráva, že ve studni na jihu Švédska strávil úhoř jménem Åle celých 155 let! V tomto případě bych ovšem byl přece jen poněkud skeptičtější, a to tím spíš, že avizované potvrzení Åleho věku na základě analýzy otolitů (tělísek z uhličitanu vápenatého, která jsou uložena ve váčcích rovnovážného ústrojí) nebylo zveřejněno. Pepík I., jemuž přiznejme pobyt ve Spálené ulici po dobu 64 (nebo přinejmenším 62) let, se po svém úhynu stal exponátem Národního muzea a v kašně ho vzápětí nahradil Pepík II. Jak dlouho v ní tenhle Pepík pobýval, se mi zjistit nepodařilo, v roce 1993 však Česká pojišťovna informovala, že do kašny umístila dalšího úhořího následníka. Jestli to byl Pepík toho jména třetí, těžko říct – a už vůbec nelze odhadovat, kolikátý je ten dnešní Pepík. Ale za návštěvu stojí, to zcela jistě! (A ještě douška: Alespoň některé z Pepíků bychom měli označovat spíš jako Pepiny, Pepči nebo Pepičky. Úhoři ve sladkých vodách jsou téměř výhradně samice. Pepík I. přitom pocházel patrně z Vltavy a Pepík snad III. z jižních Čech.)
◁ O fotografii současného Pepíka jsem požádal fotografa Rostislava Štefánka. Ten ho na jaře 2020 již zastihl nikoli v obyčejné plastové, ale v této skleněné dekorativní rouře. Pepík má bohužel potíže s očima, což by mohlo být způsobeno řadou faktorů, např. věkem, výživou nebo i vyšší světelností nádrže.
– 14 –
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 14
26.8.2020 14:09:11
Čtyři želví krunýře Využil jsem příležitosti a navštívil proslulý Noční trh v Luang Prabang, někdejším sídelním městě laoského krále. Stejně jako jiné podobné trhy nabízí nepřebernou škálu suvenýrů. V Luang Prabang mezi nimi vynikají šperky – nebo třeba také lžíce – vyrobené z nevybuchlých amerických bomb. Dodnes tak o sobě dává vědět tzv. tajná válka (1964–1973), během níž bylo na Laos shozeno 270 milionů bomb. To bylo víc než za celou druhou světovou válku na Evropu. Na Nočním trhu v Luang Prabang ovšem může ledasco zajímavého očekávat i přírodovědec. Nechybí tam například kořalky s naloženými hady a štíry. Co mne ale doslova oslnilo, byly překrásně malované želví krunýře. Nádhera! Čtyři leskle nalakované krunýře suchozemských želv – jeden velký, druhý menší a dva ještě menší – byly naskládané mezi jinými suvenýry a poutaly pozornost nejen převažující zlatou a červenou barvou, ale i zajímavě vymalovanými motivy obličeje, ruky a stromů. Opravdu nádhera! Jenže stejně jako v kořalce naložení hadi a štíři působily i tyto želví krunýře nesmírně smutně. Díky své kráse vlastně ještě mnohem víc… Stačilo si jen uvědomit, že tyto želvy, stejně jako většina fauny z nejširšího okolí, byly bezpochyby snědeny. Po návratu do Prahy jsem si podle fotografie nechal od kolegy Petra Velenského určit, o jaké druhy želv asi mohlo jít. Dva nejmenší krunýře zprava identifikoval jako želvu hranatou, která patří k ohroženým druhům. Středně velký krunýř patřil želvě podlouhlé, která je rovněž zařazena mezi ohrožené druhy. A největší krunýř určil jako želvu dlaždicovitou. Ta je sice vedena „jen“ jako zranitelný druh, ale ve skutečnosti
– 15 –
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 15
26.8.2020 14:09:11
Noční trh v laoském městě Luang Prabang, kde se nabízejí nejrůznější přírodniny. Tyto malované a nalakované krunýře patřily mizejícím druhům želv…
patří k nejohroženějším želvám této oblasti. Mimochodem, chováme ji ve Velemlokáriu pražské zoo. Nepřipustit si, že případná koupě těchto krunýřů by ještě víc podnítila honbu na poslední přežívající želvy, člověk by snadno podlehl pokušení a začal jednat o ceně. Rozhodně však podobné suvenýry nekupujme! Vždy si řekněme, že koupě dejme tomu těchto čtyř krunýřů by znamenala zabití přinejmenším dalších čtyř želv… Nemluvě o tom, že bez příslušného povolení by při jejich dovozu do České republiky hrozila pokuta od 10 000 Kč výš. Ostatně tím nejlepším suvenýrem jsou přece vzpomínky.
– 16 –
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 16
26.8.2020 14:09:13
Šiškinův akvarel Dnes už jsou dražební rekordy o řád výš, ale v dubnu 2006 se nejdražším uměleckým dílem vydraženým v České republice stala olejomalba nazvaná Před zrcadlem. Namaloval ji význačný ruský krajinář Ivan Ivanovič Šiškin (1832–1898) a prodána byla za cenu sedm a půl milionu korun. Šiškin je v Rusku dodnes velice známý a přinejmenším jeden jeho obraz tam viděl úplně každý. Malba Ráno v borovém lese z roku 1889 je totiž po desetiletí tištěna na obaly jedněch velmi populárních bonbónů (pravdou ovšem je, že čtyři hrající si medvíďata, jež tomuto dílu dominují a dělají bonbónům skvělou reklamu, do Šiškinova zobrazení lesa domaloval malíř K. A. Savickij). Naopak téměř neznámá je jiná Šiškinova práce. Jde o akvarel rozměrů 15 × 23,4 centimetru, který leží v útrobách depozitářů Treťjakovské galerie v Moskvě. Šiškin ho namaloval v pondělí 14. července 1862 a zachytil na něm i kousek areálu současné Zoo Praha, konkrétně usedlost Bosna a svah nad touto usedlostí. Kde se tento klasik ruské krajinomalby vzal v Praze, a pak dokonce až poměrně daleko za Trojou? Řada podrobností o Šiškinově návštěvě Prahy je zaznamenána v jeho deníku, který pro nás objevila a přeložila historička Vlasta Smoláková.
Šiškinův akvarel, o kterém pojednává tato kapitola, bývá obvykle prezentován pod názvem Troja u Prahy. Z Treťjakovské galerie se nám podařilo zajistit jeho kvalitní reprodukci. ▷
– 17 –
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 17
26.8.2020 14:09:13
– 18 –
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 18
26.8.2020 14:09:15
– 19 –
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 19
26.8.2020 14:09:18
Ivan Ivanovič Šiškin, jak ho víc než deset let po návštěvě Prahy zachytil Ivan Nikolajevič Kramskoj.
Šiškin přijel do Prahy na Cyrila a Metoděje 1862 a po většinu jeho desetidenního pobytu ho doprovázel pracovník knihovny Národního muzea a velký slavjanofil Josef Kolář. Z Šiškinových zápisků je znát, že zpočátku se na Prahu díval trochu skrz prsty, ale díky Kolářovi, setkáním s bratry Mánesy i dalšími osobnostmi a vycházkám na zajímavá místa jí rychle začal přicházet na chuť.
– 20 –
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 20
26.8.2020 14:09:19
V pátek 11. července prošel spolu s Kolářem Šárku a Stromovku, odkud se vydali ještě do Troji. O ní si Šiškin zapsal, že je to „velmi malebná vesnice se spoustou zajímavých stromů a moc zajímavou říčkou“ (tím myslel Vltavu, viděl ji prostě ruským pohledem). Krajina v Trojské kotlině ho zaujala do té míry, že se sem den před odjezdem ještě vrátil. „Byl jsem v Troji – pěkné místečko, nakreslil jsem ho,“ poznamenal si ke vzniku svého akvarelu. Ten je možná nejcennějším uměleckým dílem, které se vztahuje k Troji a k pražské zoo, a současně i skvělým potvrzením toho, jak dobře naši předchůdci vybrali místo pro její vybudování.
– 21 –
Supi-v-hotelu-Continental_knizniblok.indd 21
26.8.2020 14:09:19