Issuu

Na zahrádce Josef Baumann

ŘEZ A TVAROVÁNÍ DŘEVIN Prořezávání v praxi

Obsah Proč je důležité provádět řez rostlin?

. . . . . . . . . . .

ČEHO JE POTŘEBA SI PŘEDEM VŠÍMAT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Správně provedený řez ve vhodném termínu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Vychovávání bez nůžek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Ošetřování ran odborným způsobem . . . . . . . . 21 Správné nářadí a vybavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

ŘEZ V PRAXI – OVOCNÉ DŘEVINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Řez ovocných stromů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Jádrové ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Peckoviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Řez keřů s drobným ovocem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

ŘEZ V PRAXI – OKRASNÉ DŘEVINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

ŘEZ ROSTLIN – ZÁKLADY . . . . . . . . . . . . . . 26 Cíleně prováděný řez rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Na co dbát při řezu stromů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Čeho si musíte všímat při řezu rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Co rozumíme pod označením výchovný řez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Prosvětlování a udržovací řez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Zmlazovací řez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Vysvětlení symbolů . . . 160

Řez listnatých stromů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Řez okrasných keřů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Řez popínavých rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Řez jehličnatých dřevin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

KALENDÁŘ ŘEZU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Termín řezu ovocných a okrasných dřevin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156

Proč je důležité provádět řez rostlin? Správný řez rostlin Nejdůležitější součást péče Nemusíte být zrovna vyučeným zahradníkem, abyste vlastní stromy a keře udrželi ve formě pomocí správně prováděného řezu. V rámci péče o dřeviny je řez tím nejdůležitějším úkonem, sloužícím zejména pro lepší uchycení po výsadbě, pro vytvarování hezčích korun a keřů, pro tvarování živých plotů a udržování přísně tvarovaných dřevin, stejně jako

k zachování vitality. Řez je například nezbytný, pokud má mít váš strom hezkou korunu blízkou přírodní podobě, když chcete vytvořit pěkně tvarované keře nebo kdybyste chtěli mít pěstěný živý plot. Dobrý výchovný řez funguje také jako ta nejlepší prevence, díky níž udržíte dřeviny mladé a zdravé. Tak například správně načasovaným vyřezáváním přímo vzhůru rostoucích konkurenčních výhonů („vlků“) v mladém věku dřeviny zabráníte jejich vylamování ve stáří. Všechny stromy a keře jsou v zásadě schopné snášet řez a s využitím vlastních hojivých procesů vyléčit různé velké i malé rány. Vichřice, mráz a další síly mohou způsobovat zlomení nebo poranění dřeva, což si pak vyžádá váš zásah řezem. Jelikož však veškerá poranění stojí jednotlivé stromy a keře energii, měli byste vzniku jak přirozených, tak vámi uměle vytvářených ran v co možná nejvyšší míře zabraňovat a předcházet.

Učte se pozorováním

Po řezu na větevní kroužek se rána dokonale zacelí.

Abyste byli schopni dobře používat řez, potřebujete mít některé základní znalosti, např. pro rozhodnutí, které větve stojí za to ponechat a které jsou méně potřebné, nebo dokonce vadí. S trochou trpělivosti se budou váš přehled i rutina rok od roku zlepšovat, zvláště

PROČ JE DŮLEŽITÉ PROVÁDĚT ŘEZ ROSTLIN?

snažit prosadit při růstu svůj přirozený charakter. V zimě pak můžete s čistým svědomím provést určité zásahy, jako je vyříznutí přímo vzhůru rostoucích vlků uvnitř koruny, odstranění planých výhonů z podnože nebo také vyříznutí konkurenčních výhonů hlavních větví. Tímto způsobem přispějete k vývoji prosvětlenějších exemplářů s přirozeným růstem, aniž byste dřevině uškodili. Mladým stromům ponechte určitý čas, aby se vyvíjely, a pozorujte jejich růst, dříve než začnete plánovat první opatření zahrnující řez.

když můžete na vývoji stromů sledovat, zda u nich byl řez proveden správně, nebo nikoli. Pokud si zprvu ještě nejste jistí, pozorujte, nejlépe po dobu jednoho roku, jak se vaše dřeviny vyvíjejí – jak vytvářejí výhony, kvetou a plodí. Následně díky tomu dokážete lépe posoudit, které větve byste měli zachovat a které naopak raději odstranit. Především časně zjara s příchodem období květu a posléze během vývoje plodů můžete rozpoznat, jak se od sebe liší výhony vegetativní (s dřevními či listovými pupeny) a plodonosné, zda dřevina vytváří krátké či dlouhé plodonoše a jestli je stále vitální a s dobrou růstovou silou.

Respektujte přirozenou formu Všímejte si přirozené růstové formy jednotlivých dřevin a při řezu dané rostliny jděte této formě vstříc tak, že budete zachovávat její typický tvar. V opačném případě se bude sama rostlina stále znovu a znovu

Řez blízký přírodě Při provádění řezu byste své zásahy měli řídit v první řadě podle přirozené růstové formy jednotlivých dřevin, a ty mohou být dosti rozdílné. Existují například:

kk sloupovité růstové formy (např. sloupovité topoly, sloupovitý jalovec) kk kuželovité a vejčité růstové formy (např. habry, borovice limba) kk kulovitě-okrouhlé růstové formy (např. jabloně, borovice zakrslá) kk růstové formy s širokou korunou (např. ořešák královský, jalovec prostřední) kk růstové formy s převislou korunou (např. převislá sakura, převislý cedr) kk půdopokryvné, resp. plazivé dřeviny (např. skalník, jalovec poléhavý) kk zvláštní formy jako dřeviny s pokroucenými větvemi (např. líska obecná 'Contorta') nebo svazčitostí větví (např. vrba sachalinská)

PROČ JE DŮLEŽITÉ PROVÁDĚT ŘEZ ROSTLIN?

Přirozený charakter dřeviny určuje její vývoj: silně rostoucí druhy budete sotva schopni udržet i s použitím řezu jako malé exempláře a stromy se širokou korunou reálně nikdy nedonutíte ke sloupovitému růstu. V zahradní praxi již výběr druhů a výsadba předurčují, jak bude nutné provádět řez. Každou dřevinu proto vychovávejte a zacházejte s ní přírodě blízkým způsobem – výjimkou jsou zvláštní případy jako dřeviny stříhané do přísných tvarů nebo například hlavaté vrby.

nebo udržovat smrk nízký tím, že stromu uříznete špičku, ale v dlouhodobém horizontu takovou praxi nelze doporučit. Nejlepším řešením je, když si hned od začátku vyberete druhy a formy dřevin, které vyhovují vašim konkrétním nárokům, a můžete je díky tomu nechat volně růst. Při tomto přístupu zároveň budete mít s dřevinami méně práce.

Řez byste neměli chápat jako prostředek k tvrdé regulaci dřevin, vnímejte ho mnohem více jako příležitost jak podpořit jejich přirozenou formu, a udržet tak rostliny zdravé a vitální. Prováděním řezu sice můžete omezovat opletku, která vyrůstá až pod střechu, zakracováním zabraňovat rozšíření koruny platanu, Před výsadbou z rostliny odstraňte odumřelé a poraněné kořeny.

Správná výsadba Co musíte předem rozvážit

Růstová anomálie – svazčitost (fasciace) větví, zde u stromu jírovce.

Pořízení dřevin by mělo být záležitostí na celý život. Správná volba rostlin a vhodného stanoviště jsou rozhodujícím předpokladem, aby prospívaly. Stanoviště vybírejte tak, ať se na něm stromy i keře mohou trvale dobře vyvíjet. Přitom dejte pozor na ponechání potřebného odstupu od hranic pozemku a přiléhajících budov. Podle občanského zákoníku „nestanoví-li jiný právní předpis..., platí pro stromy

PROČ JE DŮLEŽITÉ PROVÁDĚT ŘEZ ROSTLIN?

dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.“ Dřeviny totiž nesmějí na budovy naléhat, snažte se proto hned od začátku vyloučit poškození stavby. Také byste měli dodržovat patřičné odstupy mezi sousedními rostlinami. Platí to především pro solitérní dřeviny, tedy obzvláště pěkné exempláře některých druhů pěstované jako osamoceně stojící. Zejména přitom berte v úvahu i pozdější velikost dospělých rostlin.

PROČ JE DŮLEŽITÉ PROVÁDĚT ŘEZ ROSTLIN?

Správný výběr dřevin Které dřeviny do své zahrady nyní zasadíte, záleží – vedle vašeho osobního vkusu a preferencí – především na vlastnostech stanoviště, nárocích rostliny a jejím přirozeném vzrůstu. Přesto, které rostliny to tedy mají být? Dřeviny lze nahrubo rozdělit na stromy, keře a polokeře. Sortiment okrasných dřevin kromě toho za hrnuje opadavé, neopadavé a také stálezelené druhy.

Přehled různých druhů dřevin Na následujících řádcích najdete malý přehled, do jakých kategorií jsou dřeviny rozdělovány, který by vám měl při výběru vhodných druhů pomoci: kk velké stromy s výškou přes 20 metrů, např. javor klen (Acer pseudoplatanus) kk středně velké stromy s výškou mezi 10 a 20 metry, jako habr obecný (Carpinus betulus) nebo cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis) kk malé stromy s výškou do 10 metrů, jako třeba některé odrůdy jabloní (Malus) a zeravu (Thuja) kk keřovité stromky, případně stromkovité keře, jako muchovník (Amelanchier), javor babyka (Acer campestre) a bez černý (Sambucus nigra) kk velké keře přes 250 centimetrů, např. vrba košíkářská (Salix viminalis) či jalovec čínský (Juniperus chinensis 'Pfitzeriana') kk středně velké keře vysoké mezi 150 a 250 centimetry, jako je komule

(Buddleja), zlatice (Forsythia) nebo borovice kleč (Pinus mugo) kk malé keře vysoké od 60 do 150 centi metrů, např. kdoulovec (Chaenomeles), zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) a zakrslý smrk sivý (Picea glauca 'Conica') kk velmi malé keře vysoké do 50 centimetrů, jako jsou drobné odrůdy dřišťálu (Berberis), skalníku (Cotoneaster) nebo zakrslý jalovec šupinatý (Juniperus squamata 'Blue Star') kk polokeře jsou choulostivé na mráz a jejich výhony v zimní sezoně obvykle odumírají, ale na jaře pak vyraší z oddenku nové výhony; do této kategorie patří např. perovskie dřevinkovitá (Perovskia abrotanoides) nebo ořecho křídlec (Caryopteris).

Vybírejte odolné rostliny vhodné pro místní klima, tak se z nich na zahradě budete moct dlouho těšit a méně se obávat jejich poškození mrazem nebo postižení chorobami.

Opadavé druhy na podzim ztrácejí všechny listy. Neopadavé dřeviny si listy přes zimní sezonu zachovávají, ale opadají při silném mrazu nebo pak časně zjara (např. neopadavé duby a neopadavý ptačí zob). Ke stálezeleným druhům se řadí mnohé jehličnany (např. smrky či tisy), ale také listnaté dřeviny, které zůstávají po celý rok zelené (např. zimostráz a bobkovišeň). I tyto dřeviny své jehlice nebo listy shazují, ale vždy jen určitou část. Tato situace se dá popsat tak, že se rostliny „očišťují“ – vždy se zbavují starých listů nebo jehlic z vnitřní oblasti koruny, jakmile jsou zvnějšku překryty novými listy, resp. jehlicemi a přestane se k nim dostávat světlo. Malou podskupinu zde tvoří ještě polostálezelené rostliny, které shazují listy jedině při velmi silném mrazu.

Dbejte, ať dřeviny odpovídají klimatu a půdě Při výběru dřevin byste měli věnovat pozornost mimo jiné tomu, jak jsou které rostliny odolné. K důležitým vlastnostem patří zejména jejich odolnost k mrazu a k chorobám. Stručně řečeno, dřeviny by se měly hodit pro váš region a snášet místní klima, protože choulostivé dřeviny vám nebudou dělat radost dlouhodobě a vždy padnou za oběť mrazu, houbovým infekcím nebo škůdcům. Původem domácí a běžně prodávané dřeviny bývají zpravidla zdravé, mrazuvzdorné a celkově robustní. Výjimku představují některé druhy, jež musejí stále znovu bojovat s určitými chorobami nebo škůdci, jako například bez černý s listovými mšicemi, zimolez s červci

PROČ JE DŮLEŽITÉ PROVÁDĚT ŘEZ ROSTLIN?

nebo brslen s předivkami. V těchto případech ale většinou nemusíte nijak zasahovat, protože dřeviny si s takovými potížemi obecně poradí samy. Dalším zásadním předpokladem, aby rostliny prospívaly, je jejich vztah k půdě. Takřka všechny dřeviny potřebují hluboké humózní půdy s dobrou propustností pro vodu. Zaplavení vodou snášejí stejně špatně jako sucho – s výjimkou některých vrb, které rostou i v půdách trvale zamokřených, či rakytníku, jemuž se daří dobře i na chudých suchých půdách. Rovněž zde platí, že buď půdu pro vámi zvolenou dřevinu připravíte a v případě potřeby vylepšíte, nebo vyberete druhy, které snesou půdu na vašem pozemku přímo takovou, jaká je. Jinak bude péče o dřeviny náročnější a budete muset počítat s neustálými škodami a ztrátami.

Řez ovocných stromů

pouze přiměřeně krátké letorosty rozložené rovnoměrně po celé koruně.

Zlepšení sklizně

Také při výsadbě ovocných dřevin platí: pokud dané stanoviště neumožňuje neomezený růst, měli byste hned na začátku vybrat a vysadit malé druhy či odrůdy (obzvláště ty na slabě vzrůstných podnožích). Jabloňové vysokokmeny naroubované na silně vzrůstných podnožích, stejně jako roubované třešně nebo ořešáky dosahují maximální výšky kolem 10 metrů a průměru koruny přibližně mezi 5 a 7 metry. Jedině plané formy mohou dorůstat větších rozměrů.

Každá ovocná dřevina v zásadě prospívá a plodí i bez zásahů řezem. Stačí si vzpomenout na plané jabloně a hrušně nebo plané švestkové a třešňové stromy, s nimiž se setkáte ve volné přírodě, a nikdy o ně nikdo nepečoval. Bujně rostou a nesou bohatou úrodu plodů, aniž by je kdy někdo usměrnil řezem. Kromě sklizně plodů ale existuje ještě jeden důvod, proč byste si měli na zahradě vysadit ovocné dřeviny. Díky svým krásným květům přinesou do vašeho prostoru v časně jarním období další hodnotu – působí zde jako prvek dotvářející vjem ze zahrady. Abyste se mohli těšit z působivých ovocných stromů a pěkně rostlých keřů, které zároveň poskytují i bohatou úrodu ovoce, vyplatí se při péči o ně vynaložit trochu úsilí a zapojit trpělivost. Řez velké staré jabloně nebo hrušně vám zabere zhruba jedno odpoledne. V případě stromů třešně, švestky nebo ořešáku zato ani nemusíte provádět speciální pravidelný řez, tyto stromy byste měli řezem pouze čas od času prosvětlit a mírně upravit.

Výchovný řez u ovocných stromů

Pouze v kyprých humózních půdách mohou rostliny po výsadbě dobře zakořenit.

PROČ JE DŮLEŽITÉ PROVÁDĚT ŘEZ ROSTLIN?

Většina prací v rámci péče o ovocné dřeviny je nezbytná pro tvarování jejich korun. Jelikož se k výchovnému řezu přistupuje u mladých rostlin, jsou ovocné stromy a keře ještě malé, proto se s nimi dá snadno zacházet.

Pro zapěstování koruny stromu je určující výchovný řez provedený v prvních letech.

Zhruba po třech až čtyřech letech je do značné míry určen tvar koruny mladých rostlin. Od tohoto okamžiku musíte zpravidla už jen pracovat na dalším utváření koruny, prosvětlovat ji a udržovat daný tvar. Na existující struktuře a kostře koruny za normálních okolností již nic neměníme, aby se dřeviny mohly nerušeně vyvíjet způsobem co nejblíže tomu přirozenému.

Pokud se ocitnete v situaci, kdy jste převzali zahradu s již hustým porostem ovocných dřevin, za určitých okolností je lepší, když část z těchto dřevin pokácíte a omezíte se na několik kvalitních exemplářů, které stojí za to zachovat. Ty se pak mohou svobodně rozvíjet a během několika málo let získáte zdravý porost stromů a keřů.

Dbejte na svobodný vývoj Ovocné stromy často bývají zastřihovány, protože rostou příliš do výšky, a kvůli tomu se z nich obtížně sklízejí plody. Tato neřest nejen škodí rostlině, ale i pro vás samotné znamená hodně práce. I po takovém zásahu však zůstane stejný kořenový vztlak a transpirační proud dále se stejnou intenzitou míří do koruny; v důsledku výrazného řezu se proto vytvoří množství výmladků, tzv. vlků, které pak musíte zase odstraňovat. Nechte tedy dřeviny nerušeně vyrůst, poté totiž vytvářejí

Zdravý a dobře prořezávaný ovocný strom se vám každý rok opět odmění hojnou úrodou plodů.

Čeho je potřeba si

PŘEDEM VŠÍMAT

ČEHO JE POTŘEBA SI PŘEDEM VŠÍMAT

SPRÁVNĚ PROVEDENÝ ŘEZ VE VHODNÉM TERMÍNU

Správně provedený řez ve vhodném termínu Zakládání koruny stromu Rozdílné způsoby řezu Obecně rozlišujeme podle období vývoje dřevin řez při výsadbě, dále řez výchovný, prosvětlovací, udržovací a zmlazovací. Pomocí řezu při výsadbě můžete určit pozdější tvar koruny. Tento řez je však také důležitý pro uchycení mladých rostlin. Z hlediska vývoje a utvoření struktury dřevin hraje

V prvních letech dáváte správně provedeným řezem základ vytvoření dobré soustavy kosterních větví.

rozhodující roli výchovný řez (viz strana 37). Pokud v této fázi uděláte nějakou chybu, již se téměř nedá opravit, například když se u jabloňového stromu nevytvoří žádná svislá středová větev procházející celou korunou. Výchovný řez se provádí v prvních třech až čtyřech letech po výsadbě, dokud jsou stromy stále malé, a můžete díky tomu snadno dosáhnout do koruny, a také dokud mladé dřeviny obzvláště bujně rostou a hlavní větev si ještě zachovává pružnost. Později, tedy v době, kdy větev zdřevnatí a zesílí, musí mít rostlina již zapěstovaný tvar koruny a hlavní kosterní větve musejí být vytvarované. Pokud řez dřeviny provádíte pravidelně od prvního roku po výsadbě, stačí pokaždé zasáhnout jen málo. Dobře zapěstovaná soustava kosterních větví nabízí náležitou orientaci pro další řez v následujících letech, kdy snadno rozpoznáte větve narušující korunu. Pak už se pouze soustředíte na další rozvoj koruny a usměrňování nových přírůstků; to obnáší například zbavovat hlavní střední větev konkurenčních výhonů a pravidelně korunu prosvětlovat. V případě keřů většinou stačí, když odstraňujete větve rostoucí těsně u země, aby zase mohly vyrašit nové výhony.

rozvine padlí, pokud jejich koruny dostatečně neprosvětlujete.

Zmlazovací řez V případě zpustlých či zestárlých korun musíte přistoupit ke zmlazovacímu řezu (viz strana 40), pakliže mají stromy pro tento zásah ještě dostatečnou vitalitu a růstovou energii. U zanedbávaných ovocných dřevin se často vytvoří hustá změť větví, které nejsou hezké na pohled, ani nenesou dobré ovoce. V důsledku nedostatku světla nebo silnějšího rozvoje chorob se vyvinou plody méně kvalitní, nebo zcela nepoužitelné. Jakmile je koruna jednou vytvořená, čeká vás už jen každoroční udržovací řez pro zachování její formy.

Při prosvětlovacím nebo udržovacím řezu (viz strana 39) pak musíte korunu už pouze pravidelně zbavovat příliš hustě umístěných, směrem dovnitř koruny rostoucích a slabých výhonů, rovněž odstraňovat uschlé větve apod.

Prosvětlovací řez Provádět prosvětlovací řez je důležité, protože se díky tomu dostane do koruny více světla. Jinak větve olysají a neustále se prodlužují. Příliš husté keře nebo koruny stromů naproti tomu trpí větší náchylností k rozvoji houbových chorob, neboť zpravidla špatně osychají. Obzvláště se to týká keřů angreštu. Ohrožené jsou především keře s drobným ovocem a ovocné stromy, jako například višně, které často onemocní moniliózou, nebo jabloňové stromy, u nichž se snadno

Zpustlé koruny ovocných stromů dostanete pod kontrolu jedině radikálním zmlazovacím řezem.

Další možnost, jak řezem zmladit zanedbané koruny ovocných stromů, je radikální zásah, který byste si však měli vždy předem důkladně rozmyslet. Smysl má určitě v souvislosti s přípravou stromu na přeroubování.

ČEHO JE POTŘEBA SI PŘEDEM VŠÍMAT

Vychovávání bez nůžek

Začneme tak, že veškeré větve odřízneme, přičemž ponecháme jen několik krátkých pahýlů pro roubování. Tento postup přichází v úvahu, pokud ovocný strom již přestal plodit, nebo jde-li o starší planý semenáč, který se na zahradě přirozeně uchytil a potřebuje naroubovat. Podmínkou je, že strom má stále zdravý kmen i starší větve a dostatečnou růstovou energii.

Základy Stabilita

Doba řezu rostlin Počkejte na bezmrazé dny Kromě rozdílných způsobů řezu je rozhodující také jeho správné načasování. Větší zásahy byste měli zásadně provádět v průběhu zimní sezony, tedy v době, kdy ustává proudění rostlinné šťávy, jinak dřeviny z řezných ran „krvácí“ (roní mízu) a hodně mízy ztratí. Pro zimní řez je tak nejlepší termín v období od prosince nejpozději do března,

Řez by měl být veden hladce, co nejblíže u kmene a uskutečněn za bezmrazého dne. Tímto způsobem zabráníte, aby řezné rány popraskaly.

dříve než začne vodivým pletivem intenzivně proudit míza. Optimální okamžik ale závisí také na počasí a na konkrétním rostlinném druhu. Řez provádějte výhradně za bezmrazých dnů, jinak se poraněné dřevo snadno rozpraská. V mírných suchých dnech dřeviny snášejí řez nejlépe. Zato pokud možno nikdy neřezejte za vlhkého počasí, kdy je obzvláště vysoké riziko, že do čerstvých ran proniknou houbové infekce.

Péče v průběhu léta

Suché větvičky můžete zastřihávat i v průběhu léta, aniž byste tím stromu uškodili.

VYCHOVÁVÁNÍ BEZ NŮŽEK

Menší zásahy se dají vyřešit i během léta. Vyřezávání kmenových výmladků (vlků), stejně jako uschlých nebo slabých větví snášejí dřeviny i v létě a žádnou škodu tím neutrpí.

Instalace kůlů nebo tyčí, napřímení či odklonění výhonů a další úkony prováděné v rámci péče o dřeviny jsou srovnatelně důležité jako samotný řez, protože především na tom závisí zdraví rostliny; třeba když někdo napěstuje mladou rostlinu špatně nebo si s tím nedává příliš práce, když se vlivem větru vždy znovu vytrhnou čerstvé kořeny, protože mladá rostlina není zajištěna a chráněna kůlem atd.

borky bývá někdy nezbytné u porostu starých stromů, které musejí čelit silnému náporu různých škůdců. Pod uvolněnou borkou se totiž často uhnízdí housenky či další škůdci, odrhnutím borky je tak připravíte o úkryt a zničíte. Nátěr doprovoďte ještě dalším opatřením – v září, případně v říjnu instalujte lepové pásy, na které se budou chytat samičky píďalek. Zjara však nezapomeňte lepové pásy odebrat, jinak se na ně začne chytat i užitečný hmyz.

Kmen a kůra Ochrana před zimním sluncem Preventivní péče o kmen a kůru pomůže ochránit ovocné stromy například před vznikem poranění a napadení škůdci. U mladých ovocných stromků, které si ještě zachovávají pružnou kůru, sluneční záření v zimě běžně způsobuje praskliny. Abyste praskání předcházeli, natřete kůru vápenným mlékem nebo k tomu speciálně určeným ochranným přípravkem, jež kůru od dopadajícího slunečního záření izolují. Později, když kůra zdřevnatěla, nátěr už není potřeba, nanejvýš po odrhnutí uvolněné borky, kdy se pružná kůra opět ocitne odhalená a nechráněná na povrchu. Odstranění

Nátěr vápenným mlékem přes zimu zabraňuje vzniku trhlin v kůře.

Kůly a úvazy Nové výsadby Každá nově vysazená dřevina potřebuje určitý čas, aby se ujala a zakořenila. Může trvat dva až tři roky, než se její kořeny v půdě dobře ukotví.

ČEHO JE POTŘEBA SI PŘEDEM VŠÍMAT

Pro velké stromy, vysokokmeny a velké keře je po tuto dobu především důležité, aby byly přivázané ke kůlu, a mohly se tak nerušeně ujmout, aby s nimi vítr stále nekymácel a ne uvolňoval tím i kořeny v půdě. Neroubované ovocné stromy, tedy bez vzrůstných podnoží, potřebují oporu dokonce celý život, protože mají jen slabé vodorovné kořeny, postrádají kořeny rostoucí do hloubky, které by je ukotvily.

Dřeviny s balem a bez balu Dřeviny s kořenovým balem (ať už z pěstební nádoby, nebo ze země) byste měli upevnit ke kůlu šikmo, to znamená zatlouct kůl do půdy šikmo ke kmínku podél kořenového balu tak, aby nedošlo k poškození balu a zároveň abyste mohli kůl stabilně ukotvit. Přitom ho

ukloňte shodně se směrem převládajících větrů, tedy obyčejně směrem k východu, vzhledem k západnímu proudění vzduchu obvyklému na našem území. Kůl byste měli do země zarazit pod úhlem zhruba 45°, aby spolehlivě odolával i náporu silného větru a stromek bezpečně podepíral. Velké stromy – zejména exempláře s rozložitou korunou (např. ořešáky) – mohou eventuálně vyžadovat dva kůly, a ty se po zatlučení musejí křížit. Tímto způsobem budete schopni kmen dobře upevnit. Naproti tomu prostokořenné dřeviny bez kořenového balu se upevňují ke svislým kůlům. V takovém případě tedy začněte nastavením kůlu rovnoběžně s kmínkem a pak ho zatlučte kolmo do země. Dejte však pozor, abyste přitom nepoškodili žádný kořen – před zatlou káním kůl opatrně protlačte skrz kořenový systém sazenice do země.

VYCHOVÁVÁNÍ BEZ NŮŽEK

Tyčky a připevnění Napřímení vrcholového výhonu Stejně jako ve fázi zakořeňování můžete dřevinu podpořit i při dalším vývoji. Třeba křivý vrcholový výhon se dá přivázat k tyčce, a tak upravit jako špatně postavený postranní výhon. Můžete k tomu použít například bambusové tyčky a pro přivázání se osvědčilo lýko. Nejprve tyčku připevněte kusem provazu ke spodní rovné části vrcholového výhonu. Tyčka by měla zakřivený vrchol přečnívat. Ten byste měli následně k tyčce přitáhnout a výhon k ní postupně odspodu nahoru vyvazovat pomocí krátkých lýkových pásků. Stejným způsobem lze vyvazovat do vodorovné polohy i příliš vzhůru stoupající postranní výhony. Důležité

je, abyste výhony korigovali, dokud jsou ještě pružné. Namísto vyvázání postranních výhonů pomocí bambusových tyček a lýka můžete k jejich sklonění použít provázky nebo je tyčkami jednoduše rozepřít. Při všech uvedených zásazích se vždy vyvarujte jakéhokoli poranění kůry.

Odklánění výhonů Úprava koruny stromu Podobně jako vychýlením růstu výhonů jejich cíleným řezem na vnější pupen, také různými postupy odklánění výhonů přispějete k vývoji prosvětlenější koruny. V tomto případě se ale neprovádí řez (nanejvýš odstranění vrcholů). Pomocí provázků nebo laťkovými vzpěrami

Ochrana kůry

Opěrný kůl se zatlouká ve svislé poloze, pokud sázíte prostokořenný stromek.

Kůl, případně kůly nesmějí v žádném případě při zatloukání, ale ani kdykoli potom drhnout o kůru. Když je kůl zatlučený, k připevnění kmínku použijte nejlépe provaz z kokosových nebo jiných přírodních vláken. Mezi kmínkem a kůlem byste měli udělat několik uzlů, které budou fungovat jako tlumiče. Provaz přitom musíte uvázat tak, aby se kmínek nemohl hýbat. A opora zůstává tak dlouho, dokud není dřevina v zemi pevně zakořeněná. Když následkem tloustnutí kmínku začne být provaz příliš napnutý, či se do kůry dokonce zařezává, musíte úvaz povolit nebo v případě nutnosti převázat.

Malá cementová závaží, která lze snadno připravit ze starých kelímků od jogurtů, velmi dobře poslouží jako malé zátěže k odklánění jednotlivých větví. Připevnit je můžete naprosto jednoduše pomocí kolíčků na prádlo.

ČEHO JE POTŘEBA SI PŘEDEM VŠÍMAT

Podepření plodících větví K péči o dřeviny a předcházení vzniku poranění patří také podepření větví nesoucích plody. Především v sezonách s bohatou úrodou ovoce je užitečné zajistit obtěžkané větve ohrožené zlomením, a to umístěním vhodných dřevěných kůlů, vidlic nebo jiných podpěr. I během sklizně okamžitě odstraňte poškozené větve, a pokud vznikly velké řezné plochy, ošetřete je odpovídajícím přípravkem na zacelení ran.

Laťkovými vzpěrami odkloňte jednotlivé výhony do požadovaného směru.

tak můžete výhony nasměrovat do volného prostoru mezi kosterními větvemi, případně je přitáhnout či stlačit do vodorovné polohy, je-li to nutné. Ke sklonění příliš vzhůru rostoucích výhonů lze využít i závěsy v podobě třeba sáčků s kameny. Tímto způsobem se dá koruna utvářet a usměrňovat. Současně například u mladých stromků, na nichž místo plodonosných výhonů vyrážejí jen samé vegetativní, můžete podpořit právě tvorbu plodného dřeva. Vzpěrou odkloněné či zátěží dolů sehnuté výhony se většinou začnou větvit i bez zakracování a obvykle se pak vyvíjí větší množství květních pupenů, tedy plodonosných výhonů.

Laťková podpěra brání zlomení větví obtěžkaných plody, a tím i poranění stromu.

Upozornění Při sklizni zásadně dávejte pozor na větve a pro lezení do koruny používejte pouze vhodný žebřík, případně si opatřete odpovídající pomůcky pro sklizeň, abyste nezatěžovali samotnou rostlinu.

OŠETŘOVÁNÍ RAN ODBORNÝM ZPŮSOBEM

Ošetřování ran odborným způsobem Podpora hojení ran Správný řez Dřeviny se obvykle dovedou s poraněním dobře vyrovnat, obzvláště proto, že hojení ran tvoří přirozenou součást jejich růstových procesů. Přesto jim můžete pomoci, když hojení podpoříte, zejména u větších ran. U neošetřených poranění se hojení protahuje. Například když větve neseříznete hladce u kmene, případně na větevní kroužek, odříznete hrbolek na místě výhonku a zůstane čípek, pahýl větve většinou zaschne, protože postrádá jakékoli pupeny schopné vyrašení, které by se mohly dále vyvíjet. Do uschlého dřeva hojně vstupují škodlivé houby, které pak pronikají i do zdravého dřeva. Naproti tomu menší rány, jaké třeba zůstávají po seříznutí vrcholků mladších letorostů, nevyžadují žádné speciální ošetření.

i větévky byste měli seřezávat především „na větevní kroužek“. Větevní kroužek najdete jako zřetelně viditelný výstupek, který objímá větev či větévku přímo v místě původního vyrašení výhonu. Zde se nacházejí zejména rostlinná pletiva s buňkami schopnými dělení, která jsou aktivní a řeznou plochu následně souvisle přerostou, jestliže větev odříznete bezprostředně u tohoto místa. Samotný větevní kroužek ale při řezu nesmíte poranit! Silné větve proto nejprve

Provedení řezu Větší řezné plochy představují pro dřevinu rány a samozřejmě jsou škodlivé, protože zejména jejich izolování stojí rostlinu energii. Abyste podpořili hojení ran, měl byste již při řezu dbát na určité věci. Zásadním pravidlem je vést řez na správném místě. Větve

Drsné rány po uříznutí větve pilou po okraji trochu začistěte a zahlaďte pomocí ostrého nože.

ČEHO JE POTŘEBA SI PŘEDEM VŠÍMAT

Řez veďte přímo u kmene a okraj řezné rány pak podle potřeby zahlaďte s použitím nože.

houby, která pak ve dřevě dále bují. Prostředek na uzavření ran byste tak měli nanášet jen po důkladném řezu, kdy jste odstraňovali uschlé nebo nemocné větve. V takovém případě zejména u větších řezných ploch nabízí nátěr určitou ochranu před vysycháním, a tedy vznikem trhlin; do doby, než se po několika letech rána zatáhne vlastním hojivým pletivem. V žádném případě stromový balzám nenanášejte na dřevo ztrouchnivělé nebo stižené houbovou infekcí! U malých řezných ploch není použití prostředku na uzavření ran tak jako tak prospěšné.

oddělte pilou a pak pomocí nože okraj řezné plochy s kůrou začistěte – hladké rány se totiž hojí rychleji než ty hrubé a popraskané, které vzniknou po řezání pilou. Abyste při řezání neodtrhli část kůry z větve, oddělujte větev nejlépe postupně po kusech a teprve poslední kousek seřízněte na větevní kroužek. Také u dřevin, které nevytvářejí žádné zřetelné větevní kroužky, je vhodné vést řez těsně u kmene, respektive v úrovni nasazení výhonu. Neměli byste ponechávat čípky ani pahýly, protože zabraňují zarůstání rány!

Štěpování dřevin

ovažte páskem lýka a přetřete štěpařským voskem.

Správné načasování

O něco později na jaře, když se dá uvolnit kůra od dřeva, nastává vhodná doba pro roubování za kůru. Jde o skutečně jednoduchou techniku, jejíž úspěch je takřka zaručen.

Štěpování se zpravidla provádí v mladém věku dřeviny. A tak se již ve školce na mladé plané podnože roubují javory s kulovitou korunou, okrasné třešně nebo zlatolisté jilmy. Kromě toho se pěstují semenáče javoru klenu, třešně ptačí či jilmu habrolistého (případně semenáče dalších odpovídajících druhů) coby podnože, na které se pak do určité výšky naroubuje výhon vybrané odrůdy. Samozřejmě lze jako podnož pro roubování využít i plané semenáče přirozeně uchycené na zahradě; třeba třešně ptačí pro odrůdy okrasných třešní, jabloňové semenáče pro okrasné jabloně nebo semenáče javoru klenu pro javor mléč s kulovitou korunou či odrůdy javorů s barevnými listy.

Podnož a roub K roubování dřevin pochopitelně potřebujete kromě podnože také roub. Rouby odeberte z odpovídajících odrůd během zimy a uložte je do vlhkého písku v chladném a temném prostoru. Zjara pak na každou podnož naroubujete jeden výhon, a to s použitím technik, jako je například kopulace nebo roubování za kůru.

Prostředky na ochranu ran: pro a proti Profesionální arboristé většinou ošetření prostředky na uzavření ran (např. „umělou kůrou“, tedy stromovým balzámem) odmítají. Důvodem je možný výskyt komplikace, kdy se spolu s překrytím v ráně uzavře i škodlivý druh

OŠETŘOVÁNÍ RAN ODBORNÝM ZPŮSOBEM

Štěpařský vosk, používaný při roubování, se hodí i jako ochranný prostředek na uzavření ran; je odolný zvláště k povětrnostním vlivům.

Při kopulaci neboli družení musejí být oba partneři – podnož i roub – stejně silní. U obou seřízněte konce šikmo tak, aby vznikly naprosto shodné řezné plochy, které na sebe budou přesně přiléhat, jinak by vzájemně nesrostly. Na závěr roubované místo

Roubováním můžete staré stromy radikálně zmladit – tento krok ale mějte vždy pečlivě promyšlený.

Na rozdíl od kopulace může být podnož při roubování pod kůru silnější než roub. Podnož seřízněte v příslušné výšce, kam chcete výhon naroubovat. Poté seřízněte spodní konec roubu šikmo vedeným řezem, následně nařízněte kůru na podnoži a rozevřete kůru do obou stran jako klapky, ať pod ně můžete vsunout konec výhonu. Naroubované místo pak převažte lýkem a přetřete štěpařským voskem, aby se mohli oba partneři spojit a dobře srůst.

ČEHO JE POTŘEBA SI PŘEDEM VŠÍMAT

Správné nářadí a vybavení Kvalita nad množství Přehled Pro řez dřevin naprosto postačí určitý výběr kvalitního nářadí a dalších pomůcek. Pokud máte k dispozici nářadí a pomůcky uvedené v této kapitole, jste pro provádění řezu na dlouhou dobu dobře vybaveni.

Ostré nože Pro péči o rány bývá kromě předchozího nářadí nezbytný také ostrý a pevný nůž, používaný například k začištění kůry po obvodu řezných ploch nebo k seříznutí rozmačkaných ran vzniklých stříháním nůžkami. Prodávaný sortiment zahrnuje rozmanité zahradní nože, včetně modelů se zahnutým ostřím pro bezpečnější a snazší řez. Zároveň se vyplatí pořídit brousky – hrubší na ostření nůžek a jemnější na nože.

Žebřík

Nůžky na větve Existují buď dvoubřité čili dvousečné, nebo kovadlinkové čili jednosečné nůžky na větve, které se hodí pro různé účely. Při nákupu vyzkoušejte různé typy a vyberte si model, který vám sedí dobře v ruce, jinak se pro vás stříhání stane únavným a v důsledku vám může přivodit dokonce poranění nebo onemocnění (např. zánět šlachové pochvy). Bez ohledu na to, pro jaké nůžky se rozhodnete, měly by mít vyměnitelný břit. Při výběru také dávejte pozor, aby nůžky stříhaly přesně a nezanechávaly na větvích jakékoli pohmoždění. Pokud máte na zahradě hodně dřevin, může se vám dokonce vyplatit pořízení nůžek s otočnou rukojetí nebo také nůžek s převodovým kolečkem, které budou šetřit vaše síly a klouby. Ale i tyto typy nůžek byste měli vždy předem vyzkoušet, protože nevyhovují každému. Někteří výrobci rovněž nabízejí modely zahradních nůžek pro leváky, většinou bývají o něco dražší. Jako doplněk k nůžkám byste si také

SPRÁVNÉ NÁŘADÍ A VYBAVENÍ

Obzvláště úzké ruční pily ocasky patří k důležitým pomocníkům při řezání středně velkých větví.

měli obstarat pouzdro, které lze připevnit na opasek. Tak vám nůžky nebudou vadit při lezení na stromy a přitom je budete mít kdykoli po ruce.

Pily na stromy Na řezání silných větví potřebujete také pilu na stromy. Pořiďte si nejlépe model, který má nastavitelný pilový list, a tak umožňuje provést vždy rovný řez přímo u kmene v místě nasazení výhonu. Při řezání pilou s listem přidělaným napevno v jedné poloze nebudete vždy schopni řez přizpůsobit sklonu kmene, takže na něm většinou zůstanou rušivé čípky nebo pahýly. Osvědčené jsou také úzké skládací ruční pily ocasky, vyráběné s různou velikostí zubů.

Nepostradatelným vybavením pro péči o vyšší stromy je žebřík, který se dá snadno a pohodlně přenášet a dosáhne až do korun stromů.

Další pomůcky K vyvázání křivých vrcholových výhonů a k odklonění příliš vzhůru rostoucích větví se hodí bambusové tyčky. Vždy byste měli mít v zásobě malý sortiment tyček, stejně jako dostatek lýkové pásky na vázání. Specializované obchody navíc pro různé techniky péče o koruny dřevin nabízejí speciální pomůcky, například svorky, které jsou velmi praktické a spolehlivě fungují.

čenější patří „umělá kůra“ (stromový balzám), protože se snadno nanáší, vytvoří hustý pokryv, ale zároveň si zachovává prodyšnost. Díky svému přírodnímu zbarvení (v olivově zeleném odstínu) navíc působí velmi nenápadně. Pro bílení kmene, které se obvykle spojuje se zimním řezem, můžete použít vápenné mléko nebo běžně prodávaný bílý nátěr pro ovocné stromy. U starých stromů je předtím někdy nezbytné odstranit uvolněnou borku. K jejímu odrhnutí se hodí ocelový kartáč, který bývá k dostání v každých stavebninách. Vedle popsaného základního vybavení mohou být užitečné také teleskopické nůžky či pilka, s nimiž se snadněji dostanete do vyšších korun, podobně jako nůžky na větve s dlouhými rukověťmi, které ulehčí stříhání středně velkých větví a keřů, zejména druhů s trny.

Pro upevnění a podepření mladých stromků potřebujete vhodné kůly a provaz z kokosových vláken. Kůly si můžete vyrobit sami třeba ze smrkového dřeva, nebo si je nakoupit spolu s provazem z kokosových vláken ve školce či v zahradním centru. Co se týká ošetřování ran, můžete vybírat z rozmanitých produktů. Mezi nejosvěd-

Křivý vrcholový výhon můžete napřímit s pomocí tenké bambusové tyčky.