Issuu

Pozvěte umění domů! 21 obrazů k zarámování

Bestiář

Bestiář Díky zřizování institucí v 17. a 18. století došlo ve Francii k nebývalému rozmachu vědních oborů. Roku 1666 založil francouzský král Ludvík XIV. na návrh svého ministra financí Colberta Královskou akademii věd. Ta měla umožnit vědecké bádání a poskytovat odborné rady králi. Mezi vědci, jež učená společnost v průběhu let sdružovala, byl i slavný Georges-Louis Leclerc de Buffon. Díky němu byla Královská botanická zahrada (Jardin des plantes), původně sloužící jako sbírka léčivých rostlin, přebudována na přírodovědecké středisko s muzeem (dnešní Národní přírodovědecké muzeum), jež uchovává přírodní poklady. Umělecká disciplína se utvářela prostřednictvím Hlavního muzea umění, předchůdce dnešního Louvru, které bylo pro veřejnost oficiálně otevřeno až v roce 1793. Ve vývoji historie a malířství se odrážely zájem o historickou pravdu a naturalistický přístup. Tyto tendence vedly k propojení vědy a umění v naturalistické malbě. Utváření nové disciplíny se shoduje s obdobím vědeckých expedic, cestopisů, kolonizace, ale i rozkvětu námořního obchodu. Vědci a malíři byli motivováni k plodné spolupráci s cílem přinášet poznatky o objevování Nového světa. Naturalistická ilustrace propojuje vědeckou a uměleckou sféru díky technikám jako kresba, malba, rytina, litografie a později fotografie. Slavnou sbírku pocházející z tzv. velinového období (kdy se používal teletinový pergamen), nazývanou také „veliny Gastona Orleánského“, tvoří 6500 akvarelů znázorňujících rostliny a živočichy. Nicolas Robert, který se budování sbírky věnoval, působil přibližně od roku 1664 v Královské botanické zahradě. Zde, stejně jako ve zvěřinci ve Versailles, čerpal inspiraci pro svá díla. Sbírka je jedním z nejvýznamnějších fondů Chalcographie (mědiryteckého kabinetu, tedy oddělení, v němž jsou uchovávány desky používané pro tvorbu velinů) pařížského Louvru. Několik ilustrací z tohoto souboru je obsaženo i v naší jedinečné knize, která je pozvánkou k objevování světového bestiáře bohatého na barvy, tvary a rozmanitost. C. L.

(Phoenicopterus ruber) John James Audubon American Flamingo 1827

Deska 431 in John James Audubon, The Birds of America (Ptáci Ameriky) Paris, Bibliothèque de l’Institut de France (Paříž, Knihovna Francouzského institutu)

John James Audubon, Američan francouzského původu, byl ornitolog a malíř naturalista. Jako první maloval všechny ptačí druhy Severní Ameriky, čímž si vysloužil titul první ornitolog Nového světa. Vyobrazený plameňák americký (karibský, v českém prostředí zvaný tradičně plameňák kubánský) se vyznačuje opeřením sytě růžové barvy přecházející v červenou, jež se objevuje během jeho růstu a nejintenzivnější je u jedinců ve věku 4–7 let. Zobák má bledě žlutý podklad, růžový nebo oranžový střed a černou špičku. Oči jsou žluté s načervenalým vnitřním a bělavým vnějším prstencem. Letky (dlouhá pera) na konci křídel a na jejich spodní straně jsou černé. Nohy má tento plameňák růžové s červenými klouby. Tři přední prsty spojuje plovací blána. To plameňáku americkému umožňuje prohmatávat a rozviřovat bahno na dně vody, v níž se brodí. Noří do ní hlavu a pomocí zobáku zkoumá a víří bahno. Tlustým jazykem přitom dostává do zobáku rozvířený kal a pomocí jemných lamel ho cedí. V zobáku mu zůstanou nejrůznější drobní slanovodní korýši, jimiž se živí, jako např. žábronožka solná. Právě jí, ale i řasám obsahujícím karotenové pigmenty, vděčí plameňáci za svou růžovou barvu. Tito vodní ptáci si obstarávají potravu, i když plují po hladině. Překlopí tělo dopředu a pomocí blan mezi prsty pádlují jako kachny. Potápějí hlavu, krk a přední část těla, u samců do hloubky až přes 1 metr. Plameňák americký tráví větší část dne přijímáním potravy, čištěním peří a odpočinkem, během kterého stojí na jedné noze s hlavou ukrytou pod křídlem. Létá v sevřeném hejnu, přímo a rychle. Zdroj: John James Audubon, The Birds of America: from drawings made in the United States and their territories (Ptáci Ameriky: z kreseb vytvořených ve Spojených státech a na jejich teritoriích), svazek 6, 1856.

Identifikační karta • • • • • • • • • •

Třída: ptáci (Aves) Řád: plameňáci (Phoenicopteriformes) Čeleď: plameňákovití (Phoenicopteridae) Rod: plameňák (Phoenicopterus) Výskyt: Karibik, pobřeží Kolumbie a Venezuely, Yucatánský poloostrov, pobřeží Mexického zálivu Délka života: 30 let Váha: 2,1–4,1 kg Výška: 120–145 cm Potrava: krevety, měkkýši, různé drobné organismy, semena a řasy Charakteristika: velmi družný, velmi výrazný

Plameňák karibský

(Ara macao)

Nicolas Robert Corbeau d´Indes 17. století

Deska in Nicolas Robert, Collection des vélins du Muséum national d´Histoire naturelle (Sbírka velinů Národního přírodovědeckého muzea), portefeuille (portfolio) 80, Zoologie, Oiseaux (Ptáci), folio 63 Paris, Muséum national d’Histoire naturelle, bibliothèque centrale (Paříž, Národní přírodovědecké muzeum, hlavní knihovna)

Národní pták Hondurasu je nápadný svým vzrůstem, na němž se až z poloviny podílí dlouhý ocas. V jeho zbarvení převažuje červená. Kůže okolo očí je neopeřená a až po zobák bíle zbarvená. Rudá barva velkých per na křídlech a na ramenou přechází ve žlutou se zelenými konci, koncové letky má ara arakanga tmavě modré. Ocasní pera jsou tmavě červená se zlatavě kovovými odlesky, pera na hřbetě a spodní straně ocasu světle modrá. Oči mladých jedinců bývají tmavé, na rozdíl od dospělých ptáků, kteří mají oči světle žluté. Nohy jsou antracitově černé. Ptáci druhu ara obývají deštné pralesy, vlhké nížiny a okolí řek. Většinou žijí v trvalém páru, s dalšími jedinci se sdružují do hejn a navzájem spolu komunikují pronikavým křikem. Ten vydávají i tehdy, když jsou vyděšení nebo překvapení. Papoušci ara jsou vynikající letci, vždy si sedají do vrcholků stromů nebo na nejvyšší větve. Časně ráno vylétají za potravou a pozdě večer se slétají na místech odpočinku. V důsledku odlesňování a nelegálního odchytu těchto ptáků, kteří jsou žádaným obchodním artiklem na černém trhu, došlo ke změně místa jejich výskytu a tento druh je nyní ve Střední Americe vzácný. Avšak vzhledem k rozsáhlým oblastem, jež obývá, není považován za ohrožený. Jeho nádherná pera se používala na slavnostní pokrývky hlavy a jiné ozdoby amerických indiánů. Zdroj: Georges-Louis Leclerc Buffon, Œuvres complètes de Buffon (Buffonovy sebrané spisy), tome (díl) 9, 1884–l886.

Identifikační karta • • • • • • • • • •

Třída: ptáci (Aves) Řád: papoušci (Psittaciformes) Čeleď: papouškovití (Psittacidae) Rod: ara (Ara) Výskyt: tropické deštné pralesy od východního Mexika přes Střední Ameriku po peruánskou a brazilskou Amazonii Délka života: 80 let Váha: 900–1490 g Výška: 89 cm Potrava: semena, bobule, ovoce, ořechy Charakteristika: velmi družný, žije v hejnech

Ara arakanga