Issuu

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 1

29.05.19 8:25

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 2

29.05.19 8:25

OBSAH Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Profil autorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kapitola 1: Hodnocení, známkování a zpětná vazba . . . .

Kapitola 2: Chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kapitola 3: Čtení a gramotnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kapitola 4: Speciální vzdělávací potřeba . . . . . . . . . . . . . . .

Kapitola 5: Motivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Kapitola 6: Paměť a vybavování z paměti . . . . . . . . . . . . . . 120 Kapitola 7: Jak ve třídě mluvit a klást otázky. . . . . . . . . . . . 141 Kapitola 8: Mýty o učení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Kapitola 9: Technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 Kapitola 10: Samostatné učení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 Příloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 3

29.05.19 8:25

Translated and published by Euromedia Group, a. s., with permission from Proprietor. This translated work is based on What Does This Look Like in the Classroom? Bridging the Gap Between Research and Practice by Carl Hendrick and Robin Macpherson. © 2017, John Catt Educational. All Rights Reserved. Proprietor is not affiliated with Euromedia Group, a. s., or responsible for the quality of this translated work.

WHAT DOES THIS LOOK LIKE IN THE CLASSROOM? BRIDGING THE GAP BETWEEN RESEARCH AND PRACTICE Copyright © 2017 Carl Hendrick and Robin Macpherson Illustrations © 2017 Oliver Caviglioli All rights reserved Translation © Pavla Le Roch, 2019 ISBN 978-80-7617-335-4

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 4

29.05.19 8:25

ÚVODNÍ SLOVO

V rámci naší společné snahy se vzdělávacím centrem EDUkační LABoratoř nekomerčně vydávat klíčová díla, která podporují učitele v jejich snaze učit efektivněji, se mi jako jedna z mnoha dostala do ruky i kniha What Does this Look Like in the Classroom: Bridging the Gap Between Research and Practice. Do výzkumu v pedagogice jdou miliardy dolarů a studie existují na všechny důležité aspekty vzdělávání. Pokud nebudeme přihlížet k těm, které nejsou metodologicky správné, tak dobře uvidíme, které intervence zvyšují efektivitu vzdělávání. Mnohem těžším úkolem je však přinést všechny poznatky učitelům, a především jim vytvořit prostředí a platformu, kde se s nimi mohou seznamovat, zkoušet je a diskutovat o nich s kolegy. A právě o tom je tato kniha. Autoři, Carl Hendrick a Robin Macpherson, oba zkušení učitelé, zpovídají nejznámější vědecké kapacity v oboru vzdělávání a diskutují s nimi nejen o jejich názorech, ale především o možnosti přenesení těchto názorů do denní učitelské praxe. Hned v první kapitole je společné interview s asi největší vědeckou učitelskou hvězdou současnosti, Dylanem Wiliamem, a mladou a ambiciózní Daisy Christodoulouovou (mimo jiné vítězka BBC University Challenge ve znalostech studentů), kde zjistíte nejen to, proč Dylan Wiliam lituje, že zavedl pojem „formativní hodnocení“ (formative assessment), ale i to, jak by je nazval dnes. Do hloubky rozebírají všechny aspekty nejdůležitější učitelské intervence – zpětné vazby, především v kontextu zapojení studentů a jejich motivace. Například se dozvíte, proč je stěžejní udělat ze zpětné vazby detektivku a jak může učitel dosáhnout lepšího výsledku a ušetřit přitom vlastní čas. Přestože je kniha souborem rozhovorů s akademiky, podařilo se autorům udržet ji ve velmi praktické rovině. Je plná konkrétních doporučení, která může pedagog hned zítra vyzkoušet ve své třídě. Vysvětluje, jak naučit děti správně se učit, a nabízí i řešení v podobě přizpůsobení výuky teorii kognitivní zátěže, která je podle Dylana Wiliama „nejdůležitější věcí vůbec, kterou by měl učitel znát“.

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 5

29.05.19 8:25

Kniha se věnuje i dalším klíčovým tématům: zlepšení chování žáků, používání telefonů ve školách, čtenářské gramotnosti i práci s žáky se speciálními potřebami. Rozebírá, jak musí vypadat skupinová práce, aby byla pro studenty opravdu přínosem, a také vyvrací hluboce zakořeněné mýty o některých vzdělávacích přístupech. Analyzuje výhody a nevýhody používání technologie ve třídě a rovněž to, že samostatné učení je ve skutečnosti něco jiného, než si studenti představují. Optimální využití knihy je stejné jako u předchozích námi vydaných publikací (Zavádění formativního hodnocení od Dylana Wiliama a Efektivní výukové nástroje od Paula Ginnise), publikace nabízí nespočet nápadů a podnětů pro vyzkoušení učiteli a následnou diskusi s kolegy. Přeji vám mnoho příjemných pocitů z úspěchů vašich i vašich studentů. Dr. Martin Roman, MA Effective learning and teaching Předseda správní rady PORG, o. p. s. Zakladatel a donátor projektu ctenipomaha.cz

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 6

29.05.19 8:25

Úvodní slovo

Most mezi výzkumem a praxí

My, učitelé, často přebíráme vzorce od učitelů, kteří nás během různých fází studia provázeli, a mnohdy až příliš spoléháme na svou intuici, pocity a domněnky. Je to však ta nejlepší cesta? Výzkumy, studie a data jsou pro nastavení směru vzdělávací politiky zásadní. Autoři publikace se ptají osmnácti současných předních odborníků na vzdělávání, jak přetavit to nejlepší z aktuálních výzkumů do efektivní praxe. Společně se zaměřili na témata jako chování, motivace, hodnocení nebo mýty o učení. Je to tak trochu boj. Na jedné straně stojí akademici a teoretici, na straně druhé praktici. A tyto dvě skupiny spolu mnohdy vůbec nekomunikují. Učitelé musí zvládat každodenní výzvy, které jim jejich práce přináší, a výzkumy, jež ve vzdělávání probíhají, pak mnozí nepovažují za užitečné či relevantní. Často mají dojem, že se mnohé výzkumy snaží zodpovědět otázky, na které se vlastně nikdo neptá. Nebo se v těch stovkách studií, které se nikoliv výjimečně ve svých závěrech vylučují, nedokážou vyznat či se jimi vůbec nechtějí zabývat. Obrovskou výhodou je, že otázky, jež v této knize zazní, vycházejí přímo od učitelů, řeší tedy témata, která je skutečně zajímají. Závěry odborníků poté stojí na relevantních výzkumech nebo na jejich vlastní praxi. Radí, do čeho má smysl investovat energii a které cesty jsou ztrátou času a většinou i motivace žáků. Učitelé mají rádi praktické tipy, které hned druhý den mohou využít ve své výuce. Absolvují desítky vzdělávacích seminářů a konferencí, z nichž se snaží do školy přinést různé inovace. Pokud se však rozhodne pro jakoukoli změnu ředitel, je potřeba ji konzultovat se všemi zaměstnanci školy a vysvětlovat ji i dalším zúčastněným, tedy žákům a rodičům. Každé změně by pak měla předcházet důkladná analýza a zvážení všech rizik. Nahodilé změny bez promyšlení velmi často nepřinesou kýžený výsledek a ve finále mohou mít na celý ekosystém školy negativní dopad. Před promyšlenou a na sebe navazující výukou stále více klademe důraz na jednotlivé metody. Příliš často na ně spoléháme a ve školách tak probíhají změny bez patřičné koncepce. Bývá to chyba i nekoncepčnosti vlády, která očekává změny ze dne na den, zatímco nám učitelům chybí dlouhodobá a jednotná vize,

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 7

29.05.19 8:25

jež je přijata napříč politickým spektrem. Co například taková frontální výuka? Stala se nepřítelem číslo jedna. Didaktický výklad však do výuky zcela bezpochyby patří. Dobrý učitel umí frontální výukou žáky zaujmout, dobrý učitel ale zároveň ví, co se děje ve třídě, činnosti má důkladně naplánované a zná roli každého zúčastněného. Dvě citace z publikace si neodpustím. „Dostali jsme se do situace, kdy si myslíme, že zpětná vazba a známkování je totéž,“ říká Daisy Christodoulouová v první kapitole, která se věnuje hodnocení, známkování a zpětné vazbě. A druhá je z kapitoly zaměřené na samostatné učení od Paula Kirschnera: „V určitých okamžicích dejte žákům volnou ruku, aby použili to, co jste je naučili, aniž byste neustále stáli před třídou a přednášeli; učitel, který to takto dělá, je jako stánek s rychlým občerstvením, místo aby byl jako michelinská restaurace.“ S oběma citacemi by myslím většina učitelů souhlasila. Je to však do určité míry právě ona teorie, kterou se touto publikací snažíme převést do praxe. Autorům se povedla úžasná věc, napsali totiž knihu, kterou ocení jak vedení školy, tak řadoví učitelé, stejně jako odborná veřejnost. Je to výjimečná publikace, jež poskytuje nejen bezprostřední praktické rady, ale i nový způsob přemýšlení o vývoji školství a vzdělávání, který je založen na kvalitním výzkumu. Michal Orság Ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř, z. s.

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 8

29.05.19 8:25

CARL HENDRICK HENDRICK CARL

AUTHOR PROFILE PROFIL AUTORA

NÁPAD NAPSAT TUTO KNIHU se pojí s jednou konkrétní událostí. Před pár lety jsem byl na konferenci o vzdělávání a navštívil jsem přednášku významného odborníka představujícího výzkum o tom, jak dochází k učení. Jeho řeč byla přesvědčivá, podložená pádnými fakty a poutavá, ale vtírala se mi jedna myšlenka: Tohle všechno je fascinující, ale co ve skutečnosti ve třídě funguje? V té době jsem byl učitelem na plný úvazek na prestižní škole v centru města, měl jsem za sebou polovinu doktorského studia pedagogiky a začínal jsem si všímat zajímavého jevu – čím víc jsem četl o výzkumech, jak to ve skutečnosti ve třídě chodí, tím jsem byl zmatenější. Způsob, kterým se učíme, jde nejen proti intuici, ale dokonce je často rozporuplný. Jak nám připomíná Niels Bohr, opak pravdivého tvrzení je mylné tvrzení. Ale protikladem hluboké pravdy může zrovna tak být jiná hluboká pravda. Jako učitel angličtiny1 jsem nejspíš dobře zvládal teoretičtější, abstraktnější studie popisující fungování třídy, a začal jsem se zajímat i o výzkumy z dalších oblastí, jako je kognitivní psychologie. Zjistil jsem, že mnohé z mých domněnek jsou zpochybňovány způsobem, který si žádá další zkoumání. Řada věcí, které jsem považoval za samozřejmé, pod tímto drobnohledem neobstály. Čím například může být, že žáci2 1 2

V českém kontextu se jedná o učitele českého jazyka. V souvislosti s angličtinou se má v této knize na mysli mateřský jazyk. V anglickém originálu publikace převažuje termín student, který má ovšem v angličtině širší význam než v češtině. V tzv. primary schools (5–11 let) jsou žáci označováni termínem pupils, na středních školách (secondary schools, 12–16, popř. až 18 let) termínem students.

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 9

29.05.19 8:25

se sice zapojují a soustředí se, a přesto nejsou schopni zapamatovat si látku, kterou jsme s takovým nadšením objevovali před pouhým týdnem? Proč některé hodiny probíhají tak hladce, a jiné se zvrtnou do chaosu? Proč trávím víc času tím, že rozstříhávám papíry s vytištěnými básničkami a vkládám je do obálek, než tím, abych je zevrubně pochopil? O pár let později jsem dostal skvělou pracovní příležitost a stal jsem se vedoucím výzkumu na své škole, kde jsem měl to štěstí potkat se s okruhem lidí v práci a na Festivalu vzdělávání, kteří mě přinutili opravdu se zamyslet nad svou učitelskou praxí. Tady se začal rodit nápad na knihu, která by předala otázky z přední linie učitelské praxe ke zpracování odborníkům v oboru. Jeden z kolegů, s nímž jsem měl to štěstí pracovat, byl Robin. Jeho vize a organizační dovednosti značným dílem přispěly k tomu, aby tato kniha vznikla. Kdybyste mi řekli před deseti lety, kdy jsem začínal učit, že napíšu takovouto knihu, nejspíš bych se zděsil. Tehdy jsem měl v plánu učit, abych si zajistil finanční prostředky a mohl napsat román, přestěhovat se do New Yorku a stát se jedním z těch nafoukaných estétů, kteří vysedávají po kavárnách, ťukají do klávesnice laptopu a přinášejí svědectví o tom, co jsem tehdy považoval za střed vesmíru (jako John Lennon jsem hluboce nesnášel fakt, že pocházím z Greenwich Village). Ale pak jsem poprvé vešel do třídy a něco se stalo. Mluvit o Shakespearovi před třídou plnou teenagerů pro mě byl silný zážitek doprovázený pocitem pokory, z jehož kouzla jsem se stále nevymanil. Jsem přesvědčen, že je tu mravní imperativ, který nám káže poskytnout třídě co nejlepší možné podmínky, v nichž mohou žáci, kteří nám byli svěřeni, prospívat. To znamená odmítnout všechno, co představuje plýtvání časem, a přijmout to, co znamená jeho nejlepší využití. Je těžké představit si jinou uznávanou profesi, která tak snadno odmítá fakta a drží se toho, co je pomíjivé a povrchní, jako je vzdělávání. I když nemůžeme díky

Jako „studenti“ jsou tedy v anglické terminologii označováni i žáci ve věku odpovídajícím druhému stupni české základní školy. Jelikož kniha se zaměřuje především na učitele ZŠ, používáme v textu převážně termín „žák“. Termín „student“ se vztahuje v české terminologii k frekventantům středních škol, popř. škol vysokých, pro něž je používán i termín „posluchač“ (pozn. red.).

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 10

29.05.19 8:25

shromážděným údajům a faktům nabídnout všechny odpovědi, můžeme alespoň naznačit určitý směr, abychom se vyvarovali slepých uliček a okrajových módních trendů a mylných informací, jakkoli dobře mohou být míněny. Většinou nemáme přístup k tomu, jak to ve třídě skutečně funguje, ale získané kvalitní závěry nám mohou posvítit na cestu a zaměřit pozornost na to, co dříve unikalo interpretacím. Jak říká slepý Gloucester králi Learovi, když se ho ptá, jak vidí svět: „Vidím to cítěním.“3 @C_Hendrick

V překladu Františka Ladislava Čelakovského (pozn. red.).

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 11

29.05.19 8:25

ROBIN MACPHERSON ROBIN MACPHERSON

AUTHOR PROFILE PROFIL AUTORA

ZAČÁTKY MÉ KARIÉRY byly zcela typické. Vystudoval jsem historii, stal jsem se učitelem dějepisu a rozšířil jsem svou aprobaci o politiku, moderní studia a angličtinu jako druhý jazyk na letních kurzech. Naprosto normální postup. Mým druhým zaměstnáním bylo učit na mezinárodní škole ve Spojených arabských emirátech, kde mě začalo zajímat pár dalších věcí. Především mě fascinovalo učit děti z celého světa – kulturní rozdíly v učení mě přiměly hlouběji se zamýšlet nad vlastním pedagogickým přístupem a motivací žáků. Měl jsem kolegy ze všech kontinentů, což mi otevřelo oči při vnímání rozmanitosti naší profese. Také jsem učil v programu mezinárodních maturit a poprvé jsem získal zkušenosti jako vedoucí oddělení historie a teorie poznání. Významnou součástí mého profesního rozvoje bylo také vedení týmu. Když jsem se vrátil do Velké Británie, můj vedoucí, Sir Anthony Seldon, se mě během pohovoru zeptal, na jaké knize pracuji. Napadlo mě, že se pomátl. Jsem učitel, copak mám čas psát knihu?! Tato myšlenka mě však neopustila, protože to bylo něco, co jsem chtěl vždycky udělat. Také jsem začal číst spoustu blogů, a kromě knih zaměřených na mou aprobaci jsem rozšířil svůj čtenářský zájem na knihy o učení a výzkumu. Jediné, co jsem od začátku své kariéry přečetl o učení, byla kniha The Learning Game (Učení hrou) od Jonathana Smitha. Teď jsem se snažil číst alespoň jednu dobrou knihu za pololetí. Také jsem se díky doporučení Jill Berryové (byla to jedna z mnoha moudrých rad, které mi poskytla) připojil na Twitter a začal sledovat rozsáhlou debatu o výzkumu a pedagogice bez příkras. Sám jsem moc netweetoval (popravdě jsem spíš ten typ, který se drží stranou), ale četl jsem s nadšením.

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 12

29.05.19 8:25

Druhá věc, která přispěla ke změně, bylo další jemné pošťouchnutí od Anthonyho Seldona, abych se zapojil do základního školení učitelů. Stal jsem se mentorem ve vzdělávacích programech pro doktorandy v pedagogice i pro začínající učitele a poté jsem se stal koordinátorem vzdělávání učitelů na naší škole. Když jsme se zapojili do programu pro zdokonalování škol (Teaching School Partnership4), dostal jsem možnost navštívit mnoho škol a seznámit se s mnohem širší škálou vzdělávacích problémů. Byla to vynikající zkušenost a myslím, že návštěva dalších škol je i nadále jedním z nejmocnějších – a nejméně nákladných – způsobů, jak pokročit ve svém profesním rozvoji. Tak tady mě máte, mezi psaním a editováním této knihy. Proč? Už ani nevím, kolik dní a hodin jsem strávil dohadováním s Carlem Hendrickem o známkách, zpětné vazbě, chování, kognitivní psychologii atd. Hodně se hádáme, ale naše spory jsou čím dál zábavnější. Myslím, že jsem konečně uznal Carlovy argumenty ohledně studie vyučovací hodiny (i když měl na své straně Dylana Wiliama, což není fér), ale budeme se dohadovat dál o všem, co se týká učení. Tato kniha je kvantovým skokem v mém vlastním vývoji a poznání. Vedení rozhovorů s velikány vzdělávání by prospělo každému, ale zvláště takovým lidem (jako jsem já), kteří zažívají ten otravný pocit, že se stále jako zelenáči dostali tak daleko jen díky spoustě štěstí a troše tvrdé práce. Ať už si o knize myslíte cokoli, dejte nám vědět. Mluvit, hádat se, smát se, plakat a znovu se hádat o učení je v podstatě náš největší koníček. Nebojte se zapojit. @robin_macp

Viz https://www.tsp.education (pozn. red.).

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 13

29.05.19 8:25

VĚNOVÁNÍ Tuto knihu věnujeme doktorce Joanně Seldonové, inspirativní učitelce, autorce a naší drahé kolegyni a přítelkyni.

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 14

29.05.19 8:25

INTRODUCTION ÚVOD CARL HENDRICK & &ROBIN CARL HENDRICK ROBINMACPHERSON MACPHERSON

TEACHERS HAVE BEEN GIVEN ANSWERS TO QUESTIONS UČITELÉ DOSTÁVAJÍ ODPOVĚDI NA OTÁZKY, THEY DIDN’T ASK. KTERÉ NEPOLOŽILI.

EFFECTIVE RESEARCH IS A FORM OF LIBERATION

ÚČINNÝ VÝZKUM JE FORMOU OSVOBOZENÍ: WHICH GIVES TEACHERS A RICHER VOCABULARY WITH POSKYTUJE UČITELŮMTHE BOHATŠÍ SLOVNÍČEK, S JEHOŽ WHICH TO NAVIGATE COMPLEX LANGUAGE OF THE CLASSROOM. POMOCÍ SE MOHOU VYZNAT V JAZYCE TŘÍDY. WHAT WE WANT IS FOR THE QUESTIONS TO LEAD TO

CHCEME, ABY OTÁZKY VEDLY K OTEVŘENÉ DISKUSI OPEN DISCUSSION AND INVESTIGATION, AND WE ADEFINITELY ZKOUMÁNÍ.WANT A ROZHODNĚ CHCEME VYHNOUT TO AVOID SE THIS JUST BEING ANOTHER CHAMBER. TOMU, ABYECHO TO BYLA JEN DALŠÍ HLUCHÁ OZVĚNA.

GOOD PROFESSIONAL LEARNING – LIKE RESEARCH –

TATO KNIHA NÁŠIMPROVE ZPŮSOB, PUPIL JAK NĚCO MÁLO BUT SHOULD NOTJEONLY OUTCOMES VRÁTIT. DOUFÁME, ŽE PRO VÁS BUDE PODNĚTNÁ, ALSO REDUCE TEACHER WORKLOAD PRAKTICKÁ A DODÁ VÁM ENERGII. THIS BOOK IS OUR WAY OF PUTTING A LITTLE SOMETHING BACK IN. WE HOPE YOU FIND IT STIMULATING, PRACTICAL, AND ENERGISING.

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 15

29.05.19 8:25

Co funguje ve třídě?

Karen přišla pozdě na první vyučovací hodinu. Kromě svého běžného týdenního rozsahu vyučovacích hodin, známkování a příprav strávila poslední týden četbou výzkumné literatury o tom, co motivuje žáky k rozvoji jejich potenciálu. Naplánovala soubor aktivit, aby posunula třídu od „fixního“ přemýšlení k více žádoucímu „růstovému“ nastavení mysli. Součástí hodiny je sledování videa o plasticitě mozku, skupinová diskuse o tom, co se žákům v životě nepodařilo a jak se z toho mohou poučit. Karen věnuje deset minut týdně podobným úkolům v průběhu celého školního roku a žáci na to reagují ochotou a zájmem. Přesto si všimla zásadního problému: nic z toho nevede k pozorovatelné změně v jejich postoji k učení či ve známkách. To, co Karen zažívá, je běžný problém mnoha učitelů ve třídách, který často plyne ze široké propasti mezi výzkumem a praxí. V posledních třiceti letech jsme se o žácích dověděli víc než za posledních tři sta let, a přesto stále zápolíme s tím, jak výzkum prakticky využít ve třídách. Víme například, že omezení pracovní paměti může negativně ovlivnit učení žáka v celé škále oblastí od chování k základnímu neporozumění. Ale jaký je z toho praktický užitek, když před sebou máte náročnou skupinu teenagerů během poslední páteční vyučovací hodiny? Ve své knize Inside/Outside: Teacher Research and Knowledge (Zevnitř/zvenčí: výzkum a poznatky učitelů) nastiňují Marilyn Cochran Smithová a Susan L. Lytleová základní problém naší profese, zejména existenci modelu účinného učení, kdy poznání je utvářeno zvenku dovnitř, a modelu zdokonalování škol shora dolů. Tvrdí, že učitelé jsou v procesu utvářejícím „dobrou praxi“ (good practice) pasivními účastníky a z hlediska výzkumu jsou tradičně vnímáni jako „objekty studie“: Primárním zdrojem poznání při zdokonalování praxe je výzkum třídního jevu, který lze pozorovat. Tento výzkum staví na perspektivě, která směřuje „zvenku dovnitř“; jinými slovy je veden téměř výlučně výzkumníky z univerzit, kteří jsou mimo každodenní školní praxi. (Cochran Smith, Lytle, 1992, s. 6)

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 16

29.05.19 8:25

Úvod

Popravdě, učitelé dostávají odpovědi na otázky, které sami nepoložili, a řešení k neexistujícím problémům. Například příprava obsahu vyučovací hodiny tak, aby odpovídala individuálnímu „učebnímu stylu“ žáků, se ukázala být ztrátou času (kterou měla řešit) a je dokladem toho, kolik času a energie se vyplýtvalo na přístupy nedostatečně podložené fakty či příslušnými závěry. Velká část výzkumu ve vzdělávání často vychází v obskurních časopisech, nedostupných učitelům a psaných omezeným či zbytečně složitým stylem. Jak nám připomíná Orwell: „Některé myšlenky jsou tak špatné, že v ně mohou věřit jen velmi inteligentní lidé.“ Aby měl výzkum vzdělávání dopad tam, kde je ho nejvíc třeba, měl by být přístupný, relevantní, a především uplatnitelný v praxi.

I tam, kde existují kvalitní výstupy studií, je klíčovým problémem jejich implementace. Ta se obvykle projevuje v podobě tiché pošty, kdy výzkumníci vyprodukují velmi kvalitní výzkum, ale než je přefiltrován do třídy, je chabou imitací své původní formy, ochuzenou o jakékoli praktické využití. Jak uvidíme v první kapitole, příkladem chybné implementace je způsob, kterým se často aplikovalo 17

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 17

29.05.19 8:25

Co funguje ve třídě?

formativní hodnocení Dylana Wiliama. Měl velmi malý dopad na výsledky žáků a obrovský vliv na pracovní zátěž učitelů. Dalším problémem je skutečnost, že výzkum vám může odhalit pouze to, co fungovalo v minulosti, a ne nutně to, co bude fungovat v budoucnosti. Bernard Loomis poznamenal, že „problém s výzkumem je, že vám říká, co si lidé mysleli včera, ne co si budou myslet zítra. Je to jako řídit auto pohledem do zpětného zrcátka.“ Jen proto, že se konkrétní intervence osvědčila u skupiny studentů psychologie v pregraduálním studiu v Kalifornii, neznamená, že tentýž přístup bude účinný u osmiletých žáků jednoho chladného listopadového rána v Liverpoolu. Zjišťujeme však, že v tom, jak se děti učí, pamatují si a jak poznatky používají, se častěji navzájem podobají, neliší se, a že to, co nyní shromažďujeme, je soubor „nejlepších tipů“ na účinnou praxi ve třídě. Tyto „nejlepší tipy“ by měly být součástí arzenálu každého učitele při efektivním plánování výuky, aby mohl svou praxi upravovat a zdokonalovat s ohledem na potřeby žáků a studentů. Mnozí zápolí s mylným přesvědčením, že výzkum vzdělávání je pouze nejnovějším souborem pergamenů, na nichž je napsáno, jak mají učit, ale při uvážlivém užití je účinný výzkum spíš formou osvobození: poskytuje učitelům bohatší slovník, s jehož pomocí se mohou vyznat ve složitém jazyce třídy. Je směšné, že navzdory milionům, které každý rok utrácíme za drahý profesní rozvoj, má mnoho učitelů stále velmi malou kontrolu nad tím, jak to v jejich třídách funguje, a často jsou pod vlivem toho, jaký přechodný výstřelek či nová iniciativa jsou zrovna v módě. Zhoršuje to navíc skutečnost, že značná část výzkumu vzdělávání pochází z oblasti sociologie a antropologie s velmi malým využitím pro učitele ve třídě. Věci se však mění a my začínáme být svědky vzedmutí nové vlny podpory pro používání „dobrých důkazů“ (good quality evidence) ve třídě na regionální i národní úrovni, kde mají těžce nabyté poznatky velmi reálné důsledky pro učitele, jako je Karen, tedy pro ty, kteří se snaží zlepšit svou praxi, jen nevědí, jak na to.

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 18

29.05.19 8:25

CÍL TÉTO KNIHY Začali jsme nápadem napsat knihu o přemostění propasti, ale váhali jsme. Pokud je cílem učitelů ve třídě smysluplně se zapojit do výzkumu, proč se jich nezeptat přímo? Než napíšeme několik kapitol o tom, co si myslíme, proč nespojit učitele, jako je Karen, s lidmi, kteří mají znalosti o výzkumu v dané oblasti? Osvědčilo se nám tu partnerství pro zdokonalování škol. Pracovali jsme se třemi strategickými partnery: s Institutem vzdělávání při University of Reading, s Institutem vzdělávání v Londýně a s Wokinghamskou federací škol. Dnes je v alianci devatenáct škol a jejich rozmanitost obstojně reprezentuje sektor jako takový, přičemž pokrývá základní a střední školy, školy založené na náboženské víře, mezinárodní, státní i soukromé školy a školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Rozeslali jsme všem výzvu, aby nám zaslali otázky v oblastech, které jsou uvedeny v názvech kapitol této knihy. Ty přicházely v e-mailech, přes Twitter a následně ve větším množství vyplynuly ze setkání, vedených předními odborníky ve vzdělávání. Poté jsme museli tyto otázky vyhodnotit a sjednotit. Pokládali jsme různé dotazy, které se týkaly podobných klíčových témat, jako je růstové nastavení mysli či používání mobilních telefonů ve třídách. Jiné otázky byly úžeji vymezené, ale nastolovaly důležité problémy. Většina se objevuje přesně tak, jak byly položeny, ale někde jsme je pozměnili, protože jsme se domnívali, že bude přínosnější či méně zavádějící položit otevřenější otázku. Poznáte, že otázky přicházely od začínajících i od zkušených učitelů, stejně jako od těch, kteří výzkumu rozumějí, i od těch, kteří nikoliv. Některé z těchto otázek se vám budou zamlouvat, jiné ne. Mysleli jsme si, že je důležité zachovat spíš autentický hlas učitele než podstatným způsobem měnit směr tázání či upřednostňovat ty, kteří o praxi založené na faktech už něco vědí. Chceme, aby otázky vedly k otevřené diskusi a zkoumání, a rozhodně se chceme vyvarovat tomu, aby to byla jen další hluchá ozvěna. 19

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 19

29.05.19 8:25

Co funguje ve třídě?

Poté jsme položili otázky dvěma odborníkům na každou oblast. Jediné vodítko, které jsme jim před rozhovorem dali, bylo, že čtenáři jsou učitelé (jako Karen), takže bude velmi přínosné, když budou uvádět praktické příklady. S každým byl záměrně veden individuální rozhovor. Pokud se v daném tématu shodují, můžete si být jisti, že jejich argumenty a rady jsou rozumné. Jestliže jsou v rozporu, pak uvidíte, že závěry nejsou černobílé nebo že problém je třeba dál zkoumat. Všimnete si také, že na některé otázky odpověděl pouze jeden z dotazovaných, protože ten druhý se necítil být na dané téma dostatečným odborníkem. Postačí říct, že náš respekt k těmto lidem nezná hranic – jsou to natolik čestní a skromní lidé, než aby se snažili působit jako odborníci v oblasti, kterou neovládají. Poskytovat učitelům zavádějící informace je to poslední, co by chtěl kdokoli z nás dělat, zejména je-li ústředním cílem této knihy ukázat učitelům správný směr v jejich hledání strategií, které skutečně fungují. Ke každé oblasti jsme napsali stručný úvod, abychom nastínili klíčové problémy a rámec debaty. Vědomě jsme se ve svém psaní a citacích vyhýbali striktně akademickému přístupu. Chtěli bychom totiž výzkum představit způsobem, který dává smysl učitelům v první linii; rozhodně přitom nejde o zjednodušení. Kapitoly a otázky v nich uvedené nemají být vyčerpávajícím výčtem, ale pouze odrazovým můstkem pro debatu a další zkoumání. Pokud učitelé budou o přestávce ve sborovně diskutovat o odpovědích na otázky, které je zaujaly, pak jsme splnili hlavní část svého poslání. Poněkud odlišná je kapitola o samostatném učení. V současné době jde o oblast, na kterou se zaměřuje zvláštní pozornost, a tento pojem je značně problematický. Proto jsme položili tytéž otázky všem osmnácti dotazovaným a jejich odpovědi jsou fascinující. Nejde o žádný mlhavý koncept, vynořují se tu témata a principy, které mohou být pro učitele využitelné v praxi. Přesto se na tuto oblast názory rozcházejí, což je odrazem potřeby důkladné reflexe, než tento koncept školy přijmou jako zastřešující strategii. Doufáme, že není sporu o tom, že všichni chceme, aby naši žáci opouštěli školu se schopností se samostatně a celoživotně učit. Jak toho dosáhnout v rámci kurikula, které je odrazem zrychlujícího se tempa zlomových externích zkoušek, je těžké říct. Doufáme, že to, co si přečtete v 10. kapitole, bude podnětem k zamyšlení, a to nejen pro ty, kdo utvářejí vzdělávací politiku. Závěrečné slovo je věnováno profesnímu učení. Věříme, že existuje několik klíčových principů dobrého rozvoje učitelů. Za prvé, učitelé by měli mít slovo v tom, co se učí, a neměli by být nuceni přebírat konkrétní cíle vybrané z plánu rozvoje celé školy a nic víc. Autonomie je zásadní, pokud chceme mít skutečně přemýšlivé učitele s notnou dávkou energie a pracovní morálky. Za druhé,

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 20

29.05.19 8:25

Cíl této knihy

dobré profesní učení by stejně jako výzkum nemělo vést pouze ke zlepšení výsledků žáků, ale také by mělo snížit pracovní zátěž učitele. Je třeba zefektivnit, co děláme, abychom pracovali efektivněji a nevydávali energii na zbytečnou činnost. Je tedy zásadní, aby profesní učení bylo základem pro zlepšení vaší praxe, a ne ztrátou času. Za třetí, jakýkoli seriózní rozvoj dovedností vyžaduje čas a má za výsledek hmatatelný přínos pro vaše žáky. Proto máme rádi čtení jako formu profesního učení, ať už jsou to blogy, nebo knihy, jako je tato. Pokud mají učitelé pomoci nasměrovat povahu a účel výzkumu, pak je čtení cestou vpřed. Nebylo by to skvělé, kdyby vás během studijního volna zavedl ředitel do dobré knihovny? Nemusíte číst každou řádku v této knize a nemusíte ani číst text v dané posloupnosti. Otevřete ji a čtěte na kterékoli straně, kde se píše o tématu, jež vás skutečně zajímá, a pak se nechte vést doporučeními k další četbě, jak uznáte za vhodné. Učení je nejlepší profesí na světě a přináší nám velké uspokojení. Tato kniha je, jak věříme, užitečným příspěvkem k práci našich souputníků. Doufáme, že pro vás bude podnětná, praktická a dodá vám energii.

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 21

29.05.19 8:25

Carl Hendrick, Robin Macpherson CO FUNGUJE VE TŘÍDĚ? MOST MEZI VÝZKUMEM A PRAXÍ Z anglického originálu What Does This Look Like in the Classroom? Bridging the Gap Between Research and Practice, vydaného nakladatelstvím John Catt Educational (JCE), 15 Riduna Park, Melton, Suffolk, IP12 1QT, UK ve Velké Británii v roce 2017, přeložila Pavla Le Roch Odborná redakce Květa Sulková, Michal Orság, Miluše Vondráková Redigovala PhDr. Dana Pokorná Jazyková korektura Zuzana Orságová Obálku upravil Jiří Rykl Ilustrace Oliver Caviglioli Odpovědná redaktorka Jana Kubínová Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 232 Ve spolupráci s nakladatelstvím Martina Romana a s organizací EDUkační LABoratoř, z. s., vydala Euromedia Group, a. s., v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 815. publikaci Sazba TypoText, s. r. o. Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první www.euromedia.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz

Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz

Co_funguje_ve_tride_CZ_NEW.indd 232

29.05.19 9:37