Skip to main content

0039049

Page 1

Gillian Flynnová

SKVRNA

KNIŽNÍ KLUB

Skvrna.indd 3

22.7.2017 9:10:34


Přeložila Alexandra Fraisová THE GROWNUP Copyright © 2014 by Gillian Flynn This translation published by arrangement with Crown, an imprint of the Crown Publishing Group, a division of Penguin Random House LLC This title was originally published in the antology Rogues, edited by George R. R. Martin and Gardner Dozois, by Bantam Books, an imprint of Random House, a division of Penguin Randon House LLC in 2014. Translation © Alexandra Fraisová, 2017 ISBN 978-80-242-5880-5

Skvrna.indd 4

22.7.2017 9:10:34


Davidovi a Ceán, vám dvěma magorům

Skvrna.indd 5

22.7.2017 9:10:34


N

epřestala jsem honit, protože bych v tom snad nebyla dobrá. Přestala jsem, protože jsem v tom byla nejlepší. Tři roky jsem poskytovala nejlepší vyhonění v oblasti tří států. Klíčem k úspěchu je moc nad tím neuvažovat. Jakmile začnete dumat nad technikou a analyzovat rytmus a tlak, přijdete o samu podstatu celého aktu. Musíte se na to v duchu připravit dopředu a pak už přestat myslet a prostě věřit tělu, že to udělá správně. V zásadě je to jako odpaly v golfu. Honila jsem ho chlapům šest dní v týdnu, osm hodin denně, s pauzou na oběd, a vždycky jsem měla plno. Každý rok jsem si brala dva týdny dovolené a nikdy jsem nepracovala o svátcích, protože sváteční honitba je smutná pro všechny zúčastněné. Za tři roky mi rukama prošlo odhadem 23 546 případů. Takže nevěřte té mrše Shardelle, když říká, že jsem to zabalila, protože jsem neměla talent.

7

Skvrna.indd 7

22.7.2017 9:10:35


gillian flinnová

Zabalila jsem to, protože po 23 546 dlaňovkách za tři roky vás jednoduše začnou zlobit karpály. Ke své práci jsem přišla docela počestně. Možná by lepší slovo bylo „přirozeně“. Počestného jsem toho v životě moc nezvládla. Vyrostla jsem ve městě s jednookou mámou (to je první věta mých pamětí) a ta nebyla zrovna laskavost sama. Neměla problémy s drogami nebo chlastem, ale měla je s prací. Byla to ta nejlínější potvora, jakou jsem v životě poznala. Dvakrát týdně vyrazila do ulic v centru žebrat. Ale protože odmítala dělat cokoli pořádně, chtěla na to jít strategicky. Získat co nejvíc peněz za co nejkratší dobu, vrátit se domů, dát si mramorovou buchtu a z rozdrbané matrace plné skvrn koukat na reality show od soudu v telce. (Tohle si z dětství pamatuju asi nejvíc: skvrny. Nepovím vám, jakou barvu mělo mámino oko, ale dokážu vám říct, že flek na prošlapaném koberci byl tmavě hnědý jako polívka, šmouhy na stropě měly rezavý odstín spáleniny a ty na stěně jasně žlutou barvu moči po flámu.) S mámou jsme se na žebrání vždycky hodily do gala. Ona si vzala pěkné vybledlé bavlněné šaty,

8

Skvrna.indd 8

22.7.2017 9:10:35


skvrna

kterým už řídla látka, ale budily dojem slušnosti. Mě navlíkla do čehokoli, z čeho jsem už vyrostla. Seděly jsme na lavičce a vybíraly si ty správné lidi, které oslovíme. Je to docela jednoduché. První volba jsou ti, co je sváží kostelní autobus z okolních měst. Lidi z místního kostela vás pošlou právě do toho kostela. Ti odjinud obvykle musejí pomoct, zvlášť jednooké paní se smutným děckem. Následují matky, které jdou po dvou. (Samotná žena vám může rychle uhnout, a když jich je víc, hůř se zpracovávají.) Jako třetí přichází na řadu kolemjdoucí, která se tváří vstřícně. Znáte to: taková, které se zeptáte na cestu nebo kolik je hodin, a právě tu jsme prosily o peníze. Dobří jsou taky mladší chlapi s plnovousem nebo kytarou. Neoslovujte muže v obleku: tohle klišé je fakt pravda, jsou to pitomci. A pozor na ty, co mají prsten na palci. Nevím, čím to je, ale chlap s prstenem na palci nikdy nepomůže. Koho jsme si vybíraly? Neříkaly jsme jim vyvolení, kořist nebo oběť. Říkaly jsme jim Tony, protože můj táta se jmenoval Tony a nedokázal nikomu nic odmítnout (ačkoli usuzuju, že minimálně jednou odmítl něco mámě, když ho požádala, aby zůstal).

9

Skvrna.indd 9

22.7.2017 9:10:35


gillian flinnová

Jakmile takového Tonyho upoutáte, musíte se ve dvou vteřinách rozhodnout, jakým způsobem budete žebronit. Někdo to chce mít za sebou rychle, jako při přepadení. Tak vychrlíte: „Nemámecojístmůžetenámněcomálodátprosím?“ Někdo se chce trošku opájet vaším neštěstím. Dají vám peníze teprve tehdy, když jim poskytnete něco, díky čemu se budou cítit líp, a čím smutnější příběh nabídnete, tím líp se budou cítit, že vám pomohli, a tím víc peněz vám taky dají. Nevyčítám jim to. Když jdete do divadla, taky chcete, aby vás tam pobavili. Máma vyrostla na farmě uprostřed státu. Její mat­ka zemřela při porodu, táta pěstoval sóju a vychovával ji, když zrovna nebyl moc vyčerpaný. Sem do města přijela na vysokou, ale táta dostal rakovinu, farma se prodala, peníze pomalu došly a máma školu opustila. Tři roky dělala servírku, ale pak přišla dcera a dceruščin tatínek odešel, a než jste se nadáli…, byla jednou z nich. Potřebnou. Nebyla hrdá… Dokážete si to asi představit. Tohle byl teprve začátek příběhu, vábnička. Odtud můžete pokračovat dál. Dokážete rychle poznat, jestli někdo chce

10

Skvrna.indd 10

22.7.2017 9:10:35


skvrna

upachtěnou historku: jsem dobrá studentka v dobré škole mimo město (to jsem byla, ale o to tady nešlo) a máma jenom potřebuje peníze na benzin, aby mě tam mohla odvézt (ve skutečnosti jsem jezdila třemi autobusy a sama). Anebo ten člověk chce příběh o zdolávání úředního šimla: dostala jsem nějakou vzácnou nemoc (pojmenovanou podle idiota, se kterým to máma zrovna táhla – Todd-Tychonův syndrom, Gregory-Fisherova nemoc) a pojišťovna se na nás vykašlala, takže jsme bez peněz. Máma byla chytrá, ale líná. Já měla ctižádost. A taky chuť něco dělat a k tomu jsem nebyla pyšná. Ve třinácti jsem ji snadno přežebrala o stovky doláčů za den, v šestnácti jsem odešla od ní, skvrn i televize – a taky ze školy – a začala podnikat na sebe. Každé ráno jsem vyšla do ulic a šest hodin žebrala. Věděla jsem, koho oslovit a jak dlouho na něj mluvit i co přesně mu říkat. Nikdy jsem se nestyděla. Pro mě to byla čistá transakce: vy někomu umožníte, aby se cítil dobře, a on vám dá výměnou za to peníze. Takže chápete, že to honění pro mě bylo jako přirozený postup v kariéře.

11

Skvrna.indd 11

22.7.2017 9:10:35


Gillian Flynnová SKVRNA Z anglického originálu The Grownup, vydaného nakladatelstvím Crown – Random House, LLC, v New Yorku roku 2015, přeložila Alexandra Fraisová Obálku navrhl Emil Křižka Odpovědná redaktorka Martina Bekešová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 72 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2017 jako svou 9243. publikaci Sazba Vladimír Fára Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání druhé, samostatné a v tomto překladu první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

Skvrna.indd 71

22.7.2017 9:10:37


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
0039049 by Knižní­ klub - Issuu