Můj stát
© Martin Velíšek (text), 2019 © Milan Starý (ilustrace), 2019 © Lenka Wollmann Jehlíková (grafická úprava), 2019 © Dny české státnosti, o. p. s., 2019 © Euromedia – Pikola, 2019 ISBN 978-80-7617-849-6 (Euromedia Group, a. s.) ISBN 978-80-904980-4-4 (Dny české státnosti, o. p. s.)
Martin Velíšek Milan Starý
Můj stát Putování za českými prezidenty
6
ÚVOD
Kniha vznikla z iniciativy obecně prospěšné společnosti
Dny české státnosti jako součást dlouhodobého projektu
MŮJ STÁT. Naším cílem je hledat odpovědi na otázky, co je česká státnost, kdo ji reprezentuje, co ji symbolizuje, a především usnadnit dětem orientaci v současném světě.
www.dnyceskestatnosti.cz www.mujstat.cz
7
8
ÚVOD
Prezident. To slovo jistě znáte...
Určitě jste ho už slyšeli. A i když pochází z francouzštiny, používá se všude na světě, i u nás. A co znamená? Podle nejvyššího zákona naší země, ústavy, je prezident hlavou státu, republiky. Prezident stojí v jejím čele vlastně podobně, jako v čele království stojí král. To, že je prezident hlavou státu, hezky ilustruje fakt, že ve školách visí jeho portrét, tedy vlastně jeho hlava. Bez hlavy by ale žádné tělo nemohlo fungovat. Je-li prezident hlavou státu, jsme my všichni jeho tělem. A aby to všechno dobře fungovalo, je fajn, když si hlava s tělem a naopak rozumí. Prezidenta bychom si měli vážit. A prezident by si měl na oplátku vážit svého národa. Je to totiž zvláštní, ale prezident není z výkonu své funkce zodpovědný. Existuje ale morální odpovědnost, vzájemná úcta. A tu má samozřejmě vůči celému národu, vůči všem občanům země. Nakonec ono to tělo přece tu hlavu nosí. V naší zemi je dnes prezident volen v přímé volbě. To znamená, že ho volí všichni plnoletí občané. Prezidentem České republiky se může stát pouze občan naší země. Navíc mu musí být alespoň 40 let. Prezidenta volíme na pět let, i když dříve tomu tak vždycky nebylo. A nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. I v tomhle ale existují mezi prezidenty výjimky. Od vzniku samostatného Československa v roce 1918 se během sta let v naší zemi vystřídalo jedenáct prezidentů. Jedenáct mužů, doposud žádná žena. Měli jsme dva prezidenty Antoníny a dva Václavy. Někteří z nich předtím, než se stali prezidenty, byli vězněni. A jeden z nich se do vězení dostal na konci svého prezidentování. Dva ve funkci prezidenta zemřeli. Někteří byli vysocí, jiní spíše menší. Měli jsme prezidenty brýlaté i bez brýlí, kuřáky i nekuřáky. Všichni měli svou rodinu, kamarády, prožívali starosti i radosti, měli své zlozvyky, přednosti, koníčky... Je jasné, že prezident je totiž nakonec také člověk jako vy či já. A žádný z nich si nejspíš v dětství nepomyslel, že se stane prezidentem. Tak co když to jednou bude také někdo z vás?!
9
Jak se Eliška a Tomáš potkali na Hradčanském náměstí Elišku a Tomáše už samozřejmě znáte. O tom nikdo nepochybuje! Už jste s nimi přece absolvovali dvě výjimečné výpravy, jednu za státními symboly a druhou za českými patrony. Možná se tedy po dalším dobrodružství nestýská jen jim, ale i vám!
Eliška nosí ráda culíky. Když si je rozpustí, má vlasy až do pasu. Je stejně stará jako Tomáš. Bráška na ní mámí příběhy o bílém lvu a Eliška mu slíbila, že až povyroste, vezme ho za lvem s sebou a seznámí je. No jo, ale kdy se se lvem uvidí?
10
Tomáš je čím dál tím zvědavější. O brýlích a věku mluvit nemusíme – to už znáte. A co jeho kocour? Poslední dobou nějak zlenivěl, myslí si Tomáš. To by se bílému lvu nestalo! Chtělo by to nějakou výpravu… A dějepis? V tom je teď Tomáš nejlepší ve třídě.
11
12
13
14
15
Tomáš Garrigue Masaryk
„Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.“
1
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk byl prvním československým prezidentem. Dodnes ho vnímáme jako prezidenta nejvýznamnějšího. Zasloužil se totiž o samostatný československý stát, vzniklý na troskách rakousko-uherské monarchie, jejíž součástí české země do té doby byly. Byl proto nazýván prezidentem Osvoboditelem. V délce zastávání prezidentské funkce je rekordmanem, úřadoval nejdéle ze všech dosavadních prezidentů! Zajímavé je, že Masaryk byl celkem sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru. Ale nikdy ji nezískal…
NAROZEN:
PŮVODNÍ POVOLÁNÍ:
7. března 1850
vyučený kovář, univerzitní profesor
ZEMŘEL:
14. září 1937
MANŽELKA:
Charlotte manželství 1878–1923 ZNAMENÍ:
Ryby DĚTI:
5
NÁRODNOST:
DCERY: Alice, Eleanor, Olga SYNOVÉ: Herbert, Jan
česká
V PREZIDENTSKÉM ÚŘADĚ:
14. 11. 1918 – 14. 12. 1935 18
CHARAKTERISTIKA
Osobní charakteristika
Oblíbené jídlo
Prezident Masaryk byl důstojný a vážený muž. Bojoval za pokrok a moderní společnost postavenou na mravních principech. Ctil svobodu a také rovnoprávnost mezi mužem a ženou. Měl na svou dobu vysokou postavu a nosil bílé vousy. Masaryk se udržoval do pozdního věku v dobré tělesné kondici. Ještě jako osmdesátiletý jezdil na pravidelné vyjížďky na koni.
Prezident vyznával v jídle střídmost. Říkal, že i žaludek, stejně jako ruce či nohy, si potřebuje odpočinout, a ne se dřít do úmoru. Měl rád škubánky, krupicovou kaši, ale ze všeho nejvíce prý švestkové knedlíky s mákem. Od své ženy Charlotty převzal zvyk snídat ovesnou kaši. Ke stáru zavrhl alkohol. Měl však rád černou kávu a často si ji dopřával. Pil také bílou kávu, tedy teplé mléko s trochou kávy.
Prezidentský automobil Když se stal Masaryk prezidentem, nebyly ještě automobily zdaleka rozšířeným dopravním prostředkem. Na ulicích byste je potkávali spíše výjimečně. Stále se jezdilo kočáry. Náš pan prezident ale dával přednost modernímu automobilu. Vystřídal jich hned několik, například české značky Laurin & Klement S 200 nebo Praga Grand, automobil luxusní výbavou i cenou. Vůz Hispano-Suiza 25/100 HP byl vyroben licenčně v Plzni, ale jeho původ byl ve španělské Barceloně. Tento velmi luxusní vůz používali většinou králové, šlechtici nebo významné osobnosti. Vůz pro prezidenta stál 280 000 korun. Za tuto částku se dalo koupit i několik domů! Posledním vozem, který Masaryk používal až do své smrti, byla Tatra 80. Byl to největší a nejdražší model této automobilky. Prezident vlastnil vůz s plátěnou stahovací střechou a poznávací značkou P-24 284.
19
1
Tomáš Garrigue Masaryk
Profesor prezidentem Tomáš Masaryk se narodil 7. března roku 1850 pravděpodobně v Hodoníně jako Tomáš Jan. Pocházel z chudé rodiny.
Jeho otec Jozef, původem Slovák, pracoval jako panský kočí. Matka Terezie byla panská kuchařka a pocházela z Moravy, z Hané. Po absolvování obecné (základní) školy v Hustopečích nastoupil na reálné gymnázium v Hustopečích a později ve Strážnici. Gymnázium ale nedokončil. Chudí rodiče chtěli, aby se Tomáš vyučil a začal brzy vydělávat. Vypravil se tedy do učení na zámečníka do Vídně. Odtud se ale předčasně vrátil domů a v Čejči vstoupil do kovářského učení. Nakonec však znovu nastoupil na gymnázium, tentokrát na německé v Brně. Po sporu s tamním ředitelem školu opustil a s rodinou svého podporovatele, policejního ředitele Antona Le Monniera, v jehož rodině působil od svých 15 let jako vychovatel dětí, odjel v roce 1869 znovu do Vídně. Dokončil zde Akademické gymnázium a od roku 1872 pokračoval na filozofické fakultě. V roce 1876 začal studovat na univerzitě v německém Lipsku, kde se seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigue, a 15. března 1878 se Masaryk s Charlottou v New Yorku vzali. Masaryk si ke svému jménu připojil i jméno své ženy. Brzy nato se manželé vrátili do Evropy, do Vídně. Masaryk se stal tzv. soukromým docentem na zdejší univerzitě, což znamenalo, že neměl nárok na plat, a tak finanční
20
situace mladých manželů nebyla růžová. Ve Vídni se jim narodily první dvě děti, Alice a Herbert. Další tři děti, Jan, Olga a Eleonora, se už Masarykovým narodily v Praze, kam se rodina v létě roku 1882 přestěhovala. Masaryk zde získal placené místo profesora filozofie na české univerzitě. Tady se také začal angažovat v politice. Posléze byl dokonce zvolen poslancem do celorakouského parlamentu ve Vídni a o něco později do českého zemského sněmu. Masaryk byl věřící člověk, ale vystupoval proti náboženským pověrám, obhajoval vědecký přístup ke zkoumaným problémům. Zasazoval se také za rovnoprávné postavení žen nejen v rodině, ale i ve společnosti. Na začátku 1. světové války odjel Masaryk do zahraničí. Postupně dospěl k názoru, že pro český a slovenský národ bude lepší, budou-li usilovat o samostatnost. Tím se stal pro Rakousko-Uhersko vlastizrádcem a byl na něj vydán zatykač. Celou válku prožil v cizině, ve Švýcarsku, Francii, v Anglii, Rusku či USA. Díky jeho úsilí bylo Československo uznáno západními mocnostmi a Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem Československé republiky. V této funkci setrval necelá čtyři funkční období až do roku 1935, kdy abdikoval. Dne 14. září 1937 na zámku v Lánech zemřel.
ŽIVOTOPIS
Nenávist lidí kvůli svým názorům zažil Masaryk i v souvislosti s takzvanou hilsneriádou. Mladého židovského muže Leopolda Hilsnera v roce 1899 obvinili a odsoudili za vraždu dívky Anežky Hrůzové. Masaryk se Hilsnera zastal a snažil se, aby případ nebyl vnímán jako rituální vražda. Tyto úvahy považoval za nehodné rozumně uvažujícího moderního člověka. Byl za to vystaven ostrým útokům, a to i ze strany svých studentů. Vysloužil si tehdy posměšnou říkačku: „Zasloužil bys, Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku!“ Houpačkou byla myšlena šibenice. Studenti mu dokonce kameny rozbili okna bytu. Masaryk v jednu chvíli zvažoval i odchod z Čech, ale jeho žena ho přesvědčila, aby zůstal.
V Praze bydlel prezident Masaryk v bytě na Pražském hradě. Bylo ale třeba ještě vybrat letní sídlo. Prioritami byly krátká vzdálenost od Prahy, stav budovy, reprezentativnost a samozřejmě cena. Do užšího výběru se dostaly zámky v Průhonicích, ve Smečně, Brandýse nad Labem a Lánech. Nakonec vyhrály Lány. V dubnu 1920 byl schválen speciální zákon o letním sídle prezidenta a pak už nic nebránilo tomu celou věc zrealizovat. V roce 1921 koupila vláda lánský zámek za 25 milionů korun od šlechtického rodu Fürstenbergů. Další 3 miliony stála rekonstrukce. Stavební úpravy vedl Masarykův hradní architekt slovinského původu Josip Plečnik. Prezident Masaryk zde poprvé nocoval 11. srpna 1921.
21