0040363

usi_to_byt.indd 9

Lepší konce O mně

Elliny příběhy

Ellin život

Ellin Hamburk

Čtvrtek, 3. října, 04:23 hod. Návrat do Cold Moutain aneb Nejspíš zešílím!

Milí internetoví přátelé, ačkoli už většina z vás nejspíš spí, musím vám ještě poslat tenhle text, protože jsem se dneska večer, přesněji včera, tak strašně rozčílila, že jsem nemohla jinak než napsat další příspěvek na Lepší konce. P. přinesl domů film, na který se chtěl se mnou podívat – Návrat do Cold Moutain s Judem Lawem, Nicole Kidmanovou a Renée Zellwegerovou – a svatosvatě přísahal, že končí happy endem. Můj drahý snoubenec dokonce tvrdil, že Cold Mountain je ideální film pro romantičky, jako jsem já, velkofilm plný velkých, silných emocí. A co byste řekli? Byla jsem v šoku! Ti z vás, kteří film viděli, jistě víte proč. Dvě a půl hodiny prožíváte story plnou strachu, bídy, smutku a války a krátce před koncem Juda Lawa po jedné jediné milostné noci s Nicole Kidmanovou zastřelí! Prostě ZASTŘELÍ! Prásk, bum a už leží na zemi mrtvý! Hůř už film ani končit nemůže. P. mě samozřejmě zahrnul omluvami a vysvětloval, že si ve vzpomínkách vybavoval konec filmu úplně jinak, zkrátka to popletl. Tím mi ale nijak nepomohl, ten hrozný zážitek mi už vězel v hlavě a nedal se nijak zaplašit. A tak teď už tři hodiny sedím u počítače a snažím se vymyslet pro Návrat do Cold Mountain happy end. Tady je tedy výsledek a přeju vám příjemnou a hlavně hezkou zábavu! Teď jdu do postele a doufám, že se mi podaří usnout. Ještě že je zítra

17.6.2019 13:55:39

usi_to_byt.indd 10

(dneska) volný den, takže nemusím brzo vstávat. A ještě něco: příští týden vám zas něco napíšu o svých přípravách na svatbu. Už to pomalu začíná být vážné a my se musíme rozhodnout, kde budeme mít oslavu, jinak se nám může stát, že bude všude obsazeno. Zatím jsem tady na severu objevila pár hezkých lokací, které bych vám ráda představila. Ale nejdřív bylo důležitější vyřešit ten problém se špatným koncem Cold Mountain. Hezkou dobrou noc vám všem! A nikdy nezapomeňte: Nakonec všechno dobře skončí. A když ne, tak to ještě není konec. S tím se s vámi loučím, Vaše Ella Popelka

Komentáře (256) Sweet Mondträumerin, 07:33 hod. Tvl, Cold Mountain! Ten strašnej konec mě ještě dlouho děsil ze sna! Vlastně celej ten film byl děsněj. Co to vůbec P. napadlo? Jinak je přece tak milej a ohleduplnej! Neboj, Ello, my všichni tě na dálku objímáme! A díky za ten Lepší konec, hned si ho přečtu 

Glitzer-Elfe XXL, 07:38 hod Tak to je hustý, já ten film sice neviděla, ale po tom, co tu píšeš, se na něj fakt těším. To byla od P. pěkná blbost, teď je ale ráno, takže je nejvyšší čas na pořádnou kytici a omluvu! Dobrou noc, a ať se ti zdá o něčem hezkým. Zasloužíš si to!

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 11

Loveisallaround_82, 07:41 hod. Díky, díky, DÍÍÍÍÍÍKY! Tenhle film už mi pár let straší v hlavě. Teď má konečně lepší konec. Ello, seš super!

BLOXX BUSTER, 08:11 hod. Co je to za blbost? Návrat do Cold Mountain je film století, a kdo do něj fušuje, ten to nemá v hlavě v pořádku. Furt stejná blbost. Holčičí kecy.

Little_Miss_Sunshine_and_Princess, 08:17 hod. Sklapni, Bloxxxi! Když se ti Ellina stránka nelíbí, tak ji prostě nečti. Hraj si nějaký blbý hry na plejstejšnu a zírej na telku!

Ella Popelka, 08:23 hod. Díky, Miss Sunshine! ♥

Little_Miss_Sunshine_and_Princess, 08:24 hod. Ty už seš vzhůru? Musíš být děsně ospalá!

Ella Popelka, 08:28 hod. To teda jsem  Další komentáře (248)

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 13

1

Jestliže existovalo něco, o čem byla Emilia Faustová, přezdívaná „Ella“, přesvědčená s absolutní jistotou, pak to byl fakt, že každý příběh je jen tak dobrý, jak dobrý je jeho konec. Philip tenhle její názor samozřejmě znal. Jak by také ne, už spolu žili víc než šest let, takže dobře věděl, jak Ella nesnáší, když kniha či fi lm špatně skončí. A proto na něho měla zlost ještě i teď, když stála s jeho baloňákem v čistírně na Ottenser Hauptstrasse a čekala, až zákaznice ve frontě před ní konečně vytáhne všechny své věci z obrovského pytle a vyloží je na pult. Starší dáma se věnovala svému úkolu mimořádně důkladně. Každou košili, blůzu a kalhoty vyndávala postupně, pak si nasadila brýle na čtení – které samozřejmě musela pokaždé odložit, aby mohla vytáhnout další kousek oblečení z pytle – načež důrazně a pedanticky upozorňovala paní z čistírny na každou skvrnu, kterou je nutno odstranit. Zaměstnankyně firmy Super & Sauber prokazovala andělskou trpělivost a spolu se zákaznicí zkoumala každý jednotlivý corpus delicti. Bylo to k zbláznění. Každopádně pro Ellu, která už doma zřetelně označila ošklivý stříkanec červeného vína na přední části Philipova pláště smývatelným popisovačem na textil, jak ji to kdysi naučila na rodinné škole učitelka Margarethe Schlommersová, dej jí Pán Bůh nebe. Ella se nenápadně podívala na hodinky, aby snad dámu 13

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 14

v letech či zaměstnankyni neurazila. Už tu postávala dobrých deset minut, a to jen proto, že se chtěla Philipova pláště zbavit ještě předtím, než se bude věnovat dalším záležitostem, které chtěla dnes vyřídit. „A podívejte, ještě tady,“ pronesla zákaznice před ní rozčileně. „Tahle skvrna od guláše nezmizela ani při praní na šedesát stupňů. Můj muž si nikdy neuváže ubrousek, ačkoli jsem mu to řekla už aspoň tisíckrát...“ Ella začala uvažovat o tom, že by bylo nejlepší z čistírny beze slova odejít. Jenže tím by nejspíš obě dámy urazila, a navíc nesmyslně promrhala už uplynulých deset minut. Kromě toho Philip potřeboval mít svůj béžový plášť co nejrychleji čistý. Dnes už je 4. října a baloňák plní svůj účel především v přechodném podzimním a jarním období. Aby zabila trochu času, začala Ella přemýšlet nad tím, co vlastně znamená termín oblečení na přechodné období a o jaký přechod ve skutečnosti jde. O dobu po létě do zimy a pak zase po zimě k létu, to bylo všeobecně jasné. Platily ale na tato období pevné termíny? Byly snad dny 22./23. září a potažmo 20./21. březen nezvratně definovanými daty, kdy bylo třeba vytáhnout ze skříní bundy a pláště určené na přechodné období? Nezdálo se, že by se tahle zákonitost nějak důsledně dodržovala, protože třeba Philip nosil svůj baloňák kromě zimy po celý rok, naposledy ho měl včera večer, kdy zmizel na večeři s jedním mandantem, a to přestože nebyl pracovní den, což Ellu do jisté míry popudilo (jeho odchod, nikoli to, že měl na sobě ten plášť) ještě víc než ten debakl s Cold Mountain z předvčerejška. V myšlenkách se vrátila k tématu oblečení pro přechodné období, protože neměla chuť rozčilovat se nad 14

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 15

svým snoubencem. Příští rok se budou brát, 21. srpna. Což je jednoznačně datum na vzdušné letní šaty. Ella v to každopádně doufala, v deštivém Hamburku si člověk nikdy nemohl být s počasím úplně jistý. „Prosím?“ Ella sebou trhla a pohlédla do tázavé tváře paní za pultem. Nemohla uvěřit svému štěstí, vůbec si nevšimla, že stará dáma už čistírnu opustila, takže je konečně na řadě. „Na plášti je skvrna od červeného vína,“ prohlásila a předala baloňák zaměstnankyni. „Místo jsem vám už označila.“ „Výborně,“ pochválila ji zaměstnankyně čistírny. „Dělá to 14 euro.“ „Jistě.“ Ella jí podala dvě bankovky, deseti- a pětieurovou, které žmoulala v ruce. „Kdy si ho mohu vyzvednout?“ „Příští úterý.“ „Nešlo by to dřív? Nutně bychom ho potřebovali.“ Žena ukázala hlavou směrem k výloze. Venku lilo jako z konve, potoky vody zaplavovaly chodník. „Při takovém počasí bych doporučila spíš pláštěnku.“ „Od dnešního odpoledne se má počasí zlepšit,“ namítla Ella, rozhodnutá nevzdat se bez boje. A dodala: „Chtěli jsme na pár dní odjet.“ Což sice nebyla pravda, ale teoreticky mohla být. Malý výlet k moři, naplánovaný Philipem jako romantické překvapení, jen on a ona pod doškovou střechou chaloupky na břehu Lübeckého zálivu… Jestli se teď objeví nový zákazník, tak to klapne, pomyslela si Ella a třikrát důrazně zamrkala. Zvoneček nad vchodem se rozezněl, Ella se otočila a spatřila mladíka, jak vstupuje do čistírny s igelitovou taškou v podpaží. Znovu se obrátila k pultu. 15

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 16

„Tak dobře,“ usmála se na ni zaměstnankyně. „Někam ho přidám, zítra dopoledne si můžete plášť prosím vyzvednout.“ „To je senzační, můj muž bude mít radost!“ Slovo „muž“ pronesla zcela samozřejmě, protože tak o Philipovi mluvila na veřejnosti už dávno. Říkat ve dvaatřiceti „přítel“ si dovolila nanejvýš v myšlenkách, pro okolní svět jí to připadalo tak trochu dětinské a nedůstojné. Označení „snoubenec“ jí zase znělo zastarale, tak o něm psala jen na svém blogu Lepší konce. Od chvíle, kdy ji Philip před půl rokem požádal o ruku, chvěla se obec jejích příznivců týden po týdnu nedočkavostí na další vývoj jejich vztahu při sledování Elliných zpráv o přípravách svatby, o které své přátele samozřejmě nechtěla připravit. A tak psala o svém snoubenci P., nebo ho někdy označovala jako Pan Božský. „Fajn,“ řekla žena za pultem a podala Elle zelenou stvrzenku, „tak se tedy uvidíme zítra po desáté.“ „Děkuju,“ opáčila Ella a měla se k odchodu. „Přeju hezký den.“ Už měla ruku na klice, když za ní žena zavolala: „Počkejte! Tady něco zůstalo v náprsní kapse.“ Ella se překvapeně otočila a vrátila se k pultu. „Skutečně? Myslela jsem, že jsem všechny kapsy vyčistila.“ „Tohle jste přehlédla,“ zamávala na ni zaměstnankyně čistírny kouskem složeného papíru. „Moc vám děkuju,“ řekla vděčně Ella a vzala si podávaný lístek. „Na tu náprsní kapsu jsem asi zapomněla.“ „Nic se neděje,“ ujistila ji žena za pultem. Usmály se na sebe, pak si Ella zastrčila papír do kapsy svého pláště určeného na přechodné období, znovu popřála krásný den a rozloučila se. 16

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 17

Venku pod markýzou čistírny roztáhla Ella skládací deštník a pospíchala deštěm zmáčenou ulicí naproti do spořitelny, kde chtěla provést pár převodů a vytisknout si na automatu zářijový výpis z konta. V bankovních záležitostech byla velmi staromódní a pociťovala hlubokou nedůvěru k jakékoli formě plateb a příjmů online. Ačkoli se od té doby, co si založila před čtyřmi lety blog, stala do značné míry internetovým profíkem, necítila se dobře při pomyšlení, že by na World Wide Web měla vypustit tak citlivá data, jako je číslo účtu nebo stav konta. Philip si z ní kvůli tomu často dělal legraci a tvrdil, že je paranoidní. Nicméně vzhledem k tomu, že to byl výhradně její úkol starat se o společné finance a všechny záležitosti každodenního života, nechal ji, ať dělá, co považuje za správné. Tak se vlastně seznámili. Po absolvování rodinné školy a pár letech praktických zkušeností v nemocnici, v agentuře domácí péče a taky i při vedení domácnosti s třemi dětmi se Ella s tehdejší nejlepší přítelkyní Corou rozhodly založit agenturu Dobrá víla. Cílem bylo vedení domácností bonitních a pracovně vytížených zákazníků. Nabízely celou škálu služeb, od každodenních nákupů až po vyřizování všech soukromých záležitostí (kontrola účtů a platby, odečítání stavu spotřeby elektřiny, plynu a vody, odvezení auta do servisu, rezervace dovolených (ubytování, letenky) a spoustu dalších věcí, kromě jiného i zapracování a kontrolu dětských chův nebo uklízeček. Cora a Ella poskytovaly ve všech těchto případech jako „dobré víly“ své profesionální služby, aby se zákazníci mohli plně a soustředěně věnovat své práci a nemuseli myslet na tak otravné záležitosti, jako jsou osmdesátiny tety Inge nebo nadcházející hokejový turnaj nejmladšího potomka. 17

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 18

Dobrá víla – agentura pro kouzelný život, nechaly si natisknout uměleckým písmem na záhlaví nově navržených firemních papírů v pevném přesvědčení, že s tím v metropoli jako je Hamburk, plné vytížených podnikatelů, budou mít zcela jistě obrovský úspěch. Takový byl každopádně plán. Philip Drechsler, partner v jedné velké advokátní kanceláři, jenž přesně splňoval jejich představy o ideálním zákazníkovi, byl jedním z prvních, kdo si objednal služby jejich agentury. A současně ovšem ukončil slibně se rozvíjející partnerskou spolupráci dvou víl dřív, než se mohla pořádně rozjet, a to proto, že se do Elly zamiloval a ona do něho, takže se po šesti týdnech přestěhovala k němu do jeho krásného domku v Othmarschener Philosophenweg, aby pro něho nadále, ovšem exkluzivně a soukromě, vyřizovala všechny ty záležitosti, které s Corou teprve před třemi měsíci sepsaly jako nabídkové portfolio pro pečlivě vytvořenou firemní webovou stránku. Ella se chvíli pokoušela přesvědčit Philipa, že by přesto mohla se svou přítelkyní agenturu dál rozvíjet, ale on ji takřka na kolenou prosil, aby se bez odkladu stala exkluzivní manažerkou jeho života. Jak by mu na to mohla říct ne? Navíc když jí představa, že se bude starat se o jejich společný život, připadala hrozně krásná. A taky dost romantická. Coru to naštvalo. A to pořádně. Zuřila. Ella pro ni byla „zrádkyně“ a „nevěrná blbá kráva“, když jí Ella oznámila, že kvůli své lásce chce z Dobré víly odejít. Cora ji zasypala spoustou nepěkných nadávek. Ella ji sice samozřejmě chápala, ale ne natolik, aby obětovala osobní štěstí jen kvůli tomu, že na sebe nechce přivolat hněv své obchodní partnerky. Zároveň ji však Cořino rozhořčení i trochu zklama18

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 19

lo, vždyť přece jako nejlepší a skutečně jediná přítelkyně dobře věděla, že Ella vždycky snila o velké a všeobjímající lásce. Skutečnost, že ji našla ve vztahu s Philipem, by mělo Coru aspoň trochu těšit, navzdory všem těm nepříjemnostem, které jí Ella svým odchodem způsobila. Opak byl ale pravdou, Cora neprojevila ani náznak empatie, a dokonce její vztah s Philipem očerňovala. „Jak můžeš bejt tak zabedněná, že chceš být závislá na jediným člověku a zahodit všechno to, o co jsme tak bojovaly?“ zeptala se Cora Elly už skoro rezignovaně při jejich posledním rozhovoru. „To je přece bláznovství! Jestli se teď na mě vykašleš kvůli tomu chlápkovi, tak jsi největším zklamáním mýho života.“ „Nezazlívám ti, že to nemůžeš pochopit,“ odpověděla Ella. „Ale já jsem si jistá, že on je ten pravý. A chci pro něho udělat všechno na světě.“ „Jen počkej,“ zavrčela výhružně její přítelkyně, „teď si možná myslíš, že jsi našla svýho vysněnýho prince – jen aby se ti osud jednou nepomstil a nepředved ti, že ten tvůj Philip Drechsler je ve skutečnosti jen ukvákanej žabák!“ To byl jejich poslední rozhovor. Padla v něm jasná, jednoznačná a krutá slova. Elle bylo jasné, že teď už nemůže couvnout. Hned potom se jí zase vrátil zlozvyk, o kterém si myslela, že ho už dávno překonala – snažila se nešlápnout na chodníku na mezeru mezi dvěma dlaždicemi. Nemohla se ubránit vnitřnímu hlasu, který ji nutil, aby si dávala pozor a stoupala jen na střed dlažebních kostek, protože jen tak může zabránit „kletbě zlé víly“, aby se snesla na její hlavu. Dobře věděla, že je to nesmysl, ale několik týdnů po hádce s Corou se té hloupé pověře z dětství nedokázala vzepřít. 19

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 20

Dnes už se může starému zlozvyku klidně jen smát, protože se ukázalo, že Cora byla se svými temnými věštbami úplně vedle. Život po boku Philipa splňoval všechno, co si jen Ella mohla přát, a ani ne za rok zpečetí svůj svazek na celý život. Navždy a věčně šťastní až do konce svých dnů. Pokaždé, když na to pomyslela, zcela záměrně šlapala na ty kdysi zlověstné mezery mezi dlažebními kostkami, protože už dávno nevěřila na kletby zlých víl. Měla přece svůj život a osud ve vlastních rukách! A pro Coru se podle toho, co Ella díky internetu zpovzdálí sledovala, nakonec také všechno obrátilo k lepšímu, protože agentura skvěle prosperovala a zaměstnávala několik pracovníků. Ellino plánované manželství s Philipem bylo tedy v každém ohledu vedeno dobrou hvězdou. Teď stála před bankovní tiskárnou a v příjemném zamyšlení sledovala, jak přístroj s monotónním rachocením vyplivuje výpis stránku za stránkou. Ještě jednou si v duchu přehrála ten okamžik, kdy se s Philipem seznámili. Stalo se to v menze Hamburské univerzity. Zatímco ona a Cora chodily obědvat do studentské jídelny z úsporných důvodů – jejich nově založená firma měla kancelář v Schlüterstrasse, kde byl dost drahý nájem – Philip toho dne pracoval v knihovně a připravoval se tam na obzvlášť komplikovaný případ. Zaměnili si tehdy obědy. Přesněji řečeno Ella pohroužená do myšlenek na agenturu si omylem odnesla Philipův tác s klobásou na kari a hranolkami namísto svého řeckého salátu (záměna, nad níž se Philip královsky baví dodnes), a když se pak objevil u jejich stolu a s hraným rozhořčením chtěl vědět, jestli je pokaždé tak duchem nepřítomná, hned mezi nimi přeskočila jiskra. Ella, která už měla v té chvíli v puse pořádné sousto klobásy, se na Philipa provinile podívala a rázem se 20

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 21

zamilovala do jeho modrých očí, blonďatých kudrnatých vlasů, spousty pih na nose a do rozpustilého a trochu ironického úsměvu. A když se pak ještě s pokrčením ramen mezi ně vtěsnal a pustil se do jejího salátu s poznámkou: „No tak dobře, co se dá dělat, koneckonců tohle je mnohem zdravější,“ už byla úplně ztracená, propadla mu skutečně na první pohled jako v nějaké pohádce. A s ním to nebylo jinak, jak se jí později přiznal. „Na ženě, která si poplete junk food a veganskou stravu, je prostě něco fascinujícího,“ prohlásil. Hned se tehdy dali do hovoru, jako kdyby se znali od nepaměti. Cora jen seděla vedle nich neschopná slova, degradovaná na statistku, a naslouchala, jak její přítelkyně vypráví tomuhle úplně neznámému chlápkovi o jejich právě založené agentuře – načež tento zmíněný muž si je okamžitě spontánně najal, protože jako partnerovi velké kanceláře zabývající se rodinným právem mu nezbývá čas starat se o „všechny ty každodenní blbosti“. Po necelé čtvrthodině následovala výměna telefonních čísel a netrvalo dlouho, když se Ella nastěhovala do jeho domu. Před půl rokem došlo i na žádost o ruku. A to navzdory Ellinu přiznání, že na rozdíl od něho nechce mít děti. V počáteční zamilovanosti, když ještě snil o „malém Philipovi a Elle“, to nejdřív zamlčela, ale nakonec mu přece jen řekla pravdu. Připadala by si jako podvodnice, kdyby mu to zatajila. Nejdřív jí to nevěřil, především protože Ella tak často vyprávěla o svém šťastném dětství a silném poutu k dnes už bohužel zesnulé matce Selmě Faustové (svého otce nepoznala, ale nikdy jí nechyběl). A také kvůli tomu, jak nadšeně mu vykládala o době, kdy pracovala 21

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 22

jako hospodyně u jedné rodiny s dvěma holčičkami a jedním klukem, o těch „rozkošných broučcích“, a dokonce mu ukázala fotografie, na kterých je zachycená, jak si tou dětskou trojkou hraje. To byl přece zjevný důkaz, že ty děti milovala. Ještě párkrát se z ní pokusil vypáčit, proč si tohle štěstí tak kategoricky odpírá, ale nakonec se musel spokojit s jejím prohlášením: „Já si prostě neumím představit, že bych byla matka.“ Nezbylo mu než to akceptovat, zvlášť poté, co mu slíbila, že by si jednou mohli pořídit třeba pejska. A tak byli šťastní ve dvou, šli životem ruku v ruce jako sehraný tým. Jeho žádost o ruku byla pro Ellu přesto překvapením, lépe řečeno způsob, jakým byla přednesena. Stalo se to ráno po jarní slavnosti ve Philipově kanceláři. Její přítel seděl trochu společensky unavený u snídaně a mezi větami jako: „Můžeš mi podat máslo?“ a „Dáš si ještě čaj?“ jí položil tu nejdůležitější otázku. Nebylo to zrovna romantické (na Lepších koncích Ella průběh té akce lehce pozměnila a vylíčila ji jako noční projížďku kánoí po Alsteru zakončenou slavnostním předáním prstenu), přesto okamžitě řekla ano. Často se jí až točila hlava z toho, kolik štěstí jí život daroval. Zasněně pozorovala svůj odraz ve velkém oknu banky a usmála se na sebe. Ano, Philip a ona jsou perfektní pár, dokonce i opticky se k sobě hodí jako Jorinda a Joringel nebo Sněženka a Růženka z pohádky bratří Grimmů, či Aristokočky. On: urostlý, ale s jinošským šarmem. Ona: sotva metr šedesát, štíhlá, kulaté hnědé oči laně a světlé vlasy jako len, které často nosila spletené do copů, takže i po třicítce ji tu a tam někdo požádal o předložení občanky. Sice se jí zdálo, že tihle lidé by si nesjpíš měli pořídit brýle, ale i tak ji to těšilo. 22

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 23

Selma Faustová byla pevně přesvědčená o tom, že se na dceři podepsal její ascendent znamení Raka, protože dětské rysy v dospělosti jsou pro toto hvězdné znamení typické. Což ovšem Ella považovala ze dvou důvodů za naprostý nesmysl. Zaprvé astrologie byla v jejích očích hloupost, ke které se upínali lidi, kteří ztratili kontakt s realitou. A zadruhé přišla její matka poprvé s tímto konstatováním, když bylo Elle osm nebo devět let – tedy, když byla ještě dítě! Ať už to je nesmysl nebo ne, Ella pozorovala svůj odraz ve skle a nedokázala potlačit hluboké povzdechnutí. Nakrátko ji přemohl smutek kvůli tomu, že její matka nemůže zažít nejkrásnější den jejího života, až si s Philipem řeknou ano. Že nebude přitom, až její „Popelka“ konečně získá svého prince, o kterém spolu tak často mluvily. Ano, tato představa dovedla Ellu téměř k pláči, a že toho nebylo mnoho, co by u ní vyvolávalo podobnou reakci. Proč také? Prožívala přece svůj vlastní happy end! I když také vzpomínky na Coru, nehezký konec jejich přátelství a skutečnost, že od té doby už nenašla nikoho, kdo by se její nejlepší přítelkyni mohl alespoň náznakem rovnat, ji dodnes skličovaly. Ale zato má Philipa, ten je centrem jejího vesmíru a ona zas jeho. Láska, která se každý den obnovuje a nikdy nekončí… Ella se narovnala, vzala si vytištěné výpisy z účtu a vykročila k východu. Ještě rychle zaběhne do nákupního centra, aby pořídila pár věcí: nové boxerky pro Philipa, prášek na praní, čisticí prostředky, odvápňovač kávovaru, dopisní obálky a izolepu, ovoce a zeleninu u stánku na trhu, bio kuře k večeři a ještě pár dalších položek měla na seznamu, který ráno po snídani a prověrce zásob sepsala. 23

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 24

Rozrazila velké skleněné dveře spořitelny, otevřela deštník a vykročila na mokrý chodník. Strefila se přímo na mezeru mezi dlažebními kostkami. O tři minuty později už stála u stánku s bio drůbeží a vytáhla z kapsy seznam, aby se podívala, jestli potřebuje čtyři sta nebo tři sta gramů kuřecích prsíček.

Milý Philipe, nesmíš si Ellu vzít! To ovšem nebyl její nákupní seznam. Bylo to psaníčko, které našla paní v čistírně v Philipově plášti.

24

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 25

Lepší konce O mně

Elliny příběhy

Ellin život

Ellin Hamburk

Pátek, 4. října, 18:06 hod. Je domov místo?

Milí přátelé na síti, dneska se ode mě dočkáte trochu zamyšleného příspěvku, ale nemůžu si pomoct. Skoro celé odpoledne jsem strávila tím, že jsem v internetu hledala nejlepší místo na svatbu s P. Přitom mě přepadla zvláštní myšlenka: Je domov místo? Nebo je to spíš člověk? Zní to trochu bláznivě, já vím, pokusím se to vysvětlit. Jak jsem tak surfovala po těch stránkách a nacházela stále nová místa vhodná na svatební hostinu, jedno hezčí než druhé (odkaz na tři mé favority najdete zde – budu ráda za vaše názory!) a pokaždé jsem si představovala, jak by tam naše oslava vypadala. A vtírala se mi přitom na mysl otázka, jestli snad není jedno, KDE má člověk svatbu, jestli nejde spíš o to s KÝM. Není to zřejmě nijak převratná idea, přesto mi to vrtalo hlavou. Když je to ten správný člověk, tak na tom nezmění nic ani obecní úřad v ošumělém paneláku někde na předměstí, oslava u nádražního kiosku s buřty, bramborovým salátem a panákem Jägermeisteru. Dokonce bez jediného hosta, jen ve dvou, když láska tvého života řekne ano, je jedno, jak a kde to celé proběhne. Protože ve skutečnosti NIC nehraje roli, když víš, že máš po boku muže svého života. Ani to, kde pak s ním budeš žít. Může to být třeba někde v horách Kyrgyzstánu, se sedmi dětmi a vychrtlou kozou v jurtě. A na druhou stranu nic nezmůže ani krásný zámek a nekonečné bohatství, když ten, vedle kterého večer uléháš a ráno se probouzíš, není tím, kdo k tobě opravdu patří – i kdyby to bylo na

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 26

nejkrásnějším místě světa. Domov. To bylo slovo, které mě při mém pseudofilozofickém rozjímání vytanulo na mysli. Když najdeš správného člověka, cítíš se s ním doma. Ať je to kdekoli. Snad už chápete, jak jsem k té otázce v titulu svého příspěvku dospěla. Domov pro mě není místo, nýbrž člověk. A já toho člověka potkala, je to P., ten jediný, se kterým chci zestárnout, i kdyby to mělo být třeba v jurtě. Samozřejmě se HROZNĚ těším na naši svatbu. Ačkoli podle toho, co jsem právě napsala, by mělo být úplně jedno, kde k ní dojde – ráda si přečtu vaše názory na mnou vytipovaná místa  A co na můj výběr říká P., o tom vás zpravím později, slibuju! A jako dík za váš názor mám dnes pro vás jeden mimořádný happy end. Jen pro vás na Lepších koncích zde finále knihy Než jsem tě poznala od Jojo Moyesové! Už jste mě několikrát prosili, abych přepsala příběh Louisy a Willa, ale já se k tomu dlouho nemohla odhodlat (z pochopitelných důvodů, protože je to báječný román, až na ten smutný konec samozřejmě). Tak tady to je – v uplynulých týdnech jsem sebrala všechnu svou odvahu a napsala, co mi napovědělo srdce. Přeju vám při četbě dobrou a především romantickou náladu! Mému Panu Božskému se to dost líbilo  Jako vždycky se s vámi loučím svým životním krédem, které taky tak trochu patří k mému domovu: Nakonec všechno dobře skončí. A když ne, tak to ještě není konec. Vaše Ella Popelka

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 27

Komentáře (422) Loveisallround_82, 18:10 hod. Určitě si vyberte Ahrensburgský zámek! Ale vážně, kde jinde by se měla Sněhurka vdávat? Sice nevím, jak vypadáš, ale docela dobře si tě umím představit v pohádkově krásných šatech s tvým P. (P. jako princ? ) po boku. Takže: jedině zámek! V KAŽDÉM PŘÍPADĚ ZÁMEK!

Glitzer-Elfe XXL, 18:15 hod. Já to vidím jinak, Lovi, já bych vybrala Kai 10, to je fakt stylová lokace! Zámek mi připadá… trochu staromódní. A kromě toho hrozně nepraktickej, všichni hosti by se museli táhnout z Hamburku až do Ahrensburgu. Ne, já hlasuju pro prosklenej ponton na Labi! A novej konec knížky Než jsem tě poznala je prostě… ach! Díky, milá Ello!

BLOXXX BUSTER, 18:23 hod. Bože, já to snad nepřežiju! Měj si svatbu, kde chceš, ale nech proboha na pokoji knížky, který už někdo napsal před tebou! Celej tvůj blog je nejen bezohlednej vůči autorům, ale prostě kompletně nesmyslnej! A když jsem si ještě přečet ty tvoje žvásty na téma „Domov není místo, ale člověk“, tak se mi udělalo fakt blbě.

17.6.2019 13:55:40

usi_to_byt.indd 28

Little_Miss_Sunshine_and_Princess, 18:26 hod. Hele, Bloxxxi, jsi snad spisovatel? Nebo proč se tu furt tak rozčiluješ?

BLOXXX BUSTER, 18:27 hod. Ne, milá Miss Blbko, to nejsem. Jsem jen realista a držím se motta: Nejsme tu proto, abychom si něco přáli, ale přijímali život takový, jaký je.

Little_Miss_Sunshine_and_Princess, 18:29 hod. Trhni si! Jen proto, že je Ella šťastná, nejspíš na rozdíl od tebe, tak ji tu nemusíš urážet. Znova opakuju: Prostě se odhlaš a nech nás na pokoji.

BLOXXX BUSTER, 18:32 hod. Máš na mysli bandu hospodyněk lačnících po happy endech, který sní o životě na růžovým obláčku? To si představujete pod „stěstím“? Tak teda: dobrou noc! Další komentáře (415)

17.6.2019 13:55:40