zapomenuta vrazda_03.qxp_Sestava 1 26.06.18 17:36 Stránka 1
®
ZAPOMENUTÁ
VRAŽDA
KNIŽNÍ KLUB
Přeložila Jarmila Svobodová
Sleeping Murder Copyright © 1976 Agatha Christie Limited. All rights reserved. AGATHA CHRISTIE, MISS MARPLE and the Agatha Christie Signature are registered trade marks of Agatha Christie Limited in the UK and elsewhere. All rights reserved. This edition was published in 2018. Translation entitled ZAPOMENUTÁ VRAŽDA Copyright © 2018 Agatha Christie Limited. All rights reserved. ISBN 978-80-242-6172-0
Zapomenuta_vrazda_(velky_format)_06_(imprimatur).indd 4
07.06.2018 9:23:34
PRVNÍ KAPITOLA
Dům Gwenda Reedová stála – trochu roztřesená – v přístavišti. Doky, baráky, celnice a všechno, co zatím z Anglie viděla, se lehce pohupovalo nahoru a dolů. A právě v tomto okamžiku učinila ono rozhodnutí – rozhodnutí, které mělo vést k velmi závažným událostem. Nepojede přistaveným vlakem do Londýna, jak původně zamýšlela. Ostatně proč by tam měla jet? Nikdo na ni nečeká, nikdo nepočítá s jejím příjezdem. Právě vystoupila z houpavé a skřípající lodě (byla to výjimečně rozbouřená třídenní plavba zálivem a dál do Plymouthu), a tak nastoupit do houpavého a kymácivého vlaku bylo to poslední, co si přála. Odjede do hotelu, do nějakého pěkného bytelného hotelu na pevné zemi. A spočine v útulné posteli, která se nebude kymácet a skřípat. A bude spát a příští ráno – proč ne, to je báječný nápad! – si najme vůz a zvolna a beze spěchu si projede celou jižní Anglii a bude hledat dům – hezký dům – takový, na jakém se s Gilesem dohodli. Ano, to je výborný nápad. (5)
Zapomenuta_vrazda_(velky_format)_06_(imprimatur).indd 5
07.06.2018 9:23:35
AGAT HA C HR I S T I E
Tak aspoň uvidí kus Anglie – té Anglie, o níž jí Giles vyprávěl a kterou zatím ještě neznala, ačkoli ji jako většina Novozélanďanů nazývala svou vlastí. V té chvíli však Ang lie nevypadala zrovna lákavě. Byl šedivý den s deštěm na spadnutí a fičel ostrý znervózňující vítr. Gwendu napadlo, jak se poslušně sunula ve frontě k celní a pasové kontrole, že Plymouth není právě to nejhezčí, co je v Anglii k vidění. A přece příští ráno měla už docela jiné pocity. Svítilo slunce. Vyhlídka z okna lákala. A celý svět se už nevlnil a nekymácel. Uklidnil se. Tak to byla konečně Anglie a v ní Gwenda Reedová, jednadvacetiletá novomanželka na cestách. Doba Gilesova příjezdu do Anglie byla zatím nejistá. Možná že za ní přijede za několik týdnů, ale může to trvat i půl roku. Navrhl Gwendě, že by měla jet napřed a rozhlédnout se po nějakém vhodném domě. Oba se shodli, že by bylo hezké mít někde stálý domov. Gilesovo povolání bude vždycky po určitou dobu spojeno s cestováním. Někdy s ním Gwenda pojede, ale někdy k tomu nebudou příhodné podmínky. Oběma se zalíbila představa mít vlastní dům – místo, které by patřilo jenom jim. Giles nedávno zdědil po jedné tetě nábytek, a tak jejich nápad vypadal rozumně a prakticky. A jelikož Gwenda a Giles byli dost zámožní, jejich plán nepředstavoval žádné komplikace. Gwenda se napřed zdráhala vybírat dům sama. „Měli bychom to dělat společně,“ říkala. Ale Giles odpověděl s úsměvem: „Já domům nerozumím. Když se bude líbit tobě, mně se bude líbit také. Samozřejmě že by to neměla být nějaká děsná moderna ani nic moc velkého – ale měl by u něj být kus zahrady. Já bych si ho představoval někde na jižním pobřeží – rozhodně ne moc hluboko ve vnitrozemí.“ „Máš na mysli nějaké konkrétní místo?“ zeptala se Gwenda. Ale Giles odpověděl záporně. Už v mládí osiřel (oba (6)
Zapomenuta_vrazda_(velky_format)_06_(imprimatur).indd 6
07.06.2018 9:23:35
Z AP O M E N U TÁ V RAŽ DA
byli sirotci), o prázdninách si ho předávali různí příbuzní, a proto k žádnému místu necítil nějaké zvláštní pouto. Měl to být dům Gwendy – a nač čekat, až ho budou moct vybírat společně, když se jeho příjezd třeba protáhne na půl roku? Co by si Gwenda celou tu dobu sama počala? Vysedávala v hotelích? Ne, ať si najde dům a zabydlí se v něm. „To znamená, že budu všechno zařizovat sama?“ namítla Gwenda. Ale těšila ji představa, jak dům vyhledává a jak ho zařizuje, aby už byl připraven a zabydlen, až Giles přijede. Vzali se teprve před třemi měsíci a ona ho velice milovala. Po snídani objednané do postele Gwenda vstala a rozvrhla si program. Jeden den strávila ke své spokojenosti prohlídkou Plymouthu, druhý den si najala pohodlný daimler se šoférem a vyrazila na cestu po Anglii. Počasí bylo vlídné, a tak si cestování s radostí vychutnávala. Prohlédla si několik usedlostí v Devonshiru, ale žádná z nich v ní nevyvolala pocit, že je ta pravá. Koneckonců neměla naspěch. Naučila se už číst mezi řádky nadšených popisů rea litních agentur a tím si ušetřila pár zbytečných zastávek. O týden později, v úterní podvečer, s ní vůz lehce sjel zatáčkami kopcovité silnice do Dillmouthu a na pokraji toho stále půvabného přímořského letoviska projel kolem tabule s nápisem „Na prodej“, kde za stromy Gwenda zahlédla malou viktoriánskou vilu. V tu chvíli ucítila Gwenda záchvěv uspokojení – a téměř poznání. To je ten její dům! Už teď si tím byla jista. Uměla si představit zahradu, vysoká okna – byla přesvědčena, že je to ten pravý dům. Den se už chýlil k večeru, a tak se ubytovala v hotelu Royal Clarence a nazítří se vypravila do realitní kanceláře podle adresy na tabuli. A zakrátko – vyzbrojena povolením k prohlídce – už stála (7)
Zapomenuta_vrazda_(velky_format)_06_(imprimatur).indd 7
07.06.2018 9:23:35
AGAT HA C HR I S T I E
ve staromódním podlouhlém salonu se dvěma skleněnými dveřmi vedoucími na dlážděnou terasu, pod níž se příkře svažovala skalka, zpestřená několika kvetoucími keři. Na konci zahrady bylo mezi stromy vidět moře. To je můj dům, říkala si Gwenda. To je domov. Už teď mám pocit, jako bych tu znala každý kousek. Otevřely se dveře a dovnitř vstoupila vysoká žena s melancholickým výrazem na tváři a nosem vlhkým od rýmy. „Paní Hengraveová?“ zeptala se Gwenda. „Mám povolení od pánů Galbraitha a Penderleyho. Omlouvám se, že přicházím asi brzo…“ Paní Hengraveová se vysmrkala a smutným hlasem odpověděla, že to vůbec nevadí. Prohlídka domu začala. Dům opravdu vypadal přesně tak, jak si Gwenda představovala. Nebyl příliš velký. Trochu staromódní, bude třeba přistavět jednu nebo dvě koupelny. A zmodernizovat kuchyň. Byl tu už naštěstí stáložárný sporák. A až tu přibude nový dřez a další moderní vybavení… Do všech Gwendiných plánů a úvah tence bzučel hlas paní Hengraveové, která dopodrobna líčila poslední ochoření zesnulého majora Hengravea. Gwenda se polovinou svého já na to snažila reagovat nezbytnými projevy soustrasti, sympatií a porozumění. Všichni příbuzní paní Hengraveové žili v Kentu – a ona teď toužila usadit se v jejich blízkosti… Major velice miloval Dillmouth, dělal tu mnoho let tajemníka Golf klubu, ale ona sama… „Jistě… samozřejmě… jak je to pro vás těžké… To je docela přirozené… Ovšem, v sanatoriích už to tak chodí… Ovšem, naprosto vás chápu…“ A druhá polovina Gwendiny mysli spřádala bleskové úvahy: tamhle asi postavím prádelník… Ano – ložnice pro dva… jaká rozkošná vyhlídka na moře – to se Gilesovi bude líbit. A tady (8)
Zapomenuta_vrazda_(velky_format)_06_(imprimatur).indd 8
07.06.2018 9:23:35
Z AP O M E N U TÁ V RAŽ DA
je docela užitečný pokojík – ten by se Gilesovi mohl hodit jako oblékárna… Koupelna – zdá se, že obložení vany je z mahagonu – ano, opravdu! To je krása – a stojí uprostřed místnosti! Tohle měnit nebudu – to je historicky cenný kousek. Taková obrovská vana! Na okraj by se mohla odkládat jablka – a na vodě pouštět plachetničky – a malované kachničky. Člověk si mohl představovat, že je na moři… Už vím, co podniknu s tou tmavou temnou komorou – přestavíme ji na dvě opravdu moderní, zelené a chromované koupelny – roury jistě vedou nahoře nad kuchyní – ale tuhle koupelnu nechám tak, jak je… „Jeho zánět pohrudnice,“ říkala paní Hengraveová, „se třetí den zhoršil na oboustranný zánět plic –“ „To je strašné,“ poznamenala Gwenda. „Není tamhle na konci chodby ještě jeden pokoj?“ Opravdu tam byl – a právě takový, jak si ho představovala – téměř kruhový, s velikým arkýřovým oknem. Bude ho muset nechat upravit. Byl sice v dobrém stavu, ale proč lidé jako paní Hengraveová tak milují na stěnách hořčicově nahnědlou barvu? Vracely se chodbou zpět a Gwenda si cestou v duchu soustředěně říkala: „Šest pokojů, ne, sedm, když do toho započtu ten malý pokojík a mansardu v podkroví.“ Prkna pod nohama slabě vrzala. Gwendě se už zdálo, že je to ona, a nikoli paní Hengraveová, kdo tu bydlí. Paní Hengraveová je vetřelec – žena, co hyzdí pokoje hořčicově hnědou barvou a vlysem s motivem vistárií v saloně. Gwenda pohlédla na list v ruce popsaný strojopisem, na kterém byly poznamenány podrobnosti o celé nemovitosti a požadovaná cena. Během těch několika dní se už obstojně obeznámila s cenou domů. Požadovaná suma nebyla velká – vila samozřejmě (9)
Zapomenuta_vrazda_(velky_format)_06_(imprimatur).indd 9
07.06.2018 9:23:35
AGAT HA C HR I S T I E
potřebovala určité moderní úpravy, ale i tak… A všimla si slov: „Možnost dohody.“ Paní Hengraveová zřejmě velice spěchá s přestěhováním do Kentu, do blízkosti „svých lidí“. Začaly scházet ze schodů, když Gwendu náhle zaplavil příval nepochopitelné hrůzy. Byl to odporný pocit, který však pominul tak rychle, jak se objevil. Přesto však po sobě zanechal novou myšlenku. „Nestraší tu v domě, že ne?“ zeptala se Gwenda. Paní Hengraveová, která o schod níže dospěla ve svém vyprávění k době, kdy major Hengrave začal rychle chřadnout, zděšeně vzhlédla. „O ničem takovém nevím, paní Reedová. Proč se ptáte – říkal vám snad někdo něco takového?“ „Vy jste tu nikdy nic podobného necítila nebo neviděla? Nezemřel tu někdo?“ Jaká nevhodná otázka, řekla si Gwenda o zlomek vteřiny později, vždyť jistě právě major Hengrave… „Můj manžel zemřel v sanatoriu svaté Moniky,“ poznamenala paní Hengraveová upjatě. „Ach ovšem, vždyť jste mi to říkala.“ Paní Hengraveová pokračovala stejným, poněkud strnulým tónem. „V domě postaveném přibližně před sto lety se pochopitelně musela za tu dobu vyskytnout nějaká úmrtí. Slečna Elworthyová, od které můj drahý manžel tenhle dům koupil před sedmi roky, se ovšem těšila skvělému zdraví, a dokonce se chystala jet do ciziny a pracovat tam jako misionářka. A ta se o nějakých nedávných úmrtích v rodině vůbec nezmínila.“ Gwenda se snažila rozptýlit pochmurnou náladu paní Hengraveové. V tu chvíli se právě vracely do salonu. Byla to klidná a krásná místnost vyzařující právě takovou atmosféru, po jaké Gwenda toužila. Ten chvilkový pocit hrůzy jí teď ( 10 )
Zapomenuta_vrazda_(velky_format)_06_(imprimatur).indd 10
07.06.2018 9:23:35
Z AP O M E N U TÁ V RAŽ DA
připadal zcela nepochopitelný. Co se to s ní stalo? S domem je přece všechno naprosto v pořádku. Požádala paní Hengraveovou, jestli si může prohlédnout zahradu, a vyšla zasklenými dveřmi na terasu. Měly by tu být také schody, pomyslela si Gwenda, jak scházela dolů k trávníku. Všimla si, že místo schodů tu byla bujně vzrostlá forzýtie, která jako by přerostla své dimenze a téměř úplně zakryla pohled na moře. Gwenda pokývla hlavou. Tohle všechno dá upravit. Následovala paní Hengraveovou přes terasu a potom na zadním konci dolů po schůdkách k trávníku. Všimla si, že skalka je zanedbaná a zarostlá a většina kvetoucích keřů potřebuje prořezat. Paní Hengraveová omluvně zamumlala, že zahrada je poněkud v nepořádku. Mohla si dovolit zahradníka jen dvakrát týdně, a ten se kolikrát stejně ani neobjevil. Prohlédly si malou, ale zcela dostačující zeleninovou zahrádku a vrátily se do domu. Gwenda prohlásila, že si má prohlédnout ještě pár dalších vil, a třebaže se jí dům Na Úbočí (jak všední název!) velice líbí, nechce se ještě napevno rozhodnout. Paní Hengraveová se s ní rozloučila se zamyšleným pohledem a naposled popotáhla nosem. Gwenda se vrátila do realitní kanceláře, přednesla závaznou nabídku k uzavření koupě podle znaleckého odhadu a zbytek dopoledne strávila procházkou po Dillmouthu. Bylo to půvabné staromódní přímořské městečko. V odlehlé „moderní“ části stálo několik na pohled nových hotelů a rozestavěných bungalovů, ale zeměpisná poloha na pobřeží s pahorky v pozadí ušetřila Dillmouth nežádoucího rozrůstání. ( 11 )
Zapomenuta_vrazda_(velky_format)_06_(imprimatur).indd 11
07.06.2018 9:23:35
AGAT HA C HR I S T I E
Po obědě přišla Gwendě telefonická zpráva z realitní kanceláře, že paní Hengraveová její nabídku přijala. S šibalským úsměvem na rtech se Gwenda vypravila na poštu a poslala Gilesovi telegram. DUM ZAKOUPEN LIBA GWENDA.
„To ho potěší,“ řekla si přitom. „Aspoň uvidí, že tu nesedím s rukama v klíně.“
( 12 )
Zapomenuta_vrazda_(velky_format)_06_(imprimatur).indd 12
07.06.2018 9:23:35
Obsah 1/ Dům. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2/ Tapety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 3/ „Zakryjte jí tvář…“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 4/ Helena?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 5/ Vražda v retrospektivě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 6/ Hra na detektivy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 7/ Doktor Kennedy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 8/ Utkvělé představy Kelvina Hallidaye . . . . . . . . . . . 71 9/ Neznámý faktor?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 10/ Historie případu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
Zapomenuta_vrazda_(velky_format)_06_(imprimatur).indd 237
07.06.2018 9:23:42
11/ Muži v jejím životě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 12/ Lily Kimblová. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 13/ Walter Fane . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 14/ Edith Pagettová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 15/ Adresa. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 16/ Maminčin synáček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 17/ Richard Erskine. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 18/ Svlačec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 19/ Pan Kimble mluví. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 20/ Dívka Helena. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 21/ J. J. Afflick. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 22/ Lily přijde na schůzku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 23/ Kdo z nich?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 24/ Opičí pracky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 25/ Postskriptum v Torquay . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226
Zapomenuta_vrazda_(velky_format)_06_(imprimatur).indd 238
07.06.2018 9:23:42
Agatha Christie ZAPOMENUTÁ VRAŽDA Z anglického originálu Sleeping Murder, vydaného nakladatelstvím Collins v Londýně roku 1976, přeložila Jarmila Svobodová Obálku navrhla Kateřina Stárková Odpovědná redaktorka Martina Bekešová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 240 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2018 jako svou 9894. publikaci Sazba Pavel Hogen, Horní Jiřetín Tisk FINIDR, s. r. o., Český Těšín Vydání páté, v EMG čtvrté Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz www.agatha.cz
Zapomenuta_vrazda_(velky_format)_06_(imprimatur).indd 240
07.06.2018 9:23:42