Issuu

XAVIER CORNETTE DE SAINT CYR

TOLTÉCKÉ DOHODY PRO KAŽDÝ DEN

ÚVOD

tyři toltécké dohody, které západní svět znovu objevil před dvaceti lety, se staly celosvětově známými. I mnoho století po jejich „vypracování“ si uchovávají stejnou sílu. Hovoří naším jazykem, zdá se, že přímo oslovují naši znepokojenou, často zmatenou dobu, aby nám dopomohly k harmonickému životu.

O co se jedná? Jedná se o dohody, které uzavíráme sami se sebou proto, abychom se oprostili od přesvědčení, kterým věříme a která nás limitují,1 to znamená od všech přesvědčení, která negativním způsobem deformují skutečnost. Taková přesvědčení nám snižují životní pohodu a způsobují trápení, protože si kvůli nim neustále stěžujeme, trpíme výčitkami a chceme, aby okolní svět byl jiný, než je. Ovšem právě v tom naše nesnáz spočívá – svět kolem nás je totiž takový, jaký je! Ukončená minulost je taková, jaká je, a rovněž nejistá budoucnost je taková, jaká je. Snaha prodlužovat minulost nebo ovlivňovat budoucnost stojí za mnoha našimi stesky. Toltécké dohody nás učí, jak to vše znovu uvést do pořádku.

1 Přesvědčení jsou hluboce zakořeněné představy o našem okolí tak, jak ho vnímáme. Týkají se nás samých, ostatních lidí, světa, života apod. Některá nás posouvají kupředu, jiná nás brzdí – ta nazýváme „limitující přesvědčení“. (pozn. autora)

TOLTÉCKÉ DOHODY PRO KAŽDÝ DEN

PROČ MÁME UZAVÍRAT DOHODY SAMI SE SEBOU? O „dohodách“ hovoříme proto, že docházíme ke shodě s přesvědčeními, která nejsou naše a z nichž mnohá nám brání v osobním rozvoji. Jedná se o všechny drobné kompromisy, jež přijímáme, o způsob myšlení a vyjadřování, který nám často bezděčně ubírá energii a kterého se nedokážeme zbavit. Cílem toltéckých dohod je vybídnout nás, abychom se sebou uzavřeli nové dohody, díky nimž si osvojíme jiné způsoby myšlení a chování a zároveň se zbavíme všeho, co nás brzdí. Tím nám mohou dopomoci ke kvalitnějšímu životu. Toltécké dohody, které v této knize představujeme, plní tuto roli z několika příčin: −− Jsou účinným nástrojem ke změně našeho způsobu bytí, jednání a myšlení tak, abychom se již v ničem neomezovali ani si nezpůsobovali trápení. −− Naše mysl a emoce se díky nim nenechají strhnout nechtěnými vlivy. −− Umožňují nám znovu nalézt duševní klid a rozvíjet naše vnitřní bohatství. −− Dopomáhají nám k lepší kontrole nad vlastním životem, abychom jej mohli prožívat intenzivněji a harmoničtěji. −− Zkvalitňují naše vztahy vztahy: nenecháme si pak škodit od toxických osob a dokážeme žít v harmonii s ostatními. Stručně řečeno, toltécké dohody vedou k růstu našeho štěstí.

ÚVOD

KDO BYLI TOLTÉKOVÉ?

Jedná se o národ válečníků neznámého původu, který se objevil v Mezoamerice kolem roku 800 našeho letopočtu. Přibližně v roce 1000 zakládají hlavní město svého státu Tula (80 kilometrů severně od Mexika) a zhruba za dvě stě let vytvářejí mocnou říši, rozkláda jící se po celém středu Mexika. Po roce 1300 se v údolí v Mexiku usazují Aztékové. Přebírají hlav ní zásady toltécké kultury a náboženství (převážně šamanského typu). Aby stvrdili svou nadřazenost, prohlašují se za potomky Tol téků – díky Aztékům se tak zachovalo vědění a filozofie Toltéků, zejména moudré učení, v němž klíčovou roli sehrály slavné dohody. Ty znovuobjevil don Miguel Ruiz, neurochirurg, jemuž v sedm desátých letech dvacátého století život těžce ovlivnila zkušenost s hrozící smrtí. Pouští se tedy do pátrání po vědění svých toltéckých předků, aby ho mohl předat co nejvyššímu počtu dalších zájemců. V roce 19972 vydává knihu Čtyři dohody – kniha moudrostí starých Toltéků, které se po celém světě prodaly čtyři miliony výtisků. Za tento stále trvající úspěch vděčí tomu, že toltécké dohody odpo vídají skutečné potřebě naší doby: žít lépe a šťastněji.

2 V českém překladu vyšla poprvé v roce 2001. (pozn. překl.)

TOLTÉCKÉ DOHODY PRO KAŽDÝ DEN

ČEMU NÁS TOLTÉKOVÉ UČÍ? Toltécká cesta není náboženství; jedná se o učení, které ukazuje cestu, jak být šťastní: −− tím, že se budeme vyjadřovat v souladu s tím, jací ve skutečnosti jsme; −− tím, že se oprostíme od očekávání druhých; −− tím, že si uvědomíme přesvědčení, která nás brzdí – abychom je mohli uvést na pravou míru –, a která se týkají jak nás samotných, tak okolního světa. Čtyři dohody vypovídají tím nejjednodušším způsobem o našem světě. Na úvod si je přehledně projdeme.

„Nehřešte slovem“ Stejně jako ze semínek, která zasadíme, i z našich myšlenek a promluv můžou vyrůst buď sladké (příjemné), nebo hořké (zhoubné) plody. Jsme zodpovědní za to, jak myslíme a jak se vyjadřujeme – ve smyslu, abychom působili spíš laskavě než zraňujícím způsobem.

„Neberte si nic osobně“ Náš omyl tkví ve víře, že vše, co se děje, závisí na nás: Následkem toho na sebe zbytečně vztahujeme problémy, které se nás netýkají, nebo se stáváme závislými na tom, co si o nás myslí ostatní. Když si přestaneme brát vše osobně, staneme se opět nezávislými.

ÚVOD

„Nevytvářejte si domněnky“ Domněnky jsou naše přesvědčení, jejichž prostřednictvím zkresleně interpretujeme své vjemy. Naučit se vidět svět kolem sebe (lidi, události, situace, životní zkušenosti apod.) takový, jaký ve skutečnosti je, nám umožní nestávat se hříčkou vlastní představivosti, svých obav a zlosti.

„Dělejte vše, jak nejlépe dovedete“ Rezignace kvůli ztrátě odhodlání nebo vůle dospět k nedosažitelnému ideálu – to jsou dvě úskalí, která nám stojí v cestě k životní pohodě. Pokud si naopak vytyčíme přesný, realistický a dosažitelný cíl a v zájmu jeho dosažení budeme jednat tak, jak nejlépe dovedeme v závislosti na svém momentálním rozpoložení, přestaneme se obviňovat a sami sobě bránit v tom, abychom se cítili šťastní. Tak to jsou ony dohody. Jsou jednoduché, že? Dokonce se zdají být zřejmé a všeobecně platné, a přitom není vůbec snadné je uvést do našeho každodenního jednání. Navrhuji vám trochu si je rozebrat ještě dřív, než dopodrobna pochopíte, co představují, a než je začnete uplatňovat v nejrůznějších oblastech svého života. Tímto způsobem lépe zakoření ve vašem každodenním životě, budete z nich moci vytěžit veškeré výhody a naleznete klid pro rozvoj vlastního vnitřního bohatství. Don Miguel Ruiz v jednom časopiseckém rozhovoru vysvětluje: „Uvedení čtyř toltéckých dohod do každodenního života, jejich pravidelné používání […] je jakousi toltéckou jógou […]. Toto praktikování […] ukázňuje našeho ducha, umožňuje nám ovládat

TOLTÉCKÉ DOHODY PRO KAŽDÝ DEN

jej a vytvářet si sen, který umožňuje náš rozvoj.“ Své pojednání končí tímto krásným příslibem, který všichni tolik potřebujeme: „Svá trápení můžeme proměnit ve štěstí.“ Na tyto čtyři dohody můžeme nahlížet jako na průvodce osobním růstem, který je zaměřen na dosažení životní pohody a přizpůsoben stavům našeho bytí a myšlení; každý člověk je nepřetržitě vystaven vztahům s okolím, s nímž se navzájem ovlivňuje. Toltécké dohody umožňují postupně budovat poctivý přístup k tomuto okolí. Vydejme se společně na cestu k jejich objevování.

1 VYJADŘUJTE SE V HARMONII SE SEBOU SAMÝMI I S OSTATNÍMI

rvní z toltéckých dohod zní: „Nehřešte slovem“. Co to znamená? Zásadní poselství této dohody bychom mohli přetlumočit následovně: vyjadřujte se s úctou a laskavě. Don Miguel Ruiz hned na úvod upozorňuje: „První dohoda je nejdůležitější a je rovněž nejtěžší ji dodržet.“ Proč? Protože slova jsou hlavní prostředek, který používáme k vyjádření svých myšlenek, a tvoří základ našich vztahů s okolím: umožňují nám komunikovat a tím i udržovat vztahy s bližními. Jde o významný příčinný vztah: pokud budeme hřešit při komunikaci, nemůžeme doufat v udržování vztahů bez hříchu.

Kapitola 1

Naše slova mají moc

loveso „komunikovat“ pochází z latinských slov communicare – sdělovat či spojovat – a communicatus – kdo/co je ve styku s někým/něčím. Komunikovat tedy znamená vytvářet vztah mezi mluvčím na jedné straně a příjemcem na straně druhé (za účelem předávání a sdílení). Ovšem existuje stejně tolik způsobů komunikace, kolik existuje jedinců; potíže vznikají ve chvíli, kdy původní vzkaz není náležitě předán a/nebo přijat, k čemuž dochází mnohem častěji, než si uvědomujeme…

VÍCEZNAČNÝ VZKAZ Slovo není pouhý zvuk. Na prvním místě má nějaký smysl: co chce vyjádřit? Avšak především: co chce vyjádřit podle mě, podle tebe, podle něj, podle ní, podle nich? Požádejte své okolí, aby definovalo slova „láska“, „svoboda“, „věrnost“, „Bůh“, „moudrost“, „štěstí“, „inteligence“. Rychle zjistíte, že tatáž slova chápe každý ji‑ ným způsobem!

TOLTÉCKÉ DOHODY PRO KAŽDÝ DEN

Ostatně slovo často obsahuje emoční, citový rozměr, který je různými jedinci vnímán různě: připomíná nám obraz, myšlenku, občas osobitou vzpomínku, událost z minulosti, člověka, kterého jsme si vážili, nebo který nám naopak ublížil, apod. Ať už jsou taková slova vyslechnutá či vyslovená, vždy jsou zatížená osobními životními zkušenostmi nebo vlastními interpretacemi, o nichž víme jen my sami. Proto se může stát, že jimi někoho raníme: ono slovo či onen výraz v druhém vyvolá citovou odezvu. Nic zlého jsme nezamýšleli, avšak jelikož jsme o této možné odezvě nic netušili, naše slovo nebylo bez hříchu.

KAŽDÝ SE VYJADŘUJE PO SVÉM K tomu se přidává způsob, jakým se vyjadřujeme. Zde se ocitáme v oblasti nonverbální komunikace. Každé slovo (či proslov) mění svůj smysl podle způsobu, jakým bylo vysloveno. Pobídku dítěti „Pojď sem“ mohu vyslovit buď něžně, láskyplně a s úsměvem, nebo chladně, neosobně a s pohledem upřeným jinam, anebo ji hrubě zakřičet a u toho patřičně gestikulovat, ale i mnoha dalšími způsoby. Záměr bude případ od případu jiný a citový dopad i konečné chápání vzkazu se mohou diametrálně lišit. Volba slov je důležitá, ale stejně tak je důležitá i jejich formulace.

Naše slovamají moc

Zapamatujte si Nonverbální komunikace zahrnuje zároveň poselství hlasivek (tón, hlasitost, zabarvení hlasu, rychlost…) i řeč těla (gesta, postoje, držení těla, mimika…). Nonverbální složka tvoří dvě třetiny našeho vyjád ření, slova sama o sobě pouze třetinu jednu. I mlčením něco říkáme! Pokud se zúčastníte schůze a neřeknete ani slovo, všichni si tento váš „vzkaz“ vysvětlí po svém, ať už vědomě, či nevědomě. A po kud se přitom nebudete hýbat, interpretace se budou znovu lišit. A zlatá tečka na závěr: každá kultura má své vlastní klíče, jak in terpretovat stejná gesta. Obyvatel Jemenu naše kývnutí hlavy na znamení souhlasu pochopí jako poděkování, zatímco Řek jako zá por. Čím víc souhlasíme v Indii, tím vehementněji kroutíme hla vou ze strany na stranu.

kkPochopte dopad nonverbální komunikace

Zahrajte si s osobou z bezprostředního okolí následující hru: postupně ji oslovujte jedním a týž výrazem, přičemž měňte tón i postoj: 1 „Dobrý den!“ vyslovte jasným a veselým hlasem, se srdečným výrazem v tváři a s široce rozevřenou náručí. 2 „Dobrý den.“ vyslovte chladným, odtažitým, ponurým hlasem, s nepřístupným výrazem, tělem na ústupu a pohledem upřeným do prázdna. 3 „Dobrý den…“ vyslovte malátným, unylým hlasem, ve svůdnickém postoji, s pronikavým pohledem a okouzlujícím úsměvem. Poté se zeptejte: „Co jsi pochopil či pocítil pokaždé, když jsem říkal ‚Dobrý den‘?“ Zjistíte, jakou moc má nonverbální složka komunikace: stejné slovo může být chápáno v naprosto odlišném smyslu podle toho, jakým způsobem jej vyslovíte!

┈┈

TOLTÉCKÉ DOHODY PRO KAŽDÝ DEN

Způsob, kterým se vyjadřujeme, má ohromnou moc a jsme zod‑ povědní za to, abychom tento způsob ovládali natolik, že jej budeme používat laskavě, aby naše slova byla bez hříchu.

TVŮRČÍ MOC Slova mají navíc další velkou moc, jíž si nejsme vždy vědomi: moc vytvářet skutečnost. Představme si, že dítěti sdělím: „Jsi nešikovný.“ Vyvolávám v něm negativní emoci, například smutek. Pokud mu to budu opakovat, uvěří, že je skutečně nešikovné. V dí‑ těti tím vytvořím přesvědčení, že je nešikovné.3Nebezpečí tkví v tom, že vše, co od nynějška udělá, bude tímto přesvědčením ovlivněno natolik, že se z něj nešikovný člověk skutečně stane. Jeho činy ho v jeho přesvědčení nevědomě utvrdí. A tak vše, co dítěti během výchovy pravidelně opakujeme, ho může ovlivnit na celý život. Tuto tvůrčí moc mají i slova, která si říkáme o sobě samých. Můžete si například opakovat „Život je složitý“ nebo „Moje zaměstnání nestojí za nic“ nebo „Nedokážu to…“. Pokaždé se o maličko víc přesvědčujete o tom, co říkáte. Vytváříte si tedy vlastní přesvědčení, vaše chování se do nich obtiskuje a dodává jim na opravdovosti. A tak první „negativní“ událost, která nastane (nebo aspoň taková, kterou vy sami negativně vnímáte), si vyložíte v souladu se svými přesvědčeními: „Vždyť jsem to říkal, že život je složitý / že nedokážu to či ono!“ Sami si tak potvrzujete

3 Tato moc roste, pokud slova pocházejí od někoho, kdo na nás uplatňuje vliv daný vyšším postavením (např. jde o vztah rodič–dítě, vedoucí–zaměstnanec, lékař–pa cient), jelikož autorita, již nad námi daná osoba má, zesiluje účinky toho, co říká. (pozn. autora)

Naše slovamají moc

vlastní přesvědčení: stvořili jste tak skutečnost pouze na zákla‑ dě slov, která jste použili. V tom spočívá jejich moc!

kkCo si myslíte o sobě samých?

Skoncujte s negativními přesvědčeními, která vůči sobě chováte, to znamená s tím, co pravidelně říkáte proti sobě. Zaškrtněte mezi následujícími výrazy ty (nebo připište další), které si sami sobě říkáte: VÝRAZY

NIKDY

OBČAS

VELMI ČASTO

„Nedokážu to.“ „Jsem hloupý.“ „Na to jsem příliš starý.“ „Pokaždé selžu.“ „Nejsem dostatečně kompetentní.“ „Nemám žádné nadání.“ „Je to na mě příliš složité.“ „Nikdy nemám štěstí.“ „Jsem ošklivý.“

Pokud jste ve všech případech zaškrtli „Nikdy“ – výborně! Pokud zaškrtáváte možnost „Občas“, položte si následující otázky: • Mám k tomu nějaký zvláštní důvod? • Platí tento důvod pokaždé, nebo nikoli?

TOLTÉCKÉ DOHODY PRO KAŽDÝ DEN

Ke každému případu, kdy jste zaškrtli možnost „Velmi čas‑ to“, najděte přinejmenším dvě výjimky (nebo víc), které vám dosvědčí, že to neplatí vždy. Následně si v případě těchto opakujících se přesvědčení položte následující otázky: • Jsou tato tvrzení proti mně pokaždé pravdivá? • Co získávám tím, když si je opakuji? • Co ztrácím tím, když si je opakuji?

RADA NAVÍC

Když hovoříte „proti sobě“, zeptejte se: „Opravdu by se mi líbilo, kdyby to, co si říkám sám, mi říkal i někdo jiný? Jak bych na taková slova reagoval?“ To vám umožní rozebrat svá přesvědčení objek tivněji a s větším nadhledem.

kkCo si myslíte o ostatních?

Následuje tatáž úloha, nyní však rozebírá vaše negativní pře‑ svědčení, která chováte o ostatních lidech. Je velice důležitá k tomu, abyste přestali hřešit slovem na adresu všech osob, s nimiž udržujete složité vztahy. Úlohu proveďte pro každou osobu zvlášť. Zaškrtněte mezi následujícími výrazy ty (nebo připište další), které na adresu dané osoby říkáte: VÝRAZY

„Nedokážeš to.“ „Nemáš zkušenosti.“ „Jsi moc starý/mladý/ zkostnatělý apod. na to, abys…“

NIKDY

OBČAS

VELMI ČASTO

Naše slovamají moc

VÝRAZY

NIKDY

OBČAS

21 VELMI ČASTO

„Pokaždé selžeš.“ „Nejsi dostatečně kompetentní.“ „Nemáš dostatečné (nebo vůbec žádné) nadání.“ „Je to pro tebe příliš obtížné.“ „Nemáš nikdy štěstí.“ „Jsi hlupák.“

Pokud jste pokaždé zaškrtli „Nikdy“ – výborně! Znamená to, že uznáváte přednosti dané osoby. Pokud zaškrtáváte možnost „Občas“, položte si následující otázky: • Mám k tomu zvláštní důvod? • Platí tento důvod pokaždé, nebo nikoli? Ke každému případu, kdy jste zaškrtli možnost „Velmi čas‑ to“, najděte přinejmenším dvě výjimky (nebo víc), které vám dosvědčí, že to neplatí vždy. Následně si v případě těchto opakujících se přesvědčení položte následující otázky: • Jsou tato tvrzení proti dané osobě pravdivá vždy? • Co získávám a co ztrácím tím, když si je opakuji? • A co ona osoba ztrácí tím, když jí je opakuji nebo když si to myslím?

┈┈

TOLTÉCKÉ DOHODY PRO KAŽDÝ DEN

„SKUTEČNOST“, KVŮLI KTERÉ SE TRÁPÍME, NEBO DÍKY NÍŽ JSME ŠTASTNÍ

Přesvědčení, která se od našich slov odvíjejí, jsou natolik mocná, že poté, co je sami několikrát potvrdíme, zakoření v našem nitru a je složité se jich zbavit. Pokud jsou negativní povahy, mají moc brá nit nám ve vývoji a bránit nám, abychom byli sebou; ochromují náš rozvoj a životní pohodu. Naštěstí však tento princip funguje stejně dobře i v opačném směru: s tímtéž přesvědčením si můžete opako vat, že život je příjemný, že vaše zaměstnání vám přináší dokonalé uspokojení, že jste schopní… apod. A dokonce můžete pozitivní, blahodárná a oceňující tvrzení opakovat i svým dětem či dalším li dem. Tato přesvědčení se budou sama potvrzovat stejným způso bem, ovšem konstruktivním směrem. Skutečnost tedy vytváříte vlastními slovy. Musí tedy být bez hříchu nejen vůči ostatním lidem, ale i vůči vám.

Naše slovamají moc

SVĚDECTVÍ „STAČILO ZAČÍT K SOBĚ MLUVIT JINAK.“

Didier, 34 let: „Dlouho jsem byl přesvědčený, že pro svou práci nemám dostatečnou kvalifikaci. Absolvoval jsem spoustu školení, ale pořád jsem si říkal: ‚Pořád mi chybí tohle, nebo neumím udělat tamto…‘ Ve skutečnosti všechny mé věty začínaly: ‚Ano, ale…‘ Tím pádem jsem přešlapoval na místě a neustále byl rozmrzelý. Jednou mi nový ředi tel řekl: ‚Je potřeba vyřešit tento projekt. Důvěřuji vám.‘ Zapůsobilo to jako jakýsi spínač. Po prvním úspěchu mi poblahopřál a předložil mi další výzvu. Postupně jsem si začal říkat: ‚Umím udělat tohle a to hle taky, a dokonce i tohle!‘ a vlastní mínění o sobě jsem pomalu změ nil. Nakonec jsem se stal vedoucím oddělení a uvědomil si, že vše, co jsem si neustále ve smyčce opakoval, mě brzdilo. Dnes mě posunuje to, co pozitivního si sám o sobě říkám. Stačilo k sobě začít mluvit jinak!“

„Slovo je čisté kouzlo,“ prohlašuje don Miguel Ruiz a přidává, že špatným použitím se stává černou magií, která šíří „smrtelný jed k vyjádření hněvu, žárlivosti, závisti a nenávisti“. Když přestaneme hřešit slovy, jejich moc způsobí, že „svou mysl i osobní vztahy můžeme postupně zbavit všeho emocionálního hněvu“. Od černé magie k čistému kouzlu se lze dostat po cestě, která vychází z našeho srdce a z naší mysli a jež nám ukládá ptát se: co chceme vytvořit? Jaký záměr nás podněcuje?

OBSAH

Úvod ��5 Proč máme uzavírat dohody sami se sebou? ��6 Čemu nás Toltékové učí? ��8 „Nehřešte slovem“ ��8 „Neberte si nic osobně“ ��8 „Nevytvářejte si domněnky“ �� 9 „Dělejte vše, jak nejlépe dovedete“ �� 9

1. VYJADŘUJTE SE V HARMONII SE SEBOU SAMÝMI I S OSTATNÍMI �� 11

Kapitola 1

Naše slova mají moc ��15 Víceznačný vzkaz ��15 Každý se vyjadřuje po svém ��16 Tvůrčí moc ��18

Kapitola 2

Záměr, který vše mění �� 25 Slovo, kterým oceňujeme ty druhé �� 25 Slovo, kterým vyjadřujeme úctu �� 26

Kapitola 3

O sebelásce a lásce k druhým �� Mějte se rádi… �� … abyste mohli mít rádi ostatní �� Čiňme dobro, abychom udělali dobře sami sobě ��

Kapitola 4

Mluvte, ale nevynášejte soudy �� Každý zároveň má i nemá pravdu �� Posuzovat v módu „já“ �� Skoncujte s vytáčkami! ��

Kapitola 5

Dohoda, u níž není vždy jasné, jak ji uvést do praxe �� Když jsou vztahy složité �� Nehřešte slovem psaným ani slovem mluveným �� Pozor na pomluvy! �� Učení, které vyžaduje trpělivost �� Krok po kroku ��

31 31 33 37

41 42 44 47

51 51 54 56 58 60

2. OPROSTĚTE SE OD VŠEHO, CO VÁS ZRAŇUJE �� 63

Kapitola 1

Každý vidí svět po svém �� 67 Pravdu znáte jenom vy �� 67 Nezaměňujte skutečnost s interpretací �� 73

Kapitola 2

Záležitost moci �� 77 Hlavně neztraťte tvář! �� 78 Je to skutečně tak důležité? �� 80

Kapitola 3

Ve hře jsou přesvědčení a emoce �� 85 naše přesvědčení nás vedou �� 85 Úskalí toho, když se chceme „za každou cenu líbit“ �� 90

Kapitola 4

Vezměte zodpovědnost na sebe a „nechte to být“ �� 93 Rozhodněte se, že změníte úhel pohledu �� 93 Začněte si důvěřovat �� 96 Každému jeho zodpovědnost! �� 98 Uvědomte si, za co jste zodpovědní �� 99 Přenechejte zodpovědnost druhému za to, co říká �� 100 Rozhodujte, spíš než abyste se podrobovali �� 102 Jak odpovídat? �� 104

3. NEDOMNÍVEJTE SE, ŽE JE PRAVDA TO, CO PRAVDA NENÍ �� 109

Kapitola 1

Zásadní potřeba vyprávět si historky ��113 Co je domněnka? ��113 Neustále se něco domníváme! ��114 Proč domněnky vytváříme? �� 117 Strach z prázdna ��117 „Skutečnost“, která zraňuje, ale utěšuje ��118 Potřeba odpovědí – i mylných ��120 Fámy, pomluvy a různé zprávy �� 126

Kapitola 2

O kom a o čem si vytváříme domněnky? �� 129 Domněnky o sobě samých �� 129 Domněnky o těch druhých �� 133

Filtrovaná skutečnost ��133 Bolestné důsledky ��135 Domněnky o faktech �� 138

Kapitola 3

Zbavte se domněnek! ��141 Ptejte se sami sebe ��141 Ptejte se ostatních �� 147 Vyjadřujte se! �� 149 Hovořte sami se sebou �� 154 Zpochybňujte sami sebe! ��157 Připusťte, že ostatní jsou jiní ��161 A co když se lišíme příliš? ��163

4. DĚLEJTE VŠE NEJLÉPE – PODLE SVÝCH MOŽNOSTÍ �� 169

Kapitola 1

Proč dělat vše, jak nejlépe dovedeme? �� 173 Uplatňujte ostatní dohody, jak nejlépe dovedete! �� 173 Dohoda, bez níž není nic možné �� 174 Proč toltécké dohody uplatňovat? �� 175 Buďte přizpůsobiví ��176

Kapitola 2

Jak dělat vše, jak nejlépe dovedete? �� 179 Dělejte vše, jak nejlépe dovedete �� 179 Toho, co chcete, si Vždy buďte vědomi �� 184

Kapitola 3

Nedělejte nic ve snaze udělat víc, než nejlépe dovedete! �� 189 Pozor na zmatení pojmů! �� 189 Lépe než dobře, nebo ještě lépe, než je to možné? �� 192

Kapitola 4

Jednejte, jak nejlépe dovedete �� 197 Zlaté pravidlo: buďte shovívaví! �� 197 Začněte jednat! �� 202 Šest klíčů k tomu, abyste dělali vše, jak nejlépe dovedete �� 205 Závěr �� 211 Poděkování �� 215

XAVIER CORNETTE DE SAINT CYR

TOLTÉCKÉ DOHODY PRO KAŽDÝ DEN Z anglického originálu Les accords toltèques au quotidien, vydaného nakladatelstvím Edition Leduc v Paříži roku 2017, přeložil Tomáš Havel. Odpovědný redaktor Jan Grabec Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 224 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici PRAGMA, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2019 jako svou 10 705. publikaci. Sazba Ivan Brůha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první www.euromedia.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz