Carter Langdale AN ALLIGATOR IN THE BATHROOM Text copyright © Carter Langdale 2016 All rights reserved. No part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted in any form or by any means, without the prior permission in writing of the publisher, nor be otherwise circulated in any form of binding or cover other than that in which it is published and without a similar condition including this condition being imposed on the subsequent purchaser. Translation © 2018 by Wanda Dobrovská ISBN 978-80-249-3657-4
Aligator v koupelne.indd 4
28.6.2018 15:48:08
Obsah A 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Pán blech Když jsem byl kluk Elektrofanátor a já Spařený inspektor Na shledanou, aligátore Veselé Vánoce, vaše lordstvo Percy, nepolapitelná sviňucha Tajný život seržanta Wainwrighta Válka bez vítězů Jak rozesmát hasiče Můj život s jezevci Nezapomenutelné prázdniny
Aligator v koupelne.indd 5
9 28 47 60 79 97 102 114 123 132 137 153
28.6.2018 15:48:08
13 14 15 16 17 18 19 20
Záchrana záchranáře Kam se i fretky bojí vstoupit Na hraně Všechny velké a malé bytosti Moje zoo a jiná zvířena Jak utopit labuť Jak udělat (velmi) špatný dojem Primát, který měl raději kukuřičné lupínky než kaši 21 Volání a povolání
Aligator v koupelne.indd 6
161 172 186 201 208 216 224 230 240
28.6.2018 15:48:08
Epigraf A Tak tady si ta šťastná blecha skáče, Je to on, či ona? Rozlišit se nedají. Není podle čeho určit protihráče, ale oni dva to hladce poznají. Roland Young: Blecha
Aligator v koupelne.indd 7
28.6.2018 15:48:08
1
Pán blech A ritská policie si v pohodě poradí se zfetovaným pošukem, který mává samurajským mečem nad hlavou, nebo s bandou fotbalových „hooligans“, kteří do sebe řežou noži a rozbitými lahvemi. Pošuka přesvědčí, aby sklonil zbraň, a opilcům v sobotu večer domluví, ať jdou pěkně domů, ale – rozhodně to tedy tak bývalo za mých časů – když policisté náhodou natrefí na štěkajícího psa, okamžitě couvají a volají Královskou společnost pro prevenci krutého zacházení se zvířaty (Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals / RSPCA), ať si pro psa někdo přijede a zavře ho. Během let, kdy jsem se v Yorkshirském hrabství zasazoval o ochranu zvířat, jsem měl několikrát co do činění s pitbulteriéry, jednou s tosa inu (japonský mastif, velký červený bojový pes) i s jinými plemeny těšícími se
B
9
Aligator v koupelne.indd 9
28.6.2018 15:48:08
Aligátor v koupelně
obzvláštní oblibě u osob, které bývají nejčastěji v hledáčku zájmu policistů. Ale vždycky to bylo ve městě. Na venkově, myslel jsem si, to snad místní policisté budou se zvířaty umět lépe. Zdejší vesničtí chasníci jsou přece tesaní z žuly, chlapi z blat, horalé z kopců a údolí – a ti mě jistě nebudou otravovat kvůli kdejakému psisku. Kdo ví, jak jsem na to přišel, ale rozčarování se dostavilo velmi brzy – po pouhém týdnu od nástupu na pozici, o níž jsem do té doby jen snil. Když zazvonil telefon, byl jsem doma. Přesněji řečeno byl jsem ještě v posteli a spal jsem. Volal službu konající seržant z policejní stanice ve Scorwicku s tím, že několika jeho elitním kolegům brání ve výkonu služebních povinností pes, který si hájí své území. Pokusili se násilně vniknout do nějakého domu a tomu zvířeti se to prý nelíbí. Akci iniciovala jakási dáma, která jim zavolala, že kolem domu „toho starýho obejdy“, co bydlí přes ulici, nejsou už několik dní patrné žádné známky života. Znepokojovalo ji to. Dotyčný byl z rodu takových těch podivínských samotářů, mezi lidi skoro nechodil, a jak vyplývalo z telefonátu, v domě žil pouze s výše zmíněným psem. Takže, povídá seržant, vzhledem k tomu, že zásah probíhá ve vesnici, do které to máte z domu kousek, mohl byste na danou adresu zajet, pokud možno okamžitě, a něco s tím řečeným psem provést, aby mohla policie záležitost vyřešit? Dobrá, hned tam jedu. Vyhrabal jsem se z postele, vzal jsem si na sebe nepromokavou bundu s logem RSPCA 10
Aligator v koupelne.indd 10
28.6.2018 15:48:08
Pán blech
(byl leden a k tomu dvě hodiny ráno) a našel jsem i čepici a klíčky od své dodávky. Vyrazil jsem s představou, že mi cesta zabere nějakých deset patnáct minut, a utěšoval jsem se, že brzy budu zase zpátky v posteli. Carol zatím zkušenost manželky inspektora RSPCA nestihla ani odradit, ani otrávit, a protože se rychle učila, ani se při mém odchodu neobtěžovala probudit. Měla nastavené automatické buzení, pročež o mém nočním výjezdu ani nemusela vědět a klidně mohla dál věřit, že v našem novém životě jde všechno jen a jen k lepšímu. Obec, kam jsem jel, je taková malá víska. Neleží na žádné důležité trase, silnička na návsi končí a není tam nic než kaplička, telefonní budka a několik domů postavených kolem ulice ve tvaru L, plus ještě menší usedlost trochu stranou, a panuje tam takové ticho, jaké může být právě jen v tak malé osadě. Bývala tu zastávka na staré železniční trati, ale teď už tu nestaví ani vlak duchů. Když jsem přijel, před vchodem do klasického typizovaného obecního dvojdomku na mě čekali dva policisté a jedna policistka. Nejspíš to bylo nejpočetnější shromáždění představitelů zákonné moci, jaké ta vesnice zažila od vpádu Normanů. Poodhrnuté záclony za okny ložnic v několika sousedních domech dokazovaly, že neviditelní diváci se na nadcházející adrenalinové drama snaží mít co nejlepší výhled. „Kde je Derek?“ zeptal se mě vrchní strážmistr nešťastně. Byl to vyzáblý dlouhán, noční můra všech výrobců konfekce a dodavatelů policejních uniforem, kteří 11
Aligator v koupelne.indd 11
28.6.2018 15:48:08
Aligátor v koupelně
lpí na svých idealistických představách, že muži vysocí sto devadesát centimetrů musí vážit víc než padesát kilogramů. „Odešel do důchodu, teď jsem tu místo něho já,“ odvětil jsem zvesela a představil jsem se: „Inspektor Langdale. Carter Langdale.“ „Derek byl dobrej chlap,“ povzdechl si policejní konstábl Chmurný. „Poradil si s každým psem. Nevykládejte si to špatně, ale měl zkušenosti.“ „Absolvoval jsem odborný výcvik,“ ujistil jsem ho. „Šest měsíců, a pěkně perných.“ Nikterak to na něho nezapůsobilo a ponurý výraz mu z tváře nezmizel. Později jsem se dozvěděl, že má přezdívku Morous, protože ho nikdo nikdy neviděl se zasmát. Policisté, držení v šachu majetnickým psem, kvůli němuž se do notně zchátralého domu neodvážili vstoupit, se mezitím alespoň pokusili nahlédnout dovnitř malou škvírou mezi starými armádními dekami, které v okně obývacího pokoje suplovaly závěsy. Dospěli k závěru, že stařík, jmenoval se Alf, tam sedí mrtvý v křesle, takže nakonec stejně nebudou moci vniknout do domu násilím, protože musí počkat na policejního lékaře. Tak jsme tam všichni stáli na mrazu a přemítali jsme, kde jinde by asi lékaři v tuto hodinu mohli být, když ne v posteli, kde čekají na zavolání. Sousedka, která to všechno rozpoutala, žena povážlivé hmotnosti, přišla nabalená v tlustém kabátě, přinesla ze svého domu hrnky s čajem 12
Aligator v koupelne.indd 12
28.6.2018 15:48:08
Pán blech
a vysvělila nám, že tomu staříkovi obstarávala nákupy. Vždycky jí sepsal seznam, připravil jí peníze do lahve od mléka a ona mu pak nechala nákup na schodech. Přestože seznam pravidelně obsahoval mýdlo značky Knight’s Castile a čisticí prostředek Omo, všeobecně se soudilo, že tyto položky byly spíše do zásoby než k použití, nejspíš si je dotyčný schovával pro soudný den. „A má patnáct koček,“ připojila dáma zbrusu novou informaci. „Patnáct?“ Nebyl to světový rekord obecního domku, ale i tak šlo o docela úctyhodný počet. „Patnáct. Netuším, proč se zastavil zrovna na patnácti, ale přesně tolik jich má. Víc ani ťuk. Možná to má co dělat s Jellymeat Whiskas,“ obrátila se na mě jakožto mluvčího zvířat. Přikývl jsem, jako že vím, o čem je řeč. „A s Go-Cat,“ dodala. „Vozí mu to sem dodávka jednou za měsíc. Spousty, spousty krabic. Musí to stát fůru peněz. Co s nimi bude, a s tím psem…“ Odmlčela se a podívala se na nás, jako by chtěla, abychom jí dali za pravdu, že takové způsoby se do její vesnice opravdu, ale opravdu vůbec nehodí. Začalo svítat, v přibývajícím denním světle se vynořila silueta nízkého hřebenu kopečků na severovýchodě a my jsme spatřili světla vozu, který odbočoval z hlavní silnice. Světlomety mířily naším směrem. Sláva! Konečně. Dostavil se náš spasitel a zaparkoval na konci řady vozů – dvou policejních aut, mé dodávky, traktoru značky Ferguson a dvojice landroverů klasické série 1, 13
Aligator v koupelne.indd 13
28.6.2018 15:48:08
Aligátor v koupelně
které by ve většině ostatních částí světa stály zastrčené na zadním dvorku a sloužily akorát jako kurník pro slepice. Vlastně to byla spasitelka: mladá doktorka, blondýna, v bundě s kapucí obšitou kožešinou přijela japonským Datsunem, model Bluebird, který byl mezi lékaři v té době hodně oblíbený pro svou spolehlivost, ale ve vyšších společenských kruzích si vysloužil hanlivou přezdívku „dustbin“ neboli popelnice, byť trvanlivá. Paní doktorka k nám zamířila rázným manažerským krokem. „Dobré ráno vespolek. Tak copak to tu máme? Jdeme na to?“ Viděl jsem, že Morous svádí v duchu vnitřní boj sám se sebou. Policistův přirozený respekt k lékařské profesi právě narazil na nepochopitelnou realitu. Měl před sebou dívku, která vypadala jako ze škatulky, mluvila jako televizní reportérka, a přitom pracovala jako spádová lékařka pro všechny tři starobylé yorkshirské újezdy. „Ehm, nemůžeme dovnitř, slečno, ehm, totiž, paní doktorko,“ odkašlal si. „Je tam pes.“ Lékařka se zatvářila trochu nechápavě, ale spolu s policisty ustoupila o jeden či dva kroky. Nastal čas, aby se svých povinností ujal muž z Psích vojáků! Opřel jsem si o stěnu svou odchytovou smyčku – to je zařízení na odchyt zvířat, dutá teleskopická tyč, která má na jednom konci protažené pevné ocelové lanko ve formě smyčky, kterou lze na druhém konci podle potřeby utahovat (a uvolňovat), a je to velmi užitečná pomůcka, s jejíž 14
Aligator v koupelne.indd 14
28.6.2018 15:48:08
Pán blech
pomocí si udržíte nebezpečné zvíře v náležité vzdálenosti od svých ohrnutých nohavic. Jen co jsem položil ruku na kliku, pes se znovu rozštěkal. Policisté už předtím vypáčili zámek, takže jsem nyní jednoduše vešel dovnitř. Sotva jsem spatřil objekt svého zájmu, hned mi bylo jasné, že se zásah obejde bez problémů. Žádnou odchytovou smyčku ani nebudu potřebovat. Byl to tlustý, krátkosrstý, hnědobílý Jack Russell s vytřeštěnýma očima, očividně měl už svá léta a byl krajně vyděšený. Štěkal, div že si nevyštěkal plíce, ale zároveň zuřivě vrtěl ocasem. Bylo mu chudákovi jasné, že se děje něco, co je hodně, hodně v nepořádku. Bůh ví, kolik dní tu už byl – se svým milovaným mrtvým pánem, bez jídla, bez vody. Teď prostě vůbec nic nechápal – ani život, ani mě, ani policisty. Od tohoto vystrašeného ztrápeného zavalitého zvířátka rozhodně nikomu žádné nebezpečí nehrozilo. Zavolal jsem na tu partičku venku, že jsem našel největší a nejostřejší exemplář japonského krysaříka, jaký jsem kdy viděl, a začal jsem na psíka mluvit uklidňujícím povzbudivým tónem. Přitom jsem sáhl do kapsy pro vodítko. Každý policista s sebou vždycky nosí pouta a každý inspektor RSPCA s sebou vždycky má vodítko. Teriér zřejmě v domnění, že vodítko rovná se dlouhá vyčerpávající procházka přes kopce kamsi do neznáma, se otočil a uklidil se do obývacího pokoje, kde si zalezl pod křeslo, v němž seděl Alf a působil dojmem, že spí. 15
Aligator v koupelne.indd 15
28.6.2018 15:48:08
Aligátor v koupelně
Nikdy předtím jsem žádného mrtvého člověka neviděl. Měl poněkud šedavou barvu, ale jinak vypadal úplně stejně jako jakýkoliv týpek, který si dal v neděli v poledne pár piv a po hovězí pečeni a yorkshirském nákypu si dopřává obvyklého odpoledního šlofíka před krbem. Klekl jsem si před psem, chytl jsem ho za obojek a vytáhl jsem ho zpod křesla. Nebránil se. Zase jsem se postavil, hladil jsem ho a zároveň jsem nahlas vysvětloval Alfovi, co tam dělám, a omlouval jsem se mu, že mu odvádím jeho psa. Na obojku stálo jméno Buster a malý tlusťoučký Buster se pořád ještě třásl hrůzou, ale když jsem s ním vyšel z domu, postupně se uklidnil. Policisté se jako obvykle netajili obdivem vůči člověku, který si umí poradit se štěkajícím psem. Rozestoupili se přede mnou jako vody Rudého moře před Mojžíšem nebo vody přístavu Whitby před udatnou lodí Lollipop. Přijal jsem jejich projev úcty důstojným pokývnutím hlavy, běžná praxe, nic víc, a oznámil jsem jim, že se sem ještě vrátím pro ty kočky. Bylo po deváté, když jsem přijel k budově, která sloužila jako záchytná stanice RSPCA. Byl to bývalý skleník, přístavek, který sloužil jako jednoduchá zahradní bouda, kde si svého času obecní zahradníci pracující pro městskou radu přesazovali pelargonie a řízkovali begonie pro výzdobu květinových hodin u vstupu do městského parku. Můj předchůdce přinesl odněkud, nejspíš z márnice, dvě hřbitovní desky, které položil na masivní sokly, 16
Aligator v koupelne.indd 16
28.6.2018 15:48:08
Pán blech
aby bylo zvířata kde vyšetřit a v případě nutnosti utratit. Říkali jsme tomu eutanazování. Prostředek, který jsme za tímto účelem používali, byl pentobarbital sodný, obchodním názvem Euthatal, a život zvířete se jím ukončí humánně, bezbolestně a rychle, ale vždycky jsme se tomu snažili vyhnout. Nikdy jsme to neudělali, pokud jsme k tomu neměli velmi dobrý důvod. V Busterově případě jsem s ničím takovým nepočítal. V přístavku bylo místo až pro tři psy a kromě toho jsem tam měl ještě klece a přepravky na ptáky a kočky. Tato záchytná stanice byla určena jen k přechodnému ubytování a Jacka Russella i kočky čekal převoz do Yorku, kde jsme měli k dispozici větší prostory a umísťovali jsme tam zvířata, která jsme hodlali nabízet k adopci. Věděl jsem, že s Busterem to vzhledem k jeho věku nebude tak jednoduché, ale snad se ho někdo ujme. Rozhodně uděláme, co bude v našich silách. Jel jsem zpátky, abych vyzvedl kočky. Když jsem viděl interiér Alfova domu za denního světla, utrpěl jsem menší šok. Byla to tam doslova a do písmene samá špína. Když jsem šel po koberci, boty se mi k němu lepily a vydávalo to čvachtavý, přísavný zvuk. Celý dům byl promořený ostrým zápachem kočičí moči. Panenko skákavá, tam to tedy smrdělo! Vůbec jsem nechápal, jak jsem si toho neskutečného smradu mohl předtím nevšimnout. Asi to bylo rozčilením. Každopádně zápach byl tak nesnesitelný, že z něj bylo člověku na omdlení. No nic, musím najít ty kočky. 17
Aligator v koupelne.indd 17
28.6.2018 15:48:08
Aligátor v koupelně
Sousedka sice říkala, že jich je patnáct, ale já jsem si přinesl přepravky raději na dvacet. Chtěl jsem mít stoprocentní jistotu, že až budu odcházet, v domě už žádná zvířata nebudou, a věděl jsem, že jestli tam někde je i ta nejnepatrnější tajná skrýš, do které se lze před člověkem z RSPCA schovat, kočka ji najde. Už jsem vytahoval kočky z komínů, zpod podlahových prken, zpoza různých lišt, z větracích šachet nebo zpod dřezů v kuchyni. Jeden můj kolega musel vylámat dlaždice v koupelně, aby dostal kočku ven, a neexistovalo absolutně žádné rozumné vysvětlení, jak se tam mohla vsoukat. Tady jsem měl relativně štěstí. Většina koček byla na skříních a pod postelemi a po půl druhé hodině jsem si byl jistý, že je mám všechny. Bylo jich patnáct. Když jsem byl hotov, pot ze mě navzdory mrazivému počasí jen lil. Hodil jsem tedy bundu a pulovr do kufru dodávky, přidal jsem tam přepravku s poslední kočkou a zpátky do města jsem jel jen v košili s krátkým rukávem. Rozvažoval jsem, jestli mám do Yorku zajet ještě téhož dne odpoledne nebo až nazítří. Když jsem přijel k hlavní silnici do města, dal jsem blinkr, otočil jsem volantem a v tu chvíli mi padl zrak na mé paže. Znáte ten seriál s Tomem a Jerrym, kde kocour strčí pracku do elektrické zásuvky a dostane takovou šlupku, že vyskočí a letí vzduchem se zježenými chlupy a vyplazeným jazykem, uši mu blikají a divoce koulí očima? Tak takhle jsem vypadal já na té hlavní silnici, když jsem spatřil armádu korzujících blech. 18
Aligator v koupelne.indd 18
28.6.2018 15:48:08
Pán blech
Když jsem vstoupil do Alfova domu, stal jsem se kráčející oázou, mobilní slavnostní tabulí prostřenou pro hladové blechy. Hemžilo se jich po mně tolik, že jsem skrz ně skoro vůbec neviděl ani kousíček kůže. Zachoval jsem se přesně tak, jak by se asi zachovala většina lidí v takové situaci. Propadl jsem panice. Pustil jsem volant, oběma rukama jsem se začal plácat po pažích a přestal jsem sledovat vozovku. Když jsem se zase začal věnovat řízení, uviděl jsem necelé dva metry před sebou zadní okénko a kufr zlatého Rolls-Royce. Samozřejmě jsem dupl na brzdu, ale už to nebylo nic platné. Nabořil jsem ho zezadu. Čelní náraz. První má myšlenka byla: Nesmíš těch deset tisíc blech vypustit do životního prostředí. Nevystupuj z auta. Také jsem si pomyslel a sakra, to když jsem zacouval deset metrů a uslyšel znovu skřípění kovu o kov. Majitel rollse vystoupil trochu ztěžka. Nebyl to zrovna sportovec, postavu měl spíš zavalitou a pohybu očividně moc nedal, nicméně v danou chvíli se tvářil velmi bojovně. Valil se ke mně a od pohledu mi bylo jasné, že to není žádný zelinář, který rychle přišel k penězům a v mašině snů teď staví na odiv své bohatství. Byl to spíš penzionovaný generálmajor nebo nějaký čtrnáctý hrabě. Takoví ti lidé, kteří měli štěstí, ale zase ne tak velké, aby je život zavál do jiných krajů nežli do Yorkshiru. Jestli si myslíte, že tady u nás jsou jenom samí vesniční burani z laciného kraje, tak vás mohu ujistit, že i zde existuje aristokracie, a toto byl aristokrat každým coulem. 19
Aligator v koupelne.indd 19
28.6.2018 15:48:08
Aligátor v koupelně
Na nohou měl ořechově hnědé polobotky, nablýskané pravým včelím voskem do temného odstínu, jaký dosáhnete jen na té nejjemnější ručně vydělané kůži, a dusal v nich po asfaltu se sebejistotou garantovanou tisíciletým skvělým rodokmenem. Měl na sobě tvídový oblek zázvorové barvy s vestou, bezpochyby značky Harris Tweed, kdysi šitý a dodávaný indickými a koloniálními obchodníky s konfekcí. Oblek byl volného střihu, aby se v něm daly pohodlně absolvovat ty nejhonosnější obědy a na honu se svižně ohánět dvouhlavňovou puškou. Muž se blížil ke mně a přitom mával rukama. V obličeji byl brunátný, pod nafialovělým nosem se mu ježil knírek a hrozivě se mračil. Pěnil vzteky – ani kdyby mu barman v jeho klubu řekl, že mu došla angostura pro pink gin, nemohl by být rozzuřenější. Očividně vůbec nedokázal pochopit, co za nemehlo mu mohlo nabourat jeho nedobytný vůz, který byl stejně jako on sám ukázkovým příkladem svého druhu. Byla to klasika se stupačkami a obrovitými světlomety na blatnících, klidně byste ho mohli použít jako tank, kdyby se vám podařilo vsadit do něj kanon, a bylo zřejmé, že můj dodávkový Escort ze střetu vyjde mnohem hůř. K čemu tedy takový povyk? Nakonec jsem usoudil, že bude přece jenom lepší, když vystoupím. Řekl jsem mu, že se mu moc omlouvám, a zatímco mi nadával do stupidních vidláků, jimž by se za nic na světě neměl povolovat vjezd na královské silnice, všiml si, že si neustále oklepávám paže. Když 20
Aligator v koupelne.indd 20
28.6.2018 15:48:08
Pán blech
pochopil, oč jde, ztuhl a chvíli na mě němě zíral. Ukázal jsem palcem k dodávce za mými zády, na níž bylo velkými písmeny napsáno „RSPCA“. „Mám v autě patnáct koček, jedu ze záchranné akce,“ začal jsem mu vysvětlovat. „Majitel byl už několik dní mrtvý, blechy byly vyhladovělé a tak se všechny…“ Ale to už džentlmen se škrábnutým rolls-roycem zbledl a zavelel k ústupu. Navzdory své tělnatosti se křepce vyhloupl na sedadlo za volantem a za start v oblaku modrého kouře by se nestyděl ani Stirling Moss. Vzápětí byl pryč. Nechtěl jsem svému šéfovi vysvětlovat, že jsem naboural, a navíc takové velké zvíře, a tak jsem se rozhodl, že dodávku opravím sám. Doufal jsem, že majitel toho zlatého kočáru není místní – a hlavně že se nestane, aby se mu jednoho krásného dne zachtělo volat RSPCA, protože psík jeho ctěné manželky uvízl v jezevčím hradu. Ale o tom až někdy jindy. Tak rychle, jak to šlo, jsem dojel do naší záchytné stanice pro psy a kočky, což byla ta stará obecní zahradní bouda, a vyložil jsem tam přepravky. „Žádný strachy,“ řekl jsem svým novým kočičím nájemníkům, „tady zůstanete jen dočasně.“ Potřeboval jsem se převléknout a vykoupat. Než jsem se rozjel domů, nastříkal jsem na sebe celý sprej Nuvan Topu, což je vysoce účinný zabiják blech, který je dnes už stažený z trhu, protože se zjistilo, že je karcinogenní. Skoro všechno, co jsme tenkrát používali, už bylo staženo z trhu. Div divoucí, že jsme pořád ještě tady. 21
Aligator v koupelne.indd 21
28.6.2018 15:48:08
Aligátor v koupelně
Být pokousaný blechami patří k rizikům povolání, proto jsem si nějakého svědění nijak zvlášť nevšímal. Blecha sem, blecha tam, budiž, patří to k věci. Teď jsem ale stál v oblaku mrtvých blech a byl jsem si naprosto jistý, že to je teprve předvoj. Zbytek se bezpochyby vyvalí z všelijakých záhybů a skulin. Přemýšlel jsem, co dál. Budu to muset říct Carol. Nebylo vyhnutí. Zastavil jsem u telefonní budky a vytočil jsem číslo domů. „Poslyš,“ řekl jsem, „potřebuju se vykoupat a převléknout, protože mám takovou malou lapálii s blechami.“ – „Tak to tedy ani náhodou, kamaráde,“ zněla Carolina odpověď. „Obalený blechami do domu nesmíš. Dokud se nezbavíš i té poslední blechy, opovaž se překročit práh.“ Všemožně jsem ji zapřísahal a prosil, apeloval jsem na její láskyplnost a nakonec jsem ji přece jen obměkčil. Vymysleli jsme spolu plán. Dostala za úkol napustit vanu a otevřít okno v koupelně (bydleli jsme v bungalovu). Já jsem se měl vysvléknout v mraze na trávníku za domem, nacpat ponožky, košili a spodní prádlo do starého pytle na krmivo připraveného ke spálení, nechat svou výstroj z RSPCA rozloženou na trávě s tím, že to budeme řešit později, a vlézt do koupelny oknem. Když jsem to všechno dělal, viděl jsem, jak mě Carol pozoruje z okna kuchyně, s hrnkem čaje a vanilkovým koláčkem v ruce. Usmívala se. Voda ve vaně byla horká a kouřilo se z ní. Carol do ní nalila půl lahve autošamponu. Vlezl jsem si do ní 22
Aligator v koupelne.indd 22
28.6.2018 15:48:08
Pán blech
a s jistým uspokojením jsem sledoval, jak se v bublinách z pěny formuje vrstva mrtvých blech. Vytáhl jsem špunt, abych se téhle várky zbavil a napustil si novou vodu. Odtokový otvor se ucpal povážlivým množstvím bleších mrtvolek, tak jsem ho prošťouchl kartáčkem a do vany, nyní čisté, jsem napustil novou horkou vodu. Teď už jsem se snad většiny blech zbavil, zbyla jich maximálně stovka nebo tak. Ponořil jsem se do vody, konečně úleva, a vzpomněl jsem si, jak mi kdysi kdosi vyprávěl, jak se zbavuje blech liška. Liška si údajně nejdřív najde plot z ostnatého drátu, na němž ulpěly chomáče ovčí vlny, vezme jeden chomáč do tlamy a pak skočí do řeky. Chvíli plave sem a tam, blechy jí vyběhnou na nos a chtějí se odtud dostat na ovci, načež jim liška v tu správnou chvíli dá kvinde. I já jsem dal svým blechám sbohem, vytáhl jsem špunt a zavolal jsem na Carol, že odblešovací kúra je hotova. Když mě předtím pozorovala z okna kuchyně, nejen že si škodolibě vychutnávala, jak mě má milovaná zvířátka, která byla v našem životě vždycky na prvním místě, po zásluze vytrestala. Všimla si také, že mám na sobě přibližně tři miliony bleších kousanců. Přišla do koupelny, přičemž před sebou ostentativně rozstřikovala Nuvan Top, donesla velkou láhev kalaminové emulze a začala mi s ní poťukávat postižená místa. Nuže, nezůstalo toho na mně mnoho, co by nebylo poťukáno, ale to, co zůstalo, dělalo všechnu čest čistícím účinkům šamponu na auta. I když jsem byl z větší 23
Aligator v koupelne.indd 23
28.6.2018 15:48:08
Aligátor v koupelně
části skryt pod čistým oblečením a uniformou RSPCA, pořád mi ještě byl vidět obličej a krk, smrtelně bledá kůže posetá narůžovělými koláči zaschlého kalaminu. Carol mi nařídila, ať si vezmu na zbytek dne volno, ale nejdřív ať spálím spodní prádlo v zahradní spalovně, vystříkám dodávku a totéž ať udělám na zahradě i s uniformou, než ji pověsím na šňůru. Tam zůstane viset přes několik mrazivých lednových nocí, dokud si nebudeme jistí, že žádná živá havěť už nemohla přežít. Poslechl jsem a udělal jsem všechno, co mi řekla, až na to, že volno jsem si na ten den nevzal. Výjimečně nikdo nevolal SOS, takže jsem mohl odvézt kočky a Bustera do Yorku, kde jsem se stal vděčným objektem všeobecné zábavy a inspiroval jsem celou sérii nápaditých a vtipných poznámek, které se pak dlouho tradovaly. Bleší invaze se stala vítaným tématem pro všechny vánoční večírky po mnoho následujících let. Shirley v recepci speciálně pro mě upravila starou píseň americké skupiny The Coasters, která se původně jmenovala „Jedovatý břečťan“. Její aktualizovaná verze zněla nějak takto: „Dovez oceán celičký, dum-de-dum-de-dum, kalaminové mastičky. A jak uvidíš blechu, dej si horkou sprchu.“ Moc vtipné. Když jsem jel domů, měl jsem pocit, že vadnu stejně rychle jako ubývající den. Tělo mi stravovala horečka, potil jsem se, ale zároveň jsem se klepal zimou, a všechno mě bolelo. Myslel jsem si, že na mě nejspíš sedla chřipka, 24
Aligator v koupelne.indd 24
28.6.2018 15:48:08
Pán blech
ale Carol byla jiného mínění. Poslala mě do postele a zavolala lékaře. Tenhle doktor byl na rozdíl od té nonšalantní mladé dámy dnes ráno ještě ze staré školy – takový ten typ, který za vámi přijede ve smokingu, i když ho zavoláte uprostřed noci. Mé vyprávění ho navýsost pobavilo a s diagnózou neměl žádný problém: otrava krve. „Vím o několika velmi těžkých případech, kdy bylo nutno amputovat končetiny,“ pronesl smrtelně vážně. „To jsou samozřejmě extrémy, ale průvodním jevem mohou být také furunkly a ty je třeba rozříznout.“ Carol se pokaždé brání, když jí tvrdím, že toho lékaře zavolala jen proto, aby mě zlikvidoval, ale já si myslím, že když se jí naskytla taková skvělá příležitost se mě zbavit, nemohla ji nevyužít, no ne? Doktor si mě patřičně vychutnal – přestože diagnózu už určil, pokračoval ve vyšetřování: puls, stetoskop, baterka, aby se mi mohl podívat do uší a do očí, teploměr. „Hmm,“ opakoval pořád dokolečka. „Hmm.“ Pak si začal pakovat svou brašnu. „Pane doktore, jak to vypadá?“ odvážil jsem se zeptat. „No, pane Langdale. Nejsem tak úplně přesvědčený, že by se zrovna na ten váš případ hodila moderní léčba antibiotiky. Myslím si, že nejlepší by spíše byla nějaká stará tradiční kúra. Ano, přesně to si myslím. Přinejmenším ve vašem případě.“ „Tradiční kúra?“ opakoval jsem a v duchu už jsem viděl pijavice, možná pouštění žilou. 25
Aligator v koupelne.indd 25
28.6.2018 15:48:08
Aligátor v koupelně
„Velké dávky chininu a whisky. Půl lahve whisky denně, týden by mohl stačit, a chininové tablety rozpuštěné v horkém mléce. Vysvětlím to paní Langdaleové. Přeji vám dobrý večer.“ Neměl jsem sílu litovat se, a tak jsem jen zoufale klesl na polštář. Amputace? Řezání furunklů? Týden? Nemohu si přece vzít volno na celý týden! A co řekne Carol, až uslyší, že musí utratit hromadu peněz za litry whisky? Pochybuju, že by mohla přijít do obchodu s lihovinami s lékařským předpisem a chtít půl tuctu VAT 69 zadarmo. Slyšel jsem klapnout přední dveře a zvuk konvice stavěné na sporák. Za několik minut za mnou přišla Carol s horkým čajem s citronem a medem a dvěma malými bílými pilulkami. „Úžasná věc ta moderní antibiotika,“ pronesla s dokonale vyrovnaným výrazem v tváři. „Taková síla v jedné malinké tabletce. Díkybohu za lékařskou vědu, to ti tedy povím. Dvě teď, dvě každé další čtyři hodiny.“ Spolkl jsem pilulky a zapil jsem je horkým čajem s citronem. „Do práce můžeš jít pozítří a koncem týdne budeš v pořádku. Jediné, na co si musíš u těch tablet dát pozor – žádný alkohol.“ Policisté, policejní lékařka a saniťáci, kteří si přijeli pro Alfovo tělo, si všichni stěžovali, že si našli na těle pár kousanců od blech, ale nikdo z nich mi nepoděkoval, že skoro celý domovní roj jsem si s sebou odnesl já. Sociální pracovníci museli ten dům vydezinfikovat dvakrát, 26
Aligator v koupelne.indd 26
28.6.2018 15:48:08
Pán blech
než do něho dovolili někomu znovu vstoupit. Pobočka v Yorku našla nový domov všem kočkám a po třech měsících se jim přihlásili nějací staří manželé, kteří přišli o svého vlastního psa a nabídli se, že si Bustera k sobě vezmou, takže moje první nasazení v mé nové práci mělo šťastný konec. Doufal jsem, že se žádné z mých sportovně disponovanějších blech nepodařilo přeskočit ze mě na zázvorový oblek značky Harris Tweed.
27
Aligator v koupelne.indd 27
28.6.2018 15:48:08