0041935

NESPOUTANÁ MYSL ZDOKONALUJTE SVŮJ MOZEK, UČTE SE ČEMUKOLI RYCHLEJI A OBJEVTE SVŮJ VÝJIMEČNÝ ŽIVOT

JIM KWIK

Euromedia

Nespoutana mysl.indd 1

3.11.2020 7:33:52

OBSAH Předmluva Úvod

Část I   1. kapitola:   2. kapitola:   3. kapitola:   4. kapitola:

15 21 O SVO BO Ď T E SVOJ I MYSL Jak se stát nespoutaným Proč je to teď tak důležité Váš nespoutaný mozek Jak číst a zapamatovat si tuhle (a kteroukoli jinou) knihu

Část II

25 27 45 57 71

N ESP O U TA N É MY ŠL EN Í : C o   5. kapitola: Kouzlo systému zažitých přesvědčení   6. kapitola: 7 lží o učení

89 93 113

Část III   7. kapitola:   8. kapitola:   9. kapitola: 10. kapitola:

N ESP O U TA N Á MOT I VAC E: Pro č Záměr Energie Prosté pidikrůčky Plynutí

131 135 151 171 191

Část IV 11. kapitola: 12. kapitola: 13. kapitola: 14. kapitola: 15. kapitola:

N ESP O U TA N É METO DY: J ak Pozornost Studium Paměť Rychločtení Myšlení

201 205 213 231 255 273

Doslov 10denní Kwikův startovací plán Doporučená četba Poděkování O autorovi Poznámky pod čarou Rejstřík

Nespoutana mysl.indd 13

295 299 308 310 316 317 329

3.11.2020 7:33:53

PŘEDMLUVA Naším nejcennějším darem je náš mozek. To on nám umožňuje učit se, milovat, myslet, tvořit, a dokonce zažívat radost. Je branou k emocím, k naší schopnosti hluboce city prožívat a oddávat se jim. Dovoluje nám zlepšovat se, růst a něčeho dosáhnout. Přesto si jen málokdo uvědomuje, že pomocí několika praktických metod můžeme svůj mozek zdokonalovat a posilovat svou schopnost učit se. Většina lidí ví, že zdraví kardiovaskulárního systému se dá zlepšit cvičením a stravováním, ale většina z nás už si neuvědomuje, že značnou měrou můžeme zlepšit také kondici svého mozku a tím i celý svůj život. Dnešní svět bohužel nepředstavuje zdravé prostředí pro mozek. Než vám Jim Kwik ukáže, jak se stát nespoutaným, upozorní vás na čtyři hrozby, které ohrožují vaši schopnost myslet, soustředit se, učit se, růst a být naplno člověkem. První je digitální zahlcení – nekonečná záplava informací ve světě omezeného času a nerovných očekávání vedoucí k přetížení, úzkosti a nespavosti. Topíme se v datech a rychlých změnách a toužíme po strategiích a nástrojích, kterými bychom znovu získali alespoň zdání produktivity, dobrých výsledků a klidné mysli. Druhou je digitální rozptýlení. Pomíjivý pocit digitální dopaminové rozkoše nahrazuje naši schopnost udržet pozornost potřebnou k hlubším vztahům, náročnějšímu učení a pracovním výsledkům. Nedávno jsem na přednášce seděl vedle kamarádky a všiml jsem si, že během několika minut opakovaně vzala do ruky telefon. Požádal jsem ji o něj a nainstaloval jí do něj aplikaci zaznamenávající, kolik na něm stráví času. Za den vzala telefon do ruky více než tisíckrát a dostala tisíc upozornění. Zprávy, upozornění na sociálních sítích, e-maily, odkazy na zprávy ve světě, to všechno jsou sice důležité věci, ale odvádějí naši pozornost 15

Nespoutana mysl.indd 15

3.11.2020 7:33:53

16

NESPOUTANÁ MYSL

a učí nás, abychom se nesoustředili na to, co je v daném okamžiku nejdůležitější. Další hrozbou je digitální demence. Paměť je sval, kterému jsme dovolili zakrnět. Nosit v kapse superpočítač má sice své výhody, ale měli bychom ho brát spíš jako elektrické kolo. Je s ním zábava a usnadňuje nám cestu, ale nedostane nás do formy. Výzkum o demenci dokazuje, že čím vyšší je naše schopnost učit se – tedy čím víc svůj mozek „cvičíme“ –, tím nižší je riziko vzniku demence. V mnoha případech jsme si tak vlastně uškodili tím, že jsme práci místo své paměti zadávali svým elektronickým pomocníkům. Posledním hrozbou škodící našemu mozku je digitální dedukce. Ve světě dostupných informací jsme nejspíš zašli příliš daleko v tom, jak tyto informace používáme. Necháváme technologie, aby za nás kriticky myslely a usuzovaly. Na internetu najdeme tolik závěrů vyvozených někým jiným, až jsme se zřekli své schopnosti sami se k nějakému závěru dopracovat. Nikdy bychom nikomu nedovolili, aby za nás myslel, ale natolik jsme zpohodlněli, že jsme tuto mocnou zbraň odevzdali svým zařízením. Když se účinky těchto čtyř digitálních hrozeb sečtou, okrádají nás o pozornost, soustředění, schopnost učit se, a co je nejdůležitější, skutečně přemýšlet. Připraví nás o jasnost myšlení a výsledkem je únava, nesoustředěnost, neschopnost snadno se učit a smutek. Technologické vymoženosti dnešní doby mají sice potenciál pomáhat i škodit, avšak naše společnost je využívá takovým způsobem, který může vést k epidemii přetížení, ztráty paměti, nesoustředěnosti a závislosti. A bude se to jen zhoršovat. Poselství této knihy nemohlo přijít ve vhodnější dobu. Narodili jsme se v době špičkových technologií a nic není důležitější než zdraví a dobrá kondice mozku – ten totiž kontroluje v životě všechno. Aby se nám v jednadvacátém století dařilo dobře, musíme se naučit filtrovat veškeré údaje a vyvíjet metody a dovednosti, jak se v tomto roztěkaném světě plném informací vyznat. Když se naučíme, jak se učit rychleji a snáz, bude pak všechno v životě možné. Znamená to, že ještě nikdy nebyl lepší čas trénovat mozek, stejně jako trénujeme tělo. Stejně jako chceme mít

Nespoutana mysl.indd 16

3.11.2020 7:33:53

Předmluva

17

zdravé tělo, chceme mít i ohebný, silný a dobře fungující mozek. A tím se právě Jim živí – je to osobní trenér lidské mysli. Uvedené hrozby jsou jen příkladem omezení, která se v této knize naučíte překonávat. Klíčem k neobyčejnému životu, jak říká Jim, je proces odpoutání se. A rozluštil šifru osobní přeměny pomocí svého „nespoutaného modelu“. Pokud máte problém v nějaké oblasti dosáhnout cíle, musíte si nejprve položit otázku: Co mě omezuje? Je velmi pravděpodobné, že omezení pociťujete ve svém myšlení, motivaci či metodách – což znamená, že se nejedná o osobní selhání či nějaký nedostatek poukazující na vaši neschopnost. A na rozdíl od toho, čemu máme sklony věřit, naše limity nejsou pevně dané. Máme je v rukou pouze my sami a kdykoli je můžeme překročit. Pokud se naše myšlení neshoduje s našimi touhami a cíli, nikdy jich nedosáhneme. Zcela zásadní je označit svá omezující přesvědčení, hluboko zakořeněné postoje, předsudky a předpoklady o sobě a o tom, co je možné. Prvním krokem k nespoutanému myšlení je zkoumat, odhalit a odstranit právě tyto představy. Moje matka mi říkávala, že můžu dosáhnout čehokoli, že jsem chytrý, schopný a můžu být tím nejlepším ve všem, do čeho se pustím. Díky tomuto hluboce zakořeněnému přesvědčení jsem často zažíval úspěch jako ve svých nejdivočejších snech. Ovšem trpěl jsem také představou, že vztahy jsou těžké a plné bolesti, protože jsem byl svědkem rozvodu a dalších sňatků svých rodičů. Trvalo mi téměř padesát let, než jsem tu představu vymazal a konečně našel ve svém manželství radost a štěstí. Druhým tajemstvím nespoutaného života je motivace. Jim uvádí tři klíčové prvky motivace. Zaprvé je to záměr. Záleží totiž na důvodu, proč věci děláme. Chci se těšit dlouhému životu, a proto musím zvedat činky a posilovat, i když to nepatří mezi mé oblíbené kratochvíle. Záměr potlačuje nepohodlí. Druhým klíčem je schopnost dělat to, co chcete. K tomu je zapotřebí energie a energie vyžaduje něco, čemu se říká hospodaření s energií. Abychom dosáhli svých záměrů, je třeba soustředit se na výkon: nekonzumovat průmyslově zpracované potraviny, cvičit, zvládat stres, dobře spát, umět komunikovat a vytvářet zdravé mezilidské vztahy (a zbavovat se těch nezdravých). V neposlední

Nespoutana mysl.indd 17

3.11.2020 7:33:53

18

NESPOUTANÁ MYSL

řadě si nesmíme ukusovat příliš velké sousto, protože k úspěchu vedou malé krůčky. Vyčistěte si mezizubní nití jen jeden zub, přečtěte si v knížce jednu stránku, udělejte jeden klik, minutu meditujte, tím vším v sobě budujete sebedůvěru a nakonec se dostaví úspěch. Posledním klíčem k nespoutanosti je používání správné metody. Doposud nás učili metody devatenáctého a dvacátého století, ale my fungujeme ve století jednadvacátém. Kniha Nespoutaná mysl nás naučí pět klíčových metod, jak dosáhnout, čehokoli chceme. Jsou to: lepší soustředění, rychlejší učení, zlepšování paměti, rychločtení a kritické myšlení. Tyto vylepšené techniky učení nám umožní ovládnout svou mysl a motivaci, takže snadněji a efektivněji dosáhneme svých snů. Jimovi nejsou omezení cizí. Jako dítě prodělal úraz hlavy, což mělo vliv na jeho schopnost soustředění a učení se. Jedna necitlivá učitelka na jeho adresu jednou poznamenala: „To je ten kluk s rozbitým mozkem.“ Jim strávil život tím, že se učil překonávat své znevýhodnění a přeměnit jej ve výjimečnou schopnost učit se. Všichni do určité míry trpíme rozbitými mozky. Kniha Nespoutaná mysl je receptem k jejich uzdravení, k překonání omezujících přesvědčení a k pozvednutí života na vyšší úroveň. Naučit se, jak se učit, je základní superschopnost, díky níž jsou všechny ostatní schopnosti a dovednosti možné. Cílem této knihy je, abyste se jí naučili i vy. Jim Kwik vám ve své knize poskytne jasný návod a bude vaším průvodcem. Většině z nás nebyly dány do vínku potřebné nástroje, ale Jim se s námi o ně velkomyslně podělí. Sám strávil třicet let prací s lidmi ze všech sociálních vrstev – se studenty, učiteli, celebritami, dělníky, politiky, podnikateli, vědci. Po celém světě pracoval s těmi nejrozvinutějšími vzdělávacími systémy, školiteli, řediteli i studenty svých metod. Jeho učení skutečně funguje a všichni z něj můžeme těžit. Neexistuje pilulka na nadání, ale dá se k němu dojít a Jim Kwik vám poradí jak. Kniha Nespoutaná mysl přispěje k zušlechtění vašeho mozku. Budete se nejen učit rychleji, lépe a efektivněji, ale zároveň se dozvíte, jak vyléčit mozek po fyzické stránce pomocí správné výživy, doplňků stravy, cvičení, meditace, spánku

Nespoutana mysl.indd 18

3.11.2020 7:33:53

Předmluva

19

a dalších aspektů, které zvyšují tvorbu nových mozkových buněk a spojení mezi nimi. Jim vám nabízí tři knihy v jedné. Pokud vaše současné myšlení, motivace a metody omezují vaši schopnost dosáhnout svých snů, pak vám kniha Nespoutaná mysl poslouží jako průvodce na cestě k lepšímu, bystřejšímu a výjimečnému mozku i budoucnosti. Vaše učení ani život už nikdy nebudou jako dřív. — MUDR. Mark Hyman prosinec 2019

Nespoutana mysl.indd 19

3.11.2020 7:33:53

Znáte to; když jste ještě dítě a máte neomezenou představivost, věříte na kouzla? Myslela jsem si, že mám superschopnosti. — M ICHELLE P HANO VÁ

Nespoutana mysl.indd 20

3.11.2020 7:33:53

ÚVOD Jaké je vaše jedno jediné přání? Vážně, kdyby vám džin nabídl, že vám splní jedno přání, ale jen jedno jediné, co byste si přáli? Neomezený počet přání, samozřejmě! A teď si představte, že jsem takový džin, který vám může splnit přání naučit se jednu věc – jakoukoli věc či dovednost. Jakou věc se budete chtít naučit? Jaká dovednost by byla ekvivalentem možnosti mít neomezený počet přání? Naučit se, jak se učit, ne? Kdybyste doopravdy věděli, jak se učit chytřeji, rychleji a lépe, mohli byste to pak uplatnit na všechno. Naučili byste se ovládat své myšlení či motivaci a používat správné metody, kdybyste se třeba chtěli naučit čínsky nebo zvládnout marketing, hudbu, bojová umění, matematiku – žádné omezení by pro vás neexis­ tovalo! Byli byste duševním superhrdinou! Všechno by bylo možné, protože byste byli nespoutaní! Mým posláním je na následujících stránkách knihy vám toto přání splnit. Začněme tím, že vám řeknu, jak moc si vás vážím a obdivuji vás. Investovali jste do koupě této knihy a teď ji čtete, čímž jste se dostali mnohem dál než většina lidí, kteří se smířili se svou současnou situací a omezeními. Jste součástí malé skupiny jedinců, kteří nejenže chtějí od svého života víc, ale navíc jsou ochotni pro to něco udělat. Jinými slovy, stali jste se hrdiny tohoto příběhu. Vyslyšeli jste volání po dobrodružství. Věřím, že tím nejzákladnějším dobrodružstvím našich životů je odhalit a uvědomit si vlastní potenciál a být inspirací pro druhé, aby udělali to samé. Nemám tušení, jak spletitá životní cesta vás dovedla až k této knize. Hádám, že alespoň částí této cesty bylo, že jste přijali omezení, která vám byla uložena, ať už druhými, nebo jste si je stanovili sami: neumíte číst dost rychle, abyste stíhali všechno, co potřebujete vědět. Vaše mysl není dost svižná, abyste uspěli 21

Nespoutana mysl.indd 21

3.11.2020 7:33:53

22

NESPOUTANÁ MYSL

v práci. Chybí vám motivace, abyste věci dokončili, a energie, abyste dosáhli svých cílů. A tak dále. Tato kniha je svou povahou přesahující – má ukončit jakousi hromadnou hypnózu lží, kterými nás zásobili rodiče, systém, média a marketing a podle kterých jsme omezení. Podle nich jsme jaksi nedostačující, nejsme schopni být, dělat, mít, tvořit či přispívat. Přesvědčení, že jste omezení a spoutaní, vás stejně tak může brzdit ve vašich největších snech – nebo alespoň doteď mohlo. Já vám ale slibuji, že žádné z takových přesvědčení vám ve skutečnosti nemůže bránit v tom, kým jste. Všichni v sobě máme obrovský potenciál, spoustu nevyužité síly, inteligence a koncentrace – a klíčem k aktivování těchto superschopností je zbavit se pout a omezení. Víc než pětadvacet let pracuji s lidmi různého věku, původu, národnosti, sociálního a ekonomického postavení či úrovně vzdělání. A zjistil jsem, že nezáleží na tom, odkud pocházíte, je jedno, jakým výzvám čelíte: všichni v sobě máte neuvěřitelný potenciál, který čeká jen na to, až ho objevíte. Každý člověk – bez ohledu na věk, zázemí, vzdělání, pohlaví či životní příběh – se může dostat daleko za hranice toho, o čem byl přesvědčen, že si to zaslouží nebo že je to možné. Týká se to i vás. Budeme spolu pracovat na tom, abyste svá vlastní omezení brali jako zastaralý koncept. V této knize často odkazuji na superhrdiny a superschopnosti. Proč to dělám? Tak zaprvé jsem v tomto ohledu trochu ujetý. V dětství jsem utrpěl zranění mozku a potýkal jsem se s mnoha nesnázemi, co se týče učení, a tak jsem se utekl do světa komiksových časopisů a filmů, které mě během mého zápolení inspirovaly. Uvědomil jsem si, že mí oblíbenci mají něco společného – hrdinskou pouť. Téměř ve všech známých dobrodružných příbězích se objevuje klasická zápletka Josepha Campbella, a to včetně takových ikonických titulů, jako je Čaroděj ze země Oz, Star Wars, Harry Potter, Jíst, meditovat, milovat, Hunger Games, Rocky, Pán prstenů, Alenka v říši divů, Matrix a mnoha dalších. Vzpomeňte si na svůj oblíbený příběh nebo na některý z filmů či knih, o nichž jsem se právě zmínil. Zní vám to povědomě? Hrdinové (například Harry Potter) začínají v obyčejném světě, jaký odjakživa znali. Pak odpovědí na volání po dobrodružství.

Nespoutana mysl.indd 22

3.11.2020 7:33:53

Úvod

23

Mají na výběr – mohou ho ignorovat a zůstat v obyčejném světě, kde se nic nezmění, nebo se vydat za jeho hlasem (jako to udělal Neo s červenou pilulkou Matrixu), setkají se se svým průvodcem či učitelem (jako je pan Miyagi ve filmu Karate Kid), který je trénuje a připravuje k překonávání překážek a k uvědomění si vlastního potenciálu. Hrdinům jsou demonstrovány nové schopnosti a dovednosti a jsou podněcováni, aby své současné schopnosti využívali jako nikdy předtím. Dokážou překonat dosavadní omezení, naučí se novému způsobu bytí a nakonec čelí svým zkouškám. Když se vrátí do normálního světa (jako Dorotka do Kansasu), přinesou si s sebou svůj dar: osobní příběh. V knize Nespoutaná mysl jste tím superhrdinou vy. Jsem přesvědčen, že lidský potenciál je jedním z mála ne­ omezených zdrojů, které na světě máme. Téměř všechno ostatní je omezené, avšak lidská mysl je základní superschopností – ne­ existují limity naší tvořivosti, představivosti, odhodlání či schopnosti myslet, usuzovat a učit se. Přesto tento zdroj patří mezi ty nejméně probádané. Všichni můžeme být hrdiny svého vlastního příběhu, každý den se nořit do studny vlastního potenciálu, který přesto nikdy nevyschne. Ke svému životu tak přesto přistupuje jen malá hrstka z nás. Proto jsem napsal tuto knihu: abych vám pomohl si uvědomit, že nezáleží na tom, kde jste nebo kde jste byli, vždycky se můžete osvobodit a vystoupit od omezení směrem ke svobodě. A to je to jediné „extra“, které potřebujete k přeměně obyčejného světa na mimořádný. Moje kniha vám ono „extra“ poskytne. Na jejích stránkách najdete soubor technik, které vám pomohou překonat zažitá omezení. Naučíte se, jak odpoutat mozek. Naučíte se, jak odpou­tat svou hnací sílu. Naučíte se, jak odstranit omezení své paměti, soustředění a zvyků. Pokud jsem já na vaší hrdinské pouti vaším učitelem, pak je tato kniha mapou k ovládnutí vaší vlastní mysli, motivace a metod, jak se učit. A jakmile to zvládnete, budete nespoutaní. Tady jsou dveře; víte, co za nimi čeká. Projděte jimi.

Nespoutana mysl.indd 23

3.11.2020 7:33:53

Pokud se vajíčko rozbije vnější silou, život končí. Pokud se rozbije vnitřní silou, život začíná. Velké věci vždy začínají zevnitř. — JIM KWIK

Nespoutana mysl.indd 24

3.11.2020 7:33:54

ˇ C ÁST I

OSVOBOĎTE SVOJI MYSL

Nespoutana mysl.indd 25

3.11.2020 7:33:54

Nepotřebujeme kouzla, abychom přetvořili svět. Veškerou potřebnou sílu už máme v sobě. — J . K. RO WLINGO VÁ

Nespoutana mysl.indd 26

3.11.2020 7:33:54

1

JAK SE STÁT NESPOUTANÝM „Jsem tak hloupý.“ „Nerozumím tomu.“ „Jsem na učení příliš tupý.“ S těmito mantrami jsem vyrůstal. Neminul den, kdy bych si neřekl, že jsem pomalý, hloupý a že se nikdy nenaučím číst, natož abych v životě něčeho dosáhl. Kdyby existovala pilulka, která by nastartovala můj mozek na sto procent a po jejímž spolknutí bych byl najednou chytrý (jako tomu bylo ve filmu Všemocný z roku 2011 s Bradley Cooperem), dal bych cokoli, abych ji získal. Nebyl jsem jediný, kdo měl o mých schopnostech takový názor. Kdybyste se zeptali mých učitelů, když jsem byl ještě dítě, spousta z nich by mě považovala za toho posledního na světě, kdo by byl schopný napsat knihu. Tehdy by byli překvapení, kdybych vůbec nějakou četl, natož něco napsal. Všechno začalo nehodou ve školce, která naprosto změnila můj život. Jednoho dne jsem byl ve třídě, když venku zazněly houkačky. Všichni si toho všimli; paní učitelka vykoukla z okna a řekla, že jedou hasiči. Celá třída na takovou větu zareagovala, jak se dalo předpokládat: okamžitě jsme pádili k oknům. Já byl obzvlášť nedočkavý, protože už tehdy jsem byl posedlý superhrdiny (to mi vydrželo dodneška). Hasiči pro mě byli tou nejreálnější představou skutečných hrdinů. Letěl jsem s ostatními k oknu. 27

Nespoutana mysl.indd 27

3.11.2020 7:33:54

28

NESPOUTANÁ MYSL

Jediný problém byl, že jsem nebyl dost velký, abych z okna na hasičská auta viděl. Jedno dítě popadlo židli a postavilo se na ni, což okamžitě udělali i všichni ostatní. Běžel jsem pro tu svou a přistrčil ji k obřímu železnému radiátoru, který se táhl po celé délce oken. Stoupl jsem si na židli, uviděl hasiče a celý jsem se rozzářil. Bylo to tak vzrušující! V očích mi jiskřilo, lapal jsem po dechu a sledoval ty odvážné hrdiny v jejich zdánlivě nezničitelných uniformách a jasně červených vozech. Pak ale nějaké dítě trhlo židlí, na které jsem stál, já ztratil rovnováhu a dopadl hlavou přímo na topení. Narazil jsem na kovový radiátor opravdu zprudka a začal jsem krvácet. Ze školy mě odvezli rovnou do nemocnice, kde doktoři ošetřili má zranění. Když později mluvili s mou matkou, byli k ní upřímní. Utrpěl jsem vážné poranění mozku. Jak matka vzpomínala, už nikdy jsem pak nebyl takový jako dřív. Jestliže jsem byl předtím plný energie, sebejistoty a zvídavosti, po onom úrazu jsem se výrazně uzavřel do sebe a zcela nově se u mě objevily potíže s učením. Měl jsem obrovský problém soustředit se a měl jsem mizernou paměť. Jak si asi dovedete představit, škola se pro mě stala utrpením. Učitelé mi látku opakovali pořád dokola, až jsem se naučil předstírat, že chápu. A zatímco se ostatní děti učily číst, mně písmenka nedávala vůbec žádný smysl. Vzpomínáte si na společnou četbu, kdy postupně každý žák čte chvíli nahlas? To bylo pro mě nejhorší – v napětí jsem čekal, až přijde řada na mě, a pak jsem jen zíral na stránku a nerozuměl jedinému slovu (řekl bych, že tady se zrodil můj strach z mluvení na veřejnosti). Trvalo mi další tři roky, než jsem se naučil číst, a i pak to pro mě bylo dost náročné a namáhavé. Nejsem si jistý, jestli bych se vůbec kdy naučil číst, nebýt hrdinů, se kterými jsem se setkal v komiksových knížkách. Normální knihy mě ani trochu nezaujaly, ale moje fascinace komiksy mě poháněla, abych to se čtením zkoušel pořád dál a nemusel čekat, až mi příběhy hrdinů přečte někdo jiný. Čítával jsem s baterkou pod peřinou dlouho do noci. Ty příběhy mi dodávaly naději, že člověk dokáže překonat i překážky, které jsou nepřekonatelné. Když jsem byl malý, byli mými oblíbenými superhrdiny X-meni, ne snad proto, že byli nejsilnější, ale protože byli nepo­-

Nespoutana mysl.indd 28

3.11.2020 7:33:54

JAK SE STÁT NESPOUTANÝM

29

chopení a zvláštně jiní. Měl jsem pocit, že se s nimi můžu ztotožnit. Byli to mutanti, co nezapadali do společnosti, a lidé, kteří jim nerozuměli, se jich stranili. To jsem byl přesně já, jen bez těch superschopností. X-meni byli psanci stejně jako já. Patřil jsem do jejich světa. Vyrůstal jsem ve Westchester County na předměstí New Yorku a jednoho večera mě naprosto dostalo zjištění, že podle komiksových knížek se v mém okolí nachází Škola pro talentovanou mládež profesora Xaviera. Když mi bylo devět, skoro každý víkend jsem sedl na kolo a vyrazil hledat tu školu po sousedství. Byl jsem tím posedlý. Myslel jsem si, že kdyby se mi podařilo ji najít, našel bych místo, kam konečně zapadnu, kde bude bezpečné být jiný, místo, kde bych mohl objevil a rozvíjet své vlastní superschopnosti.

KLUK S ROZBITÝM MOZKEM Život ve skutečném světě nebyl zdaleka tak vlídný. Tou dobou se u mé babičky, která žila s námi a pomáhala mě vychovávat, začaly projevovat pokročilé příznaky demence. Sledovat někoho milovaného, jak přichází o rozum i paměť – to se dá jen stěží popsat. Bylo to jako ztrácet ji znovu a znovu, dokud nezemřela. Byla můj svět a spolu s mými poruchami učení byla právě ona důvodem, proč tak dychtím dozvědět se co nejvíc o mozku a jeho zdraví.

Nespoutana mysl.indd 29

3.11.2020 7:33:54

30

NESPOUTANÁ MYSL

Tehdy mě ve škole šikanovali a dělali si ze mě legraci, a to nejen na hřišti, ale i ve třídě. Pamatuju si, jak byla jednou na základní škole učitelka ze mě tak vytočená, protože jsem pořád nechápal, oč v hodině jde, že na mě ukázala prstem a řekla: „Tohle je kluk s rozbitým mozkem.“ Úplně mě zdrtilo, když jsem si uvědomil, že mě takhle vidí – a ostatní nejspíš taky.

Když někomu či něčemu přidělíte nálepku, často tím vytvoříte limit – nálepka se stává omezením. Dospělí si musí dávat velký pozor na slova, která volí, protože děti si je velmi rychle osvojí. To se v tu chvíli stalo i mně. Kdykoli jsem měl problém se něco naučit, nepovedla se mi křížovka, nevybrali mě do týmu v tělocviku nebo jsem zaostával za spolužáky, řekl jsem si, že je to tím, že mám rozbitý mozek. Jak bych mohl očekávat, že si povedu stejně dobře jako ostatní? Byl jsem porouchaný. Moje mysl nefungovala jako mysl druhých. I když jsem se učil mnohem víc než mí spolužáci, na mých známkách se dané úsilí vůbec neprojevilo. Byl jsem příliš tvrdohlavý, abych to vzdal, a tak se mi pokaždé podařilo prolézt do další třídy, ale byl to urputný souboj. Díky pomoci několika nadaných kamarádů mi šla matematika, ale ve většině ostatních předmětů to bylo katastrofální, zvlášť v angličtině, čtení, cizích jazycích a hudební výchově. Když jsem pak nastoupil na střední školu, došlo to tak daleko, že mi z angličtiny hrozilo propadnutí. Učitelka si zavolala do školy rodiče,

Nespoutana mysl.indd 30

3.11.2020 7:33:54

JAK SE STÁT NESPOUTANÝM

31

aby s nimi probrala, co musím udělat pro to, abych si zlepšil známku a prospěl. Navrhla mi, abych vytvořil projekt, za který dostanu známku navíc. Měl jsem za úkol napsat slohovou práci srovnávající život a dílo dvou géniů: Leonarda da Vinciho a Alberta Einsteina. Kdybych si dal na této slohové práci záležet, mohla by mi připsat chybějící body, abych postoupil do dalšího ročníku. Považoval jsem to za obrovskou příležitost, za šanci zmáčknout reset a smazat svůj nepříliš zdařilý nástup na střední školu. Udělal jsem všechno pro to, abych napsal tu nejlepší práci, jakou jsem byl schopen. Hodiny a hodiny jsem trávil v knihovně a po škole se toho snažil co nejvíc dozvědět o dvou brilantních mozcích. Zajímavé bylo, že jsem při svém průzkumu několikrát narazil na zmínku, že Albert Einstein i Leonardo da Vinci údajně zápolili s potížemi s učením. Po týdnech studia jsem sepsal konečnou podobu své práce. Byl jsem na ni tak hrdý, že jsem si ji nechal profesionálně svázat. Ta slohová práce pro mě byla jakýmsi prohlášením; oznamoval jsem jejím prostřednictvím světu, čeho jsem schopen dosáhnout. V den odevzdání práce jsem si ji zastrčil do batohu a nemohl se dočkat chvíle, kdy ji předložím učitelce. Ještě víc jsem se těšil na její reakci, až uvidí, co jsem vytvořil. Chtěl jsem práci odevzdat na konci hodiny. Celou hodinu jsem se nemohl soustředit na to, co jsme dělali, myšlenky mi utíkaly a já si v duchu neustále představoval, jak se bude učitelka tvářit, až jí práci odevzdám. Ona mi však uštědřila podpásovku, kterou jsem vůbec nečekal. Asi v polovině hodiny najednou ukončila svůj výklad a řekla studentům, že má pro ně překvapení. Řekla, že jsem dostal zadanou práci, abych získal body navíc, a ona by byla ráda, abych ji třídě přednesl – teď. Většinu svých školních a studentských let jsem se snažil být neviditelný, aby mě nikdo nevyvolával. Když jste ten „porouchaný“, nemáte zrovna pocit, že máte čím přispět. Byl jsem mnohem víc než jen plachý a velmi nerad jsem na sebe poutal pozornost. Tehdy byla mou superschopností neviditelnost. Taky jsem se k smrti děsil mluvení před ostatními. Teď nepřeháním. Kdybyste mě v takovou chvíli připojili na srdeční monitor, nejspíš bych

Nespoutana mysl.indd 31

3.11.2020 7:33:54

32

NESPOUTANÁ MYSL

ho rozbil. A kromě toho jsem skoro nedýchal. Zkrátka a dobře neexistovala prostě možnost, že bych byl schopný stát před celou třídou a referovatat jí o práci, kterou jsem napsal. A tak jsem zvolil jedinou možnost, která se mi nabízela. „Omlouvám se, já jsem tu práci neudělal,“ lezlo ze mě jako z chlupaté deky. Výraz zklamání na učitelčině tváři – tolik odlišný od výrazu, o jakém jsem předtím snil – byl tak opravdový, až mi to lámalo srdce. Já prostě nemohl udělat, oč mě žádala. Když hodina skončila a všichni odešli, vyhodil jsem svou práci do koše a spolu s ní i velkou část své sebeúcty.

JSI BLÍŽ, NEŽ SI MYSLÍŠ Navzdory všem těmto potížím ve škole se mi nakonec podařilo dostat se na místní univerzitu. Měl jsem za to, že být nováčkem na vysoké je moje poslední příležitost začít znovu a s čistým štítem. Snil jsem o tom, jak je na mě moje rodina hrdá a jak ukážu světu (a co je důležitější, taky sobě), že skutečně mám potenciál uspět. Ocitl jsem se v novém prostředí. Vysokoškolští profesoři učili jinak než učitelé na střední a nikdo tady o mně neměl žádné předsudky. Dřel jsem jako kůň, ale dařilo se mi ještě hůř než na střední. Po pár měsících jsem si začal uvědomovat krutou pravdu. Neměl jsem peněz ani času nazbyt a byl jsem připravený se školou praštit. Řekl jsem o svých plánech kamarádovi a ten mi navrhl, abych se před konečným rozhodnutím zajel podívat na víkend k nim domů. Domníval se, že když vypadnu z kampusu, získám tím určitý nadhled. Když jsme k nim dorazili, jeho otec mě před večeří prováděl po jejich pozemku. Přitom se mě zeptal, jak se mi daří ve škole. Byla to ta nejhorší otázka, jakou mi někdo v té době mohl položit, a jsem si jistý, že ho moje reakce zaskočila. Propukl jsem v pláč. Ani jsem se nesnažil slzy polykat, prostě jsem se naplno rozbrečel. Viděl jsem, jak mu to vyrazilo dech: jeho nevinná otázka prostě prolomila hráz, která držela všechny potlačované emoce. Pověděl jsem mu celý příběh „kluka s rozbitým mozkem“ a on mě trpělivě poslouchal. Když jsem skončil, podíval se mi přímo do očí.

Nespoutana mysl.indd 32

3.11.2020 7:33:54

JAK SE STÁT NESPOUTANÝM

33

„Jime, proč jsi na škole?“ zeptal se. „Čím chceš být? Co chceš dělat? Co chceš mít? O co se chceš podělit?“ Na žádnou z těch otázek jsem nebyl schopen okamžitě odpovědět, protože se mě na ně nikdy předtím nikdo neptal, ale cítil jsem, že si na ně teď potřebuju odpovědět. Spustil jsem a on mě zastavil. Z kapesního diáře vytrhl pár stránek a řekl mi, ať své odpovědi sepíšu. (V této knize vám ukážu, jak pokládat otázky, abyste se naučili dosáhnout věcí rychleji.) Následujících několik minut jsem sepisoval seznam věcí, kterých chci dosáhnout. Když jsem skončil, složil jsem papíry a chtěl si je strčit do kapsy, ale otec mého kamaráda mi je vytrhl z ruky. Vyděsilo mě to, protože jsem nečekal, že tyhle pro mě dost osobní zápisky bude číst někdo jiný, natož úplně cizí člověk. On však stránky rozevřel a četl, zatímco já se doslova dusil ve vlastní šťávě. Připadalo mi, že to trvá celé hodiny, než dočetl, ale nejspíš to byla tak minuta nebo dvě. Když skončil, řekl: „Jsi takhle blízko,“ a držel přitom ukazováčky pravé a levé ruky asi třicet centimetrů od sebe, „abys dosáhl každičké položky na tomhle seznamu.“ Takové tvrzení se mi zdálo absurdní. Řekl jsem mu, že takový seznam nemůžu zvládnout ani za deset životů. On držel prsty pořád stejně daleko od sebe, jen je přesunul na mé spánky. Prostor, který popisoval, byl můj mozek. „To je ten klíč,“ řekl. „Pojď se mnou; musím ti něco ukázat.“ Šli jsme zpátky do domu a on mě zavedl do místnosti, jakou jsem nikdy předtím neviděl. Od stěny ke stěně, od podlahy až ke stropu byla plná knih. Nezapomeňte, že v oné životní etapě jsem nebyl zrovna knihomil. Bylo to pro mě jako octnout se v místnosti plné hadů. Co však bylo ještě horší, on začal vytahovat některé ty hady z polic a podávat mi je. Prohlédl jsem si tituly a došlo mi, že jsou to biografie významných mužů a žen napříč historií, stejně jako nejnovější knihy o osobním růstu, jako je The Magic of Thinking Big, The Power of Positive Thinking a Think and Grow Rich (v češtině vyšlo pod názvem Myšlením k bohatství). „Jime, chci, abys každý týden přečetl jednu z těchto knih.“ Jako první mě napadlo: Poslouchal mě vůbec, co jsem mu tady povídal? Ale nahlas jsem řekl: „Nevím, jak bych to mohl

Nespoutana mysl.indd 33

3.11.2020 7:33:55

34

NESPOUTANÁ MYSL

zvládnout. Víte, čtení mi moc nejde a mám spoustu jiné práce do školy.“ Zvedl ukazováček a poznamenal: „Nikdy nedopusť, aby škola stála v cestě tvému vzdělání.“ Později jsem zjistil, že tím citoval známý výrok přisuzovaný Marku Twainovi. „Podívejte,“ pokračoval jsem, „já chápu, že přečíst si tyhle knihy by mi opravdu pomohlo, ale nechci dávat slib, který nebudu moct dodržet.“ Zastavil se, sáhl do kapsy, vytáhl můj seznam a začal z něj nahlas číst jednu položku po druhé. Slyšet své sny z úst někoho jiného hluboce zasáhlo mou mysl i duši. Abych byl upřímný, spoustu z těch věcí na seznamu jsem chtěl udělat pro svou rodinu – byly to věci, které by si moji rodiče nikdy nemohli dovolit nebo by je pro sebe neudělali, i kdyby si je dovolit mohli. Slyšet ty věci, jak je pronáší někdo nahlas, na mě silně zapůsobilo. Mělo to neskutečný účinek na mé záměry a úmysly. Když skončil, řekl jsem mu, že udělám přesně to, co navrhuje, ačkoli vskrytu duše jsem neměl ani ponětí, jak to dokážu.

POLOŽTE SPRÁVNOU OTÁZKU Po skončení víkendu jsem se vrátil zpátky do školy vyzbrojen knihami, které mi dal. Na stole jsem teď měl dvě hromádky: na jedné byly věci do školy a na druhé knihy, které jsem slíbil přečíst. Začalo na mě doléhat, k čemu jsem se to upsal. Jak se tím vším prokoušu, když už teď je pro mě čtení naprosté utrpení? Měl jsem potíže už jen s tou první hromádkou – do čeho jsem se to jenom pustil? Kde na to vezmu čas? A tak jsem nejedl, nespal, necvičil, nedíval se na televizi ani netrávil čas s přáteli. V podstatě jsem se přestěhoval do knihovny, až jsem jednoho večera padl vyčerpáním a sletěl ze schodů, čímž jsem si přivodil další zranění hlavy. V nemocnici jsem se probral až po dvou dnech. Myslel jsem si, že jsem umřel, a určitá část mne si to snad i přála. Tenkrát jsem si v životě opravdu sáhl na dno. Ztrácel jsem se před očima, zhubl jsem na třiapadesát kilo a byl jsem tak dehydrovaný, že mě museli napojit na kapačky.

Nespoutana mysl.indd 34

3.11.2020 7:33:55

JAK SE STÁT NESPOUTANÝM

35

Byl jsem naprosto zoufalý, ale přesto jsem si v duchu říkal: „Musí existovat lepší způsob.“ V tu chvíli vešla do pokoje sestra s hrnkem čaje, na kterém byl obrázek Einsteina, o kterém jsem tenkrát na střední psal práci a díky kterému jsem se pustil do urputného a důkladného studia. Vedle jeho fotky bylo napsáno: „Žádný problém se nedá vyřešit ze stejné úrovně vědomí, na jaké vznikl.“ A mně začalo svítat: možná jsem si pokládal špatnou otázku. Začal jsem přemýšlet: co je mým skutečným problémem? Věděl jsem o sobě, že se učím pomalu, ale to jsem si uvědomoval už celé roky. Vždycky jsem se snažil vyřešit své problémy s učením způsobem, jak mě to učili – prostě se víc snažit. Ale co kdybych si osvojil lepší metodu učení? Co kdybych se dokázal učit efektivněji, účinněji a ještě by mě to mohlo i bavit? Co kdybych se mohl naučit, jak se učit rychleji? V ten okamžik jsem se zapřisáhl, že takový způsob najdu, a tímto závazkem se změnilo i mé myšlení.

Nespoutana mysl.indd 35

3.11.2020 7:33:55