0041888 by Knižní klub

Zahrada pro dobrou pohodu

Zahrada pro dobrou pohodu JAK PŘIZPŮSOBIT ZAHRADU SVÝM POTŘEBÁM VĚDA | DESIGN | PRAXE

ALISTAIR GRIFFITHS MATT KEIGHTLEY ANNIE GATTI ZIA ALLAWAY

Obsah 8 Zahrada může léčit… 10 Předmluva Alistaira Griffithse 12 Úvod Matta Keightleye

Ochranná zahrada 18 ÚVOD 20 ROSTLINY JAKO BARIÉRA PROTI ZNEČIŠTĚNÍ

22 24 26 28 30

Která zeleň je nejlepší? Maximalizujte účinnost svého živého plotu Nejen efektivita, ale i krása Když chybí prostor Matt Keightley: Ohraničení zahrady může být uměleckým dílem

32 ROSTLINY JAKO PROTIHLUKOVÉ STĚNY

34 Vegetace ve vrstvách 36 Jaké se nabízejí varianty?

38 Přírodní zvuky rozptýlí pozornost 42 Matt Keightley: Designem proti hluku 44 ZAHRADA (TÉMĚŘ) BEZ ALERGENŮ

46 Jak vytvořit ráj pro alergiky 50 ZVLÁDNĚTE ŠKŮDCE PŘIROZENOU CESTOU

52 Rostliny, které chrání 54 Seznamte se s predátory 56 Divočina kolem nás

Léčivá zahrada 62 ÚVOD 64 VITAMIN Z PRO TĚLO I DUŠI

66 Dopřejte si dávku vitaminu Z 68 Matt Keightley: Vytvořte si skryté posezení 70 JAK ZAHRADA POMÁHÁ VAŠEMU MOZKU

72 74 76 78 80 82

Fascinace přírodou Vytvořte si okouzlující zahradu Fascinující rostliny zaujmou mysl Koutek pro meditaci Matt Keightley: Design meditačního koutku Dobíjejte si baterky i doma

84 VYPĚSTUJTE SI NA ZAHRADĚ SEBEVĚDOMÍ

92 MIMOŘÁDNÉ ÚČINKY VŮNÍ

94 Zahrada plná vůní 96 Vyberte si svou vůni 98 Matt Keightley: Obklopte se vůněmi 100 VYUŽIJTE SÍLU BAREV

102 Povzbuzující barevné tóny 104 Uklidňující barevné tóny 110 OZDRAVNÁ MOC VODY

112 Vodní prvky pro pohodu 114 Matt Keightley: Vytvořte si vodní zahradu 116 POZITIVNÍ EFEKT PTAČÍHO ZPĚVU

118 Přilákejte ptáky na zahradu 122 ZDRAVÁ „ŠPÍNA“ ZE ZAHRADY

86 Vyberte si, co vám sedí

124 Imunitu najdete na záhonech

90 ZAHRADNIČENÍ PROTI OSAMĚLOSTI

126 PROČ JE ZAHRADA LEPŠÍ NEŽ POSILOVNA

128 Správná zahradnická technika

Produktivní zahrada 132 ÚVOD 134 TAJNÝ ŽIVOT ZDRAVÉ PŮDY

136 Podpořte svou půdu 138 DETOXIKACE PŮDY POMOCÍ ROSTLIN

140 Vyvýšené záhony jako perfektní řešení 144 ZAHRADNÍ BYLINKOVÁ LÉKÁRNIČKA

146 Založte si bylinkovou zahradu 148 Pěstování léčivek a jejich využití

150 VYPĚSTUJTE SI VLASTNÍ ZELENINU

152 Příprava na výsadbu 154 Rok zeleniny 156 Využijte každý centimetr

Udržitelná zahrada 162 ÚVOD 164 OCHLAZUJÍCÍ EFEKT ROSTLIN

166 Domov klimatizovaný přírodou 168 ROSTLINY PRO ÚSPORU ENERGIÍ

170 Izolace pomocí zelené stěny 172 Matt Keightley: Zelený obývák 174 PŘÍPRAVA NA SUCHO

176 Rostliny odolné vůči suchu 178 Trávník, který snáší sucho 180 Šetříme vodou 184 ABY ZE ZAHRADY NEBYL RYBNÍK…

186 188 190 192

Jak rostliny zadržují vodu Zahrada odolná vůči záplavám Vytvořte si dešťovou zahradu M att Keightley: Design pro dešťovou zahradu

194 VYTVOŘTE RÁJ PRO OPYLOVAČE

196 Jak pomoci opylovačům 198 Založte si přírodní louku 200 Voňavá noční zahrada 202 JE VAŠE ZAHRADA OPRAVDU „ZELENÁ“?

204 Pusťte se do kompostování 206 KVĚTINY ZA VÁMI LÉTAT NEMUSÍ

208 Zahrada dekorativní po celý rok 212 216 219 222 223

Rejstřík Literatura Doplňující literatura O autorech Poděkování

Zahrada může léčit

„

Monty Don Spisovatel, zahradník a televizní moderátor Z vlastní zkušenosti vím, že zahradničení může pomoci vyléčit mnoho psychických a fyzických onemocnění. Pokud jste smutní, zahrada vás utěší. Cítíte-li se ponížení nebo odmítnutí, v zahradě naleznete podporu. Jestliže vás stravuje úzkost, uklidní vás, a když se vám svět jeví jako temné a bezútěšné místo, vyzařuje

“

světlo, které prozáří vaši cestu.

„

Alice Vincent Žurnalistka a spisovatelka Tato kniha je skutečně jedinečná: je to kniha, která udělá zahradníky i z lidí, kteří si nikdy ani nepomysleli, že by jimi mohli být. Naleznete v ní nápady na vylepšení jakéhokoli zákoutí a úžasné návody na to, jak změnit svět kolem

“

nás tak, abychom se v něm cítili – a to zásadně – lépe.

„

James Wong Botanik, autor vědeckých publikací a moderátor Jako vědec zabývající se rostlinami i obyčejný zahradník jsem vášnivým zastáncem terapeutické moci rostlin. Profesoru Alistairu Griffithsovi se podařilo naprosto brilantní formou shrnout výzkumy zásadního významu do čtivé a sympatické knihy. Já sám jsem se po jejím přečtení stal jeho velkým fanouškem a předpokládám,

“

že takových nás bude celá řada!

„

Ellen Mary

Moderátorka, spisovatelka a zahradnice

Kdykoli se ocitnu venku, cítím se přirozeně propojená se vším, co mě obklopuje – od zpěvu ptáků, přes žížaly zpracovávající zeminu a kvetoucí rostliny, až po měnící se roční období. Rýpat se v hlíně, vysévat semena a pečovat o rostoucí plodiny však neznamená jen znovupropojení s přírodou, je spíš připomenutím, že my sami jsme příroda. Tento proces sebe uvědomění je pro naši psychickou rovnováhu velmi důležitý. Když nastane, začnete svět vnímat z úplně nového pohledu – a při práci na zahradě

“

k tomuto zázraku dochází každý den.

Předmluva Nacházíme se ve vzrušující době jak pro zahrady, tak pro člověka. Množství vědecky prokázaných faktů o tom, jak moc jsou zahrady a zahradničení významné pro naše fyzické, duševní i sociální zdraví, roste každým dnem.

Začala zelená zahradnická revoluce, zdůrazňující zásadní dů ležitost zahrad pro lidstvo. Existuje jen několik málo dalších aktivit (pokud vůbec nějaké), které pozitivně zasahují do toli ka oblastí našeho života jako zahradničení a mají konkrétně měřitelný dopad na náš aktivní životní styl, psychickou poho du a sociální interakce. Práce na zahradě nás udržuje v kondici a nabízí nám spo lečnost dalších lidí, s nimiž si můžeme užívat spojení s příro dou, jejími barvami, divokostí a krásou. Už prosté pozorování okolní přírody nám pomáhá odpočívat a vyčistit si mozek. Ale kromě toho můžeme v našem soukromém zeleném ves míru vypěstovat také nádherné rostliny, které potěší naše smysly, a navíc i potravu – a dokonce i lék na některé naše neduhy. Zahrady a rostliny rovněž zlepšují naše životní pro středí, protože nás dokážou ochránit před hlukem a nečisto tami v ovzduší, stejně jako před extrémními výkyvy teplot. Vědecké výzkumy vedené Královskou zahradnickou spo lečností (Royal Horticultural Society, RHS) stále pokračují v práci na prohloubení a sdílení poznání, jak maximalizovat benefity zahradničení – jak pro člověka, tak pro životní pro středí. Vliv zahradních rostlin, zahrad a zahradničení na naše životní prostředí a lidské zdraví studuje výzkumný tým RHS,

ve spojení se svou zahradou ve Wisley v hrabství Surrey, a společně s kolegy z několika britských, evropských a ame rických univerzit. Naše práce zahrnuje nejrůznější analýzy již publikovaných výzkumů, vlastní výzkum v terénu i v laborato řích, stejně jako vedení a podporu spolupracujících vědců a sběr dat z partnerských projektů. Naším cílem je prostudovat celý soubor oblastí, jež ovlivňují zahrady a životní prostředí, stejně jako volnou pří rodu a osoby, které tento prostor užívají. Stručně řečeno, práce našich vědců je zaměřena na celkový přínos, tedy všechny benefity, které zahrady a zelené plochy poskytují celému ekosystému. Tato kniha představuje způsob, jak můžeme výsledky na šeho výzkumu využít v praxi při zdokonalování zahrad. Nastá vá vzrušující období pro všechny, kteří milují rostliny a zahra dy. A to je jen začátek.

Prof. Alistair Griffiths, ředitel výzkumu a sbírek Královské zahradnické společnosti

Zahrady ve Wisley jsou vlajkovou lodí Královské zahradnické společnosti a sídlem nového Národního centra zahradnického výzkumu a studia (National Centre for Horticultural Science and Learning).

Můj návrh Relaxační zahrady v rámci zahrad ve Wisley je založen na sérii propojených zahradních zákoutí, v nichž by se lidé cítili doslova obklopeni rostlinami. Rád bych návštěvníkům zprostředkoval pocit jistoty ohrazeného prostoru, avšak bez rušivých překážek ve výhledu.

Úvod V zahradách, které navrhuji pro své klienty i v mé vlastní zahradě je pro mě vždy klíčovým faktorem vytvořit klidné a tiché místo, které v sobě spojuje všechny prvky prospěšné pro naše zdraví a pohodu.

Nic mě netěší víc než klid a zeleň mé zahrady, kde se mohu nerušeně uvolnit a relaxovat. A to spolu s pocitem, že mám něco, o co se mohu starat a co vnáší do mého života pocit smysluplnosti, avšak bez tlaku na výsledek, je velmi důležité (zvláště pro lidi s psychickým onemocněním). Proto je zásad ní vytvořit si ze zahrady příjemný a lákavý prostor; takový, který vás zaujme, přivábí a uchvátí vaši pozornost, takový, kte rý rozptýlí vaše každodenní starosti a poskytne vám chvilky relaxace a prosté radosti ze života. Každá zahrada je nějakým způsobem ohraničena. S po mocí několika jednoduchých triků můžeme tuto hranici, jež často působí jako obranný val, proměnit v uklidňující struk turu vzbuzující pocit bezpečí a jistoty. Uvnitř pak lze vytvo řit prostor, který upoutá vaši pozornost a kde tudíž snad něji zapomenete na běžný stres. Klikatící se cestička nenápadně zpomalí vaše tempo a dovede vás třeba k in timnímu zákoutí s lavičkami porostlému popínavkami, ane bo ke skrytému vodnímu prvku, bublající fontánce, která čeká na své objevení… Zlepšit náladu nebo ukonejšit úzkostnou mysl umí také vůně – a rostlin, které nám nabízejí své uklidňující či vzrušující vůně, jsou tisíce. Experimentujte s nimi v okolí teras, vysazuj

te je u pergol a treláží, abyste si užili jejich vůně v celém roz sahu. Pěstujte je podél pěšinek tak, aby kolemjdoucí lákaly k letmému doteku, při němž rostlina uvolní své aroma a pro voní celé okolí. Jsem také velkým zastáncem uplatňování různých textur, které rozptýlí mysl, zaujmou pozornost a vtáhnou nás do svě ta zeleně – měkké, na dotek příjemné keříky, jako je například rozmarýn, přímo touží po pohlazení, trávy se jemně vlní ve vánku a přírodní prvky se prolínají s materiály vytvořenými lidskou rukou. Stejně důležité jsou ovšem i zvuky zahrady – blokují ne žádoucí hluk nebo poskytují uklidňující rozptýlení. Ideální jsou vodní prvky, které navíc díky své schopnosti prozářit i tmavé kouty představují atraktivní cíl pro náš zrak. Vaše zahrada je místem, které s trochou promyšleného a pečlivého plánování můžete proměnit v útulné útočiště, v němž se můžete skrýt před každodenním stresem.

Matt Keightley zahradní architekt a držitel řady ocenění v oboru zahradní design

NADĚJE NA OBZORU Tato zahrada s názvem Naděje na obzoru (Hope on the Horizon) byla navržena jako poklidné a tiché meditativní místo pro veterány zotavující se z traumat válečného konfliktu. Barevné tóny pohybující se od bílé po modrou a nachovou vyvažují okrasné traviny (Stipa), prozářené slunečními paprsky a rozpohybované větrem. Design Matt Keightley.

Ochrannรก zahrada

Úvod Naše zahrady nás skutečně mohou chránit, zaštítit nás před znečištěným ovzduším a alergeny, stejně jako odfiltrovat či zastřít rušivé zvuky.

Rostliny už to vlastně dělají: neustále tvrdě pracují na naší obraně před hlukem a zne čišťujícími látkami, a zároveň nám pomáhají zkvalitnit naše životní prostředí. Například stromy a keře dokážou zachytit škodlivé částice pocházející z automobilového provozu. Výzkumy ukazují, že ozelenění jakéhokoli povrchu – stěny, střechy nebo plotu – pomá há redukovat množství škodlivých částic dopadajících na vaši zahradu. Obdobně lze využít rostliny jako ochrannou bariéru před znečištěním hlukem, zatímco přírodní zvu ky, jako je šustění listů nebo zurčení a šplouchání vody, umí účinně zamaskovat hučení provozu apod. Právě tak, jako nás rostliny chrání před znečištěným ovzduším a nepří jemnými zvuky, mohou ovšem také napomoci minimalizovat přítomnost pylů a dalších alergenů v prostoru zahrady, čímž vám umožní užívat si ji po celý rok, i když třeba trpíte sennou rýmou. Za takovou pomoc se své zahradě můžete odvděčit tím, že za čnete chránit její divoký charakter, vyvarujete se užívání pesticidů a dalších chemikálií a osvojíte si k přírodě přátelský přístup v boji proti škůdcům, který bude zdravější nejen pro vaši zahradu, ale i pro životní prostředí celkově, a nakonec i pro vás.

O C H R A N N Á Z A H R A DA

Rostliny jako bariéra proti znečištění Vegetace dokáže zachycovat škodlivé mikročástice z ovzduší a pomáhá tak zlepšovat kvalitu vzduchu. Velká většina z nás je pravidelně vystavena vzduchu znečištěnému škodlivinami, jež jsou pozůstatky průmyslových procesů, spalování fosilních paliv anebo provozu benzinových a naftových motorů. Výzkumy ukazují, že rostliny umí tyto znečišťující mikročástice, tedy pevné částice či prach, díky svým listům zachytávat, čímž je doslova „uvězní“, a zlepšují tak kvalitu ovzduší v místě. I vy můžete z této jejich schopnosti profitovat, pokud se rozhodnete vysadit si ze stromů, živých plotů a keřů vlastní ochrannou bariéru proti škodlivinám. Jestliže nemáte dostatek prostoru, nabízí se vám jako alternativní varianta pnoucí rostliny, zelené stěny či střechy.

J A K TO VL A S T N Ě LISTY DĚLAJÍ?

Všechny listy dokážou zachycovat drobné prachové částice znečišťující ovzduší, některé jsou však v tomto ohledu efektivnější než jiné. Různé stu die již potvrdily, že první příčky v tomto oboru dozajista patří rostlinám s chlupatým, šupinatým, kožovitým a drsným povrchem listu (viz protější strana). Nedávný výzkum RHS například ukázal, že koruny tisů zachytí čty řikrát více prachových částic než blýskavky (Photinia), jejichž listy jsou jem nější a méně husté. Obdobně platí, že rozsáhlejší plocha složitých listů bude zachytávat větší množství mikročástic než stejně velká plocha tvořená listy jednoduchými. To, kolik mikročástic rostlina zachytí, určuje koncentrace škodlivin v ovzduší, vlhkost, směr a rychlost větru, a teplota.

Proč je to důležité? Podle Světové zdravotnické organizace dýchá 90 procent světové popula ce znečištěný vzduch. Škodliviny v ovzduší jsou přímo spojovány s rostou cími počty pacientů s chorobami dýchacích cest, rakovinou, mrtvicí, infark tem, diabetem, obezitou, demencí a náhlým úmrtím. Mikročástice se při nádechu dostanou až do plicních sklípků a odtud rovnou do krve. 20

R O S T L I N Y J A K O B A R I É R A P R OT I Z N E Č I Š T Ě N Í

CHLUPATÉ LISTY Chloupky na listu zvětšují povrch, kde se mohou mikročástice zachytit, navíc mohou chlupaté listy zachytávat škodliviny z obou stran. Mikročástice (na výřezu zobrazujícím záběr elektronového mikroskopu jsou červeně zvýrazněny) se zachytávají mezi jednotlivými chloupky, díky tomu je např. nemůže odfouknout vítr. Jako příklad nám poslouží skalník (Cotoneaster franchetii a C. coriaceus) a meruzalka (Ribes).

ŠUPINATÉ LISTY Rostliny s šupinatými, krátkými, překrývajícími se listy díky svému členitému habitu rozviřují proud vzduchu a zároveň mohou vychytávat větší množství prachových mikročástic. Ty zůstávají mezi šupinkami a také na voskovém povrchu kutikuly (svrchní vrstva listu). Příklady: zerav obrovský (Thuja plicata) a cypřiš (Cupressus macrocarpa ZERAV OBROVSKÝ ’Goldcrest’). (Thuja plicata)

SKALNÍK FRANCHETŮV (Cotoneaster franchetii)

KOŽOVITÉ LISTY Škodliviny zachycuje a účinně zadržuje voskovitá kutikula chránící list. Příklady: tis červený (Taxus baccata), cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) a kalina modroplodá (Viburnum tinus).

DRSNÉ LISTY Listy s drsným povrchem pomáhají podobně jako šupinaté listy rozviřovat vzduch kolem rostliny. Díky tomu se zvyšuje množství částic, které se zachytí v rýhách listů. Příklady: hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), habr obecný (Carpinus betulus) a růže svraskalá (Rosa rugosa).

TIS ČERVENÝ (Taxus baccata)

HLOH JEDNOSEMENNÝ (Crataegus monogyna)

O C H R A N N Á Z A H R A DA

K TER Á ZEL E Ň JE N E J L E PŠ Í ? Stromy pěstované v širokých pásech podél ulic s hustým provozem mohou být v boji se znečištěním ovzduší pevnými částicemi velmi účinné, přičemž ur čité druhy jsou schopné pohltit až 20krát více mikro částic než jiné. Výzkum prováděný v Pekingu (Čína) přinesl zjištění, že stromy v tamním centru města zvládnou vychytat ze vzduchu 851 tun prachových částic za rok. Koruny stromů narušují přímé vzdušné proudění v ulicích, vzduch mezi nimi víří a škodlivé pevné částice se snadněji zachytávají na povrchu listů. Mikročástice, které zůstanou ve vzduchu, pak stoupa jí směrem vzhůru. Do městské zástavby tvořené vy sokými budovami, kde vzniká tzv. efekt kaňonu, se však velké stromy nehodí.

Živý plot dokáže mezi vaší zahradou a zdrojem emisí vytvořit účinnou bariéru a zároveň odvést výfukové plyny do větší výšky, kde se rozptýlí.

ovzduší na úrovni ulice. Jejich rozložité koruny totiž zabraňují tomu, aby spaliny produkované automobi lovým provozem stoupaly vzhůru (malé stromy ten to problém nezpůsobují). V takové situaci je vhodné dát přednost živému plotu (viz protější strana). Živý plot tvoří bariéru, která zachycuje pevné částice, ale zároveň umožňuje rozptyl toxických plynů. Výzkum z roku 2018 zjistil, že živé ploty lemující ulice dokážou redukovat podíl černého uhlíku (sytě černá pevná látka tvořící součást emisí) ve vzduchu na úrovni, kde se pohybují chodci, o více než 63 procent, zatímco stromy žádný takový efekt nevykazují.

Ulice s efektem kaňonu V místech, kde poměrně úzkou vozovku lemují z obou stran vysoké budovy, vytvářející v podstatě hluboký kaňon, mohou velké stromy zhoršit stav

Proč jsou rostliny lepší než ploty V porovnání s plotem nabízejí rostliny díky listům a své mohutnosti mnohem větší povrch, na němž se mohou zachytit škodlivé mikročástice. Jak účinná zeleň může být, to si můžeme demonstrovat pomocí indexu listové plochy: můžeme spočítat, kolik metrů čtverečních by zabraly listy rostliny, pokud bychom všechny listy nacházející se na 1 m2 rostliny rozložili na plochu jeden těsně vedle druhého (vpravo). Některé druhy navíc dokážou zachycovat mikročástice po obou stranách svých listů, čímž se jejich „filtrační“ schopnost zvyšuje.

1 m2 listů ptačího zobu na rostlině.

Ty samé listy rozložené na zemi zaberou plochu kolem 3 m2.

R O S T L I N Y J A K O B A R I É R A P R OT I Z N E Č I Š T Ě N Í

Vzdušné proudy ve větších výškách pomáhají rozptýlit škodliviny.

Živý plot tvoří bariéru chránící chodce před škodlivinami na úrovni ulice.

Většina zplodin stoupá vzhůru, pryč od chodců.

Určité procento škodlivých mikročástic přefiltruje živý plot.

Ve Velké Británii dokážou za rok stromy a další rostliny zachytit ze vzduchu v průměru 1,5 miliardy kg (1,5 milionu t) škodlivých mikročástic.

ČISTŠÍ VZDUCH NA ÚROVNI ULICE Živý plot efektivně filtruje vzduch na úrovni ulice a chodníku, což je důležité pro chodce, zvláště pak děti, které jsou nejblíže zemi a zdroji zplodin, a tudíž nejvíce ohrožené škodlivinami.

O C H R A N N Á Z A H R A DA

M AXIMAL I ZU J T E ÚČINNOS T SVÉHO Ž I V É H O PL OTU

se škodlivinami je kromě zmiňované kondice živého plotu i jeho výška, šířka a hustota (viz dále).

Správná péče Vhodný řez zajistí, aby živý plot zůstal pěkně hustý, což je zásadní podmínkou pro vytvoření maximální plochy, na níž se mohou zachytávat škodliviny. Keře v živém plotu si díky řezu udrží kompaktní tvar a bu dou obrážet už od země. Klasický tvarovaný živý plot budete muset během sezony dvakrát až třikrát zastřihnout. U přírodního typu živého plotu si vystačíte s řezem jedenkrát roč ně. Tuto proceduru si naplánujte s ohledem na druh keřů, všechny ovšem výrazně profitují z řezu prove deného ihned po výsadbě, který podpoří jejich růst a houstnutí. Vzrostlý živý plot je vítaným úkrytem ptáků, proto plot raději neupravujte během března a dubna, abyste je nerušili na hnízdech.

Zdravé keře s množstvím listů v soutěži v zachytává ní škodlivých mikročástic rozhodně předčí jakýkoli obyčejný plot. Že některé typy listů vychytávají pev né částice z ovzduší efektivněji než jiné, už víte (viz str. 21), tudíž je také jasné, že svou volbou rostlin pro živý plot ovlivníte jeho efektivitu coby ochranné bariéry. Dalšími důležitými faktory v úspěšném boji

Výběr keřů Část vzduchu proudí přes plot.

Pokud chcete vytvořit škodlivinám skutečně účinnou bariéru, poohlédněte se po keřích tvořících hustou síť větví. Na protější straně uvádíme příklady rostlin, které v testech hodnotících jejich schopnost zachytá vat škodliviny dopadly nejlépe. Jestliže se do vašich podmínek tyto keře nehodí, inspirujte se a vyberte si podobné, zvláště typem listu (viz str. 21). Uvažte také, že opadavé dřeviny své listy s podzimem ztrácejí, ačkoli například habr si je udrží přes zimu. Stálezelené keře, jako třeba skalníky a cesmíny, mají listy celý rok. S výběrem vám pomůže i náš seznam na str. 27.

Většina vzduchu prochází živým plotem.

Vzduch za plotem listy účinně přefiltrovaly.

2 m

VĚDA V AKCI Hustý živý plot umožňující průchod proudu vzduchu zachycuje víc škodlivin než plot s mezerami nebo takový plot, který proudění vzduchu blokuje. Nejefektivněji filtrují škodliviny prodyšné živé ploty vysoké 1 až 2 m.

Většina škodlivin se zachytila uvnitř plotu.

CO SÁZET? Výzkumy ohledně množství zachycených škodlivin sice stále pokračují, následující druhy však můžeme doporučit už teď.

OPADAVÉ

1 Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) zdobí na podzim temně rudé bobule. 2 Habr obecný (Carpinus betulus) má na podzim krásně žluté listy. 3 Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) se barví na podzim do červené a oranžové.

Další možnosti 1

Meruzalka (Ribes), střemcha obecná (Prunus padus), dřín (Cornus)

STÁLEZELENÉ

4 Skalník Franchetův (Cotoneaster franchetii) na podzim rozsvítí červenooranžové plody. 5 Tis červený (Taxus baccata) potřebuje jednou ročně zastřihnout. 6 Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) má na samičích rostlinách zářivě červené bobule.

Další možnosti

Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), kalina modroplodá (Viburnum tinus), brslen japonský (Euonymus japonicus), zerav obrovský (Thuja plicata), hlohyně šarlatová (Pyracantha).

Výsadba dvojitého živého plotu Abychom vytvořili živý plot s hustší základnou, můžeme keře vysadit do dvou řad. Ve druhé řadě přitom keře vysazujeme tak, aby zakrývaly mezeru mezi rostlinami v řadě předchozí. Vzdálenosti mezi jednotlivými keři závisí na jejich velikosti a samozřejmě na vybraném druhu. V případě buku (viz obr. níže) je třeba dodržet mezi sazenicemi vzdálenost 60 cm. 3

60 cm

O C H R A N N Á Z A H R A DA

NEJEN E F EKTIV I TA , AL E I KR Á S A

břečťanu porůstajícího clony kolem hlavních silnic do káže zachytit kolem 145 milionů pevných částic za den.

Živý plot jako estetický prvek Jednou z možností, jak proměnit živý plot v ozdobu vaší zahrady, je střídání materiálů, kdy keře proložíte například dřevěnými panely nebo třeba kamennou stěnou. Gabionové stěny – kovové klece naplněné kameny nebo dřevem – vypadají velmi hezky, navíc jsou přímo rájem pro nejrůznější živočichy. Nicméně jakýkoli pevný materiál snižuje množství prachových částic, které váš plot pohltí. Druhou možností je vysadit si živý plot z různých druhů keřů, s různými typy listů a v odlišných bar vách. Můžete například zkombinovat zelené a mědě né buky, nebo zelené a purpurové dřišťály. Mnoho druhů používaných do živých plotů je atraktivních i jako solitéry, proto pokud bojujete s prostorem, můžete si zvolenou dřevinu vysadit i sa mostatně – třeba tvarovaný zimostráz nebo tavolník japonský. I samostatně stojící keř zachycuje škodliviny, z estetického hlediska nabízí zajímavou podívanou na květy, listy nebo plody, které poslouží i jako potra va pro různé živočichy.

Možná máte zahradu dostatečně velkou, aby se vám tam vešel širší pás ochranných dřevin včetně stromů, a to kolem celého pozemku. Anebo bojujete s pro storem a řešíte každý centimetr. Vytvořit bariéru chránící vaši zahradu před škodlivinami v ovzduší však můžete bez ohledu na plochu, kterou máte k dispozici.

Zelená bariéra Výběr druhů pro vytvoření ochranného živého plotu se bude samozřejmě vždy řídit faktory, jako je klima, půda a prostor (viz kontrolní seznam na protější straně). Jestliže žijete v oblasti s vyšším znečištěním, sáhne te spíš po stálezelených dřevinách, aby vás chránily po celý rok. Než se váš živý plot rozroste, budete ovšem stále potřebovat pro svůj pozemek oplocení. Ačkoli můžete sáhnout i po vzrostlých stromech a ke řích, které celý proces urychlí. Ty jsou ovšem také draž ší. Jestliže vlastníte jen menší pozemek, kde vám nedo statek prostoru výsadbu živého plotu neumožňuje, využijte popínavé rostliny a keře plazící se po plotech a zdech, které rovněž velice dobře zachycují škodliviny: studie prováděná ve Velké Británii prokázala, že 1 m2

Rozdělení prostoru Při dostatku místa můžete zahradu pomocí živých plotů rozdělit na menší samostatné prostory – a sa mozřejmě tak zvýšit počet přírodních čističek vzdu chu. Nezavrhujte tento nápad ani v případě, že váš pozemek patří mezi ty menší. I tehdy můžete vysadit alespoň krátký živý plot, který bude sloužit jako po hledová clona i filtr škodlivých mikročástic. 26

R O S T L I N Y J A K O B A R I É R A P R OT I Z N E Č I Š T Ě N Í

Kontrolní seznam Až budete plánovat výsadbu svého živého plotu, položte si nejprve následující otázky:

Bude živý plot sloužit jako pozadí, nebo samostatný pohledový prvek?

Chcete živý plot z opadavých, nebo stálezelených dřevin?

Potřebujete, aby rostl rychle? Pořídíte si rovnou velké sazenice, nebo budou stačit malé?

Jaké podmínky panují na vaší zahradě? Plánujete výsadbu na plně osluněném místě, v polostínu, nebo stínu? Řada stromů ve špalíru tvořící živý plot kolem pozemku zachytí víc škodlivin než samotná zeď.

Jak moc mrazuvzdorné musí dřeviny být? Bude muset váš živý plot vydržet sucha, nebo naopak vlhké klima?

Preferujete jednodruhový živý plot, nebo plot z více druhů?

Využití keřů s barevnými listy (jako zde) přináší do zahrady zajímavý estetický efekt.

Jeden středně velký keř dokáže za rok zachytit škodliviny vyprodukované 30 auty s dieselovým motorem. Zjemněte ostré hrany plotů a zídek pomocí popínavých rostlin, které zachycují škodliviny stejně dobře jako keře.

O C H R A N N Á Z A H R A DA

K DY Ž C H Y B Í P ROS TOR I s malým venkovním prostorem můžete využít schopnost rostlin zachycovat škodliviny z ovzduší. Jakýkoli dostupný povrch můžete proměnit v rostlinnou bariéru, díky které bude vzduch ve vašem domově a jeho okolí čistší. Nechte rostlinami porůst balkon, dovolte popínavkám šplhat po plotech a stěnách, vytvořte si zelenou střechu na altánku nebo si postavte zelenou stěnu. A mimochodem, rostliny, které pěstujete uvnitř bytu či domu, dokážou rovněž zlepšovat kvalitu vzduchu. Živé stěny mají mnoho forem – mohou je tvořit běžné popínavky, ale existují i mnohem strukturovanější verze. V každé podobě ovšem zachycují škodliviny ze vzduchu ve svém okolí a poskytují úkryt a potravu živočichům.

R O S T L I N Y J A K O B A R I É R A P R OT I Z N E Č I Š T Ě N Í

Stálezelené rostliny v květináčích, jako např. buxus nebo nandina domácí, jsou atraktivní po celý rok.

K treláži na slunném balkoně vysaďte např. překrásně kvetoucí mučenku.

Rychle rostoucí břečťan už během prvního roku po vysazení vyžene až 1 m dlouhé šlahouny.

OCHRANNOU BARIÉRU SI VYTVOŘÍTE I NA BALKONĚ

Nemáte záhony? Žádný problém!

zvlášť pokud na ně nedosáhne déšť. Se správně vy branými rostlinami dokážete ozelenit i stěnu nebo balkon orientované severním či východním směrem, anebo zastíněné místo. Vhodné jsou růže, jasmínov ník vonný, hortenzie řapíkatá a brslen evropský.

Jestliže máte balkon, rostliny ho nejen zkrášlí, ale sa mozřejmě si i tam z nich můžete postavit bariéru zachytávající škodliviny. Zaměřte se na stálezelené rostliny, které jsou celoročně atraktivní. Můžete použít mix keřů, vhodný je zimostráz, nandina apod., které zaujmou pohled. Převislé rostliny zase vytvoří jemné zelené závěsy. Břečťan můžete využít jako pře vislou rostlinu, ale i popínavku, díky čemuž mohou vzniknout zajímavé kontrasty. Popínavky jsou schopné pokrýt velké plochy a skvěle se hodí k pěstování v květináčích s možností pnout se po stěně domu. Vybírejte si rostliny, kterým se bude dařit i v omezeném prostoru květináče a které snáší místní klimatické podmínky. Nezapomí nejte na pravidelné hnojení. Vyzkoušejte také kve toucí rostliny, jako je mučenka nebo lilek jasmínokvě tý, myslete však na to, že potřebují častěji zalévat,

Živé stěny a zelené střechy Vytvořit z rostlin živou stěnu je poněkud náročnější projekt. Protože je potřeba rostliny v živé stěně čas to zalévat, bývají tyto stěny rovnou navrhovány se závlahovým systémem. Levnější variantou jsou květi náče zavěšené na kolejnicích nebo plastové vertikální pěstební nádoby určené přímo pro vytvoření zelené stěny. Zazelenat se ovšem mohou i střechy altánků nebo přístřešků na kola či na popelnice. Nejlépe se pro zelené střechy hodí směs mělce kořenících travin odolných vůči suchu a plazivých rostlin, anebo může te použít zapěstované rozchodníkové koberce.

Stromy ve špalíru vám zajistí soukromí, zároveň dovolí růst dalších rostlin pod nimi.

Strukturu a estetickou stránku zajišťuje nízký živý plot obklopující zastíněný mix kapradin, náprstníků, kokoříků a strdivky (Melica altissima ‘Alba’).

Různě vysoké živé ploty tvoří různorodé plochy zajímavé pro oko, členitý povrch kromě toho přináší příjemnější pocit z okolního prostoru zahrady.

Geometrické linie nízkých živých plotů z buxusu dodají záhonu na formálnosti, uvnitř se bude krásně vyjímat pestrá směsice trvalek, jako jsou např. oranžové jiřiny a nachové kalokvěty. Jako ústřední body poslouží velké květináče.

MATT KEIGHTLEY

Ohraničení zahrady může být uměleckým dílem Plot je významnou součástí každé zahrady, stejně jako prostor rozdělený pomocí rostlin do samostatných menších „pokojíčků“ anebo plochy lemo vané a uzavřené živými ploty, díky kterým se cítíme v bezpečí, jistí a klidní. I tak prostá věc, jako je plot, může být řešena v nekonečném množství variant, bez ohledu na velikost, tvar a styl vaší zahrady. Geometrie nízkých živých plotů, spletitost vzoru v parteru či pevné struktury solitérů dodají zahradě úplně novou dimenzi. Ohraničení prostoru je vlastně uměleckým dílem, které dokáže podpořit jakýkoli styl; tvarované keře jsou perfektním doplňkem symetrické klasicistické architektury a sluší i strohé městské zá stavbě. Ohraničení dodá prostoru hloubku, přitáhne pohled anebo zastaví vaše kroky při procházce zahradou. Při plánování takového prvku přemýš lejte o tom, jak bude vypadat v proměnách ročních období – nemusíte se nutně držet jen stálezelených druhů rostlin, i opadavé stromy a keře nabí zejí v zimě zajímavou podívanou díky své výrazné „kostře“.

Stromy ve špalíru dodají výšku a zacloní zahradu, což je výhodné zvláště v oblastech s hustší zástavbou. Pro takové řešení se hodí stromy stálezelené i opadavé, jako jsou např. habry zde nahoře na fotografii.

O C H R A N N Á Z A H R A DA

Rostliny jako protihlukové stěny Hluk je jedním z faktorů, které nepříznivě působí na vaši pohodu. S několika šikovnými zahradnickými a designovými triky se vám podaří znovu nastolit ticho. Neustálý hluk není jen nepříjemný, negativně působí také na fyzické i duševní zdraví člověka, nehledě k tomu, že škodí i přírodě. Naprosté odhlučnění zahrady je nereálné, pomocí účinných designových a zahradnických opatření je však možné intenzitu hluku efektivně snížit. Šikovně vybraná skladba rostlin dokáže blokovat přístup hluku na pozemek v různých výškách, zatímco přidání přírodních zvuků – šumění listů nebo zurčení vody – odvede pozornost od hukotu provozu anebo zvuků ze sousedních zahrad.

DES I G N E M K T I C H U

Podle Světové zdravotnické organizace je hluk hned druhý v pořadí za pev nými mikročásticemi v ovzduší (viz str. 20), co se negativního vlivu na lidské zdraví týká. Způsobuje celou řadu zdravotních problémů, od tinnitu a ztráty sluchu přes zvýšený krevní tlak a poruchy spánku až po duševní choroby. Má rovněž velký vliv na živočichy, kteří se na svůj sluch spoléhají v nejrůznějších situacích (lákání partnera, hledání potravy nebo včasné odhalení predátora). Pevné povrchy zvuky odrážejí, rostliny však mohou pomoci hlukové znečištění rozehnat, což umí například i obyčejný trávník. Zvuk, který nara zí na překážku – pevnou, jako je třeba zeď, nebo rostlinnou – je buď odra žen, absorbován, rozptýlen, nebo dojde k jeho difrakci (ohnutí). Stromy s jemnou kůrou přesměrovávají zvuky tak, že je odrazí nebo ohnou jejich směr. Texturované povrchy, jako je například drsná borka, pruty či listy, rozptýlí zvuk různými směry, takže pak nepůsobí na sluch koncentrovaně v jednom místě. Měkké porézní povrchy, což je třeba trávník, dužnaté listy a některé poréznější druhy borky, zvuky velmi dobře absorbují. Jestliže tedy toužíte po troše ticha, vysaďte si různě vysoké rostliny s rozmanitými texturami, které vám pomohou vytvořit oázu klidu. 32

R O S T L I N Y J A K O P R OT I H L U K O V É S T Ě N Y

ODRAŽENÍ ZVUKU

ABSORBOVÁNÍ ZVUKU

Když zvuk narazí na pevný povrch (jako je zeď nebo dlážděná příjezdová cesta), nedojde k jeho absorpci. Místo toho jsou zvukové vlny odraženy do okolí pod stejným úhlem, pod jakým narazily na pevnou překážku, jenom jiným směrem. Povrchy jako třeba beton odrazí téměř veškeré zvukové vlny, které na ně dopadnou, proto není vydláždění předzahrádky dobrým řešením.

Zvuk, který narazí na měkký porézní povrch, je z větší části pohlcen, jen menší procento zvukových vln se odrazí zpět do prostoru. Velmi dobře zvuky pohlcuje trávník, zemina, spadané listí a části rostlin jako kmeny, větve a listy. Hrubá borka a tlusté, dužnaté listy absorbují zvuk díky velké ploše svého povrchu a někdy také poněkud houbovité textuře. Absorbování zvuku přispívá ke snížení hlukového znečištění.

ROZPTÝLENÍ ZVUKU Jestliže zvuková vlna narazí na povrch, který je hodně členitý (například větev jehličnanu), zvuk se „rozbije“ a odrazí mnoha různými směry, což významně redukuje jeho výsledné působení. I některé pevné materiály s nerovným povrchem, jako je například štěrk, umí rozptýlit zvukové vlny, listy jsou však v tomto směru lepší, protože díky své měkkosti vibrují, což má ve výsledku mnohem výraznější účinek.

DIFRAKCE ZVUKU Difrakce znamená, že se zvuková vlna při nárazu na překážku „ohne“. Tento jev způsobují například kmeny stromů, ale i malé otvory, kterými zvuk musí projít – to jsou třeba mezery mezi větvemi v živých plotech.

O C H R A N N Á Z A H R A DA

VEG ETAC E VE VRST VÁC H

Hluk na úrovni země Stromy a keře redukují vysoké, pronikavé zvuky, jako jsou sirény, a také některé hlubší zvuky, například zvu ky motocyklů. Stromy s nízkými větvemi tvoří zase perfektní překážku pro zvuky v nejnižší úrovni, tedy při povrchu terénu, což jsou motory automobilů. Stromy bez nízko rostoucích větví tento typ hlukové ho znečištění propouštějí, husté keře a živé ploty jej ovšem dokážou absorbovat a rozptýlit.

Rostliny dorůstající různých výšek použité ve výsad bě dodají zahradě nejen strukturu a atraktivitu, ale pomohou i v boji proti nadměrnému hluku. Kombi nace stromů, keřů a nižší vegetace, vše o různé výšce, s plochou s měkkým a porézním povrchem vpředu, představuje ideální přirozenou protihlukovou barié ru. V menších zahradách pomůže tlumit okolní zvuky promyšlená směsice keřů a rostlin s nižším vzrůstem. Jednoduché pravidlo praví, že nejlepší protihlu kovou ochranu vytvoříte z rostlin, kterými nevidíte na druhou stranu. Pamatujte také na to, že i vegetace na zahradě vašeho souseda je součástí vaší živé pro tihlukové stěny. Rovněž platí, že zvuky přicházející ze strany, odkud obvykle vane vítr, vám připadají hlasitěj ší, a i v tomto případě několik stromů, ať už vašich, či sousedových, může situaci výrazně vylepšit.

Různé tvary listů Listy určitou část energie zvuku díky svým vibracím absorbují, zbytek pak odrazí a rozptýlí. Obecně pla tí, že stromy a keře s většími, silnějšími listy a větším indexem listové plochy (viz str. 22) tvoří lepší pro tihlukovou bariéru, avšak efektivita jednotlivých dru hů se může lišit. Studie, v níž bylo použito šest růz ných druhů stálezelených stromů a keřů, ukázala, že oválné (vejčité) listy jsou sice obecně efektivnější než listy dlouhé a úzké, když ovšem došlo na bloko vání zvuků s nízkou frekvencí, úzkolistý cedr himálaj ský nenašel konkurenci. Ve výsledku tedy nejlepší protihlukovou zábranu vytvoří kombinace různých druhů stromů a keřů s různými tvary listů a různou hustotou korun.

Jak zvuk funguje Zvuk je pohybující se vlna stlačeného a uvolněného vzduchu. Zvuky s vysokou frekvencí, což je například sopránem zazpívané vysoké C, mají vlnovou délku zhruba 34 cm. Nízkofrekvenční hukot automobilového provozu dosahuje vlnové délky kolem 3,4 m. Aby byla přírodní protihluková stěna účinná, musí být vyšší než vlnová délka ve směru, kterým se zvuk pohybuje. Nízké keře tudíž pomáhají redukovat zvuky s vysokou frekvencí, zatímco stromy dokážou zablokovat hluk o střední vlnové délce.

Řada stromů spolu se živým plotem sníží hlučnost o 6 až 9 decibelů.

R O S T L I N Y J A K O P R OT I H L U K O V É S T Ě N Y

Stromy a keře s nízko rostoucími větvemi působí proti hluku nejefektivněji, protože dokážou zvuk odrazit, absorbovat i ohýbat. Různé druhy listů pohlcují různé druhy zvuků.

Popínavky a vegetace využívající oporu zdí vytvářejí měkký povrch, který zvuky rozptýlí.

Tráva redukuje zvukové vlny rovněž velmi účinně.

ŽIVÁ PROTIHLUKOVÁ STĚNA Tento nákres zobrazuje několik ochranných linií postavených proti hlukovému znečištění, a to použitím kombinace trav, keřů a stromů.

Dvojitý živý plot je coby protihluková bariéra velmi efektivní.

Nízké druhy rostlin pomáhají absorbovat a rozptýlit zvuky na úrovni terénu.

Také listy ležící na zemi pohlcují a rozptylují zvuky.