Ostrov kamelii_001 az 003_Sestava 1 5/9/18 12:30 PM Strรกnka 3
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 4
Tabea Bach DIE KAMELIEN-INSEL
Copyright c 2017 by Bastei Lübbe AG, Köln Alle Rechte vorbehalten Cover design c 2018 by Sandra Taufer unter der Verwendung von shutterstock/waku; shutterstock/Curly pat, shutterstock/Worraket Translation c 2018 by Blanka Pscheidtová
ISBN 978-80-249-3555-3
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 5
Pro mou matku, která mi ukázala, co znamená milovat bezpodmínečně.
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 7
Kapka lásky je víc než oceán rozumu. BLAISE PASCAL
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 9
1
Dědictví
N
ebe žhnulo v ohnivých barvách a tisíceronásobně se zrcadlilo v laku vozidel, která se po centimetrech posouvala po silnici v nekonečné koloně. Sylvie seděla uprostřed ní uvězněná v taxíku, ale nemohla s potěšením sledovat přeskupování péřových mraků, které v každém okamžiku zahořely jiným odstínem žluté nebo oranžové. Po stopadesáté se podívala na hodinky, aby se ujistila, že čas neúprosně ubíhá. A že skoro jistě nestihne být doma včas. Vzdychla. Byl právě TEN pátek, na který ji její muž Holger opakovaně upozorňoval. Včetně toho, jak mimořádně důležitá je pro něj schůzka ve vile u Starnberského jezera. A že se v žádném případě nesmí opozdit. Jen kvůli tomu si zabukovala dřívější let, schůzku se zákazníkem skoro až nezdvořile zkrátila, spěchala na letiště, nechala se odbavit a nastoupila do letadla jen proto, aby tam společně s ostatními pasažéry víc než hodinu čekala na start. Kapitán je v pravidelných odstupech informoval o tom, že stále ještě nedostal povolení k odletu. A teď stála v zácpě cestou do centra Mnichova. V tu chvíli zaslechla zvuk sirény, podruhé, potřetí. Dva proudy kolony aut se zdánlivě neochotně rozestoupily kvůli průjezdu policie a záchranky. „Co myslíte,“ zeptala se taxikáře. „Nemohl byste se na ně pověsit?“ Řidič strhl volant doprava, dupl na plyn tak prudce, 9
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 10
že to Sylvii hodilo dozadu na opěradlo, a vyrazil za sanitkou, jako by patřil ke speciální jednotce. Najednou šlo všechno rychle. Nevzrušeně minuli místo nehody v odstavném pruhu a za deset minut taxi zastavilo v Königinstraße. „To jste provedl skvěle,“ řekla uznale Sylvie, zaplatila účet, přidala velkorysé spropitné a objednala si šoféra na zítra na čtvrt na osm ráno. „Kam to bude?“ „Zase na letiště,“ odpověděla a zasmála se, když uviděla taxikářův výraz. Podle přeplněné schránky na dopisy s úlevou poznala, že její manžel ještě není doma. Ve výtahu si rychle prohlédla štos pošty. Mezi šedobílou jednotvárností obchodní korespondence se nápadně vyjímala pohlednice z Benátek s obrázkem Mostu vzdechů. Sylvie ji otočila a musela se zasmát. Nejmilejší Sylvie, stálo tu výrazným ženským písmem, klidně lituj, žes nejela se mnou. Dávám si střik na tvoje zdraví. Čau, Veronika Výtah se zastavil s tichým zazvoněním. Veronice se to žertovalo – bývalá spolužačka si jako překladatelka technických textů mohla práci organizovat sama. Neustále trýznila Sylvii nejbláznivějšími nápady. Pojeď se mnou do Benátek, pobavíme se! Prosím, prosím! Jenom prodloužený víkend! Skutečnost, že i Sylvie si vlastně mohla sama určovat pracovní dobu, jak Veronika stále naprosto správně připomínala, byla pouhou teorií. Faktem bylo, že už si dva roky nedokázala vzít ani týden volna. Když otvírala dveře bytu, velkorysého penthousu přímo u Anglické zahrady, naštěstí si vzpomněla, že si objednala Sandru. Kdysi spolu vyrůstaly v jednom nájemním domě a zůstaly takříkajíc přítelkyně z dětství. Sandra byla vizážistka a příležitostně pomáhala Sylvii, když se musela upravit na nějaký večírek nebo recepci, které často navštěvovala se svým mužem, úspěšným realitním makléřem. Sandra měla klíč od jejich bytu a už jí šla vstříc. 10
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 11
„Konečně jsi tady,“ usmála se na Sylvii. „Budu hádat – let měl zpoždění? Chudinko!“ „Navíc bylo peklo na silnici…“ Sylvie vzdychla, odnesla aktovku do pracovny, pověsila plášť do šatny a vykročila z lodiček. „Prostě páteční večer.“ „Tak to ti udělá moc dobře zklidňující masáž,“ přikývla Sandra. „Už jsem všechno připravila. Jaký chceš olej, růži, nebo limetku?“ V tu chvíli už téměř nafialovělé večerní světlo pronikalo řadou oken do Sylviiny ložnice, kde Sandra rozložila masážní lehátko a připravila si kufřík na make-up. Nad střechami Schwabingu ještě svítilo slunce, zatímco špičky stromů v Anglické zahradě už byly ve stínu. Ale Sylvie krásy okolí nevnímala. „Na masáž nemám čas, Sandro. Za půl hodiny musím být nachystaná. Slíbila jsem to Holgerovi. Pomůžeš mi?“
Za půl hodiny byla Sylvie osprchovaná, Sandra jí vyčesala polodlouhé světlé vlasy do elegantního účesu a dokonale ji nalíčila. „Co si vezmeš na sebe?“ zeptala se. Sylvie došla ke skříni, sáhla pro kouřově modré hedvábné šaty a přidržela je před sebou. „Co říkáš tomuhle?“ Sandra vzala šaty, otevřela zip a pomohla do nich Sylvii vklouznout. „To je tedy rafinovaný střih,“ pokývala uznale hlavou a pomalu vytáhla zip. „Máš skvělou postavu, Sylvie! A tahle barva ti úplně rozzáří oči. Šaty jako pro tebe stvořené.“ „Podívej, tyhle k nim půjdou, ne?“ Sylvie vyndala ze zásuvky komody pouzdro na šperky a otevřela je. Objevily se nádherné diamantové náušnice. „Páni! To jsou ty, co ti dal Holger k desátému výročí svatby?“ zeptala se Sandra. „Sylvie, ty… ty jsi nejšťastnější žena, kterou znám.“ 11
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 12
Sylvie rozpačitě mlčela, zatímco jí Sandra pomáhala náušnice zapnout. Věděla, že nedávno rozvedená přítelkyně jí závidí. Mezi ní a jejím exmanželem právě zuřil boj o řadový domek v Ismaningu, který společně obývali, ale také o každý další cent. Zatímco Martin se svou novou, mnohem mladší partnerkou objížděl svět, Sandra se musela ohánět, aby se udržela nad vodou. Byla samostatně výdělečně činná a moc se jí nedařilo. I to byl důvod, proč si ji Sylvie tak často objednávala, přestože nakonec nikdy neměla dost času, aby si dopřála celý blahodárný a zkrášlující kosmetický program. Sylvie věděla z vlastní zkušenosti, jaké to je obracet každý cent, než ho člověk vydá. Blahobyt, v němž dnes žila s Holgerem, jí v žádném případě nespadl z nebe. Zažila i horší časy. Kdysi během práce denně prožívala stres, že se její život kvůli několika nešťastným rozhodnutím může naprosto změnit. A nikdy už nechtěla být chudá. Proto Sandře ráda pomáhala a královsky ji platila. „Jenom ty večírky,“ horovala Sandra nadšeně. „Jak já ti závidím. Ty celebrity, které tam potkáváš. A všichni angažujou Holgera, když hledají nové bydlení…“ Jako by vyslovila heslo, Holger vešel do dveří. „Jsi hotová, Sylvie?“ zeptal se a přitom si uvazoval kravatu. Jako vždycky vypadal vysloveně dobře – štíhlá, trénovaná golfová postava v černém obleku na míru. „Dalo by se říct,“ odpověděla Sylvie. „A co takhle nějaké přivítání?“ Holger na sebe přes Sylviino rameno vrhl pohled do zrcadla. Pak krátce kývl na Sandru a poprvé se na svou ženu pořádně podíval. „Promiň, miláčku,“ řekl a dal jí zezadu pusu na tvář. „Vypadáš skvěle. Můžeme vyrazit?“ * * *
12
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 13
Za pět minut seděla Sylvie vedle svého muže v jeho elegantním voze Porsche Spyder. Holger zamířil ven z města, po E 533 na Starnberg. O pár kilometrů dál, poblíž Bernriedu, stála vysněná vila, kterou herec Sebastian Schnell nedávno získal právě prostřednictvím Holgerovy realitní společnosti a pozval sem na večírek nejkrásnější a nejbohatší veličiny Bavorska včetně prominence od filmu a z televize. Nikdo kromě hostitele, Holgera a Sylvie nevěděl, že se herec smluvně zavázal k uspořádání tohoto večírku, aby přivedl potenciální zákazníky do blízkosti realitní společnosti. Za to mu Holger odpustil část kupní ceny. Hosté samozřejmě také netušili, že večírek nefinancuje Sebastian Schnell, nýbrž Holger. „Za to ti ale musí tenhle večer vynést přinejmenším tři nové zákazníky,“ vypočítala Sylvie svému muži u nedělní snídaně, jednoho ze vzácných společných stolování, „jinak na to doplatíš.“ Ne nadarmo byla podnikatelskou poradkyní. Bylo jí líto, že vlastní muž nikdy nevyužil jejích znalostí a zkušeností, ale možná to tak bylo lepší. Muž, kterého by zajímala profesionální rada vlastní ženy, se zřejmě ještě nenarodil. A kromě toho na začátku udělali jasnou dohodu – nikdo se nebude míchat do obchodů druhého, jen v případech, že se druhý zeptá na radu. Nebo požádá o „podporu“, jako když Holger po Sylvii chtěl, aby ho doprovázela na mondénní večírky jeho zákazníků. Příštích několik hodin stála Sylvie se zářivým úsměvem po boku svého muže, zdravila lidi, které většinou vídala v televizi nebo na filmovém plátně, a vyměňovala si s nimi osobně znějící fráze. Holger dobře věděl, proč chce mít svou ženu při takových příležitostech vedle sebe. Sylvie mluvila plynně anglicky, francouzsky a italsky, kromě toho uměla vzájemně seznamovat lidi, které sama neznala, a dokázala rozpovídat i tvrdošíjné samotáře. Měla cit pro to, jak přimět hosty ve správné chvíli ke smíchu a sama se téměř zneviditelnit. Neuvedla ji 13
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 14
do rozpaků ani světová hvězda, jednala s každým se stejnou přirozenou laskavostí a byla velmi oblíbená. I dnešní večer proběhl zcela k Holgerově spokojenosti. Oficiální hostitel Sebastian Schnell zářil ve světlech své nové vily s pobřežním pozemkem včetně loděnice, Holger rozdával vizitku za vizitkou a tiše hovořil o kouzelných objektech v Toskánsku, v Ticinu, v Cornwallu, na Loiře nebo na Syltu, o jedinečných perlách, které se údajně téměř nikdy nedostanou na trh a které má teď rezervované pouze pro výjimečné zákazníky. Když Sylvie později večer viděla, že její muž je ve svém živlu a zbylí hosté spokojeně posedávají v malých skupinkách, vyšla nenápadně ven přes opuštěnou terasu. Zula si boty a došla bosa potmě až na konec mola. Člun s vesly se houpal na vodě, vlny pleskaly o jeho příď. Na protějším břehu probleskovala světla Ambachu. A pak náhle, jako by někdo rozsvítil ohromnou lucernu, se z mraků vynořil měsíc v úplňku a zalil jezero, břeh i Sylvii stříbrným světlem. Zatajila dech. To byly momenty, které jí dávaly novou sílu, kterou potřebovala, aby v hektických hodinách svého pracovního dne zvládla požadavky, které se hrnuly ze všech stran. A přesně tak to také chtěla. Měsíční světlo jako by se chvělo na vlnách jezera a Sylvie zhluboka vydechla. Ovládl ji pocit spokojenosti. V pětatřiceti letech dosáhla všeho, co si umínila už jako děvče. Měla skvělého muže a povolání, které jí pěkně vynášelo a chránilo ji před finančními obavami. „Sylvie!“ zazněl Holgerův hlas z terasy. Trhla sebou, obula si boty a běžela po molu zpátky k domu. Tam našla svého muže v živé diskusi s omasem Waldnerem, dobrým přítelem, advokátem a daňovým poradcem. „Tady jsem,“ zavolala na ně. Holger se při pohledu na ni zarazil a zmlkl uprostřed věty. „Kdes byla?“ zeptal se nespokojeně. „Dívala jsem se na měsíc, koukni se…“ 14
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 15
Ale její muž ani neotočil hlavu. „Musíme si naléhavě domluvit schůzku, Sylvie,“ řekl omas. „Ve třech.“ „Jistě,“ souhlasila Sylvie. „To už jsme zřejmě měli udělat dávno.“ A když si všimla omasovy vážné tváře, dodala: „Je nějaký problém?“ „Ne. Jak tě to napadlo?“ opáčil rychle manžel a vzal ji za paži. „omas má všechno pod kontrolou. Jako vždycky. Pojď, dáme si kolečko na rozloučenou.“ S těmi slovy ji táhl zpátky do vily. Sebastian Schnell toho vypil víc, než mu svědčilo, a právě když se s ním chtěli rozloučit, dostal nápad, že by si všichni měli dopřát půlnoční koupel v jezeře. „Na Adama a Evu, jak nás stvořil pan režisér v nebi.“ Trvalo skoro celou další hodinu, než ho Holger přesvědčil o nesmyslnosti toho záměru. Postaral se, aby Schnell na poslední chvíli celý večer nepokazil, aby se uchýlil do svých soukromých prostor a zapadl do postele. Jak Holgera asi tucetkrát ujistil, udělal to výhradně kvůli jeho půvabné manželce Sylvii, která je anděl a kterou si ten lichvář Holger von Gaden rozhodně nezaslouží. Nakonec byly dvě hodiny, když Sylvie jako pokaždé vzala do ruky klíčky od auta, aby odvezla zpátky do Mnichova svého muže, který si na podobných večírcích samozřejmě musel připíjet s řadou lidí a nemohl si sednout za volant. A byly skoro tři, než si konečně setřela make-up a vyndala sponky z účesu. Zabalila si pracovní kufřík a cestovní tašku na víkendový trénink, k němuž odsoudil své spolupracovníky jeden z jejích nejlepších zákazníků, manažer Global Pleyers, a nastavila si budík na půl sedmou ráno. Pak zabořila hlavu do polštáře a okamžitě tvrdě usnula. * * *
15
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 16
„Víš vůbec, žes dědila?“ zeptal se jí Holger při nedělní snídani o týden později. Právě usekl špičku svého natvrdo uvařeného vejce s přesností, která Sylvii téměř vyděsila. „Dědila? Já? Děláš si legraci?“ Holger si pečlivě osolil vejce a labužnicky zabořil perleťovou lžičku do žloutku. „Nikdy jsi mi nevyprávěla o Lucii Hofstetterové.“ Sylvie postavila šálek s kávou na stůl. „Co je s tetou Lucií?“ podivila se. Holger vzhlédl a zvedl obočí. „Zemřela a tys její jediná dědička.“ „Ona umřela?“ „Podívejme,“ protáhl Holger obličej. „To se lidi znají půl věčnosti, jsou deset let manželé a ještě před sebou mají tajemství. V jakém příbuzenském poměru jste byly?“ „Nejmladší sestra mojí matky.“ „Na naší svatbě ale nebyla. A ani jindy jsem neslyšel o nějaké tetě Lucii.“ Sylvie zaraženě mlčela. Holger má pravdu. Už spoustu let nebyla s tetou v kontaktu. Naposledy ji viděla jako malá holčička. Tehdy došlo v rodině k nějaké hrozné hádce a od té doby už nikdo jméno Lucie Hofstetterové nevyslovil. Vzpomněla si, že se jednou někdo odvážil. Její dědeček dostal takový záchvat zuřivosti, že ho málem ranila mrtvice. Ale o co v tomhle rodinném skandálu vlastně šlo? „Posloucháš mě vůbec?“ Sylvie zvedla hlavu a pohlédla přímo do Holgerových tmavých a vyčítavých očí. „Pro… promiň,“ zakoktala. „Jenom to přišlo tak… tak překvapivě. Odkud to všechno víš?“ „Z dopisu jednoho francouzského pozůstalostního soudu. Tvoje teta ti odkázala hromadu trosek na konci světa.“ „Hromadu trosek?“ „Zahradnictví. Totálně zdevastované. Prohlédl jsem si je 16
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 17
minulý týden, když jsem byl ve Francii. Sestra tvojí matky byla možná okouzlující dáma, ale hospodařit tedy neuměla. Svůj talent jsi v žádném případě nezdědila po ní. Zkrachovala a zanechala ti spoustu dluhů.“ Sylvii se honily v hlavě myšlenky. Protože oba dva hodně cestovali, staral se o poštu ten, kdo byl právě doma. Zpravidla se vzájemně informovali o tom nejdůležitějším. „Ty už jsi tam byl?“ podivila se. „Ale… proč se to dozvídám až teď?“ „Tys přece byla v Hamburku. Skoro nedostižná. A já jsem měl nějakou práci na Loiře. Myslel jsem, že budeš ráda, když se o to postarám. Ten dopis vypadal velmi oficiálně. Myslel jsem to dobře. Chtěl jsem ti pomoct. Je mi líto, jestli ti to není vhod…“ „Samozřejmě jsem ráda,“ přerušila ho Sylvie. „Je to od tebe opravdu milé, Holgere. Jenom jsem… No prostě, byla to moje teta. Přestože jsme neudržovaly kontakt… byla to přece moje poslední příbuzná, po mámině smrti…“ „To právě zjistily tamní úřady. A chvíli to trvalo, protože tvoje teta Lucie Hofstetterová zemřela už před pár měsíci…“ Teta Lucie… Najednou tu byla vzpomínka, živá jako to dávné ráno u moře. Sylvii bylo tenkrát pět nebo šest let, úplně zřetelně před sebou viděla tu scénu. Měla na sobě šaty slézové barvy, ze stejné látky jako byly Luciiny. Teta byla ještě mladá, asi pětadvacetiletá, a běžely spolu po pláži, honily se, smály se. Lucie měla stejně tmavé blond vlasy jako ona dnes, tytéž chrpově modré oči, stejný smích. Najednou si Sylvie uvědomila, že ta malá holčička, jíž kdysi byla, měla Lucii velmi ráda, tenkrát, v tom létě u moře. Slyšela její hlas: Poběž, Sylvie, rychleji! Ucítila vůni její pleti, dotek její paže, když se přitiskla k její, mnohem menší, aby zjistila, která z nich je opálenější. A cítila tu radost, slyšela sama sebe, jak výská, směje se a žadoní, aby ji teta znovu a znovu vyhazovala do výšky… 17
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 18
„Sylvie, vytrhl ji Holger ze vzpomínek, „jsi v pořádku?“ Sylvie si přejela oči rukou. „Cože? Ano… všechno je v pořádku,“ ujistila ho. „Jsem ti opravdu vděčná, že ses toho ujal. Co… co budeme dělat s těmi dluhy?“ Holger se napil kávy a pak si ubrouskem pečlivě utřel ústa. „Naštěstí patří k zahradnictví poměrně velký pozemek,“ pokračoval. „Mám nápad, komu bych to mohl nabídnout ke koupi. Jeden z mých zákazníků už dlouho hledá objekt podobného druhu. Jsem si jistý, že ho to nadchne. Když projeví zájem a ty budeš souhlasit, můžeme ten pozemek proměnit v peníze. Tím bys mohla vyrovnat dluhy, a přesto ti ještě zbude pěkná sumička. Jako vzpomínka na tetu Lucii.“ Zahradnictví, to se k Lucii hodilo. Sylvie si teď vzpomněla i na to, že teta se už tehdy zajímala o květiny a rostliny. Jaká škoda, že asi obchodně ztroskotala. Sylviina matka pokaždé jen stiskla rty, když padla zmínka o její mladší sestře. A o tom osudném skandálu odmítala říct jediné slovo. Sylvie tak na mladou tetu časem zapomněla. Dopisy, které od ní v pozdějších letech občas přicházely, nechávala bez odpovědi. Ne proto, že by se bránila kontaktu, ale nejdřív byla příliš malá a později příliš zaměstnaná. Maturita, studium… Studovala podnikovou ekonomiku a zároveň chodila na překladatelskou školu. Teď byla nejen podnikatelskou poradkyní, ale také žádanou překladatelkou z angličtiny, francouzštiny a italštiny. Na spoustu věcí jí nezbýval čas. Sylvii zemřel otec v dětském věku a matka ji nemohla finančně podporovat. Proto si musela vždycky sama vydělávat, což jí nebránilo v tom, aby ukončila vysokou školu se skvělými výsledky. Pak odjela do USA, aby tu dokončila magisterské studium a kromě toho pracovala v renomovaných firmách podnikového poradenství. V Los Angeles se na jednom večírku seznámila s Holgerem. Usiloval o ni s nečekanou vytrvalostí, takže nakonec podlehla a vzdala se lákavé nabídky místa ve světoznámé konzultační kanceláři. Vrátila se do Mnichova 18
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 19
a osamostatnila se. Pro tetu už v jejím pracovně nabitém životě nezbylo místo. Teď bylo pozdě. Lucie zemřela. Sylvie se nikdy nedozví, proč ji tenkrát rodina Hofstetterů tak nemilosrdně zavrhla. „Takže souhlasíš?“ Zvedla hlavu a zmateně se na Holgera podívala. „Myslím, jestli chceš, abych uskutečnil prodej tvým jménem, když se mi podaří toho klienta přesvědčit.“ „Ano,“ přikývla Sylvie. Cítila, jak z ní všechno spadlo – dětské vzpomínky na tetu Lucii, lítost nad ztracenými příležitostmi, zmařené šance na shledání. „Myslím, že to bude nejlepší. Děkuju, že se o to postaráš.“ Když jí manžel po snídani předložil plné moci, Sylvie bez zaváhání podepsala všechny potřebné dokumenty.
Následující dva týdny uplynuly jako voda. Sylviin diář byl přímo logistickým hlavolamem. Ze školení zaměstnanců ve frankfurtské pojišťovně letěla přímo do Berlína, kde se měla zaměřit na personální strukturu jednoho vydavatelství novin. Mezi dvěma termíny ve Stuttgartu stihla dokonce „hasičský zásah“, jak říkala rychlým a ožehavým krizovým schůzkám. Jistý podnikatel a jeho syn už se celé měsíce potýkali s generační výměnou a naléhavě potřebovali profesionální podporu. Když po tomhle rozhovoru spokojená, ale unavená dorazila domů, k jejímu překvapení tu na ni čekal Holger. „Hoď na sebe něco pěkného,“ usmál se na ni a vzal ji do náruče. „Dneska si vyjdeme.“ Sylvie se zasmála. „Nech mě aspoň vydechnout. Jsem úplně vyřízená. Ke kterému zákazníkovi to bude dneska?“ „K žádnému,“ pronesl Holger vážně. „Dneska večer budeme oslavovat sami sebe.“ Sylvie se na svého muže překvapeně podívala. Vzápětí se 19
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 20
rozzářila. To už se hodně dlouho nestalo. Slavit sami sebe – dřív to býval jejich pravidelný rituál. Znamenalo to, že si vyšli spolu jen tak, bez pracovního důvodu. „Dej mi půl hodiny,“ řekla nadšeně. „Pak budu připravená na všechno.
Když později seděli proti sobě při svíčkách v restauraci, kam Holger zval své nejlepší zákazníky, a číšník jim doporučoval vybrané lahůdky, pocítila Sylvie náhle únavu uplynulých týdnů nebo dokonce měsíců. Byla tak vyčerpaná, že se jí tvář mladého číšníka na okamžik rozplynula před očima a skoro nevnímala, co říká. Odmlčel se a vyčkávavě se na ni zadíval. V tu chvíli její okamžik slabosti pominul. „Dám si rybu,“ pronesla pevným hlasem v naději, že v denní nabídce je jako vždy i rybí pokrm. „Mořského vlka, nebo candáta?“ zeptal se číšník zdvořile. „Mořského vlka.“ Zatímco se podávala Amuse Gueule, pozornost podniku, totiž malá omeleta ve tvaru srdce s kaviárem, a someliér jim oběma nalil do sklenky trochu vína, které si předtím vybrali, pokusila se Sylvie vžít do svého mladšího Já a pocítit tu radost a vzrušení, které při podobných příležitostech prožívala v prvních letech manželství. Zvedla sklenku a zhluboka se nadechla jemného buketu vynikajícího chardonnay. Očima hledala Holgerův pohled, ale zahlédla zachmuřenou tvář. „Prosím, přineste nám novou láhev,“ říkal právě. „Tohle chutná po korku.“ Muž se mírně uklonil, uchopil láhev a zmizel. Za chvilku se objevil s čistými sklenkami a ukázal Holgerovi etiketu na láhvi. Její muž přikývl. Číšník několika profesionálními hmaty otevřel láhev a trochu Holgerovi nalil. Ten zvedl sklenku, zakroužil jí, pak dlouze přivoněl, konečně se napil a chvíli podržel doušek na jazyku. Sylvie se během téhle záměrně pomalé 20
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 21
procedury cítila nepříjemně. Její romantické pocity postupně braly za své. „V pořádku,“ kývl Holger konečně na trpělivě čekajícího číšníka, který pak naplnil obě jejich sklenice. „Děkuju,“ řekla. Someliér nehnul brvou, znovu se uklonil a odešel. Holger se na ni zadíval, jako by čekal pochvalu. To víno nechutnalo po korku, chtěla Sylvie říct, bylo vynikající. Ale stejně jako všechny roky předtím mlčela. Tajemství dobrého manželství spočívá v sebeovládání ženy, opakovala jí často matka. Žena, která ví všechno líp, se nesmí divit, když ji manžel opustí. Tenkrát obracela oči v sloup a v duchu si myslela, že to jednou bude dělat úplně jinak. Že vždycky řekne, co si myslí. Teď bylo jasně vidět, jak dokonale si osvojila matčinu mantru.
Možná to byla její chyba, ale po téhle malé nepříjemné epizodě se už moc nedařilo rozproudit hovor. Mezi jednotlivými chody raději mlčeli, protože Sylvii nenapadalo, o čem by chtěla se svým mužem mluvit. Možná byla přepracovaná, a proto se nedokázala uvolnit, když později proti svým zvyklostem neodešli každý do své vlastní ložnice, nýbrž se vzájemně svlékali a Holger se při tom snažil nevypadat příliš uspěchaně. Možná byla příliš přetažená, než aby se jeho rukám poddala s takovou vášní jako dřív, kdy se na sebe vrhali a nemohli se dostat ze šatů dostatečně rychle. Toho večera připadalo Sylvii všechno naopak příliš rychlé. Nebyla připravená, když do ní Holger vnikl, pokoušela se přivolat rozkoš, ale pak všechno skončilo až moc brzy. Asi potřebuju nějaký odpočinek, dumala Sylvie, zatímco Holger vedle ní hluboce a tvrdě spal s paží položenou přes její prsa gestem, které jí připadalo příliš majetnické. Ale neodvažovala se ji odsunout ze strachu, že by ho vzbudila. Přítelkyně mi toho muže závidí, pomyslela si. Co se to se 21
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 22
mnou děje? Holger byl pohledný, úspěšný, i když někdy moc strohý. Vždycky přece byli zajedno, především ve skutečně důležitých věcech, například v tom, že nechtějí mít děti, že pro oba je profesní kariéra na prvním místě. Miluju tě, vyrazil ze sebe předtím Holger se zasténáním a opakoval to znovu a znovu s prudkostí, která svědčila o velké vášni. Nebo snad ne? Co to se mnou je? ptala se Sylvie udiveně sama sebe, a s úlevou vydechla, když se Holger ve spánku otočil a sundal z ní paži.
22
ostrov kamelii.qxp_Sestava 1 23.04.18 11:19 Stránka 248
Tabea Bachová OSTROV KAMéLIÍ Z německého originálu Die Kamelien-Insel, vydaného nakladatelstvím Bastei Lübbe AG v roce 2018 v Kolíně nad Rýnem, přeložila Blanka Pscheidtová Obálku podle originální předlohy zhotovila Soňa Šedivá Redigovala Zuzana Nováková Odpovědná redaktorka Ivana Parkmanová Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 248 Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2018 jako svou 9721. publikaci Sazbu zhotovily Spojené Grafické Továrny, Dobříš Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první
Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 Objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz