100 X TGM
100 x TGM - A.indd 3
10.09.17 9:29
100 x TGM - A.indd 4
10.09.17 9:29
Pavel Kosatík
X
100 X TGM
KNIŽNÍ KLUB
100 x TGM - A.indd 5
10.09.17 9:29
© Pavel Kosatík, 2017 ISBN 978-80-242-5898-0 Fotografie na obálce: Karel Čapek, z knihy Masaryk ve fotografii, Orbis-Čin, Praha 1937
100 x TGM - A.indd 6
10.09.17 9:29
„Nebát se a nekrást.“ – „Demokracie je diskuse.“ – „Tábor je náš program.“ – „Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily.“ – „Tož budeme sedlat.“ Z těchto a dalších výroků jsme si utvořili povědomí o zakladateli Československého státu a našem prvním prezidentu T. G. Masarykovi. Rozumíme ale jeho výrokům opravdu? Rezonují v nás způsobem, jaký si jejich tvůrce představoval? Nebo k nim přistupujeme jako k dávným pravdám, které zahynuly s dobou, v níž platily a která už nepokračuje? Spisovatel Pavel Kosatík (1962) vyhledal v Masarykových knihách, přednáškách, rozhovorech atd. 100 klíčových vět, které po dobu více než sta let vstupují do národního povědomí a formují je. Každou z těch vět zasadil do dvojího kontextu. Jednak toho původního, dobového, ke kterému se myšlenka váže. A pak hlavně do kontextu současného, který dovoluje posoudit, nakolik je Masaryk inspirativní pro dnešní dobu. Nešlo o to stvořit portrét výtečníka, který se nikdy nemýlil. Masarykovo myšlení se rodilo z vnitřních rozporů, které ani sám autor neretušoval, tím méně je důvod dělat to dnes. „100x TGM“ je sto krátkých zamyšlení nad dílem jednoho z nejzajímavějších Čechů všech dob. Zamyšlení, která mohou být inspirací pro každý všední den.
7
100 x TGM - A.indd 7
10.09.17 9:29
„Otec se narodil ještě jako nevolník. Musel se na panstvo tvářit přívětivě, v nitru byl proti nim. Jako dítě jsem ho slýchal, jak si doma na panstvo naříkal. Ale ještě víc než to jsem brzo vycítil, jak nerad nevolník pracuje.“
1860 Jak se tempo lidského života v novověku zrychlilo, byl člověk postavený před úplně jinou životní zkušenost než lidé žijící v předchozích generacích. Vychovaný v jedněch pravidlech, umíral v úplně jiných. Často zažil za svůj život hned několikerou změnu platných pořádků.
8
100 x TGM - A.indd 8
10.09.17 9:29
T
aké na Masarykově životě je vidět, jaký úžasný vývojový oblouk svět (a lidský život v něm) v 19. a 20. století opsal. „Nevolnictví“, o němž Masaryk mluví v souvislosti se svým otcem, byl pozůstatek středověké závislosti rolníka na majiteli půdy. Oficiálně bylo zrušeno císařem Josefem II. v roce 1781; od té doby už vrchnost formálně nerozhodovala o tom, kde budou poddaní bydlet a jakou práci budou vykonávat. V rámci mírnějšího institutu tzv. poddanství však obyčejní lidé na vrchnosti záviseli dál, k řadě důležitých rozhodnutí (typicky například k sňatku) potřebovali stále vyšší souhlas. Toto poddanství bylo v Rakousku zrušeno až v roce 1848, dva roky před Masarykovým narozením. Na císařských statcích (kde Masarykův otec pracoval jako kočí a šafář) však de facto přežívalo i později. Masaryk často vzpomínal, jak mu vadilo otcovo ponížení sebe sama, když šel vrchnost žádat, třeba aby syn mohl studovat na reálném gymnáziu. „Často jsem špekuloval, jak jim to oplatit a jak to udělat, abych jim za to natloukl.“ Ještě víc než otcovo podřízené postavení ale synovi vadilo, že otec svou závislou pozici přijal. Vnitřně se s ní smířil. „Jako nevolník se narodil a nevolníkem zůstal.“ Povinnost pracovat se v jeho nevolnické mentalitě vyvinula tak, že nakonec každou takovou vnucovanou práci (a jiná nebyla) nenáviděl. „Když otec musel později službu opustit, mohl jsem mu už něčím přispět a koupit na venkově domek. Víte, co dělal? Maje zařídit zahrádku, nehnul ani rukou, ačkoliv svou kariéru začal jako zahradnický pomocník, najal si dělníka, seděl a komandoval. To jsou následky služby, která se dělá bez radosti a bez odpovědnosti, čistě mechanicky.“ Jeho syn žil od počátku svobodou, tedy tím, co jeho otec nepoznal a do konce života asi ani nepotřeboval. Z práce, která byla otci ponurou životní okolností, učinil smysl svého života.
9
100 x TGM - A.indd 9
10.09.17 9:29
„Od čtrnácti let jsem byl samostatný. Rodiče byli chudí, chtěl jsem studovat, ale musel jsem si vydělávat chleba. Tak to šlo pořád.“
1864 Lidi, kteří nečtou Masarykovy knihy, často baví spekulovat o jeho původu. Z faktu, že se narodil necelých sedm měsíců po sňatku rodičů, vyvozují, že jeho otcem mohl být někdo jiný nežli v matrice uvedený kočí Jozef Maszárik. Od dob hilsneriády Masarykovi protivníci tvrdili, že jeho otcem byl židovský podnikatel Nathan Redlich (což mělo být důvodem, proč prý Masaryk „přál židům“); Redlichův syn Josef byl navíc Masarykovým přítelem a úspěšným politikem, v roce 1918 se stal posledním ministrem financí předlitavského Rakouska.V novější době se pak objevila představa, že Masarykovým otcem mohl být císař František Josef I., na jehož statku Masarykova matka před synovým narozením sloužila.
10
100 x TGM - A.indd 10
10.09.17 9:29
M
yšlenka, že slavný syn musí mít slavného otce a naopak a že jinak je to geneticky „divné“, je komická svou podstatou. Vlastně usvědčuje ty, kdo si ji oblíbili, z nedemokratičnosti. Odporuje realitě, tak jak ji kolem sebe vidíme každý den, a pokud bychom se s ní ztotožnili, vracela by nás vlastně do středověku, kdy společnost ovládala představa o nadřazenosti panovníka plus dalších vyvolených a jejich rodin a potomků. Genetika, věda o dědičnosti, naštěstí učí a dokazuje něco jiného. Pokud se příští Masaryk opět narodí v obyčejné rodině, nebude na tom nic „divného“. Příroda sama je demokraticky „divná“ a nepředvídatelná. Co je však na našem masarykovském citátu nejpodstatnější, je to, jak se Masaryk dokázal z pout nevolnictví, do kterých se narodil, vymanit. Musela v něm být nesmírná vnitřní síla, pokud opustil svět hodnot, jež vyznávala jeho rodina (byly to ty jediné, které v té době znal), a vydal se do světa a do neznáma. Při první příležitosti, kdy to bylo možné, se existenčně osamostatnil. Od sekundy na brněnském gymnáziu se živil kondicemi, se štěstím se jako učitel dostal do rodiny brněnského policejního ředitele Le Monniera, který mu, protože se snažil, víckrát pomohl i později. Ještě vlastně jako dítě se tak stal finančně nezávislým a zůstal takovým celý život. Vždycky si také byl vědom ceny této nezávislosti. Pokud přijímal peníze od mecenášů, vždy tak, aby tím neomezil svou svobodu. Pozoruhodné třeba bylo, za jak důležité považoval po skončení světové války, aby lidé doma porozuměli, že v exilu, ve vedení zahraniční akce, nepřijímal peníze od jiných lidí než od českých krajanů. A že tedy republiku v cizině i po finanční stránce vytvořili Češi, nikoli ti „cizí“.
11
100 x TGM - A.indd 11
10.09.17 9:29
„Vědění je moc.“
1876 Tezi, že „věda je moc“, Masaryk poprvé použil ještě jako student na Vídeňské univerzitě. Stalo se to v jednom z jeho vůbec prvních publikovaných textů. Masaryk mu dal název Teorie a praxe a vydal ho v roce, kdy mu bylo šestadvacet let. Citovaná věta nebyla původní Masarykovou myšlenkou. Začínající filosof si ji vyčetl z díla anglického renesančního filosofa Francise Bacona. Shodně s ním si uvědomil, že pokud se myšlení řídí přísně vědeckými parametry, může i v politice sehrát podstatně větší roli než dosud.
12
100 x TGM - A.indd 12
10.09.17 9:29
V
ětě jde rozumět různě, třeba také jako výroku o ovládání ostatních. Masaryk větu napsal ve chvíli, kdy se coby vzdělanec rozhodl přijmout svůj díl odpovědnosti za stav společnosti. Shodně s Platónem, svým tehdy nejoblíbenějším filosofem, uvěřil, že filosofové by měli vládnout národům: ne proto, že nedokážou zkrotit své ambice, ale protože díky vzdělání mají lepší schopnosti vést než většina ostatních lidí. Šlo o to, dostat přesné myšlení do politické praxe. Bacon kdysi odmítl představu, že vzdělanec, v jeho dobách nejčastěji klášterní mnich, si tiše, idealisticky a neprakticky bádá kdesi daleko od hlučícího davu. Kritériem smysluplnosti vzdělání se mu naopak stalo, jak dokáže posloužit životní praxi. Sám to svým životem znázornil, když se z filosofa stal politikem a dotáhl to až do funkce lorda kancléře, jedné z nejvyšších ve státě. V době, kdy Bacon žil, tedy v renesanci, vzdělance nejvíc fascinovala „moc“, která tehdy vedla k ovládnutí přírody. Postupně se však síla a „moc“ nového vědění rozšířila také na ovládnutí pravidel, jimiž se řídí fungování společnosti: tam se o zavedení vědeckého myšlení zasloužil další z velkých Masarykových duchovních učitelů, otec pozitivistického myšlení a zakladatel sociologie Auguste Comte. Masaryk vyrostl v přesvědčení, že věda vtiskne lidskému myšlení a pak i celé společnosti řád, který postaví veškeré lidské snažení na úplně novou úroveň. Kdo poznává vědecky, ten se učí nejen správně myslet, ale i se získanými poznatky lépe pracovat. Smysl takového poznávání v Masarykově pojetí je altruistický: „moc“, kterou si člověk poznáváním osvojuje, mu nedává pocit převahy. Vybavuje ho schopností být užitečný pospolitosti způsobem, který je efektivnější než jinak nejběžnější životní metoda pokus/omyl. Člověk, který se hlásí k tomuto typu služby a odpovědnosti, nesmí být okřikován politickými rutinéry, že mu jeho pozici žádný dav ve volbách neodhlasoval. Intelektuál se rozhoduje sám. 13
100 x TGM - A.indd 13
10.09.17 9:29
„Nikdy jsem neměl radost ve hře s city.“
29. 6. 1877 Masarykovo manželství s Charlottou Garrigue trvalo 45 let. Vztah k ní byl základním vztahem jeho života. Úcta, kterou k ní pociťoval, se opírala mimo jiné i o poznání, že její vliv na něj byl určující. „Já jsem se od ní naučil mnohem víc než ona ode mne. Dával jsem jí vědění, ona mne formovala.“
14
100 x TGM - A.indd 14
10.09.17 9:29
M
ělo to samozřejmě, jako všechno, i své háčky. Jakkoli byl Masaryk, opět pod ženiným vlivem, průkopníkem ženské emancipace, žil podle většinového schématu, definujícího jeho dobu. On, nikoli jeho žena, byl zářící hvězdou rodiny, jemu, a nikoli ženině kariéře, se v rodině vše podrobovalo. Včetně manželky, která v jeho hvězdu uvěřila a nalezla smysl v životě v jeho stínu. Bylo Masarykovou ctí, že tuto její životní oběť vnímal a doceňoval. Jeho vztah k ženě zároveň odrážel opravdovost, s jakou od mládí vstupoval do všech, i nejkřehčích citových vztahů. I v citech, tak jako zamlada ve všem, přepínal. Zároveň však, kdykoli později na své časné lásky (či jejich náznaky) vzpomínal, prozrazoval na sebe zvláštní věc. Nechtěl jen totální splynutí těl a duší, v jaké věří ve dvaceti letech každý. Žádal vztah, v kterém by partner partneru byl pomocníkem na cestě jeho osobního rozvoje. Potřeboval zpevnit a věděl to, zároveň nabízel otevřenost i oporu. O to víc ho šokovala vztahová faleš, s kterou se setkával daleko častěji. Vztahy založené na vzájemném mocenském ovládání ho odpuzovaly do té míry, že si dlouho (až do svých sedmadvaceti let, kdy poznal Charlottu) představoval, že radši zůstane starým mládencem. Manželství bylo v jeho době v podstatě jedinou cestou, jak se žena mohla společensky uplatnit. Dokud ženy nemohly studovat a veřejně působit v pozicích srovnatelných s mužskými, zbývalo jako strategie pouze ovládnutí partnera a seberealizace jeho prostřednictvím. Bylo Masarykovým štěstím i ctností, že pravidla těchto her prohlédl dříve, než udělal věc, jíž by později litoval. Uvedeným citátem odmítl manipulativní tlaky Zdenky Šemberové, své nejvážnější (platonické) lásky před seznámením s Charlottou. Hledal vztah, v němž ho partnerka nebude chtít dostat pod tlak, a o pár měsíců později, v červnu 1877, ho našel.
15
100 x TGM - A.indd 15
10.09.17 9:29
„Dětí malých, pokud jsem zkoušel, hypnotizovat nelze, protože u nich všecky podmínky psychologické scházejí: pozornost je nevyvinutá a tak slabá, že ji delší dobu na jednu věc soustředit nemohou, nemají strach a neočekávají nic obzvláštního.“
1880 Má člověk duši? Masaryk si tím byl jist, považoval ji za zdroj své i obecně lidské identity, která určuje směr všeho myšlení a jednání. Zajímal se o ni už jako student na Vídeňské univerzitě (svou doktorskou dizertaci tam věnoval pojetí nesmrtelné duše u Platóna). A vlastně i jeho tehdejší, na pohled překvapivý zájem o hypnózu spadá do tohoto ranku. Svým bádáním o lidské duši se Masaryk přiřadil k průkopníkům oboru, který byl později nazván politickou psychologií (a zaměřil se na to, jak lidé, vůdci i občané, prožívají svou účast na veřejném životě; jak vyjednávají a jak řeší konflikty; ale také jaké při tom uplatňují techniky manipulace).
16
100 x TGM - A.indd 16
10.09.17 9:29
V
sedmdesátých letech 19. století byla Evropa vzrušena produkcemi Carla Hansena, který „magnetizoval“ vědomí vybraných dobrovolníků a k úžasu obecenstva ovládal jejich slova i činy. Odvolával se při tom na osvícenského průkopníka psychoterapie i „magnetismu“ Franze Antona Mesmera. Když Hansen v roce 1876 přijel předvést své umění do Vídně, Masaryk na dvě jeho produkce zašel. Zaujaly ho, začal se o jeho metodu zajímat, z jeho záznamů vyplývá, že sám zkoušel konat „magnetické“ pokusy i na svých dětech. Při tom došel k závěru, že v Hansenově případě nejde o žádné zvláštní „magnetické“ nadání, vlastní mágově výjimečné osobě, ale že jde o obyčejnou hypnózu, tedy o měřitelnou techniku, kterou lze působit na mysli sugestibilních lidí. Hypnóza Masaryka zajímala nikoli jako dobová kuriozita, ale jako duševní stav, který je protipólem jednání vědomého a koncentrovaného, tedy takového, které chtěl pěstovat u sebe i u ostatních lidí. Ne všichni o takový aktivní život stáli, naopak, pozorováním politiky si Masaryk všiml, že velká část lidí ráda a nekriticky přijímá cizí představy, s chutí se zbavuje vlastní svobodné vůle a raději si nechává diktovat od charismatických vůdců. Dav se tak chová podobně jako pacient při hypnotické seanci. Masaryk svým zájmem o dané téma předběhl dobu. Aktuálním se stalo až o pár desetiletí později, kdy s davy začali čarovat diktátoři Hitlerova a Stalinova typu. Zajímavé je, že pár let po Masarykovi se o hypnózu začal zajímat Sigmund Freud. A také on s užitkem; založil na tomto bádání své pozdější objevy na poli psychoanalýzy.
17
100 x TGM - A.indd 17
10.09.17 9:29
„Co vyplňuje naše myšlenky? Plány, novoty, reformy. Po čem toužíme my, evropští lidé? Po pohybu, vzrušení. Co pociťujeme? Dráždění, iluze a klamy.“
1881 Někomu to může přijít paradoxní, ale jedním z důkazů, že lidstvo žije ve zdravé době, je, že svůj stav pojmenovává jako krizi. Jen společnost, která dává výraz svým negativům a hledá z nich východiska, má naději, že ve vývoji neustrne. Kde není kritiky, nemůže být ani pohybu vpřed. Společnost vydávající sebe samu za dokonalou (jako byla třeba společnost komunistická) ohlašuje svou smrt daleko dopředu.
18
100 x TGM - A.indd 18
10.09.17 9:29
J
sou však také doby, kdy je tomu ještě trochu jinak, kdy je zážitek krize všeobecný a traumatizující. Konec 19. století byl v Evropě takovou dobou. Skoro celé to století bylo pro velkou část kontinentu časem stability. Přesto si nakonec skoro nikdo neuměl představit, že by ona šťastná doba, „belle époque“, snad mohla pokračovat. Někteří se na blížící se katastrofu snažili nemyslet. Lidé jako Masaryk se ji snažili analyzovat. Hlavní důvod krize Masaryk viděl v zesvětštění moderní doby a společnosti. Lekal se, pokud svět opouštěl pravidla, na kterých předtím podle něj jakž takž fungoval stovky let, a spolu s Dostojevským, svým nejoblíbenějším spisovatelem, si zoufal: „Není-li Boha, všechno je dovoleno.“ Nic není pevné, jako bývalo. Všechno je relativní. Ničemu a nikomu se nedá věřit. Člověk ztrácí transcendenci, která ho po staletí propojovala s vesmírem a Bohem, a stává se osamělým, od ostatních lidí izolovaným subjektem. Všechno to pochybování bez konce, ale taky bez naděje, ho nakonec vede k myšlence, že s tím starým světem už nelze hnout, nejde v něm pokračovat. Jde ho jenom zničit. Taková myšlenka byla Masarykovi cizí, zároveň ale nemohl nevidět, že jí propadají miliony lidí. Rozhodl se jí tedy čelit pozitivními skutky.
19
100 x TGM - A.indd 19
10.09.17 9:29
100 x TGM Pavel Kosatík Ilustroval Marek Rubec Obálku navrhl, graficky upravil a sazbu zhotovil Miroslav Hadinec Redigovala Jitka Zykánová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 208 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00, Praha 5, v roce 2017 jako svou 9337. publikaci Tisk TBB, a.s., Banská Bystrica Vydání první www.universum.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.
100 x TGM - A.indd 208
10.09.17 9:29