doma
JaCkie de burCaovรก
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 3 3
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 4
29/06/2018 10:15
obsah 8 22 32 40 50 60 78 88 102 110 122 138 150 163 168 171 174 175
Kořeny a prostředí Nedostižná krása a optické klamy Svět plný tužeb Od poustevníka k madridskému dandymu Vpád do Paříže Na prahu surrealismu Fascinace, fantazie a finance Já jsem surrealismus „Táboření“ v Americe Náboženské a politické proměny Gala – vzdělanost, duch a suverenita Nesmrtelnost a smrt Odkaz Salvadora Dalího Časová osa Poznámky Rejstřík Vybraná bibliografie / Poděkování Poděkování za obrazovou dokumentaci
p ř e d c h o z í l is t
Detail průčelí Divadelního muzea Salvadora Dalího ve Figueres
př edchozí strana
Salvador Dalí doma v Port Lligatu, listopad 1957
n ás l e d uj í c í s t r a n a
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 5 5
Dalího dům v Cadaqués
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 6
29/06/2018 10:15
303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 7
29/06/2018 10:15
8
SALVADOR DALÍ DOMA
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 8 8
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
„To nejlepší na Dalím jsou jeho kořeny a receptory. Kořeny, které sahají do hlubin země a čerpají z ní živiny jako sukulenty.“ Gilles Néret 1
KOŘENY A PROSTŘEDÍ
Port Lligat při západu slunce
(detail), 1959, olej na plátně, 58,5 × 76,5 cm, soukromá sbírka
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 9 9
Salvador Dalí II2 se narodil 11. května 1904 v pozoruhodném kraji Alt Empordà, který ho zcela pohltil. Stopy jeho rodiny jsou zde patrné po několik generací. Tento krásný a dramatický kout světa vytvaroval vítr tramontana, který pravidelně duje rychlostí necelých třináct kilometrů za hodinu. Chvějící se borovice shlížejí v této části Katalánie ze strmých útesů na Středozemní moře. Přísná a drsná tramontana vytesala jak krajinu, tak místní lidi. Svým uměleckým rukopisem popsala sněhem pokryté vrcholky Pyrenejí, po staletí ovlivňovala obyvatele tohoto kraje, a některé přivedla až k sebevraždě. Říká se, že to byla právě tramontana, kvůli níž jsou Emporďané pověstní svou nesmlouvavostí, s níž neústupně čelí tváří v tvář větru.Také Salvador Dalí zdědil tyto rysy po svém otci a jeho předcích, umělcův dědeček dokonce prchl ze zákeřné Empordy do Barcelony3. Žádný jiný vítr však nedovede být tak romantický jako tramontana. Jen ona dokázala vytvořit tak fascinující obrazce na hranici halucinace a vtisknout je do díla Salvadora Dalího. Tramontana a eroze stvořily malebné pobřeží v lůně skalnatého přírodního zázraku, jakým je
Národní park Cap de Creus. Právě v tomto nejvýchodnějším cípu Katalánie trávil malý Salvador Dalí nekonečné hodiny touláním, aby v duchovním spříznění s krajinou spřádal geologický sen. Světlo na tomto místě má zvláštní schopnost oživovat barvy a přímo před zraky diváka jim dodává na dramatičnosti. Dokonce i člověka bez fantazie může tento přírodní ráj inspirovat, zvláště nádherné skalní útvary, připomínající zvířata, ptáky a surrealistické symboly. To je to místo, které bezpochyby přivedlo Dalího už v útlém věku k zálibě ve dvojakosti a v přeludech. Na tomto místě je opravdu možné pochopit, proč právě toto prostředí tolik ovlivnilo tak hluboce imaginativního a sugestibilního člověka, jakým byl Salvador Dalí. Při příležitosti prvního uvedení dokumentárního filmu Tajný život Port Lligatu. Dům Salvadora Dalího v červenci 2017 řekl Montse Aguer Teixidor, ředitel Nadace Galy a Salvadora Dalíových: „Tento dům s ateliérem byl pro umělce a Galu útočištěm v samém srdci jediné krajiny, do níž skutečně patřil: Port Lligat, Cadaqués
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
a Cap de Creus. Krajiny, která malíře formovala a stimulovala. Dokonce si troufám říci, že mu vtiskla jeho identitu. Dalí se s ní zcela ztotožnil.“4 Pokud by se však události odvíjely jinak, Dalí by se možná ani nenarodil ve Figueres, hlavním městě kraje Alt-Empordà, a možná by netrávil prázdniny svých snů v Cadaqués, okouzlujícím přímořském městečku poblíž svého budoucího domova v Port Lligatu. Stopy Dalího předků z otcovy strany lze vysledovat v kraji Empordà. Farní záznamy v Liers, městečku proslulém čarodějnicemi, uvádějí, že jacísi Dalíovi tam žili již na konci 17. století. Dřívější záznamy byly zničeny ve španělské občanské válce, takže netušíme, zda tam jeho předkové nesídlili ještě dříve.5 Víme však, že umělec s rostoucí intenzitou objevoval ve svém nitru zvláštní nadpřirozenou moc. Svému příteli Carlosi Lozanovi, který mu od roku 1969 stával i modelem, řekl: „Moje kouzlo tě bude vždy chránit.“6 Později ve svém životě vytvořil svou vlastní interpretaci tarotu, kde zpodobnil sám sebe jako kouzelníka.7 Domněnku, že příjmení Dalí je arabského původu, bral Dalí jako fakt. Dalího předkové po meči byli většinou dělníci, kromě několika kovářů včetně umělcova prapradědečka Pera Dalího Raguera. Na přelomu 19. století přesídlil Perův starší bratr Silvestre Dalí Raguer z Llers do 64 kilometrů vzdálené rybářské vesničky Cadaqués. V roce 1817 jej tam následoval i Pere, který se po ztrátě své první ženy oženil s Marií Cruanyesovou. Narodily se jim tři děti: Pere, Cayetano a Salvador. Salvador přišel na svět v roce 1822, v roce 1843 se oženil s Franciscou Viñasovou. Manželství bylo údajně bouřlivé. V roce 1847 se z tohoto manželství narodil Aniceto Ramundo Salvador a 1. července 1849 Gal Josep Salvador, Dalího dědeček. Ve svých dvaceti letech, v roce 1869, žil Gal s Teresou Cusí Marcó, vdanou paní z Roses, která byla o pět let starší než on, a s její dcerou Catalinou Bertou Cusí. O šedesát let později v roce 1929 se osud opakoval, když slavný vnuk potkal svou životní lásku Galu, o deset let starší vdanou ženu. V roce 1870 zdědil Gal v Cadaqués v ulici Carrer de Call 321 zchátralý dům po své matce a založil dopravní podnik – linku mezi Cadaqués a Figueres. Propojil tak dvě nejdůležitější místa v životě budoucího umělce. Hospodářství v Cadaqués bylo v 19. století postaveno především na produkci solených ryb a vína. Místní ančovičky byly žádané obzvlášť v Římě. V 1873 však napadly vinice empordského kraje ve velkém mšice zvané fyloxera (tomuto druhu mšice se říká také mšička révokaz – pozn. red.) a veškerá úroda byla zdevastována. Cadaqués vzhledem k odlehlé poloze a množství skrýší ve formě jeskyní a průsmyků v Costa Brava
10
dole
Čluny kotvící
v Cadaqués na pobřeží Středozemního moře níže
Surrealistické
stromy, vytvarované větrem tramontana
n ás l e d uj í c í s t r a n a
Salvador Dalí v Cap de Creus, 1958
SALVADOR DALÍ DOMA
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 10 10
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 11 11
KOŘENY A PROSTŘEDÍ
narodil 23. ledna 1874 a roku 1881 se Gal rozhodl přestěhovat se i s rodinou do Barcelony. Podle rodinné legendy byl hlavním důvodem stěhování útěk před větrem tramontana, který Gal považoval za velkou hrozbu pro své duševní zdraví. Kromě toho Barcelona nabízela mnohem slibnější prostředí pro tak ambiciózního muže, jakým Gal bezesporu byl. Jeho syn Salvador mohl díky přesídlení začít od září 1882 studovat jednu z nejlepších středních škol ve městě. Galova nevlastní dcera Catalina Berta se v roce 1883 přivdala do vlivné právnické rodiny Serraclarasových. Gal začal obchodovat na barcelonské burze, ale uprostřed osmdesátých let 19. století se mu přestalo dařit a přišel o majetek. Značná finanční ztráta a rozvíjející se stihomam jej dohnaly až k sebevraždě – 10. dubna 1886 se pokusil skočit
11
již dříve přirozeně vybízelo k pašování, které se nejvíc rozmohlo právě po zničení vinic. V nedalekém přímořském městečku Port de la Selva, které je odvěkým rivalem Cadaqués, se traduje: „Cadaqués je plné podomních obchodníků s tabákem, pašeráků, dobrých námořníků a zlodějů.“8 Mnohem později se i sám umělec zapletl do vážného skandálu s paděláním. Svou slabost pro „vše, co je pozlacené a velkolepé, vášeň pro luxus a oblibu orientálních oděvů“9 přičítal svému arabskému původu a věřil, že pochází z Maurů. Galovi a Terese se 25. července 1871 v Cadaqués narodilo první dítě – Aniceta Francisca Ana, která bohužel roku 1872 zemřela. V témže roce 25. října porodila Teresa chlapce jménem Salvador Rafael Aniceto, budoucího umělcova otce. Jejich poslední potomek, Rafael Narciso Jacinto, se
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
12
SALVADOR DALÍ DOMA
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 12 12
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
z balkonu, v čemž mu zabránila policie. O šest dní později sebevraždu dokonal skokem do atria, kde na místě zemřel. Bohužel se mu nepodařilo uniknout osudu, před nímž uprchl z Cadaqués v domnění, že jej tam zanechá. Sebevražda se stala rodinným tajemstvím.10 Rodiny se ujala Teresina dcera Catalina s manželem, u nichž mohli chlapci zůstat, dokud nedostudovali. Teresa žila u dcery až do své smrti v roce 1912. V roce 1888 Salvador odmaturoval a odešel studovat práva na barcelonskou univerzitu, kde roku 1893 promoval. Poté začal pracovat na částečný úvazek u Serraclarasových a současně vyhotovoval písemnosti pro pozemkový úřad. Stejně jako bratr však hledal celoživotní jistotu, a tak začal, nejspíš pod vlivem otcova odkazu a katalánských kořenů, studovat na notáře. V roce 1898 se neúspěšně ucházel o několik notářských míst. Jeho přítel a bývalý spolužák Josep „Pepito“ Pitxot Salvadora nabádal, aby při hledání zaměstnání zamířil do Figueres, prosperujícího katalánského města a hlavního města kraje Alt Empordà. Pepito se přistěhoval do Figueres v roce 1900 po sňatku se svou vlastní tetou Angelou, která tam zdědila dům. Údajně to byl právě on, kdo přivedl rodinu Dalíovu zpět do Alt Empordà. V životě Salvadora Dalího, a dokonce i po jeho smrti, hráli důležitou úlohu i další členové rodiny Pitxotových. Antoni Pitxot (1934–2015), malíř a blízký přítel, se stal prvním ředitelem Divadelního muzea Salvadora Dalího, na jehož návrhu se také podílel. Díky otcovým láskyplným vzpomínkám na rodný bílý dům poblíž cadaquéského kostela bylo město Figueres lákavým místem, kde mohl začít
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 13 13
svou kariéru. Bylo totiž nejblíže Cadaqués. První pokus stát se notářem ve Figueres byl neúspěšný, toto místo získal až 7. června 1900. A tak se otec Dalího šťastným řízením osudu rozhodl, že se vrátí do kraje svých předků. Nové zaměstnání mu také umožnilo, aby se oženil se svou snoubenkou Felipou Domènech i Ferrés. Byli oddáni 29. prosince 1900 v Barceloně.11 Felipa byla o dva roky mladší než její manžel a cit pro umění měla v krvi i v genech. Dědeček této krásné barcelonské dívky byl vynikající umělecký řemeslník Jaume Ferrés, proslulý svým krámkem s uměleckými předměty. Byl prvním Kataláncem, který pracoval s želvovinou. Felipa záhy otěhotněla a 12. října 1901 porodila Salvadora I, umělcova staršího bratra. Ten však 1. srpna 1903 v necelých 22 měsících zemřel, dle úředních záznamů na střevní infekci. Existují však i jiné teorie, podle nichž šlo buď o deformitu vyvolanou pohlavní chorobou, již na matku přenesl otec, nebo o meningitidu, která mohla vzniknout poté, co otec dítě uhodil. Žádná z těchto teorií se však nepotvrdila.12 Když Dalí senior viděl, jak hluboce je jeho manželka sklíčená, rozhodl se, že společně odjedou někam daleko. Truchlící manželé odcestovali k jezeru v Requesens na úpatí Pyrenejí, na něž shlíží hora Canigou. Je to vyhlášené svaté místo v Katalánii, které bývá považováno za bránu do jiných dimenzí.13 Katalánští poutníci se sem každoročně přicházejí modlit za to, aby vítr tramontana opět odvál nemoci z empordského kraje. Právě zde hledali manželé po ztrátě dítěte útěchu a klid. Vzhledem k tomu, že Felipa Dalíová porodila „druhého Salvadora Dalího“ za devět měsíců a deset dní po smrti prvorozeného syna, lze předpokládat, že se také modlila za to, aby znovu otěhotněla a měla tentokrát zdravého potomka. Salvador Felipe Jacinto Dalí y Domènech, jenž se později proslavil jako Salvador Dalí, spatřil světlo světa 11. května 1904 v 8.45 hodin večer v prvním poschodí elegantního modernistického domu ve Figueres, kde manželé Dalíovi bydleli a v přízemí měl umělcův otec kancelář.14 Chlapec své jméno chápal jako životní poslání, které naplní
KOŘENY A PROSTŘEDÍ
Kostel sv. Petra ve Figueres
13
př edchozí strana
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
ve světě umění. Tušil totiž, že jej jeho jméno předurčuje, aby se stal spasitelem španělského výtvarného umění. Salvador se totiž překládá jako „spasitel“. Nikdy se nedovíme, zda by se Salvador Dalí narodil, kdyby osud nevzal rodičům jeho mladšího bratra v tak útlém věku. Velký tvůrce až příliš dobře vnímal, za jakých okolností se narodil, a kdykoli mohl, využíval to ve svůj prospěch. Přitom se však nemohl zbavit pocitu, že je náhradou za prvního Salvadora. Když mu bylo pět let, zavedli ho rodiče k hrobu zesnulého bratra a sdělili mu, že je jeho převtělením. Tato informace na něho zřejmě velmi zapůsobila. Mohl to být prvotní spouštěč pocitu dvojakosti, který sehrál klíčovou roli v jeho umělecké tvorbě a významně ovlivňoval jeho veřejný i soukromý život. Sdělení, že je reinkarnací svého zesnulého bratra, dle všeho otevřelo stavidla jeho představivosti nekonečným možnostem. Jeho sestra Anna Maria ve svých pamětech z roku 1949 nicméně vylíčila jejich dětství jako idylické. Dalího životopis Tajný život Salvadora Dalího zachycuje podivuhodné předivo vzpomínek, které nejsou vždy pravdivé a jsou okořeněny bohatou obrazotvorností. Je to spletité tkanivo, jež ponechává na čtenáři, aby hádal, co je a co není pravda a které části jsou pouhými výmysly autorovy bezuzdné imaginace. Ian Gibson, autor ambiciózního biografického díla Život Salvadora Dalího14 předem varuje, že Dalího autobiografii nemáme považovat za důvěryhodný zdroj. Dalího dílo je však autentickým záznamem toho, jak umělec vnímal a představoval si jednotlivé aspekty svého života včetně míst a lidí, kteří v něm sehráli důležitou roli. Meredith Etherington-Smithová, autorka životopisné knihy Dalí, konstatovala, že „navzdory jeho zmatkům i jemu samotnému čas od času prosvítá skrz oblaka obrazotvornosti realita […] obzvlášť když popisuje své mládí v Cadaqués. Mládí bylo natolik klíčové pro jeho představu o vlastním bytí a pro formování jeho osobnosti, že je ani nedokázal dostatečně zkreslit, aby realita zůstala skryta.“15 V Tajném životě Salvadora Dalího umělec prohlašuje, že má nitroděložní vzpomínky. Prostředí, které popisuje, bylo „božské, byl to ráj… Už tehdy bylo v mých očích veškeré moje potěšení a okouzlení a tou nejúžasnější a nejpozoruhodnější vizí byla dvě vejce usmažená na pánvi, ale bez pánve. Toto je pravděpodobně příčina zmatků a emocí, které jsem pociťoval celý život v přítomnosti tohoto odvěkého fascinujícího obrazu na pomezí halucinace. “16 Ať už opravdu věřil této vzpomínce, nebo to byl jen barevný výplod jeho představivosti, vejce se stalo jedním z oblíbených motivů jeho tvorby během celého jeho uměleckého vývoje. Tento dalíovský symbol kombinuje kontrast
14
nahoře
Felipe Domènech
i Ferrés, Dalího matka v roce 1910
n ás l e d uj í c í s t r a n a
Salvador Dalí Cusí, umělcův otec v roce 1910 (vlevo),
Salvador Dalí II. kolem roku 1911
SALVADOR DALÍ DOMA
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 14 14
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
KOŘENY A PROSTŘEDÍ 15 303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 15 15
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
tvrdého vnějšku a měkkého vnitřku s pocity naděje a lásky. Dalí byl natolik posedlý symbolickým významem nitroděložního prostředí, že později při navrhování rekonstrukce svého domu s ateliérem zamýšlel ozdobit střechu obrovskými bílými vejci jako alternativní balustrádou.17 Již od narození se těšil výsadnímu postavení a byl zahrnován péčí a obdivem. Je pochopitelné, že matka po ztrátě prvního Salvadora svého druhého syna přehnaně ochraňovala. „Kromě zákazu vstupu do kuchyně jsem měl povoleno dělat, cokoli se mi zlíbí. Do osmi let jsem se jen tak pro zábavu v posteli pomočoval. Byl jsem doma absolutním vládcem. Nic pro mě nebylo dost dobré. Můj otec i matka mě zbožňovali.“18 Během dospívání byl chlapcův vztah k dominantnímu otci stále komplikovanější a náročnější, i přes to, že otec všestranně podporoval jeho umělecký talent. Zbožňující matka i služky Salvadora rozmazlovaly, takže svým temperamentem vždy dosáhl toho, co chtěl. „Odjakživa jsem přesně věděl, co očekávám od svých smyslů, což však neplatí pro mé city, které jsou jemné a prchavé jako mýdlové bubliny. Proto jsem, obecně řečeno, nikdy nebyl schopen předvídat hysterický a nesmyslný průběh svého chování, a tím méně konečný výsledek svých činů, jejichž prvním ohromeným divákem jsem často byl já sám.“19 Felipa dovedla svou roli obdivující matky k dokonalosti a každý nový den synova života začínala otázkou: „Miláčku, co chceš? Miláčku, co si přeješ?“ (Cor qué vols? Cor qué desitges?). Dalším důležitým členem domácnosti byla chůva Llúcia. Byla to laskavá, trpělivá žena, měla v krvi katalánský folklor a zpívala katalánské
16
ukolébavky jemu i jeho sestře Anně Marii, která se narodila 6. ledna 1908. Po celý svůj život Dalí velmi experimentoval jak v umění, tak ve stylizaci do osobnosti, kterou přijal za svou, ale nikdy nezapřel své katalánské kořeny. Katalánský temperament je přirozeně tvořivý, plný energie a nalézá zalíbení ve vydělávání peněz. Již ve 13. století se Katalánci živili převážně jako obchodníci a kupci a představovali protipól aristokratických budovatelů impéria, koloniálních Španělů. Katalánci se podobají spíše obyvatelům Languedocu ve Francii než Španělům20, přičemž jejich neodmyslitelným charakteristickým rysem je ironie. Město, kde se Dalí narodil, bylo rušné. V roce 1878 začaly do Figueres jezdit první vlaky, což byl významný počáteční impulz pro rozvoj místní ekonomiky. Město se rozšiřovalo a rostl počet jeho obyvatel, který v roce 1900 dosáhl 10 714 lidí. Díky tomu, že leží na okraji krásné pláně Alt Empordà, ocitá se i ve výhodné poloze na křižovatce silnice z Barcelony do francouzského Roussillonu a komunikace, která vede z empordského pobřeží k podhůří Pyrenejí. Je tak místem, kam zasahuje vliv západoevropské kultury. Figueres bylo hlavním městem kraje Alt Empordà, historicky tudíž hlavním střediskem hospodářských a obchodních aktivit. Pláň Empordà byla pro Dalího „nejkonkrétnějším a nejobjektivnějším kusem území na světě“.21 V době Dalího narození poznamenala Figueres, stejně jako celou Katalánii, modernistická architektura. Ve městě postupně vyrostla řada krásných modernistických staveb, mezi nimiž byl i nájemní dům, kde se malíř narodil: Casa Puig, Carrer Montuoriol 6 (dnes 20). Dům postavil
SALVADOR DALÍ DOMA
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 16 16
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 17 17
KOŘENY A PROSTŘEDÍ 17
Salvador Dalí, okolo roku 1906
v roce 1898 vyhledávaný architekt Josep Azemar i Pont. Obytná část, kde žila rodina, se nacházela v prvním patře Casa Puig, které bylo propojeno vnitřním schodištěm s místnostmi otce Dalího v přízemí, pouhých 50 metrů od elegantní barcelonské ulice La Rambla. Byt rodiny Dalíovy se pyšnil velkou terasou po celé délce domu s výhledem do krásné zahrady, jejímž majitelem byl markýz de la Torre, místní aristokrat. Na této terase chovala Felipa kanárky a hrdličky a zdobila ji květinami (nardem pravým, který si tehdy oblíbil její manžel) a liliemi v květináčích. Dalího babička a jeho svobodná teta se v roce 1910 přestěhovaly do horního patra, ale v bytě jeho rodičů trávily hodně času. Vztahy s jeho sestrou Annou Marií byly dobré. „Můj cit k ní bylo cosi jako blouznivá něha, která vzrůstala od té doby, co jsem ji nakopl.“22 Sestra se objevovala v mnoha jeho raných malířských dílech jako první modelka a múza. Jejich otec se obdivuhodně přizpůsobil životu ve Figueres a svému postavení, které ve městě zaujímal. Kdysi za studentských let na univerzitě v Barceloně s bratrem vehementně podporovali katalánský federalismus a nyní našel nový prostor pro tyto vášnivé projevy v klubu Sports Figuerense poblíž své kanceláře a rodinného domu. Netrvalo dlouho a tento korpulentní společenský muž se stal prominentním členem liberálního klubu, kde si každý večer liboval v živých politických debatách. Rodina se velmi spřátelila s obyvateli bytu v mezaninu, kteří Dalího fascinovali. Matasovy pocházeli z barcelonské provincie a přistěhovali se z Buenos Aires se svými třemi dětmi. Dalí obdivoval jejich elegantní životní styl, popisoval tuto rodinu ve své autobiografii jako „argentinskou rodinu jménem Matas, kde jedna z dcer, Ursulita, je vyhlášená kráska“.23 V jejich bytě „jsem byl zbožňován, jako bych byl doma. Každý den okolo šesté v přijímacím pokoji s vycpaným čápem sedávala u monumentálního stolu skupinka úchvatných stvoření s andělskými vlasy a argentinským přízvukem a pila maté, podávané ve stříbrné kalabase, která kolovala od úst k ústům.
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
v l e vo
Dům Casa Puig
v Carrer Monturiol 6
ve Figueres, umělcově rodišti n ás l e d uj í c í s t r a n a
Rodina Dalí v Cadaqués: služka, umělcova matka
a otec, Salvador, Caterina,
Anna Maria a babička Anna da l š í n ás l e d uj í c í strana
18
Cadaqués
SALVADOR DALÍ DOMA
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 18 18
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 19 19
KOŘENY A PROSTŘEDÍ
Ve Španělsku se slaví Vánoce 24. prosince, ale pro děti je nejdůležitější předvečer svátku Tří králů 6. ledna, kdy dostanou dárky. Ve svém životopise Dalí vzpomíná: „Na svátek Tří králů jsem dostal mezi nesčetným množstvím dárků třpytivý královský kostým – zlatou korunu, vykládanou velkými topasy, a hermelínovou pelerínu. Od té doby jsem téměř nepřetržitě žil přestrojen do tohoto kostýmu.“25 Záliba v převlecích jej provázela po celý život a jeho vzhled musel vyvolávat u jeho méně privilegovaných spolužáků dramatické reakce.
19
Tato orální promiskuita mě obzvlášť dráždila a jitřila ve mně pocity morálního znepokojení, které již byly odleskem diamantů žárlivosti.“24 Silné emoce v mladém umělci probouzely také vánoční svátky. Protože Dalíovi měli část rodiny v Barceloně, udržovali kontakt se Serraclarasovými a až do roku 1912 k nim každoročně přijížděli trávit svátky. Mladý Salvador se na Vánoce velmi těšil, protože věděl, že dostane obrovské množství dárků, a jeho napjaté očekávání někdy končívalo zklamaným záchvatem vzteku.
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 20
29/06/2018 10:15
303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 21
29/06/2018 10:15
22
SALVADOR DALÍ DOMA
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 22 22
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
„Uspokojoval jsem svoji touhu po světle a barvách, prožíval jsem parné, slunečné dny, maloval jsem jako šílený, pokoušel jsem se předávat dál nedostižnou krásu moře a pobřeží, bičovaného sluncem.“ Salvador Dalí, 13 let 1
NEDOSTIŽNÁ KRÁSA A OPTICKÉ klamy
Fantomův vagon (detail), 1933, olej na desce,
19 × 24,1 cm, Divadelní
muzeum Salvadora Dalího
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 23 23
Ve figuereské měšťanské škole byl Dalího upravený zjev předmětem neúprosného srovnávání se spolužáky. Umělec to zajímavě popisuje ve svém životopise: „Jako jediný jsem nosil námořnický oblek s emblémem, vyšitým silnou zlatou nití na rukávech, a s hvězdami na čapce. Jako jediný jsem měl tisíckrát pročesané vlasy a voněl jsem parfémem, který musel ostatní děti provokovat. Přicházely si jedno po druhém přičichnout k mé privilegované hlavě.“2 Učitel Esteve Trayter někdy Dalího zval po vyučování do svého bytu, což bylo místo, které na mladého umělce silně zapůsobilo. „Toto místo pro mě zůstává tím nejzáhadnějším ze všech míst, která utkvěla v mé paměti.“3 Učitelova sbírka byla magickou pokladnicí, v níž se mísily objemné zaprášené svazky v obrovské knihovně s „rozmanitými a nesourodými předměty“.4 Tato pokladnice obsahovala také „gigantický růženec, který by se stěží dal nosit […] vyřezaný z pravého dřeva z Olivetské hory“,5 sušenou žábu, kterou Trayter střídavě nazýval „moje žákyně“ (le meva pubilla) a „moje tanečnice“ a používal ji
k předpovědi počasí, jeho první obrazy z Ruska a „velkou čtvercovou krabici, která byla středobodem všech mých extází“. Tato krabice byla „jakési optické divadlo“,6 které proměňovalo „jeden obraz v jiný nenapodobitelným způsobem, srovnatelným pouze s metamorfózami tzv. hypnagogických obrazů, které se nám vybavují ve stavu ,polospánku‘. Bylo to v tomto podivuhodném divadle pana Traiteho [Traytera], kde jsem uviděl obrazy, které mě měly po zbytek života co nejintenzivněji inspirovat. Byl to obzvláště obraz ruské dívenky.“7 V Tajném životě Salvadora Dalího umělec tvrdí, že dívka na obraze je Gala, jeho budoucí žena a múza. „Byla to Gala? Jsem si jist, že ano.“8 Samozřejmě musíme mít na paměti, že životopis byl napsán v roce 1941, kdy už s Galou dvanáct let žil. Optické klamy a symboly se vyskytovaly v představách mladého Dalího často. Když mu bylo pět, uviděl brouka, z něhož zůstal pouze krunýř, protože ho snědli mravenci. Mravenci byli jedním z nejčastějších motivů jak v jeho malířském, tak ve filmovém díle. Byli jednak symbolem
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
smrti, rozkladu, pomíjivosti a hniloby, kterých se začínal bát, a jednak obrazem jeho sexuálních tužeb. Trpěl také iracionálním strachem z kobylek od té doby, co je po něm spolužáci házeli. Kobylky se staly jedním ze symbolů, jež nejčastěji používal, když chtěl vyjádřit strach, prázdnotu nebo destrukci. Přátelé Dalíovy rodiny, Pitxotovi, hráli velmi důležitou roli ve vztahu mladého Salvadora k místu, které bylo kulisou mnoha událostí téměř po celý jeho život. Bylo to Cadaqués, malebná rybářská vesnice, kde se narodil jeho otec. Umělec později o Cadaqués řekl: „V této ideální, fantastické vesnici jménem Cadaqués jsem prožíval jako vždy nádherné časy; tam u Středozemního moře jsem uspokojoval svoji touhu po světle a barvách; prožíval jsem parné, slunečné dny, maloval jsem jako šílený, pokoušel jsem se předávat dál nedostižnou krásu moře a pobřeží, bičovaného sluncem.“ Antonia Gironés, matka Pepita Pitxota, který byl blízkým přítelem otce Dalího, měla silný smysl pro podnikání. Na přelomu 19. a 20. století si pronajala letní byt v Cadaqués a rozhodla, že rodina by tam měla vlastnit nějakou nemovitost. Koupila mys zvaný Es Sortell, který byl tehdy pustý, a nechala tam postavit skromný dům s půdorysem ve tvaru písmene L podle návrhu Miquela Utrilla, malíře a rodinného přítele. Pepito, který našel zálibu v zahradničení, vytvořil na tomto nehostinném pozemku nádhernou exotickou zahradu. Během dalších let byl dům postupně rozšířen. Pitxotovi byli známí svým uměleckým cítěním, a tak netrvalo dlouho a do Cadaqués se začali sjíždět bohémové. Do Es Sortell jezdila také rodina Dalíova, a tak se Salvadorův otec vrátil na místa, kde prožil prvních devět let svého života, ke svým kořenům. Záhy zatoužil po vlastní nemovitosti.Toto přání mu pomohl splnit opět jeho dobrý přítel Pepito. Dalí si u moře v Es Llané pronajal a přestavěl stáj, která patřila Pepitově sestře Marii. Dnes mnoho lidí považuje Cadaqués za nejkrásnější vesnici na Costa Brava. Mladý umělec se do Cadaqués a jeho okolí zamiloval natolik, že s ním přímo splynul až v jakési metamorfóze. Nenasytně hltal podněty, stejně jako housenka požírá samu sebe. Jakmile se dostatečně nasytil, jako by se metaforicky zavěsil hlavou dolů na větev, změnil se v hedvábný zámotek, aby se z něj nakonec stal motýl. Zde nacházel všechnu uměleckou inspiraci, kterou potřeboval. Později říkal, že je „lidskou inkarnací této primitivní krajiny“ coby „živoucí nukleus“. Poté co poznal Cadaqués a Národní park Cap de Creus a vytvořil si k nim velmi silný vztah, nemohl se během celého školního roku dočkat léta, aby se opět mohl vrátit na místa svých inspirací –
24
nahoře
Gala Éluardová
Dalíová rozená Elena
Ivanovna Diakonovová, okolo roku 1910.
n ás l e d uj í c í s t r a n a
Dva pohledy na dům rodiny Dalí v Port Lligatu
SALVADOR DALÍ DOMA
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 24 24
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 25 25
NEDOSTIŽNÁ KRÁSA A OPTICKÉ KLAMY
tak je možné dostat se k tomuto drahokamu severovýchodního výběžku Katalánie. Neuvěřitelné světlo na tomto místě okolní krajinu dokonale přetváří. Skalnaté pobřeží dramaticky kontrastuje s kobaltově modrými vodami, které jako náhrdelník obepínají Cadaqués s jeho úzkými klikatými uličkami a typickými břidlicovými střechami. V létě slunce vrhá odlesky na třpytící se azurově modré moře, ozařuje lodě hemžící se v zátoce a dopadá na vesnický barokní kostelík obklopený běloskvou-
25
která vnímal jako spiritualitu samu. Salvador Dalí intenzivně vnímal propojení prostředí se svou vlastní uměleckou podstatou. Toto pouto bylo tak silné, že si někdy připadal jako jeho součást. Právě tato krajina a katalánské kořeny jsou klíčem k Dalího dílu.10 Není těžké pochopit, proč si Dalí zamiloval Cadaqués a okolí Národního parku Cap de Creus. Kdysi bylo Cadaqués přístupné pouze od moře, a dokonce i dnes je třeba absolvovat náročnou cestu po pobřeží s nádhernými panoramaty. Jen
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
cími domy, od nichž se šíří vůně kvetoucích lián bougainvillea. I dnes se můžeme vydat klikatými uličkami rybářské vesnice, jejíž zákoutí Dalí objevoval a obdivoval od útlého mládí až do zralého věku. Všímal si i nejmenších detailů, což se později projevilo v jeho pověstné preciznosti. Co se může jevit netrénovanému „nedalíovskému“ oku jako bezvýznamná maličkost, vnímal Dalí určitě jinak. Ve své tvorbě často přetvářel tyto místní detaily do esenciálních prvků. Azurově modrá, klidná krajina s pitoreskním nábřežím se v zimě proměňuje v úplně jiný obraz. Bukové aleje podél zdí tvoří větrolamy proti tramontaně, která může nepřetržitě zuřit až deset dní.
26
Když začnou kvést keře, pestře zbarvené květiny v zahradách na kraji vesnice kontrastují se stříbrozelenou mozaikou olivovníků. Dalí olivovníky obdivoval, psal o nich v sedmém ze svých 50 tajemství kouzelného řemesla. „Musíš vědět, mladý malíři, že sedmé tajemství tvého umění spočívá v empatii a antipatii tvé sítnice, v potravě, kterou jí skýtáš. Musíš ji co nejčastěji obklopovat podnětným prostředím, které má sítnice ráda […] Je to olivovník v kontrapunktu s myrtou, který svým neustálým chvěním hladí tvoje oči, skládaje třpyt do stříbřité mozaiky, skýtající tvé sítnici vydatnou potravu umožňující vyvolat záchvěvy vzpomínek. Ať už máš oči otevřené, nebo zavřené, všechno, co se před nimi
dole
Skalnatá krajina
Národního parku Cap de Creus
n ás l e d uj í c í s t r a n a
Záliv v Cadaqués za větrného listopadového dne
SALVADOR DALÍ DOMA
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 26 26
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:15
malíř, který maloval ve stylu impresionismu. S mladým Dalím se setkal v Cadaqués v roce 1910. Pitxotovy obrazy na šestiletého Dalího zapůsobily a inspirovaly jej. Pitxot (1872–1925) byl dobrým přítelem Pabla Picassa, který byl o devět let mladší než on. Vystavoval v roce 1899 ve slavné barcelonské Els Quatre Gats (známá kavárna a kabaret – pozn. red.) hned po Picassově samostatné výstavě. Picassa také přivedl do Cadaqués, a to v roce 1910. Téhož roku vytvořil mladý Dalí svůj první známý obraz nazvaný Krajina poblíž Figueras (Figueras je katalánský tvar pro Figueres). Obraz namaloval olejovými barvami na pohlednici o rozměrech 14 x 9 cm. Jasně ukazuje,
27
NEDOSTIŽNÁ KRÁSA A OPTICKÉ KLAMY
objeví, bude zářivější – každý okamžik bude bohatší, krásnější, úsměvnější a euforičtější.“11 Cadaqués hluboce ovlivnilo a inspirovalo nejen Dalího, ale také Pabla Picassa, Reného Magritta, Henri Matisse, Alberta Einsteina, Federica Garcíu Lorcu, Thomase Manna, Mana Raye a řadu dalších. Na mladého umělce působila nejen úchvatná krajina Cadaqués. Významný vliv na něj měla i Pitxotova rodina, která mu ukázala cestu k možnostem tvůrčí práce. V létě pořádali Pitxotovi klavírní koncerty, přičemž jejich klavír stál na mořském útesu v Es Sortell. Klavír se později stal motivem některých Dalího obrazů. Jeho prvním učitelem byl Ramón Pitxot, katalánský
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 27 27
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:16
že chlapec měl vrozený talent a na jeho věk vyvinutý cit pro proporce a barvy. Uměl používat různé tahy štětcem k vyjádření pohybu a hloubky. Namaloval oblohu tak tenkou vrstvou, že pohlednice místy prosvítala. Ačkoliv je toto dílo převážně impresionistické, může odkazovat i na jeho raný instinktivní zájem o surrealismus, který se jako hnutí rozvinul až asi o deset let později. Místní krajina se otiskovala do buněk a smyslů umělce, když postupně rozvíjel svůj talent. V roce 1910 učinil jeho otec pro Dalího život klíčové rozhodnutí. Počínaje podzimem 1910 zapsal svého syna na Křesťanskou bratrskou kolej. Křesťanští bratři byli francouzský řád a vyučovali své předměty ve francouzštině, což přivedlo Dalího k frankofilství. Během šesti let, které tam strávil, se naučil mluvit výborně francouzsky,
28
i když se silným katalánským přízvukem. Výtvarné umění bylo zahrnuto do osnov. Dalí nezmiňuje jméno svého učitele, ale v článku z roku 1927 uvádí jeho radu „namalovat něco dobře a vůbec malovat dobře spočívá v nepřetahování čáry“, což považoval za dobrou a užitečnou radu. Také ve svém životopise se odvolává na jeho názory. „Vidím dva cypřiše z okna třídy č. 1 v Křesťanské bratrské škole ve Fiqueras, ve škole, která bezprostředně následovala po mých domněle škodlivých zkušenostech ze studia u pana Traiteho. Okno, které sloužilo jako rám pro moje vidění, bylo otevřené jen odpoledne, kdy jsem se mohl plně oddat přemítání o proměnlivém světle na dvou cypřiších a současně o prodlužujícím se, mírně zvlněném stínu geometrické architektury naší školy; v určitém okamžiku těsně před západem
SALVADOR DALÍ DOMA
303202_TRANS_001-176_DaliAtHome_CZ.indd 303202_INT_001-176_DaliAtHome_UK.indd 28 28
06/06/19 17:13 29/06/2018 10:16