Issuu

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 3

titulní Jung Changová Velká sestra, malá sestra, rudá sestra Příběhy tří význačných žen Číny 20. století Universum/Brána

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 4

Jung Chang Big SiSter, LittLe SiSter, red SiSter three Women at the Heart of twentieth-Century China

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 7

Obsah

Seznam fotograﬁí Mapa Číny Úvod

9 12 15

I. část: Na cestě k republice (1866–1911) 1 Vzestup Otce Číny 2 Charlie Sung: metodistický kazatel a tajný revolucionář

21 23 46

II. část: Sestry a Sunjatsen (1912–1925) 3 Aj-ling: „Ohromně chytrá“ mladá dáma 4 Čína na cestě k demokracii 5 Sňatky Aj-ling a Čching-ling 6 Jak se stala madam Sunovou 7 „Chci následovat příklad mého přítele Lenina“

59 61 79 87 99 111

III. část: Sestry a Čankajšek (1926–1936) 8 Šanghajské dámy 9 Mej-ling se setkává s generalissimem 10 Provdána za těžce zkoušeného diktátora 11 Čching-ling v exilu: Moskva, Berlín, Šanghaj 12 Manželský tým 13 dostat Ťiangova syna ze Stalinových spárů 14 „Žena ochraňuje muže“

125 127 138 150 163 177 184 191

IV. část: Sestry ve válkách (1937–1950) 15 Statečnost a korupce

201 203

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 8

16 Zklamání rudé sestry 17 triumf a utrpení malé sestry 18 Zánik Čankajškova režimu

216 227 237

V. část: Tři ženy, tři osudy (1949–2003) 19 „Musíme rozdrtit změkčilost“: ve funkci Maovy viceprezidentky 20 „Ničeho nelituji“ 21 Život na tchaj-wanu 22 Spojení s Hollywoodem 23 New York, New York 24 Časy se změnily

251

Poznámky Archivy, z nichž jsem čerpala Seznam literatury Poděkování rejstřík

319 345 346 361 364

253 265 280 296 303 310

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 9

Seznam fotografií (a majitelů autorských práv)

I. příloha tři sestry Sungovy, 1917 (Alamy) Aj-ling, 1912 (archiv Wesleyan College) Čching-ling, 1912 (archiv Wesleyan College) Mej-ling, asi 1908 (archiv Wesleyan College) Charlie Sung, začátek 80. let 19. století (archiv Sjednocené metodistické církve Páté Avenue, Wilmington, Severní Karolína) Sunjatsenovo propuštění z čínského vyslanectví v Londýně (historický archiv Národní strany, tchaj-pej) Sunjatsen, Chuang-Sing a další republikáni, 1912 (Alamy) Sun a jeho rodina, 1912 Jüan Š’-kchaj, 1913 (historické fotografie z Číny, Univerzita v Bristolu) Čchen Čchi-mej (Alamy) Sung Ťiao-žen (Alamy) Paní Sungová se dvěma staršími dcerami (Alamy) Členové rodiny Sungovy na svatbě Aj-ling (se svolením majitele fotografie) rodina Sungova v Šanghaji, 1917 (Michael Feng) Michail Borodin, Wang Ťing-wej a další (historické fotografie z Číny, Univerzita v Bristolu) Slavnost při založení vojenské akademie Chuang-pchu (Whampoa) (Academia Historica, tchaj-pej) Čching-ling a její manžel, 1924 (Academia Historica, tchaj-pej) Sunjatsenův katafalk, 1929 (Alamy) Čching-ling v řadách nejvyšších představitelů Národní strany, 1927 (Michael Feng)

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 10

SEZNAM

FOTO GRAFIÍ

Čching-ling, Aj-ling a Mej-ling, 1927 (Academia Historica, tchajpej) Svatba Mej-ling a Čankajška, 1927 (Academia Historica, tchaj-pej) II. příloha Mej-ling a Čankajšek během líbánek (Academia Historica, tchajpej) Aj-ling a její manžel H. H. Kchung (archiv Wesleyan College) Čching-ling a teng Jen-ta (Alamy) Čankajšek a Mej-ling před hrobkou krále Wu, 1936 (Academia Historica, tchaj-pej) Čankajškovi po příletu domů ze Si-anu, 1936 (Alamy) Mej-ling navštěvuje raněné vojáky (Academia Historica, tchaj-pej) Čching-ling a Mej-ling v nosítkách cestou do Čchung-čchingu, 1940 (Academia Historica, tchaj-pej) Sestry se setkaly v Čchung-čchingu, 1940 (gregory Kchung) Sestry s Čankajškem, 1940 (Academia Historica, tchaj-pej) Sestry během návštěvy vojenské nemocnice, 1940 (Academia Historica, tchaj-pej) Čankajškovi s kapitánem Clairem Chennaultem (Academia Historica, tchaj-pej) Joseph Stilwell a Čching-ling, asi 1940 (Alamy) Wendell Wilkie, Mej-ling, H. H. Kchung a Čching-ling, 1942 (Academia Historica, tchaj-pej) Mej-ling při projevu v americkém Kongresu, 1943 (Academia Historica, tchaj-pej) Mej-ling v amﬁteátru Hollywood Bowl, 1943 (Alamy) Manželé Čankajškovi, roosevelt a Churchill (Academia Historica, tchaj-pej) t. V. Sung, roosevelt a Farley, 1942 (Michael Feng) Bratři Sungovi, 1942 (se svolením majitele fotograﬁe) Manželé Čankajškovi stolují pod Ťiangovým portrétem (gregory Kchung) III. příloha Čankajškův portrét nad branou Nebeského klidu (Academia Historica, tchaj-pej)

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 11

SEZNAM

FOTO GRAFIÍ

Mej-ling se vrací z New Yorku do Čchung-čchingu, 1945 (Academia Historica, tchaj-pej) tři sestry v Čchung-čchingu Čankajškova rodina, 1946 (Academia Historica, tchaj-pej) Čankajšek navštěvuje svatyni svých předků, 1949 Aj-ling při oslavě Čankajškových narozenin, 1956 (Academia Historica, tchaj-pej) Čankajšek vítá Mej-ling na letišti v tchaj-pej, 1959 (Academia Historica, tchaj-pej) rudá sestra na návštěvě Moskvy s Maem, 1957 (Alamy) Čching-ling s Mao Ce-tungem a Čou en-lajem u brány Nebeského klidu, 1965 (Alamy) Čching-ling na Maově pohřbu na náměstí Nebeského klidu, 1976 Čching-ling a Yolanda (knihovna Hongkongské přírodovědné a technické univerzity) Ťing-kuo nad otcovým tělem, 1975 (Academia Historica, tchaj-pej) Ťing-kuo a jeho žena Faina Vachreva (Academia Historica, tchajpej) IV. příloha Aj-ling (gregory Kchung) Čching-ling (gregory Kchung) Mej-ling (gregory Kchung) Čching-ling v exilu, 1927–1928 (Alamy) „Palác Mej-ling“, lesní náhrdelník vybudovaný na hoře (Alamy) Mej-ling v Americe, asi 1943 (getty) Aj-ling s debrou Pagetovou, 1969 (gregory Kchung) Mej-ling odjíždí v roce 1991 z tchaj-wanu (Academia Historica, tchaj-pej) Mej-ling ve věku asi sto let (gregory Kchung) Pohlednice s portrétem Li Jüan-chunga, Sunjatsena a Chuang Singa (soukromá sbírka) Park soch, tchaj-pej (Jung Chang) Vyhledání majitelů autorských práv ke snímkům věnoval nakladatel velké úsilí, a pokud snad došlo k nějakému neúmyslnému opomenutí, bude napraveno hned při v příštím vydání.

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 12

ČíNSKá rePUBLiKA, 1945 SSSr Balchašské jezero

MONgOLSKO

SiN-ŤiANg NiNg-SiA KAN-SU

ČCHiNg-CHAJ

Čch řeka

tiBet

i ang-ť

ang

NePáL S’

Si-KCHANg

Čc BHÚtáN

Si-čhang KU

iNdie JüN-NAN

BArMA FrANCOUZSKá iNdOČíNA

Bengálský záliv tHAJSKO

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 13

ajk oB r e jez

SSSr

CHeJ-LUNg-ŤiANg CHe-ŤiANg

SiNg-AN

M A N d Ž U S KO

řeka ussuri

ur am a k ře

NeN-ŤiANg Li

ČCHACHAr

-P

SUNg-ŤiANg eJ

Ťi-LiN

Že-CHe SUeJ-JüAN

AN-tUNg JapOnSké MOře

LiAO-NiNg

Ve lká čín sk áz eď

O K

Peking tiencin

CHe-PeJ Ťi-nan

Žlutá řeka

Jen-an

ŠAN-Si

Ja ng - c’

- ťi

an g

Šang-tang ŠAN-tUNg Čching-tao Ve lký čín ŽluTé MOře Ťi-an sk ý ka Luo-jang ná AN l ŠeN-Si -C CHe-NAN ŤiANg-SU H U eJ Nanking S’-ČCHUAN CHU-PeJ Šanghaj řek Wu-han a Si-kchou Chang-čou Čchung-čching CHU-NAN

Če-ŤiANg

Nan-čchang ŤiANg-Si FU-ŤieN

KUeJ-ČOU

VýchOdOČínSké MOře

souostroví Rjúkjú

tchaj-pej Sia-men

Cch’-chu

KUANgtUNg Ťin-men tCHAJ-WAN

KUANg-Si

Cchuej-cheng Macao

Kanton (Kuangčou) Hongkong

Ká JihOČínSké MOře CHAJ-NAN

Tichý oceán

O SK

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 15

Úvod

Nejznámější soudobou čínskou „pohádkou“ je příběh tří sester ze Šanghaje. Narodily se na sklonku devatenáctého století do bohaté a významné rodiny Sung, která patřila mezi šanghajskou smetánku. Jejich rodiče byli oddaní křesťané: matka byla členkou nejvýznačnějšího čínského křesťanského rodu (byla to rodina Sü, po níž je pojmenovaná jedna čtvrť v Šanghaji), otec byl prvním Číňanem, kterého jako dospívajícího mladíka na americkém jihu obrátili metodisté na křesťanskou víru. Své tři dcery – Aj-ling (Přátelské časy, narodila se v roce 1889), Čching-ling (Slavné časy, narodila se v roce 1893) a Mej-ling (Krásné časy, narodila se v roce 1898) – poslali už v dětském věku na studia do Ameriky, což bylo v té době krajně neobvyklé. dívky se vrátily domů o mnoho let později a angličtinu ovládaly lépe než čínštinu. drobné dívky s hranatou čelistí nebyly krasavice podle tradičních měřítek. Jejich tváře neměly tvar melounových semínek, jejich oči nepřipomínaly mandle a jejich obočí se neklenula jako vrbové proutky. Avšak měly velmi hladkou pleť, jemné rysy a půvabné držení těla podtržené moderním oblečením. Sestry viděly kus světa, byly inteligentní, nezávisle smýšlející a sebejisté. Měly úroveň. Moderními čínskými „princeznami“ se nakonec staly díky svým mimořádným sňatkům. Nejprve do Aj-ling a později do Čching-ling se zamiloval Sunjatsen, který stál v čele revoluce, jež v roce 1911 svrhla monarchii. Číňané ho znají jako „otce (republikánské) Číny“. Čching-ling se za něj provdala. Sunjatsen zemřel v roce 1925 a jeho následovník Čankajšek se dvořil malé sestře Mej-ling a oženil se s ní. Čankajšek vytvořil v roce

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 16

ÚVOD

1928 nacionalistickou vládu a vládl v Číně až do roku 1949, kdy ho komunisté vyhnali na tchaj-wan. Malá sestra byla první dámou celých dvaadvacet let, kdy byl Čankajšek u moci. Během druhé světové války vedl Čankajšek čínský odpor proti japonské invazi a Mej-ling se stala jednou z nejslavnějších žen své doby. Nejstarší sestra Aj-ling, velká sestra, se provdala za H. H. Kchunga, který díky kontaktům své ženy mnoho let zastával funkci premiéra a ministra ﬁnancí. Jeho postavení zase pomohlo Aj-ling, která se stala jednou z nejbohatších žen v Číně. rodina Sungova, včetně tří synů, patřila do nejvyšších kruhů Čankajškova režimu – až na Čching-ling, vdovu po Sunjatsenovi, která se přidala ke komunistům. Někdy jí říkali rudá sestra. Sourozenci se tedy zařadili do dvou nepřátelských politických táborů. Během občanské války, která propukla po druhé světové válce, se rudá sestra ze všech sil snažila pomáhat komunistům v boji proti Čankajškovi, přestože to znamenalo rozpad rodiny. Po zhroucení Čankajškova režimu a vzniku komunistické Číny pod vedením Mao Ce-tunga v roce 1949 se rudá sestra stala Maovou viceprezidentkou. i bez ohledu na své vlivné manžely byly sestry nepochybně výjimečné. Hovory o nich a o jejich soukromém životě se lidem z čínsky mluvícího světa nikdy neomrzí. Vzpomínám si na dva příběhy z doby, kdy jsem v 50. až 70. letech 20. století vyrůstala v maoistické Číně. V té době panoval v zemi přísný totalitní režim a Čína byla úplně izolována od vnějšího světa. tenkrát se říkalo, že madam Ťiangová – malá sestra – se každý den koupala v mléce, aby měla hebkou pokožku. Mléko jako vysoce výživná a potřebná potravina bylo tenkrát vzácné a pro běžnou rodinu takřka nedostupné. Používat mléko ke koupeli bylo považováno za pobuřující zhýralost. Jeden učitel se kdysi pokusil vyvrátit tento oblíbený mýtus a polohlasem se žáků zeptal: „Opravdu si myslíte, že by bylo příjemné koupat se v mléce?“ Brzy byl zařazen do okruhu odsuzovaných „pravičáků“. další historkou, která ve mně zanechala hluboký dojem, byly zvěsti o tom, že Čching-ling, náměstkyně předsedy Maa vládnoucího puritánské rudé Číně, žila s velitelem své osobní stráže, který byl o polovinu mladší než ona. Říkalo se, že jejich fyzický vztah se zrodil v době, kdy už byla stará, připoutaná na invalidní vozík a tělesný strážce ji z něj přenášel na lůžko a zpátky. Lidé se donekonečna do-

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 17

ÚVOD

hadovali o tom, zda se ti dva vzali, a přeli se o to, jestli je takový vztah přijatelný. Povídalo se, že Strana ten poměr připustila, protože Čching-ling byla mnoho let vdova a potřebovala muže. Strana jí dokonce dovolila podržet si prestižní jméno – madam Sunjatsenová. Na tu historku si vzpomínám moc dobře hlavně proto, že bylo velmi neobvyklé slýchat klepy o sexuálním životě vedoucích představitelů země. Nikdo se neodvažoval klevetit o žádném jiném vrcholném představiteli. Po Maově smrti v roce 1976 se země otevřela, já jsem se usadila ve Velké Británii a o třech sestrách jsem se dozvěděla mnohem více. V polovině 80. let jsem dokonce byla pověřena, abych o rudé sestře Čching-ling napsala krátkou knihu. Opatřila jsem si nějaké informace a napsala asi třicet tisíc slov, ale téma mě kupodivu nijak zvlášť nezaujalo. dokonce jsem se ani nepokusila přijít na kloub skandálu s jejím tělesným strážcem. V roce 1991 vyšla moje kniha divoké labutě o mém životě a o životě mé babičky a matky. S manželem Jonem Hallidayem jsem začala psát životopis Mao Ce-tunga. Mao a jeho stín ovládl prvních šestadvacet let mého života a já jsem se o něm chtěla dozvědět více. Potom mou pozornost upoutala císařovna vdova Cch’-si, poslední velká čínská panovnice – nekorunovaná, protože ženy se nesměly stát panovnicemi. Cch’-si se vypracovala z neurozené konkubíny ve skutečnou panovnici, desítky let ovládala říši zpoza trůnu a dovedla středověkou zemi do moderního věku. Obě historické postavy mě fascinovaly a věnovala jsem jim dvacet let života. Bylo obtížné rozhodnout se, o kom bych měla psát příště. Sestry Sungovy mě také napadly, ale pustila jsem to z hlavy. Po divokých labutích jsem psala o lidech, kteří udávali směr vývoje a měnili historii, a to se o sestrách říct nedalo. Na základě všech dostupných informací působily jako pohádkové postavy, které vystihoval často citovaný popis: „V Číně žily tři sestry. Jedna milovala peníze, jedna milovala moc a jedna milovala svou zemi.“ Zdálo se, že mezi nimi nebyly žádné vnitřní spory, morální dilemata nebo mučivá rozhodnutí – tedy okolnosti, díky nimž jsou lidské bytosti skutečné a zajímavé. Uvažovala jsem, že začnu psát o Sunjatsenovi, otci republikánské Číny. Žil v letech 1866 až 1925 a významné postavení zastával v době

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 18

ÚVOD

mezi vládou císařovny Cch’-si a Mao Ce-tunga. Stejně jako oni udával směr vývoje společnosti a byl svým způsobem „mostem“ mezi nimi. Za vlády Cch’-si Čína vykročila k parlamentní demokracii a očekávala větší svobodu a otevřenost. Ale Cch’-si zemřela v roce 1908 a čtyřicet let po její smrti se moci chopil Mao, izoloval zemi a uvrhl ji do totalitní tyranie. Co se dělo v těch čtyřech desítkách let, v nichž hrál klíčovou roli Sunjatsen? ta otázka mě pronásledovala. teď jsem měla možnost to zjistit. Pro Číňany i pro ty, kteří nejsou součástí čínského světa, je Sunjatsen něco jako světec. Ale byl skutečně takový? Co přesně vykonal pro Čínu a co udělal Číně? A jaký byl jako člověk? Chtěla jsem najít odpovědi na tyto otázky a na mnoho dalších. Skládala jsem si dohromady útržky Sunjatsenova života a života lidí, kteří ho obklopovali – a během té práce mě zaujala osobnost jeho ženy a jejích sester. Uvědomila jsem si, že Sunjatsen byl výsostně politický tvor, který cílevědomě sledoval své politické ambice. Zjištění, že nebyl žádný světec, bylo úlevné (pro životopisce). Sledovat jeho cestu k moci, plnou vzestupů a pádů, gangsterů a gangsterských metod jako krevní msta a nájemná vražda, bylo jako číst napínavou knížku. S uspokojením jsem odkrývala, jak tento muž tvořil dějiny. Postupně mě však začaly přitahovat životy žen, v nichž byla politika jen jednou součástí. rozhodla jsem se, že právě ony se stanou hlavními postavami této knihy. Jakmile jsem se začala soustředit na sestry, uvědomila jsem si, jak byly výjimečné. Žily ve třech stoletích (Mej-ling zemřela v roce 2003 ve věku 105 let) a pohybovaly se v centru dění: bylo to sto let válek, revolucí a dramatických proměn. Jejich život se odehrával na pozadí velkolepých večírků v Šanghaji i v luxusních bytech v New Yorku, pohybovaly se v exilových kruzích v Japonsku a Berlíně i v tajných zasedacích místnostech v Moskvě, byly jako doma v sídlech komunistických elit v Pekingu i v mocenských kruzích tchaj-wanu, který byl na cestě k demokracii. Sestry poznaly naději, odvahu i vášnivou lásku, ale také zoufalství, strach a hluboký žal. Žily v ohromném přepychu, s mimořádnými výsadami a na výsluní slávy, ale neustále riskovaly život. Čching-ling jednou jen o vlásek unikla smrti, potratila a už nikdy nemohla mít děti. Její trápení sehrálo velkou úlohu v jejím chování jako viceprezidentky komunistické Číny.

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 19

ÚVOD

také Mej-ling prodělala potrat a zůstala bezdětná. Její manžel Čankajšek, jehož politická kariéra nabrala na obrátkách, když zabil jednoho ze Sunjatsenových nepřátel, se také stal cílem atentátníků a dva z nich se jedné noci dostali blízko k jejich manželskému loži. Aj-ling pomohla malé sestře zaplnit prázdnotu její bezdětnosti, ale sama se musela vyrovnávat s vlastními celoživotními zklamáními, mezi něž patřila celkově špatná pověst: lidé ji považovali za chamtivou a proradnou velkou sestru, kdežto k rudé sestře se vždy chovali jako ke skutečné bohyni a malou sestru považovali za okouzlující mezinárodní hvězdu. Mezi těmito třemi ženami vždy panovaly emočně nabité vztahy nejen proto, že Čching-ling aktivně pracovala na tom, aby zničila život druhých dvou. Čankajšek zabil muže, jehož milovala po Sunjatsenově smrti – tenga Jen-taa, charismatického přirozeného vůdce, který založil třetí stranu jako alternativu ke komunistům a nacionalistům. Moderní čínská historie je těsně spjata s osobními traumaty sester Sungových. Při psaní o nich – a o čínských velikánech Sunjatsenovi a Čankajškovi – jsem měla dostatek materiálů. Byla vydána bohatá korespondence i obsáhlé spisy a paměti. Mnohé z nich se nacházely v Číně a nebylo složité si je opatřit. Otevřely se archivy na tchaj-wanu, který je nyní demokratický. Mnoho zdrojů nabízí i Londýn, kde Sunjatsen zosnoval svůj vlastní „únos“, který odstartoval jeho kariéru. Hotovou pokladnicí jsou četné sbírky a dokumenty uložené v různých institucích a knihovnách v Americe, s níž byla celá rodina těsně spjatá. Nejcennějším a poměrně nedávným přírůstkem je Čankajškův deník. Psal si ho každý den po dobu sedmapadesáti let, jeho zápisky jsou překvapivě osobní a přinášejí mnohá odhalení o jeho manželství s Mej-ling. Příběh sester Sungových začíná v době, kdy Čína zahájila přechod od monarchie k republice. Nejvýznamnější úlohu v tomto historickém procesu hrál Sunjatsen. On a jeho republikánská revoluce byly určujícími silami života všech tří sester.

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 21

i. ČáSt

Na cestě k republice (1866–1911)

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 23

1 Vzestup Otce Číny

Na Havajském souostroví byla 4. července 1894 vyhlášena republika v důsledku událostí, při nichž byla v předchozím roce svržena vládnoucí panovnice Lili’uokalani. Události odehrávající se uprostřed tichého oceánu 9 600 kilometrů od čínského pobřeží měly dopady, jaké nikdo nemohl předvídat: podílely se na formování dnešní Číny. K břehům souostroví připlul sedmadvacetiletý čínský radikál Sunjatsen (často se používá pouze jeho rodové jméno Sun – pozn. překl.) a vstoupil do světa, kde se nemluvilo o ničem jiném než o republice. Monarchisté plánovali královnin návrat k moci a republikánské oddíly se chystaly je rozdrtit. Atmosféra byla vzrušená. Mladého muže, který osnoval spiknutí proti panovníkovi ve své vlasti, napadlo, že Čína by se také mohla stát republikou. Byla to úplně nová představa. Monarchie byla jediným politickým systémem, jaký Číňané znali. V té době v zemi vládla mandžuská dynastie Čching. Mandžuové nebyli původem Číňané, ale podrobili si říši v polovině sedmnáctého století. tvořili necelé jedno procento populace, byli považováni za menšinové cizí vládce a v řadách většinové populace Chanů nikdy neměli nouzi o odpůrce. Sunjatsen byl jedním z nich. Odpůrci obvykle požadovali opětovné nastolení chanské dynastie Ming, která vládla před Mandžuy v letech 1368–1644. ta vyhlídka však byla problematická. dynastie Ming se ve své době stala starým zetlelým stromem, který ze země vyrvalo povstání rolníků. Mandžuové využili zmatku, vpadli do země a učinili všemu přítrž. Lidé se netoužili vrátit k vládě dynastie Ming. Nikdo neměl přesné plány pro budoucnost. díky událostem na Havaji vymyslel Sunjatsen jasnou a dynamickou vizi pro budoucnost Číny:

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 24

CeStě K rePUBLiCe

( 186 6 –19 11 )

republiku. V Honolulu zalitém sluncem založil v listopadu politickou organizaci Sing-čung-chuej (Svaz pro obrodu Číny). Zakládající schůzka se konala v domě místního čínského bankéře. Bylo to jednopatrové dřevěné stavení obklopené tropickými křovinami a s prostornými verandami stíněnými ozdobným mřížovím. Každý z více než dvaceti členů položil levou ruku na Bibli, pozvedl pravou ruku a hlasitě pronesl přísahu, kterou sestavil Sunjatsen: „Vypudit Mandžuy... a založit republiku.“ Ukázalo se, že spojení obou zmíněných cílů je geniální tah. republikánství získalo na oblibě. Během necelých dvou desítek let byla dynastie Čching svržena, Čína se stala republikou a Sunjatsen vešel ve známost jako její „Otec“. Nápad s republikou by se dříve či později zrodil i v jiné hlavě. Ale díky pobytu na Havaji byl Sun první, kdo se té myšlenky chopil. rozhodující silou na cestě k republikánské Číně byla Sunova ctižádostivá povaha a ochota udělat cokoli pro to, aby dosáhl cíle. Sunjatsen byl muž nevelkého vzrůstu s tmavou pletí a příjemnými rysy. Narodil se na jižním pobřeží Číny nedaleko Hongkongu a Macaa, které byly britskou a portugalskou kolonií. Hlavním městem provincie byl Kanton (Kuang-čou), který ležel sto kilometrů severněji. Sunova rodná vesnice, obklopená nízkými zalesněnými kopci, nesla poetické jméno: Cchuej-cheng (Smaragdová cesta). Ale půda kolem vesnice byla jílovitá a písčitá, nehodila se k zemědělskému využití a místní lidé žili v naprosté chudobě. Sunjatsen se narodil 12. listopadu 1866 v hliněné chatrči o rozměrech deset krát čtyři metry. Žili tam jeho rodiče – pan ta-čcheng a jeho žena, babička z otcovy strany, Sunův dvanáctiletý bratr a tříletá sestra. Když vyrostl a potřeboval více místa na spaní, starší děti musely přespávat u příbuzných. rodina většinou jedla sladké brambory a jen málokdy se dostala ke kýžené rýži. Muži jen zřídkakdy nosili boty. rodiče doufali, že jejich novorozené dítě bude mít v životě větší štěstí, a dali mu jméno ti-siang, Podoba Severního Boha, nebeského patrona celé oblasti. Budoucí obrazoborec vznesl ve čtyřech letech svou první námitku vůči uctívaným tradicím. Matka právě vázala chodidla jeho sestře Miao-si, které tehdy bylo asi sedm let. Svazování chodidel čínských

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 25

VZeStUP OtCe ČíNY

žen bylo tisíciletou tradicí. dívence nejprve ohnuli čtyři menší prsty na obou nohou a potom je přitiskli k chodidlu a svázali dlouhým pásem tkaniny, aby kosti zakrněly a noha přestala růst. Výsledkem mělo být chodidlo připomínající pupen lotosu. dívky z rolnických rodin byly vystaveny tomuto mučení v pozdějším věku než dívky z lepších rodin, jimž začali svazovat chodidla už ve dvou nebo třech letech, aby zůstala co nejmenší. Ženy z rolnických rodin musely totiž pracovat, a proto dívkám nechávali chodila dorůst do větší velikosti. Sunova matka měla také svázaná chodidla a neustále trpěla bolestí. Když začala mrzačit chodidla své dcery, Sun viděl, jak sestra zoufale svírá v rukou různé předměty, aby vydržela mučivou bolest. Snažně matku prosil, aby toho nechala. Paní Sunová mu s pláčem vysvětlila, že kdyby jeho sestra neměla lotosové nohy, považovali by ji za vyvrhele a nikoli za „čínskou ženu“, a že by jim to později „vyčítala“. Chlapec na matku naléhal a ona ustoupila – ale nakonec dívku stejně odvedla k jedné vesnické ženě, která se vyznala ve svazování. Když bylo malému Sunovi pět let, jeho sedmnáctiletý bratr A-mej se vydal na čtyřicetidenní plavbu na Havajské ostrovy, kde si chtěl vydělat na lepší živobytí. Havajské souostroví bylo tehdy nezávislým královstvím pod výrazným americkým vlivem, chtělo podpořit zemědělství a vítalo čínské zemědělce. A-mej usilovně pracoval – nejprve jako zemědělský dělník a později začal podnikat. Vydělával hodně peněz a většinou je posílal domů. rodině se začalo dařit. Postavili si nový dům. Sun začal v devíti letech chodit do vesnické školy. Musel se zpaměti učit konfuciánské texty a nesnášel to skoro stejně jako práci na poli. Později řekl přátelům, že kdykoli si mohl dovolit „přemýšlet“, byl posedlý myšlenkou utéct ze svého tehdejšího života. V roce 1879 se dočkal: bratr pro něj poslal a Sun se vydal na Havaj. dvanáctiletý chlapec si svůj nový domov od prvního okamžiku zamiloval. Přístav Honolulu s velkolepými budovami v evropském stylu mu připadal jako hotový zázrak. Ve srovnání s jeho špinavou a zchátralou vesnicí vypadaly čisté a upravené ulice v Honolulu jako nebe na zemi. A-mej měl v plánu, že mu Sun bude pomáhat v jeho podnikání, ale když o to chlapec neprojevil zájem, A-mej ho nechal zapsat do školy: nejprve do iolani College, která byla určená pro místní i přistěhovalé chlapce a kterou ﬁnancovali misionáři z anglikánské cír-

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 26

CeStě K rePUBLiCe

( 186 6 –19 11 )

kve. Školní osnovy se podobaly osnovám anglických soukromých škol a učitelé byli většinou Anglosasové. Sun se učil dobře, a když v roce 1882 končil školu, napsal druhý nejlepší test z anglické gramatiky. Hrdý A-mej uspořádal velkou oslavu a škola svému úspěšnému studentovi věnovala knihu o čínské kultuře a historii. Vedení školy nechtělo, aby žáci zapomněli na své kořeny. Ani se nepokoušeli Suna poangličtit – chlapec si ponechal charakteristický dlouhý copánek, který v době mandžuské dynastie nosili všichni čínští muži. Sunjatsen školu miloval. Líbila se mu školní uniforma i kázeň, ale ze všeho nejvíc měl rád vojenský výcvik: bavilo ho pochodovat sem a tam. Pokračoval ve studiu na nejvyšší vzdělávací instituci na ostrovech, na americké misijní škole Oahu College v Honolulu. (Škola se nyní jmenuje Punahou a jejím nejproslulejším absolventem je Barack Obama, který zde získal maturitní vysvědčení téměř o sto let později, v roce 1979.) Školné bylo vysoké: jeden stříbrný dolar týdně. Za takovou částku bylo možné koupit padesátikilovou kozu. A-mej neměl snadný život a byla to pro něj značná zátěž. V té době zrovna koupil půdu na ostrově Maui a doufal, že tam bude pěstovat cukrovou třtinu. Ale plantáž byla v horách v nadmořské výšce asi 1 200 metrů, válely se nad ní mraky, byla příkrá a kamenitá a ve zvětralé půdě rostly jen řídké trsy travin. Pěstování cukrové třtiny ani pasení ovcí či hovězího dobytka nepřicházelo v úvahu. dařilo se tam jen kozám a kozy byly hlavním A-mejovým majetkem. A-mej se pro bratra obětoval. Oahu College byla pro Sunjatsena rajskou zahradou. Stály tam kamenné budovy, v nichž probíhala výuka, ulice lemovaly kokosové palmy, pod nimiž se mohl procházet, a na pečlivě udržovaných trávnících si mohl hrát. Byla tam také kašna obklopená kapradinami, kde se každý den v době oběda scházely spolužačky, klábosily, smály se a jedly obědy, které si přinesly v krabičkách. Byly to Američanky, hezké, sebejisté a energické. V učitelském sboru působily většinou mladé ženy, a mladá byla i ředitelka a její zástupkyně, jíž se veřejně dvořil jeden z učitelů. Všechno to bylo úplně jiné než Sunova rodná kantonská vesnice a její ženy. Na šestnáctiletého mladíka to udělalo nesmírný dojem. Po celý život toužil po ženách, jaké poznal ve škole – na rozdíl od

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 27

VZeStUP OtCe ČíNY

mnohých čínských mužů, kteří dávali přednost partnerkám tradičního typu: poslušným a skromným. Všechny ty mladé ženy byly křesťanky (stejně jako Sunovi kamarádi) a jejich společnost možná Sunjatsena motivovala k tomu, aby začal chodit do kostela a mohl tak být v jejich společnosti. Jenže bratr neměl pro jeho záměr žádné pochopení. Severní Bůh pro něj byl posvátný. Po několika prudkých hádkách koupil svému tvrdohlavému mladšímu bratrovi jednosměrný lodní lístek do Číny a nechal propadnout již zaplacené školné. Po čtyřleté nepřítomnosti byl návrat domů ještě méně snesitelný. Sun se vrátil v létě roku 1883, ale měl sto chutí zase odjet. rychle si našel způsob, jak to udělat. Nejdůležitějším místem ve vesnici byla svatyně, v níž stála pozlacená a barevně nalakovaná hliněná socha Severního Božstva. Bůh svíral meč a jeho palec směřující k nebesům naznačoval božskou moc. Po stranách stály menší sochy znázorňující bohyni moře a bohyni plodnosti. Uctívání Severního Božstva bylo součástí života zdejších lidí. Jednoho dne si Sun vzal stranou několik kamarádů a řekl jim, že se chystá do svatyně, aby „urazil samotného boha a odrovnal nějaké ty pověry“. Jeden z chlapců, Luke Čchen, vzpomínal na to, že Sunův nápad je všechny šokoval, ale současně i nadchl. Vydali se tam během dne, kdy byla svatyně prázdná – podřimoval tam jen jeden hlídač. Luke a ještě jeden chlapec pozorovali hlídače a Sun vkročil do svatyně. doprovázel ho kamarád Lu Chao-tung, začínající umělec se smutnýma očima a výraznými plnými rty. Lu se odvážil jen seškrábnout kousek barvy z tváře jedné bohyně, ale Sun beze spěchu otevřel kapesní nůž a uřízl Severnímu Bohu palec, který mířil k nebi. Když za nimi přišli ostatní kamarádi a spatřili uříznutý prst, zírali jako opaření. Luke později napsal, že pro chlapce z malé vesnice to byl „obrovský krok“. Hlídač se probudil a spustil poplach. Ostatní chlapci utekli domů, ale Sun se lhostejně nechal spatřit a poznat jako vůdce. Ve vesnici se rozhostil nevěřícný úžas. rozzuření stařešinové spílali ta-čchengovi za to, co provedl jeho syn. tvrdili, že Sun musí opustit vesnici, jinak se Severní Božstvo neusmíří a může na všechny seslat zkázu. Zmatený otec se všem omlouval a Sun sáhl hluboko do kapsy, aby zaplatil opravu sochy. Potom opustil vesnici.

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 28

CeStě K rePUBLiCe

( 186 6 –19 11 )

Luke si všiml, že když Sun „odcházel z vesnice, byl dokonale klidný a vyrovnaný“. Napadlo ho, že Sun celou akci pravděpodobně „naplánoval a provedl“, aby mohl odejít. Později, když Suna znal lépe, došel k závěru, že „nikdy neudělal nic, aniž by předtím posoudil příčinu a následek s ohledem na konečný výsledek“. Sunjatsen už od mládí vystupoval jako zdatný stratég. V létě se Sun vrátil domů, ale už na podzim odjel do Hongkongu. Britská kolonie bývala kdysi shlukem malých rybářských vesniček na úpatí zvlněných kopců, ale postupně se z ní stala velkolepá metropole. Hongkongské nábřeží připomínalo Honolulu, ale bylo působivější. Chytrý rebel zamířil nejkratší cestou do diecézní chlapecké školy a sirotčince, které provozovala anglikánská církev. Věděl, že tam najde přístřeší – a skutečně našel, v poschodí nad třídami na faře. rodiče toužili po usmíření a navrhli mu, aby se oženil s dcerou jejich přátel ze sousední vesnice. Měli za to, že v manželství a při výchově dětí se jejich syn usadí a bude se chovat odpovědně. Sun souhlasil a v následujícím roce se vrátil domů, aby se oženil s dívkou, kterou mu rodiče vybrali. Ovšem ještě předtím se zapsal do Centrální školy v Hongkongu a zdá se, že to byla jeho podmínka. Sedmnáctiletý ženich uzavřel dohodnutý sňatek, který mu vlastně vyhovoval. Jeho nevěsta Mu-čen byla o rok mladší než on a byla milá, sečtělá a krásná. Měla vlídnou povahu a nevyvolávala hádky. Po svatbě zůstala doma, starala se o jeho rodiče a šourala se na svých ovázaných lotosových nohou. Sun odjel pouhé dva týdny po svatbě. Příležitostně se tu a tam objevil, ale jinak vedl samostatný život a měl řadu milenek. Krátce po sňatku v roce 1884 se Sunjatsen nechal v Hongkongu pokřtít. Křtil ho americký misionář dr. Charles r. Hager, který bydlel o poschodí nad ním. Při křtu si Sun změnil jméno z Podoby Severního Boha na „Jat-sen“ (standardní čínštinou ž’-sin), což znamená Nový muž každý den. Sun v Boha ve skutečnosti nevěřil a přátelé si všimli, že do kostela chodil jen zřídkakdy. (Později se víře vysmíval.) Ale křesťanské misie mu ukázaly cestu z jeho starého života a nabídly mu cennou komunitu. Když mu bratr A-mej, rozlícený jeho křtem, na krátkou dobu pozastavil placení školného, církev mu přispěchala na pomoc a nabídla mu místo v Anglo-americkém misijním lékařském učilišti v Kantonu na pevnině proti proudu Perlové řeky.

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 29

VZeStUP OtCe ČíNY

Kanton byl bludištěm úzkých nedlážděných uliček, kde se hemžili chodci a pohupovala se nosítka, jimž někdy klestili cestu sluhové a hlasitě se dožadovali uvolnění místa. O místo na ulicích soupeřili také zástupy pouličních prodavačů – někteří prodávali hady a kočky na maso. Kanton byl špinavé město s páchnoucími davy zpocených lidí a nebyl místem, kde by Sunjatsen chtěl žít. Zanedlouho se s bratrem udobřil, vrátil se do Hongkongu a zapsal se na nově otevřenou lékařskou fakultu pro čínské studenty. A-mej se nechal snadno přesvědčit, aby ﬁnancoval jeho cestu k tomu nejrozumnějšímu povolání. O několik měsíců později zemřel jejich otec. truchlící A-mej měl pocit, že se musí o mladšího bratra postarat, a zdvojnásobil svou ﬁnanční podporu. Sun mohl několik následujících let vést velmi pohodlný život ve městě, které miloval. Promoval v létě roku 1892, ale nemohl najít práci. Jeho diplom v Hongkongu neuznávali, protože náplň studia v několika prvních letech neodpovídala britským standardům. Svůj lékařský diplom nemohl uplatnit ani v sousední portugalské kolonii – v Macau. Hledal uplatnění ještě další rok a nakonec se musel vrátit do Kantonu, kde jeho diplom nebyl na překážku. Sunjatsen tam však nechtěl žít a pracovat. teprve nyní, když přišel o všechny vyhlídky na lékařské působení ve svých oblíbených městech, se začal vážně věnovat dráze revolucionáře. Zkušenosti získané v zahraničí přivedly Sunjatsena k tomu, že pohrdal vlastní zemí, a všechny její problémy přičítal vládnoucí mandžuské dynastii. On i jeho stejně smýšlející přátelé řadu let mluvili o tom, jak nenávidí příslušníky vládnoucí mandžuské dynastie – od copů, které jim nařídili nosit, až k pocitu historické křivdy kvůli tomu, že si dynastie podrobila celé území. Nad čajem a nudlemi snili o tom, že vládu mandžuské dynastie svrhnou. Mezi Sunjatsenovými přáteli byl i Lu, jeho někdejší společník při znesvěcení vesnických božstev, a nová spřízněná duše Čeng Š’-liang, vůdce tajného kantonského společenství triáda. ti dva mladí muži nemohli vypadat odlišněji. Lu měl velmi jemný obličej, kdežto Čeng se svým temným pohledem, přivřenýma očima a zaťatými zuby za staženými rty vypadal jako gangster. Přátelé možná vypadali jako skupina neznámých lidí, ale jejich cíle byly velké: neusilovali o nic menšího než

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 30

CeStě K rePUBLiCe

( 186 6 –19 11 )

o svržení mandžuské dynastie a o vládu nad Čínou. Nenechali se zastrašit tím, že proti nim stojí obrovský stát. Jejich ambice a troufalost nebyly ojedinělé. Čína už v minulosti poznala řadu povstání obyčejných mužů, kteří to dotáhli až na trůn. tchajpchingské povstání – největší rolnická vzpoura v dějinách Číny – propuklo v oblasti, kde se Sunjatsen narodil. Vůdce povstání Chung Siou-čchüan pocházel z vesnice ležící nedaleko od Sunjatsenova rodiště. Přivedl svou armádu téměř až do Pekingu, obsadil rozsáhlá území a bezmála svrhl panovníka. Chung dokonce založil vlastní konkurenční státní útvar. Po Chungově porážce krátce před Sunovým narozením byli jeho vojáci rozprášeni a jeden z nich se vrátil domů do vesnice Sunových rodičů. Starý voják sedával pod velkým fíkusem a vyprávěl o bitvách, v nichž bojoval. Malý Sun ho okouzleně poslouchal. V dospělosti Chunga obdivoval a přál si, aby tenkrát uspěl. Když mu lidé žertem říkali, že by se měl stát „druhým Chungem“, vzal si to k srdci a pomyslel si, že by skutečně mohl být jako on. Brzy zpozoroval příležitost. V roce 1894 propukla první čínsko-japonská válka a o rok později skončila drtivou porážkou Číny. Říši středu tenkrát vládl třiadvacetiletý císař Kuang-sü – slaboch, který nedokázal vést první moderní válku.* Vršící se špatné zprávy vyloudily na Sunově tváři úsměv. „Nesmíme promeškat takovou příležitost,“ řekl přátelům. Zrodil se plán. Zahájí vzpouru v Kantonu a obsadí město. Po „Kantonském povstání“ obsadí další části Číny. Vůdce triády Čcheng přišel s návrhem, díky němuž byl celý riskantní počin uskutečnitelný: jako bojovníci poslouží gangsteři, jako jsou jeho „bratři“ z triády. V celé zemi bylo mnoho početných gangů a některé jejich členy bylo možné koupit. Sunjatsen viděl, že má šanci. Obrovský počin byl nesmírně nákladný. Na zaplacení gangsterů a zbraní bylo zapotřebí hodně peněz. Sun se v roce 1894 vydal znovu na Havaj, aby tam sehnal nějaké peníze – a našel tam inspiraci pro budoucnost po svržení vlády mandžuské dynastie: republiku.

Mezi mnoha fobiemi, jimiž mladý císař trpěl, byl i strach z bouřky. Kdykoli se přihnala bouřka, císaře obklopili eunuchové a křičeli ze všech sil v marné naději, že přehluší dunění hromu.

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 31

VZeStUP OtCe ČíNY

Havajští Číňané darovali tisíce dolarů. Sun měl v plánu vydat se do Spojených států, aby sehnal ještě více peněz. V této klíčové době obdržel dopis od přítele ze Šanghaje. Přítel ho nabádal, aby se okamžitě vrátil a zahájil revoluci. Čína utrpěla drtivou porážku od Japonců a ukazovalo se, že mandžuská dynastie je naprosto neschopná a neoblíbená. Sun se ihned vydal na cestu. Mužem, který napsal zmíněný dopis a pomohl tak rozpoutat republikánskou revoluci, byl Charlie Sung, třiatřicetiletý někdejší kazatel americké metodistické církve a současný bohatý šanghajský obchodník. Sun krátce navštívil Šanghaj na počátku roku a Lu, který se do města přestěhoval krátce po znesvěcení venkovských božstev, oba muže seznámil. tři muži dlouho do noci diskutovali o politice. Charlie zastával stejné postoje jako Sun a obdivoval ho, že na rozdíl od mnoha lidí, kteří si jen stěžovali, byl připraven k činům. Sun byl v té době ještě neznámý, ale přesto z něj vyzařovala zdrženlivá a silná sebedůvěra i víra v to, co dělá. Byl přesvědčen o tom, že bude úspěšný. Sunjatsenova naprostá sebejistota přitahovala poměrně dost následovníků, jako byl Charlie, kteří mu štědře pomáhali s ﬁnancováním. Charlie byl otec tří sester Sungových. Nejstarší dceři Aj-ling bylo v té době pět let a nejmladší Mej-ling se ještě nenarodila. Prostřední Čching-ling, která se jednou – přes otcův zuřivý odpor – provdá za Sunjatsena, byla tenkrát roční batole. Jakmile se Sunjatsen a jeho přátelé na radu Charlieho Sunga začátkem roku 1895 vrátili z Havaje, začali připravovat povstání. Přidal se k nim hongkongský úředník Jang se svou organizací, čtenářským klubem. Jang obvykle nosil oblek s vestou doplněný nápadným kapesníčkem a měl velmi dobré kontakty mezi místními obchodníky. Měl potenciální podporu místního čínského i anglického tisku a slíbil, že získá raději pomoc nekvaliﬁkovaných dělníků než gangsterů. Čtenářský klub měl mnohem více členů, než měl Sun společníků, a mnozí se před ním měli na pozoru. Jeden z nich si 5. května 1895 zapsal do svého deníku: „Zdá se, že Sunjatsen je zbrklý a bezohledný člověk. riskoval by život, aby si udělal jméno.“ další zápis z 23. června: „Sunjatsen chce, aby mu všichni naslouchali. to je nemožné.“ Jiný člen klubu poznamenal: „Se Sunjatsenem nebudu mít nic společného.“

velká sestra.qxp_Sestava 1 13.01.21 14:49 Stránka 32

CeStě K rePUBLiCe

( 186 6 –19 11 )

Jakmile se tedy obě skupiny sešly, aby zvolily „prezidenta“ nového režimu, většinu hlasů získal Jang. Sunjatsen zuřil, protože povstání byl jeho nápad a prezidentem musí být on. Vůdce triády Čeng se také zlobil a řekl Sunovi: „Nechej mě, ať to s Jangem vyřídím. Oddělám ho. Musím ho prostě zabít.“ Jiný spiklenec ho varoval: „Jestli ho zabiješ, budou to vyšetřovat jako vraždu a naše povstání neuspěje.“ Sun tedy souhlasil s tím, že Janga budou prozatím označovat jako prezidenta – dokud povstalci neobsadí Kanton. Krvavé boje o moc byly na obzoru ještě dříve, než republikánská revoluce vůbec začala. Stejně nápadná byla od samého začátku Sunjatsenova ambice stát se prezidentem Číny, kvůli níž byl ochoten prolít krev. Prozatím však soudruzi odložili své spory a určili datum: události se měly rozběhnout devátého dne devátého lunárního měsíce, tedy v den, kdy lidé tradičně navštěvují hroby předků. Mnohé rodiny měly své předky pohřbené v Kantonu a bylo jasné, že toho dne se do města sjede mnoho lidí. rebelům to posloužilo jako záminka pro příjezd. Vláda v Pekingu o chystaném spiknutí věděla. Upozornili ji státní úředníci působící v zemích, kde Sunjatsen tajně nakupoval zbraně a sháněl peníze u Číňanů žijících v zahraničí. Vláda upozornila kantonského guvernéra, který už dostal varování od vlastních informátorů. Sunjatsena nedal zatknout, ale nechal ho v tichosti sledovat a posílil bezpečnostní opatření. Sunjatsen vycítil nebezpečí. V poslední chvíli se objevil zádrhel: kuliové, které naverboval Jang v Hongkongu, nestihli přijet včas a Jang požádal, aby se akce odložila o dva dny. Sunjatsen se rozhodl všechno zrušit. ráno v den plánovaného povstání akci odvolal a Čcheng zaplatil a propustil gangstery, které dříve shromáždil. Čeng se vydal večerním trajektem do Hongkongu. Sunjatsen měl tušení, že v přístavu budou hlídkovat vojáci, a rozhodl se pro jinou trasu. Jeden místní pastor, který se přátelil se Sunem, pořádal onoho večera velkou svatební hostinu pro svého syna. Uspořádat svatbu v den vzpomínek na zesnulé bylo zvláštní a Číňané by to považovali za neblahé datum. Je možné, že pastor uspořádal hostinu proto, aby Sunovi kryl záda. Sun přišel na hostinu, vmísil se do davu a vyklouzl