Ven
z bludiště
Spencer Johnson M.D.
„To nemohu uvěřit!“ řekla Alenka. „Nemůžete?“ řekla Královna útrpně. „Zkuste ještě jednou. Vdechněte zhluboka a zavřete oči.“ Alenka se zasmála. „To není nic platno zkoušet,“ řekla, „člověk nemůže věřit nemožnostem.“ „To jste asi neměla dosti cviku,“ řekla Královna. „Když jsem byla ve vašich letech, cvičila jsem to každého dne půl hodiny. Božínku, někdy jsem věřila až i šesti nemožnostem před snídaní.“ – LEWIS CARROLL (překlad Jaroslav Císař)
Představivost je důležitější než vědomosti. Vědomosti jsou omezené. Představivost obepíná svět. – ALBERT EINSTEIN
Poznámka o vzniku knihy Ven z bludiště
Příběh Kam se poděl můj sýr? původně vytvořil dok tor Spencer Johnson, aby se tak vypořádal se složi tým životním obdobím. Po letech, kdy se o svou baj ku dělil s ostatními a viděl, jak moc druhým lidem pomáhá v životě i v práci, zpracoval příběh do krát ké knížky. Během šesti měsíců od vydání dosáhlo Spencero vo krátké podobenství přes milion výtisků a v prů běhu pěti let se náklad vyšplhal na 21 milionů. V roce 2005 Amazon ohlásil, že knížka Kam se poděl můj sýr? je jeho historicky nejprodávanějším titulem. Za několik let si Spencerova oblíbená klasika našla cestu do domovů, společností, škol, kostelů, armády i do sportovních týmů. V mnoha cizích ja
Ven z bludiště / 8
zycích se rozšířila po celém světě. Její čtenáři a fa noušci tvrdí, že moudrost, kterou v knížce našli, jim pomohla v kariéře, obchodu, ve zdraví i v manžel ství. Má univerzální půvab. Jenže Spencer měl pocit, že některé otázky stále nejsou zodpovězeny. „Mnoho lidí, kteří si přečetli původní příběh,“ psal v poznámkách k tomuto pokračování, „chtělo vědět proč a jak. Proč se někdy v době změn adap tujeme a daří se nám dobře, zatímco jindy nikoliv? A jak se můžeme v měnícím se světě přizpůsobit rychleji a snadněji, abychom byli šťastnější a úspěš nější a zároveň dokázali říct, co pro nás ‚úspěch‘ zna mená?“ Spencer měl pocit, že odpověď na tyto otázky nejlépe najde a vyjádří, když příběh o sýru posune o krok dále. Knížka Kam se poděl můj sýr? ukázala svým čte nářům cestu, jak se přizpůsobit změnám v životě i v práci. Kniha Ven z bludiště nám teď dává nástroj, který nám pomůže se na tuto cestu vydat a nejen se při způsobit změnám, nýbrž i změnit svůj osud.
Předmluva
Od Emersona Johnsona, Austina Johnsona a Christiana Johnsona
Jsme nesmírně rádi, že se chystáte tuto knížku si přečíst. Už od útlého věku náš tatínek rád hledal cesty, jak lidem pomoci. Jako náctiletý založil plaveckou školu, aby pomohl dětem ze sousedství naučit se plavat. Jako mladík se stal chirurgem a potom ob jevil, že jeho pravou vášní je psaní. Měl tak pocit, že poslouží většímu množství lidí. Moc nám chybí a jsme neuvěřitelně hrdí na jeho příspěvek světu. Sám často a po celý život používal slova a aforis my z tohoto příběhu. Když mu byla zjištěna rakovi na slinivky, tato slova a aforismy mu předtím, než zemřel, pomohly spatřit chorobu v novém světle.
Ven z bludiště / 10
Daly mu nástroj, jak změnu, které čelí, přijmout s láskou a vděčností. Na konci příběhu jsme připojili dopis, který na psal v konečném stadiu své nemoci a který podle nás ilustruje míru, do níž tyto myšlenky ve svém životě používal. Doufáme, že se vám kniha bude líbit, a přejeme vám jen to nejlepší. Rodina Johnsonova červenec 2018
Seminář Chicago
Jednoho svěžího podzimního dne se setkala skupi na lidí na dalším týdenním semináři ohledně rozvo je podnikání. Byla to jejich poslední lekce a měli si přečíst knížku Kam se poděl můj sýr?, krátký příběh o dvou postavičkách Leňovi a Beňovi, z nichž každý reagoval na změnu úplně jinak. Dennis, který seminář vedl, si vyžádal pozornost třídy. „Tak jo, začnu s jednou otázkou: Kdo mi, kruci, odnesl ten sýr a co s tím uděláme?“ Studenti se zasmáli. Dennis je sice uměl uvolnit, ale oni věděli, že když přijde na podnikání, mívá dů ležité postřehy. Začali knížku probírat. Někteří tvrdili, že si z to
Ven z bludiště / 12
ho příběhu hodně vzali, jak z pracovního, tak i ze soukromého pohledu. Jiní ale měli otázky. „Já to přizpůsobení změně chápu,“ řekl Alex, kte rý pracoval v technologickém oboru. „Jenže snáz se to řekne, než udělá. Jak přesně to máme udělat?“ Mia, lékařka, souhlasila. „Některé změny vypa dají v pohodě. Ale jiné mi zase přijdou hodně těžké.“ „A moje práce se jenom nemění,“ dodal Alex. „Vypadá to, že úplně mizí.“ „Já to mám stejně,“ ozvala se Brooke, která pra covala v nakladatelství. „Někdy mám pocit, že už nevím, v jakém oboru dělám.“ „Někdy mám pocit, že už nevím, čí život žiju,“ ře kl Alex. Ostatní se zasmáli. „Vážně,“ trval si na svém. „Hrozně moc se toho mění najednou. Já bych s tím sýrem pohnul, kdyby to šlo – ale padesát procent času ani netuším, kam se ten sýr vůbec poděl!“ Potom zvedl ruku mladík vzadu, Tim, a něco řekl. Dennis zvedl obě ruce, aby účastníky zarazil, a jakmile se všichni ostatní uklidnili, Tima požádal, aby svou otázku pro všechny zopakoval. Tim si odkašlal a zeptal se: „No a co Leňo?“ Alex se na mladého muže otočil. „Co je s ním?“
13 / Ven z bludiště
„Co se s ním stalo?“ chtěl vědět Tim. Jak se všichni k příběhu Leňa a Beňa vraceli, po kládali si stejnou otázku. „Chci to vědět,“ pokračoval Tim. „Protože upřím ně řečeno, Leňo je mi v tom příběhu nejbližší.“ „Beňo se podle všeho chytil a našel si cestu. Zato Leňo sedí sám a vykolejený ve svém prázdném domě. Přijde mi, že se to snaží vyřešit stejně jako Beňo, ale skončil ve slepé uličce. A strašně nerad to říkám, ale takhle to funguje i u mě.“ Napřed nikdo nic neříkal, ale pak se ozvala Mia. „Já ti rozumím. Takový mám ze svojí situace po cit i já. Já chci jít za sýrem, ale nevím, kde začít.“ Jeden po druhém si začali pomalu uvědomovat, jak všichni hluboce souzní s tím, co mladík právě řekl. V příběhu postava Beňa vyrazila ven a našla nový sýr. Změně se nebránil a vyšlo mu to, kdežto Leňo byl pořád ztracený. Tak se cítilo i mnoho studentů. Dennis o mladém muži a jeho otázce přemýšlel celý týden. Když se třída další týden zase sešla, řekl jim: „Hod ně jsem o vašich otázkách z minulého týdne přemýš lel, o tom, jak se Beňo změnil, zatímco Leňo ne, a co se mohlo stát potom.
Ven z bludiště / 14
„Myslím, že v tom příběhu je ještě něco víc, a chci vám to povědět.“ Místnost tak ztichla, že byste slyšeli mrknout myš. Všichni chtěli vědět: Co se stalo s Leněm? „Asi si pamatujete, co se v příběhu Kam se poděl můj sýr? událo,“ začal Dennis…
Původní příběh knihy Kam se poděl můj sýr?
Kdysi dávno v předaleké zemi žily čtyři postavičky, které běhaly bludištěm a hledaly sýr, který by je na krmil a učinil šťastnými. Byly to myšky Čmuchalka a Cupitalka a lidičkové Leňo a Beňo. Bludiště bylo labyrintem chodeb a komor, z nichž některé obsahovaly sýr. Byla tam však také tmavá zákoutí a uličky, které nikam nevedly. Jednoho dne všichni našli oblíbený sýr na konci chodby v sýrové stanici C. Pak se na to místo každý den vraceli a na tom lahodném sýru si pochutnávali. Netrvalo dlouho, a Leňo s Beněm si kolem sýro vé stanice C postavili celý svůj život. Netušili, odkud se sýr bere ani kdo ho tam dává. Prostě předpoklá dali, že tam bude navždycky.
Ven z bludiště / 16
A pak tam jednou nebyl. Když Čmuchalka s Cupitalkou viděly, že sýr je pryč, hned se vydaly hledat nový. Ne tak Leňo s Beněm. Lidičkové tam zůstali stát jako opaření. Jejich sýr je fuč! Jak se to mohlo stát? Nikdo je nevaroval! To nebylo správné! Takhle to přece nemá být! Rozčilovali se celé dny. Nakonec si Beňo všiml, že Čmuchalka a Cupital ka odběhly do bludiště, takže se rozhodl myšky ná sledovat a taky začít hledat nový sýr. „Někdy se všechno změní a už to nikdy není stejné,“ řekl Beňo. „Takový už je život! Život jde dál. A totéž bychom měli udělat my.“ A odešel. Po pár dnech se Beňo znovu ukázal v sýrové sta nici C s kousíčky nového sýra a trochu jich nabídl Leňovi. Jenže Leňo měl pocit, že mu tento nový sýr ne bude chutnat. Nebylo to, nač byl zvyklý. Chtěl svůj vlastní sýr zpět. Beňo se tedy váhavě sám zase vydal hledat víc nového sýra. A to bylo naposledy, co Leňo o svém příteli Be ňovi slyšel.
=
Nový příběh: Co bylo dál…
Leňo celé dny rozzlobeně pochodoval tam a zpátky po svém domě poblíž sýrové stanice C. Každý den čekal, že se objeví další sýr, a nemohl věřit vlastním očím, když se nic takového nedělo. Byl si jistý, že když vytrvá a počká si, věci naberou nový směr. Jenže nenabraly. A proč se Beňo nevrátil? Jak si tak Leňo rázoval tam a zpět, napadaly ho nejrůznější scénáře. Napřed si říkal: „On se vrátí. Bude tu co nevidět a všechno zas bude jako dřív.“ Jenže to „co nevidět“ už trvalo celé dny, a Beňo se pořád nevracel. Jak v něm znepokojení rostlo, začaly se Leňovy myšlenky stáčet jiným směrem.
Ven z bludiště / 18
„Zapomněl na mě.“ „Schovává se přede mnou.“ „Dělá mi to naschvál! Jak mě mohl můj kamarád takhle zradit?“ Ta poslední myšlenka Leňa rozzlobila, a čím víc se na ni soustředil, tím víc zuřil. Byl naštvaný, že ho Beňo nechal na holičkách, že je sýr pryč a že nic, co dělá, jeho situaci zatím ne zlepšilo. Nakonec se zastavil a zakřičel: „TO NENÍ FÉR!“ Vyčerpaný z neustálého pochodování a rozčílení se Leňo sesunul do svého oblíbeného křesla a zadu mal se. Co když se Beňo ztratil? Co když je zraněný nebo se s ním stalo ještě něco horšího?
19 / Ven z bludiště
Leňo se zapomněl zlobit a myslel jen na svého přítele a na děsivé věci, které se mu mohly stát. Po chvilce mu na mysli vytanula ještě další otáz ka. Namísto „Proč se Beňo nevrátil“ se začal ptát sám sebe: „Proč jsem nešel s ním?“ Kdyby byl s Beněm šel, věci by se možná vyvi nuly jinak. Možná by se Beňo neztratil. Možná by se mu nic hrozného nestalo. Možná by si teď spolu pochutnávali na sýru. Proč se nepohnul se sýrem tak, jak to udělal jeho kamarád? Proč s Beněm nešel? Ta otázka ho užírala, stejně jako když myška oku suje kousek sýra. A mezitím začal mít hlad jako vlk.
Ven z bludiště / 20
Leňo znovu vstal z křesla, aby si to zase mohl rá zovat tam a zpátky, a zakopl o něco na podlaze. Zve dl to. Poznal to, až odfoukl prach. Byl to starý majzlík. Vzpomněl si ten den, kdy držel majzlík v ruce, zatímco Beňo do něj bušil kladivem, dokud ve zdi sýrové stanice C neudělali velkou díru, když sýr hle dali. Skoro slyšel zvuk kladiva a dláta, jak se odráží od stěn místnosti. Cink! Cink! Cink! Rozhlížel se po podlaze, dokud nenašel i kladivo, a taky z něj odfoukl prach. Až do této chvíle si neuvě domil, jak už je to dlouho, co spolu s Beněm odešli sýr hledat. Stýskalo se mu po kamarádovi. A začínal mít tro chu strach. Celou tu dobu pořád čekal, že se objeví další sýr a Beňo se vrátí.
21 / Ven z bludiště
Jenže po sýru ani po Beňovi pořád nebylo ani stopy. Musel něco udělat. Už nemohl trčet doma a če kat. Musel vyrazit do bludiště a začít sýr hledat. Leňo se prohrabal věcmi, našel své staré tenisky a obul si je tak, jak to s Beněm dělávali, když kdysi sýr hledávali. Když si je zavazoval, dával si dohro mady, co všechno o své situaci ví. Věděl, že musí najít další sýr. Jestliže se mu to ne podaří, zemře. Věděl, že bludiště je nebezpečné místo plné tma vých zákoutí a slepých uliček. Musí být tedy velice opatrný. A hlavně také věděl, že je jenom na něm, jestli se mu to podaří zvládnout, najde další sýr a přežije. Byl na to sám. Všechno tohle si napsal na kus papíru, který si strčil do kapsy, aby na to nezapomněl.