František Nepil
STRAKATÉ pohádky
3
STRAKATE POHADKY 01 az 88 2V.indd 3
16.06.17 12:37
Text © František Nepil – heirs, 2011, 2017 Illustrations © Marie Tichá, 2011, 2017
ISBN 978-80-7549-367-5
4
STRAKATE POHADKY 01 az 88 2V.indd 4
16.06.17 12:37
O hýskovském vodníkovi Hýskovský vodník, to byl nějaký pán! Měl revír od sokolovny v Nižboru až k berounskému jezu. Obyčejně se zdržoval pod jezem v Hýskově, tam je písek jemný jako krupky, ale často se povaloval i nahoře u přívozu, v prámu, který byl příjemně vyhřátý odpoledním sluncem. Starý převozník Prošek ho měl docela rád. Nezřídka se totiž stalo, že za soumraku klábosil u kamen a ani neslyšel, když ho volala z druhého břehu babka s nůší trávy. Tu se Bertík (tak se vodník jmenoval) vyškrábal na silnici, zaplácal ťapkou na Proškovic okno a zaskřehotal: „Prošku, převážet!“ A starý Prošek vypajdal ven, vzal do ruky bidlo, kterému se sám tuze podobal, a „píchal“ na druhý břeh. Avšak to, co by vám mohl vyprávět o hýskovském vodníkovi pan Švestka, to neuslyšíte ani od pana Proška. Pan Švestka byl řezník, ale jaký řezník! Úplný král mezi řezníky! Když on vzal nůž a ocílku, to se mu jen rozhoupaly jeho mohutné pracky, ocel několikrát zasykla – a nůž byl jako břitva. Jednou k večeru se vracel pan Švestka ze zabíjačky a u obecního úřadu slyší najednou kňourání a naříkání, jako by dítě plakalo. Tuze v něm hrklo – nářek se ozýval od řeky, a kdopak by se v únoru koupal!
5
STRAKATE POHADKY 01 az 88 2V.indd 5
16.06.17 12:37
Běží k vodě a vidí, jak se na železné mříži u strouhy do starých hutí něco plácá, kňučí, fňuká a pobrekává – nu, nerozmýšlel se, slezl dolů, roztáhl železné pruty, jako by byly z gumy, a vynesl na břeh malé mokré tělíčko. Prohlíží si ho – a vida! Vodník! Pan Švestka údivem zaklel. (Klít se nemá, ale on klel tak dobrácky, že mu to ani Pán Bůh za hřích nepočítal.) „Ty jsi zlatý člověk, Švesťáčku,“ skuhral Bertík, „už jsem myslel, že si o ty mříže duši přelámu. Řekni mi tři přání a všechna ti vyplním.“ „Hmmm,“ zašklebil se pan Švestka. „Tak – zapomněl jsem si koupit sirky, ty bych potřeboval…“ a šups! Už je držel v ruce. „Holkám dlouho slibuji přezůvky a pořád nemám čas zajít pro ně do Berouna…“ a jen to dořekl, měl pod paží dvě krabice. „Ale hlavně bych rád viděl, jak to vypadá u tebe pod vodou!“
*** Tak se stalo, že Bertík otevřel panu Švestkovi dvířka do svého království. Jeho sídlo sestávalo z jedné světnice, ve které panoval velký nepořádek. Takový nepořádek, jaký vidíte u všech starých mládenců. Světnice byla malá, strop nízký a pan Švestka byl chlap jako stodola. Jen vešel dovnitř, hned se žuchnul do hlavy. „Fix námol!“ povídal a mačkal si bouli. „Je tu kapku nízký strop, Švesťáčku,“ upozorňoval ho Bertík. „Tak tu nic nerozbij!“ Na zemi a na policích podél stěn stála akvária s rybami. Některé rybky byly malé, jiné větší.
6
STRAKATE POHADKY 01 az 88 2V.indd 6
16.06.17 12:37
STRAKATE POHADKY 01 az 88 2V.indd 7
16.06.17 12:37
„To jsou dušičky,“ vysvětloval řezníkovi vodník. „Lidé o mně říkají, že je chovám pod hrnečkem, ale kdepak! Přece bych je netrápil pod hrnečkem. To není zdravé.“ „Hmmm,“ divil se pan Švestka. „A kdopak je tahleta pěkná bělička?“ „Eva Kučerovic.“ „Jdi? Ta pernikářka?“ „Ne. Ta mladá z Libin! Patnáct let jí bylo, když se utopila v lukách. Šla se koupat sama, nikdo ji neviděl… ty děti nadělají hloupostí! Tak třeba Jindra Šimon, ten je tuhle,“ ukazoval vodník. „Skákal z vrby do tůně. Vylezl si na nejhořejší větev a hop!
8
STRAKATE POHADKY 01 az 88 2V.indd 8
16.06.17 12:37
Proletěl vodou jako šipka a bums do hlavy! Tohle by děti neměly dělat. Za rok nato se úplně stejně utopil tady Honzík Vlasáků.“ „Tohle je Honza?“ přitiskl svůj pihovatý nos k malému akváriu pan Švestka. „Chudák kluk, jednou jsem ho chytil na jablkách a tak jsem mu nařezal, že mu zadek čtyři dny svítil. A kdo je tohle?“ „Luboš Hlávka z Berouna.“ „Snad ne ten, co se utopil mezi ledy?“ „No, právě ten! Skákal z kry na kru, uklouznul a sjel pod led, že ani vykřiknout nestačil.“ Panu Švestkovi vstoupily do očí slzy. Seděl na bobku a díval se na dušičky, které se smutnýma, studenýma očima dívaly na něho. Raději by asi, chudinky, viděly svého tátu. „Jakpak to bylo tenkrát s Maruškou Špačkovou, co se utopila na lodičkách?“ „No, jak,“ pohladil si Bertík bradu, „strkali se, houpali, vyklápěli a ona žbluňk! A ještě se uhodila o veslo. Té je škoda, to byla chytrá žabka. Její máma si mohla oči vyplakat.“ „To věřím. Ještě že si ty moje holky dají říct!“ „Cheche! V srpnu jsem tu mohl jednu mít. Prý že doplave na druhý břeh jako nic – no, doplavala, ale nazpátek to bylo horší. Byla sotva v polovičce a jen taktak se doplácala na mělčinu. Ale že tak pořád povídám – nevezmeš si trochu čaje?“ „Kdepak, já na čaj nejsem,“ vstával pan Švestka a drcnul se zase do hlavy, až se chalupa zatřásla. „Dávej pozor!“ vypoulil na něho Bertík oči, „vždyť mi sem poteče stropem.“
9
STRAKATE POHADKY 01 az 88 2V.indd 9
16.06.17 12:37
„Čím to krájíš ten chleba?“ zamlouval svou nemotornost řezník, „copak se dá něco ukrojit takovou tupotinou? Dej to sem!“ Vybalil z proužkované zástěry ocílku, rozhoupal své tlapy a syk – syk – v minutě byl nůž jako břitva. Když mu Bertík poděkoval, vyvedl pana Švestku na břeh, stiskl mu ruku a pohrozil: „Nikomu ani muk!“ „Ani muk,“ slíbil pan Švestka a šel domů spát.
*** Ráno mu paní Švestková povídá: „To jsem ráda, že jsi přinesl holkám nové přezůvky. Ale za tu ocílku jsi nemusel vyhazovat peníze, ta stará byla ještě docela dobrá!“ „Jakoupak ocílku?“ divil se pan Švestka a šel se na ni podívat. Dívá se, dívá a očím nevěří! Ocílka byla celá, celičká z ryzího zlata! Dodnes ji má schovanou!
10
STRAKATE POHADKY 01 az 88 2V.indd 10
16.06.17 12:37
Obsah ...............................
5
O ševci žalobníkovi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
..................................
20
O hýskovském vodníkovi
O prolhaném pejskovi
O Šerákovi . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 O tom, jak si lidé vyměnili kůži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 O nafoukaném králi
....................................
42
O Voříškovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Májová vyprávěnka
. . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
57
Jak sluníčko chtělo být kominíkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Veverčí pohádka
. . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
69
Jak Anička přišla na svět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Pohádka o houpacím křesle
STRAKATE POHADKY 01 az 88 2V.indd 85
............................
77
16.06.17 12:38
František N epil
STRAKATÉ pohádky Ilustrovala Marie Tichá Uspořádaly Ivana Hutařová a Zdena Nepilová Grafická úprava a sazba Miro Hadinec Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pikola, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2017 jako svou 9125. publikaci Odpovědná redaktorka Jana Kotrlová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 88 Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání druhé
PRO ČTENÁŘE OD 7 LET
Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz
Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.
STRAKATE POHADKY 01 az 88 2V.indd 87
16.06.17 12:38