Issuu

001-003 Pad do tmy.qxp_Sestava 1 21.06.18 13:38 Stránka 3

KLÁRA JANECKOVÁ ˇ

PAD DO TMY.indd 4

20.6.18 17:03

PROLOG

JESKYNĚ POSTOJNÁ SLOVINSKO 4. července 2015 v 13:00

Jeskyně, pozoruhodný útvar, který lidi odpradávna lákal a vy bízel k akci. Podněcoval je riskovat životy, vzbuzoval v nich touhu objevovat neznámé. Adrenalin, vrcholové chvíle v podzemí. Nebezpečí a riziko mající příchuť dobrodružství a zábavy. Jeskyně, labyrint chodeb, štěrbin, uliček a propastí, prosycená barvami. Temné dutiny, ze kterých vyvěrají proudy podzemních vod a neznámá řečiště. Okolo nich suché strohé jeskyně s vymletými holými stěnami či krápníkové útvary s rozesetými jezírky a nádhernými jeskynními dómy. Jeskyně, podzemní dutina vzniklá přirozenými procesy, obklopená matečnou horninou. Dutina, jejíž rozměry jsou větší než míry člověka, a člověk do ní tudíž může vstoupit. Podzemí spojuje jediné: „tma“. Černočerná tma, tmavší než temná noc. Tma tmavší než noci za novoluní, kdy se Měsíc nachází mezi Sluncem a Zemí a my ho nevidíme. Tehdy je pohlcen dálkou, v největší vzdálenosti od Země. V kalendáři je vyznačen magickým černým kruhem. Obávaný černý kruh je symbolem jeskyně. Tma připomínající bájná podsvětí obydlená zlými bohy či démony, kteří vládnou říši mrtvých. Chlad a nepředstavitelné, až paniku vzbuzující ticho, další 5

PAD DO TMY.indd 5

20.6.18 17:03

typické znaky jeskyní. Chlad, jež hubí všechno živé. Paralyzuje lidské údy, způsobuje neovladatelný třes těla a následně jistou smrt podchlazením. Chlad po tisíciletí zažraný do kamenů, hlíny, stalagmitů a stalagnátů. Ticho drásající lidské uši navyklé na zpěv ptáků, bublání řek a potoků či šumění stromů ve větru. Není tu slyšet nic, hlasy, smích dětí ani ozvy civilizace. Tereza Brašová procitla. Otevřela oči, ale nespatřila nic než černo. Neschopná se pohnout, vnímala, jak jí z rány na temeni hlavy, z oděrek na rukou, nohou i zádech prýští krev. Byla příjemně teplá, ale v chladu jeskyně rychle tuhla a zanechávala za sebou tmavorudé fleky. Dívka ležela na štěrkovém povrchu, v útrobách řečiště Pivky, která měla co nevidět kulminovat a zaplavit břehy. Ležela v podivně zkroucené poloze, jako zmačkaná hadrová panenka, na pravém boku. Péřová bunda jí při krkolomném pádu sklouzla z těla a omotala se kolem hlavy, čímž zbrzdila dopad lebky na kamenné dno a dívce zachránila život. Tereza zasténala. Zkusila rozhýbat ztuhlé a na kost odřené prsty levé dlaně. Zdálky k ní doléhal hluk vody. Musela spadnout hodně hluboko, až k proudu řeky Pivky. Ale hluk odrážející se v jeskyni mohl klamat, řeka mohla být i půl kilometru daleko. Blížila se povodeň, venku už několik dnů v kuse vydatně pršelo, meteorologové varovali před záplavami a úřady vydaly zákaz raftingu a průzkumu jeskyní v terénu blízko řek. Tereza zmobilizovala síly a mírně zvedla levou ruku. Zápěstí bylo potlučené, ne však zlomené. Také paže i ramenní kloub se zdály být v pořádku. Pokusila se posadit, převalila se z boku na záda a zapojila i pravou ruku, na kterou dopadla, aby se podepřela. Navlhlý terén posetý stovkami drcených kamínků značně prokluzoval. Pravá ruka nesnesitelně bolela. Očividně ji pád poznamenal, byla nejspíš zlomená. Dívka se zapřela a s pomocí zdravé končetiny se s úpěním posadila. 6

PAD DO TMY.indd 6

20.6.18 17:03

Všudypřítomná tma naháněla hrůzu. Kromě dunění vody se okolím neslo jen ticho. Tereza nahmatala opasek kalhot. Šmátrala po svítilně. Nenašla ji. Zřejmě se při pádu odtrhla a s největší pravděpodobností rozbila. Uvolnila bundu, kterou měla neustále obtočenou kolem hlavy, a pátrala po kapsách. Při bolestivém šacování prokřehlými krvácejícími prsty konečně objevila mobil. Rychle jej vytáhla a mačkala tlačítka. Dotykový smartphone měl rozbitý displej, ale fungoval. Temnotu rozčíslo modravé světlo odrážející se od displeje. Přes pavučinu rozbitého skla spatřila tapetu moře, kterou si nedávno nastavila. Vyfotila ji sama, když byla na pobřeží a neodolala jasně modravé záři jadranských vln. Z obrázku k ní pronikalo bezpečí a jasná vzpomínka na prchavé štěstí, které u moře zažila. Všechno krásné bylo pryč. Teď je v pasti. Pohřbená zaživa. Na dně jámy odsouzená k smrti. Není tu však sama. Doprovázely ji dvě ženy, které musí najít. Dvě bezbranné turistky, kterým dělala průvodkyni a zavázala se, že je v bezpečí dopraví zpátky napovrch. Obě mají děti, které na ně doma čekají. Terezu přemohl pláč, silný, sycený beznadějí situace. Zoufalství vytlačilo na okamžik bolest stranou. Její vzlyky se nesly tmou a nořily se do hukotu řeky. Posvítila mobilem do stran. Vzápětí je spatřila. Plavovlasá statná čtyřicátnice Ruth ležela půl metru od ní. Obličejem obráceným dolů. Vlasy prosáklé krví. Půvabná tvář byla rozmačkaná k nepoznání. Štíhlá, energická a speleologií a speleoalpinismem posedlá Sabina ležela přímo na Ruth. Hlavu měla v podivném záklonu, zabořenou do zad kolegyně. Sportovní kalhoty z cordury byly rozervané, holé nohy pokryté ranami. Byla bosá. Batoh s vybavením při pádu ztratila. Nejevila známky života. „Pomoc!“ vykřikla Tereza hlasem plným paniky. „Nesrečo, nehoda!“ volala slovinsky. 7

PAD DO TMY.indd 7

20.6.18 17:03

Ozvěna, která nesla její hlas do dálky, utichla. Dívka se svezla na zem. Vnímala chlad útrob propasti a vysílením zavřela oči. V mládí prožila hodně zlého. To z ní u dělalo tvrdou, cynickou a emočně plochou bytost. Alespoň tak navenek působila. Vyhrocená situace jí teď strhla obrannou masku a obnažila malou ustrašenou holku, která se bála o život.

PAD DO TMY.indd 8

20.6.18 17:03

1. KAPITOLA

MĚSTEČKO POSTOJNÁ SLOVINSKO 4. července v 16:00

Maxmilián, Terezin přítel, procházel marketem Spin Euro, jenž měl v logu hvězdičky EU a symbol jejího platidla. Žluté prvky kontrastující s modrou plochou lemující nápis. Jeho cesta vedla k jednoznačnému cíli, do oddělení s alkoholem. Jiné potraviny ho nezajímaly, ty měla na starost Tereza. Minul pestrou varietu značek piva, vína a sladkých likérů, rozkročmo se zastavil před láhvemi s tvrdým alkoholem. Napjatě studoval ceny. Byl na mizině. Ani na tu nejhorší pálenku z ovocné tresti mu už nezbylo! „Do prdele! Do hajzlu!“ zaklel, až se nepravidelně roztrou šené hloučky kupujících podívali jeho směrem. Několik odvážlivců ho častovalo káravými poznámkami. „Máte nějaký problém? Sem s ním, ubožáci! Debilové!“ obořil se vztekle na pohoršený dav. V hnědých očích se mu nebezpečně blýskalo. Kdyby mohl, vrhl by se na ně a zkopal je do jednoho. Vybil by si na nich svou agresi. Čumilové se během chvíle rozprchli. Zůstal sám. Do minuty mohl očekávat ochranku, jelikož někdo z moralistů nepochybně jeho nadávky nahlásí u pultu s informacemi. Vztekle si odplivl a za chůze popadl první krabici nejlevnějšího vína na kraji uličky. Druh neřešil. Rychlým krokem zamířil ke kase. 9

PAD DO TMY.indd 9

20.6.18 17:03

Tereza, za všechno může Tereza! Odmítla mu dát peníze na chlast. Poslala ho makat a přitom mu neopomněla dát najevo, jak moc jím opovrhuje! To jí jde! Nebere si servítky. Je nekompromisní a chladná. Nechápal, proč s ním vůbec je. Hádá se s ním, peskuje ho, uráží a očividně k němu necítí ani špetku lásky. A přesto jednou za čas zaplatí jeho dluhy. Svým povýšeným tónem mu to ale neustále připomíná! Vyčítá mu, že ho v podstatě živí. Dnes, místo aby hnula zadkem a jela nakoupit, vzala kšeft a vydala se na debilní túru se dvěma Němkami. Je pozdní odpoledne a zatím se neukázala. Nesnášel ji, a přitom bez ní nemohl ve Slovinsku přežít! „Paní Dokonalá“ ho živila i šatila, makala patnáct hodin denně a nikdy si na práci nestěžovala. Měla svérázný přístup k životu, který ji dělal výjimečnou a atraktivní pro okolí i turisty. Nebála se a každou výpravu sebejistě zvládla. Vydržela víc než zdatný chlap v nejlepších letech. Nepotřebovala jíst ani spát, hodiny se pro dírala jeskyněmi, šplhala po svazích a zdolávala vodopády. Kdo si co zaplatil, to od ní dostal. Superžena přes zážitky. Hledači adrenalinu si ji najali a ona jim splnila životní sen. Maxmilián neměl rád silné ženy! Ženy by měly být slabé, zranitelné a poddajné. Hlavně poslušné! Mnohokrát měl chuť se s Terezou pohádat, urazit ji, uhodit, ponížit, ale pokaždé mu vzala vítr z plachet. Dokázala se mu postavit, zjednat si převahu pouhým pohledem. Kde se v tak drobné postavě bere tolik autority? Je neuvěřitelně silná, silnější než on. A žádoucí. Přitahuje muže jako magnet. Turisty, místní Slovince, jeskyňáře, profe sionální průvodce, barmany. Denně dostává nabídky na rande. Zůstává však s ním. S jistým cynismem tvrdí, že to, co zavání solidností a láskou, pro ni není. Vysmívá se manželství, opovrhuje pevnými vztahy, odmítá mít děti. Rodina je pro ni synonymem zla. Nechápal proč! Nikdy se mu neotevřela a neukázala pravé city. Bála se, že proniknou napovrch. 10

PAD DO TMY.indd 10

20.6.18 17:03

Maxmilián se zahleděl do zrcadlové výlohy. Nikdy nepochopil logiku místního marketu, kdy nakupující neviděli ven a po uličním chodcům byli vystaveni jako figuríny. V zrcadle spatřil vysokého, stále ještě celkem pohledného muže s pozůstatkem svalů. Býval mistrem ve svém oboru. Nejlepší jeskyňář všech dob. Zdolával i ty nejobtížnější průrvy, nebál si navléknout skafandr, potopit se do neznáma a proplouvat v podzemí. Byl vyhledávaným speleologem, ale zároveň také horolezcem. Jeho druhá vášeň, v níž absolutně vynikal. Narodil se v Košicích, na Slovensku. Pracoval v Belianských jeskyních, provázel turisty ve Vysokých Tatrách. Vyrážel na expedice po celé Evropě. Dokonce natočil pár výprav pro National Geographic. Jako horolezec kaskadér si zahrál štěk i v zahraničním filmu. Za honorář si koupil terénní volkswagen a byt. Hodně cestoval a zdolával nová pohoří i jeskyně. Během výpravy ve Slovinsku potkal tajemnou éterickou Terezu a usadil se. Znali se šest let. Pět let byli partnery. Maxmilián měl vždycky problémy s alkoholem, ale držel se. Před výstupem či sestupem nikdy nepil. Svou vášeň si dopřával o víkendech. Poslední měsíce se však nedokázal ovládnout. Kdyby mu před pár lety nabídli láhev vodky nebo overal se svítilnou do jeskyně, vybral by si to druhé. Nyní volil první variantu. Pomalu chátral. Kondice se vytrácela a chuť zpít se do němoty sílila. Stále měl mnoho nabídek na výpravy, ale odmítal je. Hodil teď pokladní poslední drobné a ani se neobtěžoval počkat na účet deroucí se z digitální pokladny. Nedočkavě zamířil k východu, žízeň se každým krokem zvětšovala. Venku hustě pršelo. Naštěstí bydlel nedaleko. Sotva pět set metrů od velké kruhové křižovatky lemované nepřeberným množstvím marketů, od Mercatoru po Lidl. Každý návštěvník městečka Postojná musel tímto místem projet, byl to dopravní uzel plný ukazatelů nejrůznějších barev. Turistické atrakce byly hnědé a výrazné. Běžné ukazatele směřující severně na Ljubljanu 11

PAD DO TMY.indd 11

20.6.18 17:03

a jižně na Koper zase nebesky modré. Ulice města byly značeny bíle s černými písmeny. Max přidal do kroku. Jejich byt se nacházel ve čtyřpatrové cihlové budově s malými balkony na jižní straně. Dům měl nádherný výhled na okolní kopce porostlé hustými, do dálky se táhnoucími lesy splývajícími se sytě zeleným travnatým kobercem. Město Postojná bylo jako klenot vsazený mezi masivní vrcholky skal. Byt byl vkusně zařízený, s prostorným obývacím pokojem, malou ložnicí a miniaturní koupelnou. Čistý a udržovaný. Tereza stíhala vše. Byla vynikající kuchařka, dobrá hospodyně a špičková jeskyňářka. Maxmilián se vzdálil od kruháče a zamířil na travnaté sídliště porostlé stromy, s řadou laviček a dětskými hřišti. Slovinci jsou pořádní a ohleduplní. Povahou se spíš blíží Rakušanům než Chorvatům. Dodržují pravidla, neholdují alkoholu, jsou pracovití a nejsou hluční. Max vytáhl z kapsy mobil a vytočil Terezino číslo. Bylo nedostupné. Podíval se na displej. Bylo půl páté. Co sakra ještě dělá v jeskyních? Pokud ví, měla namířeno na běžnou výpravu. Jen na hodinu se chtěla vzdálit z tradiční trasy, prozkoumat okolí a zase se vrátit. Popadla ho zlost. Co když si to rozdává s jiným chlapem? O její věrnosti si nedělal iluze. Neuznávala ji. Monogamii považovala za výmysl lidstva, nepřirozenost přírody, blud romantické literatury. Nikdy ji s nikým jiným nenachytal, ale často se vracela nad ránem a byla cítit pánskou kolínskou. Jenže ji potřeboval, zajišťovala domácnost, a tak to nechal plavat. Za odměnu mu dávala bezmeznou partnerskou volnost. Vsadil by krk, že kdyby ho načapala při nevěře, ani by to s ní nehnulo. Znovu vytočil Terezino číslo. Ticho. Vsunul mobil zpět do kapsy. Pocítil mírné obavy. Tereza je příliš zodpovědná, než aby si začala avantýru uprostřed pracovního dne. Práce je u ní na prvním místě. Žádný chlap v tom není. Nebo je? Pohlédl na krabici s vínem. Nemohl se dočkat, až ji otevře a nalije si první skleničku. 12

PAD DO TMY.indd 12

20.6.18 17:03

2. KAPITOLA

JESKYNĚ POSTOJNÁ 4. července v 16:50

Zraněná Tereza přemáhala bolest. Silnou a neustále vzrůstající. Bolest zatemňující smysly a pohlcující úsudek. Bolest, nad kterou nelze vyhrát. Na chvíli ji člověk může sebeovládáním potlačit, ale vrátí se s mnohem větší intenzitou a vytrvalostí. Vlastně se pouze domnívá, že ji porazil, avšak agonie si s ním jen pohrává. Mozek vylučuje endorfiny a hormon adrenalin, jež utrpení mírní. Bolest však stále skrytě existuje. Endorfin maskuje blížící se smrt. Také chlad tlumí všechny fyziologické projevy, působí jako tišící lék na zoufalství a bolest. Najednou zaslechla hluk, nesl se vysoko nad ní. Vykřikla, ale její hlas přehlušila řeka vydávající ostrý hukot, pohlcující jakékoli známky okolního života. „Nad námi je výprava,“ ozvalo se vedle ní. Tereza se udiveně podívala tím směrem. Byla přesvědčená, že obě Němky jsou mrtvé. „Slyším lidské hlasy,“ ztěžka a téměř neslyšně zašeptala skrze okoralé rty Sabina ležící s četnými zlomeninami na bezvládné Ruth. „Nad námi je život,“ zachroptěla a začala se dávivě dusit. „Nejspíš mám zlomená žebra,“ zasténala, sotva kašel ustal. „Asi i nohy. Nemůžu s nimi pohnout a hrozně mě bolí.“ 13

PAD DO TMY.indd 13

20.6.18 17:03

Tereza na Sabinu namířila rozbitý displej mobilu, aby se ujistila, zda opravdu žije, že si s ní smysly jenom nepohrávají. Sabina pohybovala horní částí těla a snažila se napřímit. „Můj bože!“ vykřikla radostně Tereza a začala se k Němce ztěžka sunout. Svaly měla hodinu od hodiny ztuhlejší, ačkoli si na výpravu oblékla termokalhoty a teplé spodní prádlo. „Sabino, myslela jsem, že seš taky mrtvá,“ popadla ji Tereza s dojetím za ramena. Němka vykřikla bolestí. Vzepřela se o nehybné tělo kolegyně a přerývavě dýchala. Obnažené končetiny měla promodralé chladem. Tělo poseté ranami, které dávno přestaly krvácet a utvořily zatvrdlá jezírka krve. „Nedokážu se posadit,“ vzdychla bezmocně a dopadla zpátky na Ruth. Tereza se pokusila vstát. Se značným úsilím, doprovázeným hekáním, se jí to podařilo. Vnímala, jak jí do svalů opět začíná proudit krev. Nohy měla potlučené, ale funkční. Udělala několik kroků kupředu a zkoumala terén. Skomírající světlo mobilu ukazovalo, že jsou ve výklenku vystlaném štěrkem a kamením, nedaleko strže vedoucí do útrob dravé řeky Pivky. Bylo tu mnohem víc štěrku, než si původně myslela. Kdysi dávno tudy protékala řeka. Tereza si vybavila vyprávění místních obyvatel, kteří mluvili o stoleté povodni, která zasáhla i zdejší jeskyně. Před desítkami let se hladina říčky zvedla natolik, že jeskyně zcela zaplavila, usmrtila desítky lidí a naprosto zdevastovala práci místního svazu speleologů. Řeka se tehdy zvedla o dvacet metrů a jeskyni zdemolovala. Štěrk na přilehlých římsách toho byl důkazem. Tereza si lehla na břicho a naklonila se i s mobilem z výklenku do prostoru. Posvítila dopředu. V černočerné tmě zahlédla pohyb vody. Pivka začala stoupat. Jestliže venku celé hodiny, které zde uvízly, bez ustání pršelo, mají problém. Dočasné stanoviště se brzy změní v jejich hrob. Musíme se odsud dostat, nebo se utopíme jako krysy! po myslela si. 14

PAD DO TMY.indd 14

20.6.18 17:03

„Ruth je mrtvá?“ zašeptala Sabina. Tereza pocítila nával slz v očích, těžce polkla, brada se jí rozklepala a srdce bušilo o závod. „Ano, pád nepřežila,“ zamumlala po chvilce. „Ubohá Ruth.“ Sabina se dala do pláče, který krátce nato přerušil ostrý kašel. Tereza znovu zkoumala tok řeky. „Ruth už to má za sebou, ale my se nesmíme vzdát! Vždycky je nějaké východisko, i když to tak třeba zpočátku nevypadá!“ pronesla nahlas. „Když nezemřeme na podchlazení, tak nás zahubí zranění nebo stoupající řeka,“ zakvílela Sabina. Prostorem se neslo zoufalství. Tereza přestala Němku vnímat. Šlo o život, což zažila již mnohokrát. Musí se uklidnit a začít myslet. Odbourat paniku. Roky provázela turisty touto jeskyní i veřejnosti nepřístupnými částmi. Měla zvláštní povolení, které získala díky intimnímu vztahu s ředitelem krasu. Měla přístup do všech částí jeskyně, které nebyly zamořeny plynem a nehrozil v nich sesuv půdy. Znala jeskynní komplex v Postojné nazpaměť. Dnes ráno odbočily za Ruským mostem, před tzv. Rájem, bílou vápencovou částí jeskyně. Vzdálily se od veřejné trasy, vešly do elektrifikací neosvětlených chodeb a slaňovaly dolů k řece. Šla tudy již mnohokrát, ale pouze dnes byla cílová chodba kvůli stoupající řece uzavřená a ony musely projít neznámým prostorem. O jeho existenci věděla, ale nikdy se do jeho útrob neodvážila. Respektovala dominanci jeskyně i jejích, pro člověka smrtelně nebezpečných částí, zaplavených plynem či vodou, nepřístupných štěrbin a průlezů. Odložila mobil a zdravou rukou si promnula spánek. Mysli! přikázala sama sobě. Tys nás sem dostala! Přemýšlej, dokud máš ještě sílu! Co máš k dispozici? Mobil? Bez signálu je nanic. Brzy dojde baterie, všechno pohltí tma a krátce nato nastane smrt! Znovu posvítila na řeku. Je to to jediné, co k přežití tahle jeskyně nabízí. Musí toho využít, musí jednat! 15

PAD DO TMY.indd 15

20.6.18 17:03

Klára Janečková PÁD DO TMY Redigovala Ivana Parkmanová Layout včetně ilustrace na obálku navrhla Kateřina Brabcová Obálku zhotovila Jana Šťastná Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 216 Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9920. publikaci Sazbu zhotovila Helena Hyanová Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 Objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

PAD DO TMY.indd 216

20.6.18 17:04