Anselm Grün
Umění najít pravou míru Chraňte sami sebe před zbytečnostmi
Umeni najit pravou miru_001 a 003.indd 3
8/3/17 3:08 PM
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 1
Umění najít pravou míru Anselm Grün
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 2
Die Kunst, das rechte Mass zu finden by Anselm Grün. © 2014 Vier-Türme GmbH, Verlag, D 97359 Münsterschwarzach Abtei/Germany C/O Deutscher Taschenbuch Verlag GmbH & Co. KG, Munich/Germany Lic.: Agentur Dr. Ivana Beil, Schollstr. 1, D-69469 Weinheim www.dtv.de Translation © Ivana Kraus 2017 ISBN 978-80-7549-405-4
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 3
Ú VOD Život bez míry je nepředstavitelný. Denně měříme a vážíme věci, bez nichž se neobejdeme. Bereme míru. Snažíme se reagovat přiměřeně, když nás někdo kritizuje. Díváme se, jestli máme plnou míru. Pokud ano, už nemůžeme měřit, energie přetéká a ztrácí se. Pak jsme prostě vyčerpaní. Kdo žije přiměřeně, ten se tak lehce nevyčerpá. Kdo však nezná míru, sám se přetěžuje, ten by se neměl divit, když se za nějakou dobu cítí „vyhořelý“. On totiž žije podle nesprávných měřítek. Možná si dělá neoprávněné nároky. A protože to dokážeme vycítit, je nám nepříjemný. Instinktivně odmítáme každou nepřiměřenost. Jde o to, abychom si pro sebe našli míru, která nám vyhovuje. Slovo „míra“ (něm. Mass) původně znamená přiměřené, vyměřené množství. Souvisí tedy s pojmy „měřit“ a „vyměřit“. Dodnes používáme průměr, stejně jako měřidlo na měření rychlosti větru. Dobře měřit také znamená vytyčit si správné hranice. 3
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 4
Do této jazykové skupiny patří i německé slovo „značení, značka“ (Mal), původně také vyjadřující vyměřené a vytyčené. Souvisí s řeckým slovem metron = míra a současně ho najdeme i ve slovech meditari = přemýšlet a medicus = chytře zvažující, moudrý rádce. Už z významu tohoto slova vyplývá, že nám správná míra prospívá, že bychom měli myslet a jednat ve správných měřítkách. Kdo v sobě má správnou míru, ten má i vnitřního rádce, lékaře, ten se stará o to, aby vedl přiměřený život a tak se chránil před lecjakým negativním vlivem i nemocí. Nesnaží se žít si nad poměry, proti své přirozenosti. Konečně v němčině souvisí míra i se slovem „volný čas, pohoda“ (Musse). Kdo žije střídmě, ten si užívá klid i pohodu. Dopřává si tolik klidu, kolik potřebuje. Od správné míry je odvislá kvalita života. Už různé významy a odvozeniny od slova „míra“ nás tedy zavádějí do několika životních oblastí, dotýkají se nejrůznějších aspektů: spotřeby, nakládání s božím dílem, se sebou, práce, kterou vykonáváme v zaměstnání, ale i dobrovolné a bezplatné práce ve spolcích, stejně jako organizace denního programu, včetně volného času. Správná míra nám prospívá. To věděl už sv. Benedikt, který před 1 500 lety sepsal pravidla žití pro své mnichy. Jmenuje zde discretio, klad moudré umírněnosti – nebo moudrého rozlišování –, matku všech ctností. Učí nás správně žít. 4
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 5
Když se mluví o dodržování míry, nejedná se o morální výzvu, nýbrž o způsob, jak vést zdravý a hodnotný život. Když se do plné sklenice stále nalévá víno, rozteče se po stole a pak stéká na podlahu. Pak je ztracené, nikdo je nemůže pít. Pravá míra tedy není jen ctnost, ale i hodnota, obohacující život. Všechno, co je nemírné, ztrácí hodnotu. To známe i z podnikové ekonomiky. Když se vyrábí příliš mnoho zboží, ztrácí hodnotu. Hodnoty činí život hodnotným a chrání lidskou důstojnost. A hodnoty – anglicky: value, odvozené od latinského slova valere = být zdravý – jsou zdrojem zdraví. Hodnota míry tedy zlepšuje i zdraví člověka a lidské společnosti. Kamkoli se podíváme, všude narážíme na nestřídmost. Můžeme si sice hodně dopřát, ale přitom nejsme spokojení. Lékař Wilhelm Schmid-Bode považuje nemírnost za příčinu veškeré nespokojenosti: „Příliš mnoho povinností, práce, majetku, příliš velký tlak, hluk, příliš mnoho nabídek, ať už módních nebo duchovních trendů. Skoro ve všem jsme ztratili míru a pořád máme pocit, že nemáme čas. Nestřídmost vyvolává závislost i všechny problémy, které s ní souvisí.“ 1 Schmid-Bode mluví o nespokojenosti, vyvolané přebytkem, který nám přerůstá přes hlavu. V supermarketu zákazníci stojí před policemi plných sýrů 5
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 6
nebo marmelád a nedovedou si vybrat, nedovedou se rozhodnout. Potřebují příliš mnoho energie a času, aby se pro něco rozhodli, ačkoli to dřív bývalo jednoduché. Schmid-Bode jako lékař doporučuje zachovávat rozumnou míru. Je zajímavé, že se přitom odvolává na moudrost klášterů, ačkoli se církvi odcizil. Nicméně zdůrazňuje tuto moudrost jako pomoc, když chceme rozumně žít. V této knize chci čtenáře seznámit s pravidly sv. Benedikta a duchovních tradic raných mnišských řádů, jak se naučit žít s mírou, se sebou, společností i přírodou. Už papež Řehoř Velký zdůraznil stanoviska správné míry, platná i v Benediktově řeholi. Pro všechny je typická střídmost. Tak mluví sv. Benedikt opatovi do svědomí: „Nechť je ve svých příkazech předvídavý a střízlivý. U duchovních i světských úkolů nechť rozhoduje přesně a dodržuje míru. Ať myslí na umírněné výklady sv. Jakuba, který řekl: „Když svá stáda po cestě uženu, jednoho dne všechna zvířata pojdou.“ Ať si vezme k srdci tato i jiná svědectví rozumného rozlišování, matky všech ctností. Ve všem nechť dodržuje míru, aby silní našli to, co požadují, a slabí neutekli.“ (Regula Benedicti, dál RB 64, 17–19) Co tím chce říct? Sv. Benedikt se zde dotýká hned několika oblastí. Vychází z toho, že při hospodaření vždycky můžeme propadnout nemírnosti, 6
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 7
která je příčinou následujícího úpadku. Ani duchovní vědy leckdy nezůstanou uchráněné. Kdo přehání svou zbožnost, ten se ztrácí sobě. V neposlední řadě znamená dodržování míry i rozumné úsilí. Správná míra však neznamená průměrnost. Spíš má vyzývat silné, aby ještě rostli, radovali se ze své síly. A slabým má dodávat odvahu. Benediktova pravidla podle mého názoru obsahují tolik moudrosti, že bych je chtěl v této knize čtenáři nabídnout jako možnou cestu osobního vývoje. Přitom vždy vycházím ze zkušeností dnešního člověka a porovnávám je s Benediktovými slovy. Do našeho kláštera přichází mnoho lidí, trpících náročností života. U nás se učí vypěstovat si nový cit pro pravou míru, obohacující jak jejich soukromý život, tak i práci.
7
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 9
D ODRŽOVáNí
ROVNOVáHy
Pravá míra podle mne souvisí s rovnováhou mezi různými póly, mezi nimiž kmitá náš život, který by bez nich nebyl možný. O některých z těchto pólů pojednám později. Najít pravou míru, tedy zdravou vyrovnanost, je umění.
Rovnováha mezi lakotou a marnotratností Pravá míra samozřejmě souvisí se středem. Někteří lidé konzumují krajním způsobem, jejich marnotratnost nezná mezí. Nikdy nejsou spokojení. Kupují věci, které vůbec nepotřebují, protože se nedovedou ovládnout. Nikdy nemají dost. Lakomci naopak nikdy peníze nevyhazují, nic se nedopřávají, nezdravě šetří a většinou jsou úzkoprsí. V restauraci si vždycky vybírají to nejlevnější jídlo, kupují nejlevnější věci. Jeden zaměstnanec banky mi vyprávěl o velice bohaté zákaznici, která neustále měnila banky jen proto, 9
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 10
aby při ukládání peněz získala lepší podmínky. Tato fixní idea ji často spíš ochudila než obohatila, ale pravá míra pro ni byla cizí pojem. Střed mezi lakotou na jedné straně a marnotratností na druhé je spořivost a velkorysost. Obě vlastnosti jsou mravně čisté, takže mezi nimi vládne zdravé napětí. Kdo šetrně zachází s tím, co má, ten se také dokáže podělit s ostatními. Při slavnostech je velkorysý, přátele zve na dobré jídlo na rozdíl od lakomce – ten nikdy nikoho nezve, nebo nanejvýš na nějaké levné občerstvení. Při tom sotva může vzniknout slavnostní nálada. Lakota a marnotratnost nejsou dobré, ale špatné, škodlivé vlastnosti. Kdo rád rozhazuje, ten často přecení své finanční možnosti a zadluží se, někdy až po uši. Z této pasti se pak dostává jen obtížně. Kam vede lakota, vidíme denně ve sdělovacích prostředcích. Jeden řetězec obchodů s elektronikou chtěl své výrobky prodávat co nejlevněji, aby uspokojil lakotnost svých zákazníků a v médiích šířil reklamu „chamtivost je skvělá!“ Neřest tak chtěli změnit ve ctnost. Ale něco takového se nemůže dít beztrestně. Nakonec tato firma ztroskotala na vlastním nápadu (a reklamě). Zákazníci už zase změnili svůj postoj, s chamtivostí nechtějí mít nic společného, nechtějí, aby je někdo považoval za lakomce. 10
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 11
Nezdravé šetření má fatální důsledky. Potraviny musejí být stále levnější, aby je někdo kupoval. Jenže na nízké ceny doplácejí výrobci. Zemědělci dostávají stále méně peněz za své zboží. Někdy na tuto politiku doplácejí zákazníci. Protože stále roste spotřeba masa, ale zákazníci nejsou ochotní platit vyšší ceny, hledají výrobci i obchodníci možnosti jak ušetřit, kde se dá, často i ilegálně. Rozčilujeme se kvůli tomu, co si dovoluje masový průmysl i kvůli zkaženému masu, ohrožujícímu zdraví. Nicméně si za to můžeme sami, když chceme kupovat za levné peníze. Příčinou marnotratnosti a lakoty je touha mít stále víc a víc. Buddhisté ji považují za zdroj všeho utrpení a zla. Na Západě tato vlastnost vyjadřuje touhu hromadit stále větší množství majetku. Autor Prvního listu Timoteovi píše: „Zbožnost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství. Nic jsme si totiž na svět nepřinesli a také si nic nemůžeme odnést. Máme-li jídlo a oděv, spokojme se s tím. Kdo chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tužeb, které strhují lidi do zkázy a záhuby. Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.“ (První list Timoteovi 6, 6–10) První list Timoteovi, napsaný zřejmě na konci 1. stol. některým ze žáků sv. Pavla, na tomto místě 11
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 12
pojednává o řecké populární filozofii, hlavně filozofii stoické, tehdy velmi rozšířené (chtivost nebo touhu nazývá epithymia). Už řecká filozofie varovala před hamižností jako kořenem všeho zla. A křesťanský autor toto varování přejímá. Líčí její následky pomocí dvou obrazů. Prvním je léčka, padající síť: kdo se neovládne, na toho spadne a on už se z ní nevymaní. Druhým je potápějící se loď: „Stejně jako nadměrná zátěž dělá loď neschopnou manévrování a také ji potopí, půjde ke dnu i ten, kdo lační po majetku, nemá pod kontrolou své pudy, a proto neujde zkáze.“ 2 Obrazy z Prvního listu Timoteovi zřetelně ukazují, kam člověka zavede lačnost a nemírnost. Stane se totiž otrokem svých nezřízených přání. Myslí si, že si může kupovat a konzumovat, co chce. Ale ve skutečnosti se pořád srovnává s druhými a jejich nenasytností, žádající stále víc a nikdy nepřinášející uspokojení. Loď jeho života je přetížená, není schopná bezpečné plavby přes moře. Pravděpodobně se potopí, protože si nakládá stále víc a víc. Někteří by si měli toto přirovnání vzít k srdci. Mají byty přeplněné vším možným, co vlastně ani nechtějí. Ačkoli mají dům plný harampádí, které je dusí, nedovedou se od těchto předmětů odloučit. Ty pak zatěžují i jejich duši. V krajních případech může docházet i k patologickému shromažďování neboli křečkování. 12
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 13
Friedrich Schorlemmer píše: „Chtivost dokáže – v mnoha obměnách – udělat z člověka pošetilce, takže všechno ztratí, i když je úspěšný. Právě velký úspěch může být příčinou neštěstí; velké bohatství ničí duši, protože se člověk v první řadě bojí o své bohatství.“ 3 Francouzský filozof Pascal Bruckner považuje chtivost, tak typickou pro dnešní společnost, za projev infantilnosti. „Infantilnost sjednocuje potřebu bezpečí s nekonečnou lačností, vyjadřuje touhu po zabezpečení, aniž by člověk musel převzít sebemenší povinnosti. Tato infantilnost se dá shrnout do věty: „Ničeho se nevzdám!“ 4 Výsledkem této žádostivosti je dnešní blahobytná společnost. Nestačí, že je na trhu spousta věcí; stále musí lákat kupující něčím novým. Nicméně se tato společnost blíží ke svým hranicím. Jejím motorem už není starost o to nejnutnější, nýbrž starost, že nebude schopná likvidovat to, co nahromadila. Ekonomika považuje lačnost za kladný efekt: za motor hospodářství, které neustále chrlí na trh nové výrobky, uspokojující všechny možné potřeby. Ale i zde bychom měli dodržovat správnou míru. Chtivost je sice jedna z našich hlavních vlastností, ale neměli bychom jí otročit, naopak bychom ji měli zkrotit do podoby umírněného impulzu. Touha po novém neboli zvídavost jako významný motiv činnosti je kladná vlastnost, nicméně i ta se v krajní míře může změnit v neřest. 13
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 125
Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Dodržování rovnováhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Rovnováha mezi lakotou a marnotratností . . . . . . . . . . . . . 9 Rovnováha mezi méněcenností a pýchou . . . . . . . . . . . . . 14 Rovnováha mezi starostí o sebe a o druhé . . . . . . . . . . . . 18 Co očekáváme od druhých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Zbytečně se nepohoršovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Přijmout vlastní průměrnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Co od nás leckdo očekává . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Jak se chovat k božímu dílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Dlouhodobě šetrný přístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Jak náležitě pečovat o sebe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Dost není dost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Správné množství práce i energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Kázeň a řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Správná míra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Žít v rytmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Síla rituálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Soustředit se jen na jednu věc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Najít vlastní střed . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Discretio – hlavní pojem s četnými odstíny . . . . . . . . . . . 64 Discretio neboli ohleduplnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Rozlišovat důležité od nicotného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Uvědomit si, co je důležité . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Pozornost a soustředění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Pokora jako výraz odvahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Co potřebujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Přemýšlet o tajemství naší existence . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Oddanost práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Vlastní potřeby nesrovnávat s potřebami druhých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 126
Co mě obohacuje? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Zachovávat vnitřní klid, nenechat se vláčet osudem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Držet se při zemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Dobré je lepší než perfektní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Krása a míra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 „Kolik je na světě věcí, které nepotřebuji“ . . . . . . . . . . . 117 Na závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
Literatura Athanasius: Leben des heiligen Antonius, übersetzt v. H. Mertel. Kempten/München 1917. str. 70517 Bruckner, Pascal: Ich leide, also bin ich. Die Krankheit der Moderne. Eine Streitschrift, Weinheim 1996. str. 134, str. 636, str. 13711 Hedwig Klaus: Wesen, in: Lexikon für Theologie und Kirche, Bd. 10. Freiburg 1995. str. 111210 Herkommer, Herbert: Die Schönheit des Gottessohnes und der Gottesmutter. Historische Betrachtungen zur Ästhetik des Heiligen, in: Schöheit und Mass, Beiträge der Eranos Tagungen 2005 und 2006, Basel 2008. str. 6512, str. 6613, str. 6714 /15 Hornung, Eric: Die Vermesung der Untervelt. Altägypten als Kultur des Masses, in: Schöheit und Mass, Beiträge der Eranos Tagungen 2005 und 2006, Basel 2008. str. 22816
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 127
Jung, C.G.: Mensch und Seele. Aus dem Gesamtwerk 1905– –1961. Ausgewählz und herausgegeben von Jolande Jacobi. Olten 1971. (…) Kästner, Erhart. Die Stundentrommel vom heiligen Berg Athos. Wiesbaden 1956. str. 537 Kreisman, Jerold J. und Hal Straus: Ich hasse dich – verlass mich nicht. Die schwarzweisse Welt der Borderline-Persönlichkeit. München 1992. str. 258 Lambert, Bernhard M.: Discretio, in: Praktisches Lexikon der Spiritualität. Herausgegeben von Christian Schütz. Freiburg 1988. str. 2389 Lang, Hugo: Die benediktinische Discretio, in: Einsicht und Glaube, herausgegeben von Gottlieb Söhngen, Joseph Ratzinger und Heinrich Fries. Freiburg 1962. Roloff, Jürgen. Der erste Brief an Timotheus. Zürich 1988. str. 3382 Schipperges, Heinrich: Hildegard von Bingen. Ein Zeichen für unsere Zeit. Frankfurt 1981. str. 755 Schmid-Bode, Wilhelm: Mass und Zeit. Entdecken Sie die neue Kraft der klösterlichen Werte und Rituale. Frankfurt 2008. str. 211 Schorlemmer, Friedrich: Die Gier und das Glück. Wir zerstören, wonach wir uns sehnen. Freiburg 2014. str. 543
127
2017 UmeniNajitPravouMiru N_2017 UmeniNajitPravouMiru N 1.9.2017 16:58 Stránka 128
Anselm Grün
UměNí NaJít PRaVOU míRU Z německého originálu Die Kunst, das rechte Mass zu finden vydaného nakladatelstvím Deutscher Taschenbuch Verlag v Mnichově roku 2014, přeložila Ivana Kraus. Obálku navrhl Ivan Brůha. Odpovědný redaktor Jan Grabec Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 128 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici PRAGMA, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2017 jako svou 9221. publikaci. Sazba František Kapasný Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz