tajny zivot krav_03_Sestava 1 2/16/18 1:00 PM Stránka 1
ROSAMUND YOUNGOVÁ
Tajný život krav
Rosamund Young The Secret Life of Cows Copyright © Rosamund Young, 2003, 2017 Illustration copyright © Anna Koska Published by arrangement with Kristin Olson Literary Agency s. r. o. All rights reserved Translation © 2018 by Marcela Dohnalová ISBN 978-80-7549-638-6
Tajny zivot krav_LG.indd 4
12/6/17 9:17 AM
Některé z mých prvních vzpomínek patří mým rodičům, kteří mi vyprávěli příhody, jež zažili s krávami, prasaty, slepicemi nebo volně žijícími ptáky. Přála bych si, aby tato kniha byla pokračováním toho, co začalo jako ústní tradice. Rosamund Youngová, Kite’s Nest Farm (farma Luňáčí hnízdo)
Tajny zivot krav_LG.indd 5
12/6/17 9:17 AM
Poznámka autorky: Když jsem tuto knihu připravovala, byla jsem upozorněna, že knihy mají kapitoly. Moje příběhy se však z velké části navzájem prostupují a prolínají, čímž vzniká proud vyprávění. Dělat jednotlivé kapitoly se mi zdálo zbytečné a těžkopádné. Čtenáře textem provádějí titulky mezi jednotlivými úseky. Toto je nové vydání knihy, takže jsem měla příležitost část materiálu aktualizovat. R.Y.
Tajny zivot krav_LG.indd 6
12/6/17 9:17 AM
Obsah Předmluva 11 Úvod 13 Tajný život krav 31 O vynalézavosti 32 Alice a Jim 33 Matky a dcery 35 Jake 40 Neobvyklé chování je třeba prozkoumat 45 Něco málo o jménech a o smutku 46 Stručná poznámka o spánku 50 Různé druhy bučení 54 Krávy se rozhodují správně 57 Přátelství skotu jsou zřídka lehkomyslná 63 Býci jsou úplně jiná kategorie 66 Tlustá Hučka II. 69 Krávy vědí, co mají rády 78 Oční kontakt 80 Krávy si pamatují 81 Pár slov o koních 82 Odbočka k ovcím, prasatům a slepicím 83 Těžké telení aneb Krávy se nikdy nemýlí 89 Dizzy a její rodina 91 Něco se tu děje každý den… 93
Tajny zivot krav_LG.indd 7
12/6/17 9:17 AM
Fyzická komunikace 96 Poznámky k čištění a péči o srst 97 Slovo o mléce 99 Telata si hrají 100 Amélie 101 Slepice se baví 104 Jiná stránka slepičí povahy 106 Ještě jednou Amélie 110 Stručná poznámka o ptácích 112 Samoléčba 113 Dorothy a její dcera Malá Dorothy 119 Dvacet věcí, které byste měli vědět o kravách Dvacet věcí, které byste měli vědět o slepicích Dvacet věcí, které byste měli vědět o ovcích Dvacet věcí, které byste měli vědět o prasatech
124 125 126 128
Farma Luňáčí hnízdo (Kite’s Nest Farm) 129 Bibliografie 133
Tajny zivot krav_LG.indd 8
12/6/17 9:17 AM
Příroda učí i zvířata znáti své přátele. Shakespeare: Coriolanus, jednání druhé, scéna 1
„Lidé s úžasem sledují televizní program o společenském životě slonů – obdivují jejich rodinná uskupení, náklonnost a vzájemnou pomoc, jejich smysl pro zábavu – ale neuvědomují si, že se životní styl našeho domácího dobytka, pokud mu dáme příležitost, tomu slonímu velmi podobá.“ Joanne Bowerová: The Farm and Food Society
Tajny zivot krav_LG.indd 9
12/6/17 9:17 AM
Předmluva Když jsem narazil na Tajný život krav, myslel jsem si, že ten titul je jen vtip. Ale není to vtip, kniha je opravdu o životě krav. A je to nádherná kniha, ačkoli odhaluje, že krávy (a ovce, a dokonce i slepice) si uvědomují a vědí mnohem víc, než jsme jim kdy přisuzovali, což by mohlo být vlastně hluboce znepokojivé, protože bychom pak měli zcela zrevidovat názor člověka na svět. Kdyby knihu napsal prostě jen nějaký nadšenec, mohl bych ji možná odmítnout jako pouhou hříčku, ale Rosamund Youngová provozovala ekologickou farmu Kite’s Nest (Luňáčí hnízdo) ve Worcestershire už v době, kdy ještě neexistoval výraz ekologické zemědělství. Na této farmě umějí farmáři pouze podle chuti poznat, od které krávy je mléko, a argumenty Rosamund Youngové proti zemědělské velkovýrobě zní jednoduše a přesvědčivě, zcela v souladu se selským rozumem. Přestože autorka popisuje chování krav a jejich rozdíly v temperamentu a povaze velmi detailně, v jednom případě dělá výjimku: vyhýbá se popisu situací, kdy jdou krávy s býkem. Proto se nedozvíme, zda se jejich individualita, o níž autorka na jiných místech tak obšírně pojednává, projevuje i zde. Jsou některé stydlivější než jiné? Koketnější? Možná je tato zdrženlivost v tomto 11
Tajny zivot krav_LG.indd 11
12/6/17 9:17 AM
ohledu odrazem autorčina respektu ke kravám a projevem přesvědčení, že i zvířata mají nárok na své soukromí, stejně jako jejich chovatelé. Kniha mění způsob, jakým se člověk dívá na svět zvířat, která nejsou zdaleka tak hloupá, jak bychom si někdy mohli myslet. A tento způsob uvažování mění v nejednom ohledu. Kdykoli dnes procházím kolem stáda krav, přemýšlím o jejich přátelství, a to bych určitě před přečtením knihy Rosamund Youngové považoval za bizarní, ba dokonce bláznivé. Teď už ne. Alan Bennett
12
Tajny zivot krav_LG.indd 12
12/6/17 9:17 AM
Úvod Sledovat krávy a telata, jak si hrají, vzájemně o sebe pečují nebo jak se k sobě chovají, nabude zcela novou dimenzi, pokud víte, že zvířata jsou sourozenci, bratranci, přátelé nebo zapřisáhlí nepřátelé. Pokud je poznáte jako jednotlivce, všimnete si, jak často jsou starší bratři laskaví k těm mladším, jak se sestry vyhledávají nebo se naopak jedna druhé vyhýbají, jaké rodiny v noci spí vždycky pohromadě a které nikdy. Krávy jsou povahově stejně rozmanité jako lidé. Mohou být vysoce inteligentní, nebo chápat pomalu; mohou být přátelské, ohleduplné, agresivní, poslušné, nápadité, nudné, hrdé nebo plaché. V dostatečně velkém stádu jsou všechny tyto charakteristiky přítomny a my už mnoho let důsledně s našimi zvířaty zacházíme jako s individualitami. Rodiče začali samostatně hospodařit v roce 1953. Bratru Richardovi byly téměř tři roky a mně dvanáct dní. Nejprve měli pět krav a starý traktor, farmu bez elektřiny a telefonu. Postupně budovali stádo ayshirského skotu, měli také prasata plemene Wessex Saddleback. Pěstování plodin znemožňovalo obrovské množství divokých králíků v krajině. V té době závisely finanční pobídky na intenzifikaci 13
Tajny zivot krav_LG.indd 13
12/6/17 9:17 AM
a ze strany vlády existoval na zemědělce silný tlak, aby používali všechny moderní prostředky. Instinkt však vedl mé rodiče k provozování organického zemědělství, i když to slovo nikdy neslyšeli a jejich postoj proti oficiální linii se u nich vyvíjel postupně. Od začátku ale oba sdíleli absolutní odhodlání zajistit zvířatům ve své péči důstojný a pohodlný život. Některé z mých prvních vzpomínek patří tomu, jak mi rodiče vyprávěli příhody, které zažili s krávami, prasaty, slepicemi nebo volně žijícími ptáky. Přála bych si, aby kniha byla pokračováním toho, co začalo jako ústní tradice. Krávy jsou individuality stejně jako ovce, prasata a slepice, a troufám si říci, že všichni tvorové na planetě, přestože to nevidíme, nestudujeme nebo neuznáváme. Málokdo samozřejmě pochybuje o tom, že to platí pro kočky, psy a koně. Pokud jsme měli příležitost zacházet s hospodářským zvířetem jako s domácím mazlíčkem, ať už kvůli nemoci, nehodě nebo při úmrtí ve stádu, vykazovalo vysokou inteligenci, obrovskou schopnost náklonnosti a přizpůsobení se nezvyklým podmínkám. To vše tedy možná závisí pouze na množství času stráveném s konkrétním zvířetem – a možná to platí i pro lidi. Každý, kdo má jen pár zvířat, je nepochybně zná jako individuality a pravděpodobně bude s větším pochopením mluvit o jemnějších rysech nebo o zvláštnostech jejich povahy. Hospodářská zvířata se obvykle chovají ve velkých skupinách, ale to neznamená, že by ztratila svou individualitu. Úroveň jejich inteligence je různá stejně jako v případě lidských bytostí. 14
Tajny zivot krav_LG.indd 14
12/6/17 9:17 AM
Žádný učitel by nikdy nečekal ani nechtěl, aby všichni žáci ve třídě byli totožní. Nikdo by si určitě nepřál, aby všichni lidé nosili stejné oblečení a měli stejné záliby. Jen proto, že nejsme dost chytří, abychom zjistili rozdíly mezi jednotlivými pavouky nebo motýly, strnady či krávami, není důvod předpokládat, že žádné neexistují. U zvířat i lidí může dojít ke zdánlivé ztrátě identity nebo k její institucionalizaci, pokud jsou nuceni žít v nepřirozených či neobvyklých podmínkách, v přeplněných prostorách nebo v nudných stereotypech. Jestliže k tomu dojde, není to důkaz, že jsou všichni stejní, ani že by snad chtěli, aby se s nimi takto zacházelo. Mnoho lidí hodnotí inteligenci různých živočišných druhů podle lidských standardů, ale proč by měla mít lidská kritéria nějaký význam pro jiné druhy? Naopak by bylo moudřejší předpokládat, že každé zvíře má neomezenou schopnost prožít celou škálu emocí, posuzovaných pouze podle jeho vlastních podmínek. Pokud je kravská inteligence dostačující pro úspěšnou existenci druhu, co víc bychom mohli chtít? Když je tele při krmení opakovaně odstrkováno a kvůli větším a silnějším kusům ve stádu se nedostane ke stojanu se senem, často to řeší tím, že se vtlačí pod bradu své matky, a pak může žrát v klidu. To mi připadá jako příklad praktické inteligence. Čeho byste dosáhli, kdybyste stejné tele učili, aby si otevřelo bránu přitisknutím nosu na tlačítko? Ničeho. Během celoživotního pozorování skotu jsem byla často svědkem úžasných příkladů praktické inteligence i případů úplné hlouposti, tedy vlastností, které lze pozorovat 15
Tajny zivot krav_LG.indd 15
12/6/17 9:17 AM
i u lidských bytostí. Dobytku stačí vypořádat se s každodenním životem, a buď problémy vyřeší, nebo při jejich řešení selžou. Důležité však je, aby jim byly poskytnuty prostředky, díky nimž mohou uspět jako zvířata, ne jako nějací méněcenní služebníci lidských bytostí. Tvrzení, které mě kdysi zaujalo v časopise Star and Furrow, že omezování volného pohybu krav vede po několika generacích ke zmenšení velikosti jejich mozku o 30 %, má zajímavou souvislost s našim vlastním pozorováním. V sedmdesátých letech si moji rodiče všimli, že se čela jejich krav zvětšila, a krávy vypadaly a skutečně se i chovaly inteligentněji. Asi o deset nebo patnáct let později nás zcela náhodou navštívil vědec, který pracoval pro jednu z největších zoologických zahrad v zemi. Už tehdy, dvacet let před prvním potvrzeným případem BSE, se zabýval výhradně zkoumáním a specifickým měřením lebek mrtvých zvířat. Při tom zaznamenal neustálé zmenšování velikosti zvířecího mozku a došel k závěru, že to bylo způsobeno špatnou kvalitou krmiva, které bylo pravděpodobně infikováno BSE. Teď už považuji za pravděpodobné, že stejně závažnou, ne‑li dokonce závažnější příčinou mohlo být i věznění zvířat. Kvalitu masa ovlivňuje také strava a možnost svobodného pohybu. V mase zvířat, která se mohou volně krmit v přírodě, je totiž ve srovnání se zvířaty z velkochovů vyšší obsah omega-3 polynenasycených mastných kyselin a nižší poměr tuků k bílkovině. Nikdo by nečekal, že se dítě bude normálně rozvíjet, pokud bychom ho drželi ve stísněných nepříznivých 16
Tajny zivot krav_LG.indd 16
12/6/17 9:17 AM
podmínkách, bez rodičů a sourozenců, s omezenou možností pohybu a každý den se stále stejnou stravou. Přesto se zdá, že mnoho farmářů a vládních úřadů očekává, že se hospodářská zvířata za takových okolností budou rozvíjet normálně. V průběhu mnohaletého pozorování jsme si všimli, že když dáte kravám příležitost a čas vybrat si mezi několika alternativami (například mezi pobytem venku a úkrytem, chozením po trávě, po slámě nebo na betonu či možnost výběru stravy), pak si vyberou to, co je pro ně nejlepší, a ne všechny budou volit totéž. Slepice milují pobíhání a rády zkoumají vše, co se pohybuje, rozpínají křídla na slunci, načechrávají si peří a popelí se. Nesnášejí omezování ve stísněných klecích nebo přeplněných halách. Tvrzení, že některé venku chované slepice nechtějí chodit ven, i když jsou dvířka kurníků otevřená, je zcela mylné, a často jde o situace, kdy venku není dostatek trávy, aby se slepici vyplatilo se namáhat, navíc ve velkých hejnech se může stát, že část ptáků na hierarchicky nejnižším stupínku je vystrašená a bojí se vyjít ven. Mrzačení hospodářských zvířat má své původní kořeny v nevhodné osvětě nebo jde o starý zvyk či bezmyšlenkovité dodržování tradice. Nic z toho však takové zacházení neomlouvá. Praxe kupírování ocasů a vylamování zubů u selat, kauterizace neboli zkracování zobáků drůbeže a kupírování ocasů u ovcí je neudržitelná. Pokud prasata koušou nebo se slepice navzájem klovají, je to proto, že zvířata nejsou šťastná, a když si jehňata ušpiní ocas (viděla jsem na vlastní oči, jaké utrpení 17
Tajny zivot krav_LG.indd 17
12/6/17 9:17 AM
způsobuje ovcím zamoření červy), je třeba řešit příčinu, odříznout ocas není řešení. Postarat se, aby byla zvířata spokojená, a dovolit jim, aby mohla následovat svůj instinkt a chovat se přirozeně, není jen morálně a eticky správné, ale dává to také finanční smysl. Šťastná zvířata rostou rychleji. Děti ve stresu jedí a spí méně než ty, které jsou šťastné a uvolněné. U nešťastných dětí se rozvíjejí skutečná i imaginární onemocnění, jako jsou bolesti hlavy, ekzémy a problémy s hmotností. Stres lze snížit nebo eliminovat zlepšením stávajících podmínek. Patří k nim změna prostředí nebo stravy a více pochopení a lásky. A stejné je to i se zvířaty. Je velký omyl myslet si, že člověkem vytvořené prostředí je nutně lepší než prostředí přirozené. Selata jsou často odstavována, když jsou ještě příliš mladá, a přemístěna na zdánlivě teplé a bezpečné místo. Ale žádné uměle vybudované podmínky nemohou v plné míře nahradit jistotu, stabilitu, pozornost, společnost a přírodní stravu. V důsledku odstavení tedy selata často onemocní a dostanou první antibiotika. Úspěch v zemědělství se stále více měří z hlediska výstupů. Cílem jsou vysoké výstupní hodnoty a za úspěch se považuje, když samice zvířete vyprodukuje v krátkém čase velké množství mláďat. Nebere se však v úvahu, že téměř neustále březí matka bude mít omezenou délku života a kvůli nepřirozené strategii vynuceného odstavení ztratí možnost předat potomstvu vlastní nahromaděnou moudrost. To zvyšuje pravděpodobnost, že budoucí generace budou méně informované a hůře 18
Tajny zivot krav_LG.indd 18
12/6/17 9:17 AM
vybavené pro dobu zralosti a mateřství. To je dost krátkozraké hospodaření. Albert Einstein řekl, že „jediná skutečně cenná věc je intuice“. Instinkt a intuice jsou nejužitečnějšími nástroji, které má každý živý tvor. Přesto jsou při intenzivním způsobu chovu prakticky plošně potlačovány a veškerá možnost vývoje se tím blokuje. Potlačujeme instinkt u zvířat i u dětí a ohrožujeme celé společenství. Všude, kde snaha o dosažení maximálního zisku vede k intenzifikaci, trpí nejvíc zvířata. Choroby hospodářských zvířat často způsobují nebo zhoršují přeplněné a nedostatečné prostory k ustájení a špatná nebo nebezpečná kvalita krmení. Takové životní podmínky bývají příčinou stresu a všeobecně se uznává, že stresové hormony snižují účinnost imunitního systému. Kde má skot dostatečný životní prostor, nemusí bojovat o potravu, může se volně pohybovat, žít v rodinných skupinách, v nichž je převaha dospělých zvířat, tam vzniká imunita k plicním a žaludečním červům. Tím se vylučuje potřeba antihelmintik, přípravků proti parazitům, která snižují přirozenou schopnost odolat takovým parazitárním infekcím a mohou v mase a mléce zanechat stopy. Na farmách, kde se zvířata chovají podle věku nebo velikosti, přicházejí mláďata nejen o řadu zdravotních výhod, ale i o společnost starších zvířat, od kterých by se v přirozenějším prostředí mohla učit. Mnoho krav žije zcela nepřirozeně a zvláště mléčné krávy to nemají lehké. Často se považují pouze za zdroj mléka a většina dojnic dostává krmení jen za jedním účelem: aby se 19
Tajny zivot krav_LG.indd 19
12/6/17 9:17 AM
maximalizoval jejich výkon. Jde obvykle o stravu s vysokým obsahem bílkovin bez ohledu na preference zvířat, fyzické nebo dietní požadavky, pohodlí nebo dlouhodobé zdraví. Ihned po porodu telata většinou matkám násilně odeberou a jsou chována různými nepřirozenými způsoby nebo jednoduše utracena. Mnohdy se krmí náhražkami, nikoli kravským mlékem, jsou umístěna v nevhodně malých oddělených ohradách nebo chovatelských boudách, kde nemají kontakt s jedinci svého druhu. Některé ohrady jsou trvale pod střechou a telata nemají čerstvý vzduch, sluneční světlo ani dostatečný pohyb. Krmný režim jim znemožňuje jíst nebo pít podle potřeby. Mléčný skot, který značnou část svého života chodí a stojí na nevyhovujícím a nepříjemném povrchu, postihuje často chronická křehkost kostí. Když krávy něco bolí, jedí méně, pokud vůbec, a projevuje se u nich neplodnost, proto jsou nakonec vyřazeny ze stáda. V obřích kravínech žijí zvířata stále v uzavřených prostorách, často je jich pohromadě opravdu mnoho. Nikdy nevidí trávu či pole a nikdy neopouštějí své vězení. Kvalita výsledného mléka je sporná a život těchto krav je v nejlepším případě nepřirozený, v nejhorším nesnesitelný. Na naší farmě Kite’s Nest zůstávají telata se svými matkami tak dlouho, jak potřebují. Sají mléko nejméně devět měsíců, odstavujeme je zcela přirozeně v době, kdy se mléko přestane tvořit, tedy jeden až tři měsíce před dalším teletem. Od roku 1953 jsme měli stádo mléčných krav ayrshirského plemene, ale kolem roku 1974 jsme si uvědomili, že mlékárenská výroba je nejen neekonomická (a vyžaduje velmi tvrdou práci), ale rodi20
Tajny zivot krav_LG.indd 20
12/6/17 9:17 AM
če, můj bratr a já jsme vážně pochybovali o tom, zda nám takový přístup skutečně vyhovuje. Rozhodli jsme se přejít na systém, v němž každá kráva vychovává své vlastní tele. Velmi významný obrat přišel na počátku osmdesátých let, když měl Lochinvar, obzvlášť chytrý a nádherný mladý býček, opustit naši farmu. Měli jsme v úmyslu ho prodat na výkrm na maso. Všichni jsme věděli, že nám bude chybět, a trápili jsme se obavami, jak bude jeho příští domov vypadat, jestli nebude muset cestovat příliš daleko, nebude mít žízeň a hlad, jestli se s ním bude zacházet laskavě. Tehdy jsme se rozhodli, že se zaměříme na vlastní prodej hovězího masa, abychom měli kontrolu nad všemi fázemi výroby a zákazníkům mohli s jistotou říct, čím byla zvířata po celý život krmena. V roce 2012 jsme pak založili i komerční stádo ovcí a nyní prodáváme také jehněčí a skopové. Pokud jde o mléko, většina telat ví, kde ho hledat a jak sát, ale občas mohou zpočátku potřebovat naši pomoc. Pokud byl porod bezproblémový a relativně bezbolestný, tele saje z „normální“ pozice, zatímco u obtížného a bolestivého otelení si někdy kráva vynutí jiný přístup telete k vemeni a kvůli bolestivosti mu dovolí sát pouze zezadu, mimo své zorné pole. Telata si spolu hrají, neustále napodobují a učí se. Brzy zjistí, kde je nejlepší a nejsladší voda a jak okusovat mladé výhonky živých plotů. Stejně jako kočky, psi nebo lidé (a nejspíš každé stvoření) i telata poznají, komu důvěřovat. Tele si vleze pod nos staršího zvířete pouze tehdy, pokud ví, že mu nehrozí šikana. Některé kusy skotu jsou 21
Tajny zivot krav_LG.indd 21
12/6/17 9:17 AM
panovačné, podle všeho potřebují, aby byla zachována hierarchie, ale svou nadřazenost projevují většinou pouze poměrně jemným drcnutím, zatímco ostatní členové stáda bývají dobrosrdeční a někteří i docela plaší. Všechno ve stádě závisí na charakteru: bezrohá kráva dokáže zastrašit rohatou i pouhým pohledem. Krávy a telata se v každodenním životě nezřídka projevují jako lidské matky a děti. Některé krávy navazují blízká přátelství a jejich telata zůstávají po mnoho týdnů pohromadě. Mnohá se díky tomu úzce spřátelí s jinými telaty už ve věku pouhého jednoho nebo dvou dnů. Obecně provází tyto vztahy i láska k matce, ale někdy se obejdou i bez ní jako v případě Bílých frajerů, kteří se znali ke své matce pouze tehdy, když se chtěli nechat opečovávat nebo pít mléko. Všechny krávy a všechna telata v těchto příbězích měly velkou svobodu a volnost výběru, zda chtějí být venku, nebo uvnitř. Měly také trvalý a neomezený přístup k potravě a vodě. Veškerá zbytečná omezení a nepřirozená léčba zvířat jsou neudržitelné. Hospodářská zvířata, kterým je poskytnuta dostatečná svoboda, si sama dokážou najít léčivé rostliny a zvolit každodenní režim bez stresu, díky čemuž je jakákoli formální léčba zbytečná. Naše zvířata si běžně vyhledávají rostliny, které potřebují. Skot pravidelně na podzim pojídá ostružiny a na jaře okusuje mladé výhonky a listy hlohu; kdykoli má příležitost, konzumuje listy jasanu a vrby. Některé krávy hledají divoký tymián a šťovík, zatímco jiné (v určitých obdobích roku a často v závislosti na fázi březosti) spásají velké množství žaha22
Tajny zivot krav_LG.indd 22
12/6/17 9:17 AM
vých kopřiv. Ovce někdy lačně konzumují bodláky a listy šťovíku kyselého. John Clare v souboru básní Pastýřův kalendář (The Shepherd’s Calendar) napsal: „Volek… dychtivě se natáhne a po bodláku sáhne.“ Kyselý šťovík zase má hluboké kořeny a jeho listy obsahují důležité minerály a další stopové prvky, které u rostlin s mělkými kořeny nejsou snadno dostupné. Shodli jsme se na tom, že sama zvířata jsou zdaleka nejlépe kvalifikovaná, aby rozhodovala o svém vlastním blahu, ať už se to týká volby, nebo mnoha dalších projevů chování, humorných i mimořádných, které jsem pozorovala a zaznamenala v této knize. Zemědělci mají vůči svým zvířatům samozřejmě morální povinnost, ale je zajímavé i to, že maso ze zvířat chovaných extenzivním způsobem skutečně chutná lépe a mnohými lékaři je považováno za daleko zdravější. Když James Boswell psal Život doktora Samuela Johnsona (Life of Samuel Johnson), ptal se, čím by taková mysl jako jeho mohla byla víc obohacena – touláním se po širokém poli literatury, nebo setrváním na jednom místě? A vyvodil následující analogii: „Maso zvířat chovaných volně má lepší chuť než maso těch, která jsou stále zavřená.“ V Thackerayově knize Trh marnosti (Vanity Fair) říká lord Steyne, když povečeřel s králem kýtu skopového: „Večeře z bylin je často lepší než hovězí z dobytka chovaného jen ve stájích.“ V nedávné době zhodnotil Peter Mansfield úlohu, kterou hraje tuk v naší stravě a zda je zodpovědný za zvýšení počtu srdečních chorob. V knize Chemické děti (Chemical Children) píše: 23
Tajny zivot krav_LG.indd 23
12/6/17 9:17 AM
„Pravděpodobnější je myšlenka, že spíše než na množství tuku záleží na jeho druhu… Už jsme se mnoho naučili tím, že jsme se zamysleli nad návyky našich předků, z nichž mnozí při konzumaci masa dobře prospívali. Ale jejich zvířata byla zdravá a navíc si užívala širokou škálu potravy ve všech ročních období. Jedla trávu nejen mladou a zelenou, ale také její semena o několik měsíců později. A okusovala listy a výhonky stromů tak daleko, kam dosáhla. Zvířata to stále dělají, když dostanou možnost. Ale stromy rostou pomalu a (…) pastviny jsou dnes obvykle oplocené. Tráva nemá šanci vytvořit semena (…) Moderní zvířata tak mají mnohem užší výběr potravy než jejich předkové. (…) Celá semena a tmavě zelené listy jsou nápadně nepřítomné. V minulosti to byly jejich hlavní zdroje dvou speciálních mastných kyselin, které nemohou získat z jiného zdroje: kyseliny linolové a kyseliny linolenové. (…) Bez nich zvířata nerostou. (…) Tuková kompozice moderního stravování je zjevně dosti důležitá a může se ukázat jako relevantní vzhledem k celé řadě zdravotních rizik, která nás ohrožují, od alergií po roztroušenou sklerózu. (…) Ukazuje se, že zvířata, která nebyla chována pro zdraví, občas nejsou dostatečně zdravá. (…) Byli bychom vystaveni mnohem menšímu bezprostřednímu či potenciálnímu nebezpečí, kdyby [maso] bylo pěstováno pomalu, spíše pro kvalitu než pro kvantitu.“
24
Tajny zivot krav_LG.indd 24
12/6/17 9:17 AM
Rosamund Youngová TAJNÝ ŽIVOT KRAV Z anglického originálu The Secret Life of Cows, vydaného nakladatelstvím Faber & Faber Limited, Bloomsbury House v Londýně v roce 2017, přeložila Marcela Dohnalová Překlad na s. 9 (Shakespeare: Coriolanus) J. V. Sládek, Praha 1921 Redigovala Kateřina Tomcová Jazyková revize Tereza Nekorancová Obálku zhotovila Kateřina Stárková Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 136 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9554. publikaci Sazba Lenka Gregorová Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky‑vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz
Tajny zivot krav_LG.indd 136
12/18/17 3:53 PM