Issuu

Doreen Virtue

Ande˘lska´ terapie P r ac ov n í k n i ha

Doreen Virtue Andělská terapie – pracovní kniha Z anglického originálu Angel Therapy Handbook vydaného nakladatelstvím Hay House Inc. v Carlsbadu (USA) roku 2011, přeložila Tereza Grufíková. Obálku zhotovil Ivan Brůha Odpovědný redaktor Jan Grabec Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 256 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici PRAGMA, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2018 jako svou 9589. publikaci. Tisk CPI Moravia Books, s. r. o. Vydání druhé Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

ISBN 978-80-7549-670-6

Věnováno Bohu, Duchu svatému, Ježíši, archandělům a andělům.

Obsah Úvod: Počátky Andělské terapie® . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Část I.: Setkání s anděly a archanděly 1. kapitola: Andělé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 2. kapitola: Archandělé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 3. kapitola: Drazí zesnulí a práce média . . . . . . . . . . . . . . . 44 Část II.: Metody Andělské terapie® 4. kapitola: Rozhovory s anděly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 5. kapitola: O čtyřech „clair“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 6. kapitola: Clairvoyance aneb jasnozřivost . . . . . . . . . . . . 82 7. kapitola: Clairsentience aneb jasné cítění . . . . . . . . . . . 103 8. kapitola: Claircognizance aneb jasné myšlení . . . . . . . 114 9. kapitola: Clairaudience aneb jasné slyšení . . . . . . . . . . 130 10. kapitola: Jak vykládat andělská poselství . . . . . . . . . . . 144 11. kapitola: Výkladové karty a další věštecké metody . . 155 12. kapitola: Léčení s Andělskou terapií . . . . . . . . . . . . . . . 165

Doreen Virtue / Andělská terapie

Část III.: Jste duchovní učitel a léčitel 13. kapitola: Světlonoši a smysl vašeho života . . . . . . . . . . 175 14. kapitola: Kroky, které můžete udělat hned teď . . . . . . 191 15. kapitola: Jít s kůží na trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 16. kapitola: Jste profesionální přednášející . . . . . . . . . . . . 216 17. kapitola: Jste spirituální léčitel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238 18. kapitola: Jak pečovat sami o sebe . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 Závěr: Spirituálním učitelem a léčitelem již jste! . . . . . . . . 252 Příloha Jedinečné vlastnosti archandělů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Barvy archandělských svatozáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255 Krystaly a drahé kameny spojené s archanděly . . . . . . . . . 255 Astrologická znamení spojená s archanděly . . . . . . . . . . . 256

Úvod

Počátky Andělské terapie®

dyž jsem byla ještě dítě a cítila jsem se osamělá, smutná, nemocná nebo vystrašená, volala jsem anděly. Zjevovali se v podobě barevných světélek, která vypadala jako velké žárovky na vánoční stromeček, a ladně se vznášeli kolem mě. Cítila jsem, že je u mě někdo z jiné dimenze, a slýchala při tom nádhernou hudbu z jiných světů. Nic jsem o andělech nevěděla, ale chápala jsem, že přinášejí lidem útěchu. Vyrostla jsem v netradiční křesťanské domácnosti, kde jsme používali Ježíšovy léčebné metody popsané v Bibli společně s pozitivními afirmacemi a vizualizacemi. Rodičům tyto prostředky pomáhaly v každodenním životě. Když jsme

Poznámka: Angel Therapy, Angel Therapy Practitioner, ATP, Angel Intuitive a Angel Therapist jsou obchodní názvy chráněné mezinárodním právem. Právo užívat tato označení mají pouze ti, kteří získali titul v kurzech Angel Intuitiver nebo Angel Therapy Practitioner.

Doreen Virtue / Andělská terapie

například potřebovali vyměnit náš starý vrak za nové auto, řekli rodiče mně a bratrovi, abychom si představovali, že před naším domem stojí zaparkovaný nový vůz. Otec dokonce koupil přesný modýlek auta, které jsme potřebovali, a natřel jej nahnědo, protože to byla barva, kterou si přál. Zanedlouho jsme opravdu měli nové hnědé auto – přesně takové, jaké jsme si představovali. Vzpomínám si, jak se matka modlívala, abychom se vyléčili ze všech dětských nemocí a zranění. Také se modlila za pokaženou pračku nebo za rozbité auto tak dlouho, dokud zase nefungovaly. Její modlitby směrovaly výhradně k Bohu nebo k Ježíši. O andělech jsme mluvívali jen o Vánocích nebo na svatého Valentýna, a ani tehdy jsme jim nepřisuzovali příliš velkou důležitost. Já jsem se s anděly seznámila už v dětství. Kromě představ o barevných světlech, která přinášejí útěchu, jsem měla také živé sny o tom, že cestuji s nějakým moudrým mužem kolem světa i na jiné planety. Nejintenzivnější sen, který si pamatuji, byl o tom, že mě učenec vzal na místo zvané rovník, a ukázal mi velkou řeku, ve které tekla ohnivá láva. Když mi bylo šest nebo sedm a procházela jsem okolo našeho kostela, měla jsem najednou pocit, že mým tělem proletěla andělská energie z jiného světa. Pak jsem cítila, jak vzlétám vysoko nad chodník. Když jsem se podívala dolů, lekla jsem se. Pode mnou stálo bez hnutí mé tělo. Čas se jakoby zastavil, a nějaký mužský hlas mě požádal, abych si pořádně prohlédla sama sebe. Potom řekl: „Oddělení mysli od těla se stane smyslem tvého života.“

Úvod

A najednou jsem byla zase zpět ve svém těle, zmatená z toho, co se právě stalo. * Andělé mě navštěvovali po celý můj život. Potkávala jsem i lidi, které ostatní neviděli. Teď už vím, že jako malá jsem byla médium. Ostatní se mi posmívali, že jsem divná, že se odlišuji. Byla jsem dítětem s plachou a citlivou povahou a své zvláštní zážitky jsem ostatním vyprávěla jen zřídka, aby se mi nevysmívali ještě víc. Zato jsem mnohokrát mluvila se svými duchovními průvodci. Například když jsem v mládí až příliš často holdovala večírkům, jasně mi řekli, že plýtvám životem. Měli na mě obrovský vliv, takže jsem se díky nim polepšila. Když jsem pár let poté opět začala pít víno, zaslechla jsem hlas, který mi říká: „Přestaň pít a dej se do Kurzu zázraků!“ Ke své radosti i ke svému prospěchu jsem ho uposlechla. Když mi život připravil nějaké potíže, mí duchovní vůdcové vždy zasáhli, aby mi pomohli. Například jako mladá maminka jsem obracela každou korunu. Ale pokaždé, když jsem potřebovala koupit jídlo nebo zaplatit účty, peníze se jako zázrakem ukázaly. Buď jsem našla na zemi sto dolarů nebo jsem vyhrála v soutěži – vždy v pravý čas, abych nakrmila rodinu nebo zaplatila nájem. Během studia jsem si musela najít brigádu – přes den jsem dělala jako sekretářka v pojišťovně a k tomu jsem vychovávala dva syny. Bylo to velmi namáhavé, ale uvnitř jsem cítila, že bych měla studovat psychologii, takže jsem vytrvala. Nakonec jsem na Chapmanově univerzitě v Orange County v Kalifornii získala bakalářský a magisterský titul v oboru

Doreen Virtue / Andělská terapie

nazvaném psychologické poradenství. Už za studií jsem dělala dobrovolnici v protialkoholním a protidrogovém centru CareUnit v Palmdale. Tam mě nakonec zaměstnali jako psycholožku na plný úvazek. Z CareUnit jsem odešla, abych se stala ředitelkou Protialkoholního a protidrogového centra pro mladistvé (TADAC) v kalifornském Lancasteru. Ale jelikož mne velmi zajímaly poruchy příjmu potravy, opustila jsem TADAC a začala pracovat pro jednoho místního psychiatra, Dr. Johna Becka. Dr. Beck mi pomohl otevřít docházkové centrum pro pacienty s poruchami příjmu potravy – Victory Weight Management. Zde jsem pomáhala zhubnout lidem, kteří bojovali s chronickým přejídáním, prostřednictvím poradenství, vizualizací a pozitivních afirmací. Také jsem dávala pacientům „povinnou četbu“, ale že pro ně psychicky čerpám informace od mých duchovních průvodců, jsem jim neřekla. Své poznatky jsem shromáždila do knihy The Yo-Yo Diet Syndrome, kterou můj agent prodal nakladatelství HarperCollins Publishers. Tím pro mě začala rušná doba plná interview pro média a rozhovorů o poruchách příjmu potravy. Turné mi nakonec zabírala tolik času, že jsem se již nemohla věnovat ani praxi, ani centru. Jeden z terapeutů, kteří pro mě pracovali, vedení centra převzal, a já jsem se mohla soustředit na psaní, výzkum a přednášky. Stala jsem se autorkou několika dalších odborných knih pojednávajících o poruchách příjmu potravy i o vztazích. Také jsem často vystupovala v rádiu a v amerických televizních pořadech jako Donahue, Geraldo nebo Ricki Lake. Cestovala jsem tak často, že když jsem přišla na letišti k přepážce, zaměstnanci si pamatovali, jak se jmenuji, což je na pováženou, když si uvědomíte, s kolika zákazníky přijdou denně do styku.

Úvod

Ale i přes zjevný úspěch, kterého jsem dosáhla, jsem uvnitř cítila prázdnotu. Cítila jsem, že nedělám to, co je smyslem mého života. Jistě, pomáhala jsem lidem. Ale nebylo to ono. Pracovala jsem ještě v několika nemocnicích a na pár klinikách, ale připadala jsem si jako křeček, který běhá v kolotoči pořád dokola a snaží se dohonit sám sebe. Nebyla jsem spokojená, ale nevěděla jsem, co mám dělat, aby mi bylo lépe. Řekla jsem si, že by mi možná lépe seděla soukromá praxe. Opustila jsem kliniky a nemocnice a začala pořádat sezení, buď osobně, nebo po telefonu. Byla jsem spokojenější, ale prázdnota ve mně zůstala. Ten pocit jsem si pojmenovala jako „existenciální úzkost“, stav, kdy hledáte smysl, cíl a jistotu, že to, co děláte, je správné. Něco uvnitř mě mi stále radilo věnovat se spirituálním tématům, ale kvůli špatným vzpomínkám na to, jak se mi v dětství smáli, že jsem divná, jsem se tomu vyhýbala. Nakonec jsem udělala kompromis a zapracovala jsem některé spirituální principy do svých knih a článků. Jinak jsem ale zachovala „normální“ tvář, zatímco uvnitř jsem se potýkala s rostoucí úzkostí z toho, že v mém životě něco schází. Někteří lidé potřebují „proplesknout“, aby se probudili a začali poslouchat svůj vnitřní hlas. A já byla jednou z nich. Moje facka přišla 15. července 1995 a můj život se potom navždy změnil. Zrovna jsem se oblékala doma v Newport Beach, když jsem zaslechla hlasitý mužský hlas, jak mi říká do pravého ucha: „Měla bys vytáhnout střechu na svém kabrioletu, nebo ti ho někdo ukradne.“ Věděla jsem, o čem hlas mluví. Moje bílé BMW 325i stálo před domem se sklopenou střechou a bílé potahy na jeho

Doreen Virtue / Andělská terapie

sedadlech zářily a přitahovaly pozornost. Když byla ale jeho zrezivělá střecha zatažená, nikdo se za vozem ani neotočil. Nikdy jsem nepochybovala, že ten hlas je skutečný, a nikdy jsem si nemyslela, že mluvit s hlasem bez těla je divné. Takže jsem mu odpověděla, že motor, který vytahuje střechu nahoru, je porouchaný. Nemohla jsem tedy nic dělat. Místo toho, aby mi oponoval, hlas pouze zopakoval: „Měla bys vytáhnout střechu na svém kabrioletu, nebo ti ho někdo ukradne.“ Když jsem znovu odpověděla, že ručně střechu vytáhnout nemůžu, řekl jen: „Ať to udělá Grant.“ Byla jsem v šoku. Ten hlas, můj anděl, věděl, že můj čtrnáctiletý syn Grant je zrovna ve svém pokoji. A byla pravda, že by tu střechu možná vytáhnout mohl. Celá ta věc mě ale docela vylekala a navíc jsem už nestíhala přijít včas do kostela. Takže jsem se rozloučila s Grantem, vyběhla jsem z domu a cestou jsem se tiše modlila za ochranu auta. Představovala jsem si, že ho obklopuje bílé světlo. Věděla jsem, že tímto způsobem se dovoláváme ochrany andělů – inteligentních bytostí stvořených z bílého světla. Když jsem projížděla Lincolnovou ulicí v Anaheimu, pocítila jsem najednou silnou negativní energii. Jako by někdo vylil na mě a na auto ředidlo. „Někdo si mě vyhlíží,“ pomyslela jsem si. Odbočila jsem na parkoviště před kostelem a modlila se ještě vroucněji. Zaparkovala jsem, vzala si klíče, kabelku a diktafon, na který jsem si nahrávala kázání, a vystoupila. A pak na mě začal zezadu řvát nějaký mužský hlas, ať mu navalím tašku a klíče od auta. Otočila jsem se a spatřila zamračený obličej chlapa, který na mě mířil něčím, co vypadalo jako pistole. Za ním stál u nastartovaného auta ještě jeden chlap.

Úvod

Zaregistrovala jsem, že muž, co na mě mířil, je výrazně menší než já a v očích má strach. Tušila jsem, že když si vyhlédl mé auto, nepředpokládal, že budu tak vysoká (měřím skoro 180 centimetrů a ten den jsem měla podpatky) a najednou se svého činu zalekl. Také jsem si uvědomila, že pokud mu ty klíče dám, dostanu se do finanční tísně. Auto už jsem měla kompletně splacené a měla jsem na ně pouze havarijní pojistku, takže peníze za ukradené auto by mi nikdo nevrátil. Rozhodla jsem se, že můj vůz mi nikdo brát nebude! Pak se vrátil ten andělský hlas, se kterým jsem mluvila ráno. Říkal: „Křič, co nejvíc můžeš, Doreen!“ Tentokrát jsem se s ním nepřela a řvala jsem, co nejhlasitěji to šlo, výkřiky mi vycházely hluboko z hrudi. Cítila jsem se jako v pravěku, jako by se ze mě zase stala jeskynní žena. Viděla jsem, jak se tomu muži rozšiřovaly zorničky strachem a jak pomalu ustupuje. Hodila jsem po něm diktafon a křičela dál, dokud nějaká žena nevystoupila z auta a nevšimla si, co se děje. Zatroubila jsem, abych přilákala pozornost. Lidé to uslyšeli a vyběhli z kostela. Parkoviště se zaplnilo svědky. Lupič naskočil do auta a ujel. Ze strachu a z vděčnosti se mi rozklepala kolena. Přežila jsem to. A zůstalo mi auto i kabelka. Když jsem si představila, že ten hlas bez těla hodinu před tím věděl, že mě někdo bude ohrožovat, zatočila se mi hlava. Jak jen to mohl tušit? Přímo na parkovišti jsem poklekla a horlivě děkovala Bohu, že ochránil můj život a majetek. Styděla jsem se za to, že jsem ignorovala varování anděla, a zbytečně se tak dostala do životu nebezpečné situace. Přísahala jsem, že od té doby už budu své ochránce poslouchat! Má cesta byla teď jasná: říci co nejrychleji a co nejvíce lidem, že andělé opravdu existují.

Doreen Virtue / Andělská terapie

Den poté, 16. července 1995, jsem měla v plánu autogramiádu a krátké představení své nové knihy Constant Craving na konferenci o zdravém stravování v Las Vegas. Místo pracovního kostýmku, který jsem běžně nosila, jsem si oblékla jedny ze svých oblíbených „šatů pro bohyně“ a pověsila si na krk přívěšek z křišťálu. Byla jsem připravená přestat se schovávat a veřejně ukázat, kdo vlastně jsem. Začala jsem o andělech vykládat i svým klientům a vydavatelům. Mediálním producentům jsem říkala, že půjdu do televize nebo do rádia jen pod podmínkou, že mě nechají promluvit o Bohu a o andělech. Někteří z nich souhlasili, jiní si vyškrtli mé jméno z diářů. Nicméně já jsem následovala svůj vnitřní hlas a plnila slib, že budu učení o andělech šířit. * Zdálo se, že mým klientům se s andělskou pomocí rychle daří zbavovat se psychických potíží. Obzvlášť dobře si vzpomínám na paní jménem Marta. Snažila jsem se jí pomoci od chorobného přejídání už skoro rok. Pocházela se Severní Kalifornie a jako zástupkyně ředitele jedné jihokalifornské základní školy a jediná vysokoškolsky vzdělaná žena ve funkci ve své rodině na sebe mohla být pyšná. Jednoho dne Marta omdlela v práci. Doktoři jí doporučili operaci páteře, ale ona se jí kvůli strachu z anestezie a zdravotních následků snažila vyhnout. Zkoušela alternativní léčbu, masáže i reiki, ale stále měla bolesti, a to takové, že zůstala upoutána na lůžko a chodit mohla pouze o berli. Po tom pokusu o loupež jsem vodila své anděly na každé sezení s klientem – a Marta nebyla výjimkou. Pár dní před tím, než měla jít na operaci, jsem jí řekla: „Kdybyste měla

Úvod

možnost slyšet vašeho anděla, jak vám radí ohledně operace, co myslíte, že by vám řekl?“ Sama už jsem to poselství znala, ale bylo mi přikázáno Martě ukázat, jak má andělům sama naslouchat. Řekli mi: „Pokud jí předáš naše poselství ty, nebudou mu věřit. Pokud ho ale uslyší sama, uvěří a poslechne nás.“ Marta se trochu polekala. „Já ale své anděly neslyším,“ protestovala. Bylo mi nakázáno ji jemně přemlouvat. „Marto, kdybyste ale své anděly slyšela, co si představujete, že by vám řekli o vašich zádech?“ Andělé mi poradili, že když se zeptám pouze hypoteticky, pomůže to Martě uvolnit se, i když poselství nebude hypotetické, nýbrž skutečné. Marta vydechla a zašeptala: „Myslím, že by řekli, že nemám správné zaměstnání, a že žiju příliš daleko od rodiny.“ A pak jsem vydechla já, protože přesně tohle jsem od andělů slyšela také! V tu chvíli jsem cítila, slyšela a viděla, že andělé odpovídají nejen mně, ale i Martě. Pomohla jsem někomu naslouchat andělům! Poselství bylo poměrně přesné. Marta si stěžovala na dusnou atmosféru, která panovala u nich ve škole. Přesto se však bála podat výpověď, protože celá její rodina byla pyšná, jakou udělala kariéru. Doktoři dali Martě propustku, aby jela navštívit rodinu. A jakmile vystoupila z letadla, mohla se zase narovnat a chodit bez berle, na které byla to té doby závislá. Martě se doma natolik ulevilo, že se rozhodla začít si hledat práci někde v sousedství. Poslala životopis na místní základní školu a do dvou týdnů tam nastoupila jako ředitelka. Vzhledem k tomu, že dříve dělala zástupkyni, to znamenalo povýšení. Marta s radostí nastoupila do nové práce, zrušila operaci a odstěho-

Doreen Virtue / Andělská terapie

vala se k rodině. Dodnes je zdravá a spokojená, protože uposlechla rady andělů. Podobné pozitivní výsledky se dostavily i u dalších klientů, se kterými jsme se řídili andělským poselstvím. Sama jsem také dostávala rady ohledně léčebných postupů, což znamenalo pro mě a pro mé klienty znatelné zlepšení. Začala jsem o andělských poselstvích psát a poté se zeptala mého nakladatelství Hay House, zda nemají o tento materiál zájem. Ředitel Hay House, Reid Tracy, překvapivě s vydáním knihy okamžitě souhlasil, i když ani já, ani on jsme neměli tušení, co to bude obnášet. Během psaní této knihy jsem trpěla strašnými migrénami, což se mi obyčejně nikdy nestává. Jak už bylo mým zvykem, požádala jsem o radu anděly. Řekli mi, že do knihy přenáším andělské zprávy o vysokých vibracích a zároveň se stravuji jídlem o vibracích nízkých, což způsobuje střet vlnění – jako třeba při setkání teplé a studené fronty. Andělé mi vyjevili, že udržuju své vibrace příliš nízko tím, že jím denně nadměrné množství čokolády. Vysvětlili mi, že má touha po čokoládě je ve skutečnosti příznakem touhy po lásce. Pravé lásky se mi ovšem nedostane prostřednictvím jídla, ale prostřednictvím energie. Nevěděla jsem, co s tím, protože jsem každý den stále měla chuť na sladké. Požádala jsem tedy anděly o pomoc. Zjevil se přede mnou archanděl Rafael, který má na starosti uzdravování, a přidržel mi před očima svůj zvednutý ukazováček. Uviděla jsem a pocítila jasně zelené světelné vlny, které vstupovaly do mého čela. Bylo to příjemné. Jako jemná masáž. Následujícího dne jsem chuť na čokoládu neměla. Bylo to v roce 1996, a od té doby po sladkém netoužím a ani ho nejím. To je zázrak, jelikož do té doby jsem čokoládu jedla kaž-

Úvod

dý den! (A mimochodem, chronické akné, kterým jsem trpěla kvůli přejídání se čokoládou, mi zmizelo.) * Pokaždé, když mě andělé naučili novou léčebnou metodu, uplatnila jsem ji, abych pomohla klientovi. Dříve jsem měla strach, že mne společnost kvůli tomu, že otevřeně mluvím o andělech, zavrhne, ale nastal pravý opak, a můj diář byl najednou přeplněný novými klienty a příležitostmi promluvit. Najednou jsem byla zaměstnaná na tři roky dopředu! Uvědomila jsem si, že pokud nad svým rozvrhem nepřevezmu kontrolu, bude se můj kalendář postupně zaplňovat bůhví dokdy. Šla jsem se tedy projít po pláži a modlila se. Obrátila jsem své prosby k Bohu a řekla mu: „Věřím, že Ty víš, jak mám správně plánovat.“ Okamžitě se dostavila vize a vědomí, jak se zachovat: měla bych andělskou terapii naučit ostatní. Původně jsem své kurzy nazvala Workshopy pro certifikované spirituální poradce, posléze jsem je přejmenovala na Angel Therapy Practicioner® workshops (tj. Semináře pro praktikanty Andělské terapie). Také jsem založila trochu odlišný program jménem Angel Intuitive® (tj. Andělská intuice), podle něhož vyučuji pouze v Austrálii. Tato příručka obsahuje léčebné postupy a andělská poselství, o nichž mluvím na svých kurzech. Některé informace jsem převzala ze svých předešlých knih, aby v této publikaci bylo opravdu vše, co se týká andělské terapie. Modlím se za to, aby vás tato kniha spojila s Bohem, a navedla vás na správnou cestu za smyslem vašeho života. S láskou, Doreen Virtue

âást první

Setkání s anděly a archanděly

1. KAPITOLA

Andělé

ež se ponoříme do studia Andělské terapie, definujeme si některé pojmy a vytvoříme základy, na kterých budeme při učení o andělech stavět. „Anděl“ je v naší terminologii nebeská (netělesná) bytost, boží posel. Slovo „anděl“ pochází z řečtiny a dá se skutečně přeložit jako „posel Boha“. Andělé nám přinášejí boží lásku a poselství. Jako člověk se schopností jasnozřivosti (clairvoyance) jsem potkala spoustu osob, které mají nejméně dva anděly strážné. Mnoho lidí jich má i více, jelikož požádali o větší ochranu, nebo protože někdo jiný za ně poprosil Boha, aby jim seslal další anděly. Andělé strážní jsou vaši osobní andělé, kteří vás doprovázejí po celý život. Někteří andělé vaším životem jen projdou, záleží na okolnostech a na vašich potřebách. Ale andělé strážní vám zůstanou. Strážní andělé jsou s vámi po celý den. Bezpodmínečně vás milují, ať se děje cokoliv, a chtějí pro vás jen to nejlepší.

Doreen Virtue / Andělská terapie

Nikdy je neomrzíte nebo nezačnete nudit, nikdy z vás nejsou nešťastní nebo zklamaní. Jsou to přece andělé!

Andělská pomoc K andělům se nemodlíme. Veškerou slávu necháváme Bohu. Andělé nepodléhají církvím a pomáhají lidem každého vyznání. Pracují po boku Ježíše i nanebevzatých mistrů. Úkolem andělů je vykonávat boží vůli, tedy zachovávat každého člověka na Zemi v míru. Vědí, že pokud každý z nás bude žít v míru, bude celý svět plný pokojných lidí. Smyslem vašeho života je tedy žít v míru, a andělé vám chtějí pomoci toho dosáhnout. Je pravda, že s každou životní výzvou rosteme. Andělé ale říkají, že pokoj vede k daleko většímu rozvoji osobnosti. Dosáhneme-li klidu, máme více času, jsme kreativnější a ochotnější pomáhat; naše těla fungují zdravěji. Naše vztahy s okolím rostou a kvetou, a stáváme se tak ztělesněním boží vůle. Lidé mi často tvrdí: „Když už Bůh ví, co potřebuji, nemusím se ho na nic ptát.“ Což je pravda… Byla nám ovšem dána svobodná vůle. To znamená, že Bůh ani andělé nemohou zasahovat do našeho života bez dovolení. Jinými slovy – než nám začnou pomáhat, musíme je o to požádat. Nezáleží na tom, jak Boha poprosíte. Záleží na tom, že to uděláte. Můžete vyslovit svou žádost nahlas nebo potichu, můžete ji napsat, můžete zpívat, šeptat, napsat ji na počítači nebo vykřičet. Můžete ji formulovat jako prohlášení, nebo jako prosebnou žádost. Jakákoliv forma prosby stačí k tomu, abyste dali Bohu povolení vstoupit do vašeho života.

Andělé

Často také od lidí slýchám tohle: „Nechci obtěžovat Boha se svými nicotnými problémy.“ Nadpřirozené bytosti však nerozlišují mezi malým a velkým. Chtějí nám prostě pomoci se vším, co by nám do života vneslo mír. Malé laskavosti často přinášejí dlouhodobý pokoj. Andělé také tvrdí, že i malý stres vám může vzít klid. Požádejte tedy o pomoc, a přispějte tak k míru ve světě. Nevíte-li, jak o pomoc požádat, nevadí. Stačí říct jen: „Prosím, pomozte mi najít klid,“ a andělé pro vás začnou pracovat. Můžete mít také konkrétní přání a říci: „Bože, prosím, aby se toto a toto zlepšilo,“ jelikož od nebes můžete vždy požadovat více. Nepředávejte ale Bohu ani andělům plány, jak řešit různé situace. Nezatěžujte se ani přemýšlením nad tím, jak vám asi nebesa mohou pomoci. Řešení je jen a jen na nekonečné boží moudrosti. Vaším úkolem není nic jiného, než požádat o pomoc, a poté následovat poselství, která vám Bůh sešle. (O poselstvích se dozvíte více později.) Občas se mě lidé ptají, proč mají mluvit s anděly, když se mohou zeptat samotného Boha. To je vynikající otázka! Zeptala jsem se na to Boha a andělů, a odpověděli mi takto: „Když mají lidé strach a nutně potřebují nebeskou pomoc, jsou jejich vibrace příliš nízké na to, aby uslyšeli a ucítili lásku samotného Boha. Andělé jsou ale blíže zemi, a někdo, kdo je ve stresu nebo vystrašený, je tak může lépe uslyšet nebo ucítit. Andělé také pozvednou lidské vibrace o něco výše a pomohou tak lidem zbavit se strachu a neklidu a obnoví jejich přímé spojení s Bohem.“