i r o s es t n o M í n á v o v e j b Sveˇt o
Tvary © 2017 White Star s.r.l. All rights reserved Translation © Viola Somogyi, 2018 ISBN 978-80-7549-550-1
Montessori Svět objevování TVARY
Sestavila Chiara Piroddi
Sestavila Chiara Piroddi Ilustrovala Agnese Baruzzi Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pikola, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9443. publikaci Z anglické edice Montessori: A World of Achievements. My First Box of Shapes, vydané nakladatelstvím White Star s.r. l. v Miláně v roce 2017, přeložila Viola Somogyi Redakce a odborná revize Zuzana Brožová Odpovědná redaktorka Jana Kotrlová Technický redaktor David Dvořák Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Vytištěno v Číně Vydání první
Ilustrovala Agnese Baruzzi
Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz
Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz. www.knihyzpikoly.cz
Cover Libretto Box Montessori Forme CZ.indd 2-3
30/10/17 18:36
Obsah Úvod
2
Maria Montessori a její metoda
4
Výchova ke svobodě
5
Absorbující mysl
6
Senzitivní období
7
Vizuálně-prostorové a vizuálně-konstrukční dovednosti dítěte
9
Fáze vývoje vzhledem k vnímání prostoru
11
Tvary – představení sady
13
Charakteristika a cíle herní aktivity
13
Pomůcky v krabici
15
Role dospělého ve hře
19
Aktivity s kartičkami
20
LIBRETTO Montessori genitori FORME_CZ.indd 1
30/10/17 18:38
Zkoušeli jste někdy během prvního roku života vašeho dítěte jej určitou dobu jen tak pozorovat? Z čiré zvědavosti? Když například dítě sedělo na měkkém koberci a kolem sebe mělo rozházené hračky, zkusili jste chvíli tiše stát za ním a trpělivě jej sledovat, beze spěchu a jakýchkoli očekávání, a nechat se vést pouze touhou vidět, co bude dělat? Dítě nejspíš vydá nějaký zvuk či řekne slovíčko, pohne se a vezme do ruky hračku, pravděpodobně tu, která ho v onu chvíli nejvíce zaujme svým vzhledem. Zběžně si ji prohlédne, zvedne ji k puse, ochutná ji, očichá ji a pak ji začne zkoumat rukama, cítí materiál, z kterého je hračka vyrobena, vnímá její velikost i hmotnost. Nakonec se možná rozhodne, že ji zahodí. Uslyší zvuk, který hračka vydá, když dopadne na zem, a začne prohlížet další předmět. Všechny tyto činnosti představují přirozený, vrozený způsob, kterým dítě objevuje svět a zjišťuje, jaký je. Je to volné smyslové objevování. Pokud se tato první zkušenost průběžně opakuje, dítě si zapamatuje vlastnosti určitého předmětu, vytvoří si v mysli jeho obraz a připraví se na jeho srovnání s jinými předměty, na rozlišování, rozpoznávání a asociování s jeho názvem, druhem a funkcí. „Přišel do života jako poutník, který si všímá nových věcí, jež se před ním objevují, a snaží se naučit neznámý jazyk lidí kolem sebe: vynakládá ohromné spontánní úsilí na to, aby ho dokázal pochopit a napodobit. Učení malých dětí by mělo být zaměřeno na umenšování takového úsilí a jeho změnu ve vychutnávání snazšího a většího úspěchu. Jsme průvodci těchto poutníků, kteří vstupují do světa lidských myšlenek, a podobně jako oni musíme projevit sounáležitost.”
2
LIBRETTO Montessori genitori FORME_CZ.indd 2
30/10/17 18:38
Tato slova napsala v polovině minulého století Maria Montessori, lékařka a osvícená průkopnice pedagogiky, která pojala vzdělávání dětí novým způsobem, jenž se později proslavil jako metoda Montessori. Podle Marie Montessori je dítě od narození vybaveno obrovským potenciálem, výbornými kognitivními dovednostmi a úžasnou životaschopností a energií, která ho žene k získávání vlastních znalostí a zkušeností. To vše se u dítěte plně rozvine a uplatní, pokud se nachází v přátelském a podnětném prostředí, které odpovídá stupni jeho vývoje. Pomáhat dítěti růst znamená podporovat jeho spontánní iniciativu, respektovat jeho postupné objevování světa, nechat jej samostatně pracovat s chybou a dovolit mu zažít pocit úspěchu, když přichází na to, jak chyby neopakovat. I složité dovednosti, jako je čtení, psaní, počítání, rozpoznávání nebo třídění dle významu, mohou být snadno uchopeny a upevněny, pokud jsou dítěti předávány skrze konkrétní smyslovou zkušenost. Tou je v Montessori pedagogice především práce rukou, manipulace s předměty vytvořenými s určitým záměrem a smyslem, tedy s pomůckami. Tato učební sada vychází z metody Montessori a vznikla na základě inspirace tímto intuitivním způsobem učení. Krabička obsahuje pomůcky k herním aktivitám zaměřeným na kognitivní vývoj dítěte. S těmito pomůckami si dítě hraje a zároveň se učí. Zacházení s nimi má daná pravidla, jež spočívají v samostatné práci dítěte, v možnosti objevit chybu a provést kontrolu. Pomůcky jsou všestranně využitelné, což podporuje motivaci dítěte s nimi dlouho pracovat.
3 LIBRETTO Montessori genitori FORME_CZ.indd 3
30/10/17 18:38
Metoda Montessori Maria Montessori Maria Montessori se narodila v Chiaravalle v provincii Ancona v Itálii 31. srpna 1870. V roce 1896 se stala historicky první ženou, která získala lékařský diplom. Maria se specializovala na dětské lékařství a nejprve se věnovala léčení duševně nemocných dětí, takzvaně „abnormálních”. Domnívala se, že problémy těchto dětí mají kořeny v pedagogice. Když se zájem Marie Montessori přesunul k výchově, našla v této oblasti své poslání, ale byla toho názoru, že jí chybí dostatečné vzdělání a kvalifikace, a tak se rozhodla vystudovat navíc filosofii a prohloubit si znalosti pedagogiky. V roce 1907 otevřela Maria Montessori první Dům dětí, mateřskou školku pro chudé děti od tří do šesti let. Zde využila svou novou koncepci vzdělávání. Výsledky svého pozorování dětí popsala v knize, jež vyšla roku 1909 a jíž se dostalo nadšeného přijetí. Dům dětí je místo, kde děti nadšeně vykonávají nejrůznější činnosti, jsou aktivní a veselé a učí se bez odměn a trestů. Panuje tu spontánní disciplína a volný společenský život a děti se dokážou dříve, než je obvyklé, naučit složitým dovednostem, jako je čtení a psaní. Montessori zařízení začala postupně vznikat i v dalších zemích, v Evropě i v Americe, tato metoda zažívala až do první světové války obrovský rozmach. Maria Montessori se celý život snažila rozvíjet propracovanou filozofii založenou na přesvědčení, že z lidí se dají vychovat bytosti schopné spolupráce a důvěry v bližní, jež budou takto uvědoměle vychovávat i své potomky. Byla si jistá, že to je jediná cesta k zachování míru. Avšak když se Evropou začaly šířit myšlenky fašismu a později Mussolini nastolil v Itálii diktátorský režim, její humanistické zásady se ocitly v příkrém protikladu s fašistickou ideologií. V roce 1933, kdy Maria Montessori vydala knihu Mír a výchova, se ji už fašistická vláda snažila umlčet. V roce 1934 byly zavřeny všechny Montessori školy v Itálii a stejného roku Hitler nařídil jejich uzavření i v Německu a Rakousku. Maria Montessori musela opustit Itálii a do rodné země se vrátila až v roce 1947. Maria Montessori zemřela 6. května 1952 ve věku 82 let v Holandsku. Na jejím hrobě je nápis v italštině: „Modlím se, aby ty milé děti dělaly všechno, co je v jejich silách, a spolu se mnou budovaly mír pro lidi celého světa.”
4
LIBRETTO Montessori genitori FORME_CZ.indd 4
30/10/17 18:38
Výchova ke svobodě Maria Montessori nevytvořila pouze metodu, ale celý propracovaný pedagogický systém založený na vědeckých pozorováních vývoje dítěte. Tento systém však má i filozofický přesah, je to způsob myšlení a přístup k životu. To nejcennější, co nám Maria Montessori odkázala, je způsob, jímž přemýšlíme o dětech, i o těch nejmenších. Odmítla přístup k výchově a vzdělání, který staví do popředí dospělého a podle něhož jsou všechny druhy učení předáváním verbálních (a někdy zbytečně mnohomluvných) informací od dospělého směrem k dítěti. Takový přístup naivně předpokládá, že dítě postrádá schopnosti nezbytné k tomu, aby se samo orientovalo v prostředí, jež ho obklopuje, a musí proto být formováno do podoby dospělého. Podle Marie Montessori je tomu právě naopak: svoboda projevení se dítěte, jeho samostatné zkoumání okolního světa a učení se z vlastních chyb jsou ty nejdůležitější složky efektivního učení. Dalším nesmírně důležitým faktorem jsou při učení smyslové prožitky, skrze ně děti nejlépe a nejtrvaleji získávají vědomosti (takzvaná smyslová výchova). Stadia abstraktního myšlení dítě dosahuje až později, ve školním věku. K učení podle metody Montessori dochází prostřednictvím tělesného pohybu a přímého smyslového zážitku, nikoli napodobováním či posloucháním. Myšlenka a pohyb jsou těsně propojeny, a proto se dítě učí a utváří svou vlastní mysl na základě různorodých činností, jež provádí. Ruce jsou hlavním nástrojem, který předává informace mozku: proto je velice důležité, aby proces učení obsahoval manipulaci s předměty. Vědci tvrdí, že celý vzdělávací proces od narození až do dospívání lze uskutečnit prostřednictvím sebevzdělávání. Učení pak nezávisí na dospělém, ale je motivováno didaktickým systémem, který nabízí předměty, tzv. pomůcky tak, aby dokázaly spontánně upoutat pozornost dítěte a zároveň jej stimulovaly k dalšímu rozvoji kompetencí. Klíčová slova ve vzdělávání podle Marie Montessori jsou: svobodná volba, práce, disciplína a samostatnost. „Vzdělávání není něco, co dělá učitel. Je to přirozený proces, který se v lidské bytosti rozvíjí spontánně. Nedochází k němu posloucháním slov, ale díky zkušenostem, které dítě získává činností ve svém prostředí. Úkolem učitele není mluvit, ale připravovat a nabízet různé možnosti aktivit v prostředí, jež je uzpůsobeno dítěti.” (Maria Montessori: Absorbující mysl)
5 LIBRETTO Montessori genitori FORME_CZ.indd 5
30/10/17 18:38
Svoboda v pojetí Marie Montessori neznamená, že dítěti dovolíme, aby si dělalo, co chce, bez omezení, ale umožníme mu jednat v souladu s jeho potřebami a dáme mu možnost volby toho, čím se bude zabývat, v rámci jeho schopností. Svoboda činnosti dítěte je omezena respektem k ostatním i k sobě. Děti svým jednáním nesmějí omezit svobodu druhého. Pojem svobody podle Marie Montessori ve skutečnosti úzce souvisí s vlastní disciplínou: když dítěti poskytneme svobodu, dáme mu zároveň možnost dopracovat se k disciplíně. Svobodná práce bez zásahů a řízení ze strany dospělého dodává dítěti pocit, že mu rodič důvěřuje a že ono samo disponuje schopnostmi potřebnými pro samostatné vykonání činnosti. Díky tomu není potřeba dítě motivovat mechanismy odměn a trestů, protože hlavní motivací a odměnou je potěšení z činnosti samotné. Mateřská škola má podle Marie Montessori dětem kromě bohaté inspirace k učení nabídnout také sociální zkušenost. Dům dětí je společenstvím založeným na myšlence humanity: škola musí ze všeho nejdříve naučit dítě spolupracovat, dále cítit sounáležitost se skupinou a vnímat své okolí jako svět plný předmětů, které může poznávat, manipulovat s nimi a měnit je. Maria Montessori vytvořila k výuce speciální pomůcky, jež dětem umožňují zkoumání světa přirozeným a zároveň vědeckým způsobem. Setkávají se s předměty z různých materiálů, různých velikostí, hmotnosti a tvarů, v různých barvách, poznávají geometrická tělesa i věci, které vydávají zvuky. Úkolem učitele je připravit pro dítě podnětné prostředí a podporovat jeho samostatné objevování, aniž by narušoval spontánní úžas a zvídavost dítěte, jeho vlastní časové rozvržení a individuální tempo. Sokratovský, pozorný a bdělý učitel je tichý, pozorný, trpělivý. Jeho posláním je „vrhnout paprsek světla a jít dál”.
Absorbující mysl Maria Montessori tvrdila, že v prvních letech života má dítě nesmírně vnímavou mysl, dokonce ji přirovnávala k houbě, která nasaje a zadrží tekutinu, nebo k fotoaparátu, který dokáže zachytit a zachovat detaily reality. Vědkyně tak vypozorovala klíčovou etapu ve vývoji dítěte a poznatky současné neurologie jí dávají za pravdu.
6
LIBRETTO Montessori genitori FORME_CZ.indd 6
30/10/17 18:38