Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 1
MEDITACE A JAK JÍ ROZUMĚT
Meditace s řízenou vizualizací
1
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 3
MEDITACE A JAK JÍ ROZUMĚT Úvod do bdělosti Amy Leigh Mercree
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 4
Přeložila Veronika Volhejnová
© 2017 by Amy Leigh Mercree Originally published in 2017 in the United States by Sterling Publishing Co. Inc. under the title A LITTLE BIT OF MEDITATION: An Introduction to Mindfulness. This edition has been published by arrangement with Sterling Publishing Co., Inc., 1166 Avenue of the Americas, New York, NY, USA, 10036. Translation © Veronika Volhejnová, 2020 ISBN 978-80-242-6559-9
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 5
ÚVOD
V naší kultuře dnes ke kultivaci umění bdělého uvědomění vede mnoho cest. Meditace se často doporučuje při léčbě úzkostí. Myšlenka, že budeme šťastnější a zdravější, pokud si skutečně dokážeme uvědomovat daný okamžik a být v něm plně přítomni, není nijak nová. Ve východních náboženstvích se meditace používala od starověku. V západním světě začala myšlenka bdělého uvědomění nabývat na popularitě od šedesátých let. Je to ono nekonečné vědomí existence, které v sobě všichni máme. Je to svědecká část vlastního já, která někde v pozadí neustále pozoruje život kolem. A meditace ve svých mnoha podobách nám pomáhá s touto bdělou částí vědomí se lépe spojit. V knize Meditace a jak jí rozumět se podíváme na historii meditační praxe a na její původ. Naučíme se také prakticky používat bdělost v každodenním životě a zlepšit tak kvalitu svých pozemských prožitků. Probereme fyzické, citové, duševní a duchovní důsledky meditace na běžný život. V knize najdete také mnoho praktických návodů a meditací. Tak se do toho pusťte a najděte svůj střed! 5
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Strรกnka 6
1 HISTORIE MEDITACE
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 7
M
EDITACE A BDĚLÉ UVĚDOMĚNÍ (MINDFULNESS)
se v posledním desetiletí staly oblíbenými popkulturními pojmy. Meditační techniky už nejsou jen doménou zasvěcených osob žijících v klášterech nebo ášramech ani stoupenců exotických náboženství a mystických skupin. Dnes se meditaci může věnovat skoro každý. A také to už není pouze duchovní nástroj. Rychle získala podporu v neurovědě a jiných lékařských oborech pro svou zdravotní prospěšnost. Co vlastně vyvolalo takové vzedmutí zájmu o meditaci? Existuje už tisíce let, tak proč ta náhlá popularita u nejrůznějších skupin lidí? Jednou odpovědí může být prostý fakt, že vědecká komunita uznala meditaci jako spolehlivou metodu k odstranění stresu a nástroj, s jehož pomocí je možné například se vyrovnat s traumaty. Někteří lidé rovněž považují rychlý nárůst popularity meditace za důsledek rozvoje Historie meditace
7
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 8
lidského vědomí. A konečně, ve stále chaotičtějším a horečně uhánějícím světě hledají lidé způsob, jak by do svého života mohli vrátit klid a rovnováhu.
MEDITACE VE STAROVĚKU Nejstarší zmínky o meditaci se nacházejí ve starých hindských náboženských textech zvaných Védy, které vznikly kolem roku 1500 př. Kr. Této praxi se v nich říká džhána. Ze sanskrtu by se toto slovo dalo přibližně přeložit jako rozjímání nebo přemítání a znamená neposuzující vnímání a setrvalou pozornost. V pozdějších staletích tento koncept rozvinul buddhismus, džinismus a hinduismus, i když chápání jeho významu se mírně posunulo. Vnitřní nutkání žít uvědoměle není nové. Myšlenku stálé stoprocentní přítomnosti považovali někteří lidé za žádoucí už tisíce let. Lidé v dávnověku chápali, že soustředit se vždy jen na jednu věc může zvýšit produktivitu a vede i k příjemnějšímu životu. Snažili se proto zdokonalovat postupy zlepšující schopnost soustředění. Některé aspekty meditace mířily právě k tomu. Za dávných časů tato práce ve spojení s náboženským zanícením přinášela klid, soustředění a propojení s něčím vyšším, než je jednotlivec. Meditace může být branou k bdělosti. Je zajímavé, jak různá světová náboženství a kultury přistupují k procesu utišení a uklidnění mysli a jak ho používají k nejrůznějším účelům, 8
M E D I TA C E A J A K J Í RO Z U M Ě T
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 9
od náboženského propojení s božstvem až po nalezení klidu uprostřed stresu. Tyto snahy dokládají vývoj, humanitu i revoluci v chápání vědomí.
Počátky meditací v hlavních náboženských tradicích V každé velké náboženské tradici existuje nějaká forma meditace. Většinou vznikla z představ rozšířených ve starověku a posílila s rozvojem cestování a obchodu ve středověku. Jak se skupiny lidí dostávaly stále častěji mimo svá kulturní centra, přinášely s sebou i svoji duchovní praxi. Mnozí vědci se domnívají, že meditace se objevila ve védském učení a dál se pak rozvinula v dalších asijských tradicích, jako je konfuciánství, taoismus a buddhismus. Nějaká forma meditace se vyskytovala nejen ve velkých náboženstvích světa. Američtí indiáni i jiné skupiny původních obyvatel znali řadu kontemplativních, meditativních nebo náboženských postupů. Hinduismus Meditace v hinduismu se vyvinula z dávných védských textů a později z Upanišad. Rané formy meditace se soustředily na snahu pochopit svrchovanou pravdu. Je vesmír projekcí lidstva, nebo je lidstvo projekcí vesmíru? Je vesmír iluze, nebo je iluzí individuální existence? Vědci zabývající se počátky hinduismu rozeznávají na základě dávných textů čtyři typy meditace. Ršiové byli staří Historie meditace
9
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 10
poustevníci nebo mudrci, kteří skládali hymny o tom, co se při meditaci naučili. Psali o meditaci manter, meditaci vizuální, meditaci nad učeným vhledem do srdce i mysli a konečně o stavu extáze, který vzniká při splynutí s univerzální skutečností bráhmanu (božství). Časný hinduismus měl své asketické stoupence, kteří užívali i různé jiné praktiky, například řízené dýchání a schopnost levitace. Podobně popisují asketické šamany-jasnovidce i moderní spisy, například Životopis jogína od Paramahansy Jógánandy. Hinduistická meditace se v průběhu staletí vyvinula v mnohotvárný přístup k seberealizaci zvaný jóga-védánta. Tato jogínská cesta zahrnuje aspekty jako služba, vědění a oddanost a je rozmanitá, uzpůsobená podle potřeb každého jednotlivce. Hinduismus je tisíce let starý, a proto z něj vzešlo mnoho myšlenkových škol, které se od sebe mírně liší jak přesvědčením, tak praxí.
Buddhismus Buddhismus se vyvinul v Indii z raného hinduismu. Na rozdíl od osmidílné jogínské stezky – osmi doporučení pro smysluplný a užitečný život, jak je nastínil mudrc Pataňdžali – buddhismus klade důraz na tři „cvičení“. Mnoho lidí na Západě zná nejlépe meditační cvičení. Ovšem další dvě cvičení, tedy v moudrosti a etice, jsou považována za neoddělitelně propojená s meditační praxí. Po Buddhově smrti se objevilo několik kánonů, obsahujících údajně doktríny jeho učení. 10
M E D I TA C E A J A K J Í RO Z U M Ě T
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 11
Dodnes se mezi učenci debatuje o autenticitě jednotlivých částí těchto kánonů, z nichž vyšly různé buddhistické školy. Když ve středověku Hedvábná stezka – stará síť cest propojujících odlehlé oblasti asijského kontinentu – otevřela nové možnosti obchodu, rozšířilo se buddhistické učení o meditaci z Indie do celé východní Asie. Přibližně v osmém století se dostalo až do Japonska ve formě zenu. Základní buddhistické školy, které se postupem času upevnily, jsou mahájána, théraváda, buddhismus Čisté země, zen a vadžrajána. Každá škola má své vlastní meditační postupy.
Judaismus Proud meditační praxe plyne v judaismu po staletí. Jak to charakterizoval jeden spisovatel – meditace je tak zakořeněná v každodenním životě Židů, že se jednotlivé postupy vůbec nevnímají samostatně. Rituály ovšem poskytují mnoho příležitostí k „meditativnímu uvědomění“, i když se meditací přímo nenazývají. Mnohé z techničtějších postupů židovské meditace byly zaznamenány z orální tradice, zvlášť v mystické kabalistické literatuře, takže se možná nedostaly mezi běžnou židovskou populaci. Existovala však celá řada hebrejských slov, která museli znát i laici a která výslovně popisovala různé formy meditačních postupů, například ústraní, cílené soustředění a vizualizace.
Historie meditace
11
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 12
Křesťanství Z raného křesťanství známe pouštní otce, askety a mystiky, kteří odcházeli do divočiny, aby v ústraní rozmlouvali s Bohem. Texty, jež někteří tito asketové sepsali na počátku našeho letopočtu, mluví v podstatě o meditaci manter, kterou nazývají „čistou modlitbou“. Ve středověku, po takzvaném „velkém schizmatu“, kdy se církev rozdělila na západní a východní (pravoslavnou), se vyvinula a zakořenila praxe lectio divina (božského čtení, tj. rozjímavého čtení Písma) a hesychasmu (usebrání a meditace založené na opakování Ježíšovy modlitby). V následujících staletích se meditační praktiky udržely v různých kontemplativních směrech křesťanství, především v klášterech. V současnosti však jejich popularita stoupá i u běžných věřících. Islám V islámu se meditací zabýval především jeho mystický směr – súfismus. Dvě rané podoby, které byly praktikovány už ve čtvrtém století, byly tichý zikr (rytmické opakování Božích jmen a vlastností) a rozjímání srdce. Oba tyto postupy měly vyvolávat intenzivní energii lásky, jak k bližním, tak k Bohu. Soustředěním na lásku se vytrácejí ostatní myšlenky a emoce. Súfisté nejvíce prosluli svými meditativními „tanci“. Súfijské řády začaly vznikat v dvanáctém století a mnohé z nich se této činnosti věnovaly. Vířivý tanec je fyzická meditace umožňující propojení s Bohem prostřednictvím hudby, pohybu 12
M E D I TA C E A J A K J Í RO Z U M Ě T
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 13
a opuštění ega a individuálních tužeb. Vířivý tanec se nejčastěji spojuje se súfismem a jeho vyznavači – derviši, ovšem existuje několik druhů súfijských řádů a také několik typů meditačních praktik. Například řád nakšbandíja je nazýván také „tiší súfisté“, protože jeho stoupenci věří, že k Bohu lze dospět pouze v tichosti a mlčky.
Historie meditace
13
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Strรกnka 14
2 MODERNร STYLY MEDITACE
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 15
V
SOUČASNOSTI EXISTUJE NESČETNĚ RŮZNÝCH
duchovních cest a praktik a stejně tak i řada různých typů meditace. Některé z nich zkoumají pravou podstatu vědomí. Jiné mají posilovat zdraví a kondici. Známe verze meditace zaměřené na zlepšování kognitivních funkcí, které nám pomáhají lépe myslet a být produktivnější. Někteří lidé používají různé typy meditací k tomu, aby ve své profesi podávali špičkový výkon. Pro jiné je meditace projevem zbožnosti. Další praktikují skupinové meditace, protože jim přinášejí pocit, že někam patří. Různé tyto formy se nepochybně navzájem ovlivňují a vedou k vytváření ještě dalších metod. Některé mají náboženský ráz, jiné techniky s žádným systémem víry, přesvědčení nebo dogmat vůbec souviset nemusejí. Existují tři základní kategorie meditace: cílená pozornost nebo soustředění, bdělé uvědomění a spontánní transcenModerní styly meditace
15
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 16
dence. Tyto kategorie však zahrnují širokou škálu postupů, z nichž některé jsou klidné a tiché, ale jiné naopak hlasité nebo v pohybu. Cílená pozornost zaměřuje mysl. Často se používá nějaký ústřední, ohniskový bod – může to být mantra, mudra, myšlenka nebo představa. Někdy lidé používají takové zamyšlení k tomu, aby se před meditací vycentrovali, což pomáhá zlepšovat soustředění. Když něčemu vědomě věnujeme pozornost, můžeme se zaměřit na úkoly, které chceme splnit, a zároveň i na vyšší stavy bytí. Meditace, které zahrnují soustředěnou pozornost a koncentraci, jsou aktivnější a zaměřené na výsledek. Podstata meditace bdělého uvědomění spočívá v tom, že jsme pouze a výhradně v přítomném okamžiku. Když je člověk stoprocentně přítomný v současné chvíli, může dosáhnout vyšší úrovně cílené pozornosti a soustředění. Rozdíl je v tom, že základem je prostá plná přítomnost, nikoli úsilí. V meditacích, při kterých dochází k spontánní transcendenci, je důležité především být ve správnou chvíli na správném místě a pak použít primárně neaktivní strategie, které umožní otevřít se spontánnímu prožitku duchovní extáze a hlubokého vnitřního odevzdání. Tyto transcendentní prožitky se dají podpořit, ale ne vynutit. Klíčem otevírajícím dveře k univerzálnímu vědomí může být óm. Óm je vibrační podoba stvoření. Je to, jako by někdo řekl jsem. „Jsem přítomen. Jsem živý. Jsem tvůrce. Jsem.“ 16
M E D I TA C E A J A K J Í RO Z U M Ě T
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 17
V propojení s čirou esencí energie, neovlivněnou náboženstvím, pohlavím ani předsudky, je velká síla. Je to symbol vibrací veškeré existence (kterou chápeme). Kdyby se všechno, co existuje, zrodilo z přijímajícího lůna, výsledkem by bylo óm. Můžete z této esence čerpat, abyste posílili energii těch věcí, které byste rádi vytvořili ve vlastním životě. Mantru óm můžete užít před meditací, která vám má pomoci manifestovat konkrétní výsledky v tomto světě. Óm také můžete použít před meditací určenou k léčení nebo pro vnitřní růst, protože potenciální výsledky už ve světě existují – jejich zdrojem je energie obsažená ve všem živém. Možnosti léčení jsou uloženy ve vaší bytosti, mysli i srdci a během soustředěné meditace se pouze manifestují. Síla slabiky óm vám tedy může pomoci využít původní energii, která stvořila všechno. Nepřipadá vám to úchvatné? Jedno slovo, a jeho vibrace může otevřít dveře do celého vesmíru. Znamená to prostě toto: vy a vaše vědomí máte přístup ke všemu, co si přejete. Můžete být vším, čím být chcete, jen když se na tuto univerzální energii napojíte. Váš potenciál a vaše síla jsou nekonečné. Vy jste óm. Až se příště budete pouštět do své mantry, budete už lépe chápat historii a vědecký základ, na němž je založena krása meditace óm. Objevuje se v mnoha variacích jazyka a mnoha různými způsoby se projevuje v historii. Jednu věc mají Moderní styly meditace
17
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 18
ale všechny meditace óm společnou: je to univerzální zvuk představující jednotu, díky které můžeme soucítit s ostatními kolem sebe. Je to zvuk a slovo zahrnující v sobě mysticky veškerý vzájemně propojený život.
HINDUISTICKÉ STYLY MEDITACE Tradiční hinduistická cesta meditace se nazývá rádžajóga (královská stezka) a je založená na Pataňdžaliho díle Jógasútra. Ta vznikla v prvním nebo druhém století (názory na to, kdy přesně Pataňdžali žil a kdy přesně své sútry napsal, se liší). Škola, která na základě těchto textů vznikla, měla na Západě největší vliv. Mnozí západní lidé si ovšem pod slovem jóga představí pouze cvičební pozice nebo ásany – tedy to, co se správně nazývá hathajóga. Jenže systém, pomocí něhož lze podle hinduistických tradic dosáhnout osvícení, má osm takových částí. Stejně jako v tradičním hinduismu není provádění ásan považováno za samostatný postup, nemá být ani džhána (meditace) prováděna izolovaně a bez ohledu na ostatních sedm částí. V jogínské tradici jsou pozice důležitou složkou meditace, protože tato její forma vyžaduje schopnost pohodlně sedět ve stejné poloze po velmi dlouhou dobu. Polohy obsažené v hathajóze pomáhají tělu uchovávat rovnováhu a harmonii v těle a dodávají mu sílu a zdraví, umožňující mnoho hodin meditovat. 18
M E D I TA C E A J A K J Í RO Z U M Ě T
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 19
Hinduismus, stejně jako některé další navzájem se ovlivňující meditační cesty, jako je džinismus nebo buddhismus, zahrnuje i složku zdrženlivosti. Tím je míněno zdržovat se takového jednání, které by mohlo ublížit jiným bytostem, ať lidem nebo zvířatům. Z toho důvodu praktikující často dochází k vegetariánství. Druhá složka, dodržování rituálů, se vztahuje k náboženské praxi, například očistě a soustavnému studiu náboženských textů. Západnímu světu představil hinduistické meditační praktiky až na konci devatenáctého století svámí Vivékánanda. Během následujícího století se rozvíjela působením stoupenců dvou významných škol jógy a ve Spojených státech se postupně soustředila především na cvičení ásan. Jak uvádí Louis Komjathy v knize Contemplative Literature (Literatura ke kontemplaci), západní jóga „má mnohem víc společného s evropskou gymnastikou a s hindským nacionalismem v Indii dvacátého století než s jakoukoli představou o dávné védské józe“. Ale i přesto, že na Západě převažuje jóga jako cvičení ásan, někteří učitelé vedou své stoupence na základě důrazu na odlišné aspekty hinduistické cesty meditace. Například hnutí Hare Krišna založil v šedesátých letech dvacátého století A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda, který učil, že Krišna je nejvyšším božstvem a má být uctíván. Jeho stoupenci měli recitovat mantry a zpěvy a chovat se tak, aby všechny jejich činy byly Krišnovi milé. Moderní styly meditace
19
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 20
V Americe si určitou popularitu získala i krijajóga. Do Spojených států ji prvně přinesl Jógánanda a je to metoda, která používá mnoho různých technik zároveň. Prvním krokem je série cvičení, jež připravují mysl k meditaci. Druhou je pak usilovné soustředění, jehož prostřednictvím se praktikující může odpoutat od myšlenek a zaměřit se do svého nitra. To mu umožní naučit se koncentrovat na sebe a rozpoznat božskou podstatu vlastního já. Poslední a nejsložitější technikou je ovládání těla, kdy praktikující zpomalí dech a pohrouží se do nehybnosti.
BUDDHISTICKÉ STYLY MEDITACE Meditačních stylů vycházejících z buddhistických tradic je několik.
Meditace vhledu Meditace vhledu, odvozená z buddhistické školy théraváda, se soustředí na vnitřní sledování mysli. Záměrem je udržet pozornost ve vlastní mysli, a pokud se zatoulá, jemně ji přivést zpátky. Tomuto typu meditace se také říká bdělé uvědomění (mindfulness) čili vipassaná. Tato metoda je nenáboženská a je dnes velice užitečná. Meditaci vhledu zpopularizovaly takové známé osobnosti jako například Thich Nhat Hanh. A do povědomí lékařů i široké veřejnosti ji uvedl Jon Kabat-Zinn, emeritní profesor 20
M E D I TA C E A J A K J Í RO Z U M Ě T
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 21
medicíny na lékařské fakultě Massachusettské univerzity, když na své klinice začal vyučovat techniky omezení stresu pomocí bdělého uvědomění.
Zenová meditace Zenová meditace má kořeny v buddhistické škole mahájána, která se většinou rozvíjela v Japonsku a Koreji. Tento typ meditace se zaměřuje na tři podtypy: 1. Podobně jako při meditaci vhledu praktikující sleduje,
jak se myšlenky rodí a zase vytrácejí. 2. Student se snaží sedět velmi klidně, nic nedělat a vůbec na nic nemyslet. 3. Student meditace přemítá nad kóany, zenovými hádankami, které jsou určeny k tomu, aby povznesly jeho myšlení nad dualistický způsob uvažování (tento styl se jinde než v zenu nevyskytuje). Dva hlavní propagátoři zenu na západě byli Alan Watts a D. T. Suzuki. Amerika po 2. světové válce byla živnou půdou, v níž se japonský zen snadno uchytil. V padesátých letech se zrodilo v USA beatnické hnutí – skupina nekonformních myslitelů a umělců, rozčarovaných vlastní kulturou, hledala inspiraci ve východní filozofii. Beatnická revolta otevřela zenovým hodnotám bránu do velké části amerického mainstreamu. V první polovině padesátých let přijel D. T. Suzuki Moderní styly meditace
21
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 22
do Spojených států přednášet o zenu. Jeho schopnost překládat tradiční zenové texty pro Američany a vztáhnout zen k moderní fyzice, medicíně a křesťanství našly příznivou odezvu mezi intelektuály.
Tibetská meditace Tibetská meditace má v sobě mnoho prvků tibetské kultury a je složená ze tří základních složek: tibetského šamanismu, tradičního buddhismu a indického tantrického učení. Tibetská meditace užívá tibetská božstva a tantrickou praxi čerpání vlastní energie k propojení mysli a těla. Centra tibetského buddhismu se nacházejí po celých Spojených státech, ale i v Evropě. Většina západních lidí se o tomto typu meditace dozvídá v souvislosti s Jeho Svatostí dalajlamou. Asi v polovině padesátých let začali tibetští lamové přijímat studenty v Americe. Jeden z nejslavnějších lamů byl Chögyam Trungpa, který přijel do USA v roce 1970 a založil organizaci, ze které se později stala Shambhala International. Založil přes stovku meditačních center a také Naropa University v coloradském Boulderu. Dva z jeho nejznámějších studentů, kteří se sami stali učiteli, jsou Pema Chödrönová a Ken Wilber. Meditace dzogčhen Dzogčhen je meditační styl, který si v poslední době získává značnou popularitu nejen ve Spojených státech, ale i v Evro22
M E D I TA C E A J A K J Í RO Z U M Ě T
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 23
pě. Opět pramení z Tibetu a snaží se objevit „čistou mysl“ – absolutní podstatu skutečnosti. Je podobný mnoha formám meditace vhledu v tom, že se pokouší dosáhnout hlubokého uvědomění přítomného okamžiku, ale k tomuto cíli si pomáhá praktikami převzatými z Tibetu, například vizualizací a tantrou. Dzogčhen v první polovině padesátých let zpopularizovala tibetská diaspora a čtrnáctý dalajlama je učitelem tohoto stylu. Známá Tibetská kniha mrtvých je raným překladem učení dzogčhen, ačkoli se někdy říká, že překlad je v mnoha ohledech chybný.
MODERNÍ KŘESŤANSKÉ MEDITAČNÍ STYLY Mnoho lidí to sice neví, dokonce někdy ani sami křesťané, ale křesťanství má bohatou historii meditačních praktik. Mnohé z nich se vyvinuly uvnitř samotného křesťanství, další pramení z jiných náboženských tradic. Také kontemplativní modlitba v křesťanské tradici je v podstatě synonymem pro meditaci.
Apofatická meditace Tento typ křesťanské meditace je snaha dosáhnout prožitku Boha bez obrazů, slov nebo jakékoli vnější pomoci. Apofatická meditace vychází z většiny textů sepsaných pouštními otci a z užití manter, jako je Ježíšova modlitba. Tento typ meditace Moderní styly meditace
23
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 24
nemá žádný konkrétní záměr kromě odpoutání pozornosti od vlastního já a snahy být věrný Bohu.
Katafatická meditace Katafatická modlitba a meditace se od apofatické podoby liší užitím obrazů, gest, slov, postojů a čehokoli dalšího, co do beztvarého vnáší tvar. Příklady katafatických praktik jsou například užití růžence při modlitbě, poklekání k modlitbě, křižování nebo pohled na obraz, který má vyvolat nábožné rozpoložení. Typy V současnosti se užívá mnoho typů křesťanské meditace, které se od sebe do značné míry liší. Katolická církev se drží především katafatické praxe eucharistické adorace či růžencové modlitby, kdy farníci společně opakují rituály a modlitby, například Zdrávas, Maria, které tak nabývají téměř podoby hymnů.
MEDITACE V MODERNÍM JUDAISMU Mystická větev judaismu zvaná kabala, která se zrodila v jedenáctém století našeho letopočtu, obsahovala celou řadu meditačních a rozjímavých praktik. Byly mezi nimi vizualizace a rozjímání nad jmény a vlastnostmi Boha. Chasidismus, který se rozvinul o několik staletí později, také používá kon24
M E D I TA C E A J A K J Í RO Z U M Ě T
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 25
templační techniky v podobě meditace v chůzi a odchodu do ústraní. Jiná škola judaismu, musar, která vznikla v devatenáctém století, používá meditace k etickému zdokonalování. Jeho stoupenci se soustředí na rozvoj svých pozitivních vlastností a ctností, a to tak, že sledují, jak a kam se toulá jejich mysl – což se do značné míry podobá meditaci vhledu.
MEDITACE V MODERNÍM ISLÁMU Také islám má své mystické směry, například súfismus, který si meditace velmi váží. Mnohé islámské rituály v sobě přímo obsahují prvek meditace, podobně jako židovské bohoslužby. Islám uznává pět základních pilířů víry: odříkávání muslimského vyznání víry, pouť do posvátného města Mekky, pět každodenních modliteb, půst o ramadánu a dobročinnost vůči chudým. Každý z nich se může stát prostě zvykem nebo položkou k odškrtnutí, ale dají se také provádět kontemplativním způsobem. Mystický súfismus se obvykle straní politických podob náboženství a soustředí se na vnitřní spiritualitu. Cesta lásky a vztahu s Milovaným (Bohem) jsou pro súfisty svrchovaně důležité, jak je vidět z poezie tak velkých básníků, jako byli Rúmí a Háfiz. Do západního světa přinesl súfismus Inayat Khan, súfijský mistr indického původu, počátkem minulého století. Jeho Moderní styly meditace
25
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 26
syn později založil Západní súfijský řád, který byl otevřený a vstřícný vůči učení všech náboženských tradic. Na Západě vznikly i další súfijské řády kolem některých mistrů, například Zlatý súfismus proslulého učitele Llewellyna Vaughana-Leeho.
DALŠÍ POPULÁRNÍ FORMY MEDITACE V důsledku rostoucí globalizace a přenosu myšlenek mezi kulturami se neustále objevují nové formy meditace, kdežto staré zavedené formy nabývají nových podob a kladou důraz na jiné věci. Mnohé z těchto nových forem jsou čistě technické a lze se jim věnovat mimo náboženský kontext. Jiné mají kořeny v konkrétní náboženské tradici, ale není už třeba držet se pouze v hranicích určité doktríny nebo dogmatu.
Transcendentální meditace Ačkoli transcendentální meditace (TM) se v západním světě stala populární v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, pochází ze starověké védské meditace a v různých meditačních tradicích se objevovala už dřív. Ve Spojených státech byl zakladatelem TM Mahariši Maheš Jógi. Byl to student indického učitele svámího Brahmanandy Sarasvatího ze školy advaita-védánta, založené Ádim Šankarou. Mnoho let strávil cestováním a snahou šířit chápání základní podstaty meditace. Svou metodu nazval transcendentální meditace, aby ji 26
M E D I TA C E A J A K J Í RO Z U M Ě T
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 27
zbavil zmatků a nedorozumění, které se nahromadily kolem jiných meditačních forem. Ve Spojených státech vedl první výcvik v roce 1970 – v době, kdy už téměř dvě desítky let učil TM po celém světě. Základem TM není koncentrace ani vizualizace. Používají se mantry, mysl se smí volně toulat, až nakonec sama dosáhne ticha a odpočinku. Na rozdíl od jiných meditačních technik, které se dají naučit postupně a bez formálního cvičení, TM vyžaduje specifický výcvik. Po prvním vzedmutí zájmu počet příznivců na počátku osmdesátých let klesl. Později se ale TM vrátila na výsluní, do značné míry proto, že se stala dostupnější pro lidi, kteří ji chtěli vyzkoušet, a snížily se poplatky za výuku a výcvik. Podle některých zpráv se pomocí TM naučilo meditovat víc než deset milionů lidí v padesáti zemích.
Čakrová meditace V hinduistických tradicích, jako je jóga nebo ájurvéda, se duchovní praxe soustředí na čakry. Čakra, která se ze sanskrtu překládá jako „kolo“ nebo „kotouč“, představuje kruh energie. V těle je sedm čaker – center životní energie zvané prána. Každá z těchto čaker je spojována s konkrétní žlázou s vnitřní sekrecí. Pokud jsou čakry vyvážené a energie jimi volně proudí, i člověk je vyvážený, zdravý a vitální. Uveďme si krátký popis jednotlivých čaker.
Moderní styly meditace
27
Meditace_Kor2.qxp_Sestava 1 30.05.20 12:09 Stránka 28
MÚLADHÁRA Kořenovou čakru najdeme na dolním konci pá-
teře a spojuje se s ochranou a uzemněním. Ovlivňuje pocit bezpečí a stability. SVÁDHIŠTHÁNA
Sakrální čakra leží v podbřišku a spojuje se s tvořivostí, sexualitou a rozmnožováním. Otevírá člověka čerstvým zkušenostem a povzbuzuje ke zkoumání nových možností.
MANIPÚRA Pupeční čakra se nachází v oblasti solárního plexu
a spojuje se se silou a sebejistotou. Podporuje štěstí a moc. ANAHÁTA Srdeční čakra, umístěná uprostřed hrudi, je spjatá
se soucitem a láskou. Když je srdeční čakra otevřená, umožňuje člověku vyjadřovat lásku k sobě i druhým. VIŠUDDHA Krční čakra leží uprostřed krku a spojuje se s jasnou
komunikací a vyjadřováním. Otevřená krční čakra posiluje upřímnost a schopnost bezpečně vyjádřit vlastní názor. ÁDŽŇA Čelní čakru (třetí oko) najdeme uprostřed čela těsně
nad obočími a je spojována s duchovním uvědoměním a intuicí. Pomáhá kreativně řešit problémy, a pokud je vyvážená, snižuje úroveň stresu.
28
M E D I TA C E A J A K J Í RO Z U M Ě T