sbohem veci_003.qxp_Sestava 1 19.03.19 14:56 Strรกnka 1
Fumio Sasaki
SBOHEM, Vฤ CI
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:29 Stránka 2
Přeložila Šárka Kadlecová
BOKUTACHINI, MOU MONO WA HITSUYOU NAI. Copyright © 2015 Fumio Sasaki Czech translation rights arranged with WANI BOOKS CO., LTD. through Japan UNI Agency, Inc., Tokyo, and Gudovitz & Company Literary Agency Translation © Šárka Kadlecová, 2019 ISBN 978-80-7617-200-5
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:29 Stránka 3
Úvod V tom, že vlastníme méně věcí, spočívá štěstí. Proto je nejvyšší čas rozloučit se se vším, co je nadbytečné. To je zjednodušená verze poselství, které bych vám chtěl touto knihou předat. Chci ukázat, jak je úžasné mít méně věcí, i když je to přesný opak toho, jak jsme zvyklí na štěstí pohlížet. Myslíme si, že čím víc toho budeme mít, tím budeme šťastnější. Netušíme, co nám přinese zítřek, a proto se snažíme nashromáždit a našetřit, co nejvíc můžeme. To znamená, že potřebujeme hodně peněz, a tak si zvykáme soudit druhé podle toho, kolik jich mají. Postupně docházíme k závěru, že peníze vyřeší většinu našich problémů. Pokud je cena správně nasazená, lze pomocí peněz dokonce ovlivňovat mínění ostatních. Jestliže se dá koupit něčí mínění, pak se jistě dá koupit štěstí. A tak sami sebe přesvědčíte, že musíte vydělávat spoustu peněz, aby vám neunikl úspěch. Ovšem abyste ty peníze mohli vydělávat, potřebujete, aby všichni ostatní utráceli ty svoje. A tak to jde pořád dokola. Dovolte mi, abych vám tu řekl pár slov o sobě. Je mi už hodně přes třicet let a jsem svobodný – nikdy jsem nebyl ženatý. Pracuju v nakladatelství jako redaktor. Nedávno jsem se přestěhoval z tokijské čtvrti Nakameguro, kde jsem bydlel deset let, do čtvrti jménem Fudomae, v jiné části města. Nájem je zde 68 000 jenů (necelých 700 dolarů) měsíčně, tedy o 20 000 jenů (zhruba 200 dolarů) nižší než v mém předchozím bytě, ale stěhováním jsem v podstatě vyčerpal svoje úspory.
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:29 Stránka 4
4
|
SBOHEM, VĚCI
Někteří z vás si možná říkají, jestli nejsem budižkničemu: svobodný dospělý člověk, který má hluboko do kapsy. Mému dřívějšímu já by bylo trapné se k tomu všemu vůbec přiznat. Byl jsem samá marná pýcha. Teď se ale něčím takovým namouduši netrápím. Příčina je velmi prostá: Jsem naprosto spokojený s tím, co mám. Před deseti lety jsem si přál pracovat v nakladatelství. Toužil jsem po povolání, v němž se budu moct věnovat hlubokým myšlenkám a kulturním hodnotám a nebudu se muset pořád jen zabývat penězi a hmotnými předměty. Jenže počáteční nadšení postupně sláblo. Vydavatelský sektor si procházel obtížným obdobím, a aby naše společnost přežila, potřebovala knihy, které se budou především dobře prodávat. Kdybychom nevydávali komerční tituly, nemohli bychom vydávat vůbec nic, i kdyby to bylo po stránce kulturní a intelektuální sebehodnotnější. Tváří v tvář realitě podnikatelského světa jsem rychle dospěl. Vášeň, která ve mně hořela, když jsem do nakladatelství nastoupil, začala vychládat; nakonec jsem podlehl a utvrdil se v tom, že všude jde o peníze. Jenže pak jsem se zbavil většiny svého hmotného majetku a tuhle myšlenku jsem tak postavil na hlavu. Minimalismus je životní styl, při němž omezíte svůj majetek na absolutní minimum – pouze na to, co potřebujete. Když jsem začal žít coby minimalista jen s tím, co je naprosto nezbytné, nejenže mi to přineslo povrchní výhody jako radost z uklizeného pokoje či jednoduchost úklidu, ale došlo i k zásadnějšímu posunu. Poskytlo mi to příležitost zamyslet se nad tím, co vlastně znamená být šťastný. Dal jsem sbohem spoustě věcí, z nichž mnohé jsem měl po celé roky. A přesto teď prožívám každý den šťastněji naladěný. Připadám si tak spokojený, jak jsem si dřív nikdy nepřipadal. Všichni chceme být šťastní. Každý z nás se pilně věnuje své práci, studiu či sportu, svým dětem nebo svým koníčkům, protože když se to vezme kolem a kolem, všichni jen hledáme štěstí. Podstatou té energie, která nás pohání, je touha být šťastný.
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:29 Stránka 5
Úvod
|
5
Nebyl jsem vždycky minimalista. Kdysi jsem si kupoval spousty věcí, protože jsem byl přesvědčený, že mi všechen ten majetek zvedne sebevědomí a že povede k šťastnějšímu životu. Jak můžete vidět na fotografiích nepořádku v mém pokoji, rád jsem sbíral samé zbytečné věcí a nic jsem nedokázal vyhodit. Bylo pro mě přirozené hromadit všechny ty vychytávky, o kterých jsem si myslel, že ze mě udělají zajímavějšího člověka. Zároveň jsem se ale neustále srovnával s těmi, kteří toho měli víc nebo měli lepší věci, a to mě většinou trápilo. Netušil jsem, jak svou situaci zlepšit. Nedokázal jsem se na nic soustředit a ustavičně jsem marnil čas. Dokonce jsem začínal litovat, že jsem vzal práci, po které jsem dřív tolik toužil. Hledal jsem útočiště v alkoholu a nechoval jsem se dobře k ženám. Nepokoušel jsem se změnit, protože jsem se domníval, že to vše patří k tomu, jaký jsem, a že si nezasloužím být šťastný. Popíšu vám, jak to tehdy vypadalo u mě v bytě. V mém pokoji nebyl nejhorší nepořádek; když ke mně přijela na víkend moje přítelkyně, dokázal jsem ho uklidit natolik, že vypadal přijatelně. Snažil jsem se mu „dodat šmrnc“ tím, že jsem si v něm vystavil svoje oblíbené dekorativní předměty, a nepřímé osvětlení vyvolávalo přívětivou atmosféru. Ve všední den ale všude stály stohy knih, pro které nebylo v policích dost místa. Většinou šlo o svazky, které jsem jednou dvakrát prolistoval s přesvědčením, že si jednou najdu čas na to, abych si je přečetl. Pohled do skříně měly návštěvy přísně zakázaný – byla přecpaná mým kdysi oblíbeným oblečením. Tu a tam jsem z ní něco vytáhl a říkal si, jestli si to nemám vzít na sebe, ale nakonec jsem to nikdy neudělal. Většinu těch oděvů jsem si oblékl jen párkrát, ale byly drahé, a tak jsem si je nechával a říkal si, že je třeba začnu zase nosit, až si je vyperu a vyžehlím. V pokoji bylo plno věcí, které se staly předmětem mých koníčků, než mě přestaly bavit. Byla tu elektrická kytara se zesilovačem pro začátečníky, na které usedal prach. Cvičebnice anglické konverzace, z nichž
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:29 Stránka 6
6
|
SBOHEM, VĚCI
jsem měl v plánu se učit, až si na to najdu čas. Dokonce i úžasný starožitný fotoaparát, do něhož jsem samozřejmě nikdy nevložil cívku filmu. Protože jsem o všechny ty koníčky ztratil zájem, neměl jsem vlastně nic, co by se mi chtělo doma dělat. Díval jsem se na televizi, případně si zahrál nějakou hru na chytrém telefonu nebo si zašel do smíšeného zboží koupit alkohol a noc jsem propil, i když jsem věděl, že s tím musím přestat. Mezitím jsem se dál srovnával s jinými. Kamarád z vysoké školy bydlel v luxusním vlastním příbytku v nové tokijské zástavbě. Měl tam velkolepý vchod, stylový skandinávský nábytek a v jídelně jídelní servis. Když jsem k němu přišel na návštěvu, srdečně mě zval dál a já jsem se přistihl, jak už v duchu odhaduju cenu bytu. Pracoval ve velké společnosti, pobíral slušný plat, vzal si svou úchvatnou přítelkyni a měli spolu krásné miminko, celé nastrojené do moderních dětských oblečků. Na škole jsme na tom bývali podobně. Co se stalo? Jak to, že se naše životy tak hrozně liší? Anebo jsem zahlédl, jak kolem mě nadutě prosvištělo sněhobílé ferrari se stahovací střechou. To auto nejspíš stálo dvakrát tolik co můj byt. Tupě jsem na něj civěl, dokud se mi neztratilo z dohledu, a přitom jsem šlapal do pedálů svého starého kola, které jsem si koupil od kamaráda za 5000 jenů (asi 50 dolarů). Kupoval jsem si lístky do loterie, protože jsem doufal, že rázem všechno doženu. Rozešel jsem se s přítelkyní s tím, že ve své zoufalé finanční situaci pro nás nevidím žádnou budoucnost. A po celou tu dobu jsem pečlivě skrýval svoje pocity méněcennosti a tvářil se, že na mém životě není nic špatného. Přitom jsem se trápil a trápil jsem i jiné. Jsem rád, že jsem vyhodil spoustu svých věcí. Začal se ze mě stávat nový člověk. Může se zdát, že přeháním. Jednou mi kdosi řekl: „Neudělal jste nic jiného, než že jste vyhodil věci.“ Což je pravda. Zatím jsem toho moc nedokázal a není tu nic, čím bych se mohl opravdu pochlubit, přinej-
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:29 Stránka 7
Úvod
|
7
menším v dosavadní etapě svého života. Jednou věcí si ale můžu být jistý, a to tím, že když mám teď kolem sebe míň věcí, jsem den ode dne šťastnější. Pomalu začínám chápat, co je štěstí. Pokud jste na tom aspoň trochu podobně, jako jsem kdysi býval já – trápíte se, srovnáváte se s jinými nebo prostě jen máte pocit, že život stojí za houby –, měli byste zkusit dát sbohem některým ze svých věcí. Ovšemže se najdou lidé, kteří na hmotných předmětech nikdy nelpěli, nebo těch pár vzácných géniů, jimž se vede dobře i uprostřed chaosu. Já se však snažím přijít na to, jak můžou v životě nacházet skutečné potěšení obyčejní lidé jako vy a já. Každý chce být šťastný. Ale když se pokoušíme štěstí si koupit, vydrží nám jenom chvilku. Pokud jde o pravé štěstí, s tím si nevíme rady. Po tom, čím jsem si prošel, si myslím, že když se zbavujeme svých věcí, děláme tím víc než jen to, že se učíme uklízet. Myslím, že se tím učíme přemýšlet o skutečném štěstí. Možná to zní nabubřele. Já si ale vážně myslím, že je to pravda.
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:29 Stránka 8
O tom, jak je tato kniha rozvržena
Kapitola 1 se zabývá definicí minimalisty a tím, co vlastně znamená jím být. Předkládá i několik důvodů, proč podle mého názoru v posledních letech počet minimalistů vzrůstá. Kapitola 2 klade otázku, proč toho vůbec tolik hromadíme. Zamýšlí se nad zvyky a potřebami nás lidí a tím, jaký význam pro nás mají všechny ty předměty, které vlastníme. Kapitola 3 poskytuje pár základních pravidel a způsobů, jak hmotný majetek omezit. Shrnul jsem tu postupy při vyhazování různých věcí spolu s doplňkovým seznamem pro minimalisty, kteří se chtějí rozloučit s dalšími předměty, jakož i způsob léčby pro každého, kdo na vyhazování věcí začíná být závislý. V kapitole 4 se píše o tom, jakými změnami jsem si prošel, když jsem omezil svůj majetek na absolutní minimum. Vedle psychologického dopadu je tu vylíčeno vše pozitivní, co se mi přihodilo od té doby, co jsem se stal minimalistou, i to, jak si teď mnohem víc uvědomuju, že jsem šťastný. Kapitola 5 skýtá hlubší pohled na to, proč mě změny, kterými jsem si prošel, učinily šťastným, a zabývá se i tím, co jsem přitom pochopil ohledně štěstí obecně. Doufám, že si tuto knihu přečtete od začátku, abyste o minimalismu získali lepší představu, ale pokud vám to tak vyhovuje lépe, nevadí, když budete číst kapitoly na přeskáčku. Myslím, že každému, kdo pomýšlí na to, že omezí množství věcí, které v současnosti vlastní, pomůže, když si zběžně prolétne kapitolu 3. V této knize definuju minimalismus jako 1. omezení nezbytných věcí na minimum a 2. zbavení se všeho nadbytečného, abychom se mohli soustředit na to, co je pro nás opravdu důležité. Lidi, kteří se tím v životě řídí, pokládám za minimalisty.
sbohem vฤ ci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:36 Strรกnka 9
sbohem vฤ ci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:36 Strรกnka 10
Maximalisticky
Minimalisticky
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:36 Stránka 11
OD MAXIMALISMU K MINIMALISMU Snímky níže jsou z mého starého bytu. Kdysi jsem nedokázal nic vyhodit. Jak vidíte, hromadily se mi doma věci. Bydlel jsem v tom bytě deset let a v té době jako by se můj život přestal vyvíjet. Až jsem se setkal s koncepcí minimalismu – omezením množství věcí, které vlastníte, na základní nezbytnosti. Přešel jsem od maximálního nepořádku k životu minimalisty. Rozloučil jsem se téměř se všemi věcmi a ke svému překvapení jsem zjistil, že jsem se přitom sám změnil.
Maximalistický život 1. Nechával jsem všude oblečení, takže výsledek připomínal poněkud zvláštní ukázku instalačního umění. 2. U svého zaneřáděného stolu jsem pil pivo, chroupal sušenky a hrál videohry. Pochopitelně jsem přibral. I s tím mi minimalismus pomohl. 3. Na internetových aukcích jsem si kupoval starožitné fotoaparáty a zvláštní lampy. 4. Moje stará chodba, lemovaná policemi na knihy. Nasbíral jsem i spoustu CD a DVD, ale nakonec jsem se z nich ani nedovedl těšit.
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:36 Stránka 12
JAK JSEM SE STAL MINIMALISTOU
1. Postupně jsem pomocí technik popsaných v kapitole 3 měnil nepořádek v uklizený byt. 2. Zbavil jsem se všech knih a psacího stolu i židle. Vlastně šlo spíš o „prostý“ život než přímo minimalistický. 3. Nakonec jsem se zbavil matrace, stolu a dokonce i televize. Teď mám občas pocit, jako bych se připravoval na to, že se stanu zenovým mistrem.
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:30 Stránka 25
Zajímáme se víc o to, jak ostatní přesvědčit, že jsme šťastní, než o to, jak se snažit, abychom byli šťastní my sami. François de la rocheFoucauld
Nejsi hodnocen podle toho, kolik peněz máš v bance. Ani podle svého zaměstnání. Ani podle své rodiny, ani podle toho, zač se sám vydáváš. Tyler durden, Klub rváčů
Spokojenost netkví v tom, že máte, co chcete, ale spočívá v tom, že chcete to, co máte. rabín hyman schachTel
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:30 Stránka 27
1 Proč zrovna minimalismus?
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:30 Stránka 29
Každý začínal jako minimalista
Když se nad tím zamyslíte, neexistuje jediný člověk, který by na tento svět přišel s hmotným majetkem v rukou. Každý začínal jako minimalista. naše hodnota není daná součtem toho, co nám patří. Vlastnění věcí nás může učinit šťastnými jen na krátkou dobu. Zbytečné hmotné předměty nás připravují o čas a energii, berou nám svobodu. a minimalisté si to zřejmě začínají uvědomovat. Kdokoli si dokáže představit, jaký je to povzbudivý pocit, zbavit se krámů a omezit počet věcí, třebaže se mu jich doma právě teď vrší hory. Je to proto, že něco podobného jsme už všichni někdy zažili. Představte si například, že se chystáte na nějakou cestu. než vyrazíte, nejspíš na poslední chvíli honem balíte. Procházíte si seznam věcí, které si chcete vzít s sebou, a ač se zdá, že je všechno v pořádku, nedokážete se zbavit pocitu, že jste na něco zapomněli. Jenže čas běží a vy musíte odejít. a tak to vzdáte, seberete se, zamknete za sebou dveře a vyrazíte s kufrem po chodníku – se zvláštním pocitem svobody. V tu chvíli si říkáte: Vždyť si s tím jediným kufříkem nějaký čas vystačím. Je možné, že jste něco nechali doma, ale co na tom; když budete cokoli potřebovat, můžete si to pořídit tam, kam máte namířeno. dorazíte do cíle a natáhnete se na čerstvě povlečenou postel – nebo rohož tatami, pokud je to zrovna ubytování v japonském stylu. Je vám dobře. Pokoj je čistý a bez krámů. nemáte kolem sebe všechny ty věci,
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:30 Stránka 30
30
|
SBOHEM, VĚCI
které vás jindy rozptylují, všechno to, čemu musíte věnovat velkou pozornost. To proto vám ubytování na cestách připadá většinou pohodlné. odložíte zavazadlo a vydáte se na procházku po okolí. Jde se vám tak zlehka, až máte pocit, že byste mohli takhle kráčet už napořád. Jste svobodní, můžete si jít, kam se vám zlíbí. Čas hraje pro vás, netíží vás nic, co byste museli dělat doma nebo v práci. Takhle vypadá stav, v jakém se nacházejí minimalisté, a většina z nás ho už někdy zažila. Zažili jsme ale i opačný stav. Představte si let domů. i když jste si věci do kufru hezky poskládali, než jste odjeli z domova, teď je v něm všechno napěchované bez ladu a skladu. suvenýry, které jste si koupili, se vám už do kufru nevejdou, a tak s sebou vláčíte pár obřích papírových tašek. Po kapsách máte pořád ještě zastrkané vstupenky a účtenky z památek, které jste navštívili – však je časem vytřídíte, viďte? stojíte ve frontě na bezpečnostní prohlídku a měli byste pomalu vytáhnout palubní vstupenku. ouvej, kamže jsem ji dal? Začnete všechno prohledávat, ale ne a ne ji najít. co nevidět budete na řadě a začínáte si zoufat. cítíte v zádech ledové pohledy lidí, kteří stojí v dlouhé frontě za vámi; jako by vám po zádech běhali mravenci. Tohle je stav maximalistů. Takhle stresové situace nastávají obvykle tehdy, když jste si naložili víc, než kolik můžete zvládnout. nedokážete vyčlenit to, co je opravdu důležité. naše touha vlastnit pořád víc nás dostává do situace, kdy vynakládáme čím dál víc času a energie na spravování a údržbu všeho toho, co máme. stojí nás to takové úsilí, že věci, které nám měly pomáhat, nás nakonec ničí. nejlíp to vyjádřil Tyler durden v Klubu rváčů: „Věci, které jsi vlastníval, teď vlastní tebe.“
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:30 Stránka 31
Proč zrovna minimalismus
|
31
Den v mém životě, než jsem se stal minimalistou Když jsem ještě vlastnil spoustu věcí, typický den v mém životě probíhal zhruba takto: Přišel jsem z práce domů, svlékl si oblečení a nechal ho bez ladu a skladu povalovat, kde jsem zrovna byl. Pak jsem se osprchoval a pokaždé jsem si přitom všiml praskliny v umyvadle, která potřebovala opravit. usadil jsem se u televize s tím, že se dokoukám na pořady, které jsem si nahrál, nebo si možná pustím některý z filmů, které jsem si půjčil, a otevřel jsem si plechovku piva. Víno jsem si schovával na pozdější hodinu. nejednou se stalo, že jsem láhev vypil moc rychle a už opilý jsem si musel zaběhnout do nejbližšího smíšeného zboží pro další. Jednou jsem slyšel větu, která zněla: Alkohol nepřináší spokojenost, jen poskytuje dočasný únik z nespokojenosti. To byl přesně můj případ. Potřeboval jsem zapomenout na to, jak se mám bídně, byť to bylo jen na pouhý okamžik. Když jsem se druhý den ráno probudil, bylo mi mizerně a nechtělo se mi vstávat. Každých deset minut jsem zamačkával budík, až stálo slunce vysoko na obloze a já už měl být dávno připravený na cestu do práce. byl jsem unavený a třeštila mi hlava, protože jsem toho zase hodně vypil. seděl jsem na toaletě a štípal se přitom do tuku na břiše. Pak jsem otevřel sušičku a vytáhl z ní zmačkanou košili z uniqla, kterou jsem tam strčil večer předtím, hodil jsem košili na sebe, letmo se podíval na všechno to oblečení, které se ještě bude muset vyprat, a vyšel jsem ze dveří. do práce jsem dorazil otrávený z pořád stejného dojíždění. Pustil jsem si internet a navštívil anonymní nástěnku, abych nějak zabil čas, jelikož mi bylo jasné, že se takhle poránu nedokážu soustředit na práci. nutkavě jsem si hlídal e-maily a okamžitě na ně odpovídal, protože jsem byl přesvědčený, že tohle nějakým způsobem dokládá, že odvádím skvělou práci. skutečně důležité úkoly jsem přitom odsouval. Kvečeru jsem z kanceláře odcházel ne proto, že bych dokončil vše, co jsem měl udělat, ale jen proto, že bylo načase jít domů.
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:30 Stránka 238
O autorovi
Fumio sasaki, svobodný mládenec a redaktor v tokijském nakladatelství, vypráví o tom, jak našel víc času pro sebe a vede spokojenější život od té doby, co se zbavil téměř všeho svého hmotného majetku. Přitom ale sasaki není někdo, kdo zčistajasna našel smysl života a usadil se v chatrči na opuštěném ostrově. Je to úplně normální člověk, jakého trápily potíže v zaměstnání, procházel si těžkými obdobími a staral se hlavně o to, co jiní lidé mají, kdežto on ne. Z takového srovnávání se s druhými nebyl moc šťastný. nejistá budoucnost ho trápila tak, že se rozhodl změnit svůj život. a tím, že svůj majetek omezil na holé minimum, poznal, co je pravý blahobyt: radost ze života nezatíženého věcmi. Ve své knize se sasaki zamýšlí nad nejčastějšími důvody, proč lidé nedokážou vyhodit svoje věci. Vysvětluje, že sice může být těžké rozloučit se s něčím, na co jsme si zvykli, ale my sami nejsme naše věci. množství předmětů nás dokonce může ohrozit, jak to bylo vidět při velkém zemětřesení na východě Japonska. autor píše o souvislostech mezi minimalismem, vnitřní reflexí a menším stresem. s překvapením zjišťuje, že mu meditace pomáhá se soustředit, a tvrdí, že je od té doby, co pokládá minimalismus za součást svého života, mnohem soustředěnější a spokojenější, jako kdyby se zvolna rozpouštěla mlha, která mu dříve halila smysly. Fumio Sasaki se narodil v roce 1979. Pracuje jako spolušéfredaktor v nakladatelství Wani books a bydlí v tokiu v bytě o rozloze 20 m², vybaveném dřevěnou bedýnkou, psacím stolem a rolovací futonovou matrací. Provozuje webové stránky, na nichž velebí přednosti praktikování minimalismu.
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:30 Stránka 239
Obsah
Úvod o tom, jak je tato kniha rozvržena
3 8
obrazová příloha
9
1 Proč zrovna minimalismus? 2 Proč jsme toho vůbec tolik nahromadili? 3 Padesát pět tipů, které vám pomůžou dát sbohem věcem Patnáct dalších tipů pro druhou etapu vaší cesty k minimalismu 4 dvanáct změn, ke kterým došlo, když jsem dal sbohem svým věcem 5 „cítit se“ šťastní, místo abychom „byli“ šťastní
27 47 67 125 143 221
Doslov a maximální díky rekapitulace: Padesát pět tipů, které vám pomůžou dát sbohem věcem Patnáct dalších tipů pro druhou etapu vaší cesty k minimalismu
230
O autorovi
238
234 237
sbohem věci.qxp_Sestava 1 22.02.19 15:30 Stránka 240
Sbohem, věci Nový japonský minimalismus Fumio sasaki
Z anglického originálu Goodbye, ings: e New Japanese Minimalism, vydaného nakladatelstvím Wani books v Japonsku roku 2017, přeložila Šárka Kadlecová. obálku navrhla Gabriela Janovská odpovědná redaktorka iva daňková Technická redaktorka růžena hedrichová Počet stran 240 Vydala euromedia Group, a. s., v edici Pragma, nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2019 jako svou 10 448. publikaci. sazba spojené Grafické Továrny, dobříš Tisk Tbb, a. s., banská bystrica Vydání první naše knihy na trh dodává euromedia – knižní distribuce, nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz
Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz