Issuu

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:25 Stránka 1

NEJHEZČÍ DOBRODRUŽNÉ VÝPRAVY

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:26 Strรกnka 2

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:27 Stránka 3

NEJHEZČÍ DOBRODRUŽNÉ VÝPRAVY Jan Hocek

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:27 Stránka 4

Vydala Euromedia Group a. s. – Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2019 jako svou 10 710. publikaci Mapové podklady SHOCart, spol. s r. o. Redigoval Jakub Hladík Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 232 Grafická úprava, obálka a sazba Veronika Lahodná Tisk EUROPRINT, a. s., Praha Vydání první www.universum.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:27 Stránka 5

OBSAH PŘEDMLUVA

...........................................................................................................................

JARO KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK

LYŽAŘSKÉ BACKCOUNTRY NA STŘEŠE EVROPY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 BRDY

STŘEDOČESKOU DIVOČINOU OD TŘEMŠÍNA PO CUKRÁK

............................................

JIZERSKÉ HORY

NA NEJVYŠŠÍ HORU ČESKÝCH JIZEREK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 ORLICKÉ HORY

HŘEBENOVKOU ORLICKÝCH HOR

....................................................................................

VLTAVA

ŘEKA PRO OPRAVDOVÉ VODÁKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 SÁZAVA

PLAVBA PO ZLATÉ ŘECE

....................................................................................................

OHŘE

LÁZEŇSKÝ PUŤÁK NA KÁNOI

...........................................................................................

VYSOKÉ TATRY

PŘECHOD NEJMENŠÍCH VELEHOR SVĚTA

........................................................................

LÉTO LUŽICKÉ HORY

PO VYHASLÝCH SOPKÁCH LUŽICKÝCH HOR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 BEROUNKA

DVA DNY UPROSTŘED KŘIVOKLÁTSKA

...........................................................................

MORAVA

VNITROZEMSKOU DELTOU LITOVELSKÉHO POMORAVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 DYJE

NA KÁNOI PO MORAVSKÉ AMAZONCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 HRON

HOREHRONÍ S PÁDLEM I V POHORKÁCH

........................................................................

.......................................................................................

DUNAJEC

PO NEJHEZČÍ ŘECE SLOVENSKA ORLICKÁ PŘEHRADA

MOŘSKÝM VLKEM V ČECHÁCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 SLAVKOVSKÝ LES

NA KOLE ČESKÝM ISLANDEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 BÍLÉ KARPATY

KRAJEM STUDÁNEK A ORCHIDEJOVÝCH LUK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:27 Stránka 6

PODZIM TŘEBOŇSKO

PO HRÁZÍCH RYBNÍKŮ KOLEM TŘEBONĚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA

NEJHEZČÍ VYHLÍDKY ŽĎÁRSKÝCH VRCHŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 LABSKÉ PÍSKOVCE A ČESKÉ ŠVÝCARSKO

SOUTĚSKY A VYHLÍDKY ČESKO-SASKÉHO POHRANIČÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 ČESKÝ RÁJ

PODZIMNÍ VANDR MEZI SKALNÍMI MĚSTY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 PODYJÍ

KRAJEM VINOHRADŮ A SKALNÍCH VYHLÍDEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY

PO STOPÁCH ZBOJNÍKA ONDRÁŠE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 SÚĽOVSKÉ VRCHY

V SOVÍCH SKALÁCH

........................................................................................................

166

VELKÁ FATRA

NEJHEZČÍ HŘEBENOVKOU SLOVENSKA

.........................................................................

170

ZIMA KRUŠNÉ HORY

PO LYŽAŘSKÉ MAGISTRÁLE ČESKEM I NĚMECKEM

......................................................

178

.............................................................

184

ŠUMAVA

HORSKÝMI PLÁNĚMI A HLUBOKÝMI HVOZDY KRKONOŠE

PO HŘEBENECH NEJVYŠŠÍCH HOR ČESKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 JESENÍKY

HŘEBENEM JESENÍKŮ NA BACKCOUNTRY LYŽÍCH

........................................................

202

JAVORNÍKY

DVA DNY MEZI VALAŠSKEM A KYSUCÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 MALÁ FATRA

S MAČKAMI PŘES NEJVYŠŠÍ VRCHOLY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 MURÁNSKA PLANINA

NA SKIALPECH NA NEJVYŠŠÍ HORU VEPORSKÝCH VRCHŮ

..........................................

220

NÍZKÉ TATRY

PANORAMATA ĎUMBIERSKÝCH TATER . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 O AUTOROVI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:27 Stránka 7

PŘEDMLUVA Po svých prvních dvou knihách Nejhezčí túry světa a Nejhezčí místa světa se v této třetí publikaci symbolicky a v duchu rčení „všude dobře, doma nejlépe“ vracím zpět domů, tedy do Česka a na Slovensko – dvou zemí bývalého Československa, země, kde jsem se narodil. Jsem totiž přesvědčen, že za dobrodružstvím nemusíme nutně cestovat přes půl zeměkoule, putovat deštnými pralesy nebo se škrábat na osmitisícovky, ale že je lze zažít i za humny našich domovů. Česká a slovenská krajina nabízejí bezpočet kouzelných míst s překrásnou přírodou – ať už jsou to vysoké hory, skalní města, lesnaté vrchoviny, nebo údolí s řekami a rybníky. Jako fotograf přírody přirozeně vyhledávám fotogenické lokality a spoustu takových míst naleznete na fotografiích v této knize. Moje putování po Česku a Slovensku se v této knize nese ve znamení čísla 4 – jsou to čtyři roční období a čtyři hlavní aktivity, tedy pěší turistika, cyklistika, vodáctví a lyžování. Různorodost jednotlivých způsobů pohybu v přírodě vám nejenom zvětší akční rádius, ale můžete se výletům věnovat pravidelně a celoročně. Sám to mám zhruba nastavené tak, že jaro většinou věnuji cyklistice nebo splouvání řek, které mají v létě málo vody; v létě (když je horko) s radostí a úlevou vyhledávám vodní aktivity; na podzim využívám stabilního počasí, obouvám pohorky a vyrážím za podzimními sceneriemi a v zimě s lyžemi mířím na hřebeny hor. Věřím, že díky rozdělení knihy na čtyři roční období ještě více vynikne pestrost naší přírody, která se v ročních cyklech doslova mění před očima a v každou roční dobu nabízí jiné kouzlo a jiné podněty k jejímu prozkoumávání. V knize najdete jednodenní výlety, převažují ale vícedenní výpravy s přenocováním. Chtěl jsem, aby většina výprav a výletů byla zvládnutelná pro průměrně aktivního a zdatného člověka. Důkazem může být fakt, že zhruba polovinu výletů jsme absolvovali s našimi dětmi, kterým bylo v té době pět až dvanáct let. Pokud vám některé výpravy budou připadat přece jen moc náročné, můžete je zkrátit nebo rozložit na více dnů. Tipy na dobrodružné výpravy v této knize můžete využít jako průvodce, nebo se jen nechat inspirovat k vlastním trasám. Nicméně pokud byste se opravdu chtěli vydat v mých stopách, pak vězte, že vás čeká přes 1600 kilometrů a přibližně 70 dní v pohorkách, na kole, lodí nebo na lyžích. Ať už se na cesty vydáte sami, s přáteli nebo s dětmi, přeji vám jistý krok a radost v mysli!

Jan Hocek, březen 2019

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:27 Stránka 8

KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK

LYŽAŘSKÉ BACKCOUNTRY NA STŘEŠE EVROPY Pro svou opuštěnost, nedostupnost a absenci staveb je Králický Sněžník považován za jeden z nejkrásnějších vrcholů v Česku. Hora vděčí za své jméno nedalekému městu Králíky a sněhovým polím, která pokrývají vrcholové svahy dlouho do jara. A právě na konci zimy a počátku jara jsem naposledy v sezoně namazal backcountry lyže a vyrazil zdolat tento vrchol.

PRAKTICKÉ INFORMACE Aktivity: backcountry lyže, skialp nebo sněžnice Délka trasy: 24 km, 1–2 dny Celkové stoupání: 1432 m Náročnost: sportovní přejezd pro zkušené lyžaře Start/cíl: Horní Morava Ubytování a občerstvení na trase: Schronisko Na Śnieżniku, chata Slaměnka 1600 1400

0 km

Horní Morava 654

1320

1331

857

200

Klepáč

400

1140

600

Horní Morava

800

1423

Malý Sněžník

1000

Sušina

Králický Sněžník

1200

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:27 Stránka 9

První ranní paprsky ozařují vrchol Králického Sněžníku, pohled z vrcholu Hleďsebe.

Přestože Králický Sněžník s jeho nadmořskou výškou 1424 metrů nenajdeme ani v první desítce našich nejvyšších hor, stejnojmennému pohoří se přezdívá „střecha Evropy“, protože z jeho úbočí stékají potoky do tří evropských moří. V plánu mám nejen vystoupat na nejvyšší vrchol, ale za jeden den přejít celý hřeben, který jako obrovská podkova obkružuje údolí Horní Moravy a v jehož středu se tyčí Králický Sněžník. V zimě bývá tato oblast hůře přístupná, velké množství neprošlapaného sněhu a strmé svahy jsou vhodnější spíše pro skialpinistické lyže než pro úzké sportovní běžky. Ideálním kompromisem jsou pro mě široké a přitom lehké backcountry lyže, které spojují výhody obojího. I tak mne ale čeká náročných dvacet čtyři kilometrů v horském terénu.

EVROPSKÉ ROZVODÍ POD KLEPÁČEM Za ranního aprílového mrazu vyrážím z parkoviště Pod Klepáčem a s lyžemi přes ramena se nořím do lesa. Ještě panuje noc, do východu slunce zbývá více než hodina. Sníh na začátku dubna leží už jen na hřebeni, takže po jehličí a kořenech svižně stoupám lesní pěšinou a rychle nabírám výšku. První sníh se objevuje na cestě až po půlhodince chůze, zmrzlý jarní firn mi vrže a křupe pod podrážkami lyžařských bot a tento zvuk mne doprovází až k rozhledně Klepáč.

Začíná svítat, takže neváhám a zdolávám schody dřevěné vyhlídkové věže, stojící na jednom z hlavních evropských rozvodí. Právě z úbočí vrcholu Klepý stékají potoky do tří moří, a není proto divu, že se tomuto pohoří přezdívá „střecha Evropy“. Z rozhledny pozoruji svůj dnešní hlavní cíl – vrchol Králického Sněžníku. Ten se zatím tyčí v dálce jako plochá silueta, za níž začíná ranní obloha pomalu oranžovět. Naproti přes údolí Horní Moravy pozoruji zasněžené průseky sjezdových tratí, zatímco na opačné straně, v polském podhůří, se zelenají louky a lesy Kladské kotliny. Sestupuji z rozhledny, nasazuji lyže a rychle kloužu po zalesněném hraničním hřebeni. Východ slunce mne zastihne na EVROPSKÉ ROZVODÍ NA KLEPÁČI Naše třetí nejvyšší pohoří Králický Sněžník nese oprávněně přívlastek „střecha Evropy“. Z úbočí těchto hor totiž stékají potoky do tří evropských moří. Překvapivě však tento bod neleží na nejvyšším vrcholu, ale na mnohem nižším pohraničním kopci Klepý neboli Klepáč. Nejlépe tuto skutečnost vystihuje polský název kopce „Trójmorski wierch“. Voda dopadající na východní svahy Klepáče je zdrojnicí řeky Moravy, která míří do Černého moře. Ze západních polských úbočí Klepáče odtékají vody do Kladské Nisy, jež se vlévá do Odry, směřující do Baltského moře. Jižní svahy spadají do úmoří Severního moře, kam voda odtéká Lipkovským potokem a dále Tichou Orlicí a Labem. V celé Evropě najdeme už jen šest dalších podobných míst, kde se stýkají tři úmoří v jednom bodě.

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:28 Strรกnka 10

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:28 Stránka 11

Pohled z úbočí Malého Sněžníku na horu Klepáč

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:28 Stránka 12

Vzdálené Krkonoše máte za dobrého počasí ze Sněžníku jako na dlani. Před nimi vpravo jsou vidět polské Góry Stołowe, vlevo polská část Orlických hor.

vrcholu Hleďsebe, ranní paprsky v mžiku prozařují horskou krajinu a dávají tušit nádherný jarní den. Zima skutečně i na vrcholcích pomalu přestala odolávat jaru, ze sněhu tu a tam vystupují trsy trav, lyžovat se ale pořád ještě dá. V sedle Puchača se sbíhá asi šest cest, volím tu nejnáročnější z nich, zelenou hřebenovku, která podél česko-polských patníků strmě stoupá k Hraničním skalám. Sice by se dalo jet pohodlněji po projeté červeně značené svážnici, ale láká mne vrchol Malého Sněžníku, a navíc jsem vyzbrojen lyžemi do terénu. Tvrdý jarní firn se neboří, a jakmile se vyškrábu

na vrchol Malého Sněžníku, můžu lyžovat mimo cestu, kde se dá. Sjíždím tichým ranním lesem do sedla pod Vlaštovčími kameny, kde uhýbám vlevo, k polské chatě Schronisko Na Śnieżniku. Je osm hodin a něco teplého do žaludku přijde vhod.

NEJHEZČÍ HORA V ČESKU Polská chata nabízí nejen občerstvení, ale můžete se tu také ubytovat. I já jsem nejprve zvažoval podniknout tuto výpravu jako dvoudenní s přespáním právě zde, nakonec jsem ale zvolil rychlou jednodenní akci. Po vydatném bigosu znovu obouvám lyže a vyrážím ke svému hlavnímu cíli, kterým je vrchol Králického Sněžníku. Po zelené značce směřuji zpět k hranici a u Vlaštovčích kamenů se napojuji na červenou hřebenovku. Vrchol mám nyní téměř na dosah. Stoupám podél hraničních kamenů a nemůžu si nevšimnout, že jeden z nich je výrazně větší než ostatní. Jsem totiž právě na jednom z mála zemských trojmezí u nás, kde se stýkají hranice Čech, Moravy a Kladska. Odtud už mi na vrchol zbývá opravdu jen pár kroků.

Polská chata Schronisko Na Śnieżniku.

Na samotném vrcholu Králického Sněžníku není žádná stavba, pamětníci si vzpomenou na krásnou Vilhelmovu rozhlednu, po které zde zbyla už jen hromada kamení. Kousek dál, u nedalekého pramene Moravy, zase stávala Lichten-

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:29 Stránka 13

štejnova chata, ze které se dochovaly pouze zbytky základů. Kdo se sem tedy vypraví, musí se spolehnout jen sám na sebe a být připraven na zdejší drsné počasí. Já mám ale štěstí, dopolední slunce rychle prohřívá vzduch a vymetená obloha nabízí hezké výhledy na vzdálená pohoří. Na severozápadě dobře rozeznávám Orlické hory a za nimi zasněžené vrcholky Krkonoš s jasně patrnou sto kilometrů vzdálenou Sněžkou. Opačným směrem potom mohu obdivovat hřeben Jeseníků s dominantním vrcholem Praděd.

Chalupa v Horní Moravě

BACKCOUNTRY LYŽOVÁNÍ Víte, co jsou to backcountry lyže a backcountry touring? Anglický pojem „backcountry touring“ označuje výlety a toulání se krajinou na lyžích mimo upravované trasy. Je to ideální způsob zimní turistiky pro ty, kteří hledají klid a chtějí si užívat přírody a přirozeného pohybu na lyžích, případně putují „na těžko“, tedy s batohem na zádech. Lyže na backcountry jsou jakýmsi mezičlánkem mezi klasickými běžkami a skialpinistickými lyžemi. Tyto lyže jsou širší než běžky, jsou pevnější, mají telemarkový tvar a ocelové hrany. Smyslem je umožnit pohyb v hlubokém sněhu, mimo upravené stopy a dopřát si volné lyžování v krajině. Na rozdíl od skialpinistických lyží má lyžař vždy volnou patu a vybavení je lehčí. Pro stoupání se používají běžkařské vosky, šupiny a do strmějších terénů i stoupací pásy. Skvělé terény pro backcountry lyžování poskytují naše pohraniční hory, kromě Králického Sněžníku zejména Krkonoše, Jeseníky a Šumava.

PRAMEN MORAVY Říká se, že řeka Morava má tolik pramenů, kolik je dní v roce – tolik pramínků a zdrojnic totiž najdeme na jižním svahu Králického Sněžníku. Oficiální pramen hlavní moravské řeky je ale jen jeden, leží kupodivu na českém a nikoli moravském území, těsně pod vrcholem Králického Sněžníku v nadmořské výšce přibližně 1370 metrů. Zatímco v zimě a podstatnou část jara prameniště na strmém jižním svahu pokrývá sníh, v létě tu najdeme upravenou studánku, která patří k oblíbeným cílům mnoha výletníků. Skromný pramínek rychle přibírá další zdroje vody a už po pár stech metrech se sevřeným údolím mezi Malým Sněžníkem a Sušinou prodírá k Horní Moravě dravá horská bystřina.

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:29 Stránka 14

Výhled ze sedla Stříbrnická na sever

001-063 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 13:30 Stránka 15

KAMENNÉ SLŮNĚ – SYMBOL „KRALIČÁKU“ Užívám si čas na vrcholu, není kam spěchat a vychutnávám si absolutní klid tohoto místa. Vyjma obsluhy na polské chatě jsem dnes ještě nepotkal živáčka. Sluníčko ale rychle sílí, a protože se nechci trápit v rozměklém sněhu, vyrážím do druhé poloviny výletu. Vyhýbám se lavinovému svahu nad pramenem Moravy a sjíždím z vrcholu po jihovýchodním hřebeni hlubokým firnem. Občas telemarkovými oblouky zakličkuji mezi nízkými smrčky a ostrůvky trávy, až se dostanu k sošce slůněte. Říkáte si, co dělá kamenný slon na vrcholu Sněžníku? Sochu v blízkosti dnes již neexistující Lichtenštejnovy chaty postavili před druhou světovou válkou členové česko-německého uměleckého spolku Jescher. Socha slůněte nejen připomíná Lichtenštejnovu chatu, ale za dobu své existence se stala jakousi ikonou Králického Sněžníku, takže dnes bychom si „Kraličák“ bez slona snad nedokázali ani představit. Strmý sjezd od slůněte k chatě Franciska patří mezi nejtechničtější pasáže celé túry. Dostávám se tak na druhou stranu údolí Moravy a přede mnou se zvedá hřeben Stříbrnické a Sušiny. Lesy v této části hor nejsou v nejlepší kondici, holiny poškozené vichřicí a kůrovcem pomalu zarůstají a mezi malými stromky se tyčí torza uschlých smrků. Modrá značka mne vede na jih, k vrcholu Podbělka, kde ze závějí vykukuje několik malých bunkrů, tzv. „řopíků“. Přestože panuje hezké počasí a je víkend, až zde potkávám první turisty, kteří stoupají proti mně na sněžnicích.

Socha slůněte pod vrcholem Králického Sněžníku stojí v místě bývalé Lichtenštejnovy chaty.

U lovecké chaty Babuše uhýbám doprava na zelenou značku a směřuji nejkratší cestou k chatě Slaměnka pod vrcholem Slamník. Opouštím tak hlavní hřeben, který pokračuje ještě několik dalších kilometrů na jih. Divočina mne náhle bez varování vyplivne na sjezdovku u chaty Slaměnka, kde si po celém dni bez lidí připadám najednou jako na Václaváku. Vedle masy lyžařů mne doslova „dorazí“ pohled na obludnou konstrukci vyhlídkové „stezky v oblacích“, připomínající havarovanou vesmírnou loď. Raději odtud rychle mizím a po posledních zbytcích jarního sněhu sjíždím do údolí.

Panorama z vrcholu Králického Sněžníku

178-232 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 19:54 Stránka 226

NÍZKÉ TATRY

PANORAMATA ĎUMBIERSKÝCH TATER Říká se, že na konec má přijít to nejlepší, a hřebenovka Nízkých Tater patří skutečně k nejkrásnějším vysokohorským trasám, jaké ve střední Evropě najdete. Celá trasa od Telgártu až po Donovaly měří přes devadesát kilometrů a převážně vede nad hranicí lesa s nádhernými panoramatickými výhledy. Její vyšší, západní část jsem chtěl projít v zimě, kdy zasněžené vrcholky Nízkých Tater připomínají obrovskou bílou vlnu vzpínající se nad hlubokými lesy středního Slovenska.

PRAKTICKÉ INFORMACE Aktivity: skialpinismus Délka trasy: 50 km Celkové stoupání: 3106 m Náročnost: náročný vícedenní přechod Start/cíl: Čertovica/Donovaly (nebo opačně) Občerstvení na trase: Chata M. R. Štefánika, Kamenná chata, Útulňa Ďurková Možnosti ubytování: Domček HS na Čertovici, Chata M. R. Štefánika, Kamenná chata, Útulňa Ďurková

2000

0 km

226

976

Donovaly

Hiadeľské sedlo

1097

Veľká Chochuľa

1746

1731

200

1228

400

Útulňa Ďurková

600

1615

800

Chopok - Kamenná chata

1000

1988

Čertovica

1200

Ďumbier

1400

2030

1600

Chata M. R. Štefánika

1800

178-232 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 19:54 Stránka 227

Pohled z úbočí Lajštrochu k vrcholu Kráľova hoľa

Nízké Tatry jsou druhým nejvyšším pohořím Slovenska a jejich výrazný hřeben odděluje údolí Váhu na severu a Hronu na jihu. Rozhodl jsem se pro skialpinistický přechod vyšší a atraktivnější západní části hor, které se také říká Ďumbierské Tatry. Na padesát kilometrů mezi sedly Čertovica a Donovaly jsem si vyhradil dva dny a spolu s parťákem Markem jsem se těšil na zdolávání nejvyšších vrcholů i horských sedel, sjezdy panenskými svahy i romantické nocování v horské chatě. Závěrečná kapitola této knihy vzdává hold nejenom Nízkým Tatrám, ale rovněž odcházející vysokohorské zimě, pomalu z podhůří vytlačované nastupujícím jarem. Symbolicky jsem totiž do hor vyrazil v době rovnodennosti, tedy přesně na přelomu zimy a jara. Předpověď počasí slibovala na konci března několik slunečných dnů, a zatímco v údolích na Liptově a v Horehroní začaly rozkvétat první jarní květy, nahoře na hřebenech jako by vládl úplně jiný měsíc.

Pohled na Ďumbier (vlevo vzadu)

DIRETTISSIMOU NA NEJVYŠŠÍ VRCHOL NÍZKÝCH TATER Startujeme ze sedla Čertovica, které je jediným silničním sedlem v celém hřebeni Nízkých Tater. Za ranního šera lepíme na lyže stoupací pásy, nastavujeme délku hůlek a s batohy na zádech vyrážíme vzhůru. Časný start je pro

Stoupání po hřebeni na Králičku

227

178-232 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 19:55 Stránka 228

Vrchol Ďumbieru

nás nutný, dnes nás totiž čeká náročný den, kdy musíme nastoupat dva vertikální kilometry a zdolat nejvyšší vrcholy Nízkých Tater, Ďumbier a Chopok. Komu by se tahle porce zdála moc náročná, může první den rozložit na dva kratší úseky a vyspat se na některé z horských chat.

Roháče z Nízkých Tater

Východ slunce nás zastihne na hranici lesa, odkud můžu poprvé obdivovat dokonalé kruhové panorama několika slovenských pohoří. Na východě v oranžovém kotouči slunce září Kráľova hoľa, nejvýchodnější hora Nízkých Tater, na severu se rýsují ostré štíty Vysokých a Západních Tater, před námi se zvedá masiv Ďumbieru a na jihu můžeme pozorovat lesnaté vrcholy Slovenského rudohoří. Stezka stoupá po zaobleném hřebeni a směřuje k našemu nejvyššímu cíli, hoře Ďumbier, která se jako obrovská sněhová homole zvedá přímo před námi. Tvrdý jarní firn je pocukrován několika centimetry nového sněhu, takže se neboříme a rychle postupujeme vpřed. Když dorazíme na Chatu generála Milana Rastislava Štefánika, její osazenstvo se teprve probouzí. „Štefánička“ představuje skvělou vysokohorskou základnu pro skialpinisty a horaly, její okolí nabízí spoustu možností pro jednodenní výlety a turisté ji s oblibou využívají jako nocoviště při přechodu Nízkých Tater.

Vysoké Tatry z vrcholu Králička

228

Posilňujeme se druhou snídaní s bylinkovým čajem a vyrážíme do strmého svahu přímo nad chatou. V létě je jihový-

178-232 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 19:55 Stránka 229

chodní úbočí Ďumbieru z důvodu ochrany přírody uzavřené, zimní trasa ale stoupá direttissimou přímo na vrchol po široké pláni. Jen pomalu se blížím k vrcholové skalce, nad kterou krouží hejno krkavců. Nejvyšší bod Nízkých Tater se jen tak snadno nevzdává, nakonec se ale přeci jenom svah narovnává a já stojím na malé plošince s charakteristickým dvojramenným křížem. Výhled je odtud fantastický a také poměrně vzdušný, protože na severní straně se terén ostře láme a padá do půlkilometrové hloubky.

NENÍ LYŽAŘ JAKO LYŽAŘ Sjíždíme úbočím do Demänovského sedla, odkud začínáme stoupat na Chopok, dnešní druhou dvoutisícovku a druhý nejvyšší vrchol pohoří. Ledovatý povrch nás nakonec přinutí sundat lyže a nasadit mačky, jejichž ostré hroty nás bezpečně drží v náročném terénu.

Pohled k Chopku (uprostřed) z úbočí Ďumbieru

Blížíme se k Chopku, a najednou jako bychom doputovali do zcela jiného světa. Doposavad pusté hory ožívají lyžníky, které na hřeben u Chopku z obou stran dopravují velkokapacitní lanovky a kteří se spouštějí po sjezdových tratích zpět do údolí. S batohy, mačkami a tuleními pásy si v tomto mumraji připadáme trochu exoticky. Inu, není lyžař jako lyžař! Civilizace nám ale dopřává komfort Kamenné chaty, kde s chutí obědváme a doplňujeme tekutiny na odpolední

BEZPEČNĚ V LAVINOVÉM TERÉNU Nízké Tatry jsou pohořím s častým výskytem lavin. Pro přechod na lyžích, sněžnicích nebo i pěšky je tedy třeba být dobře seznámen s lavinovou problematikou a každý člen skupiny by měl mít lavinový vyhledávač, lopatu a lavinovou sondu (tzv. lavinový set). Před túrou vyhledejte informace o předpovědi počasí a aktuálním stupni lavinového nebezpečí a tomu přizpůsobte svou trasu a taktiku postupu. Častým rizikem v Nízkých Tatrách je také zledovatělý terén, nezbytnou součástí výbavy jsou tedy mačky a případně cepín. Při postupu se držte hřebenového značení, vyhýbejte se převějím, žlebům a lavinovým svahům. Zima na hřebeni Nízkých Tater, v pozadí Ďumbier

229

178-232 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 19:55 Stránka 230

etapu. Po obědě sjedeme pár set metrů po modré sjezdovce pod vrchol Dereše a vzápětí se opět ocitáme v horském osamění. Cesta po hřebeni mi nyní připomíná houpavou jízdu na horské dráze – rozjezd z kopečka, nabrání rychlosti, mírný protisvah na další mezivrcholek a tak pořád dokola... Díky rychlému sněhu nám cesta odsýpá, takže zakrátko stojíme v Krížskem sedle a před námi se tyčí strmý výšvih na vrchol Kotliská. V létě jsme na tomhle kopci viděli spoustu kamzíků a jsem zvědav, zda se tito milí sudokopytníci objeví i dnes. Nakonec ale jediná živá duše, kterou spatříme na ostrém hřebeni za vrcholem, patří také člověku. Potkáváme

STAROHORSKÉ VRCHY Starohorské vrchy je málo známé pohoří vklíněné mezi Nízké Tatry, Velkou Fatru a Kremnické vrchy. Jejich nejvyšším vrcholem je Kozí chrbát (1330 m) a nejvýznamnějším střediskem cestovního ruchu Donovaly. Hory nabízejí vyžití například pro běžkaře, kteří mohou využít tras kolem obce Králiky nebo trasu Šachtičky – Donovaly. Pozoruhodným místem je malebná hornická obec Špania Dolina, kde se ve středověku těžilo stříbro a měď a měděné pruty odtud prý vezl do Ameriky samotný Kryštof Kolumbus. Sem vedl 36 kilometrů dlouhý Špaňodolinský vodovod, postavený v 16. století, který k hornickým šachtám přiváděl vodu ze svahů Prašivé v Nízkých Tatrách.

Vycházející měsíc za vrcholem Skalka

230

dnešního jediného poutníka na přechodu hor, jde opačným směrem a dokonce na backcountry běžkách. V duchu mě dnes už podruhé napadá, že není lyžař jako lyžař! Závěr dne přichází rychle: chvíli relaxujeme na vrcholu Chabenec, odkud se otevírají nádherné výhledy, a pak v podvečerním slunci sjíždíme k našemu nocovišti, k chatě Útulňa Ďurková pod Chabencom. K našemu překvapení v této oblíbené chatě není živáčka. Chatař musel nečekaně odjet, ale naštěstí nám nechal na stole návod k použití chaty, včetně klíče od kuchyně. Rozfoukám jiskry v kamnech, Marek ohřívá vynikající šošovicovou polévku a perfektní den zapíjíme vychlazeným pivem.

SLOVENSKO JAK NA DLANI Následující den nás čeká kilometrově přibližně stejně dlouhá etapa do Donoval, celkové stoupání ale naštěstí bude jen poloviční. V mačkách stoupáme od chaty zledovatělým svahem na hřeben, na vrcholu Ďurková nasazujeme lyže a vydáváme se směrem Latiborská hoľa a Veľká Chochuľa. Zatímco jižní svahy Nízkých Tater vypadají relativně mírumilovně, na sever padají strmé žleby, které tvoří skvělý freeridový terén, ale také smrtelně nebezpečná lavinová pole. Právě zpod vrcholu Ďurkové nad osadou Magurka se v březnu roku 1970 odtrhla obrovská lavina, ve které zahynuli tři

178-232 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 19:56 Stránka 231

Pohled na masiv Veľká Chochuľa, vpravo v dálce je vidět hřeben Velké Fatry s nejvyššími vrcholy Ostredok a Krížna.

lyžaři. Lavina lámala vzrostlé smrky, měla místy tloušťku přes dvacet metrů a sníh hlavního nánosu neroztál celé léto a vydržel až do následující zimy. Hlavní hřeben Nízkých Tater se postupně stáčí k jihozápadu a stále nám nabízí skvělé výhledy. Přímo před námi se teď v dálce bělá zasněžený hřeben Velké Fatry, kde poznávám vrcholy Ostredok, Ploská nebo Rakytov; vpravo od Velké Fatry se pak vyjímá hřeben Malé Fatry s jasně rozeznatelnými vrcholy Veľkého Kriváně, Stohu a Velkého Rozsutce. My postupujeme k posledním vrcholkům západních Nízkých Tater, k fotogenickému masivu Veľké Chochuľe a Prašivé.

vrchol západní části Ďumbierských Tater. Pod námi je odtud už dobře patrný cíl přechodu, lyžařské středisko Donovaly. Na vrcholu Prašivé ještě naposledy vychutnáváme kruhové rozhledy doslova na celé Slovensko, než se spouštíme dlouhým sjezdem k Hiadeľskému sedlu.

Sjíždíme do Sedla pod Skalkou, odkud stoupáme malebným lesnatým úbočím Skalky až na Veľkou Chochuľu, nejvyšší

V Hiadeľském sedle de facto Nízké Tatry končí, na západ od něj leží Starohorské vrchy s nejvyšší horou Kozí chrbát. Právě přes tento vrchol dál pokračuje červená značka do Donoval a našich posledních deset kilometrů putování. „Poslední kopce“ už jsem dávno přestal počítat, termoska s čajem je prázdná a nohy mi těžknou únavou i tíhou nasáknutých tuleních pásů. Od rána jsme potkali dva lidi, a když konečně vyjedeme z lesa a před námi se objeví první hotely, docela se do té civilizace těším!

Výstup z Hiadeľského sedla na Kozí chrbát vede javorovým lesem.

Vítejte na konci túry v Donovalech!

231

178-232 nejhezci dobrodruzne vypravy_Sestava 1 18/05/19 19:56 Stránka 232

Jan HOCEK (*1970) Fotograf, publicista a cestovatel, spolumajitel cestovní kanceláře Inspira. Vystudoval biologii a sport na Univerzitě Karlově v Praze, učil lyžování a kanoistiku na katedře sportů v přírodě FTVS UK, pracoval v největší české CK zaměřené na dobrodružné zájezdy, kde připravoval a vedl řadu expedic do celého světa. Jako první průvodce na mořských kajacích v Česku vedl seakajakářské expedice na Aljašce, Novém Zélandu, v Kanadě a Patagonii. Zabýval se také zážitkovými kurzy pro manažery – vedl školení top managementu nejvýznamnějších českých firem nebo kurz pro reportéry České televize zaměřený na krizové situace, organizoval firemní expedice s dobrodružným programem a je autorem prvního areálu vysokých lan v České republice. Jako spolumajitel CK Inspira se věnuje přípravě a organizací incentivních zájezdů a firemních cest. Jeho práce jej postupně zavedla na všechny kontinenty a zatím do přibližně osmdesáti zemí světa. V poslední době se v rámci projektu Polárnícesty.cz intenzivně věnuje poznávání polárních regionů, které představují jedny z posledních skutečných divočin světa. Pro náročné klienty připravuje cesty na míru s aktivním a poznávacím programem VIPholiday.cz. Je autorem knih „Nejhezčí túry světa“ (popisuje 18 nejhezčích světových trekingových tras) a „Nejhezčí místa světa“. Fotografuje zejména krajinu a přírodu, jeho fotografie získala v r. 2008 hlavní cenu v prestižní soutěži „Štíty Viléma Heckela“. Své fotografie a reportáže uveřejňuje v předních českých tištěných časopisech a online portálech. Každoročně publikuje autorské velkoformátové kalendáře, které připravuje pro firmy i nakladatelské domy. Rád vyráží na cesty sám, ale ještě raději společně se svou ženou a se svými dětmi. Fotografuje české a slovenské hory, vyráží na túry v Tatrách, miluje backcountry lyžování a skialpinistické túry, plaví se po českých řekách na kanoi a s rodinou na plachetnici objevuje volnost cestování po moři. Více na www.hocek.cz. 232