001-003 Lina mama.qxp_Sestava 1 14.08.18 14:11 Stránka 3
ANNA BYKOVA
LINA MAMA Jak vychovat samostatné dítě
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 4
Copyright © Bykova A. A., text, 2016 First published in Russia by Izdatelstvo „E“ in 2016 All rights reserved Translation © 2018 by Rudolf Řežábek ISBN 978-80-7549-760-4
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 5
V TÉTO KNIZE SE DOZVÍTE: ✔ Jak dítě naučit, aby usínalo ve své postýlce, uklízelo si hračky a oblékalo se ✔ Kdy má cenu dítěti pomoci a kdy je lépe se toho vyvarovat ✔ Jak v sobě vypnout perfekcionistickou mámu a zapnout „línou mámu“ ✔ V čem spočívá riziko přehnané péče a jak se mu vyhnout ✔ Co dělat, když dítě řekne: „Já nemůžu“ ✔ Jak přimět dítě k tomu, aby uvěřilo ve vlastní síly ✔ Co je to výchova ve stylu koučinku
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 7
OBSAH
PŘEDMLUVA ÚVOD
9 10
Část 1. PROČ JSEM LÍNÁ MÁMA? To jsem já – líná máma Příběh vzniku „líné mámy“ Tak výhodná nesamostatnost „A já jsem samostatný?“ Jakou matku dítě potřebuje Od jakého věku lze uplatňovat „línou mámu“? Kdy dát dítěti lžičku a kdy elektrický šroubovák Samostatnost a bezpečnost Samostatnost a rodičovské obavy O kontrole Rodičovský scénář. Dítě jako business projekt Samostatnost a rodičovský perfekcionismus Co brání stát se „línou mámou“ Dítě se nechce samo oblékat Dítě nechce chodit na nočník
11 13 23 28 33 41 48 51 56 62 67 72 82 87 94 99
Část 2. JEDNODUCHÉ NÁVYKY Návyk hrát si sám Dítě nechce samo jíst Uložit se k spánku samo Rodinné tradice Mámin čas Problémy s usínáním a jak je řešit
105 107 112 115 122 126 129
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 8
Usínat ve své postýlce Jak dítě naučit uklízet si hračky Kdy pomoc škodí Rovnováha mezi „to se smí“ a „to se nesmí“ „Já nemůžu/neumím“ Jak dovést dítě k „můžu/umím“
138 143 154 157 161 165
Část 3. SAMOSTATNOST JAKO CHARAKTEROVÝ RYS Jak dítě naučit, aby vás slyšelo hned napoprvé Samostatný výběr Když se dítě nechce ničemu věnovat Sebeurčení Samostatný výběr kamarádů… …a lásky Samostatnost a morálka Kdo vyřeší problém? Schopnost pracovat Co vaří „líné mámy“? O školní tašce s učebnicemi a tašce s potravinami A když už je dítě školák, promeškala máma možnost být „línou“? Stanovíme si priority Takový „nesamostatný“ výrostek Kdy a jak delegovat na dítě odpovědnost Vina a odpovědnost Výchova ve stylu koučinku „Kouzelné otázky“ usměrňující dítě Potřebují být holčičky samostatné? Finanční samostatnost
169 171 176 182 186 189 193 196 203 206 211 218
ZÁVĚR
261
223 223 229 232 237 242 244 252 255
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 9
PŘEDMLUVA Tohle je kniha o jednoduchých záležitostech, které ale nejsou na první pohled zřejmé. Infantilnost mladých lidí je v současnosti opravdový problém. Sučasní rodiče mají tolik energie, že jim stačí i k tomu, aby prožívali život za své děti – a tak se účastní všech jejich záležitostí, rozhodují za ně, plánují jim život a řeší jejich problémy. Otázkou zůstává, jestli to samotné děti skutečně potřebují? A neprojevuje se v tom útěk od vlastního života do života dítěte? Tato kniha popisuje, jak nezapomínat na sebe, jak si dovolit být nejen rodičem a najít sílu vydat se za hranice této životní role. Dozvíte se, jak se zbavit úzkostlivosti a nutkavé potřeby mít všechno pod kontrolou. Poznáte, jak v sobě vypěstovat odhodlání vypustit dítě do samostatného života. Lehký, ironický styl a spousta příkladů se vám postarají o zábavnou a zajímavou četbu. Tato kniha je příběh a zároveň úvaha. Autorka nenařizuje: „Dělej to takhle a takhle,“ ale vyzývá k zamyšlení, nabízí možnosti, upozorňuje na různé okolnosti a možné výjimky z pravidel. Domnívám se, že kniha může pomoci lidem trpícím rodičovským perfekcionismem, aby se zbavili neodbytného a trýznivého pocitu viny, který rozhodně nenapomáhá vytvářet harmonické vztahy s dětmi. Je to moudrá a laskavá kniha o tom, jak se stát dobrou mámou a naučit dítě, aby bylo v životě samostatné. Vladimír KozloV, prezident mezinárodní akademie psychologických věd, doktor psychologických věd, profesor
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 10
ÚVOD Článek „Proč jsem líná máma“, který jsem napsala před několika lety, dosud žije v internetu aktivním životem. Dostal se na všechna populární rodičovská fóra a skupiny. Na sociální síti VK.com „Anna Bykova. Líná máma“ vznikla dokonce samostatná skupina. Téma výchovy dítěte k samostatnosti, kterého jsem se tehdy dotkla, vyvolalo velmi bouřlivý ohlas. I dnes, jakmile ho zveřejním na jakýchkoli populárních webových stránkách, vznikají spory a lidé reagují stovkami a tisíci komentářů. Takže já jsem líná máma – a jak se může leckdo domnívat, navíc ještě egoistická a lehkomyslná. Protože chci, aby moje děti byly samostatné, iniciativní a odpovědné. To znamená, že je třeba poskytnout dítěti možnost projevit tyto kvality. V takovém případě se moje lenost projevuje jako přirozená brzda nadbytečné rodičovské aktivity – právě té aktivity, která se projevuje snahou usnadňovat dítěti život tím, že všechno udělám za něj. Línou mámu dávám do protikladu k hypermámě, tedy takové, která je pořád „hyper“: hyperaktivní, hyperstarostlivá a hyperpečlivá.
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 11
Část 1
PROČ JSEM LÍNÁ MÁMA? Přípravy líné mámy d, i hne… m š i Nap k dorazí osti r ja é sta Mám
velk
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 13
To jsem já – líná máma Když jsem pracovala ve školce, setkala jsem se s mnoha příklady přehnané rodičovské péče. Zvláště jsem si zapamatovala jednoho tříletého chlapce, jmenoval se Slávek. Úzkostliví rodiče se domnívali, že u stolu musí sníst všechno do posledního drobečku, aby nezhubl. Z jakéhosi důvodu bylo zhubnutí v systému jejich hodnot něco strašlivého, ačkoli Slávkova urostlá postava a buclaté tváře rozhodně nevyvolávaly znepokojení kvůli nedostatečné tělesné hmotnosti. Nevím, jak a čím ho krmili doma, ale do školky přišel s očividnou poruchou chuti. Nesmlouvavý rodičovský postoj „Musíš sníst úplně všechno!“ ho vycvičil tak, že mechanicky žvýkal a polykal to, co dostal na talíři! Přitom ho ale bylo nutné krmit, protože „on ještě neumí jíst sám“ (!). Ve svých třech letech Slávek opravdu neuměl samostatně jíst – s takovou zkušeností se nesetkal. První den, který Slávek strávil ve školce, ho tedy krmím a vidím naprostou absenci emocí. Zvednu lžíci, chlapec otevře ústa, žvýká, polyká. Další lžíce – znovu otevře ústa, žvýká, polyká… Musím přiznat, že kuchařka v mateřské školce nikdy neměla šťastnou ruku na kaši. Tento pokrm vždy uvařila v „antigravitační“ podobě: Jestliže jste talíř převrátili, kaše v rozporu se zákony zemské přitažlivosti na něm zůstala přilepená jako hutná hmota. Mnohé děti ten den odmítly kaši jíst – a já je naprosto chápala. Slávek snědl téměř vše.
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 14
14
Líná
máma
Zeptala jsem se: „Chutná ti kaše?“ „Ne.“ Otevřel ústa, žvýkal, spolkl sousto. „Chceš ještě?“ Přikládám mu lžíci k ústům. „Ne.“
Slávku, chutnala ti kaše? Ne…, ale hodné děti musí vždycky všechno dojíst.
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 15
Proč
jsem Líná máma?
15
Otevřel ústa, žvýkal, spolkl sousto. „Jestli ti nechutná, tak to nejez!“ upozorňuji ho. Slávek udiveně vykulil oči. Nevěděl, že je něco takového možné. Že může něco chtít, nebo nechtít. Že se může sám rozhodnout, jestli jídlo dojí, nebo ho nechá na talíři. Že může projevit svá přání – a může dokonce očekávat, že ostatní lidé vezmou jeho přání v úvahu. Existuje pozoruhodná anekdota o rodičích, kteří vědí lépe než samotné dítě, co potřebuje. „Péťo, okamžitě pojď domů!“ Jestliže rodiče „Proč, mami, už je mi zima?“ předvídají všechna „Ne, ale máš hlad!“ přání svého dítěte, Slávek si zpočátku užíval nabyté právo to se ještě dlouho odmítnout jídlo a pil jenom šťávu. Potom nenaučí rozumět vždy poprosil o přídavek, když mu jídlo vlastním potřebám chutnalo, a klidně od sebe odstrčil talíř, a požádat pokud to nebyl jeho oblíbený pokrm. Tak o pomoc. se u něho projevila samostatnost ve volbě. A potom jsme ho přestali krmit lžící a on začal jíst sám. Protože jídlo je přirozená potřeba – a hladové dítě vždy bude jíst samo. Takže já jsem líná máma. Byla jsem líná dlouho krmit své děti. V roce jsem jim dala lžíci a sedla jsem si ke stolu vedle nich. V půldruhém roce moje děti už uměly zacházet i s vidličkou. Je samozřejmé, že než se definitivně vytvořil návyk samostatného jídla, musela jsem po každé takové hostině utřít stůl, vytřít podlahu a umýt dítě. To ale byla moje vědomá volba mezi „jsem líná dítě učit, radši všechno rychle udělám sama“ a „jsem líná to sama dělat, radši se budu snažit, aby se to dítě naučilo“.
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 16
16
Líná
máma
➜ mů! o d žitě m a Ok
Mami! To už mi je zima?
Existuje ještě jedna přirozená nutnost – vyměšování. Slávek dělal přirozenou potřebu do kalhot. Slávkova matka na naše vcelku pochopitelné rozpaky zareagovala prosbou, abychom dítě pravidelně, přesněji řečeno každé dvě hodiny, vodili na záchod. „Doma ho posadím na nočník a držím ho na něm tak dlouho, dokud se všechno nevyřeší.“ To znamená, že tříleté dítě očekávalo, že ve školce stejně jako doma ho budou vodit na mísu a přemlouvat, aby „všechno vyřešil“. Když se Slávek patřičné pozvánky na mísu nedočkal, pustil to do kalhot, a ani ve snu ho nenapadlo, že mokré kal-
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 17
Proč
jsem Líná máma?
zima, i t í n e „N lad!“ h š á m ale
hoty je třeba sundat a převléct, což vyžaduje, aby poprosil o pomoc vychovatelku. Jestliže rodiče předvídají všechna přání dítěte, to se ještě dlouho nenaučí rozumět svým potřebám a požádat o pomoc. Za týden se problém mokrých kalhot vyřešil přirozeným způsobem. „Chci čúúúrat!“ oznámil Slávek hrdě celé skupině a vykročil k dětské záchodové míse.
17
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 18
18
Líná
máma
Já přece nejlíp vím, že chceš čurat… A nelži mi!
Nejsou to žádné pedagogické čáry máry. Chlapcův organismus v té době už natolik dozrál, aby mohl tento proces kontrolovat. Slávek cítil, kdy je načase jít na záchod, a nic mu nebránilo v tom, aby se tam sám odebral. Pravděpodobně to mohl začít dělat i dříve, ale doma ho „předháněli“ dospělí: posadili ho na nočník ještě dříve, než si dítě stačilo tělesnou potřebu uvědomit. Avšak v tom, co bylo vhodné provádět v roce či dvou, samozřejmě už nemělo smysl pokračovat ve věku tří let. Ve školce všechny děti začínají samostatně jíst, samostatně chodit na záchod, samostatně se oblékat a samostatně si vymýšlet aktivity. Také si zvykají požádat o pomoc, pokud nedokážou své problémy vyřešit.
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 19
Proč
jsem Líná máma?
Vůbec se nepřimlouvám za to, aby se děti dávaly do školky co nejdříve. Právě naopak – podle mého názoru je doma dítěti do tří až čtyř let nejlépe. Mluvím prostě o rozumném rodičovském chování, které dítě nezatěžuje přehnanou péčí a při kterém mu rodiče zároveň poskytnou prostor pro rozvoj. Jednou mě navštívila přítelkyně s dvouletým dítětem a zůstala přes noc. Přesně v 21.00 hodin začala dítě ukládat ke spánku. Tomu se spát nechtělo, házelo sebou, trucovalo, ale matka ho nesmlouvavě držela v posteli. Pokusila jsem se odvést její pozornost: „Myslím, že ještě nechce spát.“ (No jistě že nechce. Přišli nedávno, má si tady s kým hrát, nové hračky – všechno je tak zajímavé!) Ale přítelkyně ho s vytrvalostí hodnou mnohem lepší věci pořád ukládala ke spánku… Dítě kladlo odpor ještě přes hodinu, a nakonec přece jen usnulo. Zanedlouho „zabral“ i můj potomek. Je to velmi jednoduché: Jakmile se unavil, lehl si do postele a usnul. Takže jsem líná máma. Jsem líná přeDěti jsou nesamostatné, mlouvat dítě do postele. Vím, že dříve neje-li to výhodné bo později usne samo, protože spánek je pro dospělé. přirozená potřeba. O víkendu si ráda přispím. Ve všední dny pracuji od 6.45, protože v 7.00, kdy se mateřská školka otvírá, už stojí u vchodu první dítě, které přivezl otec spěchající do práce. Vstávat brzy je pro „sovu“ těžký úděl. A každé ráno, když medituji nad šálkem kávy, uklidňuji svou vnitřní „sovu“ tím, že v sobotu se bude moci dosyta vyspat. Jednu sobotu jsem se probudila kolem jedenácté. Můj dvouapůlletý syn seděl a díval se na animovaný film, a při-
19
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 20
20
Líná
máma
to! e j u ung F ! rá Hu
tom si pochutnával na perníku. Televizor zapnul sám (to není nic těžkého, stačí stisknout tlačítko), DVD s příslušnou nahrávkou také našel sám. A kromě toho objevil i kefír a kukuřičné vločky. A soudě podle vloček rozsypaných na podlaze, podle rozlitého kefíru a podle špinavého talíře v dřezu zdárně posnídal a podle svých sil a schopností po sobě i uklidil. Starší potomek ( je mu 8 let) už nebyl doma. Včera se dovolil, že by šel s kamarádem a jeho rodiči do kina. Jsem líná
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 21
Proč
jsem Líná máma?
máma. Synovi jsem řekla, že se mi nechce vstávat v sobotu moc brzy, protože se tím připravím o drahocennou možnost se vyspat, na kterou čekám celý týden. Jestli chce do kina, ať si nastaví budík, vstane a sám se vypraví. Očividně to vyšlo a nezaspal… (Ve skutečnosti jsem si také nastavila budík, ale jen na vibrace, a v polospánku jsem poslouchala, jak se syn vypravuje. Když se za ním zavřely dveře, čekala jsem esemesku od kamarádovy matky, že k ní moje dítě v pořádku dorazilo a že je vše OK, ale o tomhle všem syn neměl sebemenší tušení.) A taky jsem líná kontrolovat aktovku, batoh na kurz sebeobrany – a jsem opravdu strašně líná sušit synovy věci po návštěvě bazénu. Jsem líná s ním psát úkoly (pokud mě nepožádá o pomoc). Jsem líná vynášet odpadky, proto je vyhazuje syn po cestě do školy. A navíc jsem tak troufalá, že poprosím syna, aby mi uvařil čaj a přinesl mi ho k počítači. Nemohu se ubránit pocitu, že každý další rok budu čím dál línější… S dětmi se stane podivuhodná proměna, když k nám přijede babička. A protože bydlí daleko, přijíždí hned na celý týden. Starší syn okamžitě zapomene, že umí sám dělat domácí úkoly, sám si ohřát oběd, sám si namazat chleba máslem, sám si připravit aktovku a odejít ráno do školy. A dokonce i usínat se teď bojí – musí vedle něho sedět babička! Ale naše babička není líná… Děti jsou nesamostatné, je-li to výhodné pro dospělé.
21
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:31 Stránka 22
22
Líná
máma
o pusy d i m j de Babi, čti hlasitěji , malinu i chodidla. m a hlaď
máma.qxp_Sestava 1 10.07.18 7:32 Stránka 272
Anna Bykova
Líná máma Z ruského originálu Kak stať „lenivoj mamoj“, vydaného nakladatelstvím Izdatelstvo „E“ v Moskvě v roce 2017, přeložil Rudolf Řežábek Redigovala Alena Frimová Obálku zhotovila Jana Šťastná Odpovědná redaktorka Marcela Nejedlá Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 272 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9840. publikaci Sazba Spojené Grafické Továrny, Dobříš Tisk EUROPRINT a. s., Praha Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz