0040469

Nevěsta, Která měla

Smůlu h

Janna MacGregorová

Nevesta ktera mela smulu.indd 1

3.6.2019 10:21:28

Kapitola první Leden 1811 Dorchester

D

o Alexe se opíral ostrý vítr a cupoval zbytky jeho soucitu na kusy. Alex, jakožto markýz z Pembrooku, celé roky tvrdě dřel, aby si osvojil umění trpělivosti. Dnešek do­kázal, jaká to byla ztráta času. Neměl se zahazovat s lekcemi zdrženlivosti, a namísto toho se měl věnovat záludnostem pomsty. Už nikdy nebude oslovení „přítel“ rozdávat tak lehkomyslně – ne když onen přítel je ve skutečnosti zrádce. Pusté, zasněžené pole bylo pro duel jako stvořené. Od lorda Paula Barstowa, který zničil Alexovu rodinu, ho nyní dělilo pouhých několik kroků. Alexův hřebec pokročil blíž k bílému valachovi lorda Paula. Z této vzdálenosti neviděl větrem ošlehanou tvář lorda Paula, druhého syna vévody ze Southartu, tak jasně, a tudíž mu ten pohled nemohl zkalit vzpomínky. V dětství byli ti dva nerozluční jako bratři. Vyrůstali spolu, oslavovali úspěchy toho druhého a podporovali se v těžkých chvílích. Jejich přátelství mělo vydržet až za hrob. Jenže zemřelo v den, kdy Alex našel sestřin dopis na roz­loučenou. „Alice je mrtvá.“ Hřebec přešlápl a z nozder mu vyrazil obláček páry. Alex zvíře konejšivě poplácal po plecích. Nemá cenu otálet. V očích ho štípalo. Severní vítr nabral

Nevesta ktera mela smulu.indd 5

3.6.2019 10:21:28

6

Janna MacGregorová

na síle, jenže Alex se odmítal odvrátit. „Pohřbili jsme ji před dvěma dny.“ Lord Paul naklonil hlavu a protáhl si prsty v kožených rukavicích. „Upřímnou soustrast.“ Alexe se zmocnila otupělost, kterou přisuzoval zármutku a mrazivému týdnu. Potlačil bolest a zahnal vztek, jenž se zahryzával do jeho příčetnosti. I kdyby v honbě za spravedlností měla bělostný sníh potřísnit jeho vlastní krev, stálo by to za to. Konečně by nalezl mír. Naprázdno polykal, ve snaze zahnat nepříjemné štípání v krku. Alice Aubrey Hallworthová, jeho nejmladší sestra, nyní spočívala v rodinné kryptě. Ještě před týdnem se smála a bavila celou rodinu u večeře. Když dojedli, omluvila se a před spaním si dala trochu tonika. Už se neprobudila. Zbyl jen lord Paul. Alexovi nešlo na rozum, jak mohl někdo tak zhýralý zlákat na scestí někoho tak mladinkého. V zoufalé snaze nedat najevo bolest, která ho zevnitř spalovala, zalapal po dechu. Přitáhl hřebci otěže. „Čekala tvoje dítě.“ V dálce zahlédl pohyb. Ze západu se k nim přes zamrzlou pustinu řítil muž na černém koni. Hráli o čas. Lord Paul musel s duelem souhlasit, ještě než Nicholas St. Mauer, hrabě ze Somertonu, dorazí. Byla chyba se Somertonovi s tím plánem svěřit. „Jak víš, že to dítě bylo moje?“ opáčil vzdorovitě lord Paul. „Nechala dopis na rozloučenou, v němž mě zapřísahala, abych tě z ničeho nevinil. Ale když si teď vybavím všechny ty chvíle, kdy jsem vás během svátků a loveckých slavností přistihl o samotě…“ Z těch slov i vzpomínek se Alexovi dělalo zle. Žaludek se mu bolestivě sevřel. „Byla šťastná. A já ti věřil.“ Alex čekal, že lord Paul dá najevo nějakou lítost, i kdyby se měl jen zeptat, jestli Alice trpěla. Jenže jak se ticho

Nevesta ktera mela smulu.indd 6

3.6.2019 10:21:28

Nevěsta, která měla smůlu

7

postupně prodlužovalo, došlo mu, že jedinou útěchu mu toho dne přinese tíha dvou soubojových pistolí v kapsách. V tu chvíli už byl Somerton v půlce pole. Ze země se zvedala oblaka sněhu a ticho narušovalo dunění koňských kopyt. „To je velice nešťastné.“ Lord Paul zamžoural k jezdci. „Vskutku.“ Alex se napjatě předklonil. Přemáhala ho touha sáhnout do kapsy pro jednu z pistolí. Namísto toho navedl koně jen kousíček od bílého valacha lorda Paula. „Prokaž mi laskavost a podívej se na mě.“ Lord Paul mu nevěnoval jediný pohled. Alex však potřeboval slyšet přiznání viny i lítost, a pro­to se nehodlal jen tak vzdát. „Jak jsi mohl Alici svést a odhodit jako nějaký starý hadr? Jak jsi ji mohl opustit s dítětem?“ „Předpokládám, že se naše situace nijak nezmění, když ti povím, že jsem s tím neměl nic společného.“ Lord Paul se na Alexe konečně podíval. „Pronásledovala mě –“ „K čertu s tebou.“ Alexův hlas zazněl nad opuštěným polem jako výstřel. „Proč jsi s ní nezůstal? Měl ses zachovat čestně a oženit se s ní.“ Při těch slovech lord Paul zesinal. „Opatrně, Pembrooku. Děláš ukvapené závěry, kterých bys mohl v budoucnu litovat.“ „Vyrovnáme to tady a teď.“ Než Alex stačil zamumlat zbytek výzvy, dostihl je hrabě ze Somertonu a prudce trhl otěžemi. Lord Paul zvedl ruku, aby si ochránil tvář před sprškou sněhu, která odlétla od koňských kopyt. Somerton navedl koně mezi oba muže a se zaťatou čelistí zpražil Alexe přísným pohledem. „To stačí, Pembrooku!“ „Tomu říkám dramatický příjezd, Somertone,“ usmál se lord Paul provokativně. „Jedeš ho zachránit? Pozdě. Tvůj přítel už si kope hrob.“

Nevesta ktera mela smulu.indd 7

3.6.2019 10:21:28

8

Janna MacGregorová

„Měl bys odjet.“ Somertonův hlas ztěžkl emocemi. „Hned.“ Alex se nehodlal nechat vyrušit. Šlo mu jen o lorda Paula. „Dnes večer za svou zradu zaplatíš.“ Nezáleželo mu na tom, že ho pak bude Sněmovna lordů soudit za zabití muže v čestném souboji. Somerton zablokoval Alexovi výhled a chytil otěže jeho koně. „Pembrooku,“ oslovil ho jemně a konejšivě, jako by krotil divoké zvíře. „Alexi, příteli, no tak.“ Ať už si Somertonovu věrnost v minulosti vysloužil čímkoli, nyní se za to proklínal. Jediným trhnutím vysvobodil otěže z přítelových rukou. „Ne. Dneska to skončím, ať tak či onak.“ Otočil se k lordu Paulovi, odhodlaný se mu za tu zradu pomstít. „Nepotřebujeme lékaře ani sekundanty.“ Somerton popojel s koněm vpřed. „Paule, jeď,“ naléhal na něj. Hrabě zvedl ruku, aby plácl bílého valacha po zadku, a v ten moment jako na povel přestalo sněžit. „Nepleť se do toho, Somertone!“ vykřikl Alex hlasitě, až vyplašil ptáky na nedalekých stromech. Než Somertonova ruka stačila na koňský zadek dopadnout, pobídl lord Paul valacha do klusu a zmizel v lesíku a houstnoucí tmě. Alex sáhl pravou rukou do kapsy a popadl rukojeť pistole. Jakmile ji však ucítil v dlani, nečekaně a nevítaně ho zahryzalo svědomí. Potlačil zaklení a sevření povolil. Sněhová pokrývka pohlcovala všechny zvuky, s výjimkou zavrzání Somertonova koženého sedla, když si neklidně poposedl. Alexův zármutek byl stále příliš živý a stravoval každý jeho dech, myšlenku i naději na budoucí štěstí. Takhle žít nemůže. Najde jiný způsob, jak Paula potres­ tat za jeho hříchy. Vzpomínky na Alici, kdysi tak jasné a čisté, byly nyní pošpiněné a zakalené. Sníh vystřídala ledová plískanice. Alex zvedl tvář k ocelově šedé obloze a nechal se šlehat do tváře ostrými krys­talky. Po chvíli si na štiplavou bolest zvykl, přijal ji a teprve

Nevesta ktera mela smulu.indd 8

3.6.2019 10:21:28

Nevěsta, která měla smůlu

9

pak chladným a zcela vyrovnaným hlasem promluvil. „O všechno ho připravím. Je mi jedno, co to bude stát, nebo co budu muset obětovat. Všechno, na čem mu záleží, bude patřit mně.“

Nevesta ktera mela smulu.indd 9

3.6.2019 10:21:28

Kapitola druhá Duben 1812 Londýn – Hráčský klub Reynolds

L

ord Paul se bez ustání pleskal koženými rukavicemi do dlaně. Znovu a znovu. Alexovi ten pohyb připomínal vzteklou kočku mrskající ocasem při pohledu na neodbytného psa. „Tys koupil moje dlužní úpisy?“ Tvář lorda Paula potemněla šokem a rozhořčením. Alex povytáhl obočí a nadzvedl koutky úst, ačkoli na té situaci nebylo nic směšného. „Nemusíš mi děkovat.“ Lord Paul přimhouřil ledově modré oči. „Až bude v pekle sněžit a únor bude mít třicet čtvrtků. Záleží, co nastane dřív.“ Alex jeho uštěpačnost ignoroval a vytáhl z kapsy kabátu kus papíru. „Zaplatím všechny tvoje hráčské dluhy, včetně těch dnešních. Na oplátku chci, abys na mě převedl vlastnictví Willow House v Dorchesteru.“ Ztlumil hlas a podal nepříteli jediný list papíru. „A taky podepíšeš tohle.“ Lord Paul mu vytrhl dokument z ruky. Při příchodu Ale­ xových advokátů ani nezvedl hlavu. Alexovi spadla ze srdce neskutečná tíha. Dnes v noci, po měsících plánování, se mohl konečně zhluboka nadechnout. Jeho čest si podobné zadostiučinění žádala. Alici ani její dítě mu už nic nevrátí, ale i tak si odplatu na lordu Paulovi vychutná.

Nevesta ktera mela smulu.indd 10

3.6.2019 10:21:28

Nevěsta, která měla smůlu

11

Alex se snažil tvářit nevzrušeně, třebaže ho ruka svrběla touhou toho prevíta udeřit pěstí. „Podepiš to a budeme vyrovnáni. A ty budeš v bezpečí před věřiteli i tímhle nehorázným cirkusem, do kterého ses namočil.“ Paul dočetl a nevěřícně k němu zvedl oči. „Ty zatracený parchante! Jestli se vzdám lady Claire, nebudu moct splatit dluhy. Budu vyřízený.“ „Lady Claire už není tvoje starost.“ Stejně jako žádná jiná nevinná dívka, pokud do toho Alex bude mít co mluvit. Hněv v očích lorda Paula na okamžik vystřídala panika. Vzápětí byla pryč, přesto Alex viděl, že ťal do živého. „Jestli zničíš mě, stáhnu s sebou i ji. Nemůže si dovolit skandál z dalšího zrušeného zasnoubení. A navíc kolem mě poskakuje jako štěně. Neustále je mi v patách. A já jí samozřejmě v čemkoli rád vyhovím.“ „Co se tu snažíš naznačit?“ Alex se k němu naklonil přes zelené plátno herního stolu. Musel se ze všech sil přemáhat, aby toho prevíta na místě nezabil. Z představy, že lord Paul svedl další nevinnou duši, se mu svíral žaludek. „Važ slova. Kdyby se to doneslo vévodovi z Langhamu –“ „Nevyhrožuj mi. Ovšemže jsem ji měl.“ Lord Paul se ušklíbl. „Můžeš mě donutit to podepsat, ale k čemu? Když bude třeba, můžu si ji se zvláštním povolením vzít hned zítra. Ta žába by z toho byla celá pryč, a ještě by mě měla za romantika.“ „Jestli se o něco podobného pokusíš, dozvím se to. Je­ diný pošetilý krok a prodám tě zpět věřitelům. Prý je to docela nepříjemná cháska se sklony k násilí.“ Alex napodobil tik lorda Paula a pleskl se rukavicemi do dlaně. Ten zvuk se rozlehl místností jako šlehnutí bičem. Lord Paul se na Alexe díval s neskrývanou nenávistí. Oba věděli, že nemá na vybranou. Úspornými, úsečnými pohyby namočil brk do kalamáře a podepsal. Alex dokument ledabyle převzal a posypal podpis pískem.

Nevesta ktera mela smulu.indd 11

3.6.2019 10:21:28

12

Janna MacGregorová

Lord Paul se k němu naklonil. „Netušil jsem, že ti na mně tolik záleží.“ „Na tobě ne, záleželo mi na Alici.“ Alex se zhluboka nadechl a vykřesal ze sebe poslední ždibec sebeovládání, které se mu za život podařilo nashromáždit. „Měl ses do toho sázení pořádně opřít. Býval bych zaplatil i mnohem víc.“ Přehodil si přes ramena černý svrchník a vydal se ke dveřím s papírem v ruce. S každým krokem cítil, jak je břemeno na jeho zádech lehčí a lehčí. Přesto mu svědomí dál zatěžovala lítost. Měl se o Alici lépe starat. Zabýval se vedením panství a nechal si uniknout spoustu příležitostí, kdy mohl trávit čas s ní. Jak si představovala budoucnost? Těšila se na uvedení do společnosti? Teď už se to nikdy nedozví. Měl poznat, že sestřina dobrá nálada a vtipkování jsou jen maskou, pod niž se snažila ukrýt bolest. Naposledy se ohlédl na lorda Paula. Ten neřád již brzy pozná, jak moc zničený vlastně je. „Ještě že jsem tě nezabil, to by bylo příliš milosrdné. Raději budu sledovat, jak trpíš, stejně jako trpěla Alice.“ Nasál do plic vzduch čpící doutníky, laciným alkoholem a zoufalstvím lorda Paula. Pro Alexe to byl omamný parfém, jehož vůni si bude pamatovat do konce života. Poprvé od Aliciny smrti se sám cítil naživu. Advokáti s lordem Paulem proberou všechny únavné de­taily, nicméně Alex to všechno dokázal shrnout velmi jednoduše – rozdrtil lorda Paula. A aby do jeho rakve zatloukl i poslední hřebík, zúčastní se dnes plesu, na kterém požádá o ruku lady Claire. Bude ho potřebovat, až zruší zasnoubení s lordem Paulem. Alex se neúspěšně pokoušel potlačit pravdu, jež dotírala na jeho myšlenky. Potřeboval ji stejně jako ona jeho. Ne-li víc. Byl tu však jeden problém. Musí ji přesvědčit, aby se vystavila posměchu společnosti a zavrhla čtvrtého snoubence.

Nevesta ktera mela smulu.indd 12

3.6.2019 10:21:28

Nevěsta, která měla smůlu

13

Alex se na ples u lady Anthonyové upřímně těšil. Obvykle ho podobné akce nudily k smrti a byly pro něj spíše utrpením nežli potěšením, ale ne dnes. Nemohl se dočkat, až si zatančí a promluví s lady Claire a přesvědčí ji, aby se za něj provdala. Stál na balkoně v druhém patře a přejížděl pohledem taneční sál v přízemí. Dav se pomalu zastavil a dámské róby se jemně zhouply v posledním tónu skladby. Alexova pozornost se však upínala k jediné dámě v místnosti. Tu zářivou korunu temně rudých loken by poznal snad kdekoli. Vlasy lady Claire byly jako maják, který naváděl jeho pohled. Když se setkali naposledy, byla to ještě vytáhlá nemotorná dívka připomínající vyplašenou klisnu. K vlastnímu překvapení pocítil závan vzrušení. Z bytůstky na pokraji dospělosti už dávno vyrostla a nyní z ní byla krásná mladá žena. Lady Claire Cavenshamová, jediné dítě zesnulého vévody z Langhamu, stála ve skupince dalších mladých dam a smála se. Z rohu místnosti k ní mířil lokaj v livreji a s podnosem, na němž pro ni nesl vzkaz. Karmínově rudý znak dopisních papírů rodiny Barstoweových byl jasně zřetelný i z druhého patra. Alex zalapal hrůzou po dechu, jako by ho někdo udeřil pěstí do břicha. „Ten zmetek,“ zamumlal si pod nosem. Ten poťouchlý zbabělec neměl ani dost slušnosti, aby se s ní sešel osobně. Lokaj se k lady Claire blížil a čas se zpomalil. Alex měl pocit, jako by sledoval poslední vteřiny před havárií kočáru. Věděl, že k ní dojde, ale nemohl jí nijak zabránit. Jeho myšlenky opanovala lítost. Lady Claire na ničem nenesla vinu. Rychle se vydal do přízemí, v naději, že se mu ještě podaří tragédii odvrátit. S trochou štěstí by mohl lokaje zastavit dřív, než jí vzkaz předá. Alex kličkoval mezi hosty a proplétal se davem k lady Claire. Bylo nezdvořilé se s nikým nezastavit na kus řeči,

Nevesta ktera mela smulu.indd 13

3.6.2019 10:21:28

14

Janna MacGregorová

to ho však netrápilo a směle ignoroval několik pozdravů. Od záchrany lady Claire ho dělilo už jen šest metrů. „Pembrooku! Co tady u všech čertů děláš?“ Do cesty mu skočil rozjařený lord Fredrick Honeycutt. „Neviděl jsem tě celé věky. Máš namířeno do karetního salonku?“ „Teď ne, Honeycutte. Promluvíme si později.“ S úsečným přikývnutím mužíka obešel a pokračoval k lady Claire. Lokaj už napřahoval ruku s podnosem. Lady Claire nejprve mezi obočím naskočila nechápavá vráska a pak vykulila oči, když poznala dopisní papír. Na kratičký okamžik jí ve tváři problesklo znepokojení, ale vzápětí ho ukryla a s vlídným úsměvem vzkaz převzala. Alexovo srdce sevřela ledová pěst a vyděšeně sledoval, jak se omluvila přítelkyním, poodešla kousek stranou a opatrně špičkou prstu zlomila pečeť. Zatraceně. Claire zmačkala vzkaz v dlani a nejradši by se rozkřičela na celý sál. Do dlaní se jí i přes látku krémových saténových rukaviček zaryly tvrdé a ostré kraje papíru, jako bolestivá připomínka jeho obsahu. V ruce svírala lístek od svého čtvrtého snoubence. Lord Paul ji v něm svým úsečným, strohým a otravně elegantním stylem informoval o tom, že se oznámení o jejich zasnoubení nezúčastní. Ta slova byla jen dalším porušením příslibu manželského života. Pravda, lorda Paula nemilovala, ale považovala ho za pří­tele. Možná i přítele, do něhož by se časem mohla zamilovat. Nebylo pochyb o tom, co se tu dnes stalo. Ta otřesná kletba zasáhla znovu. Další ubohé odmítnutí, které si mohla připojit do sbírky. Claire by se nejradši hanbou propadla. Omráčeně sklopila hlavu a sjela pohledem své krásné zásnubní šaty, pečlivě ušitý model vybraný a určený výhradně k oslavě dnešního oznámení. Za hodinu měla tančit s lordem Paulem před všemi hosty a sukně této překrásné róby měla šustit po

Nevesta ktera mela smulu.indd 14

3.6.2019 10:21:28

Nevěsta, která měla smůlu

15

celém parketu ve znamení jejího nového života. Nyní jí budoucnost skýtala jen další dávku ponížení, které bude muset překousnout, jakmile se smetánka dozví, že ji opustil další snoubenec. Až na to, že tentokrát budou mít supové a drbny sedadla v první řadě. Ze všeho nejvíc si přála založit vlastní rodinu. A k tomu potřebovala manžela. Popravdě nebyla ani příliš vybíravá – jen odhodlaná. Zamrkala, aby se ujistila, že se jí to jen nezdá. Situace nebyla zoufalá. Tak se snad dala popsat před dvěma snoubenci. Nyní už to byla hotová tragédie. Děsila se úsměšků a kradmých pohledů, které ji budou provázet, jakmile se rozkřikne, že její čtvrtý snoubenec dal na dobře míněné rady ostatních a odkopl ji necelou hodinu před oznámením zasnoubení. Ať žije Prokletá lady Claire. Nepatřila k ženám, jež by se snadno vzdávaly. Byla pevně odhodlána uniknout. Na rty si nasadila falešný úsměv. Zvedla bradu jako pravá vévodská dcerka a vycouvala od sestřenky Emmy a hloučku jejích přítelkyň. Každým krokem zrychlovala. Ještě jeden a bude mimo dohled hostů shromážděných kolem jejich skupiny a pak už vezme nohy na ramena. Otočila se na patě a v ten moment ucítila, jak vrazila zády do podnosu. Všude kolem zacinkalo sklo a s tříštěním dopadlo na zem. Orchestr právě dohrál poslední notu a cinkot střepů se v nastalém tichu rozlehl po celém sále. Claire pevně stiskla víčka a pak je neochotně znovu rozevřela a podívala se na napáchanou škodu. Tanečníci, matróny i debutantky, ti všichni se otočili jako jeden muž a upřeli na ni pohled. Do tváří jí vystoupala známá červeň. Podívala se na nešťastného lokaje, kterému vyrazila pod­nos z rukou. „Omlouvám se. Byla to moje chyba. Neublížila jsem vám?“ Lokaj zavrtěl hlavou. „To já se omlouvám, madam.“ Sehnul se a začal sbírat střepy.

Nevesta ktera mela smulu.indd 15

3.6.2019 10:21:28

16

Janna MacGregorová

Claire vtáhla břicho, napřímila se v ramenou a obrátila pozornost zpět k tanečnímu parketu. Většina hostů už si jí opět nevšímala, s výjimkou těch, co stáli nejblíž, a několik z nich ohodnotilo její rozpačitý pokus o útěk posměšným úšklebkem. „Claire, je všechno v pořádku? Vypadáš trochu… rozrušeně.“ Sestřenka Emma vedle ní stála s úsměvem, který dokázal rozzářit celou místnost. Kdyby se jí Claire svěřila s tím, co se v uplynulých minutách dozvěděla, nedokázala by Emma skrýt znepokojení. Jasně by se jí zračilo v krásné tváři. „Nic mi není. Jen potřebuji na vzduch.“ Emma přikývla a medově zbarvené kudrliny kolem jejího obličeje se ve světle svíček jemně zaleskly. „Nedivím se, že jsi nervózní. Sama se toho oznámení nemůžu dočkat. Konečně dostanu celou sklenici šampaňského, možná i dvě.“ Claiřino ujištění ji očividně uklidnilo. Poplácala ji po paži a vrátila se ke svým kamarádkám. Strýc s tetou dnes chtěli Claire připít na budoucí štěstí. Dokonce se předem domluvili s lady Anthonyovou a po­ žádali ji, jestli by mohli na jejím plese učinit oznámení. Díkybohu, že jí neřekli přesně, o co půjde. Lokaj v livreji, který jí přinesl vzkaz, stál opodál, připravený splnit každé její přání. V černo-zlaté uniformě ladící s výzdobou sálu vypadal jako včelka dělnice v úlu. Po celé místnosti se ladně pohybovali další lokajové ve stejných livrejích a nabízeli hostům jídlo a pití. Orchestr předehrál první tóny kvadrilky. Sluha se nepatrně uklonil. „Přejete si odpovědět, má paní?“ Kde je ten vzkaz? Samým leknutím ho musela upustit. Přejela pohledem po podlaze a objevila ho o pouhý krok dál. Klekla si a natáhla se pro něj, avšak ve stejnou chvíli po něm sáhla i mohutná mužská ruka. Srazili se hlavami a Claire projela spánkem pronikavá bolest. Zděšená vlastní nemotorností prudce ucukla do­zadu.

Nevesta ktera mela smulu.indd 16

3.6.2019 10:21:28

Nevěsta, která měla smůlu

17

Co se dnes večer ještě pokazí? Už jen zbývalo, aby šlápla do kobylince. „Nezlobte se…“ Zbytek omluvy vyšuměl do ztracena, protože Claire zaujal ten nejúchvatnější pár šedých očí, jaký kdy viděla. Bez přemýšlení chňapla po vzkazu v mužově ruce, aby neměl sebemenší šanci si ho přečíst. „Promiňte, ale tohle je moje.“ Alexander Hallworth, markýz z Pembrooku, si dřepl vedle ní. „Dovolte, abych vám pomohl, lady Claire.“ Jeho nepatrný úsměv jí připadal téměř soucitný. Hluboký, sametový hlas ji zašimral po páteři. V černém večerním kabátci vynikala jeho široká ramena a i v podřepu ji převyšoval. Náhle ji zahanbilo, jak nezdvořile se k němu chovala. Odvrátila pohled a její klidný úsměv trochu zakolísal. „Děkuji.“ Opatrně ji vzal za loket a pomohl jí vstát. Claire se otočila k lokajovi. „Potřebovala bych poslat vzkaz svému strýci, vévodovi z Langhamu. Je tu někde místo, kde bych měla trochu soukromí? Pryč od toho hluku?“ Claire potlačila touhu se na Pembrooka znovu pokradmu podívat. Bála se, že by odhalil její tajemství. Kde se tu vzal? Na podobné akce nikdy nechodil. Následovala čmeláčího lokaje do zšeřelého salonku vyvedeného ve stejné kombinaci barev, jako byla jeho livrej. Vysoký koberec tlumil její kroky a ona si přála, aby stejný trik dokázal i s jejím divoce tlukoucím srdcem. Lokaj jí podal papír, naostřený brk a plný kalamář. Napsání stručného vzkazu se ukázalo být obtížnější, než předpokládala. Roztřesená ruka ji odmítala poslouchat a výsledkem byla obrovská šmouha inkoustu na krémové rukavičce. Jen další skvrna na celém večeru. Utřídila si myšlenky a napsala jednoduchou prosbu, aby se s ní teta a strýc sešli ve vestibulu a všichni se bez povšimnutí vytratili. Inkoust ještě ani nezaschl, když vzkaz zapečetila a podala lokajovi. „Doručte to prosím okamžitě. Na odpověď čekat nemusíte.“

Nevesta ktera mela smulu.indd 17

3.6.2019 10:21:28

18

Janna MacGregorová

„Ano, má paní.“ Lokaj otevřel dveře a do místnosti se okamžitě jako nezvaný host nahrnul hluk z tanečního sálu. Po sluhově odchodu se znovu rozhostilo ticho, v němž nyní Claire nacházela největší útěchu. Další zrušené zásnuby. Hruď se jí stáhla známou bolestí. Nešlo jen o smutek nad nekončící řadou neúspěšných svazků, ale především o zármutek z nepopiratelné skutečnosti, že se jí nikdy nepodaří mít rodinu, která by nahradila tu, o niž přišla. Rozhlédla se po salonu a vydechla úlevou. Osud se jí ne­radostnou situaci rozhodl o něco ulehčit. Pokoj skýtal výhled do zahrad lady Anthonyové. Jakýkoli jiný večer by tu tichou nádheru obdivovala jen zevnitř, ale dnes se jí rozhodla využít. Zdobným francouzským oknem, sahajícím od podlahy až ke stropu, vyklouzla na terasu a seběhla ze schodů. Nechtěla riskovat ústup skrz taneční sál, kde na ni číhaly zvědavé pohledy supů přestrojených za hosty. Malinké lampiony se pohupovaly v jemném večerním větříku a na pěšince tančilo světlo. Z chladu jí na pažích vyskočila husí kůže. Nemusela se bát odhalení, protože zahrady budou touto dobou s největší pravděpodobností prázdné. Půlnoční občerstvení udrží hosty uvnitř. Do patnácti minut už bude s tetou a strýcem sedět v kočáře. Tam snad konečně najde chvilku klidu. Noční rosa jí promočila hedvábné taneční střevíčky a nepochybně i lem krásné róby. Zanedbatelná cena za svobodu. Na západě se zablesklo. Claire na místě zkoprněla, ale pak se napřímila a pokračovala dál. Je to jen další nepříjemnost v celkově zkaženém večeru, nic víc. Jen klid. Na ramena jí dopadly první kapky deště. Dobrý bože, tohle ne. Ne teď. Začala si pro uklidnění tichounce broukat ukolé­ bavku, kterou jí kdysi zpívala matka. Na bouřku teď nebyla připravená. Zhluboka se nadechla, aby si dodala kuráže. V dálce zazněl hrom a v rytmickém

Nevesta ktera mela smulu.indd 18

3.6.2019 10:21:28

Nevěsta, která měla smůlu

19

dunivém vrčení se blížil k ní. Cítila, jak se jí stahuje hruď a připravuje ji o dech. Srdce se jí bez varování splašilo a rozběhlo jako o závod. Zahrada zmizela a jí bylo zase deset let a jela v kočáře přes most na Wrenwood. Slyšela křupnutí praskajícího dřeva doprovázené duněním hromu. Vůz se naklonil doprava. Řev bouře pohltil rykot koní i křik lokajů. Kočár se převrátil a zakvílel, jak dřevěné desky neunesly nápor a zlomily se. Zničehonic se ocitla v ledové vodě a nemohla popadnout dech. Sukně se jí zamotaly kolem nohou. Byla sama, šílená strachy, a v zoufalé snaze se osvobodit marně kopala a bojovala s okolní temnotou. „Má paní?“ Hluboký hlas ji přenesl zpět do přítomnosti. Splašený tep se postupně uklidňoval. Lokaj ji nejspíš viděl odcházet. Otočila se, aby ho ujistila, že je v pořádku, ale její krátkodobá úleva se přetavila v čirou hrůzu. „Lorde Pembrooku,“ vydechla. Nyní hrozilo, že se k tetě a strýci nedostane včas, a navíc je tu mohl někdo přistihnout. Alespoň tu není sama… Dost! Musí ovládnout strach. Na cestu do vstupní haly jí stačily jen dvě minuty. Jeho okouzlující úsměv ji úplně zaskočil. „Očividně se bavíte stejně dobře jako já. Málem jsem vás ani nedostihl.“ Claire mu úsměv nesměle oplatila. Co po ní chce? Proč ji dnes večer pronásleduje? V sále dozněly poslední tóny valčíku. „A proč jste mě chtěl dostihnout?“ Pembrooke k ní vykročil a jeho nečekaná blízkost ji vy­­plašila, div že polekaně nevyjekla. V záři blesku jeho oči zaplály jako ledový oheň a černé vlasy téměř splývaly s okolní nocí. „V sále jste vypadala rozrušeně. Přišel jsem vám nabídnout pomoc.“ Jeho slova jí v hlavě rozezněla poplašné zvonky. Jestliže si její úzkosti všiml on, tak ostatní určitě taky.

Nevesta ktera mela smulu.indd 19

3.6.2019 10:21:28

20

Janna MacGregorová

„Pomoc?“ Sotva jí to slovo vyklouzlo, trhla sebou. Není přece žádný zatracený papoušek. Polkla přes knedlík v krku a zadívala se markýzi za rameno. Nikdo ho nedoprovázel. Oblohu ozářil další blesk a Claire přejel po zádech mráz, až se neovladatelně roztřásla. Pembrooke se naklonil k lampionu u pěšiny a jeho světlo zvýraznilo ostrou linii brady a ostře řezané lícní kosti. Markýz ji pozoroval se zájmem vědce, jenž pod lupou sleduje nový druh hmyzu. Chtěla znovu polknout, ale vyprahlé hrdlo se jí bolestivě svíralo. Jestli si ji bude ještě chvíli takhle měřit, pozná pravou hloubku jejího rozrušení. „Lady Claire,“ zašeptal, „pojďme si promluvit o lordu Paulovi.“ Na obloze se objevil jasný blesk. Claire zalapala po dechu a Alex jí nabídl ruku. „Neschováme se radši před tím deštěm?“ Napravo od pěšinky se nacházel malý výklenek, který byl k tomu účelu ideální. „Očekávají mě v sále.“ Předstíraná statečnost v jejím hlase Alexovi připomínala vyděšené, raněné zvíře. A třesoucí se dlaně jen podtrhovaly hloubku její úzkosti. V teplé záři zahradních lampionů se kapky na jejích ramenou a ve vlasech třpytily jako diamanty. Ani Botticelliho Venuše se s ní nemohla měřit. Uchechtl se, aby ji trochu uklidnil, naklonil se k ní a prozradil jí to, co si sama dávno uvědomovala. „A víte, že v tom případě jdete špatným směrem?“ Oči se jí zaleskly slzami a jeho se zničehonic zmocnila touha ji pohladit po tváři. „To ode mě bylo hrubé.“ Ztlumil hlas do šepotu. „Omlouvám se. Nechtěl jsem si z vaší situace tropit žerty.“ Dnešek byl obtížný pro ně oba. Přál si, aby jeho nabídku přijala a nebála se ho. „Prosím. Je to důležité. Přísahám, na svou čest, že vám se mnou nic nehrozí.“

Nevesta ktera mela smulu.indd 20

3.6.2019 10:21:29

Nevěsta, která měla smůlu

21

Claire nesměle vykročila k výklenku. Alex šel za ní, s rukou na jejích bedrech, připravený ji chytit, kdyby se pokusila o útěk. Před vstupem do výklenku se zastavila a světlo lampionu ji zalilo zlatavou září, jež pouze podtrhovala smetanový tón její pokožky. Větřík k němu donesl závan její vůně, kořeněné citrusy. Byla to příjemná vůně, byť pro ženu poněkud neobvyklá. „Posadíme se?“ Ukázal na žulovou lavičku. „Ne, to nebude nutné. Co chcete?“ zeptala se úsečně, avšak z jejího hlasu čišelo ještě něco jiného. Snad zoufalství. Koneckonců vypadala jako někdo, kdo právě spatřil ducha. Přistoupil blíž. Lady Claire zkoprněla. Vypadala jako nebojácný malý vojáček. Nebo možná velmi promrzlý vojáček. Svlékl si večerní kabátec šitý na míru a rovnou jí ho přehodil přes ramena. V jeho blízkosti se celá napjala. „Dě-děkuji,“ vykokta­la tiše. I v tlumeném světle její vlasy rudě zářily. Znenadání ho popadla touha přejet rukama po křivce jejích boků a svůdných ňader. Neměl pro to vysvětlení, leda že by se na něm takhle podepsaly události dnešního večera. Byla krásná, ale v přítomnosti krásných žen se ocitl i dřív. Ne, jeho uchvátila vyrovnanost, s níž čelila složité situaci, především pak vyhlídce na ponížení z dalšího zrušeného za­ snoubení. Alex potlačil zbloudilé myšlenky. Měl před sebou obtížný úkol: žádost o ruku. „Lady Claire…“ „Proč mě pronásledujete?“ Rozhlédla se ve výklenku a přitáhla si jeho kabátec blíž k tělu. „Měla bych se vrátit, rodina mě bude postrádat.“ Nebyl si jistý, jestli ji jeho přítomnost děsí nebo rozčiluje. Chovala se velice zvláštně.

Nevesta ktera mela smulu.indd 21

3.6.2019 10:21:29

22

Janna MacGregorová

„Co budete dělat, až se roznese, že tu lord Paul dnes ve­ čer není?“ Alex ztlumil hlas, aby co nejvíc otupil ostří svých slov. „Neříkám to ze zlomyslnosti, ale pokud nezasáhnete dnes, bude si už ráno smetánka štěbetat o dalších zmařených zásnubách. A budou se škodolibě radovat.“ „Vysmíváte se mi?“ Probodla ho zlostným pohledem. „Vůbec ne. Chci vám pomoct.“ Musel si počínat opatr­ ně. Mnohaleté zkušenosti se ženami ho varovaly, že mu hrozí srdečné, avšak velmi důkladné pokárání. „Rád bych s vámi vaši nesnadnou situaci probral čestně a upřímně.“ Její vyrovnaný výraz mu připomínal malby italských renesančních mistrů, na nichž se dotyčné vždy tvářily zcela nevzrušeně a pouze pozorné oko si mohlo povšimnout nepatrného záchvěvu nespokojenosti. „Historka o Prokleté lady Claire už si žije vlastním životem,“ dodal nakonec. Trhla sebou, ale tak nenápadně, že mu to skoro uniklo. Zničehonic se v něm vzedmula potřeba ji ochránit. „Sme­tánka si na podobné skandály potrpí, nehledě na pravdu.“ Spojil si ruce za zády. „Jakmile se to provalí, pustí se do vás, a jediný způsob, jak se před nimi ochránit, je oznámit dnes v noci zrušení zasnoubení. Jestli se toho neujmete sama a neuděláte první tah, budete jim pro smích už navždycky. Londýnu nezáleží na tom, zda jste dcera nebo neteř vévody, nebo poslední pradlena.“ „Žádosti o ruku nejsou nekonečné, a stejně tak zásoba potenciálních ženichů.“ Ve tváři se jí nezračila jediná emoce. „Přesvědčím ho, aby změnil názor. Nikdo se to nemusí dozvědět.“ „Lady Claire…“ Bylo to těžší, než očekával. Ta nebo­ žačka si očividně připadala jako v pasti a lorda Paula považovala za svého zachránce. „Víte, kde teď je?“ „Ne.“ „V klubu Reynolds, až po uši v dluzích.“ Ztlumil hlas. „Váháte kvůli té čarodějnici, která vás proklela…?“

Nevesta ktera mela smulu.indd 22

3.6.2019 10:21:29

Nevěsta, která měla smůlu

23

Zvedla oči k nebi a odfrkla si. „Prosím, jen se ne­ostý­chejte. Někteří moje neštěstí přisuzují rodinnému prokletí, proklínacím tabulkám, dokonce kletbě z dob starých Římanů. Mám si z čeho vybírat, proč se omezovat jen na čarodějnice? Očividně mám talent pro ztrácení snoubenců – ať už je potká smrt, nemoc či nehoda. Mám vám je vyjmenovat?“ Neubránil se úsměvu. „Jestli se o ně chcete podělit.“ Koutky úst se jí vzdorovitě pozvedly a v očích jí zaplálo. Byla ještě krásnější, než si prve myslel. „Dobrá tedy. Lord Thant zhruba hodinu po našem zasnoubení přišel při otřesné nehodě o nohu. Lord Riverton musel uprchnout ze země kvůli duelu. V den, kdy mě požádal o ruku, se naše zasnoubení rozhodl oslavit v posteli jisté šlechtičny, kde ho také objevil její manžel.“ Po chvíli o něco něžnějším tónem dodala: „A lord Archard podlehl horečce.“ Konečně její oči prozradily to, co tušil – dnešní zrada se jí hluboce dotkla. „Už chápete, proč ho potřebuji?“ S hrdě vztyčenou hlavou se od něj odvrátila. Alex ji chtěl vzít za ruku, ale pak si to rozmyslel. Ne­uměl lidi utěšovat, a tak svou rozpačitost raději skryl za nonšalanci. Nikdy si nepřál stáhnout s lordem Paulem na dno i někoho dalšího. Jestli se lady Claire nerozpláče, tak svůj plán zvládne dovést do konce. Sevřel pěst a cítil, jak se mu vrací odhodlání. Rozptýlení si nemohl dovolit. Svými dnešními činy určí budoucnost jich obou. „Povězte mi, kolik snoubenců jste vlastně měla – včetně lorda Paula? Čtyři? Najdete si dalšího, to vám mohu zaručit.“ Claire se prudce otočila, změřila si ho přimhouřenýma očima a zvedla bradu. Potom si jednou rukou přidržela sukně a prosmekla se kolem něj. Hedvábí a satén se mu otřely o nohy a hlasitě zašustily. Škubla zápěstím a látku pustila, jako by se jí náhle štítila, a znovu se k němu obrátila. „Jak jste se dozvěděl o tom, že lord Paul naše zasnoubení zrušil?“ zeptala se pevným hlasem, který vypovídal o její

Nevesta ktera mela smulu.indd 23

3.6.2019 10:21:29

24

Janna MacGregorová

inteligenci i síle charakteru. „Sama jsem to zjistila teprve před chvílí. A pokud vím, přátelé nejste.“ Ucítil bodnutí viny, což pro něj bylo něco nového, protože lord Paul ho soucitu k ostatním odnaučil. Odhodlaně se vlastnímu svědomí postavil a naštěstí mu na záchranu přispěchala sebejistota. Na tuhle noc čekal celé měsíce a nehodlal se o svou pomstu nechat připravit zraněným pohledem jejích očí. Už ve chvíli, kdy se s lordem Paulem zapletla, se stala součástí plánu. Její úloha spočívala v tom, že se za Alexe provdá a stane se jeho markýzou, zatímco jeho úkolem bylo nepřipustit, aby se lord Paul ke Claire a především k je­jímu bohatství dostal. Alex ho znal dost dobře a nedůvěřoval mu. Lord Paul by se ze zoufalství mohl pokusit Claire přesvědčit k útěku do Gretna Green. V jeho hlavě ten plán zněl skvěle, ale se skutečnou dámou, ještě navíc takhle přitažlivou a zranitelnou, se mu realizoval o poznání obtížněji. „Zprávy se šíří rychle. Nechci, aby kvůli němu trpěl někdo nevinný.“ Pokrčil rameny. „Jak vás z toho maléru dostaneme? Viděl jsem, jak jste tam v sále byla rozrušená.“ Zachvěla se. „Dovolte mi vám pomoct. Možná přijdeme na nějaké oboustranně výhodné řešení.“ Claire naklonila hlavu a věnovala mu paličatý pohled. Měla kuráž a z předchozí úzkosti se už oklepala. Ta se mu nezhroutí k nohám jako nějaká křehotinka. Její nově objevená sebejistota ho potěšila. Slíbil si, že nepřipustí, aby padla za oběť lordu Paulovi. „Co přesně chcete, lorde Pembrooku? Jestli pro mě máte nějaký nevhodný návrh, rovnou říkám ne.“ „Nechci vám ublížit. Nevinné dívky na scestí nesvádím.“ Tělo ho ponoukalo k něčemu jinému, ale byl džentlmen a nehodlal se řídit nízkými pudy. „Moje záměry jsou počestné.“

Nevesta ktera mela smulu.indd 24

3.6.2019 10:21:29

Nevěsta, která měla smůlu

25

„Proč?“ Nakrčila čelo. „Proč byste mi pomáhal?“ „To je prosté. Jste pozoruhodná žena a zasloužíte si lepší život, než by vám lord Paul mohl nabídnout.“ Pokusil se ji obměkčit úsměvem. „Měla byste se vrátit do sálu a oznámit, že ho opouštíte kvůli jinému. Budu vám stát po boku.“ „Rozumím. Navrhujete mi, abych se postavila před hos­ty lady Anthonyové a osobně si vykopala hrob tím, že zruším zasnoubení s lordem Paulem. A čeho tím dosáhnu? Povídačky o kletbě to jen podpoří.“ V jejím hlase zaznělo ostří cynismu. „Navedl vás k tomu někdo?“ Na odpověď nečekala. „Se svým štěstím jsem něco podobného asi mohla čekat. Schválně, kolik mužů ji odkopne. Který klub tu sázku spravuje? White’s? Brooks? A jaký je kurz?“ „Přestaňte, lady Claire. Každý muž by se mohl považovat za šťastlivce, kdyby získal vaši ruku.“ Nevěřícně si odfrkla. Probudilo se v něm rytířství. Jak se zhýralci Paulova ražení podařilo zabořit drápy do tak skvostné bytosti? „Popravdě se vás snažím ochránit před dalším ponížením. Ukončete to s ním. Teď. Dnes. Než se provalí, co udělal.“ V dálce zaduněl hrom a na západě se zablesklo. Zdobné lampiony se roztančily v náhlém poryvu větru. Claire tr­hla hlavou ve směru blížící se bouře. Ve tváři byla bílá jako křída. Ztrácel její pozornost. „Lady Claire, moje pověst je bez poskvrnky. Jsem důvěryhodný muž. Můžete se zeptat mých přátel.“ Jen hrstku lidí považoval za hodnou svého času. Od Paulovy zrady byl jeho jediným blízkým přítelem Somerton. Alex se vstřícně usmál. „Nikdy bych vám nedovolil se veřejně zesměšnit. Snažím se vám pomoct.“ Musel ji o tom přesvědčit, protože pak na jeho nabídku manželství přistoupí ochotněji. Rychle zamrkala, otočila se zpět k němu a na vteřinku se zdálo, jako by ji překvapilo, že ho tam stále vidí. „To je

Nevesta ktera mela smulu.indd 25

3.6.2019 10:21:29

26

Janna MacGregorová

velmi galantní, lorde. Máte můj upřímný dík. Ale teď musím odejít.“ Nemohl jí dovolit, aby dnes v noci utekla, a tak zkusil ji­nou taktiku. „Musíte chránit své panství ve Wrenwoodu a své jmění před supy, kteří by chtěli zneužít vaší zranitelnosti. Nemluvě o tom, že byste měla utnout ty řeči o kletbě.“ „Mám dvě.“ Pozvedla dva prsty v rukavičce. „Dvě? Dvě co? Kletby?“ O dalším prokletí se nikdo v klubu nezmínil. „Panství. Mám dvě panství. Wrenwood a Lockhart.“ Ne­vzrušeně opětovala jeho pohled. Zaskočila ho, ale léta obchodování ho naučila na sobě nedat nic znát. Zpráva soukromého vyšetřovatele se o žádném druhém sídle nezmiňovala. Muselo jí to jen uklouznout. Nebe rozčísl blesk. Claire sebou trhla a přistoupila k Ale­xovi blíž. Nemělo to však nic společného s ním. Může za to bouřka. Zatěkala očima k východu z výklenku a pak obrátila p­ozornost zpět k němu. Zavrtěla se v ramenou a nechala si jeho kabátec sklouznout do dlaní. Podala mu ho a rozloučila se. „Dobrou noc, lorde.“ Ze zahrady k nim dolehl mužský a ženský hlas. Alex ji chytil za rameno a zadržel ji. „Pomohla byste mi, prosím? Můj komorník se někde zatoulal.“ Povytáhl obočí. „A navíc, pokud vyjdete teď, uvidí nás spolu.“ Věnovala mu rozechvělý úsměv a podržela kabátec v obou rukách, zatímco se do něj soukal. Uhladila mu látku na ramenou a zádech a z jejího lehkého doteku se mu po celém těle rozlilo příjemné teplo. Claire vykročila k pěšině. Ve zlomku vteřiny byl po jejím boku a vzal ji za loket. Přitáhl si ji blíž a zahleděl se jí do vyplašených očí. Přeskočila mezi nimi jiskra. Nezáleželo na tom, jestli ho pohání touha nebo potřeba ochránit zranitelnou ženu. Zkrátka ji nechtěl nechat odejít. Vtáhl ji

Nevesta ktera mela smulu.indd 26

3.6.2019 10:21:29

Nevěsta, která měla smůlu

27

hlouběji do stínu a pošeptal jí: „Počkejte, dokud zas neodejdou.“ Cítil teplo sálající z její pokožky. Zahradu a výklenek osvítil další blesk. Alex Claire jemně zatlačil ke zdi a opřel se tak, aby na ni nebylo vidět. Přímo nad hlavami jim zaburácel hrom, jako by se oblaka tříštila na kusy, a ozvěna jeho dunění ne a ne utichnout. „Prosím,“ zašeptala roztřeseně a zoufale lapala po dechu. Jediným plynulým pohybem si ho přitáhla za klopy kabátce, zabořila hlavu do jeho hrudi a přitiskla se k němu, jako by se v něm chtěla ukrýt. „Neopouštějte mě,“ hlesla tichounce a křehce. „Neopustím. Slibuji.“ Alex jednou rukou vklouzl mezi záhyby saténové sukně a druhou si k sobě Claire přivinul za zátylek. Připadalo mu to jako ta nejpřirozenější věc na světě. Jejich těla do sebe dokonale zapadala. Nepatrně se odtáhla a poplašenýma očima zapátrala v těch jeho. Netušil, co v nich vlastně hledá. Sklonil se k ní, až se téměř dotýkali rty. Posedlo ho šílenství. Chtěl ji líbat, dokud nezapomene na svůj strach – dokud jí v hlavě nezůstane jen myšlenka na něj. Jejich dech splynul v jeden a z tichounkého zasténání, jež jí uniklo, se mu zatočila hlava. Patří k sobě. Ještě nikdy si ničím nebyl tak jistý. Zlehounka přejel rty po jejích ústech. „Pembrooku? Neviděl jsi lady…?“ Claire uskočila a pustila klopy jeho kabátce. Bez jejího tepla měl náhle pocit, jako by ztratil pevnou půdu pod nohama. Se zavrčením se otočil na muže, který je vyrušil. Lord Fredrick Honeycutt i jeho sestra lady Sophie před Alexovým zuřivým pohledem polekaně uskočili a vytřeštili oči. Jako první se vzpamatoval Honeycutt. „Vidím, žes lady Claire už našel,“ konstatoval, mírně se jí uklonil a pak ztlumil hlas. „Hledá ji vévoda z Langhamu a je nám přímo v patách.“

Nevesta ktera mela smulu.indd 27

3.6.2019 10:21:29

28

Janna MacGregorová

Alex okamžitě zpozorněl a sledoval, jak se k nim Claiřin strýc blíží. Zastavil se s nohama rozkročenýma na šířku ramen a jeho impozantní přítomnost si žádala pozornost všech přítomných. Alex se nenechal zmást lehce pozdviženým koutkem úst – o vévodově pravé náladě vypovídaly ruce sevřené v pěst. „Jsi v pořádku, Claire?“ Náklonnost v jeho hlase byla v přímém rozporu se zuřivými plamínky v očích. „Nic mi není.“ Claire vystoupila zpoza Alexova stínu, ale zůstala stát po jeho boku. Překvapilo ho, že se ke strýci hned nerozběhla, a položil jí dlaň na bedra, aby jí dodal odvahy. Claiřin bratranec Michael Cavensham, markýz z McCal­pinu, otce dostihl spolu s mladším bratrem, lordem Wil­lia­ mem. Oba muži byli téměř stejně vysocí jako vévoda. Alex se nevesele zamyslel nad tím, jak obtížné by asi bylo se téhle zdi Cavenshamových postavit a vyváznout z toho se zdravou kůží. Vzdálené zahřmění utichlo. Ani přírodní živly si s vévodou a jeho syny nechtěly nic začínat. „Co tu s mou sestřenkou provádíte?“ McCalpin se po Alexovi chystal skočit, ale vévoda svého dědice zarazil. Lord William stál otci po druhém boku a ke skupince se připojila i jeho nejmladší ratolest, lady Emma. „Claire?“ zavolala na sestřenici. „Potřebuješ pomoct?“ Alex čekal, že se Claire pokusí celou situaci nějak vysvětlit. Namísto toho zlehka naklonila hlavu a otočila se zády k přihlížejícím. Pokud se ho tím snažila chránit, nemusela se namáhat. On by ji zaštítil před jakkoli velkým davem. „Omlouvám se.“ Její vlahý dech ho pohladil po líci jako polibek. „Není proč,“ ujistil ji šeptem. Vzal ji za ruku, propletl prsty s jejími a jemně si ji přitáhl k boku. Pak si její ruku zvedl ke rtům v pomalém, promyšleném pohybu, aby ho všichni dobře viděli.

Nevesta ktera mela smulu.indd 28

3.6.2019 10:21:29