Radio Boy_001 az 003_Sestava 1 2/7/18 1:36 PM Strรกnka 1
Radio Boy_001 az 003_Sestava 1 2/7/18 1:36 PM Strรกnka 2
Radio Boy_001 az 003_Sestava 1 2/7/18 1:36 PM Strรกnka 3
Originally published in English by HarperCollins Children’s Books under the title: RADIO BOY © Text Christian O’Connell 2017 © Illustrations Rob Biddulph 2017 © Euromedia 2018 translated under licence from HarperCollins Publishers Ltd Translation © Anna Vrbová, 2018 ISBN 978-80-7549-621-8
Přeložila Anna Vrbová
Radio_Boy.indd 4
1.3.2018 14:08:37
Mámě a tátovi, Liamovi a Jenni. Díky za to, že jste vždycky podporovali mé sny a nikdy se jim nevysmívali, i když mezi ně patřilo například: Stát se mistrem světa v boxu střední váhy Stát se mistrem světa BMX Stát se DJem Jestli se rodiče vašim snům smějí, vyhoďte je.
Radio_Boy.indd 5
1.3.2018 14:08:37
1
Vyhazov
„Máš padáka.“ Zůstal jsem na muže naproti sobě nechápavě zírat. Byl to programový vedoucí rádia Nemocnice sv. Kevina. Barry Dingle, nebo taky „Bazza“, jak vyžadoval, aby se mu říkalo. Nikdo mu tak ale neříkal. „Cože?“ nechápal jsem. „Ale vždyť jsem nic neprovedl.“ „To… to já vím, Spiku. Jenže dál už tu pracovat nemůžeš. Je mi líto.“
7
Radio_Boy.indd 7
1.3.2018 14:08:38
Jaký člověk vyhodí jedenáctiletého kluka z vysněné práce? Jedině monstrum. „Proč?“ vyhrkl jsem. Když jsem si pak cestou domů v autobuse ten okamžik v duchu přehrával (což budu dělat do konce svých dnů), napadla mě spousta věcí, které bych tomu plešounovi, co mi zničil život, býval rád řekl. Například: 1. Jsi monstrum. 2. Technicky vzato mě ani vyhodit nemůžeš, protože jsem dobrovolník. 3. Máma říkala, že bydlíš u mámy ve sklepě. Tak kdo je tu větší zoufalec? 4. Nemáš kapesníky? Myslím, že budu brečet.
8
Radio_Boy.indd 8
monstrum
1.3.2018 14:08:38
Jenže jsem nic z toho neřekl. Je to k vzteku, ale zradil mě vlastní obličej. Spodní ret se mi rozechvěl a oči se zalily slzami. Slzami snílka, kterému VYRVALI srdce, hodili ho do mixéru a zase nacpali zpátky. Můj sen, že se stanu slavným DJem s vlastním domem a štěrkovou příjezdovou cestou (a pozlacenými sluchátky s monogramem), se zrovna rozplynul. Barry Dingle mě právě obral o jedinou hodinu, která mi v životě dělala radost, o mou rádiovou show.
Radio_Boy.indd 9
1.3.2018 14:08:38
á v i n z á l B a k n i d o hpro
Jmenovala se Bláznivá hodinka pro bláznivé děti a běžela každou sobo-
bláznivédě ti
tu od 6 ráno. Název pořadu asi moc nepomohl. Ale aby bylo jasno, přišel s ním „Bazza“,
ne já. Každopádně jsem ji moderoval moc rád. Během těch šedesáti minut jsem si projednou připadal vtipně a měl jsem pocit, že něco opravdu umím. Byl to pro mě zlatý hřeb týdne. Byl. Jasně, bylo to jen nemocniční rádio, většina lidí ani neví, že nemocnice vůbec nějakou rádiovou stanici můžou mít. Ale je to tak: obvykle je vedou přehnaně nadšení dobrovolníci v sandálech a se smrdutým dechem. Jenže já se v rozhovorech se svými oblíbenými DJi dočetl, že všichni začínali právě v nemocničním rádiu. Ty
10
Radio_Boy.indd 10
1.3.2018 14:08:38
rozhovory si schraňuji ve speciální složce pod postelí, mimo dosah slídivých očí mé sestry. Složka nese krycí název „Moje oblíbené známky“. Od té doby, co našla blok, ve kterém jsem si nacvičoval podpis, jsem se poučil. Myslel jsem, že jdu ve stopách svých idolů. S tím je ale konec. Ten vyhazov se navíc nepříjemně dotkne i mých spolužáků z AV kroužku. AV (tzn. audiovizuální) kroužek je volitelný předmět, který vede pan Taggart. Chodí do něj jen tři členové: já a mí dva nejlepší kamarádi, Artie a Holly. Pan Taggart se nás každý týden obětavě snaží zasvětit do tajemných světů rozhlasového a televizního vysílání, videa a tisku. Dřív s námi chodil ještě čtvrtý člen, Dave Simpson, ale odešel kvůli jazzovému kroužku. Jednou jsme je slyšeli zkoušet – nejsem sice žádný expert, ale znělo to, jako by každý hrál z jiného listu a z jiného sešitu. Vždycky jsem věřil, že má o mně pan Taggart
11
Radio_Boy.indd 11
1.3.2018 14:08:38
a AV kroužek dobré mínění, protože doopravdy dělám rádio. Spike Hughes – nejmladší rozhlasový DJ ve státě. Teď jsem nejmladší propuštěný rozhlasový DJ ve státě. Takový skandál by mohl AV kroužek zničit. Jen jsem doufal, že jsme dostatečně silní, abychom to ustáli. Plešaté monstrum mluvilo dál a mě do obličeje udeřil jeho kofeinový dech. Fuj. „Je to hloupá situace, Spiku, a já ti to vážně hrozně nerad oznamuju tváří v tvář. Chtěl jsem to povědět tvojí mámě, ale…“ Nedořekl a v očích se mu objevil nepřítomný výraz. Viděl jsem ho už milionkrát, pokaždé ve spojitosti s oním slovem na „M“. Máma. Byl to výraz hrůzy a měla ho na svědomí moje máma. Tedy síla, se kterou je vždy nutno počítat. Sebevědomá, ochranitelská – velmi ochranitelská – a neustále ostražitě vyhlížejí-
12
Radio_Boy.indd 12
1.3.2018 14:08:38
cí možná nebezpečí v mém okolí i v okolí mé sestry. V nemocnici má na starosti celé jedno oddělení, díky čemuž jsem se vlastně k místnímu rádiu dostal. Máma „přesvědčila“ Barryho Dingla, aby mi věnoval hodinu vysílání. Jak říká můj táta, její schopnost donutit lidi udělat věci po jejím je bez nadsázky nadpřirozená. Vedení nemocničního oddělení je práce pro mámu jako stvořená. Na všechno dohlíží, stará se o lidi, a navíc jí tohle místo poskytuje nekonečnou zásobu hrůzostrašných historek, kterými pak obhajuje svou potřebu chránit nás před moderním světem. „Tak zrovna dneska nám přivezli kluka, který k narozeninám dostal skateboard. Jasně, Spiku, skvěle se bavil, dokud z něj po dvou minutách neslítl… Teď má jen jedno oko, jednu nohu a žádnou ruku. Na skateboardu ho musejí všude tlačit.“ Ne, Barry Dingle by se tuhle novinu mámě
13
Radio_Boy.indd 13
1.3.2018 14:08:38
rozhodně sdělit neodvážil, jinak by mu provedla něco, po čem by se u sv. Kevina ocitl v roli pacienta. Neříkám, že by mu ublížila fyzicky. To ne. Svými zvláštními schopnostmi by ho přiměla, aby si ublížil sám. Bazza si odkašlal, aby si připomněl, co má v tu chvíli na práci: vyrazit mě. „Víš, že tě mám rád, Spiku, máš talent. Možná jsi trochu zvláštní, ale to mi nevadí. Jde o to, že jsme dostali výsledky každoročního průzkumu mezi posluchači. Na jejich základě vím, které pořady jsou populární, a které naopak nejsou… A to mě přivádí k tvé show… Nebudu chodit kolem horké kaše a rovnou ti to řeknu…“ „A co?“ vyhrkl jsem. „Nikdo ji neposlouchal. I když, popravdě řečeno – měla přesně jednoho posluchače.“ „Ale to je dobré, ne? Vždycky přece říkáš, že v rádiu je klíčové představit si, že mluvíš jen k jednomu člověku,“ namítl jsem.
14
Radio_Boy.indd 14
1.3.2018 14:08:38
„To je sice pravda, jenže v tomhle případě se ukázalo, že tím jedním posluchačem byla starší paní jménem Beryl, která bohužel zemřela, a nikdo nevypnul její přijímač. Opravdu smutné.“ Sakra. „Podívej,“ pokračoval Barry, „ten tvůj dětský pořad už nemůžu dál zaštiťovat. Zato pořad po tobě, Grahamova zahrádka, má zdaleka největší úspěch, takže mu naopak prodloužím vysílací čas o hodinu.“ To byly ještě horší zprávy. Taková ostuda. Graham Bingham je děsně povýšený stařík s obřím plnovousem, ve kterém nosí zbytky jídla, a myslím, že jednou jsem v něm dokonce zahlédl myšku. Graham připomíná zahradního trpaslíka. Chybí mu jen červená čapka a rybářský prut. Vyhazují mě kvůli pořadu o živých plotech a zahrádkářských koloniích, který uvádí nějaký trpajzlík. „Kdy budu mít poslední show?“ zeptal jsem
15
Radio_Boy.indd 15
1.3.2018 14:08:38
se a pomyslel si, že se aspoň rozloučím ve velkém stylu. „Právě jsi ji dodělal.“ Takhle tedy skončila moje kariéra v rozhlase. Sen se rozplynul. Část mě si přála, abych s rádiem vůbec nezačal. Je hrozně kruté, když vám někdo dá naději a vzápětí vám ji vezme. Kvůli zahradnickému pořadu. Táta říká, že podobné je to s fanděním anglickému fotbalu. „Nakonec tě zabije právě naděje, synu.“ Když jsem si uklízel sluchátka, všiml jsem si předmětu na dně batohu. Dárku, který mi přivezl Artie z poslední dovolené ve Francii. Smradlavé bombičky. U nás ve škole je zakázali poté, co je nějací kluci hodili do sborovny. Chudák slečna Millsová tehdy omdlela do dychtivé náruče tělocvikáře Lewise. (A hádejte co: právě se vrátili z líbánek!) Ne, to nemůžu, pomyslel jsem si. Ale můžu. Jasně že můžu.
16
Radio_Boy.indd 16
1.3.2018 14:08:38
„Promiň, Bazzo, zapomněl jsem si ve studiu klíče. Můžu si tam pro ně skočit?“ zeptal jsem se nevinně. „Jasně, samozřejmě, Spiku. Tenhle týden je na programu speciál o tulipánech. Graham se právě připravuje.“ Jak jinak. Graham a jeho zahradnická show, nově prodloužená o hodinu. Už od skladu nemocničních zásob jsem viděl Grahama a jeho plnovous, jak se ve studiu probírají tulipánovými cibulkami. „Á, Spiku, slyšel jsem o tvém pořadu, mrzí mě to. Nic ve zlém, chlape. Jsi mladý, z toho se dostaneš. Na vlastní show jsi po pravdě až moc mladý, pořád se máš hodně co učit. Hele, nechtěl bys tu zůstat a pomáhat mi s pořadem? Viděl bys, jak se to dělá!“ Graham se hlasitě zachechtal a promnul si vousy. Rozloučil jsem se, a když jsem procházel kolem květináčů a hromádek kompostu, které
17
Radio_Boy.indd 17
1.3.2018 14:08:38
sem Graham nanosil, rozmístil jsem po studiu ne jednu, ne dvě, ale hned tři smradlavé bombičky. Jednu za každou hodinu jeho nově prodlouženého pořadu. Dárek ode mě. Sotva slyšitelné křupnutí, které vydaly, když jsem na ně při odchodu šlápl, bude nadosmrti nejlepší zvuk, který jsem kdy slyšel. Vlastně ne, druhý nejlepší. Nejlepší jsem uslyšel za pár minut, po Grahamově úvodní znělce. Trpaslík začal rozebírat výhody holandských tulipánů, nicméně vzápětí už bylo slyšet jen divoké kašlání a jeho dunivý nadávající hlas, když si pozvracel plnovous. Později jsem se doslechl, že byl pořad na základě jistých máminých stížností na Grahamovo vyjadřování přesunut a pohřben zabijáckým vysílacím časem. První až čtvrtá hodina ráno.
Radio_Boy.indd 18
1.3.2018 14:08:38
Christian O´Connell
Radio Boy Ilustrace Rob Biddulph Z anglického originálu Radio Boy, vydaného nakladatelstvím HarperCollins Children’s Books, v Londýně v roce 2017, přeložila Anna Vrbová Obálku podle původního návrhu upravila Soňa Šedivá Redigovala Táňa Holasová Odpovědná redaktorka Jana Kotrlová Technický redaktor David Dvořák Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pikola, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9536. publikaci Sazba TYPA, spol. s r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Počet stran 368 Vydání první PRO ČTENÁŘE OD 8 LET Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz
Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz. www.knihyzpikoly.cz
Radio_Boy.indd 368
1.3.2018 14:08:53