Issuu

Nebezpecne hry_001 az 003.qxp_Sestava 1 15.11.18 9:07 Stránka 3

Nebezpečné hry

Nebezpecne_hry.indd 2

29.11.2018 10:09:29

Mým báječným dětem, Beatie, Trevorovi, Toddovi, Samovi, Victorii, Vanesse, Maxxovi a Zaře. Ať vás nikdy nezklamou ti, kterým důvěřujete. Žijte hrdě, milujte upřímně. Buďte věrní sami sobě a laskaví jeden k druhému. Miluju vás navždycky. máma/DS

Nebezpecne_hry.indd 3

29.11.2018 10:09:29

1 Před čtvrtou ranní se ozvala střelba a Alix Phillipsová

se běžela schovat. Když v Alabamě zavřeli konzervárnu na ovoce, tisíce lidí přišly o práci. Odbory se tomu sice snažily několik měsíců zabránit, ale nakonec ve městě vypuklo násilí vyvolané zoufalstvím a beznadějnou situací propuštěných dělníků. Většina z nich byli Afroameričané, někteří z rodin, které v továrně pracovaly po celé generace. V noci došlo k rabování a ničení nejen ve městě, ale i v jeho okolí a dva mladíci přišli o život. Bylo nutné povolat pořádkovou policii z okolních měst a vzduch se naplnil štiplavým zápachem slzného plynu. Alix právě měla živý vstup do zpravodajské relace a musela opustit místo, kde stála, protože ji její kameraman Ben Chapman zhurta popadl za ruku a táhl ji pryč. Div ji nemusel vléct násilím, aby ji odtamtud dostal, i když se sem už blížili vojáci a z oken budovy, kterou drancovníci zapálili, šlehaly plameny. Alix právě sdělovala divákům celostátní televize, že k něčemu podobnému tu nedošlo od roku 1992, kdy vypukly veřejné nepokoje v L. A. „Ty ses snad zbláznila, ne?“ zařval na ni Chapman, když se schovali za rohem budovy a vojáci z Národní gardy i pořádková policie se s rámusem přehnali kolem nich. Ben a Alix měli na krku zavěšené novinářské průkazy a strávili tu už celý týden. Alix, umouněná od sazí, kvůli množství slzného plynu ve vzduchu slzela. „Chceš se nechat zabít?“ Dvojice už spolupracovala čtyři roky a vycházeli spolu dobře, až na podobně vypjaté chvíle, jako byla tato. 5

Nebezpecne_hry.indd 5

29.11.2018 10:09:29

Alix Phillipsová by se ke své újmě vrhala do přední linie každé bitvy, pouliční vřavy, demonstrace či jiné nebezpečné situace, aby svým divákům mohla hned zatepla předložit někdy i syrovou realitu. Ben s ní pracoval moc rád, ale už se několikrát kvůli jejímu zápalu pohádali. Její neohroženost jí často vynesla různá ocenění a v televizním zpravodajství byly její příspěvky velice vítány, protože málokterý zpravodaj byl ochotný tak riskovat jako ona. Měla to prostě v krvi a v DNA. Byly však situace, kdy musel zvítězit rozum, nebo alespoň měl, jenže u Alix to tak nefungovalo. Když se do něčeho zakousla, neviděla a neslyšela. Jako televizní reportérka začala pracovat hned po dokončení vysoké školy před sedmnácti lety a teď, ve svých devětatřiceti, už byla na televizní obrazovce známou tváří, která informovala o aktuálním dění v rizikových oblastech na různých místech planety. Přinášela zprávy ze zahraničí i ze Spojených států, dostávala mimořádné úkoly a producenti ji zbožňovali, protože nikdy nic neodmítla a její vynikající komentáře a stanoviska byly známé po celém světě. Zkrátka legendární reportérka, kterou každý obdivoval a znal. Ben byl spokojený, že s ní může pracovat, považoval to za určitou výsadu, až na momenty, kdy Alix zacházela příliš daleko a ohrožovala životy obou. Byl to sice odvážný chlap, ale ne blázen. Jenže Alix nic nezastavilo, vrhala se s nadšením do každé reportáže. Benovi bylo dvaačtyřicet let a ještě před čtyřmi roky působil v armádě u elitní námořní jednotky SEAL, takže měl mimořádné zkušenosti a skvěle se hodil k úkolům, které Alix vyhledávala. Smlouvu o spolupráci s ní podepsal víc než nadšeně. Pár obezřetnějších kameramanů před ním tuhle příležitost odmítlo. 6

Nebezpecne_hry.indd 6

29.11.2018 10:09:29

Alix byla zdravá, ve skvělé formě, tvrdohlavá, vážená, odvážná, nebála se ničeho a byla také velice chytrá. Její reportáže se vyznačovaly naprostou bezchybností, on měl zase talent srovnatelný s jejím, pokud šlo o práci s kamerou. Jejich producenti i diváci je milovali. Představovali skvělou dvojici a vzájemně se doplňovali. Oba prosluli profesní integritou a důkladně zpracovanými příspěvky. Pracovali spolu na Středním východě, zaznamenali vojenské převraty a občanské války v Jižní Americe a Africe, přírodní katastrofy, puče a řadu důležitých politických afér ve Státech. Neunikla jim žádná významná událost a dokázali je divákům poutavě přiblížit pomocí jeho záběrů a jejího komentáře přímo z místa dění. Ben Alix vždycky škádlil, že se dokáže dostat k jakékoli katastrofě na světě a riskovat přitom kůži jich obou, jak to teď udělala během nočních nepokojů v Alabamě, a dokonce ne jednou. Pár minut poté, co se schovali do úkrytu, uslyšeli výbuch. Alix vyběhla ze skrýše dřív, než ji Ben mohl zadržet, tak se pustil za ní. Byl stejný nadšenec jako ona, zároveň však cítil povinnost kolegyni chránit, což ignorovala, kdykoli to jen šlo. „Zeptáš se mě někdy aspoň jednou, jestli vycouvat, nebo radši počkat?“ hartusil, když ji dohnal. Oba už cítili únavu, protože během posledních nocí spali sotva pár hodin. „To víš, že ne.“ Zazubila se na něj, zatímco držela tempo se skupinou vojáků, které vyslali na pomoc pořádkovým jednotkám. Pracoval s ní i přes veškerá rizika rád. Stáli při sobě v dobrém i zlém. Ben měřil téměř dva metry, měl široká ramena a celkově byl ve vynikající formě. Ona byla o třicet centimetrů menší, s mrštným a pružným tělem a dlouhými blond vlasy 7

Nebezpecne_hry.indd 7

29.11.2018 10:09:29

a ráda si myslela, že je fyzicky stejně zdatná a silná jako on. Když byli v domovském New Yorku, chodila denně do tělocvičny a také hrozně ráda boxovala. Ale co naplat, i když si to nechtěla přiznat, Ben byl ten silnější, už jen díky své mohutné postavě a dvaceti rokům odslouženým u námořnictva. Alix to moc slušelo, když se zušlechtila, ale zároveň se cítila naprosto pohodlně v zašpiněných maskáčích. Bylo jí jedno, jak vypadá, když pracuje. Kvalitní reportáž, to bylo jediné, na čem v takových chvílích záleželo. Nepokoje pokračovaly až do sedmi hodin ráno, kdy byli všichni výtržníci a rabující pozatýkáni a odvezeni do vězení. Ohně hořely ještě několik dní, než se je podařilo zcela uhasit. Malé městečko s továrnou zůstalo pod vojenskou kontrolou a Ben s Alix odjeli v autě z půjčovny na letiště do Birminghamu, vzdáleného padesát mil, kde nastoupili do letadla do New Yorku. Město, které právě opustili, bylo téměř zničené, v důsledku zavření továrny zůstala většina místních obyvatel bez práce a ocitli se na podpoře, mnozí z nich ztratili i své domovy. Bylo to smutné a Alix ve své reportáži vyčetla místním státním orgánům, že poskytly tak málo pomoci a nebyly připravené potlačit nepokoje a rabování, když problém nastal. Starosta byl údajně podplacený, což ve své reportáži naznačila, ale nevyslovila naplno, a město zbankrotovalo. Celou oblast označili jako místo katastrofy hned následující ráno po vypuknutí nepokojů. Alix byla cestou vážná a zamyšlená. Bylo těžké představit si, že ve Spojených státech může existovat tak extrémní chudoba, ale viděli to na vlastní oči. Srdce jí krvácelo při pohledu na děti, bosé a v roztrhaném oblečení, které jim bylo malé, stejně jako na to množství lidí, z nichž se teď stali bezdomovci. 8

Nebezpecne_hry.indd 8

29.11.2018 10:09:29

„Co budou dělat?“ zeptala se tiše a pohlédla na Bena. Letěli obchodní třídou, stevardka právě servírovala oběd. Vzhledem k náročnosti jejich práce jim televizní společnost vždycky umožňovala cestovat obchodní třídou, pokud to bylo možné. Oba tuhle výhodu jen vítali. „Zůstanou nezaměstnaní nebo se někam odstěhují, když to půjde,“ odpověděl Ben vážně se vzpomínkou na bídu, které byli svědky. I jeho to trápilo, třebaže už spolu viděli daleko horší věci, když natáčeli v místech zmítaných válkou nebo postižených dalšími hrůzami. Někde jinde se už schyluje k další strašné události a televizní společnost je tam vyšle. Nijak se to nelišilo od práce, již vykonával u námořní jednotky. Ben hájil lidi a zásady, jimž věřil, celý život. Alix měla po kom zdědit svůj talent a odvahu. Její otec byl slavný britský žurnalista, ale když byla ještě malá, zabila ho při reportáži v Irsku bomba. Pamatovala si ho jen matně, ale podle toho, co o něm věděla, to byl skvělý člověk. Matka Isabelle pocházela z Francie. Alix vyrůstala v Londýně, vysokou vystudovala ve Státech, a když se po škole rozhodla zůstat v Americe a pracovat pro jednu velkou televizní společnost, matka se odstěhovala zpátky do svého rodného městečka v Provence. Byla dobrou matkou a nikdy se Alix nepletla do toho, co chtěla dělat. Alix ji velice milovala a navštěvovala ji, kdykoli to šlo, což ovšem nebylo moc často. Alixino studium ve Státech bylo divoké a bouřlivé. Ve druhém ročníku prožila se spolužákem velkou lásku, z níž se následujícího roku narodilo děvčátko. Otec dítěte byl o rok mladší, milý chlapec, jenž Alix vášni9

Nebezpecne_hry.indd 9

29.11.2018 10:09:29

vě miloval a snažil se držet krok s její odvahou dítě si ponechat, i když s tím jeho rodiče nesouhlasili. Tito chladní a racionální Bostoňané z bohatých bankéřských rodin si budoucnost svého syna nepředstavovali tak, že bude mít nemanželské dítě, ale zároveň si nepřáli, aby si vzal neznámou dívku z Londýna a z rodiny, kterou považovali za bezvýznamnou, i když Alix byla velice chytrá. Nenadchly je ani její sny, že bude kráčet v otcových šlépějích jako novinářka, třebaže Wyatt z ní byl celý pryč. Navzdory nesouhlasu svých rodičů si ji vzal měsíc předtím, než se malá Faye narodila. Porod byl snadný, ale vše, co následovalo, už ne. Wyattovi rodiče zavřeli všechny kohoutky finanční pomoci, Isabelle přijela, tenkrát ještě z Londýna, a pomáhala s péčí o miminko, i když také nebyla Alixiným rozhodnutím nadšená, ale přece jen respektovala, že mladá láska zvítězila nad chladnokrevným rozumem. Tři měsíce po narození dcerky se stalo něco, co by si nikdo nedovedl ani ve snu představit. Mladá rodinka trávila dovolenou s přáteli na ostrově Nantucket a Wyatt zahynul při nehodě, ke které došlo během projížďky na moři. Alix se tak ve svých dvaceti coby matka tříměsíčního dítěte stala zároveň vdovou. Na pohřbu, ještě v šoku z nenadálé Wyattovy smrti, Alix i její matka zjistily, že jeho rodiče nikomu neřekli, že se syn oženil a má dítě, takže se tam k nim všichni chovali jako k nevítaným vetřelcům. Den po pohřbu Wyattův otec dal během střízlivého rozhovoru Alix jasně najevo, že si v budoucnu nepřejí udržovat se snachou ani s vnučkou jakýkoli kontakt. Považují tuto záležitost za synovu mladickou nerozvážnost a necítí k matce jeho dítěte ani k vnučce žádné pouto. Na synovu malou dcerku se dokonce ani nepodívali. 10

Nebezpecne_hry.indd 10

29.11.2018 10:09:29

Alix se pak s matkou vrátila do Londýna a po měsíci nekonečných slzavých rozhovorů se nechala matkou přesvědčit, aby nechala Faye u ní v Londýně a vrátila se do Států dokončit třetí ročník školy. Uznala, že je to správné rozhodnutí a že jí matka radí moudře. Alix dostudovala s výborným prospěchem a naskytla se jí mimořádná příležitost pracovat v New Yorku pro jednu televizní společnost jako zpravodajka. Vykročila na svou vytouženou dráhu. Matku a dcerku jezdila navštěvovat, kdykoli to bylo možné, ale zároveň byla několik let úplně pohlcená svou náročnou prací. Isabelle se pak tedy i s vnučkou odstěhovala zpátky do Provence a Alix přijímala všechny náročné úkoly, které jí společnost nabízela. Kdyby se starala o malé dítě, nikdy by se jí nepodařilo tak úspěšně rozjet kariéru, navíc malé Faye se u babičky dařilo velice dobře. Bylo jí pět roků, když se Alix konečně rozhodla, že si ji vezme do New Yorku, což sice bude náročné, ale chtěla mít dcerku u sebe a cítila se připravená tento úkol zvládnout. A zvládaly to, Faye jezdila v létě k babičce do Francie a v New Yorku se o ni starala chůva, když Alix musela někam pracovně odcestovat. Nebylo to ideální, ale fungovalo to. Obě měly společné, že vyrůstaly bez otce. Tím se mezi nimi vytvořilo zvláštní pouto a Faye se o mámu velice bála, když ji viděla v televizi při práci v zahraničí. Isabelle si nikdy nestěžovala, že si Alix vybrala právě toto povolání, ale Faye protestovala pořád a obviňovala ji, že je nezodpovědná a snaží se, aby ji někde zabili. „Nemám tátu. Co si počnu, když se ti něco stane?“ dorážela rozhněvaně. „Šla bys zase bydlet k babičce,“ odpovídala Alix a samozřejmě tím myslela svou matku v Provence. Pra11

Nebezpecne_hry.indd 11

29.11.2018 10:09:29

rodiče z otcovy strany se už devatenáct let neozvali. Alix si celou dobu myslela, že k tomu nakonec někdy dojde, ale nedošlo. Faye pro ně neexistovala. Zůstala skvrnou na jejich štítě, kterou se rozhodli zapřít, aniž je dojímalo, že je jediným dítětem jejich zesnulého syna. „To přece nestačí!“ odpovídala Faye, protože ji zlobilo, že v práci matce hrozí takové nebezpečí. „Potřebuju i tebe. Nejen babičku.“ Pravda byla, že Alix a Faye potřebovaly jedna druhou, ale Alix zároveň milovala i svou práci a byla odhodlaná v ní setrvat. A tak když Faye odešla na vysokou, přineslo to její matce svobodu pouštět se do těžších, delších a nebezpečnějších úkolů než kdy jindy. Při takových výjezdech úplně ožila. Faye na ni byla pyšná, ale zároveň se zlobila. Neustále kvůli tomu mezi sebou bojovaly. Faye bylo devatenáct let a studovala ve druhém ročníku na Dukeově univerzitě. Věděla, že kdekoli vypukne válka, povstání nebo dojde k teroristickému útoku, její matka bude u toho, přivábí ji to tam jako můru světlo. A televizní stanice, pro kterou pracovala, využívala naplno její ochoty odjet kamkoli, kam ji poslala, a to dřív, než bys řekl švec. Všichni, kdo Alix znali, moc dobře věděli, že ji nic nedokáže zastavit. Jakmile někde ve světě nastal problém, Alix tam nesměla chybět, přesně jako teď. Faye byla vzhledem k výchově, jaké se jí dostalo, také velice samostatná. Rozhodná jako její matka. Chtěla později vystudovat práva a Alix nepochybovala o tom, že se jí to podaří, teď už jí to jako matka mohla i dopřát. Pracovat jako hvězdná reportérka pro významnou televizní společnost znamenalo i dobrý plat. Ale Alix nešlo o peníze. Její zaměstnání 12

Nebezpecne_hry.indd 12

29.11.2018 10:09:29

pro ni bylo zároveň vášní, milovala ho. Každý úkol jí připadal nový a vzrušující a zhostila se ho profesionálně. Stejně jako její otec byla Alix novinářkou tělem i duší a nejraději pracovala jako válečná zpravodajka. To měli s Benem společné, proto jim to spolu tak dobře šlo i při těch nejtěžších úkolech zadaných televizní společností. Alix nikdy nemluvila o svém osobním životě nebo o minulosti. Proto se Ben až lekl, když se od ní po roční spolupráci dozvěděl, že má dítě. Při její ochotě riskovat život ve jménu povinnosti by ho ani ve snu nenapadlo, že jeho kolegyně má nějakou rodinu. A vlastně ji neměla. Měla jen Faye a matku ve Francii. V tom smyslu si byli s Benem hodně podobní. On byl pro změnu rozvedený a bezdětný, věděla, že má někde na Středozápadě rodiče a tři bratry, s nimiž se vídá jen málo. Měl i synovce a neteře, ačkoli je téměř neznal, a vyjádřil se, že si s rodinou nemají co říct. Považovali ho za podivína, už když odešel z domova a dal se k námořnictvu. Podle jeho slov se mu armáda na mnoho let stala domovem. Měl silné morální hodnoty a potřebu chránit lidi kolem sebe, ale neměl žádné blízké vztahy, o kterých by Alix věděla. A když se ho ptala, proč z armády odešel, odpověděl, že „bylo načase“, a očividně se o tom nechtěl bavit. Stejně jako Alix si své soukromí chránil. Byli spolu proto, aby pracovali, což opravdu dělali, jako dva vojáci štěstěny, kteří svým divákům přinášejí pravdu a vrhají světlo na vlastizrady, zrady a zločiny proti lidskosti, co jich na světě existuje. Alix především věřila, že když si posvítí na zlé skutky a šokující události, pomůže to. Stejný názor zastával i Ben, i když často museli podstupovat obrovské riziko. 13

Nebezpecne_hry.indd 13

29.11.2018 10:09:29

„Měla jsi čas zavolat Faye?“ zeptal se Ben mezi řečí cestou do New Yorku. Byl rád, když mu o ní Alix vyprávěla, považoval Faye za bystrou a inteligentní mladou ženu, která stejně jako její matka chtěla hájit své ideály. Ben odešel z domova před více než dvaceti lety a čtrnáct let byl rozvedený. Nikdy o bývalé manželce nemluvil a Alix správně vycítila, že nechce, takže se ani neptala. Byli přece kolegové, ne milenci, a těžká společná práce z nich udělala postupem času přátele. „Ano,“ odpověděla Alix. Volala Faye z Alabamy. Snažila se jí vždycky odevšad zavolat. „Jak se má?“ zajímal se. „Je naštvaná, jako obvykle,“ odpověděla Alix s úsměvem. Faye se vždycky zlobila, když její matka odjela na nějaké nebezpečné místo a tohle bylo jedno z nich. „Asi by byla ráda, kdybych psala o soutěžích v pečení, výstavách psů a oblastních jarmarcích.“ Zasmál se při té představě. Faye své matce často připomínala, že kromě ní a babičky v Provence nikoho nemá, a obviňovala ji, že je sobecká. Alix pro ni v důsledku jejího neustálého brblání uzavřela velkou životní pojistku, tak jak to kdysi udělal i její otec pro ni a pro matku. Alix se díky tomu dostalo dobrého vzdělání a její matka se o ni mohla dostatečně postarat, dokud ještě Alix bydlela doma. I když Alix dělala, že nejde o žádný velký problém, netřeba říkat, že být matkou samoživitelkou občas přinášelo problémy. Přesto kvůli tomu svůj životní styl nezměnila ani nezanechala své práce. Zatím nemohla a ani nechtěla. Jen se vždycky cítila provinile, když si Faye stěžovala. Alix a Ben si během oběda trochu povídali, Ben si pak nasadil sluchátka a díval se na iPadu na nějaký film 14

Nebezpecne_hry.indd 14

29.11.2018 10:09:29

a Alix si sklopila sedadlo, přikryla se dekou a usnula. Ben ji vzbudil, když se blížili k letišti. Vždycky o ní říkal, že je schopná usnout v příkopě vestoje na hlavě. Probudila se a vrátila sedadlo do původní polohy, když rolovali po ranveji. Vypadala překvapivě odpočatá a svěží. „Pojedeš domů?“ zeptal se při vystupování. Alix na sobě stále měla vojenské oblečení, pevné boty a starou maskáčovou bundu, která pamatovala lepší časy, soudě podle roztřepených manžet. Na rozdíl od ostatních žen, které Ben znal, nosila vždycky do práce kompletní vojenský oděv. „Ne, stavím se nejdřív v kanceláři a podívám se, co mám na stole,“ odpověděla neurčitě. Vždycky o ní prohlašoval, že je workoholik, což nemohla popřít. Důkaz toho tvrzení byl evidentní, vypadala odpočatá a plná energie, když si šli vyzvednout zavazadla. Pracovala neúnavně, což ho někdy rozčilovalo, hlavně když byl sám unavený. Ona nebyla unavená nikdy nebo to aspoň nedávala najevo. Letiště znali dobře, strávili tam už spoustu hodin, když čekali na zpožděný odlet a podobně. Bena její odpověď nepřekvapila. Čekal, že půjde do práce a několik hodin prosedí u psacího stolu, dá si tam sprchu a obleče na sebe zase pracovní oblečení. Nakonec domů nepůjde a zůstane v kanceláři až do konce pracovní doby. Hrozně nerada se vracela do svého prázdného bytu. Zato on se nemohl dočkat, až otevře dveře toho svého v Brooklynu a vyspí se v čistých přikrývkách na pohodlné posteli. Bude si po těch čtyřech dnech přespávání ve špatných motelech a občasných zdřímnutí vzadu v autě připadat jako v nebi. Alix bylo jedno, kde spí nebo jestli vůbec spí, nepotřebovala moc spát, v čemž proti němu a většině ostatních lidí měla výhodu. 15

Nebezpecne_hry.indd 15

29.11.2018 10:09:30

Když procházeli letištěm, řada žen si Bena se zájmem prohlédla. Byl urostlý, vysoký a hezký, ale Alix zůstávala k jeho šarmu nevšímavá. Moc ráda s ním pracovala, ale nikdy ji nezajímal jako muž, i když se už dobře znali. Viděli se ve spoustě nepříjemných, nebezpečných, ošemetných a trapných situací a Alix instinktivně tušila, že by se tím všechno zkazilo, kdyby si spolu něco začali. Ani on jí nikdy nijak nenaznačil, že by stál o vztah s ní. Oběma vyhovovalo, jak to spolu měli, nekomplikované přátelství založené především na společné práci. Ve všech směrech se k sobě v práci hodili. Mnoho týmů, které producenti vytvořili, nemělo tak dobré vztahy jako tihle dva, někdy se kolegové pořád hádali a mimo obrazovku se nesnášeli. Některé ze zákulisních bojů se už staly pověstnými, ale této dvojici se podobné problémy vyhnuly. Od počátku se z nich stali přátelé a byli jimi doposud. Každý si vzal z pohyblivého pásu kufr. Alix ten svůj bez problémů zvedla. Ben jí už nenabízel, že jí se zavazadly pomůže, věděl, že by stejně odmítla. Alix si nade vše cenila toho, že je samostatná, a byla pyšná, že se o sebe dokáže postarat sama. Do města odjeli taxíkem už každý zvlášť a Alix zamířila do práce, zvědavá, co ji tam čeká. A jako vždy hned po příchodu našla horu papírů, která se tam během její nepřítomnosti nahromadila. Vzkazy, připomínky, kopie jejích článků, které bylo potřeba zkontrolovat, interní příkazy a pokyny od vedení, jež na stole přistály, zatímco byli pryč. Když se prodrala většinou úkolů, bylo už pozdě večer. Byla příliš unavená na to, aby odjela domů, tak se natáhla ve své kanceláři na gauč a usnula. Probudila se dřív, než ostatní přišli do práce, dala si sprchu a oblékla si čisté džíny a svetr, které měla v kufru. Pak 16

Nebezpecne_hry.indd 16

29.11.2018 10:09:30

si nalila šálek silné kávy, a když dorazil její nadřízený Felix Winter, už zase seděla u svého stolu. „Ty jsi spala tady?“ zeptal se rozpačitě, i když odpověď znal dřív, než s úsměvem přikývla. „Ovšem.“ Nepřekvapilo ho to. Z jeho obličeje vyčetla, že je s jejím zpravodajstvím o nepokojích spokojený. Málokdy ji přehnaně chválil, ale líbilo se mu téměř všechno, co udělala. A i když chválou šetřil, velice si jí i její práce vážil. „Přines si tu kávu ke mně do kanceláře a probereme to,“ řekl. Alix přikývla a slíbila, že tam za minutku bude. Vtom do dveří nakoukl pomocný režisér. Měli mimořádnou zprávu do ranního zpravodajství, chtěl jí o tom říct. Zemětřesení v Afghánistánu připravilo o život tisíce lidí. Byla zvědavá, jestli je tam s Benem pošlou, a spěchala za Felixem. Usedli k monitoru na jeho stole a přitom hovořili. Video a živé zpravodajství z Afghánistánu byly hrozné, na ulicích spousty mrtvých a plačících lidí, budovy změněné v sutiny, v nich uvěznění další lidé. „V Alabamě to vypadalo ošklivě. Bál jsem se o vás,“ poznamenal Felix starostlivě. „My byli v pořádku, ale ošklivé to bylo. Poslali tam zásahové jednotky moc pozdě. Mezitím se situace vymkla kontrole.“ Viděla, že ji Felix poslouchá jen na půl ucha, sice přikývl, ale tvářil se zamyšleně. „Co se děje?“ Už znala tenhle jeho výraz. Chvíli váhal a pak s rozpačitým úsměvem odpověděl: „Jedno z mých šílených tušení. Neptej se mě proč, ale včera jsem viděl fotku toho viceprezidenta. To mě štve.“ 17

Nebezpecne_hry.indd 17

29.11.2018 10:09:30

„Nikdy jsi ho neměl rád,“ připomněla mu Alix s úsměvem. „To je pravda. Připadá mi falešný. A na chlapa, který ze sebe dělá takového světce, a tvrdí, že nemá žádný škraloup, se mi ti lidé, co má okolo sebe, vůbec nelíbí. A kde tak rychle sehnal všechny ty peníze?“ „Vyženil je,“ odpověděla s ironickým úšklebkem. „To je jeden ze způsobů, jak přijít snadno k penězům.“ „Někdy to tak snadné není,“ zažertoval a Alix se zasmála. „Já nevím. Něco mi na něm pořád nesedí.“ Už ho slyšela takhle mluvit dřív. „A s kým jsi ho na té fotce viděl?“ zajímala se. Felix měl dobrý čich na lidi, ale některé zase nemohl skousnout a viceprezident byl vždycky jedním z nich, i když měl významnou kariéru a ty správné styky. Jeho nejbližším přítelem byl nedávno zesnulý senátor Bill Foster. Ten byl považován za politickou ikonu a oba spolu plánovali prezidentskou kampaň, ale Foster pak náhle zemřel. Jenže Felix stejně neměl Tonyho Clarka rád. „Byl na ní s jedním hlavounem přes herny. A pokaždé, když hraju v D. C. golf, vidím ho s nějakým lobbistou a podobnými týpky, nikdy s nikým, koho by si člověk vážil.“ „Ale to není nic proti zákonu,“ poškádlila ho Alix. „Já vím. Zbožné přání. Vždycky doufám, že ho jednou načapáme při něčem ilegálním. Ale na něco takového je až moc chytrý.“ „Nebo moc poctivý,“ poznamenala obezřetně. Viceprezident a jeho aktivity ji moc nezajímaly. Tony Clark byl chytrý, bohatý a úspěšný, měl skvělé společenské a politické kontakty. Uměl v tom chodit. Podle jejího názoru dokázal hodně riskovat, aniž se pouštěl do 18

Nebezpecne_hry.indd 18

29.11.2018 10:09:30

nějakých hloupostí. Považovala ho za příliš sebevědomého a arogantního. „Prokaž mi laskavost: začenichej mezi svými washingtonskými kontakty a zjisti, jestli se tam nedá něco vyšťourat. Člověk nikdy neví.“ „Naděje umírá poslední.“ Zasmála se na něj a měla se k odchodu, ale u dveří se ještě otočila: „Pošleš nás do Afghánistánu?“ „Dám ti vědět,“ odpověděl a upřeně hleděl na monitor. Alix přemýšlela o jeho urputném pátrání po nějakém viceprezidentově protiprávním počinu. Nikdy s tím moc nesouhlasila, ale přece jen prověří své zdroje, aby mu vyhověla. Koneckonců to byl její šéf a někdy měl pravdu. Ale tentokrát ne, tím si byla jistá. Clark prostě ležel Felixovi v žaludku. Měl k němu nějakou vnitřní averzi. Sledovala na monitoru na stole ranní zprávy a za hodinu se objevil Ben. Vypadal svěže a odpočatě, ale ona také, i když spala jen pár hodin na gauči ve své kanceláři. Práce ji vždycky vzpružila a Ben správně uhodl, že se ani nenamáhala jet domů. „Jedeme do Afghánistánu?“ zajímal se hned, sotva se usadil na židli proti ní a letmo pohlédl na monitor na stole. „Felix se ještě nevymáčkl. Zase pořádá svůj obvyklý hon na viceprezidenta.“ Usmála se na něj. „Chce, abych ho oťukla.“ „Clark toho má hodně,“ poznamenal bez zájmu Ben. „A já ho taky nikdy neměl rád. Něco mi na něm vždycky vadilo. Ale myslím si, že je čistý. Je moc chytrý a ctižádostivý na to, aby nebyl.“ Na tom se vždycky s Alix shodli. Viceprezidentovi Tonymu Clarkovi bylo něco málo přes čtyřicet let, rozvedl se s bohatou společenskou 19

Nebezpecne_hry.indd 19

29.11.2018 10:09:30

celebritou a před čtyřmi lety se oženil znovu, s o hodně mladší ženou, a teď měli dvě malé děti. Dokonalý obrázek viceprezidentské rodiny. Měli dokonce i zlatého retrívra jménem Lucky. Jeho mladá manželka byla dědičkou jednoho z největších jmění v zemi a její otec v posledních prezidentských volbách figuroval na prvním místě, pokud šlo o sponzorování prezidentské kampaně. Zdálo se, že Tonymu Clarkovi vždycky všechno hladce vychází, a když se někdy něco zvrtlo, rychle zase chytil balanc. Clark spěl k viceprezidentskému postu spolu se senátorem Billem Fosterem, kamarádem z dětství. Jejich spojenectví bylo nasnadě vzhledem k tomu, že se tak dlouho znali. Foster měl osobní kouzlo, byl schopný a zkušený politik, měl charizma, styky a dostatek inteligence, aby rozjel fantastickou kampaň, s níž by za pár let vyhrál prezidentské volby a vzal Clarka s sebou, ale během své druhé senátorské kampaně byl zavražděn. Otec Billa Fostera byl jednou z nejslavnějších osob, které měly moc ovlivnit obsazování politických postů, a celá rodina hrála důležitou roli ve světě politiky. Bratr jeho ovdovělé manželky byl senátorem za Connecticut. Foster znal ty správné lidi, Clark měl zase peníze. Sice ne svoje, ale měl přístup k velkým sponzorům kampaně. Společně by tvořili neporazitelný tým. Po Fosterově smrti musel Clark během roku přepracovat svůj program a pak se objevil na politické scéně jako horký favorit ještě s dalším senátorem, který měl výhodné postavení a kontakty v Bílém domě. Se svou současnou ženou uzavřel sňatek až dva roky po Fosterově vraždě. V životě vdovy Olympie Fosterové a jejích dvou dětí sehrál důležitou úlohu. Občas se spolu objevili ve společnosti a v posledních šesti letech jí poskytoval vydat20

Nebezpecne_hry.indd 20

29.11.2018 10:09:30

nou citovou útěchu a pomoc. Od manželovy smrti žila spíše v ústraní a téměř zmizela z veřejného života. Dokonale jej doplňovala a jeho skalní příznivci ji milovali stejně jako vždycky jeho. Její jméno teď už dlouhé měsíce nikde nepadlo, ačkoli bylo známo, že s viceprezidentem zůstali blízcí přátelé. Faye jí dokonce jednou napsala obdivný dopis a dostala srdečnou odpověď. Olympia Fosterová byla roztomilá osoba. Alix si stejně jako spousta ostatních myslela, že v sobě má něco kennedyovského. Podobně jako Jackie v sobě spojovala důstojnou eleganci a plachý půvab. A stejně jako Jackie přežila manželovu tragickou smrt, přičemž ve chvíli, kdy jej zasáhla kulka úkladného vraha, byla s ním, což jen posílilo účast veřejnosti s jejím neštěstím. „Máte rádi kari?“ Do dveří nakoukl Felix a počastoval je touto nezvyklou otázkou. Alix se netvářila moc nadšeně, ale Ben přiznal, že ano. „Objednáváš oběd?“ zajímal se. „Ne, ale v Indii došlo ke skandálu, co se týká špičkových technologií. Dnes večer vás posílám do Dillí. Letí vám to v devět,“ oznámil stručně. „Odbavení mezinárodních letů v sedm,“ připomněl. „Tak to bych si měla jet domů přebalit tašku,“ poznamenala Alix a úplně zapomněla na jejich rozhovor o viceprezidentovi. V zavazadle, které přivezla z Alabamy, už neměla žádné čisté oblečení. A v Dillí nebude potřebovat polní výstroj, ale letní šaty a sandály. „Ten neztrácí ani minutu, že?“ zabručel Ben po Felixově odchodu a bylo vidět, že se mu moc nechce hned večer zase na cesty. „Bude to zajímavé,“ chlácholila ho Alix ve snaze myslet pozitivně. Milovala svou práci někdy víc než on. A na rozdíl od něho nebyla unavená. 21

Nebezpecne_hry.indd 21

29.11.2018 10:09:30

Danielle Steel N E BE Z PE Č N É H RY Z anglického originálu Dangerous Games, vydaného nakladatelstvím Delacorte Press v New Yorku v roce 2017, přeložila Drahomíra Michnová Obálku navrhla Soňa Šedivá Redigovala Tereza Janků Odpovědná redaktorka Anna Urbanová Technický redaktor Jiří Staněk Počet stran 280 Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 365. publikaci Sazba TYPA, spol. s r. o., Praha Tisk CPI Moravia Books, s. r. o. Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz

Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz.

Nebezpecne_hry.indd 280

29.11.2018 10:09:42