Issuu

001-003 Roks izenyrem.qxp_Sestava 1 12.12.18 8:27 Stránka 3

Barbora Černohlávková Večeřová

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 4

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 5

Předmluva

Když jsem se vdávala, naivně jsem se domnívala, že si beru jen inženýra. Již tehdy se ostatně osvědčil jako zdroj literární inspirace. Netušila jsem však, že s ním vyvdám i jeho neméně osobitou sestru Ivu. Neuváženě jsem si Ivě postěžovala, že psaním se v Čechách člověk těžko uživí. A Iva lakonicky pronesla: „Proč jsi nestudovala něco pořádného? Já jsem dělala medicínu a bylo jasné, že budu doktor, možná ARO, možná ORL, možná VPL, ale prostě doktor. Ale co ty chceš dělat s ﬁlozoﬁckou fakultou? Státnice máš z něčeho, o čem ani úplně jistě nevíš, jestli to vůbec existuje...“ Najednou jí ale zasvítily oči a bylo jasné, že dostala nápad. „Víš, co? Mohla bys mi tak trochu pomoct s administrativou kolem ordinací,“ navrhla mi. „Sem tam za mě napíšeš e-mail a občas zvedneš telefon, nic víc,“ lákala mě na falešnou vidinu poklidné spolupráce s tím, že se ve volném čase mohu věnovat literární tvorbě, inženýrovi a dětem. A já jí na to skočila… Že to budu já, kdo s diplomovou prací na téma Absurdní divadlo bude mít nakonec lepší aprobaci pro jednání s úřady než ona, jsem tehdy ještě nevěděla. Začaly jsme tak, že jsem za Ivu psala odpovědi na e-maily. Zadání byla mnohdy takzvaně otevřená. Znač-

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 6

P ř E d M L u VA

nou invenci vyžadovalo například vytvořit odvolání na text, který jsem nikdy neviděla. „Napiš, že ani náhodou,“ vybaﬂa na mě Iva do telefonu, já si sedla k počítači a sesmolila: S uvedenou restrikcí zásadně nesouhlasím, neboť dle stanoviska našeho právníka neodpovídá nejnovějšímu výkladu zákona. S pozdravem, Mudr. Jánská. Přeformulovat její strohé: „To vůbec!“ také vyžadovalo určitou jazykovou obratnost. Vážený pane řediteli, po důkladném zvážení všech pro a proti považujeme Váš námět za velice podnětný, avšak bohužel v praxi těžko realizovatelný. A tak jsem nakonec po nějaké době zjistila, že píšu fejetony nejen o inženýrovi, ale také o jeho sestře Ivě…

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 7

Leden

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 8

S Ivou v kapse

Že to s tou prací z domova nebude tak jednoduché, jsem vytušila už jako dítě, když můj strýc vyléval kýbl s bioodpadem na kompost a vážným hlasem pronášel do telefonu: „Jistě, pane ministře, právě teď všechny ty podklady intenzivně studuji.“ Téhož dne jsem zastihla svého bratra, který se v cyklistickém oblečku skláněl nad kolem a olejoval řetěz. do mobilu komusi hlásil: „Teď nemohu, mám důležité jednání.“ Takzvaný home oﬃce se mi už tehdy zalíbil a při práci s Ivou jsem si potvrdila, že pod pojem „jednání“ lze opravdu skrýt vše od nákupu v obuvnictví přes návštěvu galerie až po pletí záhonu. Postupem času však všechny relaxační činnosti začaly pozvolna a nenápadně měnit svůj obsah. Jít na kafe vlastně v překladu znamenalo plánovat ﬁnanční strategii na příští rok, jet na dovolenou získalo pachuť teambuildingu a prosté zavoláme si představovalo hodinový telefonát o postupu při podávání žádostí na krajský úřad. Navíc se ukázalo, že Iva pracuje nepřetržitě, nedbajíc přitom času, prostoru ani nadmořské výšky. „Počkej, dám si tě na hlasitý odposlech a smyju si z vlasů šampon,“ hlásila například do mobilu. Inženýr

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 9

LEdEN

se podivoval, kolik toho Iva dokáže vyřídit z vany. „Při zásadních hovorech si ale nemůžu připouštět teplou vodu,“ vysvětlovala Iva s tím, že takové hlasité průvodní jevy nepůsobí na komunikační partnery dobře. Její záliba v namáčení vadila snad jen inženýrovi, protože účty za vodné a stočné její přítomností v naší koupelně značně rostly. Inženýr jí tedy průběžně nabízel celou řadu alternativních činností, kterým by se během svých telefonátů mohla věnovat. „Proč během hovorů nepáruješ ponožky?“ navrhl jí s tím, že jde o tichou činnost, která nikoho nemůže nadměrným hlukem ani spotřebou vody obtěžovat. Iva to však odmítla, stejně jako užitečné čistění matic od oleje nebo třídění šroubků podle velikosti, a argumentovala, že na povalování ve vaně sice nemá čas, ale vzdát se ho nechce. Ivin hlas tak zněl domácností od rána do večera zejména od doby, co objevila mobilní aplikaci, v níž lze celou zprávu místo psaní namluvit. A mně tak nezbylo než si svůj mobil strčit do kapsy a průběžně si Ivu pouštět i na ulici… Když jsem pak jednoho dne nesla tříděný odpad do kontejnerů, vyděsila jsem jakéhosi pána v kárované košili, který právě vyhazoval staré noviny. Iva mi totiž z kapsy hlasitě vykřikla: „Vrhni se na ty papíry a hoď mi je všechny domů!“ Já si ale potvrdila, že strýc měl pravdu. Vyřizovat pracovní agendu se dá opravdu z kompostu i od popelnic.

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 10

Recept na přezkáče

Netvrdím, že jsme ráno s Ivou odjížděly do práce z excelentně uklizeného bytu. Jsem si ale jistá, že na sněhu před domovními dveřmi neležela má peřina. „Co to tady provádíte?“ vpadla jsem se svou navlhlou přikrývkou do bytu a Iva mi zvědavě nakukovala přes rameno. „Nechávám vymrznout roztoče,“ osvětlil nám inženýr a Iva zkušeně prohlásila, že deka zřejmě během odpoledne spadla z venkovního sušáku na prádlo. Překročila jsem smeták, který se vzpříčil mezi dveřmi a knihovnou, a nahlédla jsem do obýváku. děti spokojeně seděly na vysavači a cosi tvořily z rolí od toaletního papíru. Místností se všemi směry táhla rozmotaná klubka fialové vlny. Zpod gauče vykukovaly tři levé pantofle, otevřené fixy a hluboký talíř se slupkami od mandarinky. Kdosi zpola sroloval černobílý koberec. „uklízím, copak to nevidíš?“ pronesl inženýr. „Ale proč je na stole ta pánská lyžařská bota?“ zajímala jsem se a inženýr se na mne podíval jako na osobu, která opravdu těžko chápe. „Přece jsem včera říkal, že mě v přezkáčích tlačí nohy,“ připomněl a zřejmě tak považoval celou věc za naprosto jasnou.

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 11

LEdEN

„Takže ty lyžáky zkoušíš rozchodit?“ pokoušela jsem se tomu přijít na kloub. Inženýr strčil ruce do přezkáčů a zvedl oba proti světlu. „Přemýšlel jsem, že bych je dal do trouby, aby se natvarovaly.“ Vyvalila jsem oči a pohlédla ke sporáku. „Nakonec je tam nedám,“ pokračoval inženýr smutně, „protože zrovna tyhle nejsou ze žáruvzdorného materiálu.“ Z mého výrazu bylo zřejmé, že stále ničemu nerozumím. „do předehřáté trouby vložte na dvacet minut lyžařské sjezdové boty na osmdesát stupňů,“ přeříkal inženýr pomalu recept na pohodlné přezkáče. „Pak je vyndáte, strčíte do nich nohy, zapnete přezky a lyžáky se vytvarují,“ dodal na vysvětlenou. „Hlavně je nepeč i s nohama,“ poradila mu Iva, v níž se v exponovaných okamžicích lékařská profese nezapře. „Copak bez nohou, ale hlavně bez vložek!“ varoval nás inženýr závěrem, aby se nám to snad nepřipálilo, až se jednou samy pustíme do pečení.

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 12

Nevysává, zato smrdí!

„Nevysává, zato smrdí!“ ukázala jsem inženýrovi prstem na jeho oblíbený lux. Inženýr se k němu vrhl, objal ho a ihned si ho odtáhl do ložnice. O pár vteřin později se ozvalo vrčení a startování motoru. Bytem se linul smrdutý dým a Iva vyběhla z pracovny podívat se, zda jsme nepodpálili dům. Inženýr se na mě podezřívavě podíval: „Co jsi s ním zase dělala?“ Musela jsem přiznat, že jsem si ve volných chvílích doma trochu zavysávala. Iva mi za inženýrovými zády rukou naznačovala, ať se omezím jen na nejnutnější informace. Inženýr ovšem nespokojeně vrtěl hlavou a chtěl podrobně vyložit, jak konkrétně jsem luxovala. Objasnila jsem mu, že jsem chodila s vysavačem po pokoji a posouvala hubicí po podlaze sem a tam, a to obzvláště v místech, kde se povalovalo hodně prachu. „To je ti podobné,“ zabručel inženýr. „Zase jsi vysávala špinavý koberec,“ povzdechl si a, hledě do vnitřku přístroje, určil diagnózu zadřený motor. „Budeme muset koupit nový vysavač,“ konstatovala Iva a rukou rozháněla dým. „Vyberu nějaký pěkný, malý, nejlépe červený,“ podpořila jsem její nápad. Inženýr při té představě notně

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 13

LEdEN

pobledl a po mém ujištění, že se s Ivou poradíme s prodavačem, vypadal, že se o něj pokouší infarkt. „Copak se vy dvě vyznáte v motorech?“ skočil mi do řeči. Informovala jsem ho, že osobně znám mnoho žen, které si zcela samy zakoupily vkusný a funkční vysavač a nyní si doma zvesela luxují. dokonce před užitím svého přístroje ani nemusejí podlahovou krytinu zametat, aby se snad jejich drahocennému elektrospotřebiči něco nestalo. Inženýr obrátil oči v sloup a druhý den se dostavil s obrovskou krabicí: „Máte štěstí. Eta slaví narozeniny.“ Nechápavě jsme na sebe s Ivou pohlédly a inženýr z krabice vítězně vytáhl šedé monstrum a spokojeně prohlásil: „dávají sedmdesát let záruky na motory! Tak snad ani vy dvě nezvládnete tím svým nesmyslným vysáváním koberce motor spálit.“

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 14

Ach, ty kroky…

„Pardón,“ otočil se inženýr na paní v dlouhých zelených šatech. „Pardón, promiňte,“ odlepila jsem se z jejího monstrózního výstřihu. „To nemůžeš koukat, kam tancujeme?“ obořila jsem se na inženýra, srovnala si účes a zdůraznila, že je to on, kdo má při waltzu vést. „Jasně vidíš, že je tu nadměrné množství lidí na metr čtvereční,“ konstatoval, rozhlédl se, popadl mne a zvolal: „Startujeme!“ Společně jsme se krok, krok, přísun, krok, krok, přísun rozlétli po sále. užuž jsem mu chtěla osvětlit, že slovo „startujeme“ se k elegantnímu waltzu vysloveně nehodí, jenže zcela nečekaně zařadil spinovou otáčku vpravo a vykřikl mi do ucha: „Krátký časový úsek v kombinaci s limitovaným prostorem!“ Při otáčce vlevo podél pódia jsem hlavou těsně minula reprobednu a inženýr v rytmu Moon River zafuněl: „A ty, místo abys mi pomohla se daným prostorem rychle přesunout, se akorát prohneš v zádech.“ „Ale já přece musím být v lehkém záklonu,“ hájila jsem se. Paní v modrém mne kopla do kotníku a já dodala: „Aby ta ﬁgura vypadala hezky.“

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 15

LEdEN

Jakýsi pár před námi se zničehonic zastavil a inženýr mě v tempu strhl nejprve směrem na sloup, v poslední setině sekundy zpět do středu sálu a zahuhlal: „Lidé tu nedodržují základní pravidla provozu po parketu.“ Skladba dozněla a orchestr plynule navázal novou písní. „Pravděpodobně jde o jive,“ odtušil inženýr a udělal zášlap, čímž drcl do plešatého pána v saku, avšak nepřerušil svůj výkladu o waltzu: „Nesmyslným záklonem nám jen zvětšuješ odstředivou sílu a jsi těžší než ve skutečnosti.“ „No dovol,“ ohradila jsem se. „A jak by sis to jako představoval?“ Inženýr provedl výměnu rukou za zády, přešlap, krok sun krok, a v základním postavení jsem se dočkala vysvětlení: „Máš se prostě nechat řídit tam, kam já mířím.“ „No, ale ten tanec má přece dané určité kroky,“ namítla jsem při průchodu brankou. Inženýr mě odrazil dlaní do otočky a při smyčce zabručel: „Kroky, kroky… ty prostě schválně nerespektuješ aerodynamické zákony.“

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 16

Plavky s pomerančem

„Ale budeš muset vyzvedávat děti,“ varovala jsem inženýra, že celý příští týden budeme s Ivou na konferenci. Inženýr mávl rukou, že v tom nevidí žádný problém. A skutečně ho neviděl, dokud jsem mu nesepsala časový harmonogram s rozpisem akcí a přesunů dětí z místa A na místo B. Nastudoval pondělí a optal se, jestli to myslím vážně. Ráno odveze syna do školy (s sebou aktovku, batůžek s plaváním), dceru do školky (s sebou špejle, vatu a skleničku od kompotu) a odjede do práce. Vrátí se v 15.45, protože v 16.15 má syn badminton (kraťasy, tričko, rakety). Pak inženýra čeká běh do školky, neboť v 17.00 začíná dceři gymnastika (trikot, cvičky, pití). Vyzvedne děti z kroužků v pořadí syn, dcera. dÚ nejprve sám pochopí, poté vysvětlí, podepíše a připraví svačiny. Vylíčila jsem mu, že udělat svačinu neznamená jen udělat svačinu, ale také vysypat zbytky z plastové krabičky na jídlo, a především objevit v aktovce volně pohozený oloupaný pomeranč od oběda, obvykle zabalený do toaletního papíru. K týdennímu programu jsem přiložila též nákres školní budovy, neboť je potřeba streﬁt se ve správný čas do správných dveří. Ráno levý vchod číslo jedna se

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 17

LEdEN

zvonkem dva, odpoledne vchod tři a zvonek jedna a od 16.15 přední vchod dva se zvonkem tři. u dcery ve školce se bude orientovat podle obrázků, což prakticky nelze splést. Najde ji prostě v beruškách. Varovala jsem inženýra, aby neudělal stejnou chybu jako moje matka, která neznalá poměrů hledala v 16.35 berušky v beruškách, přestože poslední hodinu jsou berušky, jak známo, v myškách. Inženýr sice v zaměstnání absolvoval několik kurzů time managementu, přesto při čtení středy nemohl pochopit problém s hokejkou. Vysvětila jsem mu, že syn si do školy bere sálovou obuv a hokejku, aby mohl po obědě hrát v Sokole ﬂorbal. Úderem čtrnácté hodiny ho v Sokole inženýr vyzvedne a dovede na němčinu. Nastane tedy problém, kam s obuví, a zejména s neskladnou hokejkou. Proto schovají batoh i hokejku v sokolovně pod lavičku, kde si později večer vše vyzvednou. Inženýr valil oči a navrhl, aby syn začal raději chodit na šachy, neboť šachovnice je skladnější a bude se případně i lépe schovávat. Zdůraznil, že chodí do práce, kolem druhé hodiny mívá poradu, a nemůže tudíž uprostřed dne schovávat hokejku. řekla jsem mu, že poradu lze vést po skypu při běhu do družiny a s notebookem a mobilním internetovým připojením se v šatně na baletu dají dělat zázraky. Abych mu situaci ulehčila, připravila jsem jednotlivé batůžky a připevnila na ně nápisy „balet-úterý“ „ﬂorbal-středa“. Inženýr nevěřícně hleděl na sérii malých batůžků, prohlásil, že si nepochybně přes týden vystačí jen s jedním, a namátkou ukázal na první v řadě.

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 18

LEdEN

„Syn nemůže plavat v baletním trikotu,“ prohlásila jsem razantně a vysvětlila inženýrovi, že ani dcera s badmintonovou raketou na baletu štěstí neudělá. Inženýr obrátil oči v sloup, nicméně odkýval, že v pondělí po gymnastice ho čeká řezání dvaceti hlaviček od zápalek, ve středu večer bude po němčině trhat v parku deset jehličnatých větviček, ve čtvrtek je výlet – sraz před školou v 7.40. Odchod 7.45 (pláštěnka, teplé oblečení, pokrývka hlavy). Společnými silami jsme se po půl hodině pročetli až k pátku a já jsem začala tušit, že až se v neděli vrátím domů, nejspíše z pondělního batůžku vytáhnu zpuchřelé zasmrádlé plavky.

můj rok s inženýrem platí.qxp_Sestava 1 18.12.18 11:57 Stránka 240

Můj rok s inženýrem Barbora Černohlávková Večeřová Ilustrace na obálku Katarina Kratochvílová Obálku zhotovila Jana Šťastná Ilustrace Katarina Kratochvílová Redigoval Jiří Popiolek Odpovědná redaktorka Jana Kubínová Technický redaktor Jiří Staněk Počet stran 240 Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 361. publikaci Sazba Spojené Graﬁcké Továrny, dobříš Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz

Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.bux.cz, www.booktook.cz a www.knizniklub.cz.