0039985

Jürgen Brater

ZDRAVÁ JÁTRA Vše o našem mnohostranném orgánu

Zdrava jatra.indd 3

3.6.2019 13:13:17

Jürgen Brater ES LEBE DIE LEBER Alles über unser vielseitiges Organ

Copyright © 2017 by F. A. Herbig Verlagsbuchhandlung GmbH, Stuttgart, Germany Lic.: Agentur Dr. Ivana Beil, Schollstr. 1, D-69469 Weinheim www.herbig.net Alle Rechte vorbehalten Translation © 2019 by Jiří Pondělíček ISBN 978-80-7617-485-6

Zdrava jatra.indd 4

3.6.2019 13:13:17

Obsah

Jak vznikla tato kniha  9

Část první: Co jsou játra  15 Pohled do břicha – vzhled, poloha, váha, stavba  15 Dvojí zásobování krví. Jaterní tepna a vrátnicová žíla  17 Pod mikroskopem. Mikroskopická stavba jater  18 Balonkovitý přívěsek – žlučník  20

Část druhá: Co játra dovedou  22 Játra se zázračně uzdravují, mají regenerační schopnost 22 Játra, pravé požehnání pro plod. Prenatální krvetvorba 24 Játra jako elektrárna. Výroba energie  24

Zdrava jatra.indd 5

3.6.2019 13:13:17

Játra jako laboratoř. Tvorba a produkce četných proteinů 29 Játra jako továrna. Produkce dalších životně důležitých látek 36 Játra jako skladiště. Ukládání a předzásobování  43 Játra jako odvoz odpadu. Detoxikace a likvidace  49 Játra ve službách armády těla. Imunitní systém  66

Část třetí: Když játra trpí – nemoci  72 Co často přehlížíme. Obecné symptomy  72 Copak je játrům? Diagnostické postupy  82 Téměř lidová nemoc – steatóza jater  93 Viry atakují játra. Hepatitida  101 Chorobná sběratelská vášeň. Lyzosomální střádavá onemocnění 118 Fibrotické konečné stadium. Jaterní cirhóza  122 Zatím mnoho nejasností – akutní selhání jater  132 Většinou pozdě rozpoznaná onemocnění – jaterní tumory 134 Poslední záchrana – transplantace jater  142 Problémy s přívěskem. Choroby žlučníku a žlučovodů  147 Vzácné jaterní choroby vůbec nejsou neškodné  154 Může to postihnout i špunty. Jaterní choroby u dětí  158

Zdrava jatra.indd 6

3.6.2019 13:13:17

Část čtvrtá: Žít, jak se játrům líbí  161 Prevence je lepší než léčba. Jaterní hodnoty a ochranné očkování 162 Uhlohydráty, proteiny, tuky. Zdravá výživa  168 Vyváženost a střídmost. Výživové rady při onemocněních jater 180 Zdravá námaha. Sport a pohyb  192 Co játrům prospívá. Káva, karí, hořčiny  197 Pročištění jater – funguje to?  201

Máte chuť zkusit si test? Co víte o játrech?  206

Ještě krátce na závěr  215

Prameny 218 Rejstřík 227

Zdrava jatra.indd 7

3.6.2019 13:13:17

9

Jak vznikla tato kniha

Nápad napsat tuto knihu jsem dostal na jedné grilovací párty, přesněji řečeno na oslavě pod širým nebem, kterou pořádáme každé léto se starými i novými sousedy. Jde o pohodové posezení se spoustou masa, salátů, barbeque, kdy alkohol, především pivo, ale také víno a destiláty tečou proudem. A koneckonců to byla pálenka, jíž vděčí tato kniha za svůj vznik. Nemám tušení, kolikátá to byla sklenka, kterou si onen mladík dopřával poté, co spořádal několik opečených buřtů, ale první ani druhá to rozhodně nebyla. Zrovna když se chystal zvednout ji k ústům a labužnicky zavřel oči, zvolala asi tak stejně stará dívka tak nahlas, aby to každý slyšel: „Člověče, Frede, už zase? Mysli na svoje játra!“ Zareagoval jsem zcela spontánně; už ani nevím, co mě k tomu přimělo. V každém případě jsem ze sebe udělal na­iv­ u a svatouškovsky se pohoršené dámy zeptal: „Proč zrov­na játra?“ Chvíli si mě zamračeně měřila, jako by mě považovala za duševně méněcenného, pak pozvedla obočí a odpověděla: „Vždyť játrům alkohol vůbec nesvědčí. Ničí je. To přece ví každý!“

Zdrava jatra.indd 9

3.6.2019 13:13:17

Jak vznikla tato kniha

10

A měla naprostou pravdu! V následujících týdnech a měsících jsem se náramně bavil tím, že jsem se přátel a známých bez zvláštního důvodu, prostě jen tak, jako že mě to zrovna napadlo, ptal. „Co vlastně víš o játrech?“ A co byste řekli, že přišlo člověku zaskočenému zmíněnou otázkou první na mysl? Zcela správně, alkohol! Jako by naše játra byla orgán, jehož nejdůležitější úloha spočívá v tom, nechat se masivně ničit pivem, vínem a kořalkou. Dalším, třebaže mnohem méně frekventovaným slovem byla žloutenka, jakkoli mi nikdo nedokázal přesněji vysvětlit, co má zežloutnutí vlastně s játry společného, když jsem se následně ptal. Tu a tam jsem zaslechl také slůvko „žluč“. Samozřejmě to nebylo všechno. Dále jsem se setkával s výrazy „hepatitida“, „jaterní cirhóza“ a „tučná játra“, ale skoro pokaž­dé vyšlo po další otázce najevo, že o tom nikdo v podstatě nic přesnějšího neví. Přitom naše játra jsou – odhlédneme-li od našeho mozku, o němž toho vzdor spoustě nových poznatků získaných v posledních desetiletích stále ještě mnoho nevíme – náš zdaleka nejvšestrannější orgán. Podílejí se na necelých pěti stech životně důležitých tělesných procesech. Vědci předpokládají, že nějakou jaterní nemocí trpí každý osmý obyvatel Německa – celkem tedy asi deset milionů lidí, přičemž výraz „trpět“ není příliš výstižný, neboť nemocní o svém neduhu vlastně mnohdy vůbec nevědí. Přinejmenším do doby, než se dostaví první symptomy – a na léčbu už je často bohužel pozdě. Proto není divu, že v Německu ročně zemře na chronické jaterní choroby přibližně 20 tisíc lidí.

Zdrava jatra.indd 10

3.6.2019 13:13:17

11

Jak vznikla tato kniha

Tak jako můj otec. Nakazil se – nikdo neví, kdy, jak a při čem – viry hepatitidy typu C. Do poloviny devadesátých let mu zánět, který vyvolaly, nezpůsoboval žádné potíže, jen si občas stěžoval na mírné bolesti břicha, přičemž se vlastně nedalo hovořit o tom, že by si stěžoval. Spíš se nám svěřoval, že se mu to v břiše dneska lehce bouří. Víc nic. Upřímně přiznávám, že jsme si kvůli tomu nedělali žádné velké starosti. Časem to ale začalo být čím dál dramatičtější. Otci zežloutly oči, byl stále unavený, hodně zhubl a stěžoval si na trýznivé svědění. Jeho ošetřující lékař byl vůči chorobě bezmocný, jen mu vypouštěl z bolavého nafouklého břicha litry tekutiny a podával léky na postupující nespavost. Opravdu zle se ale jaterní cirhóza projevila až ve chvíli, kdy otec, který předtím najel autem ročně asi 50 tisíc kilomet­ rů bez jediného maléru, během dvou měsíců zavinil tři dopravní nehody, které skončily naštěstí jen pomačkanými plechy. A to zkrátka proto, že nebyl schopen se soustředit. Což přirozeně vehementně popíral. V té době měl už jedinou šanci na přežití, nechat si vyměnit nemocná játra za zdravý orgán poskytnutý dárcem. Proto jsem ho přihlásil do dvou transplantačních center v Německu, kde nám dávali určitou naději na vyléčení, pokud bude v nejbližší době k dispozici vhodný orgán. Otec na něj čekal dva roky, zoufale, a hlavně marně. Zemřel na jaře 1996 poté, co byl už nějakou dobu naprosto duševně zmatený a nevěděl ani, kde je. Když během dlouhého churavění hovořil o svém neduhu s jinými lidmi, skoro všichni se ho – většinou s rozpačitým výrazem – ptali, zda to má od pití. Jenže otec žádný piják nebyl. Dokázal cucat jedno malé pivo celý večer, jen příležitostně vypil sklenku vína a destiláty nepil prakticky vůbec.

Zdrava jatra.indd 11

3.6.2019 13:13:17

Jak vznikla tato kniha

12

A také vůbec nekouřil. A hodně sportoval. Nezabil ho alkohol, ale zákeřné viry, vůči nimž jsme byli tehdy bezmocní. Naše játra nejsou zkrátka orgán, jenž má význam pouze pro pijáky a pro všechny ostatní není skoro vůbec důležitý. Spíše jsou – a to ostatně dosti velkou – částí našeho těla, bez níž bychom dokázali přežít jen několik málo hodin. Jak jsou pro nás důležitá, dokazuje už jen skutečnost, že jimi dnem i nocí protéká asi pětina veškeré naší krve, což je mnohem více, než kolik jí protéká naším mozkem. A spotřebují rovněž asi pětinu kyslíku, který neustále vdechujeme. Nutně potřebují hodně krve a kyslíku, koneckonců v jejich buňkách probíhají miliardy a miliardy složitých biochemických reakcí. Ani přibližně se jim nevyrovná žádná vědecká laboratoř na světě. Proto není divu, že jaterní buňky reagují na nedostatek kyslíku stejně citlivě jako balonky na špendlíky a při nedostatečném zásobování hynou mnohem dříve než buňky ostatních méně aktivních orgánů. Játra nejen regulují veškerou látkovou výměnu bílkovin, tuků a cukrů, jakož i minerální, vitaminové a hormonální hospodářství, nýbrž jako jakási elektrárna dodávají našemu tělu kdykoli dostatek energie, aby nepřetržitě, rok za rokem, od narození až do smrti optimálně fungovalo. Produkují spoustu životně důležitých látek, ukládají živiny jako cukry, tuky a vitaminy, čistí nám krev tím, že ničí a odstraňují škodliviny, udržují v chodu náš imunitní systém a v neposlední řadě se starají o to, aby z nás při zranění nevytekla krev jako z proděravělého vědra, nýbrž aby se co nejdříve srazila. A protože jsou pro nás absolutně nepostradatelná, zařídila to evoluce tak, aby játra dál bravurně plnila všechny

Zdrava jatra.indd 12

3.6.2019 13:13:17

13

Jak vznikla tato kniha

své úkoly i přesto, že jsou z valné části zničená, třeba následkem nehody, a to tak, že neporušené buňky v přátelském spojenectví bez váhání zaskočí za své defektní kolegyně. Ano, netrvá to dlouho a játra umějí nahradit svou poničenou část úplně novou tkání – tak jako mnohým mlokům doroste utržená noha. V tom ji nenapodobí žádný jiný orgán naše­ho těla. Zkrátka a dobře, játra jsou pozoruhodný orgán, který nás fascinuje tím víc, čím víc se jím zabýváme. A to také právě máme v úmyslu udělat. Budete žasnout!

Zdrava jatra.indd 13

3.6.2019 13:13:17

14

Jak vznikla tato kniha

Odborné lékařské termíny vztahující se k játrům ascites

hromadění tekutiny v břišní dutině

bilirubin

odpadní produkt krevního barviva hemoglobinu

elastografie

vyšetření ztuhnutí jater

encefalopatie

poškození mozku při jaterních chorobách

enterohepatální

týkající se jater a střev

ezofagové varixy

jícnové křečové žíly

hemochromatóza

nadměrné vstřebávání železa

hepar játra hepatický

týkající se jater

hepatitida

zánět jater

hepatocyty

jaterní buňky

cholangitida

zánět žlučových cest

cholecystektomie

operativní odstranění žlučníku

cholecystitida

zánět žlučníku

cholelitiáza

onemocnění způsobené žlučovými kameny

cholestáza

městnání žluči v játrech

ikterus žloutenka jaterní cirhóza

fibrotizace jater

palmární erytém

typické zarudnutí dlaní

pruritus svědění spider naevi (naevus araneus)

pavoučkový névus

steatohepatitida

zánětlivé onemocnění ztučnělých jater

Zdrava jatra.indd 14

3.6.2019 13:13:17

15

Část první:

Co jsou játra

Pohled do břicha – vzhled, poloha, váha, stavba Jedno budiž řečeno předem: Játra nejsou krásná. Na to jsou příliš měkká a rosolovitá. Ještě mnohem víc než pudink. Kdo si někdy koupil u řezníka vepřová nebo telecí játra, ví, o čem hovořím. A protože si to očividně uvědomuje také tento hnědočervený orgán, schovává se stydlivě v pravé části horního břicha za žebry tak, že bychom spatřili pouze jeho spodní okraj, kdybychom odstranili kůži a svaly, jež ho kryjí. To ovšem platí pouze pro zdravý, nikoli chorobně zduřelý exemplář. Po kůži jsou játra – vědci jim říkají hepar – náš druhý největší orgán. U dospělého váží něco mezi 1,5 až 2 kilogramy, a jsou tak druhou největší žlázou našeho těla. Díváme-li se na ně zpředu, mají tvar klínu nebo zploštělého trojúhelníku, jehož spodní horizontální základna je dlouhá asi jako rozevřená ruka, přičemž levý špičatý vrchol leží těsně pod levou

Zdrava jatra.indd 15

3.6.2019 13:13:17

Část první: Co jsou játra

16

prsní bradavkou. Při pohledu odtud směrem doprava jsou játra čím dál objemnější a za pravou prsní bradavkou měří na výšku asi deset centimetrů. Zatímco jejich spodek přiléhá těsně k žaludku a střevu, nahoře jsou játra srostlá s bránicí oddělující hrudní koš od břišní dutiny. A protože bránice je náš nejdůležitější dýchací sval, který při každém nadechnutí táhne plíci dolů, játra se pohybují stále jako jakýsi výtah v rytmu dýchání nahoru dolů. Možná je to, jak hodně se pohybují, důvodem, proč zůstávají fit až do vysokého věku. Vidíme na první pohled, že játra sestávají ze dvou dílů, z většího pravého a mnohem menšího levého laloku (lobus dexter a lobus sinister), spojených srpovitým vazem. Je třeba ovšem podívat se mnohem pozorněji, abychom rozlišili vespod ještě dva znatelně menší laloky, a to lalok čtyřhranný (lobus quadratus) a – kdovíproč takto pojmenovaný – lalok ocasatý (lobus caudatus). Oba laloky obepínají jaterní bránu, kterou vstupují, popř. z ní vycházejí lymfatické cévy a žlučovody, jakož i nervy. A propos nervy: Citlivými, tedy bolest přenášejícími větvemi je protkáno pouze Glissonovo pouzdro (capsula glissoni), zatímco uvnitř orgánu se nenacházejí. Proto nemocná játra nebolí. Postižený něco cítí, teprve když se pouzdro hodně roztáhne.

Zdrava jatra.indd 16

3.6.2019 13:13:17

17

Dvojí zásobování krví. Jaterní tepna a vrátnicová žíla

Dvojí zásobování krví. Jaterní tepna a vrátnicová žíla V jednom se játra zásadně liší od všech ostatních orgánů našeho těla. Jsou zaplavována krví ne z jedné, ale hned ze dvou větších cév. Zaprvé je to jaterní tepna odbočující z hlavní tepny těla aorty. Ta zásobuje třaslavý orgán při každém srdečním tepu čerstvou okysličenou životní šťávou. Třikrát tolik krve ovšem dostávají játra velkou cévou jménem vrátnicová žíla. Ta vychází z nepárových břišních orgánů, žaludku, slinivky a sleziny, především ale ze střeva, překypuje tudíž čerstvými produkty trávení, rozuměj složkami potravy. Než ale tato krev dorazí do krevního oběhu, játra nejprve bedlivě přezkoumají, zda se v ní nenachází něco, co by nám mohlo uškodit, protože je to třeba jedovaté. Když ono něco naleznou, spustí neprodleně biochemické reakce, aby nebezpečné substance zbavila složitými odbourávacími a přestavbovými procesy alespoň částečně jejich neblahého účinku a proměnila je v neškodné produkty. Jinými slovy játra nasají krev z vrátnicové žíly jako houba. Důkladně ji vyčistí a opatří podle aktuální potřeby všemožnými novými přísadami, dřív než ji s klidným svědomím propustí do krevního oběhu. Takto zbaví každou minutu asi 1,5 litru a za den úctyhodné dva tisíce litrů krve nežádoucích složek a přidá ty, které jsou nezbytně nutné. Játry tedy proteče celkový objem krve denně asi 350 až 500krát. Následně se krev přelije profiltrovaná, vyčištěná a obohacená o všemožné speciality přímo do dolní duté žíly, která přiléhá těsně k játrům a transportuje rudý elixír života přímo k srdci.

Zdrava jatra.indd 17

3.6.2019 13:13:17

Část první: Co jsou játra

18

Haruspex a játra Haruspex nebo haruspik byl antický věštec, k jehož hlavním úkolům patřilo předpovídat budoucnost z vnitřností obětovaných zvířat. Nejdůležitějším a nejvýmluvnějším orgánem byla pro takového haruspika játra, vždyť také byla považována za sídlo myšlení, cítění a vnímání. Posuzovat je a vyvozovat z toho závěry bylo běžné už u Babyloňanů, kteří věřili, že ve vzhledu a struktuře jater se vyjevuje vůle boží. Když se porazila např. ovce, byla játra rozdělena do jednotlivých sektorů, přičemž pravá část se obecně vztáhla na osobu, o jejíž osud v konkrétním případě šlo, zatímco levá část údajně umožňovala výpovědi o jejích protivnících. Ke srovnání sloužil kamenný nebo kovový model ideálních jater, třeba mezi historiky proslulá „bronzová játra z Piacenzy“. Čím víc se orgán poraženého zvířete podobal tomuto ideálu, tím byla věštba pří­znivější. A jak už to u jasnovidců nebo věštců bývá, záleží jen a jen na nich, co vyvodí z toho, co vidí. Proto lze klidně předpokládat, že leckterý haruspik interpretoval vzhled jater tak, jak to bylo právě nejpříhodnější pro něj osobně nebo jak to platící zadavatel očekával.

Pod mikroskopem. Mikroskopická stavba jater Při pohledu zvenčí jsou tedy játra spíše nepěkná, to však vůbec neplatí, pokud jde o jejich vnitřek. Ten lze srovnat s včelím hnízdem. Navenek nevzhledná hrouda sestává uvnitř z bezpočtu tenoulinkých šestibokých trubiček, z nichž je každá jednotlivá stejně velká, takže k sobě přesně doléhají a nikde není vidět nevyužitý meziprostor. Je to úchvatně

Zdrava jatra.indd 18

3.6.2019 13:13:17

19

Pod mikroskopem. Mikroskopická stavba jater

krásná trojrozměrná mozaika. U jater tomu není jinak. Když je rozřízneme, zjistíme, že sestávají z bezpočtu – celkem je jich jeden až jeden a půl milionu – jemných lalůčků o velikosti jednoho až dvou milimetrů, které lze ještě rozeznat pouhým okem. Při pohledu shora jsou to stejně jako u včelího hnízda šestiboké útvary, které k sobě těsně přiléhají a tvoří jakousi mozaiku. V každém vrcholu se nacházejí tři nepatrné cévky: větev jaterní tepny, zásobující sousední lalůček čerst­ vými živinami a kyslíkem, větev vrátnicové žíly, dodávající o živiny obohacenou krev ze střeva, a maličký žlučovod, jímž odtéká opačným směrem žlučová tekutina. I dodaná krev musí ale přirozeně znovu odtéct; to má na starosti jaterní žíla, z níž odbočuje tenká větev, centrální žíla, která vede přesně středem šestiúhelníku. Mezi centrální žílou a třemi okrajovými cévami je každý la­lůček vystavěný z velkého počtu buněk rozeznatelných pouze pod mikroskopem, kterým se říká odborně „hepatocyty“. Celkem je jich přibližně tři sta miliard (trojka a jedenáct nul)! Jsou uspořádány jako paprsky kola a mezi nimi rozpoznáváme pod mikroskopem nepatrné cévky, tzv. kapiláry, v nichž se mísí krev z jaterní tepny s krví z vrátnicové žíly a odtéká – jako u sprchové vany se středovou výpustí – směrem k centrální žíle. A to ještě není všechno. Kromě hepatocytů – tvoří asi 60 procent všech buněk v játrech – se nacházejí v šestibokých lalůčcích ještě i jiné buňky, které plní především dva úkoly. Některé vykládají stěny krevních cév a zachytávají větší cizorodé molekuly, jiné – říká se jim Kupfferovy buňky a budeme se jimi později zabývat podrobněji – se jako příslušnice imunitního systému nepřetržitě

Zdrava jatra.indd 19

3.6.2019 13:13:17

Část první: Co jsou játra

20

zabývají tím, že slídí po bakteriích a virech, a pokud je objeví, okamžitě je likvidují. Stejně radikálně postupují Kupfferovy buňky proti škodlivinám, s nimiž se střetávají na svých hlídkách. Jde o jedy vznikající v těle, tzv. endotoxiny, nikoli o škodlivé látky z po­travy, připlavované vrátnicovou žílou. O ty se obětavě starají hepatocyty, které mají navíc za úkol ukládat nebo přeměňovat životně důležité látky a připravovat je na další transport do jiných orgánů. Nepatrné větve centrálních žil se spojují ve stále větší jaterní žíly, z nich nakonec vznikne velká jaterní žíla, jež opouští orgán u jaterní vrátnice a z níž se krev vylévá do dolní duté žíly, jak jsme se již zmínili.

Balonkovitý přívěsek – žlučník A ještě jeden úkol mají hepatocyty, produkují žluč. Je to zelenožlutá tekutina, která pomáhá trávit tuky tak, že jako odmašťovací prostředek rozloží větší hroudy tuku na nepatrné kapičky, aby ho mohly enzymy snáze štěpit. Jelikož se ale necpeme celý den špekem ani majonézou, je potřeba někdy více, jindy méně žluči, a občas ji nepotřebujeme dokonce vůbec. Znamená to, že tekutina hořká jako žluč nekape do dvanáctníku – to je na žaludek napojený úsek tenkého střeva tam, kde ústí žlučovod – setrvale, nýbrž pouze tehdy, když je jí právě třeba, a ukládá se prozatímně do balonkovitého útvaru na spodní straně jater, jemuž se říká žlučník. Ten leží pod pravou prsní bradavkou a vypadá jako mírně nafouknutý balonek, je tudíž – i když je plný – ochablý a hruškovitý.

Zdrava jatra.indd 20

3.6.2019 13:13:17

21

Balonkovitý přívěsek – žlučník

Proč se říká, že někomu přeběhla přes játra veš? V antice a ve středověku byla játra považována za sídlo temperamentu, emocí a pudů. Proto se až do 16. století říkalo o někom, kdo znenadání vybuchl zlostí, že mu „přeběhlo něco přes játra“. Že se později „něco“ proměnilo ve „veš“, je patrně dáno tím, že rčení jednak zní libozvučněji, jednak v něm téměř neviditelná veška posměšně naráží na to, že se člověk, kterému přeběhla přes játra, rozčílil jen kvůli vyslovené maličkosti, tedy prakticky bezdůvodně.

Zdrava jatra.indd 21

3.6.2019 13:13:18

22

Část druhá:

Co játra dovedou

Játra se zázračně uzdravují, mají regenerační schopnost Znáte řeckou báj o Prometheovi? Pokud ano, pak jistě víte, že tento politováníhodný titán ošálil boha otce Dia, když bez povolení vrátil lidem oheň, který jim Zeus odňal. Nejvyšší bůh ho za trest za jeho opovážlivost přikázal přikovat ke skále v kavkazské pustině, kde k němu každý den přilétl orel a vykloval mu z těla kus jater. Brutální mučení však, jak by se dalo očekávat, neskončilo ve chvíli, kdy by z jater nezbylo zhola nic, ne, játra do příštího dne pokaždé opět úplně dorostla, a proto musel Prométheus trpět navěky. Teprve po staletích ho jeho muk zbavil Herakles. Vtipné na tomto strašlivém příběhu je, že regenerační schopnost jater není v žádném případě pouhý výmysl, ale naprosto odpovídá skutečnosti. Sice se to nestane za jediný den, ale orgán je doopravdy schopen zcela dotvořit své poničené nebo odstraněné části. Podle nejnovějších vědeckých

Zdrava jatra.indd 22

3.6.2019 13:13:18

23

Játra se zázračně uzdravují, mají regenerační schopnost

poznatků uvádějí do chodu tvorbu nové tkáně již zmíněné Kupfferovy buňky – jsou v podstatě částí játrům vlastního imunitního systému. Jde to tak daleko, že dále v pohodě fungují játra, jež nejsou poškozená už jen z jedné třetiny, než asi po dvou měsících dosáhnou své původní velikosti. Tato neuvěřitelná regenerační schopnost – vědci uvádějí, že je až sedmdesátiprocentní – se využívá při transplantaci orgánu. Játra dárce se proříznou uprostřed a jednu část dostane příjemce, u nějž se rychle a spolehlivě dotvoří chybějící polovina. Tato metoda splitu jater umožňuje např. rodičům dětí s nemocnými játry zbavit svého potomka utrpení tak, že mu přenechají část vlastního orgánu náhradou za jeho defektní. Je vlastně škoda, že tuto úžasnou schopnost mají ze všech orgánů pouze játra. Nebylo by přece špatné, kdyby během jednoho dvou týdnů opět dorostl prst uříznutý cirkulárkou nebo ucho ukousnuté protivníkem v boxerském ringu – stejně jako tomu je u axolotla mexického, který si dokáže nahradit dokonce i poničené oko. Staří Řekové a játra Tváří v tvář strašlivému příběhu o Prometheovi se přirozeně ptáme, odkud staří Řekové znali tuto mimořádnou vlastnost jater. Nevíme to, ale lze se domnívat, že rozhodující roli v tom hrály změny na orgánech zabitých zvířat. Na Řeky v každém případě hluboce zapůsobila enormní regenerační schopnost jater, neboť je považovali za sídlo duše. Vytvořili celou řadu hliněných modelů věrných originálu, které posléze náležitě uctívali.

Zdrava jatra.indd 23

3.6.2019 13:13:18

Část druhá: Co játra dovedou

24

Játra, pravé požehnání pro plod. Prenatální krvetvorba Naše krev musí plnit takovou spoustu úkolů, že její pevné složky dříve nebo později ochabnou a je třeba je nahradit svěžími kolegyněmi. Tak třeba červené krvinky mají životnost asi čtyři měsíce a posléze jsou nemilosrdně vyřazeny a zlikvidovány. Znamená to, že kostní dřeň, která je tvoří, se musí starat o jejich nepřetržitý přísun. Každou vteřinu skutečně proklouznou do krevního řečiště asi dva miliony nových krvinek. To však u plodu v děloze funguje až v poslední fázi těhotenství. Předtím, tedy přibližně do sedmého měsíce, mají za úkol produkovat nové krevní buňky játra. Vznikají při tom kmenové buňky, které se odplavují v krvi a usazují se v kostní dřeni, kde se postupně ujímají krvetvorby, když se z nich tvoří různé druhy krevních tělísek. Od té chvíle mají játra s tvorbou krve stále méně společného, mohou si tento úkol odškrtnout jako splněný nejpozději při porodu dítěte a věnovat se bezezbytku jiným svým rozmanitým úkolům.

Játra jako elektrárna. Výroba energie Je jedno, zda si vyjdeme na procházku, spořádáme vydatnou snídani, vyčistíme si nos nebo se snažíme už po x-té pochopit, proč zase nevyjdeme s penězi – ke všemu potřebujeme energii. Dokonce i když v noci spíme, spotřebováváme jí nemalé množství, neboť koneckonců bez ustání dýcháme, srdce nám bije, ledviny pracují a naše vnitřní „ústřední topení“ musí konstantně udržovat naši tělesnou teplotu na

Zdrava jatra.indd 24

3.6.2019 13:13:18

25

Játra jako elektrárna. Výroba energie

37 °C, i když nám do ložnice proudí otevřeným oknem ledový vzduch. Energie potřebná pro všechny tyto fyziologické procesy pochází z toho, co jíme a pijeme, tedy z částí potravy, kterou naše buňky „spalují“. A to tak dlouho, až nakonec zbude pouze voda a oxid uhličitý, které krev odvádí k ledvinám, popř. k plíci, kde se vylučují nebo vydechují. Při tom se opět uvolňuje a ukládá energie – v podobě sloučeniny energeticky nadmíru bohaté s komplikovaným názvem adenosintrifosfát nebo zkráceně ATP – použitá kdysi rostlinou nebo živočichem k tvorbě tuků, uhlohydrátů a proteinů. Je to jakási energetická měna našeho těla a má rozhodující význam prakticky u všech aktivit. Je všeobecně známo, že bez jídla vydržíme několik týdnů, bez vody několik dní a bez kyslíku pouze několik minut. Kdyby se nám však nedostávalo ATP pocházejícího ze zpracování potravy, bylo by po nás během dvou tří vteřin. Při průměrné tělesné aktivitě spotřebuje člověk denně asi tolik ATP, kolik sám váží, a když třeba rychle běží, provádí výmyky na hrazdě nebo kácí sekerou strom, stoupne spotřeba ATP klidně na mnohonásobek. To přirozeně znamená, že je třeba toto nesmírné množství neustále doplňovat. Hlavní roli přitom hrají játra, která odebírají z krve ve vrátnicové žíle nejdůležitější palivo pro naše buňky – glukózu (hroznový cukr). Spojují jednotlivé její molekuly do dlouhých, prostorově úsporných řetězců jménem glykogeny a ukládají si je do buněk jako zásobu na horší časy – tak jako si veverka zahrabává do lesní půdy oříšky a žaludy. Tuhle schopnost mají kromě jater ještě svaly, to znamená,

Zdrava jatra.indd 25

3.6.2019 13:13:18

Část druhá: Co játra dovedou

26

že zásoby glykogenu se nacházejí i v nich. Když celé hodiny štípeme dříví, trápíme se během do kopce nebo při boxer­ ském tréninku bušíme do pytle s pískem, našim svalům rychle dojde dech, tedy vlastně energie. Potom se glykogen rychle rozkládá na jednotlivé stavební kameny, glukózy, které lze snadno a rychle „spálit“ a přivést do hladových svalových buněk. Játra naproti tomu ukládají glykogenové vazby především jako železnou zásobu pro nervovou soustavu, ledviny a červené krvinky. O to, aby se játra bez prodlení dozvěděla, že je potřeba glukóza např. v mozku nebo ve filtračních jednotkách ledvin (glomeruly), a mohla na to okamžitě reagovat, se stará hormon adrenalin, který, jak známo, nadledviny vyplaví vždy tehdy, když naše tělo podává maximální výkon ve stresových situacích. Je třeba si to představit takto: Měřicí stanice rozprostřené v celém krevním řečišti zjistí, že – např. když do sebe na bujarém večírku nalijeme o pár piv víc – se v krvi nedostává dost cukru na to, aby měly ledviny dostatek energie na zpracování obrovského množství tekutiny. Senzory to neprodleně oznámí mozku, který ihned vydá příkaz nadledvinám okamžitě vypustit adrenalin. Tento hormon se vyplaví krví do celého těla a proteče kolem všech možných buněk a tkání, aniž si jich všímá nebo je jimi brán na vědomí. Když se však – což při silném prokrvení jater netrvá dlouho – vyplaví do rudohnědého orgánu, nalezne na stěnách tamních buněk speciální „přistávací plochy“, do nichž zapadne jako jeden dílek puzzle do druhého. Pevně se tedy usadí a v nitru buňky to vyvolá hektické aktivity. Aniž enzymy váhají byť jen vteřinu, rozštěpí glykogen na

Zdrava jatra.indd 26

3.6.2019 13:13:18

27

Játra jako elektrárna. Výroba energie

jednotlivé stavební kameny, na glukózu, a současně se otevřou přepážky v buněčných stěnách a molekuly glukózy žbluňknou do krve. Krátce nato dorazí ke strádajícím ledvinovým buňkám, kde jsou neprodleně zpracovány na palivo v podobě ATP. Když naopak v krvi plave příliš mnoho glukózy, obdrží slinivka od mozku příkaz vyvrhnout inzulin – také to je patrně známo. Ten si najde, když se rozlije v játrech a svalech, na tamních buňkách rovněž speciální struktury, na nichž přistane a vyšle tím buňkám signál, aby nasály přebytečný cukr a přeměnily ho na glykogen. Úložiště glykogenu v játrech a svalech pak zajišťují, abychom se brzy neunavili, když běháme, vynášíme basy s pivem ze sklepa, a přirozeně i když se věnujeme sexuálním radovánkám. Cyklisté a jiní výkonnostní sportovci využívají tohoto efektu tak, že od určité doby před závodem jedí pokud možno co nejméně, aby bezezbytku spotřebovali nahromaděný glykogen. Večer před závodem se pak nacpou uhlohydráty – ty sestávají kompletně z umně propojených molekul cukru – a naplní své sýpky opět po okraj. A když takhle načerpají rychle dostupnou energii, den nato se pustí do souboje se soupeři. Když játra neustále střídají výstavbu a odbourávání gly­ kogenu a přizpůsobují tak nepřetržitě nabídku glukózy aktuální spotřebě, starají se rozhodující měrou o to, že hladina cukru v krvi zůstává víceméně konstantní. A když nestačí zásoby glykogenu na to, aby zásobovaly svaly jezdce během těžké horské etapy nebo kostní dřeň při namáhavé produkci obrovských množství červených krvinek dostatečným

Zdrava jatra.indd 27

3.6.2019 13:13:18

Část druhá: Co játra dovedou

28

množstvím paliva v podobě ATP, játra si pořád ještě vědí rady. Jejich buňky pak jednoduše přeměňují tuky a bílkoviny na glukózu. A kdyby výjimečně nestačilo ani to, jsou dokonce schopné vyprodukovat větší množství hroznového cukru z jiných produktů látkové výměny nacházejících se v těle, jako jsou některé aminokyseliny nebo kyselina mléčná či glycerin, které nemají s výrobou energie vůbec nic společného. Je to asi tak, jako kdyby si automobilový motor vyráběl nové palivo z převodového oleje nebo brzdové kapaliny, když je benzinová nádrž prázdná. Pokud jde o játra, nazývá se tento proces novotvorba glukózy neboli gluko­neogeneze. Játra se ostatně zahřívají sama od sebe už jen tím, že v nich bez ustání probíhají biochemické reakce, že tedy pracují jako továrna v nepřetržitém provozu nebo jako motor na maximální výkon. A toto teplo předávají ve dne v noci jako radiátor okolí. Přispívají tak značnou měrou k udržování naší vnitřní teploty, což na druhé straně odnímá hodně práce našim hlavním radiátorům (svalům) a pomáhá jim šetřit energii. Zkrátka a dobře nás játra ohřívají už jen svou neúnavnou činností, ukládají glukózu a tím energii, aby ji v případě potřeby opět předala, a když to ještě nestačí, aby jednoduše sama produkovala hroznový cukr z nejrůznějších výchozích látek. Jaká to geniální elektrárna!

Zdrava jatra.indd 28

3.6.2019 13:13:18