Issuu

Dama v modrem_001 az 003.qxp_Sestava 1 30.07.18 11:31 Strรกnka 3

Valerie Bowmanovรก

Přeložila Zdeňka Zvěřinová

Dama v modrem.indd 4

24/07/18 11:47

Pro mou matku Judith Bowmanovou Rhodesovou, která mi vštípila nejen lásku k historickým románům, ale také vypravěčský dar. Každý, kdo ji někdy slyšel vykládat pohádky o horských lvech a houfech krys, ví, že je to pravda. Jednou se mi svěřila, že mít v rodině spisovatelku byl její obrovský sen, který se uskutečnil. Miluju tě, mami.

Dama v modrem.indd 5

24/07/18 11:47

Dama v modrem.indd 6

24/07/18 11:47

K A P I T O L A P RV N Í

Londýn, duben 1816

roboha, kočko, tak se konečně ukaž, ať už to máme za sebou.“ Jane Lowndesová si odhrnula z očí tmavé mokré vlasy. Lilo jako z konve. Už skoro deset minut stála před stájemi za otcovým městským domem a polovinu té doby pršelo. Jí osobně déšť nevadil. Co na tom, pokud voda poničí účes nebo oblečení? Smířila by se i s tím, že má zamlžené brýle, jenže jí navlhala kniha a to přijatelné nebylo. S dřevěnou miskou v ruce si zastrčila v kůži vázaný svazek co nejvíc do podpaží. Musí tu knihu dostat pod střechu a usušit ji u krbu. Zamžourala do šedého oparu. Podle tichého mňoukání usuzovala, že se její hladová strávnice blíží. Ta hnědá, prašivě vyhlížející kočka ji určitě slyšela. Přeběhla po kamenné zdi na vzdálené straně stájí a zamířila přímo k Jane. Bylo zřejmé, že jí ani déšť nezabrání, aby si došla pro čerstvé jídlo. „Tady jsi.“ Jane se mírně pousmála, i když se to snažila co nejvíc zamaskovat. Nechtěla se na tu kočku usmívat. Vlastně za ni vůbec nechtěla být zodpovědná, ať už pršelo, nebo svítilo sluníčko. Všimla si jí před čtrnácti dny, když si přišla do stájí pro koně, aby se vydala na projížďku do parku, a potom

„P

Dama v modrem.indd 7

24/07/18 11:47

Valerie Bowmanová ke své smůle zjistila, že kočka má koťata. Viděla jedno z těch hebkých chlupatých klubíček, jak vykukuje zpoza keře na cestě a dychtivě čeká, až se matka vrátí. Nad toulavou kočkou by mohla mávnout rukou, ale koťata? To je úplně něco jiného. Navíc to zvíře bylo vychrtlé a nepochybně hladové, a tak Jane i přes rozumné výhrady zašla do kuchyně a požádala o misku zbytků. Od té doby uplynuly dva týdny a Jane se tu s kočkou scházela každé ráno. Dnes, zatímco na ni čekala, se poprvé rozpršelo. Příště musí nechat knihu doma. Sehnula se a postavila misku ke zdi. Kočka se olízla, vrhla se k žrádlu a hltavě se do té dobroty pustila. „Kam to všechno dáváš?“ Jane mírně zavrtěla hlavou. „Připomíná mi to, jak jsem jedla, když jsem byla malá.“ Zasmála se. „Asi tě budu muset krmit dál, abys měla zdravá mláďata, ale to se nesmíš courat v dešti tak jako dnes.“ Pohladila zvíře po hlavě, aniž se trápila myšlenkami na to, že chytí blechy nebo ještě něco horšího. Jakmile se vrátí do domu a k veškerému pohodlí, které pobyt pod střechou skýtá, hned si umyje ruce. „Jak se daří koťatům?“ zeptala se, zatímco jí dešťové kapky stékaly po nose. Místo odpovědi se ozývalo jen hladové kočičí mlaskání. „Umím si představit, že nevíš, kam dřív skočit,“ pokračovala Jane soucitně a zastrčila si knihu ještě hlouběji do podpaží. „Nezávidím ti ten osud. Asi ti dá pořádně zabrat, než pro děti obstaráš plný, ehm, stůl, a žádný kocour ti s tím nepomůže.“ Kočka nepřestávala lačně hltat a své chlebodárkyně si vůbec nevšímala. Jane nesouhlasně mlaskla. „Je mi to naprosto jasné. Právě proto hodlám zůstat svobodná a podporovat práva žen ve společnosti. Přesně jako Mary Wollstonecraftová.“ 8

Dama v modrem.indd 8

24/07/18 11:47

Dáma v modrém Kočka se zarazila a pochybovačně na ni pohlédla přimhouřenýma zelenýma očima, jako by Janeině samomluvě rozuměla. Jane povytáhla obočí. „Chápu, co si myslíš. Mary Wollstonecraftová byla vdaná. Vím to, samozřejmě to vím. Ale to ještě neznamená, že se musím vdát taky. Myslím si, že pro tu věc udělám mnohem víc, když se nenechám rozptylovat žádným mužem ani jeho dětmi.“ Kočka zvedla hlavu od žrádla a zamrkala. Mihla se v jejích očích kritika? Zná se snad s Janeinou matkou? Jane si otřela mokré brýle. „Když už mluvíme o svatbách,“ pokračovala, jakmile se kočka znovu pustila do snídaně, „moje kamarádka Cass se vdává a já dnes odjíždím na venkov, abych se té svatby zúčastnila. Takže tu nějakou dobu nebudu.“ Kočka mrskla ocasem. „Nemohu za to,“ vysvětlovala Jane. „I když jsem dělala, co jsem mohla, nepodařilo se mi jí to rozmluvit. Vypadá to, že Cass je do Juliana šíleně zamilovaná a někteří lidé spolu zřejmě mají zůstat celý život. Lucy se taky zamilovala a stala se tak vévodkyní. Kdyby ses jí na to zeptala, nejspíš by sdílela stejný názor,“ dodala posměšně. „Ale neboj se,“ pokračovala zaníceně, „už jsem požádala kuchařčinu pomocnici Annu, aby na tebe dohlížela, až budu pryč. Slíbila, že ti sem bude nosit nejlepší zbytky a…“ „Slečno Jane?“ Deštivým oparem pronikl Annin hlas. Jane se rychle narovnala a obrátila se za zvukem. „To jste vy, Anno?“ Žena se brzy vynořila zpoza rohu stájí. Držela si nad hlavou noviny, aby se chránila před deštěm, a přitom mžourala do mlhy. „Slečno Jane?“ Jakmile dívku spatřila, zastavila se. „Tady jste. Napadlo mě, že vás tu najdu. Hledá vás matka. Společně s Eloise obracejí dům vzhůru nohama, aby vás našly.“ 9

Dama v modrem.indd 9

24/07/18 11:47

Valerie Bowmanová Eloise byla Janeina komorná. Matka ji často volala, když se jí nedařilo najít své jediné dítě. „V tom případě už radši jdu. Chudinka Eloise. Sbohem, kočko. Uvidíme se, až se vrátím. A doufám, že v té době už budeš mít tlustá a zdravá koťata. Anna o tebe bude dobře pečovat. Viďte, Anno?“ Ženiny odulé tváře se rozzářily úsměvem. „Samozřejmě, slečno.“ Kočka zvedla hlavu a zamrkala. Anna si upravila noviny nad hlavou. „Slyšela jsem, jak vaše matka říká Eloise, že si s vámi před odjezdem na domácí sešlost musejí i s otcem nutně promluvit.“ Jane pokrčila nos. Hrome. Formální setkání s matkou nikdy nevěstilo nic dobrého, a pokud do toho zatahuje i otce, je to vážné. „To by mě zajímalo, o čem se mnou chce mluvit.“ Anna se sklonila a pohladila kočku po hlavě. „Říkala něco o paní Bunburyové.“ Jane polkla. „O paní Bunburyové?“ „Ano. Je to vaše nová gardedáma, viďte, slečno?“ Jane rychle zamrkala. „Ano. Ano, to je.“ S knihou stále pod paždím se neelegantně rozběhla k domu, aniž si všímala, že jí voda z kaluží na dvoře stříká na sukni. Paní Bunburyová je opravdu její nová gardedáma. Gardedáma, která na ni bude dohlížet během Cassiny svatební sešlosti v Surrey. Jenže jestli s ní matka bude chtít mluvit, nastanou potíže. Paní Bunburyová totiž neexistuje.

Dama v modrem.indd 10

24/07/18 11:47

K A P I T O L A D RU HÁ

arrett Upton obrátil dopis na druhou stranu a upřeně se na něj zadíval. Pak dlouze vydechl. Bylo v něm totéž co vždy – bankovní směnka a stručné sdělení, které podbarvovaly silné pocity viny. „Pane, čeká na vás kočár.“ Garrett pohlédl na majordoma, který stál v pozoru ve dveřích pracovny. Dva strakatí kokršpanělé ležící po obou stranách jeho židle zvedli hlavu a zavrtěli ocasem. „Hned tam budu, Cartwrighte.“ Majordomus přikývl. Garrett se podíval zpátky na stůl a na dopis, který dnes ráno zaměstnával jeho pozornost. Osušil ho pískem, zapečetil rozehřátým voskem a vtiskl na něj svou pečeť. Nemá moc času. Kočár čeká. Navíc se včera moc nevyspal, ačkoliv to nebylo nic nového. Neustále ho pronásledovaly zlé sny, děsivé noční můry. Upřeně se zadíval na adresu.

Paní Langfordová Charles Street 12 Londýn

Dama v modrem.indd 11

24/07/18 11:47

Valerie Bowmanová Podobný dopis posílal pravidelně každých čtrnáct dní už od svých jednadvaceti, což bylo téměř deset let. A i když byl obsah stále stejný, o Haroldovi, příteli, který zemřel za války, tam nebyla ani zmínka. Garrett zavrtěl hlavou a odstrčil židli. Psi přestali odpočívat a zvedli se. Vstal a s dopisem v ruce vykročil ke dveřím. Posledních čtrnáct dní se věnoval tomu, aby vyřídil své obchodní záležitosti a postaral se, že si čas strávený na venkově užije. Dnes měl odjet na domácí sešlost v Surrey, kterou jeho přítel pořádal na oslavu své svatby. Nový hrabě ze Swifdonu Julian Swift si konečně bral svou nevěstu lady Cassandru Monroeovou. Šest měsíců smutku za jeho staršího bratra Donalda už uplynulo. Velkolepé svatbě bude předcházet o něco důvěrnější domácí sešlost. Přijede tam Garrettova sestřenice Lucy s manželem vévodou z Claringdonu a samozřejmě Cassandra se Swifdonem. Také slečna Jane Lowndesová. Garrett obrátil oči v sloup. Jane Lowndesová ho většinou popuzovala, hašteřila se s ním a doháněla ho k šílenství nebo všechno dohromady, ale doufal, že jeden týden v její přítomnosti vydrží. Nikdy nepochopil, proč Lucy trvala na tom, že se s tou intelektuálkou, která ví všechno nejlíp, bude tak blízce přátelit. Cartwright stále zůstával v pozoru u dveří. „Postarejte se, aby to odešlo ještě dnes,“ sdělil mu Garrett významně a podal mu dopis. „Jak si přejete,“ přikývl majordomus a list převzal. Garrett došel zpátky k velkému mahagonovému stolu, sundal si z opěradla židle kabát a nasoukal se do něj. Psi ho dychtivě pozorovali. Pak se obrátil a vyšel ze dveří. Psi se mu rozběhli v patách. Minul majordoma a vykročil chodbou do vstupní haly. Cartwright si pospíšil, aby mu otevřel hlavní vchod, a Garrett se obrátil a poplácal oba psy po hlavě. Nadšeně zavrtěli ocasy. 12

Dama v modrem.indd 12

24/07/18 11:47

Dáma v modrém „Dobře se o ně postarejte, Cartwrighte.“ Nasadil si klobouk, vyšel na ulici a nastoupil do kočáru, který na něj venku čekal. Uvelebil se na sametovém sedadle, vyhlédl z okna a naposledy zalétl pohledem k svému londýnskému sídlu. Byl to pěkný dům. Garrett byl sice předpokládaným dědicem hraběte z Upbridge, ale sám o sobě byl bohatý až až. Dům v Mayfairu, služebnictvo i vybavení byly hrazeny z jeho peněz, které do manželství s druhým synem hraběte přinesla jeho matka, a z dědictví po dědečkovi z matčiny strany. Kočár se s trhnutím rozjel. Garretta Uptona čeká týden na domácí venkovské sešlosti v Surrey.

Dama v modrem.indd 13

24/07/18 11:47

KAPITOL A TŘETÍ

ladá dámo, nedovolím ti odjet z tohoto domu, dokud mi na tu otázku neodpovíš tak, abych byla spokojená.“ Paní Hortense Lowndesová dupla na koberec v pracovně Janeina otce tak energicky, až se jí tmavé vlasy zatřásly. Jane si popostrčila brýle na nos a nevzrušeně se na ni zadívala. Matka byla dnes vzteky bez sebe. Když Jane přišla, dokonce se ani nezmínila o tom, že z ní kape voda na koberec, ani jí nevyčetla, že hned po příchodu zamířila ke krbu, aby tam nechala proschnout promáčenou knihu. „Posloucháš mě vůbec?“ přitlačila na dceru. Jane pohlédla na otce, který s brýlemi na nose mírně pokrčil rameny, soucitně se na ni usmál a potom si opět položil ruce na stůl a vrátil se ke čtení. Zjevně si přál, aby se tento rozhovor odehrával někde jinde a nerušil ho. Jane se mu vůbec nedivila. Toužebně pohlédla na vlastní knihu. Snad uschne tak, že se stránky nezničí. Ach, počkat. Měla by poslouchat matku. „Samozřejmě že tě poslouchám, mami.“ Matka si založila paže na hrudi a upřela na ni podezřívavý pohled. „Jak to, že jsi celá mokrá?“

„M

Dama v modrem.indd 14

24/07/18 11:47

Dáma v modrém Jane našpulila rty. „Myslela jsem si, že jsem tu kvůli paní Bunburyové.“ Odvrácení pozornosti na matku vždy zabíralo. Janein otec se uculil, aniž odtrhl oči od knihy. „Ano, kvůli paní Bunburyové,“ opakovala matka. „Přesně tak. Chci se tě ohledně ní na něco zeptat.“ Jane se zhluboka nadechla. Opatrně si sundala brýle a otřela si je o rukáv. Oddalování bylo další taktikou, které matka obvykle podlehla. „Mami, přece jsme o tom spolu mluvily. Už nejsem dítě. Je mi šestadvacet. Jsem intelektuálka a stará panna.“ Už nedodala, že matka tu skutečnost zaníceně odmítá, a právě proto Jane tento nesmyslný plán s paní Bunburyovou vymyslela. Tohle se nesetká s vlídným přijetím. Ani náhodou. „To tedy rozhodně nejsi!“ Matka znovu dupla. „Nevěřím vlastním uším.“ Prudce se obrátila k Janeinu otci. „Charlesi, slyšels to?“ Otec rychle zvedl hlavu a odkašlal si. „Ano, ovšem. Intelektuálská stará panna, drahoušku.“ „Ne!“ vykřikla matka. „Jane nic takového není.“ „Jistěže ne,“ souhlasil otec a znovu zabořil hlavu do knihy. Hortense se obrátila zpátky k Jane a přitiskla si k ústům kapesník. „Za tvé oblečení a vzdělání jsme utratili jmění. Postarali jsme se, abys dostávala pozvánky na nejlepší večírky, plesy a domácí sešlosti. Nechápu, proč si nedokážeš najít manžela.“ „Žádného nechci, matko. Opakuju ti to pořád dokola.“ „Kdyby ses alespoň snažila,“ zaprosila Hortense. Jako obvykle odmítala dceru poslouchat. Proto bylo potřeba zaměstnat paní Bunburyovou. Jane si znovu pečlivě nasadila brýle. „Jedu přece na tu domácí sešlost, ne?“ Logické argumenty matku obvykle uchlácholily, i když jen na přechodnou dobu. 15

Dama v modrem.indd 15

24/07/18 11:47

Valerie Bowmanová Matka ze sebe vypravila zvláštní škytnutí. „Nebude se ti tam líbit. Vím to. Myslím, že bych měla jet s tebou a…“ „Ne.“ Jane doufala, že překonala paniku dřív, než se jí v obličeji objevil vyděšený výraz. Jestli na tu sešlost pojede matka, skončí to pohromou. Už takhle stačí, že koncem týdne přijede na svatbu. „Samozřejmě že se tam nebudu bavit, matko, alespoň ne na večírku. Ale vezmu si s sebou spoustu knih a hodlám…“ Matka rozhodila rukama. „Knihy, knihy a zase knihy. Na nic jiného vy dva nemyslíte. Umíte mluvit i o něčem jiném?“ Natočila se k ní bokem a střídavě do ní i do manžela zabodávala obviňující pohled. Jane popošla dopředu a konejšivě ji vzala kolem ramen. Bylo jí matky docela líto. Ta nešťastnice neporodila dceru, která by milovala společnost, večírky, oblečení a tretky jako ona. Místo toho přivedla na svět dívku, která se vyvedla po vzdělaném otci, jenž byl za svou geniální ekonomickou prozíravost, díky níž úspěšně investoval spousty peněz královské rodiny, povýšen do rytířského stavu. A nejen to, Jane dokonce i vypadala jako otec. Měla tmavé vlasy, tmavé oči, kulaté tváře a oválný obličej. Mírně zaoblené pozadí mělo původ spíš v její lásce ke koláčům, než že by ho zdědila po otci, ale na tom nezáleželo. Hlavní bylo, že se Jane podobala siru Charlesi Lowndesovi. „Promiň, mami,“ zamumlala a půvabnou matku objala. Hortense byla líbezná, milá a myslela to s ní dobře. Nemohla za to, že měla takovou smůlu, že její dcera je intelektuálka. Hortense na ni zamrkala. „Co ti mám prominout?“ Jane spustila paži. „Odpusť, že čtu celé dny Sokrata místo La Belle Assemblée, studuju politické rubriky, místo abych s tebou nakupovala látky a tretky, a místo na návštěvu přátel chodím do divadla.“ 16

Dama v modrem.indd 16

24/07/18 11:47

Dáma v modrém Matka se narovnala a potom se stejně rychle uvolnila. Utrápeně mačkala v rukou kapesník. „Ach, Jane. Kdyby ses alespoň snažila.“ Jane vzdychla. Snažila se. A jak se snažila. Kolikrát si přála, aby byla drobná kráska, na kterou je radost pohledět a jejíž nejmilovanější zábavou jsou večírky? Ale zkrátka to tak nebylo a nikdy nebude. Čím dřív se s tím matka smíří a vzdá se snu, že Jane uzavře velkolepý sňatek, tím líp spolu budou vycházet. Matka jí nedala na vybranou a dnešní malou epizodou dala jasně najevo, že se nevzdává. Z toho důvodu Jane musela vytáhnout tajnou zbraň – svou nejlepší přítelkyni lady Lucy Huntovou, která jí slíbila, že využije své proslulé výmluvnosti a přesvědčí lady Lowndesovou, aby už dceru dál netrápila. Jane si vroucně přála trávit dny četbou, studiem, podporováním ženských práv a občasným uspořádáním literárního salonu. Chtěla být svobodná a nemuset už navštěvovat nekonečný kolotoč společenských událostí, které v ní vyvolávaly pocit, že vůbec společenská není. Nakonec vytáhla ze svého arzenálu druhou nejlepší zbraň, novou gardedámu paní Bunburyovou. Na ten nápad ji přivedl nešťastný incident její další přítelkyně Cassandry Monroeové, k němuž došlo vloni na podzim a během něhož byla Cass donucena předstírat, že je neexistující mladá dáma jménem Patience Bunburyová. Nešťastné to bylo proto, že přitom musela oklamat muže, kterého posledních sedm let zoufale milovala… A když kapitán Swift Cassinu dvojí totožnost odhalil, celá šaráda se nepříjemně zvrtla. Nakonec ovšem všechno dobře dopadlo, a proto se nyní Jane chystala na oslavu jejich svatby, kvůli níž potřebovala fiktivní gardedámu. „Pojedu na domácí sešlost, mami. A pokud jde o paní Bunburyovou… copak ti o ní Lucy všechno nenapsala?“ Jane zacouvala ke dveřím. 17

Dama v modrem.indd 17

24/07/18 11:47

Valerie Bowmanová Otec na ni po očku pohlédl a povytáhl obočí. Věděl, že se chystá k úniku. Matka zaníceně přikývla. „Ano, ale připadá mi nanejvýš podezřelé, že jsem se s ní ještě nesetkala a…“ „Nezaručila se snad Lucy za její vysoký morální charakter? Ta žena má vynikající doporučení,“ pokračovala Jane a přiblížila se o další krok ke dveřím. Vrásky na matčině zamračeném čele se prohloubily. „Ano, ale nemohu dovolit svému jedinému dítěti, aby…“ „Copak jsem ti nevysvětlila, že pojedu rovnou do Lucyina londýnského domu, kde na mě čeká paní Bunburyová, a s oběma se pak vydám na domácí sešlost, takže na mě budou celou dobu jaksepatří dohlížet?“ Matka otevřela ústa a zase je zavřela, čímž připomněla Jane leklou rybu. „Ano, ale odmítám…“ „Kromě toho se mnou bude celou cestu do Lucyina domu Eloise.“ Chudák matka několikrát zavřela a otevřela ústa. Zjevně se dostala na konec svého seznamu argumentů. Pokud člověk zahrnul Hortense Lowndesovou dostatečným množstvím důkazů, aniž se mezitím nadechl, většinou ji překonal silou logiky… a úspěch byl jen otázkou času. Jane mohla téměř odpočítávat vteřiny, které ji dělí od vítězství. Jedna… dvě… tři. „Prostě… si to nemyslím.“ Matka si zoufale mačkala ruce a rozhlížela se, jako by snad mohla najít odpovědi, které potřebovala, na podlaze pracovny. „Charlesi, co si o tom všem myslíš?“ Janein otec zvedl hlavu a popostrčil si brýle. „Podle mě působí paní Bunburyová velice schopně, drahoušku.“ Jane se zářivým úsměvem přikývla. Na otce se mohla vždy spolehnout. Hortense to však stále neuklidnilo. Hm. Tato situace zjevně volala po záplavě přesvědčivých otázek. 18

Dama v modrem.indd 18

24/07/18 11:47

Dáma v modrém Jane si založila paže na hrudi. „Nepřijedete snad příští týden s otcem na svatbu, kde se sami přesvědčíte, jak slušně jsem se chovala? A nepoznáte pak sami všechny mé nové přátele?“ Poslední věta byla nejdůležitější. Janeina matka nesmírně milovala, když se Jane seznamovala s novými lidmi, nejlépe se svobodnými muži s titulem. Jane se pochopitelně k ničemu takovému nechystala, to ovšem matka nemusela vědět. „Dostanu příležitost poznat příští týden paní Bunburyovou?“ Matka se smířeně uvolnila a obličej jí zrůžověl nadějí. „Samozřejmě. Samozřejmě.“ Jane přikývla. Překřížila prsty za zády a vykročila ke dveřím. „Teď se půjdu převléknout a pak s Eloise vyrazíme za drahou paní Bunburyovou.“ Za půl hodiny scházely Jane s Eloise ze schodů k přistavenému kočáru. Lokaj za nimi vlekl Janein kufr. Jane vydechla úlevou. Matka se prozatím nechala uchlácholit. Jane se řídila neochvějným pravidlem: řeš jeden problém po druhém, nejlépe podle aktuální důležitosti. Starosti s ostatními nech na později. Lokaj jim pomohl nastoupit do kočáru, Jane se uvelebila na sedadlo po směru jízdy a vyhlédla z okna k domu. Matka vystrčila hlavu z hlavního vchodu. „Sbohem, mami. Uvidíme se za týden.“ Mávla rukou a zářivě se usmála. Pak se opřela o opěradlo a dlouze vydechla. „A jsme svobodné.“ Eloise také vzdychla. „Bude příjemné podívat se na venkov, slečno.“ „Moc se na to těším.“ Jane se pohodlně opřela a otevřela knihu. Za několik hodin se setká se svými nejlepšími 19

Dama v modrem.indd 19

24/07/18 11:47

Valerie Bowmanová přítelkyněmi Lucy a Cass. Už se nemohla dočkat, až je zase uvidí. Nepochybně tam bude i Lucyin bratranec Upton, ale ať, s ním už si nějak poradí. Vždy se jí líbilo odkazovat ho do správných mezí. Kočár se s trhnutím rozjel. Slečna Jane Lowndesová stráví požehnaný týden bez gardedámy na venkově v Surrey.

Dama v modrem.indd 20

24/07/18 11:47

Valerie Bowmanová DÁMA V MODRÉM Z anglického originálu An Unlikely Lady, vydaného nakladatelstvím St. Martin’s Press v New Yorku v roce 2015, přeložila Zdeňka Zvěřinová Obálku podle dodaného layoutu zhotovila Soňa Šedivá Redigovala Otilie Grezlová Odpovědná redaktorka Anna Urbanová Technický redaktor Jiří Staněk Počet stran 320 Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 10035. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk EUROPRINT, a. s., Praha Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz

Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.

Dama v modrem.indd 320

24/07/18 11:47