Venku se psem
P
POSTOJ ČLOVĚK Na průběh procházek však mají vliv také postoj a motivace člověka. I tady je záběr přinejmenším stejně široký: jednoho těší, když může svého psa zaměstnávat aportovacími hrami a tréninkem, jiný si spíše cení toho, že mu pes dělá sparingpartnera při běhu. Další chce společně strávený čas věnovat pokud možno svým myšlenkám a vypadnout z kolotoče všedního dne. Jsou ale i takoví majitelé, kteří většinu času tráví tím, že svého psa vychovávají, nebo si třeba ze všeho nejvíc užívají, když jejich čtyřnohý přítel dovádí se svými vrstevníky. A nakonec existuje i kombinace všech výše zmíněných přístupů. Dokud spolu člověk a pes venku dobře vycházejí, neobtěžují nebo neohrožují své okolí a pes spolehlivě přichází na zavolání, není důvod náplň společných vycházek měnit nebo ji kriticky zpochybňovat. A někdy skutečně ani není důvod něco měnit, pokud jsou člověk i pes venku v pohodě a uvolnění, všechno probíhá dobře a oba jsou spokojení. V takovém případě nic nebrání tomu, aby se člověk klidně ponořil do svých myšlenek a nechal svoji duši toulat se bůhvíkde.
si už dávno neplní jen role lovců či hlídačů, díky čemuž se stali nenahraditelnými pomocníky při soužití s člověkem. Dnes jsou v prvé řadě našimi průvodci a společníky. Ať už při (psích) sportech, když společně s námi prozkoumávají nové cesty a stezky v lese, nebo jako čtyřnozí kolegové v kanceláři či partneři při pravidelných procházkách. Společné výlety mohou mít nejrůznější podobu a záleží při tom na mnoha faktorech. Rozhodující měrou však o podobě společných procházek rozhodují charakter, motivace a také výchova psa. Zatímco jeden opouští dům totálně „vytočený“ a reaguje na každý sebemenší podnět, jiný to bere stoicky a vychází se svým člověkem ze dveří v naprostém klidu, až nezúčastněně. Jeden venku svého páníčka vůbec nespouští z očí, u jiného by bylo žádoucí o něco více pozornosti. Mezi těmito extrémy se nachází spousta dalších typů psů. Například odrůstající „puberťák“ ovládaný především sexuálními pohnutkami, a proto se výrazně snaží imponovat. Nebo lovec s nosem neustále se vznášejícím těsně nad zemí. Případně „špeh“, kterému nic neujde, protože permanentně pozorně sleduje okolí a všechny dvounožce i čtyřnožce, které má na dohled. 4
04-11_Na prochazce se psem.indd 4
17.09.20 14:46
Psi dnes plní v prvé řadě roli společníků a průvodců, a to i v městském prostředí.
OBOUSTRANNÁ FRUSTRACE? Při své práci s nejrůznějšími dvojicemi člověk – pes se často setkávám s jistou nespokojeností. Na obou stranách! Člověk je frustrován, protože jeho pes nechodí vzorně na vodítku, a když je na volno, poslechne, jen když se mu to hodí. Pes se zase zlobí, že nemůže lovit, jak by si přál, protože na něj každodenní život klade příliš vysoké nároky. Nejpozději v tuto chvíli majitel cítí, že je potřeba s tím něco dělat – i když to by popravdě bylo zapotřebí už na samém začátku společného vztahu. Co tedy lze změnit, aby venku všechno šlo lépe? Aby vás to oba více bavilo a vraceli jste se domů spokojení? Na co byste si měli obzvláště dát pozor, abyste zbytečně nepropadali nespokojenosti a frustraci? Při takové variabilitě lidské i psí mentality není možné, aby pro společné
procházky u všech typů psů (a také pro všechny majitele) platila stejná pravidla a fungovaly stejné cviky, nebo aby byly stejně důležité. Jistě však existují také doporučení, která platí pro většinu dvojic. Nicméně je samozřejmě rozdíl v tom, zda váš pes vidí v každém kolemjdoucím přítele nebo nepřítele, máme-li uvést alespoň jeden příklad. V následujících řádcích se tedy nejprve podíváme na to, čím se řídí chování psů. Jakmile vám, majitelům čtyřnohých mazlíčků, bude jasné, jaký typ si vedete na druhém konci vodítka, budete lépe schopni poradit si v každodenních situacích, zařídit je jinak a svého psa vhodněji zaměstnávat, úkolovat a podporovat. Užijte si to! Vaše Jeanette Przygoda 5
04-11_Na prochazce se psem.indd 5
17.09.20 14:46
CO JE TO VLASTNĚ CHOVÁNÍ?
6
04-11_Na prochazce se psem.indd 6
17.09.20 14:46
Venku se psem
co je to vlastně
chování?
7
04-11_Na prochazce se psem.indd 7
17.09.20 14:46
LOVENÍ JE VROZENÉ INSTINKTIVNÍ CHOVÁNÍ Takzvané vystavování, jak ho předvádí maďarský ohař na snímku, je typickým loveckým chováním ohařů.
8
04-11_Na prochazce se psem.indd 8
17.09.20 14:46
Faktory ovlivňující chování psů Chování psa závisí na mnoha faktorech: na jeho motivaci, charakteru i zkušenostech s učením, které získal v průběhu svého života. Ale přirozeně také na tom, jak se celkově cítí, jak je spokojený, na hormonální rovnováze, nebo na situaci, v níž se zrovna nachází.
Z
NAUČENÉ CHOVÁNÍ Druhým důležitým faktorem, který má vliv na chování, jsou zkušenosti, jež pes v životě získá. Prostřednictvím procesu učení psi získávají nové schopnosti. Na každém jednotlivém psu závisí, co přesně se naučí a jak rychle. O co má zájem? Na čem mu záleží? Jaký učící typ je? To má zase souvislost s předchozími zkušenostmi a vrozenými vlastnostmi. Jeden příklad za všechny: pokud psa chceme naučit, aby zastavil míč kutálející se pryč od něj a dostrkal ho zpátky k člověku (např. v rámci treibballového tréninku), zvládne to zpravidla mnohem rychleji ovčácký nebo honácký pes, protože obstoupení kořisti a zastavování pohybujících se předmětů (ať už ovcí, nebo lidí) v ychází z jeho přirozených vloh. Zato pes molossoidního typu se asi bude o kutálející míč zajímat o poznání méně, přinejmenším se nebude nutně snažit ho zastavit.
áleží i na tom, kdo proti psu stojí, zda zvíře pociťuje stres a jak je vychované. Jak mnohostranné mohou být tyto faktory, tak rozdílné jsou také definice chování v různých vědních oborech. Obecně však lze říct, že hlavní okolnosti, z nichž vychází chování, jsou jednak geny, jednak zkušenosti, jež si pes osvojil. Tomu bych se chtěla věnovat trochu podrobněji.
VROZENÉ CHOVÁNÍ Reflexy a instinktivní chování se pes nemusí učit. Jsou přirozené, má je pevně uložené v genech. Kupříkladu takové štěně nepotřebuje zjišťovat, co to je lovecké chování, to už v něm zkrátka je. Lovecký instinkt ovšem s věkem dozrává a je spouštěn určitými podněty, například do dálky uhánějícím zajícem. 9
04-11_Na prochazce se psem.indd 9
17.09.20 14:46
CO JE TO VLASTNĚ CHOVÁNÍ?
Ovčáčtí psi většinou projevují zájem zastavit pohybující se objekt.
Jiným typům psů zájem o tuto činnost či vytrvalost často chybí.
jedná, jsou tyto instinkty vyjádřeny různým způsobem. Například lovecké plemeno, jako je třeba německý drátosrstý ohař, má chovem vytvořenou větší porci loveckých instinktů, pro hovawarta je zase více než pro jiná plemena důležité jeho teritorium. U kříženců záleží rozložení instinktů přirozeně na tom, jaké bylo u jeho předků. I když se jedná o různé instinkty, navzájem se ovlivňují, a proto by na ně mělo být pohlíženo jako na celek. Lze si je představit jako různě velké kusy jednoho dortu. Vykazované chování, jež se zakládá na instinktech, tedy může být – lovecky motivované, – teritoriálně motivované, – sociálně motivované, – sexuálně motivované.
V důsledku spárování svých rodičů má pes genofond (včetně různých instinktů), který ovlivňuje jeho chování. Ovšem jaká osobnost ze psa doopravdy vyroste, to už bude záležet na jeho zkušenostech (z učení), zvláště na těch, jež získal jako mladý (tzv. socializace). Ale i potom hrají zkušenosti a výchova všeobecně důležitou roli. Z toho důvodu se při rozdělování psů do jednotlivých kategorií řídím jednak jejich instinkty, jednak způsobem jejich vystupování, osobností.
CHOVÁNÍ PODLE INSTINKTŮ Každý pes se řídí svými instinkty: loveckým instinktem, teritoriálním instinktem, sociálním smečkovým instinktem a také sociálním instinktem. Všechny tyto instinkty si později blíže osvětlíme. Podle toho, o jakého psa se 10
04-11_Na prochazce se psem.indd 10
17.09.20 14:46