Rexlex2020_kor2
12/4/20 11:12 AM
Stránka 5
Obsah
1 2 3 4 5 6 7
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Základy moderní reflexologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Principy ãínské medicíny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 PouÏití znalostí o meridiánech v reflexologii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 5 elementÛ a jejich 12 meridiánÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Mapa chodidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Anatomie, struktura a stav chodidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 Postup léãby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 Dodatek: systém Vacuflex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 Bibliografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 Podûkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 Rejstfiík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245
5
Rexlex2020_kor2
12/4/20 11:12 AM
Stránka 7
Úvod
Poslední dvû desetiletí se reflexologie stala uznávanou formou pfiírodní léãby a získává si stále vût‰í pfiízeÀ v západním svûtû. Reflexologie v‰ak vyrostla z mnohem star‰ího systému – tradiãní ãínské medicíny (TâM). Praxe tradiãní ãínské medicíny vãetnû akupunktury byla známá uÏ pfied nûkolika tisíci lety a od té doby se neustále rozvíjí. Je charakteristická sv˘mi specifick˘mi diagnostick˘mi metodami a technikami a terapeutick˘mi zásadami, jeÏ jsou zaloÏené na zku‰enosti praktikÛ v oblasti fyziologick˘ch funkcí a patologick˘ch zmûn v lidském tûle. Do reflexologie patfií rovnûÏ stimulace tlakov˘ch bodÛ, jeÏ pomáhá spustit v tûle jeho vlastní, zcela pfiirozen˘ léãebn˘ potenciál. Body se stimulují pfiedev‰ím na chodidlech specifick˘mi masáÏními technikami. I kdyÏ reflexologie má kofieny ve star˘ch v˘chodních léãebn˘ch technikách, k jejímu modernímu rozvoji do‰lo hlavnû na Západû. KdyÏ se tam reflexologie poprvé objevila, neexistovala bûÏná znalost tradiãních ãínsk˘ch energetick˘ch drah nebo meridiánÛ a pfiidruÏen˘ch tlakov˘ch bodÛ na tûle. V˘sledkem bylo, Ïe západní reflexologové vytvofiili svoji nezávislou interpretaci energetick˘ch zón a korespondujících pfiítlakov˘ch bodÛ v tûle. Deset reflexních zón nám pomáhá, ale vût‰í porozumûní získáme, kdyÏ se podíváme na energetické dráhy TâM.
7
Reflexologie
Rexlex2020_kor2
12/4/20 11:12 AM
Stránka 8
Praktikuji a vyuãuji reflexologii pfies dvacet pût let. Léta zku‰eností mi objasnila, Ïe prvky tradiãní ãínské medicíny mohou – a skuteãnû by mûly – hrát hlavní roli v úãinné praxi reflexologie. Tak napfiíklad, kdyÏ pracujete s pacientem na tom, aby se dobral pfiíãiny onemocnûní, ãínsk˘ meridiánov˘ systém je pfiesnûj‰í neÏ zmínûn˘ch deset reflexních zón. Je ãas, aby se reflexologie opût vrátila ke sv˘m v˘chodním kofienÛm, aby ti, kdo reflexologii praktikují, získali dÛleÏité vûdomosti z jejího dávného dûdictví a tak pfiispûli k jejímu plnému vyuÏití. Existuje je‰tû dal‰í podstatná ãást reflexologického ‰kolení, kterou velmi doporuãuji a jeÏ nespadá do tradiãní reflexologické v˘uky: strava. Reflexologie stejnû tak jako mnoho dal‰ích dne‰ních terapií pfiírodní léãby nemÛÏe dobfie fungovat bez dobré a správné v˘Ïivy tûla. To, co jíme, má velk˘ vliv na obecn˘ stav na‰eho tûla a také na to, jak rychle bude reagovat na léãebné postupy. JestliÏe má ãlovûk ‰patné stravovací návyky, blokády a nemoci rozvinuté, tûlo bude mít více práce, jak se jich zbavit. Souãástí celkové léãby proto také musí b˘t sledování toho, jak se pacient stravuje, zvlá‰tû pak, kolik má cukru v krvi a jaká je rovnováha mezi kysel˘m a zásadit˘m prostfiedím v tûle. Pfiekyselené tûlo je náchylnûj‰í k nemocem a poranûním. KdyÏ podniknete kroky k tomu, abyste v tûle mûli zdravé prostfiedí, je mnohem jednodu‰‰í se nemoci zbavit nebo – lépe – vÛbec neonemocnût. Mnoho let vyuãuji a praktikuji tento nov˘ integrovan˘ pfiístup reflexologie, kdy kombinuji tradiãní ãínskou medicínu a stravu. Ve své ‰kole reflexologie, The International School of Reflexology, která je roz‰ífiená po celém svûtû, opravdu s velk˘m úspûchem vyuãujeme tomuto pfiístupu. âas od ãasu sl˘chávám reakce reflexologÛ, ktefií mi fiíkají, jak se jejich práce zefektivní, kdyÏ porozumûjí, jak tradiãní ãínská medicína souvisí se stravou. Je naãase, aby se porozumûní této metodû a znalosti o ní více roz‰ífiily, a právû toho se chci ve své knize zhostit. 1. kapitola se zab˘vá historií reflexologie a jejím v˘vojem aÏ po na‰i souãasnost; 2. a 3. kapitola uvádûjí principy ãínské medicíny, a jak je vyuÏít v reflexologii, aby do‰lo k úãinnûj‰ímu léãení; 4. kapitola se podrobnûji zab˘vá tradiãním ãínsk˘m systémem pûti elementÛ a jejich dvanácti meridiány z hlediska Západu a interpretuje tradiãní charakteristiky Ohnû, Zemû, Kovu, Vody a Dfieva; 5. kapitola mapuje reflexní zóny na chodidlech; 6. kapitola studuje anatomii, strukturu a rÛzné stavy na plosce nohy; 7. kapitola ukazuje, jak to v‰e skloubit dohromady a provést celkovou reflexologickou léãbu.
8
Rexlex2020_kor2
12/4/20 11:12 AM
Stránka 9
Úvod
Pevnû doufám, Ïe kniha bude pfiínosem k porozumûní reflexologii a Ïe pfiinese uÏitek pro zdraví a léãbu jak tûm, kdo reflexologii praktikují, tak pacientÛm na celém svûtû. Pfieji vám dobré zdraví a radost z toho, Ïe se vÏdy cítíte dobfie a plni energie. Inge Dougansová
9
Rexlex2020_kor2
12/4/20 11:12 AM
Stránka 11
1 Základy moderní reflexologie
Evropský vliv V Evropû byl urãit˘ druh reflexologie znám˘ a praktikovan˘ uÏ ve 14. století. Podle knihy Zónová terapie od Harryho Bonda Bresslera byla tlaková terapie ve stfiední Evropû dobfie známá, zejména mezi prost˘mi lidmi a tûmi, ktefií se starali o nemoci smetánky a vy‰‰ích tfiíd. Knihu o tématu zónové terapie, která vy‰la uÏ v roce 1582, napsali dr. Adamus a dr. A’tatis. Jiná publikace na toto téma, jejímÏ autorem byl dr. Ball, vy‰la poté v Lipsku. Vûdecké základy reflexologie nalezneme v neurologick˘ch studiích veden˘ch sirem Henrym Headem (Lond˘n) v letech kolem roku 1890. V roce 1898 objevil zóny na kÛÏi, které velmi citlivû reagovaly na pfiítlak tehdy, kdyÏ orgán, jenÏ má nervové zakonãení v pokoÏce, byl nemocn˘. Po letech klinického v˘zkumu Head zavedl takzvané Headovy zóny nebo zóny hyperalgézie (zv˘‰ené vnímavosti bolesti). Ruské práce t˘kající se reflexních bodÛ vycházely z psychologického hlediska. Zakladatel ruské psychologie Ivan Seãenov, kter˘ objevil reakci spinálních reflexních bodÛ na mozek, publikoval v roce 1870 práci s titulem Kdo musí objevit psychologické problémy a proã? Psychologové pod vedením Vladimira Bechtûreva, zakladatele Leningradského mozkového institutu, se chopili problému a studovali jej pomocí reflexÛ. Ivan Pavlov (1848–1936) ãetl Seãenovovu práci
11
Reflexologie
Rexlex2020_kor2
12/4/20 11:12 AM
Stránka 12
a uznal, Ïe jeho kniha Reflexy mozku je nejdÛleÏitûj‰í teoretická inspirace pro jeho vlastní práci o podmínûnosti. Pavlov pfiebral SeãenovovÛv teoretick˘ nástin a podrobil jej metodické experimentální studii. Pomocí tohoto nástinu Pavlov vypracoval teorii podmínûn˘ch reflexÛ – totiÏ Ïe existuje jednoduch˘ a pfiím˘ vztah mezi stimulem a reakcí. Zjistil, Ïe prakticky kaÏd˘ stimul mÛÏe b˘t podmínûn˘ stimul a vyvolá podmínûnou reakci. Dnes Rusové pokraãují ve v˘zkumech reflexologie jak na fyziologické, tak na psychologické rovinû. Vûdecky vyzkou‰eli úãinky reflexní terapie na pacientech s rÛzn˘mi problémy a zjistili, Ïe reflexologie je velmi úãinn˘m doplÀkem tradiãní medicíny. Ve stejnou dobu Nûmci bádali v oblasti léãby pomocí masáÏe. Pozdûji kolem roku 1890 a poãátku roku 1900 byly v Nûmecku vymy‰leny techniky známé jako „reflexní masáÏe“. Bylo to poprvé, co úãinky masáÏních technik byly pfiipisovány reflexním jevÛm. Je moÏné, Ïe dr. Alfons Cornelius byl první, kdo provedl masáÏ reflexních zón. ¤íká se, Ïe v roce 1893 Cornelius onemocnûl infekãní chorobou a v rámci rekonvalescence ho dennû masírovali. Bûhem pobytu v lázních si pov‰iml, jak byly masáÏe úãinné, zvlá‰tû pak od jednoho lékafie, kter˘ masíroval bolestivá místa déle. Tento koncept Cornelia inspiroval. Cornelius maséra poÏádal, aby pracoval jen na bolestiv˘ch plo‰kách. Bolest rychle pominula a za ãtyfii t˘dny se úplnû zotavil. To ho vedlo k tomu, Ïe pouÏíval pfiítlaky i ve své lékafiské praxi. V roce 1902 publikoval rukopis Druckpunkte (Pfiítlakové body). Evropané pokraãovali ve v˘zkumu bodÛ, ale prvenství v sestavení moderní reflexologické mapy náleÏí AmeriãanÛm.
Americký vliv William Fitzgerald, kter˘ je znám˘ jako zakladatel zónové terapie, se narodil v Connecticutu v USA. Svá studia lékafiství na univerzitû ve Vermontu ukonãil v roce 1895 a poté pracoval v nemocnicích ve Vídni a v Lond˘nû. Ve Vídni se seznámil s prací dr. H. Bresslera, jenÏ zkoumal moÏnost léãby orgánÛ pomocí pfiítlakov˘ch bodÛ. Fitzgerald pokraãoval ve v˘zkumu jako vedoucí lékafi v nemocnici chorob u‰ních, nosních a krãních v Hartfordu v Connecticutu, kde mnohé
12
12/4/20 11:12 AM
Stránka 13
teorie zkou‰el na sv˘ch pacientech. Pomocí znalostí získan˘ch v Evropû a sv˘m vlastním v˘zkumem zjistil, Ïe kdyÏ se pfiitlaãí na urãit˘ bod, vytvofií se místní anestetick˘ úãinek od ruky, pfies paÏi a rameno aÏ k ãelisti, obliãeji, uchu a nosu. PouÏíval k tomu pruÏná elastická obinadla ve stfiední ãásti kaÏdého prstu nebo uÏíval malé svorky umístûné na koneãcích prstÛ. Za pouÏití této tlakové techniky tak mohl provádût men‰í chirurgické operace. Doktor Fitzgerald rozdûlil tûlo na zóny, které pak cílenû uÏíval pro anestetické úãely. PouÏitím pfiítlaku na urãité body se nauãil pfiedvídat, které ostatní ãásti tûla budou ovlivnûny. Fitzgerald zavedl deset stejn˘ch podéln˘ch zón vedoucích od vrcholu hlavy aÏ ke ‰piãkám prstÛ. Jejich poãet (10) koresponduje s poãtem prstÛ na rukou a nohou, a tak poskytuje jednoduch˘ ãíseln˘ systém. KaÏd˘ prst na ruce a noze spadá do jedné zóny. Pfiedstavte si, Ïe tûlem vede stfiedová linie, takÏe na kaÏdé stranû pak máme pût zón. Palec ruky a nohy spadá do zóny první a malíãek na ruce a noze do zóny páté. Zóny mají stejnou ‰ífiku a nacházejí se na tûle vpfiedu i vzadu. Teorie je taková, Ïe ãásti tûla nacházející se v urãité zónû jsou vzájemnû propojeny energií proudící v urãité zónû a tak se mohou ovlivÀovat.
Základy moderní reflexologie
Rexlex2020_kor2
V knize Zónová terapie Fitzgerald popisuje, jak dospûl ke konceptu zónové terapie: „Náhodnû jsem objevil, Ïe pfiítlak sondou s bavlnûn˘m koncem na okraj sliznice nosu pÛsobí jako úãinné anestetikum, jako byste uÏili kokainov˘ roztok. Dále jsem shledal, Ïe existuje mnoho bodÛ v nose, ústech, krku a na obou stranách jazyka, které znecitliví, kdyÏ se silnû stisknou, urãité vjemové oblasti. Také tlaky vykonávané na jakékoli ãásti tûla – na rukou, chodidlech, kyãlích – pfiinesly
Zóny
13
Reflexologie
Rexlex2020_kor2
12/4/20 11:12 AM
Stránka 14
tytéÏ charakteristické v˘sledky, tj. ulevilo se od bolesti. Shledal jsem také, Ïe kdyÏ pominula bolest, pak i to, co bolest zpÛsobilo, zpravidla ustoupilo. To vedlo ke „zmapování“ rÛzn˘ch oblastí a jejich pfiíslu‰n˘ch spojení a také k zaznamenání jimi ovlivnûn˘ch stavÛ. Tuto vûdu jsem nazval zónovou terapií.“ Fitzgerald a jeho kolega dr. Edvin Bowers byli tak nad‰eni sv˘mi objevy, Ïe vymysleli i jedineãnou metodu, jak pfiesvûdãit své kolegy o úãinnosti zónové terapie. PÛsobili tlakem na skeptikovu ruku a pak píchli ‰pendlík do oblasti obliãeje, kter˘ byl tlakem zanestetizován. Ten, kdo byl svûdkem takového dÛkazu, snadno uvûfiil. V roce 1915 Bowers napsal ãlánek, kter˘ poprvé popsal tuto léãbu a nazval ji „zónovou terapií“. âlánek byl publikován v Everybody’s Magazine a mûl název KdyÏ chcete, aby vás zub nebolel, zmáãknûte si palec u nohy. âlánek vyvolal mnoho zájmu i sporÛ a Fitzgerald byl ãasto vyz˘ván, aby vefiejnû dokázal platnost sv˘ch teorií. Jeden takov˘ pfiípad byl popsán v novinách 29. dubna 1934 pod titulkem Mysterium zónové terapie vysvûtleno. âlánek hovofiil o veãírku, na kterém byl Fitzgerald i známá koncertní pûvkynû, která prohlásila, Ïe ztratila hlas a Ïe krãní specialista nebyl schopen vysvûtlit pfiíãinu tohoto trápení. Doktor Fitzgerald – podle ãlánku – poÏádal, zdali této pûvkyni mÛÏe o‰etfiit palce nohou. Po vy‰etfiení jí sdûlil, Ïe pfiíãinou ztráty hlasu je ztvrdlá kÛÏe na palci pravé nohy. Poté nûkolik minut tlaãil na body ve stejné zónû. Pacientka poznamenala, Ïe bolest v palci zmizela. Dále citujeme z novin: „Doktor ji poÏádal, aby zkusila zazpívat vysoké tóny. Jevilo se nám jako zázrak, Ïe zpûvaãka zazpívala je‰tû o dva tóny v˘‰e neÏ kdy pfiedtím.“ V roce 1911 byla publikována spoleãná práce dr. Fitzgeralda a dr. Bowerse – Zónová terapie. V prvním vydání této knihy se objevily diagramy zón chodidla, odpovídající rozdûlení do deseti zón tûla. Fitzgerald ale nespecifikoval reflexní zóny chodidel, které jsou tak dÛleÏité pro moderní reflexologii. Zatímco lékafiské kruhy nepfiijaly Fitzgeralda a jeho teorie s nad‰ením, jeden lékafi jeho práci vûfiil, a to dr. Joseph Shelby Riley. Fitzgerald Rileyho a jeho Ïenu Elizabetu nauãil zónovou terapii a spoleãnû pak tuto metodu po mnoho let praktikovali. Riley její techniky je‰tû vytfiíbil a vytvofiil první podrobné diagramy a nákresy reflexních bodÛ na chodidlech. K Fitzgeraldov˘m podéln˘m zónám pfiidal je‰tû osm horizontálních rozdûlení tûla, která jsou také dÛleÏitá. Jeho první kniha Zone
14
12/4/20 11:12 AM
Stránka 15
Therapy Simplified (Zjednodu‰ená zónová terapie) byla vydána v roce 1919. Dále napsal je‰tû ãtyfii knihy, které byly z vût‰í ãásti vûnované zónové terapii. Fitzgerald, Bower a Riley vyvinuli a zpfiesnili zónovou terapii, ale byla to Rileyho asistentka Eunice Inghamová, která pravdûpodobnû nejvíce pfiispûla k zavedení moderní reflexologie. Právû díky jejímu neúnavnému v˘zkumu a odhodlání se reflexologie stala tím, ãím je dnes. V podstatû od zónové terapie oddûlila práci na reflexních bodech (plo‰kách) na chodidlech. Eunice Inghamová (1889–1974) by mûla b˘t známá jako matka moderní reflexologie. Ve své práci uÏívala zónovou terapii, ale do‰la k názoru, Ïe by se mûla chodidlÛm vûnovat zvlá‰tní pozornost, jelikoÏ jsou velmi citlivá. Zmapovala tedy chodidla ve vztahu k zónám a jejich úãinkÛm na zbytek tûla a posléze vytvofiila „mapu“ celého tûla na chodidlech. Její práce byla natolik vynikající, Ïe je Inghamová dnes uznávána jako zakladatelka reflexologie chodidel.
Základy moderní reflexologie
Rexlex2020_kor2
Eunice Inghamová se rozhodla seznámit s v˘sledky své práce také vefiejnost z nelékafisk˘ch kruhÛ, protoÏe si uvûdomila, Ïe se i laici mohou reflexologick˘m technikám nauãit a pomáhat sami sobû, sv˘m blízk˘m a pfiátelÛm. Byla zvána na rÛzná shromáÏdûní chiropraktikÛ, masérÛ, fyzioterapeutÛ, naturopatÛ a osteopatÛ, aby se podûlila o své vûdomosti. Za tfiicet let procestovala celou Ameriku a na semináfiích nauãila tisíce laikÛ i profesionálÛ své metodû. Napsala knihy Stories the Feet can Tell (Pfiíbûhy, které mohou vyprávût chodidla; 1938) a Stories the Feet Have Told (Pfiíbûhy vyprávûné chodidly;1963). Dnes v její cestû pokraãuje její vnuk Dwight Byers.
Čínský vliv Reflexologové dosud pracovali s terapií energetick˘ch zón popsan˘ch doktorem Fitzgeraldem. I kdyÏ tato teorie dala reflexologii dobr˘ základ a velmi pfiispûla k rozvoji souãasné terapie, já sama se k ní nepfiikláním. Vûfiím, Ïe úãinky dosaÏené masáÏí chodidel nebo rukou jsou vesmûs v˘sledkem stimulace ‰esti meridiánÛ, které vedou na chodidlech a na rukou. Fitzgerald uznával energetickou spojitost mezi chodidly, rukama a ostatními ãástmi tûla a bez jeho prÛkopnické práce by souãasná reflexologie nebyla tam, kde je dnes. Ale jelikoÏ v˘chodní koncepce nebyla na Západû v dobû jeho v˘zkumu známa, spojitost se systémem meridiánÛ nebyla rozpoznána. Jsem v‰ak pfiesvûdãena, Ïe tûmi energetick˘mi kanály, které
15
Reflexologie
Rexlex2020_kor2
12/4/20 11:12 AM
Stránka 16
vedou od chodidel aÏ po koneãky prstÛ na rukou pfies jiné orgány a ãásti tûla, jsou právû meridiány popsané v ãínské medicínû. Zónová terapie je povaÏovaná za základ moderní reflexologie chodidel a vût‰ina reflexologÛ ji uÏívá jako dodatek ke své práci. Nastal v‰ak ãas, kdy je tfieba tuto znalost obohatit o systém starého ãínského uãení o meridiánech. Mnozí vûfií, Ïe reflexologie chodidla má svÛj pÛvod v âínû a Ïe se vyvinula asi ve stejné dobû jako akupunktura. Kombinace obou metod reflexologie – jak západního, tak v˘chodního zpÛsobu léãby – mÛÏe b˘t jen uÏiteãná, i kdyÏ dosud nebyly uãinûny definitivní závûry o propojení obou systémÛ. Málokdo pochybuje o tom, Ïe existují pevná pouta mezi reflexologií a akupunkturou – obû jsou zaloÏeny na podobn˘ch principech. Obû terapie jsou povaÏovány na meridiánové terapie, jelikoÏ obû pfiedpokládají, Ïe energie propojuje jak ruce, tak chodidla s rÛzn˘mi ãástmi tûla. To umoÏÀuje léãbu celého tûla pomocí reflexních plo‰ek. Akupunktura se na V˘chodû stále vyvíjela, zatímco na Západû byla aÏ donedávna z nûjakého dÛvodu ztracena a zapomenuta. âíÀané rozdûlili tûlo na podélné meridiány pfiibliÏnû uÏ v roce 2500 pfi. n. l., kdeÏto do západního povûdomí ve‰ly podobné my‰lenky o zónách aÏ kolem roku 1900. Akupunktura navzdory své popularitû na V˘chodû byla za Západû neznám˘m umûním aÏ do roku 1883, kdy nizozemsk˘ lékafi Ten Thyme napsal o tomto tématu pojednání. Podle akupunktury má tûlo dvanáct párÛ meridiánÛ a dva zvlá‰tní meridiány, známé jako cévy (dráhy). V‰echny dohromady tvofií tûlesn˘ energetick˘ systém, kter˘ pracuje na zaji‰tûní zdraví organismu. Meridiány jsou dráhami, jimiÏ koluje energie vesmíru do rÛzn˘ch tûlesn˘ch orgánÛ a jeÏ udrÏují vesmír a tûlo v harmonii. Akupunkturista vûfií, Ïe nemoc nebo bolest nastává tehdy, kdyÏ se tyto dráhy zablokují a tok energie a harmonie tûla jsou naru‰eny. âíÀané vyvinuli pouÏívání jehliãek k odblokování tûchto drah. Japonci k dosaÏení podobn˘ch v˘sledkÛ vymysleli masáÏ ‰iatsu, kdy na odblokování akupunkturních bodÛ meridiánÛ uÏívají tlaku palcÛ a prstÛ na rukou. Rexlexologové také pracují s akupunkturními a akupresurními body, ale pouze na chodidlech a na rukou. Prostfiednictvím zv˘‰eného povûdomí o meridiánech se mÛÏe reflexologie praktikovt efektivnûji. Meridiány nám totiÏ umoÏÀují nahlédnout hluboko do pfiíãin nemocí, a tak jsou velmi uÏiteãn˘m vyhodnocovacím nástrojem.
16
12/4/20 11:12 AM
Stránka 17
V léãbû nemocí si âíÀané byli nepochybnû vûdomi dÛleÏitosti chodidel. UÏ v roce 1017 pfi. n. l. pouÏil dr. Wang Wei lidskou postavu odlitou z bronzu, na které byly oznaãeny dÛleÏité akupunkturní body. Lékafii pouÏívali tuto metodu pfii léãení pacientÛ tak, Ïe vpichovali jehliãky do pfiíslu‰n˘ch oblastí tûla a pak dále tlaãili na vnûj‰í i vnitfiní stranu chodidla. Pfiítlak soustfiedili na palec u nohy. DÛvod, proã pouÏili chodidla ve spojitosti s akupunkturními jehliãkami, byl ten, aby se nová energie po tûle rozvedla. Doktor Wei tvrdil, Ïe chodidla jsou nejcitlivûj‰í ãástí tûla a obsahují velké mnoÏství energetick˘ch oblastí.
Základy moderní reflexologie
Rexlex2020_kor2
Nekladu si zde za cíl dokázat, Ïe reflexologie pfiímo souvisí s meridiány. Cílem je pfiedvést, Ïe kombinace moderní reflexologické techniky a v˘chodního systému meridiánÛ mÛÏe pfiinést velk˘ uÏitek jak pacientovi, tak tomu, kdo tuto metodu praktikuje. Co se t˘ãe akupunktury a reflexologie, obû metody se zab˘vají Meridiány vyrovnáváním energetického toku ke stimulaci samoléãebného tûlesného potenciálu, aby se obnovil stav zdraví, a obû pfiistupují k nemocem celostním zpÛsobem. Kombinace reflexologie s meridiánovou terapií se tedy zdá logická a v˘sledkem je vyãerpávající léãebn˘ program.
Zóny versus meridiány NemÛÏu souhlasit s vût‰inou reflexologÛ, ktefií pfiijímají koncept, Ïe se blokády v tûle dûjí ve svisl˘ch zónách, jak to popsal Fitzgerald. Nemám povûdomí o skuteãném dÛkazu, kter˘ by tuto zónovou teorii podpofiil, vûfiím v‰ak, Ïe reflexologie pÛvodnû vznikla ve spojení s akupunkturou. DÛvodem pro masáÏ chodidla byla pÛvodnû stimulace ‰esti hlavních meridiánÛ vedoucích chodidlem.
17
Reflexologie
Rexlex2020_kor2
12/4/20 11:12 AM
Stránka 18
âasem se vztah mezi tûmito dvûma praktikami vytratil a byl zapomenut. KdyÏ se reflexologie objevila na Západû, v˘zkumníci a lékafii do‰li k závûru, Ïe stimulací chodidla dochází k reakci tûla, ale nevûdûli, jak se to dûje. A protoÏe znalost v˘chodních meridiánÛ tehdy na Západ je‰tû nedospûla, vztah s meridiány se neuskuteãnil, a dÛsledkem byl vznik zónové terapie. Mezi meridiány a zónami jsou skuteãnû paralely. Vezmûte napfiíklad vztah mezi oãima a ledvinami. V zónové terapii mohou b˘t problémy oãí vztahovány k poruchám ledvin, protoÏe jak ledviny, tak oãi spadají do druhé zóny. Tento vztah se také projevuje v meridiánech. Meridián moãového mûch˘fie zaãíná u oãí a právû tak meridián Ïaludku. Meridián Ïaludku prochází ledvinami a nerovnováha se mÛÏe projevit tmav˘mi podoãnicov˘mi oblouky ãi otekl˘ma oãima. Klasická medicína také tyto znaky pfiijímá jako poruchu ledvin. Meridián Ïaludku konãí u druhého prstu na noze a vnitfiní vûtev téhoÏ meridiánu konãí u tfietího prstu na noze. Opût zde máme spojitost s prsty na nohou – druh˘ a tfietí prst pfiedstavují reflexní body oãí a meridián Ïaludku.
Meridiány a reflexologie Koncept energetick˘ch kanálÛ je stfiedobodem, kolem nûhoÏ se toãí praktiky reflexologie a akupunktury, neboÈ obû fungují na pfiedpokladu, Ïe Ïivotní energie proudí tûlem speciálními drahami (cestami, kanály). V akupunktufie se tyto dráhy naz˘vají meridiány, v reflexologii proudí energie zónami tak, jak uvádûl a popularizoval doktor Fitzgerald. Obû praktiky tvrdí, Ïe nemoc vzniká blokádou energie v urãit˘ch drahách. Akupunkturní body situované po celém tûle se vût‰inou buì stimulují, nebo tlumí jehliãkami. Reflexologie se soustfiedí hlavnû na chodidlo, ale mÛÏe pracovat také na rukou, u‰ích a dal‰ích ãástech tûla tak, Ïe stimuluje specifickou technikou tlaku prstu reflexní oblasti a rovnûÏ oblasti meridiánÛ. ·est hlavních meridiánÛ – tûch, které procházejí hlavními tûlesn˘mi orgány – se pfiedstavuje na chodidlech, pfiedev‰ím pak v koneãcích prstÛ. Stimulace chodidel tak pomáhá vyãistit zablokované meridiány. Meridiánová teorie pfiedpokládá, Ïe porucha meridiánu zpÛsobuje zmatek v energetick˘ch drahách a vytváfií disharmonii v meridiánech nebo Ïe takov˘ zmatek je v˘sledkem disharmonie orgánÛ, které jsou s meridiány spojeny. Znalost meridiánÛ mÛÏe reflexologÛm v˘raznû
18
12/4/20 11:12 AM
Stránka 19
Bolesti ve spáncích / migrény, bolesti v ‰íji, problémy v kyãlích mohou b˘t zpÛsobeny dysbalancí v meridiánu Ïluãníku.
Základy moderní reflexologie
Rexlex2020_kor2
Energetická blokáda – meridián Ïluãníku
Pfiíãinou zánûtu v rameni nebo akné je obvykle energetická dysbalance v meridiánu tenkého stfieva. Sem spadá i tenisov˘ nebo golfov˘ loket.
Energetická blokáda – meridián tenkého stfieva
pomoci lépe porozumût podstatû nemoci a urãit její cestu a problematické ãásti. Pokud se napfiíklad uspokojivû nesníÏí bolest nebo podráÏdûní prostfiednictvím léãby v reflexní oblasti, ãlovûk by mûl sledovat meridiány procházející dotyãnou ãástí tûla a léãit reflexní oblast orgánu, která se vztahuje k onomu konkrétnímu meridiánu.
19
Reflexologie
Rexlex2020_kor2
12/4/20 11:12 AM
Stránka 20
Meridiány se jednodu‰e mohou úãinnû vyuÏít pro lep‰í porozumûní tûlesnému stavu. Vezmûte si napfiíklad pacienty s artritidou v malíku, s tenisov˘m loktem, svalov˘m revmatismem v lopatce, s nabûhl˘mi lymfatick˘mi Ïlázami krku, s nemocí lícního nervu nebo s tinnitem (huãení v uchu). V tûchto pfiípadech je tfieba podívat se na meridián tenkého stfieva – ten zaãíná na malíku, prochází v‰emi v˘‰e uveden˘mi nemocn˘mi orgány a konãí právû pfied uchem. Mohlo by to znamenat, Ïe nemoc tenkého stfieva by mohla prohloubit, nebo dokonce zpÛsobit tyto problémy? Klinické v˘sledky, kdy byly meridiány opût v rovnováze, tomu nasvûdãují. Pokud má pacient bolest v pravém koleni, ptejte se, kde pfiesnû bolest je – vpfiedu, vzadu, uvnitfi ãi na vnûj‰í stranû kolena? Je-li bolest na vnûj‰í stranû, problém spadá do meridiánu Ïluãníku, a mûla by se tedy o‰etfiit reflexní plo‰ka Ïluãníku. Obvykle b˘vá citlivá. I kdyÏ orgán sám nemusí b˘t nemocn˘, zablokování meridiánu zpÛsobuje bolest a nepohodlí. Je tfieba rozli‰ovat mezi „stavem orgánu“ a „stavem energie“. „Stav orgánu“ je evidentní, kdyÏ orgán fiádnû nefunguje. To by mohlo znamenat zaÏívací nebo respiraãní problémy, hormonální poruchy a podobnû. Energetické stavy – napfiíklad bolesti hlavy, zánût sedacího nervu, nemoc lícního nervu a bolesti v kloubech – se definují obtíÏnûji. Tyto stavy se ãasto nacházejí v meridiánov˘ch drahách a pfiíslu‰n˘ orgán na reflexní plo‰ce bude obvykle citliv˘. To ov‰em neznamená, Ïe orgán je nemocn˘. Neuspofiádané energetické stavy jsou obvykle pfiedchÛdci váÏnûj‰ích problémÛ, které – pokud se vãas neléãí – mohou ovlivnit spfiíznûn˘ orgán a následnû se mÛÏe vytvofiit chronick˘ problém. Bolesti v prstech u rukou a nohou ãasto ukazují na zablokovan˘ meridián. Napfiíklad bolest v ukazováãku ãasto poukazuje na meridián tlustého stfieva, zatímco bolest v palci u nohy se vztahuje buì k meridiánu ledvin, nebo sleziny ãi slinivky.
20
Rexlex2020_kor2
12/4/20 11:12 AM
Stránka 21
2 Principy čínské medicíny
Lékafi budoucnosti nebude pacientovi dávat Ïádné léky, ale seznámí ho s tím, jak má peãovat o své zdraví, o stravu a pfiíãinu nemoci. THOMAS ALVA EDISON
Základní princip ãínské medicíny vychází ze zásady, Ïe „prevence je lep‰í neÏ léãba“, to znamená, Ïe ochrana zdraví je lep‰í neÏ léãba nemoci. Nemoc útoãí na tûlo, kdyÏ je zranitelné. Cílem ãínské medicíny je posilování a kultivování energie ãchi, aby se tûlo ubránilo nemoci, aby nemoc nepropukla; chce ochránit lidsk˘ Ïivot a podmínky, které optimalizují jeho fungování. V knize Nei-Èing se uvádí: UdrÏování pofiádku spí‰e neÏ napravování nepofiádku, to je základní princip moudrosti. Léãení nemoci, poté co se objevila, je jako hloubení studny, kdyÏ uÏ ãlovûk pociÈuje ÏízeÀ, nebo kování zbraní, kdyÏ uÏ válka zaãala. Je zajímavé, Ïe ãín‰tí lékafii byli placeni za zdravé pacienty, nikoli za to, Ïe léãili nemocné. Opût citace z knihy Nei-Èing: Stafií mudrci neléãili ty, kdo uÏ nemocní byli; dávali rady tûm, kdo nemocní nebyli. Kvalitní lékafi pomáhá, je‰tû neÏ nemoc vypukne. Pochybn˘ lékafi zaãíná pomáhat tehdy, kdyÏ uÏ se nemoc rozvinula; pomáhá, kdyÏ destrukce jiÏ
21
Reflexologie
Rexlex2020_kor2
12/4/20 11:12 AM
Stránka 22
nastala. A jelikoÏ jeho pomoc pfiichází, kdyÏ je pacient nemocn˘, fiíká se o nûm, Ïe je ignorant. O knize Nei-Èing se hovofií jako o bibli ãínské medicíny. Chuang-Èi Nei-Èing neboli Klasická kniha vnitfiní medicíny Îlutého císafie (Chuang-Èi), zdroj teorie ãínské medicíny, je povaÏována za ekvivalent díla Corpus Hippocraticum, coÏ je skupina sedmdesáti textÛ sebran˘ch Hippokratem a jeho následovníky kolem roku 400 pfi. n. l., které tvofiily základ západní medicíny. âínská kniha je nejstar‰ím ãínsk˘m lékafisk˘m textem. Datuje se do roku 4500 pfi. n. l. Klasika vnitfiní medicíny byla zfiejmû sepsána Îlut˘m císafiem (2697–2597 pfi. n. l.), kter˘ v âínû vládl kolem roku 2600 pfi. n. l. Popisují se v ní rozhovory mezi Îlut˘m císafiem a jeho královsk˘m lékafiem âi Po. Ze sloÏitosti ãínského jazyka vypl˘vá, Ïe pfieklad byl velmi nároãn˘. Citace zde pouÏité vycházejí zejména z vydání pfiekladu dr. Ilzy Veithové z Kalifornské univerzity.
Všechno je propojené – předivo zvané příroda Názor ãínské medicíny je zaloÏen na systematickém pfiístupu západního svûta: lidské bytosti jsou mikroorganismy v rámci makrosvûta. Mléãná dráha je jedineãnou konstelací hvûzd v rámci celého vesmíru. Zemû je jedineãnou planetou v Mléãné dráze. Lidské bytosti jsou jedineãn˘m subsystémem v rámci zemského supersystému. A jednotlivé orgány v lidském tûle jsou jen mal˘mi subsystémy v rámci systému lidského bytí. V‰echny tyto Ïivé systémy jsou na sobû závislé, zmûna v jednom systému bude mít vlit na ostatní jeho ãásti. V roce 1843 o tûchto vzájemn˘ch závislostech Chief Seattle fiekl: My pfiece víme, Ïe Zemû nepatfií ãlovûku, Ïe ãlovûk patfií Zemi. V‰e je propojené jako krev, která spojuje jednu rodinu. Cokoli se dûje na Zemi, dûje se i v ãlovûku. âlovûk nespfiedl pavuãinu Ïivota, on je pouze jejím vláknem. Cokoli ãlovûk provede v pavuãinû, jako by to provedl sám sobû. Îivotní systémy nejsou statické. Podle zákonÛ fyziky se vesmír stále mûní, a tedy kaÏdá akce budí odpovídající reakci. TytéÏ síly nebo energie pfiírody, jejichÏ pfiiãinûním planety obíhají kolem Zemû a stromy se vÏdy na jafie obalí nov˘mi listy, pÛsobí i to, Ïe se ãlovûk smûje, pláãe a Ïe jeho orgány fungují. Rovnováha mezi tûmito systémy urãuje na‰e zdraví a na‰i kvalitu Ïivota. Nerovnováha v pfiírodû zpÛsobuje ohnû v lesích, hurikány, povodnû a zemûtfiesení. Nerovnováha v lid-
22
12/4/20 11:12 AM
Stránka 23
ském tûle zpÛsobuje nemoci, jako jsou horeãka, poruchy trávení, vysok˘ krevní tlak, bolesti hlavy.
Tao – „pavučina“ Podle ãínské medicíny v‰echno, co tady je a není, zaãíná s taem. Co je tao? Doslovn˘ pfieklad znamená „cesta“. Tao se nedá úplnû pfiesnû pfieloÏit, není uchopitelné ani viditelné. Je vidût pouze jako manifestace nûãeho a je zakou‰eno praktikováním urãit˘ch principÛ. Jak fiíkal Lao-c’, je to závislost v‰ech „vûcí“ na „Ïádn˘ch vûcech“: Tfiicet paprskÛ je dohromady kolo, ale teprve to nic mezi nimi pfiivodí smysl a úãel kola! Hrnãífi roztáãí kruh, aby vyrobil nádobu, ale teprve to nic v ní pfiivodí smysl a úãel nádoby! (pfieloÏil Oldfiich Král)
Principy čínské medicíny
Rexlex2020_kor2
Tao je „kofien, ze kterého rostou v‰echny vûtve“, „zdroj v‰ech látek, energie, vûdomí“. Je to „nekoneãno bez hranic v ãase a prostoru“. Tao není náboÏenství, je to zpÛsob Ïivota. Po celé vûky v˘chodní filozofie ví, Ïe „hmota není nic více a nic ménû neÏ vysoce organizovaná energie“. Západní vûdy to potvrdily teprve nedávno. Ale pfiesto, Ïe tento poznatek povaÏují za vûdeck˘ fakt, nebyl aplikován do Ïádné západní lékafiské filozofie.
„Čchi“ – samostatné vlákno pavučiny âínská filozofie hovofií o „organizované energii“ jako o ãchi, která vzniká a je podnûcovaná a motivovaná taem. Je to Ïivotní síla ve v‰ech sv˘ch projevech, jako jsou emoce, tkánû, krev, orgány, rostliny a zvífiata. âchi plyne z prostfiedí do lidského tûla vodiv˘mi body (s men‰ím odporem) na pokoÏce, které jsou známé jako akupunkturní body. Tyto body mají vodivé vlastnosti, li‰ící se od vodivosti ostatních bodÛ na kÛÏi. Jejich citlivost je urãena emocionálními a fyziologick˘mi zmûnami v tûle. âchi plyne v lidském tûle kanály (dráhami), jimÏ se fiíká meridiány. I kdyÏ je obtíÏné ãchi mûfiit, existují nepfiímé dÛkazy o elektromagnetické energii zahrnující meridiány a akupunkturní body. âchi pfiesahuje Ïivotní energii, kterou tûlo získává pfiijímáním potravy a d˘cháním vzduchu. âchi nám dává vrozen˘ podnût k d˘chání, „fiíká“ vlasÛm, aby rostly, na‰im buÀkám, aby rostly – je to
23