Issuu

titulni list Sen:titul.list

1/31/13

4:52 PM

Stránka 2

S a b i n e E b e r t ov á

KNIŽNÍ KLUB

ISBN 978-80-242-6180-5

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 4

29.6.2018 12:49:36

Pro mé děti Kerstin a Stefana, mé „fanoušky první hodiny“, kteří nikdy nezapochybovali, že jejich matka dokáže dokonce vytvořit román. Což vůbec není lehká věc.

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 5

29.6.2018 12:49:36

Dramatis personae Seznam nejdůležitějších jednajících postav. Historické osobnosti jsou označeny *

Weißenfels Dietrich* hrabě z Weißenfelsu, mladší syn zemřelého míšeňského markraběte Oty z Wettinu* Marta, porodní bába a kořenářka Lukas, její manžel, rytíř Thomas, Klára a Daniel, Martiny děti z manželství s Christianem Anna, Klářina dcera Norbert z Weißenfelsu*, velitel hradu Heinrich* a Konrad*, jeho synové Gottfried, správce Gertruda, jeho žena Líza, děvečka Ansbert, farář od svatého Mikuláše

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 7

29.6.2018 12:49:36

Eisenach Hermann*, lantkrabě durynský a falckrabě saský Jutta*, jeho dcera Gunther ze Schlotheimu*, truchses Jindřich z Eckartsbergy, maršál* Burchard ze Salzy*, jeho syn, durynský rytíř Heřman ze Salzy*, jeho syn, rovněž rytíř Bruno z Hörselbergu, durynský rytíř Paul, Lukas mladší a Konrad, Lukasovi synové

Freiberg ( dříve Christiansdorf ) Johana, Martina nevlastní dcera, také znalá léčení Heinrich, hradní fojt Ida, jeho žena Kuno, Johanin manžel, a Bertram, strážní na hradě Rutger, rytíř a velitel stráží Jonas, kovář a radní, a jeho žena Emma Johan a Guntram, jejich nejstarší synové Karel, kovář a Martin nevlastní syn Hans a Friedrich, dříve formani, dovozci soli z Halle Petr, hlavní pacholek a vůdce party mladých mužů Christian, vrchní štolba na hradě, první dítě narozené v Christiansdorfu Anna, jeho žena a Petrova sestra Sebastian, farář Elfrieda, vdova z hornické čtvrti

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 8

29.6.2018 12:49:36

Míšeň Albrecht z Wettinu*, markrabě míšeňský, starší bratr Dietricha z Weißenfelsu Žoﬁe Česká*, jeho manželka Elmar, truchses a Albrechtův důvěrník Giselbert, šenk a rytíř Gerald, maršál a bratr Lukasovy zemřelé první manželky Eustasius, astrolog a alchymista Dittrich z Ketlic*, míšeňský biskup Meinher z Werbenu*, purkrabí

Vysoká šlechta a duchovenstvo císař Jindřich VI.* Konstancie Sicilská*, jeho choť Filip Švábský*, jeho bratr Richard Lví srdce*, král Anglie Leopold V.*, rakouský vévoda Konrad z Wittelsbachu*, mohučský arcibiskup Markward z Annweileru*, císařský truchses Jindřich z Kaldenu*, císařský maršál Konrad z Querfurtu*, kancléř a hildesheimský biskup Bernhard z Ascherslebenu*, saský vévoda, bratr míšeňské markraběnky Hedviky Konrad z Wettinu*, hrabě z Rochlitzu a Eilenburgu, markrabě Východní marky, bratranec míšeňského markraběte Albrechta

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 9

29.6.2018 12:49:36

Akkon Jindřich ze Champagne*, jeruzalémský král Hugo z Tiberiady*, jeho vojevůdce Balian z Ibelinu*, králův nejbližší rádce Amalrich*, kyperský král Heinrich Walpot*, velmistr německého špitálního společenství hrabě Jindřich ze Schwarzburgu*, durynský rytíř Notker, mnich Ešiva, mladá žena

Další postavy v ději Hedvika*, vdova po dřívějším míšeňském markraběti Otovi Raimund, rytíř ve službách míšeňského markraběte Alžběta, jeho žena Wito, čeledín v Raimundových službách Lothar, velitel hradu Seußlitz Ludmillus, potulný pěvec Jakub, rytíř, Lukasův bratr Jakub mladší a Luitgarda, jeho děti Bertold*, pán z Bertoldsdorfu nedaleko Freibergu Konrad*, pán z Konradsdorfu nedaleko Freibergu Jindřich z Koldic*, císařský ministerial Petr z Nossenu*, míšeňský rytíř Tammo* a Johanes*, jeho bratři Boris ze Zboru*, míšeňský rytíř slovanského původu

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 10

29.6.2018 12:49:36

Prolog

oslušnost do nich byla vtloukána, když ještě byli čeledíny; kázalo se jim, aby byli poslušní, když se z nich stali sedláci a později měšťané. Vždyť koneckonců každý má své pevné místo v božím řádu světa. Ale někdy se i neposlušnost může stát první měšťanskou povinností.

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 11

29.6.2018 12:49:36

Magdeburg Grosser Graben

Aschersleben a per Vi

Ballenstedt

Sรกla

Nordhausen

Rรถblingen

Un st

Vip era

Uns tr

uta

Naumburg

Salza ra Ge

Camburg

Eisenach

Erfurt Gotha

Ilm

S V J

Sรกla

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 12

29.6.2018 12:49:36

Labe

ice

Svídn

Landsberg

Halle Bílý Halštrov

Merseburg

Lipsko

Seußlitz uld M a

Weißenfels

Bí lý

Ha lš

tro v

Míšeň Rochlitz

ce ni

Altenburg

Nossen

Freiberg

Chemnitz

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 13

29.6.2018 12:49:38

PRVNÍ DÍL Návrat

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 15

29.6.2018 12:49:39

Podzim 1191, několik mil od Weißenfelsu

ůl dne už lilo jako z konve. Promáčení jezdci zdánlivě lhostejně řídili koně po stezce a vítr jim vháněl déšť do obličejů. Po pláštích jim stékaly potůčky vody, mokrý praporec zplihle visel, od koňských kopyt stříkala voda z louží. Už dlouho nikdo nepromluvil ani slovo. Jen občas se ozvalo odkašlání nebo kašel. Především dva rytíři v čele malého průvodu – asi třicetiletý hrabě a rytíř něco přes dvacet let, oba opálení a šlachovití, s vážným, zachmuřeným výrazem – se zjevně ponořili do úvah. Myšlenky jednoho letěly vpřed, k tomu, co ho asi čeká, když se po dvou a půl letech nepřítomnosti vrací na svou usedlost. Naopak mladší byl zcela v zajetí minulosti – myslel na všechno, co prožil na křížovém tažení, z něhož se vracejí. Vzpomínal na muže, jež viděl umírat, mezi nimi i svého nejlepšího přítele, na nevýslovné oběti, které si tažení vyžádalo kvůli zradě a neblahým sporům. Hrabě z Weißenfelsu se otočil a pohybem ruky k sobě přivolal vůdce ozbrojenců, které po cestě najal do svých služeb. „Tři míle cesty před námi by měla být vesnice a v ní 17

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 17

29.6.2018 12:49:39

hostinec, pokud to za tu dobu není vypálené nebo opuštěné. Jeď napřed a ohlas nás. Až tam dorazíme, mělo by být připravené jídlo, koně potřebují oves. Zdržíme se tak krátce, jak jen bude možné. Chci dojet ke hradu, ještě než se zešeří.“ Vůdce se uklonil a beze slova se cvalem rozjel vpřed. Jeho muži rozkaz slyšeli a nadále mlčeli. Bylo nesmyslné doufat, že si v hostinském šenku usuší oblečení, když beztak budou muset hned zase dál. Nebe nevypadalo na to, že by ještě dneska přestalo pršet. Čím kratší bude zastávka, tím rychleji dojedou na Dietrichův hrad Weißenfels a budou se tam moct zahřát. Hostinec na křižovatce opravdu ještě stál. Hostinský, tlustý muž v zástěře umazané od sazí a tuku, navzdory dešti vyšel ven, aby hosty uvítal hlubokou poklonou. Mnohoslovně je ujišťoval, že tady si skvěle odpočinou a teplé jídlo se už připravuje. Dal několik rozkazů stájovým pacholkům a šoupavým krokem se vracel do domu. Zastavil se mezi dveřmi, aby sňal z hlavy promáčenou čepici a vyždímal ji. „Zůstanu u koní a dohlédnu, aby o ně bylo dobře postaráno,“ navrhl mladý rytíř Thomas hraběti. Ten zkoumavě pohlédl na svého družiníka a druha z bojů, ale pak krátce přikývl. Mladšího opět jednou zaplavil zneklidňující pocit, že hrabě Dietrich mu čte myšlenky a pochopil důvody, jež ho k nabídce vedly. Koně, které si koupili po plavbě přes moře za žold vyplacený ve Svaté zemi francouzským králem za jejich nasazení při obléhání a dobytí Akkonu, nebyli tak ušlechtilí jako ti, na nichž obvykle jezdili, přesto byli nepostradatelní a nyní zcela vyčerpaní. Pacholci ze stáje hostinského se zjevně snažili dobře se o ně postarat. Pravděpodobně doufali, že dostanou za svou práci navíc pár mincí. 18

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 18

29.6.2018 12:49:39

Thomas však hned při prvním pohledu na hostinského pocítil nedůvěru. Možná to bylo tím, že vůbec ztratil jakoukoli důvěru ve svět. Ale hlavně chtěl být sám a uspořádat si myšlenky, než dneska večer dorazí na hrad hraběte Dietricha, k němuž jedou už několik týdnů. Vyzbrojit se na špatné zprávy, jaké ho tam mohou očekávat. Daleko od domova, v oblasti Outremeru, se dozvěděli, že k moci nastoupil nový míšeňský markrabě, Dietrichův starší bratr Albrecht z Wettinu. Thomas nevěděl, co se od té doby dělo s jeho rodinou. Zda mohla zůstat ve Freibergu, nebo musela uprchnout před krvežíznivým vládcem, jenž dal zavraždit už Thomasova otce. Jestli se události vyvíjely špatně, setká se na Weißenfelsu se svou mladší sestrou. Hrabě Dietrich jí slíbil útočiště na svém hradě. Možná tam mohla do bezpečí uniknout celá rodina. Pokud však je situace v Míšeňské marce hodně špatná, pak na něj na Weißenfelsu nebude čekat z jeho rodiny nikdo. Pak jsou všichni mrtví. A Thomas také přináší jednu zprávu o smrti: rodičům svého nejlepšího přítele Rolanda. Tuhle hořkou povinnost z něj nikdo sejmout nemůže. Třebaže bude riskovat krk, když pojede na Raimundovo panství v Míšeňské marce – musí to udělat. Pravděpodobně je tam pořád ještě vypsaná odměna na jeho hlavu. Albrecht z Wettinu, nynější vládce Míšeňské marky, jistě nezapomněl, že Thomas předal císaři zprávu o tom, jak nejstarší syn zajal svého otce, starého markraběte Otu z Wettinu, aby uchvátil moc. A ještě méně mu Albrecht odpustí, že vstoupil do služeb jeho nenáviděného mladšího bratra Dietricha. To, že byli na křížové výpravě ve Svaté zemi, Thomasovi ani Dietrichovi nepomůže, přestože křižáci stojí pod papežovou ochranou. Ani jeden z křížových rytířů nepronikl až 19

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 19

29.6.2018 12:49:39

do Jeruzaléma. Několik mužů z mnohatisícového vojska císaře Friedricha Štaufského, kteří přežili zákeřné útoky za pochodu, vedro na cestě stepí bez vody a jídla, bitvy a epidemie, kteří neumřeli hlady za dvouletého obléhání Akkonu, okamžitě po dobytí města následovali svého velitele Leopolda Rakouského a vrátili se domů, protože anglický král Richard vévodu hluboce urazil. Ospale vyhlížející služka z hostince vešla do stáje, pátravě se rozhlédla a zamířila k mladému rytíři, lehce se uklonila a podala mu velký pohár piva a misku kouřící zelňačky, v níž plavalo pár kousků našedlého masa. Thomas nejprve setřásl z mokrých vlasů vodu, než obojí přijal. Postavil misku s polévkou na příčný trám a napil se piva, aniž dbal na chuť. Pacholci už napojili koně vodou a uvázali jim kolem krků pytle s ovsem, odebrali sedla a slámou je osušili. Rovněž se rytíři uklonili a vyšli ven. Thomas ještě slyšel, jak na ně někdo přes dvůr volal, aby jeden přinesl víc dřeva na přiložení a druhý od studny dva kbelíky vody. Opřel se o dřevěný sloupek a ponořil do vzpomínek, polévka vedle něj chladla. Náhle ho vyrušilo šustění slámy. Několika skoky byl v koutě, kde zahlédl stín postavy. Chytil pod krkem muže, který se sem vplížil, a plnou silou ho přitiskl k zadní dřevěné stěně stáje, až se prkna pod nárazem těla zachvěla. „Co tady děláš?“ zařval. Smrtelně vyděšený cizinec sevřel v ruce nůž, kterým přeřezával řemen bohatého sedla hraběte Dietricha. Zákeřný vrah, prolétla Thomasovi hlavou jediná myšlenka, když viděl naříznutý řemen. Náhle se mu zpěnila krev v žilách jako na bitevním poli a neviděl nic jiného než obličej muže, 20

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 20

29.6.2018 12:49:39

kterého musí zabít. Vytasil meč tak rychle, že muž nemohl utéct, rozmáchl se a ohromnou silou mu usekl hlavu. Pak se otočil, ani nepohlédl na bezhlavou mrtvolu a vracel se na své místo u sloupku. Supěl námahou a klesl na kolena, po několika hlubokých nadechnutích vstal a hrstí sena otřel zkrvavenou čepel meče. Prve řval tak hlasitě, že jeho hlas dolehl i skrz bubnující déšť do hostince. Přibíhal vyděšený hostinský, velitel ozbrojenců a pět jeho mužů. Za okamžik je dlouhými kroky následoval hrabě Dietrich. „Ten chlap nařízl řemen vašeho sedla, kníže,“ sděloval Thomas. Zahanbeně sklopil hlavu. „Odpusťte, že jsem se neovládl. Měl jsem se ho zeptat, kdo ho poslal.“ Hrabě unaveně pohlédl na vyhublou, vážnou tvář mladého muže. „Děkuji vám za vaši ostražitost,“ odpověděl a obrátil se k hostinskému, jenž zděšeně hleděl na mrtvého. „Znáš toho muže?“ zeptal se přísně. Hostinský špičkou nohy pootočil useknutou hlavu, aby se podíval do obličeje mrtvého, a pokřižoval se. „To je jeden z těch psanců, co tady ohrožují cesty. Podívejte se, má od kata vypálený cejch! V létě měl být oběšený, protože zabil jednu mladou ženu a jejího kojence. Ale utrhla se s ním smyčka, a tak byl propuštěn na svobodu. Určitě chtěl ukrást stříbrné pobití sedla.“ Hostinský klesl před Dietrichem na kolena a sepjal špinavé ruce. „Urozený pane, věřte mi, nemám s tím nic společného!“ zapřísahal se. „Můj dům je počestný. To vám dosvědčí všichni v okolí. Vesničané budou vašemu rytíři vděční, že je osvobodil od jednoho z lotrů, kteří se táhnou po celé zemi jako mor.“ 21

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 21

29.6.2018 12:49:39

Aniž mu cokoli odpověděl, rozkázal Dietrich zaplatit za jídlo mužů a opatření koní a nasednout na koně. Jeden z ozbrojenců mu ještě vyměnil naříznutý řemen za nový. Muži opět vyrazili do lijáku. Miska s vychladlou polévkou zůstala bez povšimnutí na trámu, až do stáje vklouzl čeledín a lačně ji snědl. Stejně jako prve jel Thomas po Dietrichově boku a opět mezi nimi nepadlo ani slovo. Když se blížili k Weißenfelsu, stěží v hustém dešti rozeznávali obrysy hradu. „Neměl bych raději jet napřed a zjistit, zda na vás nečekají nepřátelé nebo není nastražena nějaká past?“ zeptal se Thomas, než dojeli k vesnici Tauchlitz pod hradem. „Ne,“ odmítl rozhodně Dietrich. „Nebudu se schovávat ani plížit, když se konečně vracím na své panství.“ Byl pryč dva a půl roku a nyní se chtěl na vlastní oči přesvědčit, jak se tu situace vyvinula. Proto také neposlal napřed nikoho, aby ohlásil jeho příchod. Thomas jen s přemáháním potlačil námitku. Když se Albrecht postavil proti otci – co by mu mělo bránit, aby neodklidil z cesty i mladšího bratra? Možná už Weißenfels dávno obsadil? Avšak v tomto ohledu byl Dietrich zřejmě navzdory rozumu zatvrzelý stejně jako jeho učitel, Thomasův otec Christian, jehož to stálo život. Mladému rytíři tudíž nezbývalo nic jiného než tichá modlitba, aby tento večer přežili a nepadli přímo do rukou nepříteli. Za takového nečasu se v uličkách Tauchlitzu posetých kalužemi nezdržovali žádní lidé, ukázalo se jen několik toulavých psů. V bahně se ryl vepř hledající něco k snědku a skupiny přijíždějících si vůbec nevšímal. Volným tempem vyjížděli do kopce k hradní bráně. 22

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 22

29.6.2018 12:49:39

Seběhlo se tam několik strážných, aby viděli, kdo se k hradu blíží v šeru, lijáku a s nerozpoznatelným praporcem. Wettin dal spolujezdcům znamení, aby zastavili, a na svém hřebci popojel do čela skupiny. Teď ho nejstarší ze strážných poznal. „Hrabě Dietrich! Díkybohu, že vás zase můžeme pozdravit živého a zdravého! Vítejte doma, Výsosti!“ Hlas mu přeskakoval radostí. Spolu s ostatními poklekl a sklopil hlavu. Dietrich pozdravil stráž, a když mužům dovolil vstát, nejstarší se kulhavě rozběhl a křičel na celé nádvoří: „Hrabě je zpátky! Hrabě Dietrich se vrátil ze Svaté země! Pojďte přivítat pána!“ Navzdory dešti se nádvoří rychle plnilo strážnými, čeledíny, děvečkami, ozbrojenci, kteří se sbíhali ze všech stran, aby viděli ten oživlý zázrak. Většina z nich poklekala a křižovala se, jiní s úlevou vykřikovali požehnání. Stájoví pacholci spěchali, aby cestujícím zdaleka pomohli ze sedel a převzali od nich vyčerpané koně. Thomas neklidně přehlížel shromážděné, ale nikde nezahlédl nevlastního otce ani matku nebo některého z mladších bratrů. Je to dobré nebo špatné znamení? A kde je sestra Klára? Prostě nemohl uvěřit, že by všichni byli živí a zdraví. Dal je nakonec Albrecht všechny zabít? To pomyšlení mu sevřelo hrdlo. Pak zahlédl Kláru, jak k němu běží s rozrušeným výrazem v tváři. Vidět mladší sestru se závojem a pokrytými vlasy bylo tak nezvyklé, že ji málem nepoznal. Tak se tedy po jeho útěku provdala? Je teď manželkou Reinharda, jehož on nemůže vystát, jehož jí však určil otec, protože se domníval, že ji může nejlépe ochraňovat? Ale kde je? Myšlenky mu rychle 23

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 23

29.6.2018 12:49:39

vířily hlavou a málem ho opět zaplavila stará nenávist vůči Reinhardovi. Potom však uviděl Klářinu tvář a pocítil stejnou radost jako ona, když se prudce objali. „Ty žiješ!“ vykřikla šťastně. Vzápětí se od bratra jemně odpoutala, obrátila se k Dietrichovi a se sklopenou hlavou před ním poklekla. „Buďte vítán, Výsosti,“ promluvila tiše, lehce rozechvělým hlasem, aniž pozvedla pohled. „Děkuji vám, že jste mi zde poskytl ochranu a přístřeší.“ Dietrich si zřejmě jejích rozpaků nevšiml – a pokud ano, nedal to na sobě znát. Podal jí ruku, aby jí pomohl vstát, a s úsměvem, jenž byl nyní u něj vzácností, odpověděl: „Jsem rád, že vás vidím. Ale nenechte se zdržovat a přivítejte se s bratrem. Dělal si o vás velké starosti. A já také.“ Klára náhle zvážněla a pohlédla na Thomase. „Kde je Roland?“ zeptala se. Podle toho, jak se na něj zadívala, věděl, že odpověď tuší. Klára vzlykla, když mlčel a jen se ještě víc zachmuřil. „Mám ti od něj vyřídit pozdravy… Byla to jeho poslední slova… Velmi si tě vážil…,“ vypravil ze sebe stěží. Srdce mu div nepuklo, že jí nesmí povědět: Miloval tě z celého srdce, chtěl tě požádat o ruku. Ale museli jsme prchnout a přenechat tě tomu Reinhardovi. Po celou dobu na tom proklatém válečném tažení myslel na tebe a doufal, že se s tebou přece jen bude moct oženit, až se vrátí. Ale pak ho zasáhl šíp, když už bylo skoro po všem, při nesmyslné šarvátce před Akkonem. A jeho skutečná poslední slova byla: „Neříkej Kláře nic…“ Nemám ti prozradit, jak moc tě miloval, abys po něm netruchlila ještě víc… Thomas k sobě sestru přitáhl a pevně ji objal, při nejlepší vůli by nemohl říct, kdo komu dodával sílu a byl mu oporou. 24

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 24

29.6.2018 12:49:39

Jen jedním uchem Thomas zaslechl, že se hrabě ptá po své matce a někdo mu sděluje, že kněžnu Hedviku poslal markrabě Albrecht na její vdovské sídlo na hrad Seußlitz. Ale pravidelně odtamtud posílá zprávy a těší se dobrému zdraví. „Jak se vede matce a Lukasovi? A našim bratrům?“ zeptal se Thomas tiše sestry, přestože se odpovědi bál. „Žijí,“ usmála se Klára k jeho velké úlevě. „V Eisenachu, ve službách lantkraběte Hermanna.“ Popotáhla, otřela si rozpačitě slzy rukávem a vymanila se z jeho objetí. Opět pohlédla na hraběte Dietricha, jenž stál dost blízko, aby tu odpověď slyšel. „Váš bratr chtěl mého nevlastního otce a matku dát zabít. Byly to strašné dny, ale přestože už nebyla skoro žádná naděje, podařilo se jim uprchnout ze žaláře. Vaše matka je požádala, aby odešli do exilu do Durynska. Měli by tam s lantkrabětem vést jednání, aby při vás stál, kdyby na vás bratr zaútočil – a toho se všichni bojíme.“ „Jak vidím, je potřeba promluvit si o lecčems důležitém,“ prohlásil Dietrich. Pokynem ruky přivolal podsaditého muže se šedivým plnovousem, jenž mu slavnostně předal pohár na uvítanou, a ještě jednoho hubeného, asi padesátiletého, s tmavohnědými vlasy a velmi dobrou výzbrojí, jenž pravděpodobně byl velitelem hradní posádky. „Přejete si, abych vám dal připravit koupel?“ zeptal se šedivec. Pomyšlení na odpočinek v teplé vodě po dlouhé cestě Dietricha lákalo – ale to musí počkat. „Pojďme do mé komnaty. Chtěl bych se nejdřív od vás dozvědět nejdůležitější věci, které se tu za mé nepřítomnosti udály. Můj rytíř a jeho sestra nás doprovodí.“ Skupinka přešla nádvoří k paláci, který stál uprostřed skalní 25

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 25

29.6.2018 12:49:39

plošiny. Lidé, kolem nichž procházeli, před Dietrichem poklekali a vítali ho doma. Na mnoha obličejích byly patrné otázky, co se stalo s muži, kteří s ním táhli do Svaté země. Ale na tu otázku jim odpoví později, až se všichni shromáždí v hale. „Žijete tu pod svým pravým jménem?“ zeptal se hrabě šeptem Kláry. Záměrně ji před cizíma ušima pojmenoval jen jako „sestru svého rytíře“. Než odjel, uvažovali i o možnosti, že bude na Weißenfelsu hledat útočiště pod cizím jménem, aby si byla jistá před jeho bratrem. „Jen váš velitel hradu ví, kdo doopravdy jsem,“ odpověděla rovněž potichu Klára. „Poradil mi, abych tu používala pouze své druhé jméno Marie. Ostatní vědí jen to, že jsem mladá vdova. Myslí si, že mě a mé dítě sem poslala kněžna Hedvika, abych se po manželově smrti trochu zotavila v klidu a daleko od svého domova. Je vdova! A má s Reinhardem dítě! Thomas se při těch novinkách zachvěl. Přitom mu ušlo, že Dietrich jen stěží ovládá výraz tváře, aby na sobě nedal nic znát.

Nejistota

ýsosti, dovolte mi, prosím, jednu otázku,“ promluvil nejprve velitel stráží, když Dietrich se svými nejvyššími hradními družiníky a Thomasem s Klárou vešel do své komnaty. Místnost nevyvolávala dojem, že byl její obyvatel dlouho pryč. Buď na hradě pracuje schopná hospodyně, nebo

„

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 26

29.6.2018 12:49:39

osazenstvo hradu každý den doufalo v návrat svého hraběte a vše pro něj bylo připraveno. Dokonce i oheň už hořel – to bylo pro promoklé muže příjemné uvítání. Na stole byl připraven voňavý chleba a šunka na utišení prvního hladu, než bude hotová večeře dole v hale. Ale nikdo si neposloužil, všichni byli příliš rozrušení, než aby teď mohli jíst. „Bojovníci, kteří s vámi odešli do Svaté země…?“ pokračoval váhavě hubený muž, kterého Dietrich oslovil jako Norberta. Měl zbraně i oblečení bez ozdob, ale výborné kvality. Není ješitný a pravděpodobně je dobrý bojovník, pomyslel si Thomas a upíral na něj zrak. „… všichni padli na cestě do Jeruzaléma – za Boha a pravý kříž, přestože jsme Svaté město a nejdůležitější relikvii nemohli dobýt,“ odpověděl Dietrich s těžko skrývanou hořkostí. „Později u večeře jim věnujeme vzpomínku a bude za ně sloužena mše.“ „Bůh buď jejich duším milostiv!“ zašeptal Norbert a pokřižoval se. Zhluboka se nadechl a odhodlaně pokračoval: „Pak bychom naléhavě měli přijmout do služeb nové bojovníky. Výsosti, máte tady tucet rytířů a stejně tolik seržánů ve zbrani, k tomu dva tucty ozbrojenců a lukostřelců a tucet měšťanů, kteří vykonávají strážní službu. To by stačilo pro časy míru. Ale vaše matka i důvěryhodné prameny z Míšně, Freibergu a Eisenachu nám sdělují, že váš bratr proti vám plánuje válečné tažení. Dokonce se vrátil dřív z Itálie, kde pobýval s císařem, aby na vás mohl zaútočit, jakmile se vrátíte.“ „Sklady s obilím a sýpky jsou plné,“ ujišťoval muž se šedivým vousem, správce jménem Gottfried. „Dva roky se nám špatná úroda vyhýbala. V případě obležení můžeme na hradě vytrvat několik týdnů.“ Opět se přihlásil ke slovu Norbert. „Mezi panoši je několik tak dobrých, že by mohli být povýšeni do rytířského stavu.“ 27

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 27

29.6.2018 12:49:39

„Nejprve musíme rozeslat posly,“ rozkázal hrabě z Weißenfelsu. „K mé matce, k našim důvěrníkům v Míšeňské marce a velmi naléhavě k Lukasovi do Eisenachu. Musíme se připravit na útok a především musíme zjistit, kdy přesně sem protivník přitáhne.“ „Neměli bychom povolat i posily z Eisenbergu?“ navrhl hubený velitel hradu. To místo rovněž patřilo k Dietrichovu panství. „Nemůžeme odtamtud stáhnout žádné ozbrojence,“ rozhodl Dietrich. „Je možné, že bratr zaútočí i tam.“ Změnil se, pomyslela si Klára a zpod sklopených řas pozorovala muže, kterého milovala od dětských let, přestože vždy věděla, že je to beznadějná láska. Kdysi tmavé vlasy má sluncem vybledlé, rysy v obličeji tvrdší, ostřejší… to jsou stopy strádání a ztrát na válečném tažení. Od chvíle, kdy byl přijat do rytířského stavu, vždy projevoval odhodlanost – a ani teď nehnul brvou, když se dozvěděl tu nehoráznou zprávu, že sotva se vrátil ze Svaté země, chce jeho vlastní bratr proti němu vytáhnout do války! Nebo snad s tím už dávno počítá, protože se neoddává klamu a ví o bratrově zákeřnosti a chtivosti? Dietrich, jako kdyby četl Klářiny myšlenky, na ni teď upřel zrak. „Vyprávějte nám, co se přihodilo ve Freibergu a Míšni!“ Měla pocit, že ji přistihl, a musela se nejprve soustředit, aby vypověděla všechno, co se od Dietrichova odjezdu událo: o střídavých poměrech a stěhování na hradním vrchu po zajetí a propuštění markraběte Oty, o Albrechtově podivném chování u otcova úmrtního lože a o tom, jak se po návratu z králova dvorského sněmu, kde mu bylo uděleno léno, choval jak utržený z řetězu. „Ukradl tři tisíce hřiven stříbra z oltáře kláštera u Nuzzinu, mému manželovi vyčetl zradu a srazil mu hlavu před celým 28

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 28

29.6.2018 12:49:39

shromážděným dvorem,“ vyprávěla zajíkavě Klára. „Potom rozkázal popravit Lukase. V tom okamžiku moje matka vstala a proklela ho. Váš bratr rozkázal ji a mého nevlastního otce uvrhnout do žaláře a mučit je tak dlouho, dokud matka kletbu neodvolá.“ Kláře selhal hlas a musela si odkašlat, aby se ovládla, ale nedokázala to; bolest v ní zdusila každé další slovo. Změnila se, pomyslel si Dietrich a nespouštěl oči z Kláry, přestože jeho pozornost vlastně měla plně upoutat její zpráva. Samozřejmě… porodila dítě a přišla o manžela. Muže, kterého se zřejmě naučila mít ráda. „Váš manžel byl velmi statečný,“ poznamenal tiše. „Tak jsem ho znal, ještě když sloužil vašemu otci.“ Velitel hradu Norbert pokračoval místo Kláry, jež stále ještě bojovala se slzami. „Této mladé ženě se podařilo uprchnout z Freibergu. Když mi ukázala váš prsten, postaral jsem se, aby zde byla přijata a dostalo se jí ochrany.“ „Děkuji vám za to,“ vmísil se Thomas s upřímnou úlevou, ale zároveň nově klíčící starostí. Způsob, jakým se Norbert díval na Kláru, v něm vzbuzoval nedůvěru. Je snad něco mezi těmi dvěma? Velitel lehce pokývl hlavou směrem k němu, pak se obrátil k Dietrichovi a pokračoval: „Říká se, že útěk paní Marty učinil na vašeho bratra velký dojem. Krátce poté přijal do svých služeb astrologa, jenž mu teď radí na každém kroku. Ten muž na něj nyní má větší vliv než všichni jeho ostatní poradci.“ „Dal by se ten astrolog koupit? Ví někdo, v čím zájmu se pokouší mého bratra ovlivnit?“ otázal se okamžitě Dietrich. „Pokusíme se to zjistit,“ ujistil ho překvapeně Norbert, jenž pravděpodobně na takový postup ještě vůbec nepomyslel. Hrabě z Weißenfelsu položil ještě tucet dalších dotazů, 29

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 29

29.6.2018 12:49:39

potom rozhodl: „Zítra ráno přezkoušíme, který z panošů je opravdu tak dobrý, aby mohl být povýšen do rytířského stavu. Než se vrátí poslové s čerstvými zprávami, posílíme své oddíly. Zdvojnásobte stráže, upozorněte obyvatele okolních vesnic, aby se připravili!“ Velitel hradu a správce přijali rozkazy s malou poklonou. „Protože ještě nevíme, kdy muži mého bratra přitáhnou a kolik jich bude, měli bychom si pospíšit a uchystat jim vhodné přijetí,“ dodal Dietrich se zlým úsměvem a vstal. „Ale nyní pojďme dolů. Noc začíná, všechno ostatní by mělo počkat do rána.“ Cestou do haly se Thomas nehnul od Kláry. V útěšném pohybu ji objal kolem ramen a levou rukou sevřel jílec meče. Nikdy by si nepomyslel, že její manželství s Reinhardem skončí tak strašně. Takže k němu byl nespravedlivý. Navíc to, co se právě dozvěděl o osudu matky a nevlastního otce, ho naplnilo bezmezným vztekem. Jen ať přijdou! pomyslel si. Pak se konečně pomstím za otcovu smrt. Klára po jeho boku vycítila ty pochmurné myšlenky. A bolely ji. Dole v hale čekala celá posádka hradu a všechno služebnictvo na pána, který se konečně vrátil. Když Dietrich a jeho průvodci sestupovali ze schodů, všichni před hrabětem poklekli. Dietrich neusedl k vysoké tabuli, nýbrž zůstal stát a pohybem ruky vyzval shromážděné, aby vstali. Sáhl po poháru a zvedl ho do výšky. Ze zvyku se ohlédl vpravo, kde dřív sedával kaplan. Duchovní však, jak správce hraběti sdělil, před rokem zemřel, a dokud se hradní pán nevrátil, aby přijal nového, chodili obyvatelé hradu do kostela do vesnice, kde se zúčastňovali mší a zpovídali se. 30

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 30

29.6.2018 12:49:39

Dietrich viděl mnoho párů očí, jež se na něj upíraly, a v hale zavládlo hluboké ticho. „Připijme na duše mužů, kteří před dvěma a půl lety se mnou odešli na křížovou výpravu a položili životy za sen o Jeruzalému. Amen.“ Z řad před ním se ozvaly tlumené vzlyky. Několik žen se takto dozvědělo, že jejich mužové, synové či otcové se už nevrátí. „Za jejich oběť se jim dostane věčné spásy duše. Zítra s každým z vás, kdo ztratil příbuzného či milovaného člověka, promluvím o tom, jak se to stalo.“ Hrabě z Weißenfelsu upil doušek a důrazně dodal: „Teď však se těšte mírem tohoto večera – dokud ještě trvá. Je možné, že zítra se budeme muset připravovat na nové boje. Nejprve však ještě chci vzdát čest dvěma lidem po svém boku, kterým tady na Weißenfelsu náleží velká úcta všech: Thomasi z Christiansdorfu a jeho sestře Kláře Marii.“ Mezi shromážděnými to zašumělo údivem, avšak Dietrich si toho nevšímal a pokračoval. V hale bylo rázem opět ticho. „Nyní, když jsem se vrátil, může být odhalena jejich pravá totožnost. Jejich otci Christianovi vděčím za svou rytířskou výchovu, jeho syn bojoval velmi statečně po mém boku v bitvách u Filomelionu, Konye a Akkonu. Přijměte sourozence mezi sebe do svého společenství a prokazujte jim úctu, jakou si zaslouží.“ Na Dietrichovo znamení lidé v hale pozvedli poháry a připili mu, potom usedli a pustili se do jídla. Když večeře pokročila, poslal Dietrich Thomase pod nějakou záminkou krátce ven a obrátil se k mladé ženě sedící po jeho boku. „Kláro, prosím vás, se svou moudrostí a léčitelským umem 31

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 31

29.6.2018 12:49:39

se ujměte svého bratra. Válka muže změní. Někoho naučí strachu, jinému dodá odvahu. Mnozí se zatvrdí a zatrpknou. Někteří se nikdy nedokážou úplně zbavit bitevní posedlosti a vrátit se do skutečného světa.“ Příliš živě měl před očima prudkou reakci mladého spolubojovníka ve stáji hostince. „Válka změní i ženy,“ odpověděla Klára a poprvé od jeho příjezdu mu pohlédla do očí, třebaže jen krátce. „Musí se vzdát svých mužů, bratrů a synů a prosazovat se v životě samy, aby se dokázaly postarat o děti. A pokud se jejich muži, bratři a synové vrátí, musí žít s jejich tvrdostí a zatrpklostí, pokud jim nedokážou srdce opět naplnit láskou.“ Dietrich zaraženě umlkl, po chvilce smutně poznamenal: „Chyběla jste mi. Vy a vaše moudrost.“ Znělo to jako dvorní lichocení, avšak každé slovo bylo myšleno vážně. Teď se na okamžik odmlčela Klára. „Až ukončíte večeři, dovolíte-li, ráda bych bratrovi představila jeho malou neteř,“ požádala. „Udělejte to,“ přikývl Dietrich – třebaže ho zabolela myšlenka, že to dítě zplodil muž, s nímž by si rád vyměnil místo navzdory jeho tragické smrti. Bylo pozdě v noci, když se Thomas v Klářině komoře sklonil nad spící Annou. „Celá matka,“ zašeptal. Po tváři mu přelétl výraz dojetí a úplně ji změnil. Holčička, které byl rok a půl, jak mu Klára pověděla, spala tvrdě a nevyrušilo ji ani světlo svíčky, kterou si na ni strýc svítil. Děvčátko vypadalo spokojeně a zdravě, ochraňováno i ve spánku. Vlásky kolem spánků se jí vlnily a měly stejně narudlou barvu jako matčiny a babiččiny vlasy. Jen stěží se Thomas ovládl, aby mozolnatou rukou 32

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 32

29.6.2018 12:49:39

nepohladil drobný obličejíček. Bylo to těžké, ale nechtěl malou neteř probudit. Tuhle noc si musí se sestrou ještě o mnoha věcech promluvit. „Začaly mi porodní bolesti, když do domu vpadl Daniel a křičel, že musíme okamžitě pryč,“ začala vyprávět Klára, usadila ho na lavici a naplnila mu pohár. „Hartmut, ten starý zbrojmistr, pomohl našemu bratru utéct z hradního vrchu. Daniel se v patnácti letech zachoval jako muž. Byl bys na něj hrdý a otec také.“ „A na tebe taky – v takovém stavu se vydat na cestu,“ nevěřícně zavrtěl hlavou Thomas. „Narodila se uprostřed lesa, kousek za Freibergem. Nejprve jsme se protloukli k Rolandovým rodičům a potom sem.“ K Rolandovým rodičům. Měl pocit, jako by mu někdo vrazil ránu pěstí do žaludku. Musí předat Raimundovi a Alžbětě zprávu o smrti jejich jediného syna. „Hartmut pomohl matce i v žaláři a zaplatil za to životem.“ „Ten neúprosný starý zbrojmistr? Který nás panoše tak proháněl? To bych si o něm nikdy nepomyslel,“ zašeptal Thomas. „Ano. V našem domě se usadil Randolfův syn a trýzní lidi.“ „Rutger?“ Thomas se napřímil a zatnul pěsti. Jeho úhlavní nepřítel se roztahuje v jejich domě? Chtěl toho zrzavého zmetka zabít, ještě než odjel k císařovu vojsku. Ale Klára a Roland ho tehdy pokaždé kárali za jeho nenávist ke stejně starému mladíkovi. S tím že nesmí nepřátelství mezi otci, jež boží soud rozhodl v Christianův prospěch, tedy Randolfovou smrtí, přenášet na jeho syna. „Rutger prozradil mého manžela a spoutaného v řetězech ho hodil Albrechtovi k nohám, aby mu markrabě mohl useknout hlavu,“ pokračovala trpce Klára. „Svázal naši matku, nacpal jí do pusy roubík a uvrhl ji do žaláře.“ 33

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 33

29.6.2018 12:49:39

Odmlčela se a pak pevným, neobvykle tvrdým hlasem k Thomasovu překvapení prohlásila: „Chci, abys ho za to zabil!“ „To udělám,“ slíbil Thomas s téměř děsivou lhostejností. Pak sestru opět objal, aby sebe i ji utěšil. Až do úsvitu seděli bratr a sestra vedle sebe, povídali si o utrpěných jizvách, o bolu a žalu, který postihl je a jejich přátele.

Návrhy

ruhý den ráno byl Dietrich už časně na nohou. Musel se přesvědčit o bojeschopnosti hradní posádky, napsat listy poslům, přijmout přísahu věrnosti několika mužů a s veliteli sousedních osad projednat pohotovostní opatření. Jakmile vyřídil nejdůležitější záležitosti a rozdělil úkoly, dal k sobě povolat příbuzné padlých. Vyprávěl o smrti každého jednotlivého muže, vyslovil pozůstalým soustrast, těšil je a ujišťoval, že se o ně bude starat, když jejich rodina ztratila živitele. Když odešel poslední, dal k sobě povolat Kláru. Když ji dal v Míšni k sobě povolat Albrecht, srdce jí bušilo bezmezným strachem. Nyní, když se ocitla sama s Dietrichem, jí zrychleně bije rozpaky a starostí, protože její největší, nesplnitelná naděje nyní bude také pohřbena. „Chtěl bych vám oﬁciálně vyslovit soustrast se smrtí vašeho manžela,“ promluvil Dietrich po chvilce stísněného mlčení. „Děkuji, Výsosti,“ odpověděla Klára se sklopenýma očima. „Ještě stále po něm truchlíte?“ 34

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 34

29.6.2018 12:49:39

Sabine Ebertová SEN PORODNÍ BÁBY Závěrečný díl ságy z raného středověku Z německého originálu Der Traum der Hebamme, vydaného nakladatelstvím Droemersche Verlagsanstalt Th. Knaur Nachf. GmbH & Co. KG v Mnichově v roce 2011 přeložila Ivana Führmann Vízdalová Obálku navrhl Miloslav Disman Odpovědná redaktorka Ivana Parkmanová Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 640 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 10 008. publikaci Sazbu zhotovil Vladimír Fára Tisk EUROPRINT a. s., Praha Vydání třetí Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

SEN PORODNI BABY_3-vydani.indd 638

29.6.2018 12:50:00