Issuu

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 11:20 AM Stránka 3

LESK A BÍDA

vzdělávání

VLADIMÍRA DVOŘÁKOVÁ JIŘÍ SMRČKA KNIŽNÍ KLUB

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Stránka 4

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Stránka 5

Upozornění Pokud bude čtenáři popisovaná skutečnost připadat povědomá, tak nechť ví, že podobnost není čistě náhodná. Ačkoli se kniha většinou vyhýbá jmenování konkrétních osob nebo vysokých škol, popisuje skutečné případy a události, jež se odehrály v českém vysokoškolském prostředí.

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Strรกnka 6

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Stránka 7

Obsah Úvodem .......... ............................................................. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 ČÁST 1 Vysoká škola jako obchod se vzděláním Je libo založit vlastní vysokou školu? ................. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 V čem je vlastně problém soukromých škol? ..... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Vysokou školu do každé obce! ............................ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Princip minimax – minimalizace nákladů ........... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Princip maximin – aneb student ve ždímačce ..... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Honba za tituly .................................................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 ČÁST 2 Vysoká škola jako bezpečnostní riziko Vysoké školy v hledáčku tajných služeb ............ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Vysoké školy v síti ............................................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Cosa nostra aneb o nostrifikacích a kontrole státních úředníků . . . . . 99 Hra s cizinci aneb jak rozšiřovat trh .................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Šedá zóna vzdělávání: získejte zahraniční diplom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 ČÁST 3 Vysoká škola jako zdroj společenských hodnot Etika, hodnoty, morálka – má to smysl v 21. století? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Student – kolega, či klient? ................................. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Akademický pracovník – učitel, vědec, úředník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Mikrokosmos akademické samosprávy .............. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 Na vlnách internacionalizace .............................. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Predátoři vyrážejí na lov ...................................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 Ne žebříčkům! ..................................................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 Závěrem ...................................................................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Strรกnka 8

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Stránka 9

Motto: Vysoké školy „jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách“. Zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb.

Úvodem Asi bychom jen obtížně hledali ve světě zemi, kde by v posledních deseti letech otázky vysokoškolského vzdělávání v takové míře obsazovaly mediální prostor. Na témata týkající se vysokých škol reagovala veřejnoprávní i soukromá média, seriózní i bulvární tisk, sociální sítě. Tato pozornost ale bohužel neodrážela závažné celosvětové otazníky nad tím, kam má směřovat vysoké školství v 21. století, naopak, upozorňovala na hloubku společenské a morální devastace, jemuž byl vysokoškolský prostor u nás vystaven. Význam vysokých škol snad není třeba zdůrazňovat. Naše současná civilizace se rodila v prostředí ostrůvků svobodného a nezávislého myšlení na univerzitách raného středověku. Rozvoj a přežití jakéhokoli národa stojí a padá s existencí národního vysokého školství, jež rozvíjí a kultivuje poznávání, kulturu, inspiruje i provokuje. Brání také zapouzdření národního života, protože je otevřeno navenek a nebojí se okolního světa. Chcete-li zničit národ, zavřete jeho univerzity. To česká společnost přece zažila! Ale někdy, zdá se, jako by pozapomínala. 9

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Stránka 10

Lesk a bída vzdělávání

Tato kniha si neklade za cíl analyzovat vysokoškolské vzdělávání a jeho současné světové trendy a otazníky. Zde čtenáře odkazujeme zejména na práce Konrada Paula Liessmanna, jež vyšly i v češtině a které jdou k podstatě problémů. Samozřejmě se nemůžeme těmto otázkám zcela vyhnout, ale naše ambice jdou jiným směrem. Chceme upozornit na to, kam až může vysokoškolské prostředí klesnout a jakým způsobem se v posledních takřka dvaceti letech deformovalo či přímo devastovalo. Negativní jevy, které popisujeme, zrcadlí negativní jevy, jimž čelí celá naše společnost. V tomto smyslu tato kniha není jen o problémech, které ohrožují vysokoškolské prostředí, je o nás všech. Je o našich hodnotách, zodpovědnosti, odvaze a ochotě něco chránit, za něčím jít a něco opravdu budovat. Dlouhodobé působení v Akreditační komisi (orgánu, jehož posláním bylo pečovat o kvalitu vysokých škol) nám umožnilo nahlédnout pod pokličku toho, co se doopravdy děje. Naše pocity při hodnoceních vysokých škol a akreditacích jejich studijních programů se možná dají připodobnit k pocitu hygienika, který sleduje šířící se epidemii, upozorňuje na ni, ale kompetentní osoby nic nedělají. Mnohdy naopak vytvářejí tlak, aby mlčel, neinformoval veřejnost, nepoškozoval „dobré“ jméno (či spíše „pí ár“) té či oné instituce, která se na šíření epidemie podílí. Nebo raději aby vůbec svou činností nepřidělával problémy někomu jinému, natož sám sobě. To nás vedlo k rozhodnutí, že v zájmu zachování duchovní hygieny tohoto národa, jež snad může zabránit dalšímu šíření epidemie, seznámíme českou veřejnost s konkrétními jevy, které pod vlivem komercionalizace a masifikace negativně ovlivnily proměnu vysokého školství. Nejde nám při tom jen o popis toho, co se dělo a děje na našich vyso10

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Stránka 11

Úvodem

kých školách, snažíme se vysvětlit, proč se to děje a v jakém kontextu. Nejde nám o moralizování, ale o reflexi. Nutno upozornit, že záměrně neuvádíme jména škol, pokud nejsou notoricky známá, na nichž se ty či ony praktiky vyskytovaly, ani jména osob, které hrály klíčovou roli při jejich vytváření či obhajobě. Mnohé touto knihou nepotěšíme, jiné možná naopak povzbudíme, aby to nevzdávali a šířili dále hygienickou osvětu. Podpora veřejnosti je asi tím nejdůležitějším, co může našemu školství pomoci. V této zemi je velké množství vzdělaných, talentovaných, obětavých vysokoškolských učitelů a skvělých pracovišť, která dokázala udržet kvalitu navzdory nekoncepčnosti školské politiky, tendencím ke komercionalizaci nebo holému pragmatismu. O nich bohužel tato kniha není. Ale při jejím čtení mysleme na ně. Protože čím více se podaří omezit epidemii nekvality, tím více se otevře prostor pro skutečnou kvalitu. Leden 2018

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Strรกnka 12

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Stránka 13

ČÁST 1

Vysoká škola jako obchod se vzděláním

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Strรกnka 14

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Stránka 15

Je libo založit vlastní vysokou školu? V roce 1998 byl v České republice přijat nový vysokoškolský zákon (č. 111/1998 Sb.), který přinesl změny, jejichž možné důsledky si tehdy jen málokdo dokázal představit. Zákon totiž kodifikoval právní úpravu, jež umožnila vznik soukromých škol. Argumenty pro soukromé vysoké školství zněly dobře. Především se předkládalo, že větší konkurence přinese větší kvalitu a posílí pluralismus ve vzdělávání i ve výzkumu, umožní různorodost bádání, různorodost vědeckého přístupu a různorodost interpretací a nabídne kvalitní alternativu. Vznik soukromých vysokých škol byl tak spojován s rozvojem svobodné společnosti, kde vědecké bádání a výuka nebudou podřízeny ideologickým či politickým cílům. Navíc se předpokládalo, že nový rozměr rozvíří vody malého českého akademického rybníčku, kde osobní nevraživosti a žárlivosti mnohdy bránily rozvoji skutečného akademického prostředí. Další argument odrážel dobové, ale dodnes přetrvávající pojetí pracovního trhu. Soukromé školy měly být schopny pružněji než kamenné školy reagovat na požadavky pracovního trhu a produkovat absolventy, kteří budou snadno nacházet uplatnění u svých budoucích zaměstnavatelů. Je potřeba si uvědomit, že ještě v 90. letech 20. století studovala na českých vysokých školách pouhá pětina populačního ročníku maturantů. V české akademické sféře nebyla velká ochota otevírat vysokoškolské studium vyššímu procentu zájemců, tak jak to proběhlo v západní Evropě, 15

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:20 AM Stránka 16

Lesk a bída vzdělávání

kde se vysoké školy zpřístupnily vyššímu počtu studentů už v 60. letech. Navíc strukturované studium, zahrnující více studentů bakalářského stupně a méně magisterského stupně, zde bylo neznámé, nepopulární a odmítané. K tomu je třeba připočíst prostý demografický fakt, že v 90. letech se o své právo studovat po maturitě na vysoké škole hlásily silné ročníky narozené v 70. letech a že ani lidé jen o málo let starší – tehdejší třicátníci a čtyřicátníci, kteří mezitím nastoupili do pracovního procesu, ještě nepovažovali cestu k získání vysokoškolského diplomu ve svém životě za uzavřenou. Politická reprezentace navíc neprojevovala výraznější ochotu investovat prostředky do vytváření podmínek pro to, aby veřejné vysoké školy mohly rostoucí poptávku po studiu kvalitně uspokojit, a tím se ještě posilovaly obavy akademické obce z devalvace úrovně vzdělávání. Stát tak do vzniku soukromých vysokých škol vkládal nemalé naděje, že dokážou vyplnit stále citelnější mezeru a přispějí k uspokojení poptávky po vysokoškolském vzdělání. Připomeňme si, že jsme v období vrcholného outsourcingu, kdy se stát zbavoval řady svých funkcí ve prospěch soukromých subjektů, aniž by zajistil naplnění veřejného zájmu a cílů veřejných politik. U nového vysokoškolského zákona to bylo obdobné. Nový zákon v sobě obsahoval řadu ustanovení, která šla proti logice deklarovaných cílů, a naopak řadu ustanovení, která by vytvořila podmínky pro jejich realizaci, zcela opomíjel. Zákon pouze otevřel možnost vzniku soukromých vysokých škol, ale nepodřídil jejich fungování pravidlům standardního akademického prostředí. Zákonodárci například opomněli vložit do zákona takové „drobnosti“, jako je společenská potřebnost nebo definice speciálního typu právnické osoby, která bude moci pro16

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:21 AM Stránka 17

Vysoká škola jako obchod se vzděláním

vozovat soukromou vysokou školu s jasně stanovenými právy a povinnostmi. Takže soukromé školy mohly vznikat nejen jako neziskové společnosti, ale také i jako společnosti obchodní. V čem je rozdíl? Zjednodušeně řečeno, zatímco neziskové společnosti musejí své zisky investovat zpět do školy, byť i zde existuje silné pokušení, aby si vedení společnosti vyplácelo horentní sumy na odměnách, outsourcovaných službách či na cestovném, obchodní společnosti primárně fungují s cílem generovat zisk pro své majitele. A každé podnikání má svou logiku, která vychází z minimalizace nákladů a maximalizace zisku. Cílem není naplnění společenských potřeb, ale hledání prostoru, který přinese rychlý a vysoký zisk. To pak výrazně určovalo podobu podnikání ve vysokém školství1. Na soukromých vysokých školách fakticky nevznikaly žádné studijní programy, které by se týkaly technických či přírodovědných oborů, protože ty vyžadují laboratoře, dílny, nákladné přístroje, výzkumný materiál, malé studijní skupiny atd. Naopak soukromé vysoké školy se orientovaly téměř výhradně na levné studijní programy, kde je možné sestavovat velké studijní skupiny a jediné vybavení, které k výuce potřebujete, je tabule, případně dataprojektor; knihy byly vnímány spíše jako nadstandard. S tím souvisel další problém. Zákon nastavil relativně jednoduché podmínky, za kterých bylo možné soukromou vysokou školu založit. I když 1

Rozhodování zakladatelů o podobě právnické osoby, která bude provozovat vysokou školu, bylo většinou podmíněno finančním aspektem věci. Pokud se majitel kochal nadějí na přísun prostředků z veřejných zdrojů (dotace, příspěvky na činnost, neziskové projekty a granty), volil neziskovou formu. Naopak obchodní společnost umožňovala snadněji rozdělovat nebo vyvádět zisky a v případě potřeby školu prodat. Z těchto důvodu jsme byli v průběhu let svědky snah majitelů převádět už existující vysokou školu z jedné formy společnosti na druhou podle momentální situace. 17

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:21 AM Stránka 18

Lesk a bída vzdělávání

zde byl požadavek, aby vysoká škola skýtala předpoklady, že její činnost bude zabezpečena po finanční stránce, nijak se nevyžadovalo a nespecifikovalo prokázání existence dostatečně vysokého disponibilního kapitálu, který by zaručoval, že škola bude schopna zajišťovat první roky svého působení z vlastních prostředků. Pokud jde o materiální zázemí, zakladatelé škol dokládali zejména smlouvu na pronájem, výjimečně šlo o vlastnictví prostor, v nichž bude výuka probíhat. Ty ministerstvo školství posuzovalo z hlediska vhodnosti, případně bezpečnosti (požární nebo hygienické předpisy) pro výuku, ale to bylo asi tak vše. A tak se začal prosazovat model, který spočíval ve faktické neexistenci počátečních investic. Učitelé byli v rozporu s vysokoškolským standardem najímáni jen v závislosti na probíhající výuce, obvykle po jednotlivých semestrech a často na dohodu o provedení práce. Tuto zvláštní praxi pak majitelé škol obhajovali tím, že je ekonomicky neefektivní platit zaměstnance za situace, kdy se nenaplní nebo nerealizují všechny tři ročníky bakalářského programu. Studenti tak fakticky vstupovali na vysokou školu, která vlastně neměla podobu vysoké školy, protože v ní chybělo to nejpodstatnější – vyučující, kteří by byli studentům přes týden k dispozici, starali by se o její fungování a v rámci svého úvazku by vykonávali také tvůrčí činnost, do níž by zapojovali své studenty. Zakladatelé vysokých škol budovali bez náležitých počátečních investic své podniky takřka výhradně na financích, jež získali z vybraného školného. Doplácel na to student, který během svého studia neměl možnost poznat skutečné akademické prostředí, protože místo toho, aby majitel za vybrané školné vytvořil řádnou vysokou školu, vyváděl zisky ze školy pryč. V případě malého počtu studentů pak vybrané roční školné sotva stačilo na zabezpečení základního provozu celého podniku. 18

lesk a bida_zlom_Sestava 1 4/5/18 10:21 AM Stránka 208

Lesk a bída vzdělávání vysoké školství jako zrcadlo české společnosti v časech volného trhu

Vladimíra Dvořáková – Jiří Smrčka

Text Vladimíra Dvořáková a Jiří Smrčka Ilustrace Martin Burian Obálku s použitím ilustrace Martina Buriana a grafickou úpravu navrhla Kateřina Stárková Redigovala Jitka Zykánová Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 208 Vydala Euromedia Group a. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9707. publikaci Sazbu zhotovila Kateřina Stárková Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první www.universum.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.