Issuu

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:46 Stránka 3

Jan Halada

OSUDY MOUDRÝCH C

PRŮVODCE EVROPSKÝM MYŠLENÍM

K N I Ž N Í K LU B

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:46 Stránka 4

I kdybychom mohli snad být učení učeností druhého, moudrými můžeme být jen moudrostí vlastní. M O N TA I G N E

Frontispis: Vyobrazení z díla Margarita Philosophica z roku 1503, kde mezi sebou soutěží v závodě v počítání Boethius a Pýthagorás.

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:46 Stránka 5

OBSAH

ÚVODEM neboli otázky a odpovědi

..................................................

TAJEMSTVÍ POČÁTKU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Neznámé slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Řecký zázrak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Číslo jako základ světa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Čemu dát přednost? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Svět se skládá z nejmenších částeček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zájem nejen o filosofii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11 11 13 16 22 27 29

OBJEVENÍ ČLOVĚKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poznej sám sebe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vím, že nic nevím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Občan-filosof . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34 34 40 46

SMĚREM K NOVÝM SVĚTŮM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nepokořený rebel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cesta ke spáse duše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Velké obrození . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Může člověk všechno? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zápas o nový svět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

60 60 63 75 81 87

VELKÉ OBNOVENÍ VĚD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Vzhůru k imperiální moci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Od podřízeného úředníka k lordu kancléři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Vědění znamená moc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Zkušenost a rozum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 První vědecká utopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Konečně čas pro vědu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 VLÁDA ROZUMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Příjezd do Paříže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Úspěšný mladý muž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:46 Stránka 6

Pobyt v Anglii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Život na zámku aneb filosofie, věda a láska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Boj světla s tmou předsudků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pozvání k panovníkovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Svědomí Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

129 132 136 147 151

FILOSOFIE NA ROZCESTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Všechno rozumné je skutečné? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Změnit svět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Svět jako vůle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co je člověk? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

157 157 166 174 179

MÍSTO ZÁVĚRU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 MALÁ GALERIE SLAVNÝCH FILOSOFŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 JAK ŠLA HISTORIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 Člověk a společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 Věda, technika, objevy a vynálezy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍ LITERATURY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 O AUTOROVI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:46 Stránka 7

ÚVODEM NEBOLI

C OTÁZKY A ODPOVĚDI

Před dvaceti šesti stoletími si jistý Thalés v řeckém městě Mílétu položil otázku, odkud se vzal svět, který nás obklopuje, jaký je jeho prazáklad, co tvoří jeho podstatu. A také si na tuto otázku odpověděl, když usoudil, že základ je jen jeden, věčný a sám o sobě neměnný, ale existující v mnoha podobách, a že tím základem je voda. Otázka spolu s odpovědí byla již vzorem prvního filosofického problému. Každý z nás si postupně vytváří určitý názor na svět, který se objevuje v otázkách těch nejmenších, proč je to či ono, odkud se to vzalo, a který se postupem věku prohlubuje, když člověk přestává být závislý na odpovědích ostatních a začíná si odpovídat sám. Tehdy naše tázání dostává jasnější a konkrétnější podobu, zaměřuje se podle jednotlivých okruhů problémů. Odpovědi na dílčí otázky nám poskytují v teoretické rovině obory nejrůznějšího zaměření od technických až po humanitní vědy. Lidstvo na své pouti dějinami shromažďuje stále větší množství poznatků, a tak postupně zodpovídá různá proč a snaží se odpovědět i na ta proč, která před námi teprve vyvstávají. Některé otázky, především ty, které jsou kladeny v širší, obecné rovině a mají pro člověka a společnost zásadní význam, doprovázejí lidstvo stále. Na tyto otázky se již od dob Thalétových snaží odpovídat právě filosofie. U starých Řeků to v doslovném překladu byla láska k moudrosti, neboť první slovo filein znamená milovat a druhé sophiá značí moudrost. Tato láska k moudrosti už tehdy pro ně představovala kladení otázek a pokusy o jejich neustálé zodpovídání, nikoliv však už jen v rovině bájeslovné, mytologické nebo náboženské, jak tomu bylo u předcházejících východních kultur včetně řecké, ale už v rovině teoretické, což znamenalo, že se antický člověk snažil uvědomit si své místo v přírodě, společnosti, kosmu a pomocí abstraktního Kdo se neobírá filosofií, není člověk, ale zvíře. (POMPONACIUS)

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:47 Stránka 8

O S U DY M O U D RÝC H

Athénská Akropolis

myšlení ovlivňovat skutečnost, která ho obklopovala. Vytvářel si tak i ucelenou představu o světě, jeho řádu a vzájemných souvislostech. Okruh otázek, které filosofické myšlení v průběhu historického vývoje zpracovávalo a na které odpovídalo, se postupně rozšiřoval, přičemž některé z nich byly zapomenuty či později opět objevovány, jiné ovšem člověka proSobě dobře činí, kdo činí dobře svým přátelům. (ERASMUS)

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:47 Stránka 9

vázely stále a nutily ho v každé epoše vždy znovu na ně odpovídat. Je přirozené, že celá řada formulace otázek tohoto obecného charakteru se měnila spolu s tím, jak se měnil způsob jejich kladení a odpovídání, a to v závislosti nejen na vývoji duchovním, ale i společenském, historickém, hospodářském, politickém, a také na vývoji vědy, techniky, výroby apod. Filosofie původně představovala veškeré teoretické vědění – s čímž se v dalších kapitolách postupně seznámíme – později se z ní různé vědy vyčleňovaly a osamostatňovaly se, ale základní otázky zůstaly a i nadále zůstávají. Od začátku tak filosofie vystupuje jako schopnost lidského myšlení, které dokáže zobecnit, třídit dílčí poznatky, uspořádat pojmy, vidět předměty a jevy v jejich jedinečnosti, ale i vzájemných vztazích a souvislostech. Jde tedy ve většině případů o představu světa jako uspořádaného celku řídícího se určitými pravidly – zákonitostmi. Filosofie je zvláštní formou, způsobem, jak poznávat svět, a zároveň i soustavou názorů na nejobecnější problémy bytí, tj. toho co jest, jsoucího, a poznání. Filosofie je však také výsledkem práce lidského myšlení na cestě plné hledání, tápání, vzájemného popírání i odmítání předchozích názorů, velkých zápasů, kde často geniální jedinci prosazují své převratné myšlenky nejen proti jakékoliv moci v kterékoliv době, ale i třeba proti celé společnosti, jež potom další generace přijmou za své vlastní a za pro ně samozřejmé. Jejich vlastní osudy jsou osudy samotného lidského myšlení na cestě za hlubším poznáním. Tato knížka má především mladým čtenářům přiblížit na několika málo osudech, ale právě těch z nejzajímavějších, filosofa, dobu, v níž žil a tvořil, a pochopitelně především jeho myšlení, které přetrvává autora a stává se dalším důležitým článkem na cestě filosofie lidskými dějinami. Pod názvem Osudy moudrých vyšla dvakrát v osmdesátých letech dvacátého století a měla značný úspěch u čtenářů. Jistěže byla, jakožto ideový nástroj, svým způsobem limitována dobovým názorem na filosofii, avšak autor se snažil pojmout své vyprávění o filosofii a filosofech jako kladení otázek a pokusů o jejich zodpovídání v rovině lásky k moudrosti. Názorů a interpretací může být bezpočet a mohou pramenit z nejrůznějších postojů. V našem případě, Čím je člověk rozumnější a lepší, tím více dobra v lidech pozoruje. ( PA S C A L )

ÚVO D E M neboli otázky a odpovědi

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:47 Stránka 10

O S U DY M O U D RÝC H

jak sám čtenář může porovnat, nešlo o žádné zásadní přepracování, kromě poslední kapitoly, ale pouze o doplnění a rozšíření. A stejně tak tomu bylo v následujících letech, kdy došlo k dalším vydáním. V tomto smyslu doufá autor i redakce, že tato knížka, která již vychází v sedmém vydání, splní svůj účel a poslání i dnes. Skoro po čtyřiceti letech se jako dovětek ke všem těm vydáním a úmyslu autora i redakce vnucuje poněkud neodbytně se nabízející otázka, zda se ještě někdo k této dlouhé cestě filosofie našimi dějinami dnes vrací, zda vůbec vnímá její obsah i odkaz v době, kdy, jak se zdá, filosofům a filosofii málokdo či skoro nikdo nenaslouchá. Její hlas je přehlušován stále rostoucím počtem silnějších a mocnějších idejí, názorů i věd, filosofické systémy jsou již dlouho minulostí, osobností ubývá, nové se nerodí, ostatně kdo by jim také poskytl prostor pro vyjádření. Třeba to je jen předčasně lichá obava, vždyť v historii tomu tak bylo již mnohokrát. Věřme tedy, že potřeba klást si otázky a hledat na ně odpovědi v duchu lásky k moudrosti tu stále je přítomna a bude i nadále přetrvávat v našem dnešním i budoucím světě.

Sobě samému je každý nejméně znám. (CICERO)

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:47 Stránka 11

TAJEMSTVÍ POČÁTKU

NEZNÁMÉ SLOVO Někdy kolem roku 530 př. n. l. se objevil na jihu slunné Itálie v městě Krotónu, dnes Crotone, v Kalábrii, na nejjižnějším úseku Apeninského poloostrova, obývaném tehdy Řeky, zajímavý a neobvyklý muž. Legenda o něm praví, že byl velmi krásného a majestátního vzezření, jež právě tak přitahovalo, jako vzbuzovalo hlubokou úctu. S touto přirozenou důstojností, ušlechtilým a vznešeným chováním byly spojeny ještě pozoruhodnosti a zvláštnosti, díky kterým se jevil jako tajemná bytost. Nosil vždy dlouhý bílý vlněný šat, odmítal jíst určité pokrmy a tvrdil o sobě, že je sice stejného původu jako ostatní, ale že byl zrozen zvláštním způsobem a že jeho duše byla v různém převtělení na světě již několikrát. Výtečně se vyznal v matematice, geometrii, fyzice, astronomii, rozuměl hudbě, dovedl léčit a vynikal i ve zpracování kovů, takže razil v Krotónu i své vlastní mince. Krátce po svém příchodu získal ve městě mnoho žáků, kteří naslouchali jeho učení a nechali se vést jeho osobností a zásadami. Tak vznikla v tomto městě nezvyklá společnost, jejíž členové žili společně a řídili se určitými a všemi uznávanými zásadami. Jejich den například pokaždé začínal otázkou, co dnes musím udělat, a končil otázkou, co jsem dnes neudělal. Společně se také věnovali nejrůznějším činnostem a dodržovali jisté příkazy, které byly pro ně přímo posvátné, a proto jim zakazovaly třeba jíst některé pokrmy, jako boby, srdce, na druhé straně jim zase přikazovaly skromnou stravu v podobě chleba, medu, zeleniny, méně masa. Některé jejich zásady skrývaly v sobě jiný než vyřčený význam, takže například rčení „nerozhrabávat oheň dýkou“ ve skutečnosti znamenalo nevzbuzovat zbytečně hněv a nevoli mocných tohoto světa, rčení „nepřekračovat váhy“ vyzývalo k tomu, aby nebylo přeNeboť jako dnes, tak i v dřívějších dobách lidé začali filosofovat, protože se něčemu divili. (ARISTOTELÉS)

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:47 Stránka 12

O S U DY M O U D RÝC H Údajný Pýthagorův portrét

stupováno právo a rovnost, a jiné, které znělo „nepomáhat při skládání břemene, nýbrž při jeho nakládání“, mělo odvádět lidi od lenošení a přivádět je ke konání ctnostných činů. Onen tajemný muž, jenž se stal zakladatelem podivného spolku připadajícího nám napůl jako svérázné náboženské sdružení a napůl jako vědecká akademie, byl starořecký Pýthagorás (asi 580/571–500/497 př. n. l., při psaní antických jmen se řídíme akademickým vydáním Encyklopedie antiky, jména řeckých filosofů vyslovuj tak, jak se píší, totéž platí i o názvech), který do Itálie přišel z řeckého ostrova Samu. Mnoho toho o něm nevíme, nepochybně však procestoval před svým příchodem do Krotónu hodně východních zemí, kde se seznámil s orientálními náboženstvími i vědami, které na něho zapůsobily a ovlivnily jeho myšlení. Odtamtud také přenesl do Řecka původně orientální Mnoho je na světě mocného, nic však mocnějšího člověka. (SOFOKLÉS)

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:47 Stránka 13

myšlenku o putování duší, metempsychózu, kterou pak převzal Platón. Je také jisté, že sám pověsti o své osobě podporoval a záměrně šířil. Tvrdil prý, že existují tři druhy rozumných bytostí: bozi, lidé a „podobní Pýthagorovi“. Když se ho ale ptali, kdo tedy je, zda nějaký kněz, divotvůrce či světec, tu pronesl doposud neznámé a nové slovo – filosof. Nejlépe to vysvětluje jeden z jeho dochovaných výroků, kde přirovnává lidský život k shromáždění při hrách, neboť „ jedni na ně přicházejí jako závodníci, druzí za obchodem, třetí, nejlepší, jako diváci, tak se i v životě rodí jedni, lidé otročtí jako lovci slávy a bohatství, a druzí, filosofové, jako lovci pravdy. Pýthagorás o sobě netvrdil, že je znalec pravdy, ale že jen o pravdu usiluje, že je pouhým milovníkem moudrosti, to jest filosofem.

ŘECKÝ ZÁZRAK Dějiny filosofie začínají ovšem již dříve, a to Thalétem z Mílétu, který žil na rozhraní 7.– 6. století př. n. l. Tehdy dochází v životě antického Řecka k podivuhodnému ekonomickému, kulturnímu a uměleckému rozmachu. Na březích Egejského moře zakládá řecký kmen Iónů řadu měst – přístavů, do kterých vedou karavanní cesty z nitra asijského kontinentu. Řekové se seznamují s řadou důležitých objevů východních národů, jako byl například kalendář, hlásková abeceda, astronomické a matematické výpočty, ale i s orientální moudrostí. Mají možnost to všechno přebírat, porovnávat, nespokojují se však jen s pasivním přejímáním těchto poznatků, nýbrž je soustavně rozvíjejí a prohlubují. Tak se řecká města brzy stanou samostatnými kulturními a obchodními centry (v té době se také objeví v Malé Asii peníze a rychle se rozšíří po celém Středomoří), ohniskem, z něhož vzešel nový způsob myšlení a vidění světa, který spoluutvářel charakteristický ráz celé naší evropské civilizace. Stará řecká rodová společnost se tehdy již rozpadla, její místo zaujala společnost založená převážně na práci otroků a ve shodě s tím i myšlenkový vývoj se od mytologie a náboženství ubíral jiným směrem. Již Vzácná je šťastná doba, kdy můžeš cítit, co chceš, a mluvit, co cítíš. ( TA C I T U S )

Ta j e m s t v í p o č á t k u

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:47 Stránka 14

O S U DY M O U D RÝC H

odpradávna si všechny staré národy nějak představovaly, jak asi vznikl svět a kdo v něm vládne, odkud se tu vzali jejich předkové a celý jejich rod, co bylo předtím a tak podobně. Tyto představy se uchovávaly po pokolení ve formě bájí, vyprávění, které jedna generace předávala druhé. Tak postupně vznikal celý soubor takzvaných mýtů, mytologie, jež výrazně ovlivňovala kulturní, mravní a politický život jednotlivých národů. Mytologie tedy člověku – obrazným způsobem – vlastně vytvářela jednu z prvních možností jak pochopit svět a přiblížit si ho k obrazu svému. Na mytologii navazuje náboženství – vždyť už sama mytologie sloužila náboženským účelům – které vírou v bytosti mocnější, než je člověk, bohy, a později v jednoho neviditelného, všudypřítomného boha, přijímá věčný, nadpozemský řád, jehož součást tvoří i svět lidský, pozemský. K významu a roli náboženství v dějinách lidského myšlení se ještě vrátíme. Počátky filosofie jsou spojeny s rozvojem a slávou nejbohatšího a nejsilnějšího z řeckých městských států, maloasijského Mílétu. Mílétští filosofové se především zabývali otázkou vysvětlení vzniku a vývoje světa i toho, co jest, tedy jsoucna vůbec. Snažili se určit pralátku, z níž vše vzniká. První z nich – Thalés – se domníval, že touto pralátkou je voda, druhý – Anaximandros – považoval za základ všeho jakousi pralátku kvalitativně neurčitou a prostorově neomezenou, z níž se vyvíjejí protikladné prvky: teplé a chladné, suché a vlhké. Z jejich vzájemného působení vzniklo existující uspořádání světa, přičemž mezi těmito protiklady probíhá neustálý boj. A poslední myslitel mílétské školy – Anaximenés – tvrdil, že základem je vzduch, jemuž připisoval pravidelný pohyb, chápaný jako neustálé zřeďování a zhušťování. Bude jistě na místě, když dodáme, že se zabývali astronomií – Thalés určil, kolik má rok dní, předpověděl zatmění Slunce, Anaximandros sestrojil první mapu světa, model vesmíru, zdokonalil sluneční hodiny – matematikou (každý středoškolák zná jistě Thalétovu větu týkající se úhlů v trojúhelníku), ale i obchodem a státními záležitostmi. Je zajímavé, že zatímco Thalés se pohybuje ještě na rozhraní mytického a filosofického uvažování, o čemž například svědčí jeho názor, že vše v příJe třeba být dobrým, nebo aspoň dobrého napodobovat. (DÉMOKRITOS)

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:47 Stránka 15

Ta j e m s t v í p o č á t k u

Divadlo v maloasijském Mílétu

rodě a ve světě má svou duši, projevuje se u Anaximandra již vyšší stupeň filosofického myšlení a i doposud netradičního vědeckého výkladu. Je pravděpodobně prvním autorem pojednání o fysis, což neznamenalo v antice jen předmět fyziky, přírodu, ale celek jsoucího vůbec. A také svou myšlenkou, že země byla původně v tekutém stavu a že s pozvolným vysycháním se na ní zrodil život (přičemž živočichové žili ve vodě a teprve později na pevnině), osobitým způsobem předběhl vývojovou teorii. Mluvíme-li však o vědeckém myšlení, o jeho vzniku, musíme si uvědomit, že tu nejde o vědecké myšlení v našem slova smyslu. Řekové ještě nechápou vědu jako činnost prakticky zaměřenou, i když řada poznatků je prakticky zužitkovatelná, vždy však v relativně malé míře, spíše jen jako výsledek vlastního filosofického myšlení. O Thalétovi a jeho schopnostech uplatnit se ve veřejném a politickém životě se dochovalo několik různě se doplňujících, ale i odporujících si svědectví. Jak zachránil rodný Mílétos, pak se však uchýlil do samoty a také, že chtěje ukázat, jak je snadné být bohatým, najal si lisovny oleje, protože předvídal, že bude hojná úroda oliv, a získal nesmírné množství peněz. Ze všeho, čím moudrost hledí zabezpečit blaženost celého života, je daleko nejdůležitější získávání přátelství. (EPIKÚROS)

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:47 Stránka 16

O S U DY M O U D RÝC H

Na příkladu prvních mílétských filosofů vidíme, že jedna otázka vyvolává další a že zároveň přibývá i odpovědí: jejich otázky začaly přírodovědeckými úvahami, proto se také v dějinách filosofie mluví o tomto období jako o kosmologickém (nauka o povaze vesmíru). Jestliže vstoupíme na půdu řešení vědeckých problémů, snažíme se zároveň i o dosažení nějakého obecného výsledku, který by byl pochopitelný nejen v rámci našeho zkoumání, ale přijatelný i v co nejširším měřítku jako obecně platná úvaha vůbec. Řekové tedy od konkrétních otázek, které si kladli při pozorování přírody, světa, kosmu, otázek, jež vycházely z praktického života, docházeli postupně k stále obecnějším úvahám, které již byly zjevně filosofické povahy, protože se týkaly celku, jenž jejich svět obklopoval. A tak se zároveň od kosmologie dostávali k ontologii (nauka o tom, co existuje, o bytí).

Č Í S L O J A K O Z Á K L A D S V Ě TA Matematikou se již zabýval Míléťan Thalés, ale teprve Pýthagorás ze Samu a jeho žáci se jí začali věnovat systematicky: na rozdíl od východních zemí, Egypta, Mezopotámie a dalších, kde její zákony a poučky byly tajemstvím a majetkem kněží, se zde matematika stává majetkem daleko většího počtu lidí. Pýthagorás pozvedl matematiku do doposud neznámých výšin a jeho zájem o ni ho dovedl k odhalení mnoha geometrických a aritmetických pouček i k astronomickým objevům. V matematice nalezli pýthagorovci klíč k záhadám vesmíru, nepokoušeli se jako Míléťané popsat a pochopit svět jako působení určitých hmotných prvků a fyzikálních procesů, ale, nepochybně pod vlivem matematiky a v souladu se svým až posvátným přístupem k této vědě, popsali svět pomocí čísel. Tak bod je pro ně jednotkou, přímka dvojkou, plocha trojkou a obsah čtyřkou podle nejmenšího počtu bodů nutných k tomuto vymezení. Jejich body se spojovaly v přímky, přímky v plochy, plochy v obsahy, měly tedy objem, šířku, hloubku. Součet čísel 1, 2, 3, 4 tvoří číslo deset, které považovali za posvátné číslo, naprosto dokonalé a všemocné. Nezaslouží si, aby žil, kdo nemá ani jednoho dobrého přítele. (DÉMOKRITOS)

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:47 Stránka 17

Ta j e m s t v í p o č á t k u

Delfy

Vypráví se, že když Pýthagorás došel k objevu všem nám známé po něm pojmenované věty, obětoval prý bohům jako dík za tento objev sto býků (zlé jazyky tento čin později komentují tak, že dochází-li k nějakému významnému objevu, všechna hovada se už předem chvějí). Pýthagorovci si při mnoha objevech, například v akustice, kde si všimli pravidelných intervalů hudební stupnice, závislosti výšky tónů na délce a napětí struny, ověřili, že se tu vyskytuje jistá pravidelnost. Ztělesněním této pravidelnosti byla pro ně matematika, a proto začali tvrdit, že svět je matematicky uspořádán, že všechno se dá vyjádřit číslem. Číslo dává věcem určitost, jasnost i poznatelnost. V geometrickém řádu čísel, jak je vytvářela jejich základní číselná skladba, spatřovali symbol řádu celého světa. A odtud už byl jen krůček k tvrOdvaha je počátkem činu, osud je však pánem konce. (DÉMOKRITOS)

001-208_osudy moudrych_ok_Sestava 1 26/06/18 23:48 Stránka 208

Jan Halada

OSUDY MOUDRÝCH C

PRŮVODCE EVROPSKÝM MYŠLENÍM Obálku navrhla a sazbu zhotovila Veronika Lahodná Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 208 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00, Praha 5, v roce 2018 jako svou 9939. publikaci Grafická úprava Karel Kárász Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání sedmé, doplněné a rozšířené, v Euromedia Group druhé www.universum.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.