0041006

Petra Soukupová Miloš Urban Emil Hakl Irena Hejdová Hana Lasicová Marek Epstein Daniela Fischerová Markéta Hejkalová Tomáš Baldýnský

ŽÍT JAKO SINGLE

zit_jako_single_zlom.indd 5

11/07/19 11:10

Copyright © Petra Soukupová, Miloš Urban, Emil Hakl, Irena Hejdová, Hana Lasicová, Marek Epstein, Daniela Fischerová, Markéta Hejkalová, Tomáš Baldýnský, 2019 All rights reserved Illustration © Tereza Lukášová, 2019 ISBN 978-80-7617-617-1

zit_jako_single_zlom.indd 6

11/07/19 11:10

Ale stejně je jí poøád nějak divně.

7

zit_jako_single_zlom.indd 7

11/07/19 11:10

zit_jako_single_zlom.indd 8

11/07/19 11:10

PETRA SOUKUPOVÁ kočky Poprvé se Zuzana probudí asi v pět ráno, je jí špatně, asi to včera přehnala s tím vínem, ačkoliv si nemyslí, že by měla víc než sedmičku. Asi už jsem stará. Bolí ji hlava, napije se, sklenici vody si v noci vzala k posteli, vypije ji celou. Už je úplný světlo, který ji bodá do očí. To je hrozný, musím koupit ty závěsy, pomyslí si popuzeně. Každý den na to teď v červnu myslí, stejně jako na to myslela minulý rok v tento čas, ale pak začne světla ubývat a najednou ta potřeba závěsů není tak velká, no ale teď velká je. Ale když si Zuzana představí celou tu anabázi shánění nějakých závěsů nebo rolet, asi by bylo nejjednodušší jet do Ikey, ale pak to táhnout metrem. Anebo by musela požádat někoho s autem, ale Honzu by nerada žádala, aby si nemyslel, že to je nějaká její bláznivá skrytá touha hnízdit – šťastná dvojice jede nakupovat vybavení bytu. Ale v tomhle světle už neusne, už to fakt musí vyřešit, vždyť tohle je hrozný. Otočí se na druhou stranu. Honza leží vedle ní na posteli a spí; jak to, že jemu to nevadí? A vůbec, kdy hodlá vstát? A chrápe, tím spíš Zuzana neusne. Když se probudí podruhé, je půl deváté, do pokoje svítí slunce, venku další horký den, bzučení mouchy, Zuzka se protáhne, na posteli rozhodí ruce do stran, Honza už je pryč. Zuzana dnes nepospíchá do práce, může

9

zit_jako_single_zlom.indd 9

11/07/19 11:10

se chvíli jen tak povalovat, to je stejně pohoda, jen tak si ležet a nic nemuset. Jedna z koček, samozřejmě Brusinka, je na posteli, Zuzana ji shodí, dívá se do koruny stromu, který mají ve vnitrobloku, vítr si pohrává s lístečky. Zkontroluje mobil, tři příchozí mejly, ale nic urgentního. Zpráva od Honzy – vzal jsem si z lednice poslední jogurt, měj se. No, chtěla si udělat snídani do postele, ale to by potřebovala ten ­jogurt, co on snědl. Ale stejně je jí pořád nějak divně. Hlava už nebolí, to je dobrý, ale žaludek pořád cítí, což je divný, tolik toho prostě nevypila. Že by jí nesedl ten hamburger? Napíše Honzovi – je mi nějak divně, nebyl špatnej ten hamburger? Tobě je ok? Jo, ok, napíše on ihned. Zuzanu potěší, že hned odepsal, ale zároveň ji potěší i to, že se nezajímá víc, že se o ni nechce starat, protože takhle to mají nastavený a Zuzana už dobře ví, že to obvykle bývá dlouhodobě neudržitelný, protože dřív nebo později se jeden z těch dvou začne angažovat víc – a obvykle to není Zuzana –, a proto je skvělý, že teď s Honzou už jim to takhle funguje víc než půl roku a že jí nepíše – miláčku, zajedu k tobě a přivezu ti kapky na žaludek nebo nějaký podobný nesmysly. Nechodí spolu, ne. Prostě spolu jenom občas jsou. Ne víckrát než dvakrát týdně, tak se to nějak ustálilo a vyhovuje jim to oběma. V den, kdy spolu nejsou, nesedí večer doma a nepíšou si, jak se jim stýská, nejspíš proto, že se jim nestýská. Zuzana má spoustu jiných kamarádů a známých, s kterými chce trávit čas, a někdy chce taky prostě jenom být sama doma, dát si dvojku vína a koukat na Netflix nebo si číst a s nikým se nebavit. Ty jsi stejně divná, říká Zuzaně kamarádka Helena. To přece není normální, copak ty chceš mít jenom takovejhle vztah na sex? Vždyť ty si jako nějakej chlap. A co děti? Ty nechceš mít děti? Není ti přece dvacet. Ani třicet, dodá po chvilce. Zuzana upřímně neví, jestli chce mít děti, kouká na Helenu, která utírá nos svému dítěti, jednomu ze dvou, zatímco jí tohle říká v pauzách, kdy si stěžuje na manžela, kterej představ si to, Zuzko, normálně začal hrát squash – a teď není doma dva večery v tejdnu každej tejden. Vlastně

10

PETRA SOUKUPOVÁ

zit_jako_single_zlom.indd 10

11/07/19 11:10

víc než ty děti ji asi děsí tohle. S někým bydlet. A ještě si stěžovat, že tam dva večery v týdnu není. Je to proto, že ses prostě ještě nezamilovala. Jako kdyby mezi Helenou a jejím mužem byla nějaká velká láska, myslí si Zuzana, ale neřekne nic. Heleně vadí, že je manžel na squashi, ale když je doma, tak jí vadí, že jí s ničím nepomůže, a ještě se musí starat o něj. Chápeš, dětem třeba dělám krupicovou kaši, já bych si ji dala klidně taky, ale Karel, ten takový věci nejí, tomu musím udělat salát a třeba maso nebo obloženej chleba. A je jasný, proč to musí dělat, proč si Karel ty chleby nenamaže sám, protože Karel je všechny živí, protože Helena je doma s dětma, tak co by asi celý dny dělala, že jo? Říká obvykle Helena a má už slzy v očích, a tak Zuzana řekne, že s dětma neví, ale o chlapa se starat nechce. Hledáš si špatný chlapy (jako kdyby Karel byl nějaká výhra). A navíc to tak není, Honza není špatný chlap a Zuzana si je skoro jistá, že je teď prostě jenom s ní, ačkoliv samozřejmě o tom nemluvili, to by bylo přílišný nárokování. A ona je teď jenom s Honzou, má ho ráda, je s ním sranda, smějou se spolu a jemu se dělají roztomilý vrásky kolem očí, a když se na něj dívá, tak cítí tu lásku, není to mezi nimi jenom sex, ale slib věrnosti snad nepodepsala, ne? Takže s Honzou se prostě vídají. Většinou jdou ven, ale někdy si klidně i pustí film doma, mají fakt dobrý sex a Honza nikdy nezůstává přes noc, respektive nevadí jí, když spolu usnou, dokonce někdy je to moc hezký usínání, ale jde o to probuzení. Zuzana mu to řekla hned na začátku, že to prostě nesnáší, romantická představa, jak se dva lidé zamilovaně probouzí v posteli a pak se k sobě tulí celé dopoledne, je jí nevýslovně cizí a vlastně odporná. Ráno chce být sama. Chce mít celou postel jenom pro sebe. Nechce se s nikým bavit. Nechce se na nikoho ohlížet, řešit, jestli bude snídat, kdo půjde kdy do sprchy a na záchod a prostě nic. Honza není první, s kým to takhle zkoušela mít, ale rozhodně je první, s kým to funguje. Před třemi lety chodila s Pavlíkem. Je to legrační – říkat dospělému muži Pavlík, ale on to byl prostě Pavlík, měl takové ty hodné oči a do

kočky

zit_jako_single_zlom.indd 11

11

11/07/19 11:10

Zuzany se zamiloval. A ona si chvíli myslela, že se do něj taky zamilovala, že s tímhle klukem asi zůstane, měli se skvěle a na začátku bylo všechno opravdu bezvadný a Pavlík se o ni staral jako o královnu, což bylo na začátku příjemný, dokonce si Zuzana v tu dobu říkala, že možná byla chyba být tak dlouho sama a že je skvělý s někým bydlet. Pavlík vařil večeři, když ona přišla z práce, a ráno, když se probudila, říkal jí, jak je božská, a pak jí šel uvařit kafe, a když se s ním nechtěla bavit, protože ona mu samozřejmě řekla, že je to s ní složité a že není zvyklá s někým bydlet a je taková celkově dost samotářská, nechtěla mu říkat, jak nesnáší cizí věci ve své koupelně a že si někdo čte a má rozsvícenou lampičku, zatímco ona chce spát, ale Pavlík se choval jako ideální partner, mnoho věcí pochopil, třeba s tou lampičkou, a když ona řekla dobrou noc, tak po chvilce zhasl. Zuzana pak zjistila, že si na čtení svítí baterkou, což ji na začátku dojímalo. Jenže právě na začátku. To, co ji nejdřív dojímalo, za půl roku nemohla ani cítit. Pavlíkův měkký pohled, když se ráno probudila, a ty jsi tak krásná, když ona dobře ví, jak v tu chvíli vypadá hrozně, Pavlíkovo zhasnutí lampičky, Pavlíkovo – nechceš jít na pivo? Anebo radši zůstanem doma a já něco stáhnu? A co bys chtěla vidět? Zuzana samozřejmě chápe, že když na něj křičela, že je prostě moc hodnej, ať se chová jako chlap, bylo to od ní nefér, takže se pak omluvila a zkusila si s ním promluvit v klidu o nějakých hranicích jejich soužití, ale Pavlík opravdu upřímně nepochopil, o čem mluví, protože říkal věty jako – takže ti vadí, že ti dělám ráno kafe? Anebo – ale tys říkala, že nesnášíš, když ti někdo něco organizuje, tak proč ti vadí, že je mi fuk, jestli pudem na pivo nebo zůstanem doma? Tys mě vůbec nepochopil, řekla mu. No tak mi to vysvětli, když jsem takovej debil, řekl on a Zuzana myslela, že se otočí a odejde s kamarádem na pivo, ale on čekal, že mu to vysvětlí. A najednou nevěděla, co mu má říct, nevěděla, jak říct, že prostě to není o tom, co se dělá a jak se to říká, že to kafe nestojí za tu pozornost, za to, že se s ním každé ráno musí bavit nebo se na něj jenom usmívat,

12

PETRA SOUKUPOVÁ

zit_jako_single_zlom.indd 12

11/07/19 11:10

když se jí usmívat nechce, že nesnáší ráno sex a vlastně se nechce ani mazlit. Že nechce, aby byl pokaždý doma, když ona přijde (což bylo taky nefér, protože Pavlík pracoval z domova, dělal s počítači), že chce prostě zase žít sama. Ještě zkusili nějak, jak ona řekla, trochu ubrat, ale pak se ukázalo, že Pavlíka se to příšerně dotklo, v tom mezidobí měl kousavé poznámky jako – můžu ti udělat kafe nebo to bude příliš otravný? Jsem dost chlap, když půjdu na pivo s lidma z volejbalu a neřeknu, kdy přijdu? A tak se za dva týdny odstěhoval. A řekli si, že se nerozcházejí, že se uvidí zítra na koncertě, ale ten večer se Zuzana vrátila do prázdného bytu, u dřezu bylo ještě umyté nádobí, dva hrnečky, jeden talířek, příbor a pánvička, takové gesto, vždyť má myčku, a Zuzana se konečně doma cítila zase jako doma. A ten druhý den na koncertě holandské indie kapely se s ním rozešla. Řekl jí nakonec, že je podle něj vadná a že neví, co vlastně chce, a že s takovým sobcem, jako je ona, nikdo nevydrží. A Zuzana mlčela, nechtěla mu říkat, že to s ním nevydržela ona, ne on s ní. Pak už si dávala větší pozor a rozhodně se nikdy s nikým nedostala do fáze, že by uvažovala o bydlení, všechny si držela od těla, jenže to zas všichni mysleli, že jí jde jenom o sex, což nejde, proč to nikdo nechápe, vždyť jejím způsobem zůstávají samé výhody vztahu, dva lidi můžou být spolu, když chtějí, ale když nechtějí, tak nemusí, žádný nároky, teda přehnaný, žádný půlhodinový chatování na dobrou noc, proboha, není mi patnáct, nechápe Zuzana. Nechápal to ale ani Aleš – a Zuzana nebude dělat milenku na zavolání zadanýmu chlapovi – a ani Tomáš, který po půl roce celkem dobrýho vztahu, kdy spolu nebydleli, tajně hledal na realitách byty ke koupi a fakt si myslel, že ji tenhle nápad potěší. Takže si ke třicátinám pořídila dvě kočky. Vlastně přesně neví, proč to udělala, jistěže zná všechny ty vtipy o single holkách, co mají rády jenom kočky, a nemyslí, že by tohle byl její případ, ale vlastně si asi říkala, že s kočkami by to soužití vydržet mohla, že je to taková zkouška, jestli vůbec s někým může žít. Někdo jí tehdy řekl, že dvě kočky jsou spokojenější než jedna, zabaví se spolu,

kočky

zit_jako_single_zlom.indd 13

13

11/07/19 11:10

a tak má Zuzana Rozinku a Brusinku. A stejně je nemá moc ráda, vtipy o osamělých třicátnicích mazlících se s kočkou nenaplnila, a zvlášť Brusinka ji pěkně štve. Možná je tedy opravdu divná a zůstane navždycky sama. Ale když si tohle představí, žádná hrůza ji neobchází, umí být sama, každý by to měl umět, a lidi by byli šťastnější, protože teprve když na nikom člověk nevisí, tak může být sám sebou. A ne jako Klára, kterou zná Zuzana od školy, vždycky nenáviděla sport, a teď je s Jirkou a trénují spolu na maraton a Zuzaně tvrdí, že v takovýhle kondici v životě nebyla, což jí Zuzana věří, ale když ji vidí večeřet salát s kuřecím plátkem, protože večer už si pizzu fakt dát nemůže, blázníš, Zuzko? To by se mi ráno běželo hrozně, tak jí to prostě nevěří. A jasně že skoro všechny kamarádky už mají děti, a když ne děti, tak se vdaly, loni byla Zuzana asi na pěti svatbách, jednou i jako svědkyně, a tam se seznámila s Honzou – a teď je s ním a všechno je, jak má být, a Zuzana vstane, že se přece jenom podívá do lednice, třeba tam má ještě vejce, stejně má dneska chuť spíš na slanou snídani. Opravdu tam vejce jsou, Zuzana si udělá omeletu, mezitím nakrmí kočky. Nenakrmil vás Honza, že ne? ptá se jich při tom, jasně že s nimi hovoří, jsou to přece živé bytosti. Brusinka se jí otírá o nohu, Zuzana ji jemně odsune. Pak se na jídlo vrhnou, jako by nikdy nejedly. Zuzana se taky nasnídá, už je jí dobře a omeleta byl výbornej nápad, asi si stejně ještě na chvíli lehne, vezme si knížku a kafe a zpátky do postele, ale sotva se začte, udělá se jí tak špatně, že skoro nedoběhne na záchod. Žluté chuchvalce nestrávených vajec, to přece není možný, v tu chvíli jí padne zrak na krabičku tamponů, dnes je pátýho, má šest, ne, sedm dní zpoždění, ale tohle přece taky není možný, i kdyby se to stalo, tak přece člověku není blbě hned takhle brzo. Nebo jo? Měla by si udělat test? Není to trochu předčasný? Měla by zavolat Honzovi a říct mu to? Ne, to je blbost, to už když tak nejdřív ten test. Spláchne a doplouží se do sprchy. Už je jí fakt úplně dobře, to bylo určitě tím hamburgerem, nebude panikařit, beztak to nedostala z nervů,

14

PETRA SOUKUPOVÁ

zit_jako_single_zlom.indd 14

11/07/19 11:10

v práci to byl ke konci května hroznej masakr, vždyť skoro nestíhala jíst, a teď už to určitě dostane každým dnem. A jestli ne, tak si ten test třeba v pátek nebo po víkendu udělá. A teď na to nebude myslet, oblíkne se a půjde nakoupit a do práce, nebude tady blbnout, to by ještě chybělo, teď, když je všechno tak v pohodě. Upřímně, nikdy ji nenapadlo, že by s Honzou chtěla mít děti. Tak to není ten pravej, řekla by jí na to Helena, možná to vlastně i řekla. Problém je, že Zuzanu samotnou velmi zřídka napadlo, že by měla mít dítě, ať už s kýmkoliv. Děti obecně nijak zvlášť nemusí, vadí jí jejich hlučnost, vadí jí ta neustálá pozornost, kterou si nárokují nejen od svých matek, ale od všech, i když uznává, že existují i roztomilé dětičky a že chvilku s nimi může být i zábava. Ale když si vezme svůj život, teď když to v práci konečně po těch letech spěje k něčemu lepšímu, dokonce to vypadá, že během příštího roku jí nabídnou to místo v Anglii, tak do toho dítě moc nezapadá, ať by byl prostě otec kdokoliv. No, možná Pavlík, ten by jistě s dítětem zůstal doma. Možná to taky říkal. Zajímavý, napadá Zuzanu, možná jsem se z tý samoty zbláznila, když nevím, jestli lidé ty věci říkají, nebo jestli si představuju, že je řekli. Ale vzápětí si odporuje, nejsem sama, mám Honzu a vyhovuje mi to, ale dítě by všechno změnilo a ne tím dobrým směrem. Ať to radši dostanu, přeje si upřímně, zatímco se oblékne, vyčistí si zuby a sbalí si notebook. Při odchodu Brusinka nespokojeně mňouká, když ji vidí chystat se pryč, jsi kočka, tak se seber, doporučí jí Zuzana, ale pohladí ji. Rozinka leží na okenním parapetu, na tu Zuzana mávne s větší láskou. Když se jí udělá znovu špatně v tramvaji, snaží se to rozdýchat, ale nejde to, musí vystoupit, naštěstí je to zastávka blízko parku, i tak si Zuzana připadá hrozně trapně, když zvrací do křoví zbytek vajíček. Dobře, kousek od kanceláře mají lékárnu, tak si ten test udělá, ať má klid, udělá si ho hned v práci, co se s tím bude dál zabývat, dělat z toho velkou věc, je jasný, že to určitě nebude tohle, tak si vezme volno a půjde se domů dívat na Netflix, má rozkoukaný výborný seriál. A cestou si koupí thajský kari. Ne, na kari nemá chuť. No tak prostě něco jinýho.

kočky

zit_jako_single_zlom.indd 15

15

11/07/19 11:10

Lékárnice se na ni povzbudivě usmívá, takže zřejmě vypadám tak staře, že si každý musí myslet, že se dítěte nemůžu dočkat, v práci si jen odloží tašku a jde na ten záchod, ať to mám z krku, stejně je to absurdní, ale srdce jí tluče a potí se jako vždycky, když je ve stresu. A když se na sebe letmo podívá do zrcadla na záchodech, vypadá opravdu hrozně. Seber se, jsi přece kočka, usměje se na sebe, ale i ten úsměv vypadá jako úsměv někoho, kdo jen zázrakem přežil těžkou autonehodu. Ale ačkoliv sedí na záchodě asi deset minut, na testu se druhá čárka neobjeví. Tak to je přece skvělý, říká si Zuzana, všechno je v pořádku, test zabalí do ubrousku a zahodí do koše, ale pak si znovu sedne na poklop záchodu, tak proč najednou cítí zklamání? Protože cestou z lékárny na ten záchod už to celé vymyslela, celé si to představila, jak čeká dítě a jak má dítě, a dokonce dostala výbornej nápad, jak by ona mohla žít s dítětem a Honza by měl taky svůj byt a jenom by se navštěvovali, jak by bylo potřeba, Honza by byl určitě dobrý otec a ona by to taky zvládla. A že by to všechno šlo a s tou prací by se to asi posunulo, ale ona by z firmy neodešla a do té Anglie by se třeba přesunula – jen trochu později. Jasně že ji napadlo i to, že by Honza chtěl žít s ní, třeba si ji i vzít, a to by samozřejmě byl problém, ale třeba by naopak dítě nechtěl. A ona by na něj zůstala sama, ale to by zvládla, myslí si. Během těch deseti minut od lékárny už vymyslela celý svůj život s dítětem, už to vzala jako hotovou věc, protože ona s menstruací zpoždění nemívá, stres nestres. A teď se musí prostě zvednout a jít pracovat jako vždycky a je jí z toho smutno. Ale jde. Během práce už na to nemyslí, ale když přijde večer domů, znovu to na ni dolehne, a dokonce chvíli brečí. Jsem jak ta Brusinka, pomyslí si nespokojeně, slabej kus. A dokonce když si sedne do křesla, že si pustí seriál, a Brusinka jí vyskočí na klín, neshodí ji, jako to dělá obvykle. To koukáš, co? řekne kočce nahlas. I Rozinka to sleduje překvapeně a pak si znechuceně vyskočí na skříň. Ta jediná z nás je normální, pomyslí si Zuzana. Cinkne příchozí zpráva, píše Honza, stavil bych se, co myslíš?

16

PETRA SOUKUPOVÁ

zit_jako_single_zlom.indd 16

11/07/19 11:10

Chce ho dneska vidět? Neví jistě. Ale proč ne, aspoň se tady nebude ­litovat. Konečně shodí Brusinku. Klidně, odepíše Honzovi. Honza dorazí do půl hodiny, donese jogurty, Zuzana to ocení, donese i tři piva, dvě sobě, jedno Zuzaně, ale zatímco jí vypráví nějakou historku z práce, Zuzana už zase přemýšlí o tom dnešním nedítěti, takhle to začíná? Tohle je to tikání biologických hodin? Takhle ze dne na den to přijde a teď už jediný, co v životě bude chtít, je dítě? Ty mě neposloucháš, řekne najednou Honza. Já se tady snažím, a ty ani neposloucháš. Dělá si legraci. Promiň, mám něco důležitýho. Jo, rozkoukanou Hru o trůny, co? Hra o trůny běží v červenci a srpnu. Tak na co koukáš? A kolikátej díl? Jestli jsi na začátku, tak mi řekni, co se zatím stalo, a můžem koukat spolu a mlčet. Zuzana mlčí. Hele, tak já asi půjdu, ne? Měla si říct, že se to dneska nehodí, kočko. Líbne ji na tvář a pak ještě na pusu. A zvedne se. Jsem těhotná, řekne Zuzana, spíš to zaskřehotá, cizí hlas, možná jí nebylo rozumět, sama sebe překvapila, ale přesto neudělá nic, neřekne ne, kecám, blbej fór. Honza si znovu sedne. Dívá se na ni, jako kdyby řekla něco úplně šílenýho. Dělej, Zuzano, teď to řekni, nedus ho dál, tohle nedopadne dobře. No nekecej, řekne Honza po chvíli. I jeho tón je jiný. No, řekne ona a zase oba mlčí. Gratuluju, samozřejmě. Tak to je od tebe hezký, pomyslí si Zuzana, a když Honza dál mlčí, začne se stydět – co to udělala, proč to řekla, co teď? Ale přesto nedokáže říct nic jiného než – asi to proberem jindy. Viď? Jo, tak jo, souhlasí rychle Honza. Zvedne se. No a nepotřebuješ něco? Třeba donést nebo tak? Ne. Tak jo. Tak zejtra platí ta párty? Nebo… to teď nemůžeš?

kočky

zit_jako_single_zlom.indd 17

17

11/07/19 11:10

Myslíš, že nemůžu jít na grilování? Asi si nemůžu dát vodku, no. Jasně, chápu. No tak zejtra, já tě asi vyzvednu. A koupím nějaký víno. Znovu ji políbí a zlehka, opatrně obejme. Vstane a ještě na prahu obýváku se zastaví. A hele, kočí, neuraz se, to nemyslím nějak špatně, ale víš, jak to s náma je… no prostě… jseš si jistá, že je to moje? Zuzana se neusměje, ale trochu se musí přemáhat. Je vlastně hezký, jak se věci řeší samy, ještě před chvílí s ním chtěla dítě, ještě před chvílí litovala, že to dítě nečeká. To už nemusí. Dívá se naposledy na Honzu, na jeho úsměv, který je jí teď odporný. Chlápek, kterej se v takovýhle situaci zeptá na tohle. Najednou už se nestydí, že s ním tuhle hru, tenhle hloupej test, udělala. Najednou jí je všechno, co se týká Honzy, úplně jedno. Vlastně ne, řekne pak a v hlase má radost.

18

PETRA SOUKUPOVÁ

zit_jako_single_zlom.indd 18

11/07/19 11:10

Nějaká neuróza nebo co.

zit_jako_single_zlom.indd 19

11/07/19 11:10

zit_jako_single_zlom.indd 20

11/07/19 11:10

MILOŠ URBAN S. Sin. Sing. Single V životě jsem neměla doma takový pořádek jako teď. Jaká úleva, že se nemusím s chlapem dohadovat, kdo co v domácnosti udělá. Ne že by Vašek nepomáhal – Martin před ním byl obsedantní bordelář, vydržela jsem s ním necelé dva měsíce –, ale dost dobře jsem po Vaškovi nemohla chtít, aby drhl kachličky v koupelně a každý den leštil zrcadla. Stačilo, když dvakrát týdně luxoval, denně ládoval a vykydával myčku a udržoval v čistotě záchod. Dost jsme spolu vařili, to mi asi chybí nejvíc, teda kromě tamtoho, ale nechci na to myslet. Už nevařím, pro jednoho to nemá smysl, ani myčku už nemám, do minikuchyňky v jedna plus jedna by se nevešla, leda taková ta stolní, ale na lince už mám rychlovarnou konvici a mikrovlnku, víc nepotřebuju. Právě jsem snědla Kofilu, ale musela jsem, protože mi bylo špatně z cigarety, až jsem málem hodila šavli. Nějaká neuróza… nebo co. Kouření jsem se nevzdala, abych neměla chuť na sladké. Na první ranní cigárko se těším už večer, ale pokaždé se mi z něj obrátí žaludek, nejde dokouřit. Abych se nepoblila, musím ho zajíst Kofilou a dát si dvě kafe. Další cigareta už je většinou v pohodě, cestou do práce. Hlavně nemyslet na to, že by se mi mohlo udělat blbě. Posledně jsem málem pozvracela chodník, lidi z autobusu civěli a mysleli si nejspíš, že jsem těhotná, zfetovaná

21

zit_jako_single_zlom.indd 21

11/07/19 11:10

nebo aspoň opilá. Ale bacha – pití jsem omezila na dva střiky za večer (ve společnosti samozřejmě vypiju mnohem, mnohem víc) a biologické hodiny mi taky díkybohu netikají, i když už je mi osmadvacet, proboha, třicítka na krku. Důležité je chovat se jako dáma, i když jsem sama doma. Když přijdu z práce, převlíknu se do kašmírového svetru a pohodlných kalhot, žádné tepláky ani vytahané tričko na mně nikdo neuvidí. Ani já sama v zrcadle. Klidně by mě v tom mohli fotit do bulváru, kdyby se o mě bulvár zajímal. A nenosím papuče, ale žluté pantoflíčky na čtyřcentimetrovém klínku, roztomilost sama, kdyby někdo zazvonil. Když vidím smítko prachu, hned jdu otřít všechen nábytek, vysavač je za dveřmi v chodbičce v pohotovosti pořád. Záchod se leskne ještě víc než sprchový kout, v chladničce nic nesmrdí, nedělám zásoby, mám tam jen zelený salát, mrkev, rajčata, mlíko, šunku s 93 % masa a tvrdý sýr. Láhev sektu, kdyby se přece jen někdo stavil, a otevřené bílé víno, které mi posledně vydrželo celé čtyři dny! (Ale je pravda, že jsem mezi tím byla v Baby Baru s Evkou a dala s ní pět Tomů Collinsů.) Ony jsou tyhle příběhy hrozně podobné, žádné příběhy to ani nejsou, jen stavy, které skončí buď vztahem, nebo smrtí. Hlavně nezpohodlnět. Proto se vždycky chovám tak, jako by tady se mnou někdo byl. Jenže za poslední měsíc jsem se několikrát přistihla, že si povídám sama se sebou. Začínám v tom být fakt dobrá. Někdy je to jen běžná konverzace s fantomovým partnerem. ON: Jak ses dneska měla, lásko? JÁ: Jsem úplně vyšťavená, od rána pět udržovacích schůzek se stálými klienty a pracovní oběd s jedním novým, docela velká firma, takže drž palce. Co ty, miláčku? ON: Nic zajímavého ti vyprávět nemůžu, od rána jsem zanášel korektury. Ale přinesl jsem sushi pro oba. JÁ: Jé, já taky přinesla sushi, taky pro oba! A koukni, moselský ryzlink, co tak miluješ. ON: A já šampus. Když už je to pondělí, tak ať se máme dobře. Jenom se nesmím přecpat ani opít, abych neusnul už v deset jako včera. JÁ: Usni si, kdy chceš, lásko, když se mnou budou šít všichni čerti, probudím si tě, vždyť víš, že to umím. ON: (odkašle si) Hele, co kdybychom si ještě před večeří spolu vlezli do vany?

22

MILOŠ URBAN

zit_jako_single_zlom.indd 22

11/07/19 11:10

No jo, to tady v tom krcálku nejde. I když ve sprcháči by se taky dalo něco vyzkoušet, pokud by ten chlap nebyl obr. Měla jsem tady Vítka a navrhla mu to. Vítek je single už skoro půl roku. Já vím, že spolu kamarádi spát nemají, většinou se to kamarádství pak posere. Ale už jsem to potřebovala, tak jsem ho poprosila, jestli by mi neumyl záda. Souhlasil pod podmínkou, že po něm nebudu nic chtít, a vysvětlil, jak to bylo mezi ním a Karolínou. Chodili spolu skoro tři roky. Karolína je baletka a má prdelku jako oblázek, tu jsem jí vždycky záviděla a možná i kvůli tomu jsem si s ní nechtěla rozumět, ale bylo mi líto, když se s ním rozešla. Důvod měla, ne že ne, zahnul jí dvakrát s holkou, která má prdel jak hroudu másla, a ona na to přišla. Nepopřel to, všecko přiznal – a ona už s ním nepromluvila ani slovo, sbalila se a odešla od něj, naštěstí měla kam – domů k rodičům. Vítek se z toho zhroutil, a aby se potrestal, udělal si pomyslný uzel na penisu. Od té doby s nikým nespal, a dokonce si zakázal i masturbaci. Říkala jsem mu, že se potrestal moc, tak jsem ho dotáhla pod sprchu. A on mi umyl záda a zase vylezl ven, nechal mě tam pod tou horkou vodou jak zmoklou slepici. Dokonce ho to ani nevzrušilo, nic. Takhle silná vůle mi přijde až nelidská a taky jsem mu to řekla, když jsme se pak v obýváku-jídelně-ložnici opíjeli suchým ruským sektem. A on mi vysvětlil, že je to naopak – takhle se ovládnout umí jen člověk, zvíře ne, a on to zvíře v sobě potlačuje. Člověk tu není od toho, aby si ulevoval nebo jedl, povídá a vypadá tak krásně hubeně, ale je to kamarád, tak se na něj nevrhám, přece, ani ho netrolluju řečmi, že tu člověk není od toho, aby nasával, zatímco jde právě otevřít druhou láhev sektu. Potom už mě nudil, ta tělesná touha mě vyčerpala a chtěla jsem jít spát, ale on tam furt seděl a vykládal, jak čte Paola Coelha a Deepaka Chopru a chce se stát koučem pozitivního myšlení. Jsme jenom schránka, která se může plnit buď pozitivními, nebo negativními obsahy, ale ta schránka, naše integrita, zůstává a je jen na nás, čím ji naplníme. A já myslela na to, čím bych svoji schránku tolik potřebovala naplnit, ale bylo mi jasné, že on mi s tím nepomůže. Takže jsme dál kamarádi, jasně, ale nějak teď nemám proč se s Vítkem stýkat, kamarádi spolu sice spát nemají, ale na druhou stranu si někdy musí

S. Sin. Sing. Single

zit_jako_single_zlom.indd 23

23

11/07/19 11:10

vypomoct, když jsou kamarádi, ne? A tohle od něho bylo kruté. Já si taky umím vytvořit blok, na bloky jsem mistr. Tak teď mám blok na něj. Abych si to vynahradila, vykašlala jsem se pro tentokrát na Tindr a hned den nato, v jedenáct večer, jsem šla sama do Baby Baru – poté, co jsem doma vypila skoro celou sedmičku bílého. Byli tam dva kluci asi v mém věku. Jeden ke mně přišel a zeptal se, jestli na někoho nečekám. Řekla jsem rovnou, s rizikem, že ho to odradí, ať mě na drink nezve, chci sex, nic jiného, bydlím o ulici dál. Vůbec ho to nepřekvapilo, jen chtěl vědět, jestli může jít i jeho kámoš. Já na to, proč ne, dva chlapi vždycky lepší než jeden. Tak jsme šli rovnou na to, u mě na gauči. Mrzelo mě, že jsem se před tím nestihla víc opít, ale zase si to všechno pamatuju, tedy až na jméno toho, který mě přišel balit. Ten pak vymizel, nejspíš za svou holkou nebo manželkou, na nic jsem se neptala. Ten druhý, Pavel, u mě zůstal do rána. V noci chtěl ještě, tak jsem mu dala, ale už mi při tom nebylo tak krásně zhýrale jako předtím. Připadala jsem si jako pornohvězda, které nezaplatili. Potřebovala jsem se s tím někomu svěřit – a komu jinému než Evce, ale ta mě totálně zazdila. Nejsi jako pornohvězda, ale jako děvka, které nezaplatili, vrazila mi, a že ona by tohle udělala leda ve své fantazii, ale nikdy ve skutečném životě. Pak se starala, jestli jsme aspoň použili ochranu. Jéžiš. Mluvím o tom s psycholožkou. Nějak se mi to rozleželo v hlavě, tak jsem jí to vyklopila a ona se tvářila profesionálně, má to v popisu práce, ale poradit neuměla. Jenom se ptala, proč jsem se vlastně rozešla s Vaškem, když o něm básním, ale zároveň tvrdím, že chci být sama. Tak jsem jí to přiznala, jako předtím nikomu kromě Evky – chodili jsme spolu pět let a za tu dobu se třikrát rozešli, zkusili to s někým jiným a pak jsme se zase vrátili k sobě. Sex s novým chlapem je vždycky nejlepší, ale hned taky zjistíte, jestli se s ním dá žít, nebo ne. No a my dva, po třech rozchodech, když nějaké zamilování dávno vyprchalo, ale pořád tam byl takový ten strážný plamínek, co aspoň doutná, jsme se rozhodli, že spolu zůstaneme natrvalo, možná jsme si přece jen souzeni.

24

MILOŠ URBAN

zit_jako_single_zlom.indd 24

11/07/19 11:10

Takže jsme hodně vařili, a když nebyl čas, nosili jsme si sushi a víno a on mně kytky – mimochodem mám doma pořád čerstvé, kupuju si je sama, nejradši mám všechny žluté – narcisy, růže, gerbery, frézie, tulipány. Všechny druhy, které neměl rád. Hlavně nenáviděl žlutou. Měli jsme rozumný vztah, poučený z krizového vývoje, dokud jsme nejeli na tu svatbu jeho bratrance Ludi do Bechyně. Obřad, oběd (tam jsme nebyli spolu, Vašek to natáčel jako druhý, záložní fotograf), odpolední párty za krásného sluníčka a večer diskotéka, kde bylo asi dvě stě lidí. Ale už na obřadu jsem si všimla slečny, která nejdřív ironicky říkala: „No tak doufejme, že jim to vydrží,“ ale pak agresivně bojovala o hozenou svatební kytici, no jen jsem na ten trapas zírala. Vůbec bych to do té blondýnky, které říkali Tonča, neřekla, ručičky a nožičky jako špejličky, prsa nic, postavu jako třináctiletá gymnastka. Holky měly zájem čtyři, z nich obě družičky a ještě jedna tlustýna a tahle blondýnka. Jak se tam div neservaly, tak tahle Tonča nabrala tlustýnu ramenem a jako ragbist­ ka jim sebrala pugét zpod nohou, což se Vaškovi samozřejmě líbilo, celé to natočil a pak mi o tom vykládal s jiskřičkami v očích. Mlčela jsem, jenže ona si pro něj pak přišla a v besídce spolu tancovali, jako by se znali od dětství, přitom ji tam viděl poprvé! Tak jsem šla taky tancovat, i když se mi vůbec nechtělo a bylo mi blbě z vína, kterého bylo moc, navíc mi bratrancův tchán nalil dvě slivovice a musela jsem je vypít a potom si lehnout na zahradní houpačku a trochu se prospat; a Vašek s ní tancoval asi tak na kolik písniček, když mně bylo šoufl? Ne že bych byla žárlivá kráva, ale tohle by vadilo každé. Vašek si mě pak udobřoval, zřejmě si uvědomil, že na té svatbě nebyl s ní, ale se mnou. Jenže si začali psát, na Facebooku najednou největší kamarádi, a já udělala chybu, že když to měl otevřené – seděl zrovna na záchodě –, koukla jsem mu do zpráv a Tonča jich tam měla nejvíc, oni spolu vedli v podstatě nepřerušenou konverzaci od té svatby a tohle bylo čtrnáct dní po tom! Ne, nic milostného, ale za tu chvilku jsem si uvědomila, na co ho chce dostat – na vlastní byt, na vlastní auto, na prachaté rodiče a dobře placenou práci, kterou mu sežene u svého táty. Když přišel Vašek do

S. Sin. Sing. Single

zit_jako_single_zlom.indd 25

25

11/07/19 11:10

kuchyně, dělala jsem, jako bych nic nevěděla, ale prohlédla jsem si ho jejíma očima – štíhlý brýlatý chlápek, co se na zdejší a svoje poměry dobře obléká, čte šílenou spoustu knížek a chová se jako džentlmen, pokud tedy zrovna neřádíme v posteli nebo se zuřivě nehádáme. Bylo mi smutno, protože jsem pochopila, že ho ztratím. Nikdy mi nevadilo, že nemá moc peněz, ale jeho to žralo a teď dostal šanci to změnit. Taky že změnil. Za měsíc se k ní odstěhoval, a já už nemohla táhnout nájem za byt sama, tak jsem si našla tohle skromnější bydlení. Chtěl, abychom zůstali kamarádi, říkal, že jsme se beztak už několikrát rozešli, no a teď je to tedy natrvalo, ale můžeme si pořád volat a psát, vždycky mi pomůže, když budu něco potřebovat. To bych si radši překousla jazyk než mu o něco říkat. Nenáviděla jsem ho tak, že bych ho fakt dokázala zabít, kdyby mi to prošlo a nemusela bych pak jít na dvacet let sedět. Takže jsem se rozhodla radši mu odpustit. Sepsala jsem si na papírek všechny křivdičky, kterých se na mně dopustil, spolu s tou největší – odchodem za tou zlodějkou, co mi ho vzala. Obřadně jsem papírek spálila nad záchodovou mísou a pronášela při tom: „Odpouštím ti, odpouštím ti.“ Jak jsem se snažila, aby to opravdu shořelo celé, plamen mi seškvařil chloupky na předloktí. Největší Vaškův hřích na papírku zůstal, tak jsem ho aspoň spláchla. Odpustit jsem mu nedokázala a užírala se nenávistí. Přihlásila jsem se na víkendový seminář „Objevte v sobě bohyni“, kde se ženy přišly naučit přijmout sebe sama, rozproudit čakry, vyladit auru do fialova a mít rády svůj menses. Lektorka nás naučila vytvářet si vizualizační koláže budoucího šťastného vztahu. Spousta starých lesklých časopisů, nůžky pro každou z nás, čtvrtka, na kterou jsme svou koláž nalepily. Já tam měla muže podobného Bradu Pittovi, s přívlastky hodný, věrný, zajištěný, svobodný, milující, vtipný, sportovec, s počtem předchozích sexuálních partnerek maximálně pět, minimálně jedna. Taky jsme si měly představit naše děti a jejich jména. Zklamalo mě, že z osmi žen, co jsme tam byly, chtěly všechny jednu holčičku a jednoho chlapečka (jako já)

26

MILOŠ URBAN

zit_jako_single_zlom.indd 26

11/07/19 11:10

a celá polovina si je pojmenovala Terezka a Honzík (včetně mě). Co jsme si měly vystřihnout z časopisů bydlení, je jasné. Šest tam mělo domek, jen dvě byt. Celou takto vytvořenou koláž jsme si měly vylepit doma na oblíbené místo, nejlépe podle zásad feng shui. Nalepila jsem ji zevnitř na záchodové dveře, abych si svou budoucnost mohla vizualizovat fakt často a postupně ji synchronizovat se svou menstruací. Minulý týden jsem to strhala a předala kontejneru k recyklaci. Namísto toho jsem si na záchod vylepila obrázky kabelek od Chanelu a botiček od Blahnika. Ne že bych na ně měla, ale ušetřím si aspoň na jednu kabelku a jeden pár bot. Zatím mám našetřeny dva tisíce tři sta, ale jestli mi zvednou zálohy za elektřinu, půjde to energetice. Od rozchodu s Vaškem (přesněji řečeno – od jeho odchodu) jsem zhubla a nemám nervy tak v cajku, jak bych potřebovala, ale na druhou stranu nejsem žádná Bridget Jonesová. Na fotkách, co dávám na FB a IG, vypadám skvěle, vlastně líp než ve skutečnosti. Sluší mi to až podezřele a žádostem o skutečné seznámení se jenom směju. Jím málo, o to víc piju – přes den vodu, večer střiky, ráno ženšen. O víkendech procházky v parku a fitko. V parku jsem vždycky pečlivě namalovaná a oblečená co nejlépe, možná i proto si mě nikdo netroufá oslovit. Ve fitku nosím termogatě, abych se co nejdřív přehřála a potila tuk. V posledních dnech si netroufám se před kýmkoli svléknout, aby neviděl moji ďubkovanou tvarohovou prdel, tím pádem už nikoho nebalím na pouhý sex. Jéžiš, se budu někomu cizímu ukazovat? To radši zhasnu. Evka mi říkala, že si to dělám sama, že jsem sama. Já jí na to, že jsem single, tenhle rozdíl už řešily větší mozky, než jsem já. Taky jsem jí řekla, že jsem v životě neviděla funkční rodinu. Mí rodiče jsou spolu dvacet devět let. Z toho se posledních deset nenávidí, alergičtí jeden na druhého, neumějí se ani slušně pozdravit. Máma má už řadu let milence, kterého známe všichni, já nevím, on ho snad zná i táta. Je to týpek z tiskárny, kde naši pracovali, má tři děti a po rozvodu ho manželka obrala o všechny peníze, jak už to dneska bývá. Máma mu sehnala sklepní „byt“ za tři tisíce měsíčně. Na Vánoce mu moje mladší ségra vozí řízky se salátem

S. Sin. Sing. Single

zit_jako_single_zlom.indd 27

27

11/07/19 11:10