12 tělních soustav: kožní (kůže, chlupy, nehty), svalová, kosterní (kosti, klouby), nervová (mozek, nervy), oběhová (srdce, krevní cévy), mízní (uzliny, mízní cévy), obranná (imunitní), dýchací (plíce), trávicí (žaludek, střevo, játra), vylučovací (močový měchýř, ledviny), rozmnožovací (pohlavní orgány) a endokrinní (hormony).
Člověk nemůže žít bez všech 12 tělních soustav – skupin orgánů provádějících různé činnosti. Soustavy se mezi sebou neustále dorozumívají předáváním informací, aby tělo mohlo pracovat bezchybně jako jeden celek.
Tucet soustav Tělní soustavy jsou provázané, to znamená, že závisí jedna na druhé. Některé orgány náležejí k více soustavám, například slinivka má úlohu v trávení a zároveň uvolňuje hormony, proto se řadí jak k trávicí soustavě, tak ke žlázám s vnitřním vyměšováním.
Úzká spolupráce
nervovou soustavu.
Téměř každá jednotlivá část těla je napojena na centrální
20
tělní soustavy TUCET SOUSTAV Ledviny tvoří moč a rovněž uvolňují hormony, proto se řadí jak k močové soustavě, tak ke žlázám s vnitřním vyměšováním. Hladká svalovina pohybuje tráveninou tak účinně, že se potrava posune jícnem do žaludku, i když člověk stojí na hlavě. Lidské tělo vytvoří každou sekundu asi 2 miliony červených krvinek, aby nahradily ty, které právě odumřely.
21
12 tělních soustav: kožní (kůže, chlupy, nehty), svalová, kosterní (kosti, klouby), nervová (mozek, nervy), oběhová (srdce, krevní cévy), mízní (uzliny, mízní cévy), obranná (imunitní), dýchací (plíce), trávicí (žaludek, střevo, játra), vylučovací (močový měchýř, ledviny), rozmnožovací (pohlavní orgány) a endokrinní (hormony).
Člověk nemůže žít bez všech 12 tělních soustav – skupin orgánů provádějících různé činnosti. Soustavy se mezi sebou neustále dorozumívají předáváním informací, aby tělo mohlo pracovat bezchybně jako jeden celek.
Tucet soustav Tělní soustavy jsou provázané, to znamená, že závisí jedna na druhé. Některé orgány náležejí k více soustavám, například slinivka má úlohu v trávení a zároveň uvolňuje hormony, proto se řadí jak k trávicí soustavě, tak ke žlázám s vnitřním vyměšováním.
Úzká spolupráce
nervovou soustavu.
Téměř každá jednotlivá část těla je napojena na centrální
20
tělní soustavy TUCET SOUSTAV Ledviny tvoří moč a rovněž uvolňují hormony, proto se řadí jak k močové soustavě, tak ke žlázám s vnitřním vyměšováním. Hladká svalovina pohybuje tráveninou tak účinně, že se potrava posune jícnem do žaludku, i když člověk stojí na hlavě. Lidské tělo vytvoří každou sekundu asi 2 miliony červených krvinek, aby nahradily ty, které právě odumřely.
21
Srdeční svalovina Stěna srdce je tvořena srdeční svalovinou. Je nezbytné, aby setrvale udržovala srdce v činnosti. Srdeční svalovina se na rozdíl od ostatních druhů svaloviny nikdy neunaví.
Hladká svalovina Hladká svalovina je uspořádána do vrstev a tvoří stěnu trávicí trubice, dolních dýchacích cest, močových cest a vývodních pohlavních cest. Pracuje mimovolně a udržuje životní činnosti v chodu.
Kosterní svalovina Nachází se po celém těle, zejména na končetinách. Dlouhá vlákna kosterních svalů se stahují (zkracují) a hýbou kostmi. Jedná se o pohyby řízené vůlí, neboť o jejich provedení rozhodujeme.
Rozlišujeme tři druhy svaloviny, které jsou zde zobrazeny na fotografiích z mikroskopu. Kosti jsou pokryté kosterní svalovinou, která tahem za ně vyvolává pohyb. Hladká svalovina je přítomná ve vnitřních orgánech a cévách. Srdeční svalovina pracuje jako čerpadlo bez ustání po celý lidský život.
Druhy svaloviny
Přístřední stehenní oddíl Jeho svaly přitahují stehna k sobě.
Příčný břišní sval Sval přispívá ke zpevnění páteře a pánve při pohybu.
Mezižeberní svaly Vyplňují prostory mezi žebry, jimiž pohybují, a tím se podílejí na dýchání.
Malý prsní sval Tento sval pomáhá upevňovat lopatku při pohybech horní končetiny.
Svalová tkáň sestává z dlouhých buněk zvaných svalová vlákna. Tato vlákna se s využitím energie stahují (zkracují), a tím pohybují určitou částí těla do jiné polohy. Všechny pohyby jsou řízeny nervovými podněty z mozku. Některé jsou vědomé, například když si člověk sedá nebo se otáčí. Jiné jsou mimovolní, to znamená, že jsou prováděné, aniž by se na ně muselo myslet. Patří k nim tlukot srdce, mrkání nebo dýchání.
Každý jednotlivý pohyb těla je vytvořen svalovou soustavou. Svaly jsou vrstvy tvrdě pracující svalové tkáně, která dává tělu tvar, udržuje ho vzpřímené a pohybuje s ním v prostoru.
Svalová soustava
PŘEDNÍ POHLED NA HLUBOKÉ SVALSTVO
Prostřední hlava čtyřhlavého stehenního svalu Jedna ze čtyř hlav silného čtyřhlavého stehenního svalu se nachází uprostřed přední plochy stehna.
Hřebenový sval Sval, který pomáhá ohý bat a přitahovat stehno.
Střední hýžďový sval Tento sval se podílí na většině pohybů hýždě.
Hluboký ohýbač prstů Sval, který ohýbá prsty ruky.
Zadní stěna pochvy přímých břišních svalů Tuto pochvu vytvářejí ploché šlachy bočních břišních svalů.
pod kůží vypadají jako pobíhající myši.
svaly pohybující se
neboť staří Římané si všimli, že
Slovo „sval“ pochází
z latinské ho výrazu pro „myš“
Dlouhý ohýbač prstců Tento dlouhý sval zdvihá špičku nohy a prstce.
Čéška
dospělého člověka tvoří svaly.
40 % váhy těla
Pažní sval Pažní sval se podílí na ohýbání předloktí.
Štítohrudní sval Proužek svaloviny na přední straně krku, který stahuje dolů jazylku a s ní hrtan.
Pohled zepředu na kostru zobrazuje nejhlubší vrstvu kosterního svalstva. Kosterní svaly trupu (krku, hrudníku, břicha a zad) udržují tělo vzpřímené, zatímco svaly končetin umožňují různé druhy pohybu, například chůzi nebo běh.
Hluboké svalstvo, přední pohled
30
tělní soustavy SVALOVÁ SOUSTAVA 1 31
Srdeční svalovina Stěna srdce je tvořena srdeční svalovinou. Je nezbytné, aby setrvale udržovala srdce v činnosti. Srdeční svalovina se na rozdíl od ostatních druhů svaloviny nikdy neunaví.
Hladká svalovina Hladká svalovina je uspořádána do vrstev a tvoří stěnu trávicí trubice, dolních dýchacích cest, močových cest a vývodních pohlavních cest. Pracuje mimovolně a udržuje životní činnosti v chodu.
Kosterní svalovina Nachází se po celém těle, zejména na končetinách. Dlouhá vlákna kosterních svalů se stahují (zkracují) a hýbou kostmi. Jedná se o pohyby řízené vůlí, neboť o jejich provedení rozhodujeme.
Rozlišujeme tři druhy svaloviny, které jsou zde zobrazeny na fotografiích z mikroskopu. Kosti jsou pokryté kosterní svalovinou, která tahem za ně vyvolává pohyb. Hladká svalovina je přítomná ve vnitřních orgánech a cévách. Srdeční svalovina pracuje jako čerpadlo bez ustání po celý lidský život.
Druhy svaloviny
Přístřední stehenní oddíl Jeho svaly přitahují stehna k sobě.
Příčný břišní sval Sval přispívá ke zpevnění páteře a pánve při pohybu.
Mezižeberní svaly Vyplňují prostory mezi žebry, jimiž pohybují, a tím se podílejí na dýchání.
Malý prsní sval Tento sval pomáhá upevňovat lopatku při pohybech horní končetiny.
Svalová tkáň sestává z dlouhých buněk zvaných svalová vlákna. Tato vlákna se s využitím energie stahují (zkracují), a tím pohybují určitou částí těla do jiné polohy. Všechny pohyby jsou řízeny nervovými podněty z mozku. Některé jsou vědomé, například když si člověk sedá nebo se otáčí. Jiné jsou mimovolní, to znamená, že jsou prováděné, aniž by se na ně muselo myslet. Patří k nim tlukot srdce, mrkání nebo dýchání.
Každý jednotlivý pohyb těla je vytvořen svalovou soustavou. Svaly jsou vrstvy tvrdě pracující svalové tkáně, která dává tělu tvar, udržuje ho vzpřímené a pohybuje s ním v prostoru.
Svalová soustava
PŘEDNÍ POHLED NA HLUBOKÉ SVALSTVO
Prostřední hlava čtyřhlavého stehenního svalu Jedna ze čtyř hlav silného čtyřhlavého stehenního svalu se nachází uprostřed přední plochy stehna.
Hřebenový sval Sval, který pomáhá ohý bat a přitahovat stehno.
Střední hýžďový sval Tento sval se podílí na většině pohybů hýždě.
Hluboký ohýbač prstů Sval, který ohýbá prsty ruky.
Zadní stěna pochvy přímých břišních svalů Tuto pochvu vytvářejí ploché šlachy bočních břišních svalů.
pod kůží vypadají jako pobíhající myši.
svaly pohybující se
neboť staří Římané si všimli, že
Slovo „sval“ pochází
z latinské ho výrazu pro „myš“
Dlouhý ohýbač prstců Tento dlouhý sval zdvihá špičku nohy a prstce.
Čéška
dospělého člověka tvoří svaly.
40 % váhy těla
Pažní sval Pažní sval se podílí na ohýbání předloktí.
Štítohrudní sval Proužek svaloviny na přední straně krku, který stahuje dolů jazylku a s ní hrtan.
Pohled zepředu na kostru zobrazuje nejhlubší vrstvu kosterního svalstva. Kosterní svaly trupu (krku, hrudníku, břicha a zad) udržují tělo vzpřímené, zatímco svaly končetin umožňují různé druhy pohybu, například chůzi nebo běh.
Hluboké svalstvo, přední pohled
30
tělní soustavy SVALOVÁ SOUSTAVA 1 31
78 Dvě sady zubů
Člověk průměrně stráví
Tento obrázek ukazuje chrup sedmiletého dítěte se všemi jeho mléčnými a několika trvalými zuby. Zároveň zobrazuje dosud neprořezané trvalé zuby, které jsou jinak skryté v horní i dolní čelisti. Jak se dítě vyvíjí, mléčné zuby postupně vypadávají a trvalé zuby pokračují v prořezávání dásněmi, aby zaujaly jejich místo.
Špičák Špičáky trhají a cupují potravu.
celkem 38 dní
svého života čištěním zubů.
Trvalý zub Trvalé zuby jsou uloženy v čelistech až do doby, než dozrají k prořezání.
Uspořádání zubů
Zubovina Zubovina dává zubu tvar a podpírá sklovinu tvořící korunku zubu. Má strukturu připomínající včelí plástve a pomáhá zubu odolávat silným třecím silám, které jsou vyvolány tlakem čelistí při kousání a žvýkání.
Zuby rozdílných tvarů slouží k různým úkolům. Ostré lopatkovité řezáky vepředu sekají potravu na kousky, hrotnaté špičáky jsou vhodné k trhání. Nasekaná potrava se posunuje dozadu k třenovým zubům a stoličkám ke žvýkání a rozmělnění. Třenový zub Třenové zuby jsou přítomny pouze v trvalém chrupu.
řezák špičák stolička HORNÍ ZUBY
DOLNÍ ZUBY
HORNÍ ZUBY
stolička
zub moudrosti
korunka zubu ze skloviny Řezák Řezáky slouží k sekání a kousání.
zubovina dřeňová dutina
třenový zub
dáseň
Stavba zubu Viditelná část zubu se nazývá korunka. Je pokryta sklovinou, nejtvrdší tkání lidského těla. Pod ní se nachází měkčí zubovina, vlastní hmota zubu. Obklopuje dřeňovou dutinu, která obsahuje krevní cévy a nervy zubu.
DOLNÍ ZUBY
Mléčné zuby Sada mléčných zubů čítá 20 kusů – 10 v horní a 10 v dolní čelisti. Obsahuje celkem čtyři stoličky pro rozmělnění potravy, zatímco třenové zuby chybějí.
Trvalé zuby Ve věku asi 11 let má dítě sadu 28 trvalých zubů. V dospívání se mohou objevit další čtyři zuby – třetí stoličky zvané zuby moudrosti – a sada pak obsahuje 32 zubů.
Kořen zubu Dlouhý, zašpičatělý kořen kotví zub pevně do čelisti.
Stolička Tato trvalá stolička se nedávno prořezala. Obdobně jako třenový zub slouží k rozmělnění potravy.
kořen zubu
krevní céva
Žvýkací síla
Zuby a žvýkání
Zuby začínají proces trávení potravy tím, že ji rozdělí na malé kousky, které se dají snadno spolknout. Rovněž dávají tvar obličeji a pomáhají nám tvořit zvuky, když mluvíme. Během života lidem vyrostou dvě sady zubů. První sadu tvoří mléčné zuby, které se začínají prořezávat z dásně kojence kolem šestého měsíce věku. Od šestého roku je začíná nahrazovat druhá sada – trvalé zuby. Kořen mléčných zubů se přitom rozpadá a vstřebává a tělo s korunkou je vytlačeno vzhůru, vyviklá se a vypadne.
Když koušeme a žvýkáme potravu, čtyři páry silných žvýkacích svalů společně hýbou dolní čelistí. Jak se čelist pohybuje nahoru, dolů a do stran, potrava se rozmělňuje mezi stoličkami v zadní části ústní dutiny.
Žvýkací svaly Tyto svaly, začínající na lebce a upínající se na dolní čelist, dokážou vyvinout ohromnou sílu. Dolní čelist jejich tlaku odolává, protože je nejsilnější kostí obličeje.
Spánkový sval Zdvihá dolní čelist.
Boční křídlový sval Zahajuje otevírání úst.
Žvýkací sval Zdvihá dolní čelist a zavírá ústa. Dolní čelist
78 Dvě sady zubů
Člověk průměrně stráví
Tento obrázek ukazuje chrup sedmiletého dítěte se všemi jeho mléčnými a několika trvalými zuby. Zároveň zobrazuje dosud neprořezané trvalé zuby, které jsou jinak skryté v horní i dolní čelisti. Jak se dítě vyvíjí, mléčné zuby postupně vypadávají a trvalé zuby pokračují v prořezávání dásněmi, aby zaujaly jejich místo.
Špičák Špičáky trhají a cupují potravu.
celkem 38 dní
svého života čištěním zubů.
Trvalý zub Trvalé zuby jsou uloženy v čelistech až do doby, než dozrají k prořezání.
Uspořádání zubů
Zubovina Zubovina dává zubu tvar a podpírá sklovinu tvořící korunku zubu. Má strukturu připomínající včelí plástve a pomáhá zubu odolávat silným třecím silám, které jsou vyvolány tlakem čelistí při kousání a žvýkání.
Zuby rozdílných tvarů slouží k různým úkolům. Ostré lopatkovité řezáky vepředu sekají potravu na kousky, hrotnaté špičáky jsou vhodné k trhání. Nasekaná potrava se posunuje dozadu k třenovým zubům a stoličkám ke žvýkání a rozmělnění. Třenový zub Třenové zuby jsou přítomny pouze v trvalém chrupu.
řezák špičák stolička HORNÍ ZUBY
DOLNÍ ZUBY
HORNÍ ZUBY
stolička
zub moudrosti
korunka zubu ze skloviny Řezák Řezáky slouží k sekání a kousání.
zubovina dřeňová dutina
třenový zub
dáseň
Stavba zubu Viditelná část zubu se nazývá korunka. Je pokryta sklovinou, nejtvrdší tkání lidského těla. Pod ní se nachází měkčí zubovina, vlastní hmota zubu. Obklopuje dřeňovou dutinu, která obsahuje krevní cévy a nervy zubu.
DOLNÍ ZUBY
Mléčné zuby Sada mléčných zubů čítá 20 kusů – 10 v horní a 10 v dolní čelisti. Obsahuje celkem čtyři stoličky pro rozmělnění potravy, zatímco třenové zuby chybějí.
Trvalé zuby Ve věku asi 11 let má dítě sadu 28 trvalých zubů. V dospívání se mohou objevit další čtyři zuby – třetí stoličky zvané zuby moudrosti – a sada pak obsahuje 32 zubů.
Kořen zubu Dlouhý, zašpičatělý kořen kotví zub pevně do čelisti.
Stolička Tato trvalá stolička se nedávno prořezala. Obdobně jako třenový zub slouží k rozmělnění potravy.
kořen zubu
krevní céva
Žvýkací síla
Zuby a žvýkání
Zuby začínají proces trávení potravy tím, že ji rozdělí na malé kousky, které se dají snadno spolknout. Rovněž dávají tvar obličeji a pomáhají nám tvořit zvuky, když mluvíme. Během života lidem vyrostou dvě sady zubů. První sadu tvoří mléčné zuby, které se začínají prořezávat z dásně kojence kolem šestého měsíce věku. Od šestého roku je začíná nahrazovat druhá sada – trvalé zuby. Kořen mléčných zubů se přitom rozpadá a vstřebává a tělo s korunkou je vytlačeno vzhůru, vyviklá se a vypadne.
Když koušeme a žvýkáme potravu, čtyři páry silných žvýkacích svalů společně hýbou dolní čelistí. Jak se čelist pohybuje nahoru, dolů a do stran, potrava se rozmělňuje mezi stoličkami v zadní části ústní dutiny.
Žvýkací svaly Tyto svaly, začínající na lebce a upínající se na dolní čelist, dokážou vyvinout ohromnou sílu. Dolní čelist jejich tlaku odolává, protože je nejsilnější kostí obličeje.
Spánkový sval Zdvihá dolní čelist.
Boční křídlový sval Zahajuje otevírání úst.
Žvýkací sval Zdvihá dolní čelist a zavírá ústa. Dolní čelist
122
50 %
horní končetiny PAŽE A PŘEDLOKTÍ
Paže a předloktí
Svaly a kosti
Většina svalů ovládajících zápěstí a ruku se nachází na předloktí. Svaly, které běží přes loketní kloub, buď ohýbají, nebo natahují předloktí.
Chůze po dvou člověku uvolnila paže, a tím se rozvinula velká škála jejich pohybů. Základem pohyblivosti paží je ramenní kloub, další možnosti pohybu předloktí a ruky dodávají loketní a zápěstní kloub.
Když se člověk uhodí do určitého místa na lokti, ucítí ostrou bolest a brnění či mravenčení. Ačkoli se toto místo lidově nazývá brňavka, jedná se o loketní nerv probíhající úzkým žlábkem kolem loketního kloubu, v němž může být nerv utlačen.
Kostní výběžek vzadu na lokti se nazývá okovec.
Krevní cévy a nervy
Převracení ruky
Končetina je velmi dobře zásobená krví, aby měly svaly ke své činnosti dostatek paliva. Nervy mají dvě úlohy: jednak koordinovat složité pohyby předloktí, ruky a prstů, jednak přenášet údaje z čidel končetiny do mozku.
Vřetenní kost předloktí může obíhat kolem loketní kosti. To znamená, že předloktí může konat užitečné otáčivé pohyby, například při otáčení klíčem v zámku.
Dlaní nahoru a dolů Když paže leží vodorovně s dlaní směřující nahoru, jsou vřetenní a loketní kosti vedle sebe. Jak se dlaň otáčí dolů, obíhá u zápěstí vřetenní kost kolem loketní, až se nakonec kosti překříží. DLANÍ DOLŮ
Královská žíla Povrchová žíla sbírající krev z ruky a předloktí.
Natahovač prstů Při stahu natahuje ruku a prsty. loketní nerv Hluboký ohýbač prstů Tento sval ohýbá ruku a prsty až do zatnuté pěsti.
čtvercový přivraceč
Vřetenní tepna Vřetenní tepna dodává okysličenou krev do předloktí a ruky.
Vřetenní kost Jedna ze dvou kostí předloktí leží na jeho vnější straně, u palce.
Sval táhne za vřetenní kost a přivrací předloktí dlaní dolů.
vřetenní kost
Vřetenní kost obíhá u zápěstí loketní kost.
loketní kost
Loketní nerv Tento nerv běží po vnitřní straně předloktí až do dlaně. Loketní kost Jedna ze dvou kostí předloktí leží na jeho vnitřní straně, u malíku.
Při úderu může být loketní nerv utlačen proti kosti v úzkém žlábku u lokte.
123
DLANÍ NAHORU
Tři kosti skloubené v loketním kloubu – pažní, loketní a vřetenní – vzájemně spolupracují a umožňují ohýbání předloktí a rovněž jeho přivracení a odvracení v rozsahu téměř 180 °. Tyto odlišné druhy pohybu jsou užitečné například při jídle – ruka může sáhnout pro jablko, odtrhnout stopku a pak jablko zvednout k ústům a otáčet s ním při okusování.
Brňavka
všech zlomenin u dospělých připadá na jednu z kostí horní končetiny.
Pohyby v loketním kloubu ovládají
dvojhlavý a trojhlavý pažní sval. zejména
Středový nerv Jeden ze tří velkých nervů končetiny běží středem paže, předloktí a dlaně až k prstům.
Dvojhlavý pažní sval Při stahu ohýbá a odvrací předloktí.
Trojhlavý pažní sval Tento sval napíná předloktí.
Pažní kost Pažní kost tvoří kostěný podklad paže.
Pažní žíla Tato žíla sbírá krev z horní končetiny.
Podpažní tepna Tato tepna dodává kyslík do horních končetin a prsu.
122
50 %
horní končetiny PAŽE A PŘEDLOKTÍ
Paže a předloktí
Svaly a kosti
Většina svalů ovládajících zápěstí a ruku se nachází na předloktí. Svaly, které běží přes loketní kloub, buď ohýbají, nebo natahují předloktí.
Chůze po dvou člověku uvolnila paže, a tím se rozvinula velká škála jejich pohybů. Základem pohyblivosti paží je ramenní kloub, další možnosti pohybu předloktí a ruky dodávají loketní a zápěstní kloub.
Když se člověk uhodí do určitého místa na lokti, ucítí ostrou bolest a brnění či mravenčení. Ačkoli se toto místo lidově nazývá brňavka, jedná se o loketní nerv probíhající úzkým žlábkem kolem loketního kloubu, v němž může být nerv utlačen.
Kostní výběžek vzadu na lokti se nazývá okovec.
Krevní cévy a nervy
Převracení ruky
Končetina je velmi dobře zásobená krví, aby měly svaly ke své činnosti dostatek paliva. Nervy mají dvě úlohy: jednak koordinovat složité pohyby předloktí, ruky a prstů, jednak přenášet údaje z čidel končetiny do mozku.
Vřetenní kost předloktí může obíhat kolem loketní kosti. To znamená, že předloktí může konat užitečné otáčivé pohyby, například při otáčení klíčem v zámku.
Dlaní nahoru a dolů Když paže leží vodorovně s dlaní směřující nahoru, jsou vřetenní a loketní kosti vedle sebe. Jak se dlaň otáčí dolů, obíhá u zápěstí vřetenní kost kolem loketní, až se nakonec kosti překříží. DLANÍ DOLŮ
Královská žíla Povrchová žíla sbírající krev z ruky a předloktí.
Natahovač prstů Při stahu natahuje ruku a prsty. loketní nerv Hluboký ohýbač prstů Tento sval ohýbá ruku a prsty až do zatnuté pěsti.
čtvercový přivraceč
Vřetenní tepna Vřetenní tepna dodává okysličenou krev do předloktí a ruky.
Vřetenní kost Jedna ze dvou kostí předloktí leží na jeho vnější straně, u palce.
Sval táhne za vřetenní kost a přivrací předloktí dlaní dolů.
vřetenní kost
Vřetenní kost obíhá u zápěstí loketní kost.
loketní kost
Loketní nerv Tento nerv běží po vnitřní straně předloktí až do dlaně. Loketní kost Jedna ze dvou kostí předloktí leží na jeho vnitřní straně, u malíku.
Při úderu může být loketní nerv utlačen proti kosti v úzkém žlábku u lokte.
123
DLANÍ NAHORU
Tři kosti skloubené v loketním kloubu – pažní, loketní a vřetenní – vzájemně spolupracují a umožňují ohýbání předloktí a rovněž jeho přivracení a odvracení v rozsahu téměř 180 °. Tyto odlišné druhy pohybu jsou užitečné například při jídle – ruka může sáhnout pro jablko, odtrhnout stopku a pak jablko zvednout k ústům a otáčet s ním při okusování.
Brňavka
všech zlomenin u dospělých připadá na jednu z kostí horní končetiny.
Pohyby v loketním kloubu ovládají
dvojhlavý a trojhlavý pažní sval. zejména
Středový nerv Jeden ze tří velkých nervů končetiny běží středem paže, předloktí a dlaně až k prstům.
Dvojhlavý pažní sval Při stahu ohýbá a odvrací předloktí.
Trojhlavý pažní sval Tento sval napíná předloktí.
Pažní kost Pažní kost tvoří kostěný podklad paže.
Pažní žíla Tato žíla sbírá krev z horní končetiny.
Podpažní tepna Tato tepna dodává kyslík do horních končetin a prsu.
198
199
LAMAČI REKORDŮ
POD MOŘSKOU HLADINOU
Lidské tělo je nejneuvěřitelnější stroj na Zemi, přesto je však někdy dohnáno až na samý kraj svých možností. Musí například čelit přírodním neštěstím, drsným podmínkám okolního prostředí nebo prostě jen výzvám soutěží, soubojů či dobrodružství. S tím, jak se stále posunují hranice lidských schopností, dosahuje nových rekordů. Děje se tak i v lékařství a díky tomu jsou lidé vyšší, silnější a žijí déle.
Volné (nádechové) potápění
Volné neboli nádechové potápění, což je potápění se zadrženým dechem a bez dýchacího přístroje, se stává oblíbeným soutěžním sportem. Někteří potápěči se před ponorem nadechují čistého kyslíku nebo dýchají zhluboka, aby se zbavili oxidu uhličitého (CO2). Zdá se, že lidské tělo se dokáže přizpůsobit dlouhým ponorům změnami krevního oběhu a spotřeby kyslíku v tkáních.
Někteří lidé se mohou vycvičit k tomu, aby se vyrovnali s nedostatkem kyslíku, který se dostaví při zadržení dechu na delší dobu. Tato schopnost je užitečná při dlouhých ponorech.
Nejvyšší věk
Očekávaná délka dožití člověka se po staletí neustále zvyšuje a ženy žijí obecně déle než muži. V Evropě je dožití nejvyšší, zatímco africké státy zaujímají v průměrné délce života tři poslední místa žebříčku. Chudoba a nedostatek zdravotní péče jsou hlavními příčinami těchto neradostných vyhlídek mnoha Afričanů.
Vítěz ve volném potápění V roce 2016 vydržel potápěč Aleix Segura Vendrell pod vodou bez dýchacího přístroje rekordních 24 minut.
Japonská ama Lovkyně perel, zvaná ama, umí pod vodou zadržet dech na několik minut.
Japonci jsou považováni za národ s nejvyšším očekávaným dožitím. Podle odborníků jsou hlavními činiteli tohoto úspěchu bohatství země, skvělá zdravotní péče a zdravá strava. Japonci žijí o více než 30 let déle než obyvatelé africké Sierry Leone, země s nejkratší očekávanou délkou dožití.
Obsah kyslíku ve vzduchu Obsah kyslíku ve vzduchu na úrovni moře je 20,9 %. Díky tomu krev snadno přenáší kyslík do tkání. Při přesunu do vyšších nadmořských výšek se obsah kyslíku snižuje, neboť vzduch řídne.
Mount Everest, Nepál/Čína (8 848 m) 7,7 %
Aconcagua, Argentina (6 961 m) 9 %
Ve světě sportu atleti neustále usilují o to, aby byli rychlejší a silnější. A když se lidé ocitnou v těch nejdrsnějších životních podmínkách, musejí pro své přežití také překonat obrovskou tělesnou zátěž.
Lidské tělo je schopno vydržet vysoké tělesné nároky či překonat určitou dobu bez příjmu potravy. Nešťastné události, jako je zabloudění v divočině nebo uvíznutí v podzemí, nutí postižené, aby bojovali o přežití. Jiní lidé posunují hranice svých možností účastí v extrémních či vytrvalostních sportech.
Rychlejší a rychlejší
V roce 1912 byl rekord v běhu na 100 metrů 10,6 sekundy. Na olympijských hrách v Mexiku v roce 1968 pokořil poprvé hranici 10 sekund Američan Jim Hines díky zdejší velké nadmořské výšce. V roce 2009 Jamajčan Usain Bolt vytvořil poslední rekord s hodnotou 9,572 sekundy. Trvalo tedy téměř století, než se rekord na této trati posunul o jedinou sekundu.
La Rinconada Nejvýše položeným městem světa je La Rinconada v peruánských Andách. Zhruba 50 000 lidí žije v nadmořské výšce 5 100 metrů, v níž je ve vzduchu pouze 11 % kyslíku. Velmi dobře se zde přizpůsobili a těží tu zlato.
Denali (Mount McKinley), USA (6 190 m) 9,5 %
Zkoušky výdrže
Ukázka síly Boltovy svalnaté paže mu pomáhají pohybovat se vpřed vysokou rychlostí.
Kilimandžáro, Keňa (5 895 m) 10 %
POSLEDNÍ 3
Čím vyšší je nadmořská výška, tím více se musí tělo činit, aby získalo dostatečné množství kyslíku. Nejprve se zvyšuje krevní tlak a četnost srdečních stahů, člověk rychleji dýchá. Posléze se tělo přizpůsobí zvýšením tvorby červených krvinek, nezbytných pro přenášení kyslíku, a tvorbou krevních cév ve svalech.
RYCHLOST A VYTRVALOST
PRVNÍ 3
pořadí STÁT
ŽIVOT VE VÝŠKÁCH
Japonsko
83,7
2
Švýcarsko
83,4
3
Singapur
83,1
181
Středoafrická republika
55,5
182
Angola
52,4
183
Sierra Leone
50,1
PŘÍBĚH VÝŠKY
VÍCE NEŽ 100 LET.
V ROCE 2050 JICH BUDE 2,2 MILIONU.
V roce 2014 bylo prokázáno, že muži a ženy v každé zemi jsou vyšší, než byli před 100 lety, ačkoli se dosahovaná výška značně liší. Důvody růstu populace jsou zřejmě lepší výživa, čistota a péče o zdraví.
2014 169,8 cm
Keňská žena: +2,3 cm 1914 155,9 cm
2014 158,2 cm
Závratná výška
Fudži (Fudžijama), Japonsko (3 776 m) 13 %
Obsah kyslíku: 20,9 %
450 000 OSOB STARŠÍCH
Záchrana v podzemí V roce 2010 se v Chile podařilo zachránit 33 horníků zavalených v měděném dole. V hloubce 700 metrů pod povrchem byli uvěznění celých 69 dní, tedy nejdéle ze všech zaznamenaných případů.
Mont Blanc, Francie (4 809 m) 11,5 %
Šampionův krok Výjimečně dlouhé nohy umožňují mohutné kroky.
DNES ŽIJE VE SVĚTĚ
Rostoucí lidstvo
Lidé se neustále zvyšují – v 21. století jsou vyšší, než byli kdykoli předtím. V současnosti žijí nejvyšší muži v Nizozemsku, zatímco nejvyšší ženy pocházejí z Lotyšska.
1914 155,5 cm
Úroveň moře
OČEKÁVANÉ DOŽITÍ (roky)
1
Lotyšská žena: +14,3 cm
Ben Nevis, Velká Británie (1 345 m) 18 %
Podle úředních záznamů byla vůbec nejstarším člověkem světa Jeanne Calmentová z francouzského Arles, která dosáhla věku 122 let a 164 dnů. Narodila se v roce 1875 a zemřela v roce 1997. Za svůj dlouhý a zdravý život vděčila stravě plné olivového oleje a čokolády.
Zůstat naživu
Hluboký ponor
Už po tisíce let se lidé pracující pro rybářský průmysl potápějí do moře při lovu ryb a sběru mušlí. Japonské amy a malajští Bajauové se dokážou potápět až do hloubky 40 m pod hladinu moře.
DLOUHÝ ŽIVOT
Výzva pouště Houževnatí účastníci marockého Písečného maratonu (Marathon des Sables) se prodírají písečnými dunami a skalnatou krajinou celých 251 kilometrů za spalujících teplot kolem 50 °C.
Nejvyšší známý člověk v dějinách lidstva byl Američan Robert Pershing Wadlow (1918–1940). Měřil 2,72 metru, a tím by dokonce překonal asijského slona. Do této výšky dorostl kvůli nadměrné činnosti podvěsku, který vylučoval příliš mnoho růstového hormonu. Obr z Illinois Robert Pershing Wadlow, výškový rekordman, vedle svého přítele s obvyklým vzrůstem.
Nizozemský muž: +13,1 cm 1914 169,4 cm
2014 182,5 cm
Indický muž: +2,9 cm 1914 162 cm
2014 164,9 cm
198
199
LAMAČI REKORDŮ
POD MOŘSKOU HLADINOU
Lidské tělo je nejneuvěřitelnější stroj na Zemi, přesto je však někdy dohnáno až na samý kraj svých možností. Musí například čelit přírodním neštěstím, drsným podmínkám okolního prostředí nebo prostě jen výzvám soutěží, soubojů či dobrodružství. S tím, jak se stále posunují hranice lidských schopností, dosahuje nových rekordů. Děje se tak i v lékařství a díky tomu jsou lidé vyšší, silnější a žijí déle.
Volné (nádechové) potápění
Volné neboli nádechové potápění, což je potápění se zadrženým dechem a bez dýchacího přístroje, se stává oblíbeným soutěžním sportem. Někteří potápěči se před ponorem nadechují čistého kyslíku nebo dýchají zhluboka, aby se zbavili oxidu uhličitého (CO2). Zdá se, že lidské tělo se dokáže přizpůsobit dlouhým ponorům změnami krevního oběhu a spotřeby kyslíku v tkáních.
Někteří lidé se mohou vycvičit k tomu, aby se vyrovnali s nedostatkem kyslíku, který se dostaví při zadržení dechu na delší dobu. Tato schopnost je užitečná při dlouhých ponorech.
Nejvyšší věk
Očekávaná délka dožití člověka se po staletí neustále zvyšuje a ženy žijí obecně déle než muži. V Evropě je dožití nejvyšší, zatímco africké státy zaujímají v průměrné délce života tři poslední místa žebříčku. Chudoba a nedostatek zdravotní péče jsou hlavními příčinami těchto neradostných vyhlídek mnoha Afričanů.
Vítěz ve volném potápění V roce 2016 vydržel potápěč Aleix Segura Vendrell pod vodou bez dýchacího přístroje rekordních 24 minut.
Japonská ama Lovkyně perel, zvaná ama, umí pod vodou zadržet dech na několik minut.
Japonci jsou považováni za národ s nejvyšším očekávaným dožitím. Podle odborníků jsou hlavními činiteli tohoto úspěchu bohatství země, skvělá zdravotní péče a zdravá strava. Japonci žijí o více než 30 let déle než obyvatelé africké Sierry Leone, země s nejkratší očekávanou délkou dožití.
Obsah kyslíku ve vzduchu Obsah kyslíku ve vzduchu na úrovni moře je 20,9 %. Díky tomu krev snadno přenáší kyslík do tkání. Při přesunu do vyšších nadmořských výšek se obsah kyslíku snižuje, neboť vzduch řídne.
Mount Everest, Nepál/Čína (8 848 m) 7,7 %
Aconcagua, Argentina (6 961 m) 9 %
Ve světě sportu atleti neustále usilují o to, aby byli rychlejší a silnější. A když se lidé ocitnou v těch nejdrsnějších životních podmínkách, musejí pro své přežití také překonat obrovskou tělesnou zátěž.
Lidské tělo je schopno vydržet vysoké tělesné nároky či překonat určitou dobu bez příjmu potravy. Nešťastné události, jako je zabloudění v divočině nebo uvíznutí v podzemí, nutí postižené, aby bojovali o přežití. Jiní lidé posunují hranice svých možností účastí v extrémních či vytrvalostních sportech.
Rychlejší a rychlejší
V roce 1912 byl rekord v běhu na 100 metrů 10,6 sekundy. Na olympijských hrách v Mexiku v roce 1968 pokořil poprvé hranici 10 sekund Američan Jim Hines díky zdejší velké nadmořské výšce. V roce 2009 Jamajčan Usain Bolt vytvořil poslední rekord s hodnotou 9,572 sekundy. Trvalo tedy téměř století, než se rekord na této trati posunul o jedinou sekundu.
La Rinconada Nejvýše položeným městem světa je La Rinconada v peruánských Andách. Zhruba 50 000 lidí žije v nadmořské výšce 5 100 metrů, v níž je ve vzduchu pouze 11 % kyslíku. Velmi dobře se zde přizpůsobili a těží tu zlato.
Denali (Mount McKinley), USA (6 190 m) 9,5 %
Zkoušky výdrže
Ukázka síly Boltovy svalnaté paže mu pomáhají pohybovat se vpřed vysokou rychlostí.
Kilimandžáro, Keňa (5 895 m) 10 %
POSLEDNÍ 3
Čím vyšší je nadmořská výška, tím více se musí tělo činit, aby získalo dostatečné množství kyslíku. Nejprve se zvyšuje krevní tlak a četnost srdečních stahů, člověk rychleji dýchá. Posléze se tělo přizpůsobí zvýšením tvorby červených krvinek, nezbytných pro přenášení kyslíku, a tvorbou krevních cév ve svalech.
RYCHLOST A VYTRVALOST
PRVNÍ 3
pořadí STÁT
ŽIVOT VE VÝŠKÁCH
Japonsko
83,7
2
Švýcarsko
83,4
3
Singapur
83,1
181
Středoafrická republika
55,5
182
Angola
52,4
183
Sierra Leone
50,1
PŘÍBĚH VÝŠKY
VÍCE NEŽ 100 LET.
V ROCE 2050 JICH BUDE 2,2 MILIONU.
V roce 2014 bylo prokázáno, že muži a ženy v každé zemi jsou vyšší, než byli před 100 lety, ačkoli se dosahovaná výška značně liší. Důvody růstu populace jsou zřejmě lepší výživa, čistota a péče o zdraví.
2014 169,8 cm
Keňská žena: +2,3 cm 1914 155,9 cm
2014 158,2 cm
Závratná výška
Fudži (Fudžijama), Japonsko (3 776 m) 13 %
Obsah kyslíku: 20,9 %
450 000 OSOB STARŠÍCH
Záchrana v podzemí V roce 2010 se v Chile podařilo zachránit 33 horníků zavalených v měděném dole. V hloubce 700 metrů pod povrchem byli uvěznění celých 69 dní, tedy nejdéle ze všech zaznamenaných případů.
Mont Blanc, Francie (4 809 m) 11,5 %
Šampionův krok Výjimečně dlouhé nohy umožňují mohutné kroky.
DNES ŽIJE VE SVĚTĚ
Rostoucí lidstvo
Lidé se neustále zvyšují – v 21. století jsou vyšší, než byli kdykoli předtím. V současnosti žijí nejvyšší muži v Nizozemsku, zatímco nejvyšší ženy pocházejí z Lotyšska.
1914 155,5 cm
Úroveň moře
OČEKÁVANÉ DOŽITÍ (roky)
1
Lotyšská žena: +14,3 cm
Ben Nevis, Velká Británie (1 345 m) 18 %
Podle úředních záznamů byla vůbec nejstarším člověkem světa Jeanne Calmentová z francouzského Arles, která dosáhla věku 122 let a 164 dnů. Narodila se v roce 1875 a zemřela v roce 1997. Za svůj dlouhý a zdravý život vděčila stravě plné olivového oleje a čokolády.
Zůstat naživu
Hluboký ponor
Už po tisíce let se lidé pracující pro rybářský průmysl potápějí do moře při lovu ryb a sběru mušlí. Japonské amy a malajští Bajauové se dokážou potápět až do hloubky 40 m pod hladinu moře.
DLOUHÝ ŽIVOT
Výzva pouště Houževnatí účastníci marockého Písečného maratonu (Marathon des Sables) se prodírají písečnými dunami a skalnatou krajinou celých 251 kilometrů za spalujících teplot kolem 50 °C.
Nejvyšší známý člověk v dějinách lidstva byl Američan Robert Pershing Wadlow (1918–1940). Měřil 2,72 metru, a tím by dokonce překonal asijského slona. Do této výšky dorostl kvůli nadměrné činnosti podvěsku, který vylučoval příliš mnoho růstového hormonu. Obr z Illinois Robert Pershing Wadlow, výškový rekordman, vedle svého přítele s obvyklým vzrůstem.
Nizozemský muž: +13,1 cm 1914 169,4 cm
2014 182,5 cm
Indický muž: +2,9 cm 1914 162 cm
2014 164,9 cm