Kiki a Jax Příběh o zázračné síle přátelství
Marie Kondo
Spolupráce na textu a ilustrace
Salina Yoon
Kiki a Jax byli nejlepší kamarádi.
Ale ne všechny věci dělali rádi stejně.
Jax rád věci třídil a Kiki je ráda sbírala.
Veverčina sbírka věcí se rozrůstala a rozrůstala, až je nakonec neměla kam dávat.
A tak nacpala borové šišky pod postel. . .
. . . oříšky schovala pod koberec
a oblečení nahromadila do vany.
Zastavil se u ní Jax a zeptal se: „Nechceš si jít zahrát fotbal?“
„Promiň,“ odpověděla Kiki. „Ztratila jsem míč.“
Tak se Jax sebral a odešel domů.
Následujícího dne se Jax přišel zeptat: „Nechceš si jít zaplavat?“
„Jasně! Jen si dojdu pro plavky!“ souhlasila Kiki.
Kiki prohledala prádelník,
skříň,
a dokonce i krabici s hračkami, ale nikde nemohla plavky najít.