Issuu

Tajemne vedomi rostlin_001 az 003.qxp_Sestava 1 09.07.18 11:28 Stránka 3

Joseph Scheppach

TAJEMNÉ VĚDOMÍ ROSTLIN Fascinující pohled do jejich světa

tajemne vedomi rostlin.qxp_Sestava 1 10.07.18 9:36 Stránka 4

Joseph Scheppach DAS GEHEIME BEWUSSTSEIN DER PFLANZEN Botschaften aus einer unbekannten Welt

tajemne vedomi rostlin.qxp_Sestava 1 10.07.18 9:36 Stránka 5

Obsah

Předmluva Úvod

7 9

11 Inteligence rostlinné buňky 12 Jak vysoké je IQ rostliny? 13 Lidé milují rostliny – milují ale rostliny lidi? 14 Rostliny a „témata“ jejich „rozhovorů“ 15 Záhada jménem růst 16 Rostliny vidí svět miliardami očí 17 Rostliny znají pojem času 18 Proč uzavírají rostliny se zvířaty „přátelství na život a na smrt“? 19 Všichni lidé jsou tráva! 10 Tajný matematický kód rostlin 11 Milostný život rostlin 12 Zelená lékárna 13 Mohou rostliny zachránit zemi? 14 Poslední tajemství kořenů 15 Kolektivní paměť člověka a rostliny

25 41 55 72 93 110 119 140 158 171 177 194 210 232 249

Použitá literatura Obrazová příloha

269 279

tajemne vedomi rostlin.qxp_Sestava 1 10.07.18 9:36 Stránka 7

Předmluva

ěkdo pěstuje květinu, pečlivě se o ni stará, a ta květina přesto odumře. Za naprosto identických vnějších podmínek se ale může u někoho jiného stejná květina vyvinout ve zdravou a silnou rostlinu. Toto zjištění amerického pěstitele Luthera Burbanka (1849–1926) není pro lidi se „zelenými prsty“ nic nového. Ti už dávno vědí, že laskavý přístup je pro rostliny přinejmenším stejně důležitý jako hnojení. Většina Burbankových vrstevníků to považovala za čirý nesmysl. Jak může rostlina reagovat na lásku, když patří mezi organismy, které nemají žádné pocity. V posledních letech se ale vědci začali na flóru dívat jinýma očima. Přišli na to, že rostliny jsou velice citlivé bytosti a na okolní svět reagují mnohem citlivěji, než se dosud předpokládalo. Zastánci stále ještě velmi mladé disciplíny, neurobiologie rostlin, vyslovili něco, na co se vědecký establishment neodváží ani pomyslet: Rostliny mají inteligenci! Jsou schopné se učit, pamatovat si a dokonce plánovat. Jejich způsob myšlení se sice zásadně liší od vědomého myšlení lidí, přesto rostliny disponují „celulárním vědomím“, které jim umožňuje vyměňovat si s jinými živými organismy komplexní informace. 7

tajemne vedomi rostlin.qxp_Sestava 1 10.07.18 9:36 Stránka 8

TA J E M N é

VěD OMí ROST LI N

Na začátku 20. století sklidil vídeňský biolog Raoul Francé výsměch, když tvrdil, že rostliny oplývají všemi vlastnostmi živých bytostí a mohou „velmi prudce reagovat na špatné zacházení a vyjadřovat vděčnost za laskavý přístup“. Na začátku 21. století se ukazuje, že amatérští zahradníci poznali povahu rostlin lépe než badatelé se svým nejdokonalejším technickým vybavením. Joseph Scheppach

tajemne vedomi rostlin.qxp_Sestava 1 10.07.18 9:36 Stránka 9

Úvod

otřebuje čekanka lásku? Jsou rostliny vděčné za přízeň? Může si květina vytvořit náklonnost ke konvičce na zalévání – a je keř opravdu schopný uhnout před zahradnickými nůžkami? „Nic ze světa rostlin nezní dost bláznivě na to, aby to nemohla být pravda,“ říká Anthony Trewavas, profesor buněčné a molekulární biologie na univerzitě v Edinburgu. „Rostliny mají schopnosti, které si neumíme ani představit.“ Sedmdesátiletý Skot – člen Královské společnosti, nejstarší vědecké společnosti ve Velké Británii – průkopník, který se rekrutuje z avantgardy fyziologů rostlin, molekulárních biologů, ekologů a zemědělských výzkumníků, kteří otřásají samými základy biologie. Vyslovují nahlas to, na co si jejich kolegové netroufají ani pomyslet: Rostliny mají inteligenci, paměť, jsou schopné se učit. Odvolávají se na nejmodernější výzkumy, při nichž vyšlo najevo, že rostliny oplývají vlastnostmi, které by člověk očekával spíš ve fantazijním světě podle Tolkiena než u obyčejného zahradního plevelu. Tím se tato, v poslední době stále rostoucí skupina botaniků, řadí ke společenství, které se stalo známým díky svému pozorování šedých hus, k pozorovatelům chování zvířat. V případě zelených 9

tajemne vedomi rostlin.qxp_Sestava 1 10.07.18 9:36 Stránka 10

TA J E M N é

VěD OMí ROST LI N

objektů svého zájmu hovoří o „hledání partnera“, „žárlivosti“ a „sociální inteligenci“. Nepodobají se vzájemně javor a orel, vlčí mák a treska, růže a nosorožec nakonec mnohem víc, než by se dalo soudit z jejich vnější podoby? Ze sedmého patra svého institutu má profesor Trewavas výhled na Pentland Hills. Mírně zvlněná pahorkatina táhnoucí se až k obzoru připomíná vlny zeleného moře. „Až 99 procent živých organismů, se kterými se můžete setkat, jsou rostliny. A přestože jsou ke svému stanovišti pevně připoutány, dobyly si pro sebe životní prostor ve všech myslitelných i nemyslitelných oblastech světa.“ Trewavas si prohrábne bílé rozcuchané vlasy a pokračuje: „Způsob, jakým se rostliny chovají, a úspěch, který přitom sklízejí, ukazuje, jak obrovské množství výpočtů je základem pro jejich okamžitá rozhodnutí. Jinak by nemohly mít na naší Zemi tak dominantní postavení.“ Dosud to byli jen spíš esotericky zaměření laici, kteří mudrovali o rozumu a citu rostlin, nebo antroposofií inspirovaní zemědělci a konzumenti, kteří věřili, že zelenina vypěstovaná na biodynamických principech opatřená certifikátem „Demeter“ má zvláštní sílu. Nyní to však jsou i vědci, kteří přiznávají: „Rostliny jsme vždycky podceňovali – a činíme to dosud.“ Obdivujeme sice krásu růže nebo auru majestátního dubu – ale v podstatě řadíme rostliny k primitivním formám života. Podle lidového rčení mají hlupáci v hlavě slámu. Když někoho chcete urazit a poukázat na nízkou úroveň jeho myšlenkových pochodů, přirovnáte jeho hlavu k hlávce zelí. A v anglickém lékařském žargonu se o pacientech v kómatu mluví jako o „zelenině“. 10

tajemne vedomi rostlin.qxp_Sestava 1 10.07.18 9:36 Stránka 11

ÚVOD

Rostlina – jen biologický robot? Biologie jako klasická věda považuje každou bylinu za přesně vyladěný přístroj, který jen tupě vykonává všechny své funkce podle předem zabudovaného genetického programu a na stejný podnět reaguje vždy stejně. Něco jako biologický robot v květináči. „Pokud ale zohledníme početné výsledky nových výzkumů, které jsme v posledních letech nashromáždili, musíme se na rostliny dívat v úplně jiném světle,“ podotýká Trewavas, který sám ve své laboratoři vypozoroval, že se dokonce i klonovaní jedinci ve stejných podmínkách chovají rozdílně. Je to právě ona osobitost, ve které Trewavas spatřuje inteligenci. Protože díky této svévoli se domněle prostoduchá rostlina umí rozhodovat. Dokáže se učit, pamatovat si – a také počítat. Pomocí početních úkonů na bázi buněk řeší šlahouny složité geometrické úlohy. Rostlina dokonce ovládá něco jako firemní ekonomické kalkulace. „A díky nejnáročnějším inteligenčním výkonům, které podává,“ tvrdí Trewavas, „si dokonce dokáže udělat představu o budoucnosti.“ Podle nejnovějších poznatků mají květiny i stromy v zásadě všechny vlastnosti inteligentního zvířete – jsou jen pomalejší, rozvážnější a našim uším se jeví být němé. Skoro to vypadá, jako kdyby prožívaly svůj život v úplně jiných dimenzích.

tajemne vedomi rostlin.qxp_Sestava 1 10.07.18 9:36 Stránka 12

TA J E M N é

VěD OMí ROST LI N

Rostliny mají víc smyslů než člověk Vědci objevují stále nové schopnosti rostlin; je jich tolik, že Trewavasův spolubojovník, profesor Dieter Volkmann, má zato, že: „Rostliny mají víc smyslů, tedy senzorů, než my lidé.“ Ve svém okolí vyhodnocují nejméně dvacet faktorů – a také na ně reagují. Rostliny jsou podle tohoto výzkumníka z univerzitního Institutu buněčné a molekulární biologie schopné vidět, slyšet, hovořit, vnímat pachy a chutě, mít pocity a komunikovat.“ • Rostliny vidí: Celý jejich zelený povrch je jeden mocný zrakový orgán. Jejich optické buňky jsou citlivé na více vlnových délek než naše oči. „Popínavá rostlina, která potřebuje tyčku, se dovede přiblížit k nejbližší opoře. Jestliže oporu přemístíme, pak rostlina během několika málo hodin svůj pohyb podle toho změní. Pro autory Petera Tompkinse a Christophera Birda je otázkou, zda rostlina ten kolík ‚vidí‘, nebo jeho pozici vnímá jiným, ještě nepoznaným způsobem. „Protože pokud ho – kvůli určitým zábranám – nemůže ‚vidět‘, směřuje i tak neomylně ke skryté opoře a ignoruje směry, kde žádná opora není.“ • Rostliny slyší: Každá z jejích buněk obsahuje membránu, která je citlivější než lidský sluchový orgán. Jak ukazují mnohaleté výzkumy na polích, hudba podporuje zdraví rostlin. • Rostliny umí mluvit: Jejich jazykem jsou molekuly vůní, které opouštějí listy ve formě plynu. Tak se mezi sebou dorozumívají – a mohou komunikovat i se zvířaty. • Rostliny vnímají pachy a vůně: Jsou citlivé na přenašeče 12

tajemne vedomi rostlin.qxp_Sestava 1 10.07.18 9:36 Stránka 13

ÚVOD

v tak nízké koncentraci, že zde selhávají i nejdokonalejší měřicí přístroje. • Rostliny vnímají chutě: Konečky jejich kořenů jsou citlivější než jakýkoli jazýček labužníka. • Rostliny mají hmat: Mnohé vnímají „pohlazení“ vlněným vláknem o váze pouhých 0,00025 miligramů, které na naší kůži nevyvolá žádné pocity. Wilhelm Pfeﬀer (1845–1920), spoluzakladatel moderní fyziologie rostlin, ověřil tuto vysokou citlivost na libence hranaté (Sicyos angulatus). • Rostliny mají senzory, které nám chybí. Mají dokonce smysl pro světové strany: Mužák dřípený (Silphium lacinatum) natočí při příliš silném slunečním svitu své vertikálně rostlé listy severojižním směrem. Rostliny se také dovedou orientovat podle elektrického a magnetického pole, podobně jako ptáci. • Rostliny mají smysl pro budoucí události a dokážou například předpovídat počasí. Rajčata cítí atmosférickou tlakovou níži již tři dny předem a zesílí svou slupku. Soterek obecný (Arbus precatorius), indické koření, se při vědeckých experimentech ukázal jako dobrý „prorok počasí“ v případě bouřek a zemětřesení. • Rostliny umí svým způsobem dát najevo, když jim není dobře. Výzkumníci hovoří o „migréně rostlin“ a o tom, že rostliny pak sahají po léku vlastní výroby, po léku, který známe ze svých domácích lékárniček: po aspirinu. Všechny tyto vlastnosti zde byly odjakživa. Jen nám zůstávaly skryté. Objevili jsme je až v několika posledních letech díky využití moderních přístrojů.

tajemne vedomi rostlin.qxp_Sestava 1 10.07.18 9:36 Stránka 14

TA J E M N é

VěD OMí ROST LI N

Technický „velký třesk“ biologie. Pomocí novodobých elektroencefalografů (EEG) lze zaznamenat elektrické proudy, které jsou bilionkrát nižší než proudy, které produkuje baterie kapesní svítilny. Tak badatelé odhalili v rostlinách elektrochemické pochody, které se podobají těm v našem mozku. Moderní plynové chromatografy reagují na těkavé vůně rostlin ještě v tak nízkém ředění, jako kdybychom vylili obsah náprstku do vybagrovaného jezera. A přestože byly tyto komunikační molekuly objeveny teprve nedávno, otevřely nám fantastický svět molekulárního klábosení – svět zelených žvanilek, křičící kukuřice nebo rajčat, která vedou samomluvu. Průlom nastal, když nadešla éra genové techniky. Přivedla vědce na stopu geneticky ovlivněných biochemických forem syntézy, odpovídajících pravděpodobně za tvorbu květů, vnímání světla. „Zelení“ badatelé v oblasti genetiky sledovali ambiciózní cíl: Vyšlechtit užitkové rostliny tak odolné proti škůdcům, že nebude nutné na polích a loukách používat pesticidy. Za mnoho nových poznatků vděčí nenápadnému plevelu, který v jejich laboratořích zdomácněl: huseníčku rolnímu (Arabidopsis thaliana). Je to první rostlina, jejíž genom byl kompletně rozluštěn – a udělala závratnou kariéru jako modelový organismus. Zkouší se na ní všemožné mistrovské kousky genového inženýrství. Nejvíce fascinující a přitom nejdůležitější pohled do mysteria rostlinného světa dovolila inovace, která je označována jako velký třesk v oblasti biologie: molekulární vizualizace. Tato technika umožňuje jednak něco jako „bio14

tajemne vedomi rostlin.qxp_Sestava 1 10.07.18 9:36 Stránka 15

ÚVOD

graf života“ – sledovat pohyblivé obrázky z nitra buněk, aniž by se přitom buňky poškodily! Dynamické procesy jsou nyní k dispozici jako film. Do té doby bylo nutné se spokojit s neživými objekty a statickými obrazy in-vitro. Nasazením kamerového mikroskopu došlo k průlomu do vyšší – čtvrté dimenze, kterou je čas. Tím se odhalila vysoce dynamická řídící síť buňky, kde se průběžně aktivují enzymy, tvoří proteiny, vyhodnocují dědičné informace – a vědci se na to dívají jako na nějakou peep-show. Kamkoli se podívají, všude narážejí na jevy, které nejsou schopni vyhodnotit pomocí konvenčního způsobu myšlení. Nová výzkumná platforma už byla dávno překonaná, když v roce 2005 bonnský molekulární biolog František Baluška spolu s Anthony Trewavasem a dalšími kolegy z Evropy, Ameriky a Asie založili novou disciplínu: neurobiologii rostlin. Neurobiologii? Již v tomto samotném slově se ukrývá potenciál možného nedorozumění – a také překvapení: „neuro-“, slovní základ názvu lidské a zvířecí nervové buňky, neuronu, původně patřil do rostlinné říše a znamenal „vlákno“. Znamená to snad, že rostliny mají nervy?

Myslí rostliny s pomocí elektrických signálů? „Rostliny,“ vysvětluje badatel Volkmann, „nemají nervy v tom smyslu, jak je známe u člověka. Ale existuje u nich celá řada zcela srovnatelných struktur.“ Už dávno je známo, že u rostlin existují kromě již dobře probádaných chemických přenašečů také elektrické akční potenciály: změny elektrického napětí, které slouží přenosu informace – 15

tajemne vedomi rostlin.qxp_Sestava 1 10.07.18 9:37 Stránka 280

Joseph Scheppach

TAJEMNÉ VĚDOMÍ ROSTLIN Fascinující pohled do jejich světa Z německého originálu Das geheime Bewusstsein der Pflanzen. Botschaften aus einer unbekannten Welt, vydaného nakladatelstvím Droemer Verlag, in der Verlagsgruppe Droemer Knaur GmbH & Co. KG, v Mnichově v roce 2009, přeložila Eva Švestková Obálku navrhla Soňa Šedivá Redigovala Alena Řežábková Odpovědná redaktorka Ivana Parkmanová Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 280 + 8 stran barevné přílohy Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9913. publikaci Sazbu zhotovily Spojené Grafické Továrny, Dobříš Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 e-mail: objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz