Issuu

001-003 Unesena.qxp_Sestava 1 08.01.19 11:40 Stránka 3

KLÁRA JANECKOVÁ ˇ

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Stránka 4

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Stránka 5

Kniha je inspirována skuteãnou událostí. Dûj pﬁíbûhu je v‰ak víceménû vymy‰len. Jakákoli podobnost se skuteãn˘mi osobami je tedy zcela náhodná.

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Strรกnka 6

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Stránka 7

Prolog Sobota 14. bfiezna 1998 Hole‰ov 03:35 Tma, vtíravé ticho pfieru‰ované duniv˘m tlukotem Karlina srdce. Ohavn˘ dech na jejím obliãeji. Otevfiela oãi. Ten chlap se nad ní sklánûl, dot˘kal se její tváfie. OkamÏitû si uvûdomila, co se s ní dûje. Byla uÏ témûfi dvacet hodin uvûznûná v páchnoucí ubytovnû. Slzy, které se krátk˘m spánkem zastavily, se draly opût napovrch. „Prosím,“ za‰eptala Karla do tmy. „NeubliÏuj mi.“ Nereagoval. Zoufale vzlykla. Vûdûla, Ïe zemfie, fiekli jí to, jen netu‰il, kdy a jak. Domnívala se, Ïe to bude aÏ za pár dnÛ. Zatím ji únosci potfiebovali, neobdrÏeli od jejích rodiãÛ peníze. Nepatrnû se pohnula. Provazy pevnû svírající zápûstí se za zády je‰tû víc utáhly. Pocítila ‰tiplavou bolest pohmoÏdûné kÛÏe. Rozplakala se. Její sténání naru‰ilo hrobové ticho. Mlad˘ Ukrajinec jejích náfikÛ nedbal. Dlaní levé ruky jí zakryl ústa. Pravá impulzivnû sevfiela útlé hrdlo. Zavfiela oãi, pevnû semkla rty a zaÈala zuby. Karla se uÏ hodiny smifiovala s pfiedstavou, Ïe pro ni není budoucnost. Existuje pouze krutá pfiítomnost a minulost.

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Strรกnka 8

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Stránka 9

/1/

âerné ráno Pátek 13. bfiezna 1998 Bystfiice pod Host˘nem 06:30 „MÛÏe‰ mi fiíct, kde se fláká‰?“ vyjela Karla podráÏdûnû na svou nejlep‰í kamarádku. Bylo pÛl sedmé ráno, vlak mûl dorazit za pût minut. Malomûstské nádraÏí bylo zaplnûné smûsicí lidí v‰ech generací. Na opr˘skan˘ch zídkách lemujících budovu posedávaly hlouãky mládeÏe, jeÏ mífiila do ‰kol. Vedle nich se ospale tlaãily davy pracujících. Veronika zad˘chanû zamumlala omluvu. „Nestíhala jsem to, Karlo, zaspala jsem.“ „Nechápu,“ zavrtûla dívka pohor‰enû hlavou. „Ví‰ pfiece, Ïe mi má‰ je‰tû vysvûtlit nûjaké pfiíklady!“ Dloubla do pfiítelkynû ‰tíhl˘m drobn˘m prstem. SnaÏila se, aby byl dotek co nejvíc bolestiv˘. Pfies péfiovou bundu v‰ak pÛsobil jako dotek pírka. Veronika se pfiedklonila a sundala si ze zad ãern˘ koÏen˘ ruksak. „Stejnû v‰echno umí‰ i pozpátku, ty ‰prtko,“ u‰klíbla se, vytáhla z batohu kosmetickou ta‰tiãku a zaãala se ‰minkovat. Karla zlostí zalapala po dechu. âeká ji tûÏká zkou‰ka z úãetnictví a její jediná opora dává pfiednost líãení. Nutnû potfiebovala probrat podnikatelské vklady. Veronika vtiskla kamarádce do dlaní malé za‰edlé zrcátko a zaãala na bûlostnou pleÈ naná‰et make-up. Mûla neuvûfiitelnû dlouhé svûtlé fiasy, lemující 9

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Stránka 10

studánkovû modré oãi, mal˘ nosík a plné rty. Husté blond vlasy stfiiÏené na mikádo jí v pramenech spadaly kolem tváfie a bránily dokonãit umûlecké dílo. „Dûlej, vlak uÏ se blíÏí,“ pfie‰lapovala Karla netrpûlivû z místa na místo. Mûla obrovskou trému. Nebylo divu. Jestli se jí dneska nepodafií udûlat zkou‰ku z úãetnictví, tak ji nepustí k maturitû. Karla zame‰kala spousty hodin a profesor jí dal poslední ‰anci. Pfied mûsícem prodûlala operaci oãí, trpûla od puberty krátkozrakostí. Nepfiíjemn˘ zákrok vyfiadil studentku soukromé stfiední podnikatelské ‰koly na nûkolik dnÛ z provozu. KdyÏ uÏ se zdálo, Ïe se bude moci naplno vûnovat studiu, zemfiel jí dûdeãek, kter˘ s nimi spolu s babiãkou Ïil pod jednou stfiechou a hodnû pro Karlu znamenal. Dalo by se fiíci, Ïe zãásti zaujímal roli jejího otce. Karla po této tragické události nebyla schopna t˘den pofiádnû myslet, mezi ãtyfimi stûnami svého pokoje nekoneãné hodiny truchlila. Pfii vzpomínce na nedávn˘ pohfieb se jí nahrnuly slzy do oãí. Prodûlávám ‰patné období, pomyslela si, uÏ aby bylo u konce. Z amplionu nad jejich hlavami se ozval chraplav˘ Ïensk˘ hlas oznamující pfiíjezd rychlíku z Ostravy smûfiujícího pfies KromûfiíÏ do Brna. Karla se zhluboka nadechla a popfiála sama sobû hodnû ‰tûstí. Vzápûtí vrátila Veronice zrcátko. Kamarádka si je‰tû v rychlosti pfietfiela rty a ‰minky schovala. Lidé ãekající na ranní spoj se nahrnuli ke koleji‰ti. Karlu strhl dav, mnoÏství tûl ji tlaãilo k soupravû. Ucítila smûsici lib˘ch i nelib˘ch vÛní. Veronika, která byla o pÛl hlavy vy‰‰í neÏ ona, ji popadla za ruku a razila obûma cestu. „Proboha, to je dneska ale lidí,“ vzdychla a pevnû k sobû drobnou kamarádku pfiitáhla. Osmnáctiletá 10

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Stránka 11

Veronika, aã byla o sedm mûsícÛ mlad‰í neÏ Karla, pÛsobila oproti ní mnohem zraleji. Mûla pevnou vysportovanou postavu, ‰ir‰í ramena a masivnûj‰í kostru. Karla byla v˘raznû drobnûj‰í, men‰ího vzrÛstu. Dlouhé svûtlé, mírnû zvlnûné vlasy jí rámovaly jemnou tváfi. ·piãat˘ nosík a vystouplá brada podtrhávaly smyslné rty, které si Karla neustále natírala rtûnkou, jejíÏ nános vÏdy vzápûtí ‰piãkou jazyka nevûdomky odstranila. Tenké oboãí zanikalo nad mandlov˘ma zelen˘ma oãima. Vy‰‰í ãelo kryly pramínky zvlnûn˘ch kadefií. „Pohni, ‰prtko, nebo si nesednem a nestaãí‰ si napsat taháky,“ zamumlala Veronika, které se po pár minutách ‰lapání jin˘m lidem na boty a ‰Èouchání do nejrÛznûj‰ích ãástí tûla podafiilo prodrat aÏ k Ïelezn˘m schÛdkÛm. „Jdi nûkam, taháky si nikdy nedûlám,“ opáãila Karla se smíchem. Na Veroniku se nezlobila, vûdûla, Ïe si ji jen dobírá. Veronika byla její nejlep‰í pfiítelkynû uÏ od první tfiídy základní ‰koly. Snad pro ni v posledních mûsících znamenala je‰tû víc. Brala ji jako sestru, kterou nemûla, neboÈ byla jedináãek. V pfiíbuzenstvu mûla pouze sestfienici Irmu, která byla o sedm let mlad‰í. Sestfienka bydlela aÏ na Vsetínû, a proto se vídaly pouze jednou za t˘den. I pfies tuto dálku si byly neobyãejnû blízké. Dívky se rychle vy‰plhaly do vagonu, jehoÏ boãní stûny byly pomalované sprejery. Karla se uvnitfi znechucenû otfiásla, nenávidûla vlaky, byly odporné, páchly, trpívala v nich sociální fobií. PrÛvodãí byli vût‰inou neochotné, lidé hrubí, dûti v jednom kuse kfiiãely a studenti se maãkali v pfieplnûn˘ch chodbiãkách. V cílové stanici se pak hlava nehlava drali k v˘stupu, coÏ bylo nûkdy témûfi neproveditelné. Skoro vÏdy vlaky jedoucí z Bystfiice pod Host˘nem do 11

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Stránka 12

KromûfiíÏe musely v mûsteãku Hulín ãekat pfies tfii ãtvrtû hodiny na pfiípoj z Pfierova. Karla preferovala dálkové autobusy, ale Veronika dávala zásadnû pfiednost vlakÛm. Karla nechápala, jak nûkdo mÛÏe mít slabost pro ty nechutné vlakové pfií‰ery. Dívky doklop˘taly pfiecpanou uliãkou do poloviny vagonu a postavily se k oknu, jehoÏ sklo bylo pokryté nechutn˘mi obrázky. V‰echna kupé byla plná, a tak je ãekala hodinová jízda na jedné noze. Veronika se narovnala a protfiela si spánky. „Budu ti dneska drÏet palce,“ slíbila. „Kdy konãí‰?“ „O pÛl desáté. Pak musím rychle na autobus a zpût do Bystfiice. V jedenáct jedu s máti na oãní do Zlína.“ Veronika se na chvíli zamyslela a vzápûtí se rozchechtala. „Vzpomíná‰, jak jsi ‰patnû vidûla a zdravila cizí lidi, nebo si k nim dokonce sedala do aut?“ „To se stalo náhodou jen jednou a ten pán mûl stejné auto jako mÛj otec,“ bránila se Karla a obliãej jí zalila ãerveÀ. „Ale houby, ten chlápek mûl Nissana a tvÛj otec je posedl˘ Volkswageny,“ mávla Veronika rukou a po hlubokém nádechu se znovu rozpovídala. „Nejpovedenûj‰í v‰ak bylo, kdyÏ sis ve vlaku dfiepla vedle cizí holky a povídala si s ní, jako bych to byla já. Ta holãina z toho mûla ‰ok. Sedûla jsem na vedlej‰ím sedadle a nechápala, co to vyvádí‰.“ Veronika se dusila smíchem. „Nebo jak jsi flirtovala s Petrem, kter˘ je také krátkozrak˘, to byly povedené akce. VÏdycky jste si na‰li na diskotéce jiného partnera, a abyste se donutili navzájem Ïárlit, tancovali jste vedle sebe. Jeden druhému pfied nosem, jinak byste se nevidûli.“ „Ach jo,“ Karla si hlasitû povzdechla. „Petr, to je mé prokletí.“ „Nejspí‰ jo. Jakou jsem ti to zpívala písniãku?“ zalovila Veronika v pamûti. 12

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Stránka 13

Karla to moc dobfie vûdûla, ale zámûrnû mlãela. Ten hloup˘ popûvek v ní vyvolával vzpomínky. „UÏ vím,“ luskla kamarádka prsty a zaãala notovat. „Petfie Petfiíãku, chlapãe rozmil˘, my bychom se k sobû tolik my bychom se k sobû tolik hodili...“ „Mlã, prosíííím,“ zaúpûla Karla. „Dneska máte sraz, co?“ Veronika na Karlu spiklenecky zamrkala. „Máme, ale dva a pÛl mûsíce jsme se nevidûli, tak si od toho moc neslibuju.“ „UÏ to dejte koneãnû dohromady, nebaví mû se na vás pofiád dívat. Chvíli breãí‰ ty, pak zase on. Jste tím fakt otravní.“ Karla odvrátila od kamarádky pohled. Není to tak jednoduché, jak si Veronika myslí. Rodiãe by Petra nikdy nepfiijali. Je jin˘ neÏ oni, má pomûrnû bohatou minulost. Karla se na chvíli opfiela o krémovou stûnu. Cítila, jak jí pod nohama duní praÏce jedoucího vagonu. Rozhodla se zamûstnat my‰lenky nûãím uÏiteãnûj‰ím. Z ãerného batohu vyndala zelené desky s hnûd˘m nápisem Úãetnictví a zaãetla se do textu. Mezi ãíslicemi se jí kaÏdou chvíli vynofioval PetrÛv obliãej.

Rozlehlé kromûfiíÏské vlakové nádraÏí bylo plné lidí. Postávali na peronech, tlaãili se u toalet a celí prochladlí vyhledávali volné místeãko ve vytopené hale. „Nemá ti sem dnes Roman Mal˘ pfiivézt peníze?“ zeptala se Veronika kamarádky, kdyÏ vystupovaly z vlaku. „Má; doufám, Ïe se ukáÏe. PÛjãil si je uÏ pfied tfiemi mûsíci a pofiád se nemá k tomu, aby je vrátil. Pfied dvûma dny mi volal a slíbil, Ïe mi je hodí dnes pfiesnû o pÛl osmé na nádraÏí. Ale ãertví,“ pokrãila Karla 13

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Stránka 14

bezradnû rameny a rozhlédla se kolem sebe v nadûji, Ïe zahlédne Romanovu vysokou postavu. „Vrátí ti je, je to fajn kluk. Má asi nûjaké problémy, tak si dává na ãas.“ „Snad, ale zase tady není.“ Karla zlostnû zaklela. Probûhla celé nádraÏí, parkovi‰tû i prostory bufetu v pfiilehlé ãásti. „Musím uÏ jít,“ prohlásila, kdyÏ známého nikde neobjevila. „Zlom vaz!“ popfiála jí Veronika a vydala se na opaãn˘ konec mûsta. Karla kamarádce zamávala a zamífiila pfies most k hlavnímu námûstí. Pfieplnûné obchÛdky, lákavé cukrárny, vonící pekárny, nic ji nezajímalo. V hlavû jí huãelo jako v úle. Potily se jí ruce, ztûÏka polykala. Tréma zaplavila celiãké její tûlo jako mohutn˘ pfiíliv. Pfiála si mít dne‰ní zkou‰ení jiÏ za sebou. Dorazila do ‰koly v rekordním ãase. Zad˘chanû hodila ta‰ku pod lavici a usadila se vedle spoluÏaãky Zdeny. Kvapnû vytáhla uãebnice a index. Otevfiela kníÏeãku obsahující kolonky urãené k hodnocení a zadívala se na prázdné místo pfiedmûtu úãetnictví. Doufala, Ïe za nûkolik desítek minut tam bude jedniãka nebo dvojka. OdloÏila index stranou a pohlédla na spoluÏaãku, která si ofiezávala tupou tuÏku. Prohodila s ní sotva pár slov, kdyÏ se dvefie zaplnûné tfiídy otevfiely a dovnitfi ve‰el magistr Pospí‰il. Karla si byla vûdoma, Ïe má pro ni slabost. Peãlivû se na dne‰ní zkou‰ku oblékla. Vûdûla, Ïe znalosti jsou nejdÛleÏitûj‰í, ale na druhou stranu pan Pospí‰il je muÏ ve stfiedních letech, kter˘ projevuje zájem o nûÏné pohlaví, a toho faktu hodlala vyuÏít. Zvolila ãerné úzké kalhoty s krémov˘mi prouÏky, ãernou znaãkovou mikinu a své nejoblíbenûj‰í boty na vysokém podpatku, které jí prodluÏovaly nohy. Dokonale se nalíãila. Mûla by se cítit sebevûdomû, ale místo toho 14

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Stránka 15

si pfiipadala jako úplná nula. Nervóznû si promnula ruce. Bedlivû sledovala dobfie vypadajícího pûtaãtyfiicátníka, jak zapisuje do tfiídní knihy. „Sleãno Winklerová, prosím, ukaÏte se mi,“ ozvalo se z katedry. Karlina lavice byla poslední u dvefií. Pfies záplavu spoluÏákÛ sedících vepfiedu na ni nebylo vidût. Mysli na Petra! poruãila si v duchu. âím dfiív zkou‰ku zvládne‰, tím dfiív ho uvidí‰. Karla se nejistû zvedla. Zdena jí podala index i s kalkulaãkou a symbolicky pozvedla pûsti. Karla jdoucí jako na poráÏku dokráãela k tabuli. Magistr Pospí‰il se na studentku se zalíbením zadíval. „Doufám, Ïe jste dnes pfiipravena, nebude to snadné,“ upozornil, pozvedl ukazováãek a zamífiil s ním k prázdnému místu v blízkosti katedry. „Sednûte si do první lavice a vypoãítejte mi tyto pfiíklady. Mûla byste to zvládnout bûhem této hodiny. Jedná se o pronájmy nebytov˘ch prostor u akciov˘ch a vefiejn˘ch obchodních spoleãností.“ Karla obdrÏela ãtyfii pfiíklady za ãtyfii zme‰kané písemné zkou‰ky a hned se dala do práce. Kalkulaãka se po pár minutách vafiila a tabulky s ãísly úãtÛ divoce ‰ustily. Karla se soustfiedila na kaÏd˘ svÛj krok. Peãlivû zaznamenala úãty do osnov, vypoãítala danû a v‰e pfiekontrolovala. Pût minut pfied vypr‰ením limitu písemnou práci odevzdala. V navazující hodinû magistr Pospí‰il zvolil ústní zkou‰ení mzdové problematiky. Tahle látka Karle neãinila nikdy velké potíÏe. Brilantnû odpovûdûla na poloÏené otázky a postupnû cítila, jak z ní proradná tréma opadává. Vzápûtí jí profesor zapsal samé v˘borné a s úsmûvem vrátil index. Karla radostnû podûkovala, duchem jiÏ byla doma, zamûstnaná pfiípravou na veãerní rande. Její nálada se prudce zmûnila. Teì uÏ záfiila jako sluníãko. 15

Unesena.qxd

9.1.2019

20.28

Stránka 16

„Gratuluju, je vidût, Ïe na na‰eho magistra nepÛsobí‰ pouze esteticky, ale i intelektuálnû,“ zachechtala se Zdena, kdyÏ Karla dosedla na své místo. „Nechce‰ nûkdy zajít do kabinetu a vyÏebrat mi lep‰í známku neÏ ãtyﬁku?“ Karla la‰kovnû pleskla hubatou spoluÏaãku po stehnû a uvolnûnû se protáhla. „Za deset minut mizím,“ po‰eptala jí. „Ty se má‰. Tak si veãer cinkneme, jo?“ Karla mlãela, chtûla kvapnû vychrlit, Ïe veãer bude s Petrem v ráji, ale nechtûla to zakﬁiknout. MÛÏe se nûco pokazit a Petr se také nemusí vÛbec dostavit.

Unesena.qxd

9.1.2019

20.29

Stránka 189

Klára Janeãková UNESENÁ Redigovala Ivana Parkmanová Layout vãetnû ilustrace na obálku navrhla Kateﬁina Brabcová Obálku zhotovila Jana ·Èastná Technická redaktorka Lenka Gregorová Poãet stran 192 Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 258. publikaci Sazbu zhotovila TYPA, spol. s r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání druhé Na‰e knihy na trh dodává Euromedia – kniÏní distribuce, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 Objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetov˘ch knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz