0038946 by Knižní klub

BECOMING ENLIGHTENED Copyright © 2009 by His Holiness The Dalai Lama Translated into English from the original Tibetan by Jeffrey Hopkins, Ph.D. Translation © Vlasta Hesounová, 2018 ISBN 978-80-7549-833-5

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 4

07/09/18 14:28

Předmluva

o celém světě proslul Tibet jako místo, kde je podstata buddhistické praxe podávána ve snadno srozumitelných krocích. V této knize Jeho Svatost dalajlama vytyčuje přístupnou a praktickou cestu k celé řadě cvičení, která vedou k osvícení. Po probádání jádra Buddhova učení o vzájemné propojenosti nám Jeho Svatost ukazuje, že tento základní vhled naznačuje jak diagnózu lidského stavu, tak způsob, jak se vymanit z neustálého cyklu přechodů z jednoho života do dalšího, v němž si své utrpení neseme s sebou. Dalajlama zdůrazňuje zvláštní způsob, jímž se buddhistické praktiky soustředí na nesobeckost a usilují o altruistický přístup, k němuž přispívá laskavost a tolerance. Stupně duchovního výcviku, formulované kolem zvyšující se duchovní kapacity jednotlivce, začínají rozpoznáním hodnoty naší současné situace jako lidských bytostí a uvědoměním si vrozeného nadání, díky němuž máme úžasnou příležitost k duchovnímu růstu. V rámci tohoto porozumění Jeho Svatost

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 5

07/09/18 14:28

CESTA K OSVÍCENÍ

vysvětluje křehkou podstatu života a povahu činů (karmu) a jejich důsledků a radí, jak působit proti následkům nesprávných činů, jichž jsme se již dopustili. Posun k dlouhodobější perspektivě – od soustředění na chvilkové potěšení k zájmu o budoucnost – tvoří první fázi transformace naší duchovní perspektivy. K novému názoru dospějeme, jakmile pochopíme, že štěstí se dá dosáhnout něčím víc než uspokojením v přítomném okamžiku, jedině tehdy, když se dokážeme odvrátit od věcí dočasných a povrchních k praxi ctnosti, která přináší jak krátkodobý, tak dlouhodobý užitek. Místo toho, abychom hledali rozkoš v hromadění bohatství, moci a přátel, měli bychom se zaměřit na takové ctnosti, jako je soucitnost, jež se nakonec ukazuje lepším způsobem zajištění zdravé budoucnosti. Podchytit tuto fázi znamená přestat mylně považovat současnou situaci za něco neměnného, čímž si rozšíříme obzor, abychom pochopili, co následuje za přítomností. To nás přirozeně vede k diskusi o smrti a znovuzrození; i to přispívá k širšímu rozhledu. Praxe cvičení na střední úrovni tuto perspektivu prohlubuje zkoumáním, co znamená chtít se vysvobodit ze zdánlivě nekonečného cyklu smrti a znovuzrození. Podstatou této fáze je překonat

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 6

07/09/18 14:28

PŘEDMLUVA

zveličovaný smysl vlastní důležitosti, významu druhých a rovněž předmětů nenávisti a žádostivosti. Neznalost skutečné podstaty věcí je kořenem všech našich kontraproduktivních emocí. Dalajlama vysvětluje, jak tyto škodlivé emoce vznikají a v jakém pořadí, a prezentuje problémy, vznikající prostřednictvím dojmů, které zanechávají v mysli: formují naše budoucí zkušenosti, jejímž výsledkem je naše polapení ve víru často nezdravých jevů. Uvědomíme-li si nejistotu své situace, posílíme své rozhodnutí hledat způsob, jak z ní vybřednout prostřednictvím duchovních cvičení, jak se vymanit z celého nekontrolovaného kruhu zrození, stárnutí, nemoci a smrti. Změna náhledu vyrůstá z proniknutí do podstaty jevů. Neznamená to odklon od štěstí, nýbrž jde o pochopení hlubšího štěstí a způsobů, jak k němu dospět. Tato vyšší perspektiva nás nutí, abychom meditovali nad vzájemnou závislostí a nesobeckostí, abychom porušili nevědomost, na níž jsou vystavěny naše destruktivní emoce. V závěrečném oddíle Jeho Svatost vykresluje přesvědčivý obraz altruismu, který žákům umožňuje povznést se na vyšší úroveň duchovního úsilí. Přecházíme k této rozšířené duchovní kapacitě prostřednictvím pochopení svého závazku vůči druhým

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 7

07/09/18 14:28

CESTA K OSVÍCENÍ

a také tím, že si uvědomíme, že i oni jsou v podobné situaci. Zde se klade důraz na rozvoj zcela nestranné soucitnosti prostřednictvím postupné řady cvičení zaměřených na pochopení příčiny a následku. Obyčejná starostlivost a soucitnost nejsou nahrazeny žádnými nadpozemskými postoji, ale jsou rozšířeny dalece nad obvyklý rámec a díky tomu transformovány. Dalajlama se soustředí na to, jak vytvořit, udržet a zvýšit tento osvícený postoj, a vyhnout se všemu, co jej porušuje. Stejně jako u předchozích kroků je nutno hledání štěstí nikoli opustit, ale zaměřit k vyššímu cíli, přičemž posun spočívá v rozšíření perspektivy, takže naším hlavním zájmem se stane utrpení druhých. Proces sebevzdělávání a svépomoci představený v této knize znamená zaprvé ústup z cesty pouhého hledání povrchních potěšení v přítomném okamžiku, potom odstoupení od bolestných emocí a nakonec od sebestřednosti. Prostřednictvím altruismu, který si žádá rozvoj moudrosti, Jeho Svatost vytyčuje cestu tohoto cvičení a potom v předposlední kapitole přináší vhled do pravé podstaty skutečnosti. Meditativní kroky uvedené v tomto oddíle postupně vedou k obrácení pozornosti na uvědomění si skutečného stavu lidí i věcí tak, abychom se zbavili

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 8

07/09/18 14:28

PŘEDMLUVA

kontraproduktivních postojů a nahradili je pozitivními emocemi. V samém závěru Jeho Svatost popisuje osvícení z hlediska těla, řeči a mysli, a jak ho dosáhnout kombinací moudrosti a mimořádné síly altruismu. Na následujících stránkách dalajlama podrobně vysvětluje, jak utvářet každé cvičení, krok za krokem. Jeho jedinečný přístup spočívá v tom, že se v něm prolínají prostřednictvím celé řady cvičení dvě základní metody: soucitnost a vědomí nesobeckosti. Jelikož tyto metody se dají považovat za dvě křídla ptáka, letícího k osvícení, ukazuje nám jejich dopad a závažnost od samého začátku. Dalajlama vysvětluje, že je to proto, že časnější i pozdější cvičení se navzájem ovlivňují a prohlubují. Díky tomu tyto fáze duchovních cvičení nejsou strnulé kategorie, které vyžadují, abychom si plně uvědomili každý krok, než učiníme další; spíše vyžadují, abychom se s nimi seznámili a opakovaným cvičením v celém rozsahu dovolili, aby došlo k vzájemnému oplodnění. Dalajlamu přitahuje věda a tři desetiletí, kdy se stýkal s vědci mnoha národů, ho přivedla k přeformulování základních buddhistických principů ve smyslu obecných postojů a pojetí. I proto je tato kniha snadno přístupná. Díky tomu můžeme všichni těžit

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 9

07/09/18 14:28

CESTA K OSVÍCENÍ

z jeho pronikavého klasického tibetského učení, které je zářným příkladem duchovní kultury, již dnešní svět tak bolestně postrádá. Jeffrey Hopkins, Ph.D., emeritní profesor tibetských studií Virginská univerzita

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 10

07/09/18 14:28

¥μ

CE S TA K OS VÍC E NÍ ¥μ

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 11

07/09/18 14:28

¥ 1. μ

K N I H A O OS VÍCENÍ

ospěli jsme do jedenadvacátého století, které je dobou značného materiálního rozmachu, vesměs založeného na technickém pokroku, jenž vznikl díky hotové smršti vědeckých objevů. Jedenadvacáté století je však také sužováno nesmírným množstvím násilných činů, jako snad doposud nikdy předtím, a od začátku století se zdá, že vražedné násilí bere na sebe nové formy a stále sílí. Tato situace nastala nikoli nedostatkem technických znalostí či nedostatkem materiálních prostředků, ale vinou nezvládnuté mysli. Ačkoli mnoho lidí v tomto světě se těší z rostoucí prosperity, jiné zase sužuje nesmírná chudoba. V mnoha zemích je mezi společenskými třídami

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 13

07/09/18 14:28

CESTA K OSVÍCENÍ

velká nerovnost. Chudí, kterým chybí prostředky, jsou nesmírně zranitelní. Také bychom neměli zapomínat na to, kolik zvířat se chová jen na porážku; jejich počet je tak ohromný, že to ohrožuje životní prostředí. Tato smutná skutečnost vzniká v důsledku nedostatečné láskyplné péče. Kdyby se smysl lidstva pro péči o druhé zvýšil, nejenže by lidé na celém světě byli šťastnější, ale šťastnější život by mělo i nespočetné množství zvířat, jejichž životy máme ve svých rukou. Máme-li posílit svůj altruismus, musíme se sami motivovat k tomu, abychom si uvědomovali dopad svých činů jak na současnost, tak na budoucnost. Kdyby se nežádoucí utrpení dalo odstranit a štěstí získat pouhým materiálním zaopatřením a bohatstvím, pak by bohatí neměli poznat, co je to utrpení, ale je očividné, že tomu tak není. Ve skutečnosti lidé, jakmile získají slušné množství peněz, pohodlí a moci, mají tendenci být příliš pyšní a závistiví, nesmírně žádostiví, více zaměření na bezpráví a stále víc propadají obavám. Ti, kteří žijí skromně, rozhodně nejsou chráněni před třemi jedy – žádostivostí, nenávistí a nevědomostí; ale většinou je příliš nesužují další problémy. Co způsobuje, že jsme nešťastní? Naše myšlení se natolik dostalo pod vliv sebedestruktivních emocí,

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 14

07/09/18 14:28

KNIHA O OSVÍCENÍ

že tyto postoje, které ani zdaleka nevnímáme jako škodlivé, vítáme a ještě je podporujeme. A to v nás vyvolává vnitřní nepokoj. Kdyby se lidé mohli těšit jak z vnější prosperity, tak vnitřních vlastností dobroty, z vnějšího i vnitřního bohatství, zajistilo by to spokojený lidský život. Štěstí nepramení jenom z vnějších okolností; vyplývá hlavně z vnitřních postojů. Ty země, které dosáhly největšího materiálního rozvoje, si dnes začínají uvědomovat, že fyzické zdraví a nemoc, stejně jako společenské podmínky, těsně souvisí s mentálními procesy. Analytický výzkum způsobů myšlení a cítění je nesmírně důležitý. Za poslední tři tisíciletí k nejpronikavější analýze vnitřních myšlenkových procesů došlo v Indii. Proto se v této knize zaměřuji na tyto vhledy a snažím se podat co nejpřístupnější formou celou škálu cvičení vedoucích k osvícení buddhovství.

IDENTIFIKACE BUDDHISMU Asi před 2550 lety Buddha založil v Indii nové náboženství. Některé prvky jeho učení se vyskytly už předtím, ale nikdo nenačrtl tento pohled a metody

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 15

07/09/18 14:28

CESTA K OSVÍCENÍ

tak přesvědčivě jako on. Co je jejich jádrem? Neexistence já. Dlouho před Buddhou se mnozí učenci snažili analyzovat postavení a význam já, ovšem nejen učili, že já existuje, ale dokonce tvrdili, že existuje nezávisle na mysli a těle. Avšak Buddha dospěl k závěru, že když tvrdíme, že já existuje nezávisle, náš vrozený smysl egocentričnosti se posiluje a upevňuje. Z toho plyne, že žádostivost, hněv, pýcha, závist a pochybnosti, které vyrůstají z egocentričnosti, se posilují a hlouběji zakořeňují. Když Buddha viděl, že morálně pokažené stavy mysli jako žádostivost a nenávist jsou zakořeněny v egotismu, zdůrazňování vlastního já, začal učit něčemu, co nikdo před ním dosud nevysvětloval, stanovisku neexistence já. To bylo něco výjimečného, a skutečně po více než dvě a půl tisíciletí, která uplynula od jeho času, nikdo mimo jeho tradici tento názor nevyučoval. Jak napsal tibetský učenec Džamjang Šepa koncem sedmnáctého století: „Nebuddhistické a buddhistické názory se odvíjejí z dokazování nebo vyvracení toho, co je formulováno názorem na já.“ V propagování názoru na neexistenci já Buddha učil, že permanentní, neměnné já, oddělené od mysli a těla, neexistuje. Nebuddhistické školy nejenže takové

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 16

07/09/18 14:28

KNIHA O OSVÍCENÍ

já přijímají, ale prostřednictvím různých přístupů se snaží dokázat jeho nezávislou existenci, zatímco buddhistické systémy usilují o jeho vyvrácení. Ne snad, že by já vůbec neexistovalo; je očividné, že já, které si přeje štěstí a snaží se vyhnout utrpení, ve skutečnosti existuje. Ale Buddha učil, že je vytvořeno v závislosti na mysli a těle. Tím způsobem Buddha razil názor známý jako závislé (nebo podmíněné) vznikání, který zdůrazňuje vzájemnou propojenost všech věcí. Navzdory tomu, že se to jeví přesně opačně, nic neexistuje autonomně nebo doopravdy izolovaně. Všechno souvisí se vším. Ústředním bodem Buddhova učení je názor o závislém (nebo podmíněném) vznikání. Závislé vznikání znamená, že existence všech jevů – ať fyzických, duševních nebo jiných – je založena na jistých příčinách a podmínkách. Štěstí, které subjekt hledá, a utrpení, jemuž se snaží vyhnout, nevznikají nezávisle, nýbrž jsou produkovány svými speciﬁckými, přechodnými, příslušnými příčinami. Podle buddhismu nevznikají z trvalých příčin, jako je trvalý Stvořitel, který sám vznikl, nebo trvalá Příroda, byť tato víra byla v Indii rozšířená. Buddha učil, že jevy vznikají pouze v závislosti na svých příslušných příčinách a podmínkách. Vše je neustále v plynulém toku.

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 17

07/09/18 14:28

CESTA K OSVÍCENÍ

Často se mě lidé ptají, jaký je buddhistický světový názor, a já odpovídám, že tím názorem je závislé vznikání a předepsaným chováním je nenásilí. Nenásilí znamená, že člověk má být motivován soucitností, která nás nutí pomáhat druhým, a pokud to není možné, alespoň jim neškodit. Vzájemná závislost a soucitnost jsou podstatou buddhistické víry a klíčem k nejvyššímu stavu: osvícení.

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 18

07/09/18 14:28

¥ 2. μ

S ROVN ÁNÍ N ÁBOŽENS T V Í

dyž porovnáváme množství náboženských učitelů, kteří se ve světě objevili, musíme provádět srovnání podle toho, co učili, a analyzovat ty oblasti, v nichž zvlášť vynikali; nestačí jenom citovat pochvalné výroky jejich následovníků, protože ti se najdou ve všech náboženstvích. Proces porovnávání vyžaduje, abychom rozlišovali, a přitom vidíme, že buddhistické učení je jedinečné v tom, že vidí naše chápání já jako mylné, a zdůrazňuje, že protilátkou je perspektiva neexistence já. Navíc buddhismus vyzývá k tomu, abychom měli na paměti blaho všech živých bytostí tím, že transformujeme své obvyklé přístupy k sobě a k druhým: měli bychom přestat láskyplně pečovat o sebe a místo toho

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 19

07/09/18 14:28

CESTA K OSVÍCENÍ

láskyplně pečovat o druhé. Tím Buddha Šákjamuni ukazuje výjimečnou moudrost a soucitnost. Buddhův důraz na vytváření altruistického záměru stát se osvíceným díky láskyplné péči o druhé spíše než o sebe a zdůraznění nesobeckosti jako protilátky našich mylných názorů na sebe je důkazem výrazné hloubky buddhismu. Byl by však svět lepší, kdyby se všichni stali buddhisty? Když sám Buddha Šákjamuni vyučoval, ani tehdy se celá Indie nestala buddhistickou. Kdyby nebyl musel hovořit ke svým žákům podle jejich povahy a zájmů, mohl učit ten nejhlubší systém všechny najednou, jenže tak tomu nebylo; vždy je nezbytné, aby učení bylo srozumitelné a užitečné pro každého jednotlivého žáka. Jelikož povahy a zájmy živých bytostí jsou rozdílné, i Buddha musel přednášet širokou škálu učení. Jestliže to nejhlubší učení – že všichni lidé a další jevy nejsou vytvořeni nezávisle podle svého vlastního charakteru – není pro žáka srozumitelné, musí se mu nejdříve vysvětlit dílčí metoda neexistence já. A tak Buddha učil studenty, že lidé neexistují jako takoví, ale existuje celek mysl-tělo, a tím je vyjímá z oblasti neexistence já. Ty studenty, pro něž jakákoli úroveň učení o neexistenci já nebyla prozatím přístupná, Buddha vyučoval pozměněnou nauku o já,

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 20

07/09/18 14:28

SROVNÁNÍ NÁBOŽENST VÍ

když řekl: „Celek mysl-tělo je břímě a nositel tohoto břemena je osoba.“ Tím způsobem Buddha přizpůsoboval své učení schopnostem žáků. Jestliže učení není pro určitého studenta přístupné, potom neexistuje způsob, jak by mohlo studentovi prospět, i když je učení správné. Čili studentům, pro které učení o neexistenci já není vhodné, lépe prospěje učení, které lépe odpovídá jejich schopnostem a zájmům. Z tohoto hlediska je jasné, že mnohé náboženské systémy, které v tomto světě vznikly, jsou pro mnoho lidí přínosné. Možná by se dalo zjistit, které náboženství je nejhlubší, ale jestliže se zeptáme, který náboženský systém je nejlepší, odpověď není snadná. Hodnota náboženství je pro každého jedince relativní. Filozoﬁcký názor některého náboženství může být hluboký a srozumitelný, a přesto může být pro některé jedince nevhodný. Jak jsem se již dříve zmínil, Buddha nepřednášel vždy nejhlubší perspektivu ani svým následovníkům. Spíš než aby se snažil vnutit nejhlubší pohled každému, učil podle jejich individuálních zájmů a povah. Takže i když názor, že všechny jevy jsou oproštěny od nezávislé existence, může být nejhlubší, je těžké říci, že je nejlepší. Učení musí být pro studenta

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 21

07/09/18 14:28

CESTA K OSVÍCENÍ

náležité. Například se můžeme ptát, který lék je nejcennější, a skutečně existují léky, které jsou velmi drahé, a zase jiné, které jsou laciné. Avšak když se zeptáme, který lék je nejlepší, odpověď zcela závisí na pacientovi. Kdyby všichni nemocní užívali ten nejdražší lék a mysleli si, že musí být také nejlepší, některým by mohl uškodit a jiným by nemusel pomoci vůbec, zatímco jiný, třeba nejlevnější lék by mohl přinést největší užitek těm, kteří tuto určitou medicínu potřebují. Podobně i hodnota náboženského systému závisí na tom, jaký význam má pro jednotlivého věřícího; cokoli je pro onu osobu přínosné, je také nejlepší. Otázka hodnoty závisí na stanovisku a pro náboženský systém je primární, jestli věřícímu pomáhá, nebo škodí. Z tohoto hlediska nemůžeme tvrdit, že buddhismus je obecně nejlepší, ačkoli pro osoby s určitým názorem a povahou nejlepší je. Lidé potřebují takový systém, který jim nejlépe vyhovuje. Proto je velmi důležité, abychom si vážili všech náboženských systémů. Ačkoli z ﬁlozoﬁckého hlediska mohou být velmi rozdílné, všechny obsahují zásady pěstování dobrého přístupu k druhým, pomoci bližnímu, a to znamená, že vyžadují lásku, soucit, trpělivost, spokojenost a dodržování pravidel dané společnosti. Jelikož

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 22

07/09/18 14:28

SROVNÁNÍ NÁBOŽENST VÍ

tyto cíle jsou všem náboženstvím společné, je důležité je respektovat a cenit si jejich přínosu. Když hledíme na filozoficky založená náboženství nezaujatě, jasně vidíme, že každé z nich bylo v minulosti prospěšné velkému množství lidí, je jim prospěšné v současnosti a jistě takové bude i v budoucnosti. Ačkoli ve jménu náboženství došlo ve světě k mnoha problémům, jsem přesvědčen, že náboženství přinesla více užitku než škody. Jestliže příslušníci některého náboženství dodržují výzvy k lepšímu chování, měli bychom je respektovat bez ohledu na to, jestli jejich filozofické názory jsou platné, anebo ne.

POTŘEBA ARGUMENTACE Podle starého tibetského rčení si musíme vážit osoby náboženského učitele, ale zkoumat učení. I v učení Buddhy Šákjamuniho musíme rozlišovat mezi tím, co vyžaduje interpretaci, a tím, co je deﬁnitivní, a tyto odlišnosti zjistíme pomocí argumentace. Jestliže se proti Buddhovu učení dají vznést námitky, nemělo by se brát doslovně, i když jsou to jeho slova. Podobně když se podíváme na velké osobnosti, které byly Buddhovými následovníky, musíme říci, že některá jejich učení, jako například učení indického mudrce

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 23

07/09/18 14:28

CESTA K OSVÍCENÍ

Asangy ze čtvrtého století, popírající existenci vnějšího světa, který vnímáme svými smysly, nejsou obrazem reality. Ačkoliv některé takové názory najdeme i v určitých Buddhových spisech, nemusejí nutně představovat jeho myšlení. A opět tento rozdíl mezi myšlenkou spisu a myšlenkou mluvčího se dá zjistit argumentací. To, že máme víru v Asangu, nutně neznamená, že musíme doslova přijmout i jeho názor, že neexistuje nic jiného než mysl zaměřená na určitý cíl. Stejně racionální je pro buddhisty respektovat učitele jiných náboženství. Z jednoho hlediska mohou být emanací Buddhy a z jiného hlediska, i když emanací nejsou, jejich ﬁlozoﬁe jsou pro určité lidi užitečné a mohou být v určitém kritickém životním okamžiku prospěšné i pro vás. Avšak mezi přívrženci každého náboženství včetně buddhismu se najdou osoby záměrně působící potíže. Sice prohlašují, že jsou zbožní a přijímají doktríny, které mají překonávat žádostivost, nenávist a chaos, ale mísí je se svými vlastními škodlivými emocemi, čímž náboženství zneužívají, vytyčují ostrou hranici mezi my a oni a působí nesnáze. Zdá se mi, že když tohle dělají stoupenci některého náboženství, není rozumné tvrdit, že chyba je v tom náboženství.

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 24

07/09/18 14:28

SROVNÁNÍ NÁBOŽENST VÍ

VÍRA A RESPEK T Jelikož víra a respekt jsou dvě odlišné věci, respekt vůči jiným náboženstvím neznamená, že musíme věřit jejich učení. Setkal jsem se například s některými křesťany, kteří se zajímají o jisté buddhistické praktiky, chtějí je studovat a dokonce provádět. Zvláštní zájem mají o buddhistické metody, díky nimž se dá dospět k cílené meditativní koncentraci, i o to, jak posílit lásku, soucitnost a trpělivost. Jelikož tyto praktiky jsou společné pro křesťanství i buddhismus, musím vyjádřit svůj obdiv k tomu, co dělají. Avšak křesťanům, kteří se začali zajímat o pojem prázdnoty, s klidným srdcem odpovídám, že toto je vysloveně buddhistická záležitost a s křesťanským učením nemá prakticky nic společného. Proč? Pronikání do prázdnoty vyžaduje zkoumání závislého vznikání, a jestliže jeho důsledky nepochopíme, je obtížné přijmout jediného, věčného, neměnného Boha jako stvořitele světa. Pokud někdo chce být křesťanem i buddhistou, musel by věřit v existenci Boha Stvořitele a zároveň tuto existenci popírat. A to není možné. Proto je tedy respekt k oběma náboženstvím jak vhodný, tak prospěšný, ale víra je něco úplně jiného. Mezi příslušníky mnoha náboženství, která věří v existenci Boha Stvořitele, se najdou věřící, kteří

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 25

07/09/18 14:28

CESTA K OSVÍCENÍ

tvrdí, že buddhismus není náboženství, protože neuznává, že Bůh stvořil svět. Někteří z mých islámských přátel mi například řekli, že buddhismus je pro mnoho lidí včetně muslimů velmi blahodárný, ale hodně muslimů jej nepovažuje za náboženství. Podobně někteří přísní křesťané tvrdí, že jelikož buddhisté neuznávají existenci věčné bytosti, která vznikla sama od sebe, jsou nihilisté. Jednou, když jsem byl v Kanadě, přivítali mě křesťanští demonstranti s transparenty, na nichž stálo, že proti mně osobně nic nemají, ale že má filozofie je kacířská. Zase jindy ve Švédsku, když jsem vystoupil z auta, potkal jsem muže, který také nesl protestní transparent. Spojil jsem dlaně a na pozdrav jsem se mu uklonil a on udělal totéž. Jeden novinář nás přitom vyfotil a druhý den se fotografie objevila v novinách s komentářem, že demonstrant i osoba, proti níž demonstroval, si navzájem projevili úctu. A tak by to mělo být vždycky, i když musím přiznat, že jsem si nevšiml, že by ten muž měl něco proti mým názorům! Skutečně z hlediska náboženství, která hlásají existenci Boha Stvořitele, obsahuje buddhismus filozofii odmítání – v tom, že popírá Boha Stvořitele, a zároveň obsahuje filozofii zveličování, protože věří v minulé a budoucí životy. A naopak z buddhistického

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 26

07/09/18 14:28

SROVNÁNÍ NÁBOŽENST VÍ

hlediska mají náboženství vyznávající Boha Stvořitele filozofii zveličování a zároveň filozofii odmítání, protože popírají příčinu a následek karmy v průběhu nespočetných životů. Buddhisté by přesto měli uznat, že některým lidem tvrzení o existenci Boha, který všechno stvořil, přináší silný pocit důvěrného vztahu s Bohem a uvědomují si, že by se měli chovat ve shodě s Božími záměry. Co jsou to Boží záměry? Všeobjímající láska, pomoc bližním, altruismus. Například islám klade nesmírný důraz na pomoc druhým, zejména chudobným. Devětadevadesát jmen Alláhových, jako Nejslitovnější, Pokoj a Požehnání, Milující a Laskavý, se točí kolem lásky a soucitu. Žádné náboženství nepopisuje nejvyšší bytost jako zlobnou, násilnou. Žádné náboženství nevyzývá své následovníky, aby byli agresivní a ubližovali druhým. Domnívám se, že pro některé typy osobností je hlavní myšlenka, že mají být laskaví, protože existuje milující Bůh Stvořitel, vhodnější než buddhistická myšlenka o relativitě a vztahovosti, kterou nazýváme závislé vznikání. Proto je nesmírně důležité rozhodnout, které náboženství je pro určitou osobu nejvhodnější, protože mezi lidmi jsou v důsledku jejich povah veliké rozdíly.

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 27

07/09/18 14:28

¥ 3. μ

B UDDH I S TI C KÝ RÁMEC

ato kniha se jmenuje Cesta k osvícení, protože učí jednotlivé fáze cesty k plnému uvědomění našeho potenciálu. „Osvícení“ je něco, k čemu můžeme dospět, čeho můžeme dosáhnout, kam se můžeme dostat. Metody postupu k osvícení se nazývají cesta a ta je rozdělená na fáze, které mají osvětlit pořadí jejich provádění, a to od metod vhodných pro úplného začátečníka až po nejvyšší dosažení dokonalosti. Mnoho buddhistických textů je uspořádáno kolem tří ústředních témat: charakteru jevů, cvičení k duševnímu růstu a výsledků těchto cvičení. Tato tři témata nazýváme základ, cesta a plod. Vycházíme totiž z představy, že když použijeme jisté principy

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 28

07/09/18 14:28

BUDDHISTICKÝ RÁMEC

jako základ svého cvičení, máme dospět k přednostem, a jestliže dodržíme tyto zásady, plody našeho cvičení napomohou splnění našich cílů. Jaké jsou cesty a cvičení k dosažení velkého osvícení? Mravnost, soustředěná meditace a moudrost, posílená soucitností. Všechny buddhistické systémy mají ve svých kořenech soucitnost. V morálce opuštění deseti nectností – tří nesprávných jednání prostřednictvím těla (zabíjení, kradení a nesprávného sexuálního chování), čtyř nesprávných jednání prostřednictvím řeči (lhaní, rozvratných řečí, hrubé mluvy a bezobsažného tlachání) a tří nesprávných jednání prostřednictvím mysli (žádostivosti, škodlivých úmyslů a mylných názorů) – se zákaz zabíjení týká nejen lidských bytostí, ale zabíjení jakéhokoli živého tvora; není správné kterémukoli živému tvoru ubližovat. A to všechno vyplývá ze skutečnosti, že nejzákladnější myšlenkou buddhismu je soucitnost. Mezi mnoha formami buddhismu existuje skupina systémů, v nichž soucitnost přesahuje empatii a snaží se ulehčit utrpení všech živých bytostí na celém světě. Tomuto vznešenému rozhodnutí, které je záměrně kultivováno až k bodu hledání osvícení v zájmu blaha druhých, se říká „altruistický záměr dospět k osvícení“. Když se mravnost, koncentrovaná

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 29

07/09/18 14:28

CESTA K OSVÍCENÍ

meditace a moudrost praktikují s tímto přístupem, je možno dosáhnout osvícení Buddhy. Toto je cesta k osvícení.

CESTA Základní praktiky buddhismu jsou hluboký pohled na závislé vznikání a prázdnotu a rozsáhlé skutky soucitnosti. Praktikování vhledu se nazývá „hluboké“, protože nezaujímá povrchovou úroveň zdání, ale je založeno na tom, jaké věci doopravdy jsou, na jejich módu bytí. Jestliže nejsme spokojeni s povrchem, ale hledáme vnitřní podstatu věcí prostřednictvím zkoumání a analýzy, objevíme jejich skutečnou podstatu, která je zbavena nezávislé nebo inherentní existence. Termín pohled se podle kontextu může týkat vědomí pozorovatele, aktu pozorování nebo objektu, který je pozorován. „Hluboký pohled“ buddhismu se často týká toho posledního: křehkého stavu jevu, který je pozorován nebo s moudrostí zachycován. Proto se první sadě základních praktik, hlubokému pohledu na závislé vznikání a na prázdnotu, říká „fáze cesty týkající se hlubokosti“. Druhá sada zásadních cvičení, ohromné skutky soucitnosti, se nazývá „rozsáhlá“, protože její mnohé

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 30

07/09/18 14:28

BUDDHISTICKÝ RÁMEC

cesty, úrovně a tak dále se provádějí všemi prostředky, které máme k dispozici – tělem, řečí a myslí. Toto jsou „fáze cesty týkající se rozsáhlých skutků“.

PODÁNÍ TĚCHTO ZÁKLADNÍCH CVIČENÍ Fáze cesty týkající se hlubokosti v Indii zprostředkovával především indický mudrc Nágárdžuna, který žil někdy v prvním nebo druhém století po Kristu, zatímco fáze cesty týkající se ohromných skutků soucitnosti podával hlavně indický mudrc Asanga, o němž jsme již hovořili. Ačkoli obě tyto postavy praktikovaly úplnou řadu hlubokých a ohromných cest, jejich individuální zájmy je nutily, aby na určité aspekty cesty kladli větší důraz. Nágárdžuna zdůrazňoval ve svých Šesti sbírkách argumentace vykreslování prázdnoty, Asanga kladl důraz na cesty a fáze spirituálního cvičení, jak je popsal v Pěti pojednáních o základech. Hluboký pohled na prázdnotu a rozsáhlé skutky soucitnosti, jak nám je podávají tito dva velcí myslitelé, Nágárdžuna a Asanga, jsou hlavním tématem této knihy. Tibet měl to štěstí, že se v něm nalézala celá škála buddhistických systémů od těch určených

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 31

07/09/18 14:28

CESTA K OSVÍCENÍ

pro osoby, které usilují o své vlastní osvícení, až po mnohem altruističtější metody, nazývané Velký vůz. Fáze cesty k osvícení vysvětlím, přičemž neztratím ze zřetele žádnou z těchto praktik; jejich vrcholem je dosažení altruistické vševědoucnosti.

KLASIFIKACE BUDDHISTICKÝCH TEXTŮ Obecně řečeno buddhistické texty se dají roztřídit do tří skupin – přírodní vědy, filozofie a náboženství. Buddhistická věda se zabývá základním stavem jevů, buddhistická filozofie podrobně zkoumá důsledky tohoto stavu. Na základě buddhistické vědy a filozofie vidíme extenzivní buddhistické spirituální praktiky, které jsou aspektem náboženství. Po více než třicet let se stýkám s vědci z celého světa. Zde vzniká vztah s buddhistickou vědou, která se zabývá základním stavem jevů, jak je vyjádřena v textech například Vasubandhuovy Pokladnice projeveného vědění, která obsahuje významnou diskusi o kosmologii, základních prvcích, nejmenších částicích a tak dále; také se věnuje rozsáhlému učení buddhistické psychologie včetně neurologických poznatků, popisuje dráhy nervů a energii, která jimi

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 32

07/09/18 14:28

BUDDHISTICKÝ RÁMEC

proudí. Tato témata buddhistické vědy jsou základem pro můj dialog s moderní vědou; současně jsem přesvědčen, že buddhistická věda může z mezinárodní současné vědy hodně získat. Bylo by pošetilé, kdyby buddhisté prohlašovali, že nám úplně postačí naše tradice. Mezinárodní věda se s udivující hloubkou zaobírá tématy, která se dají vyjádřit měřením a výpočty, a já jsem přesvědčen, že by jejich studium bylo pro buddhisty prospěšné. Mezinárodní věda se zase může hodně naučit od buddhistické vědy, zejména psychologie. Indický učenec jako Vasubandhu by zjistil, že by se ze současné mezinárodní vědy mohl hodně poučit o kosmologii a podobných tématech, ale zdá se mi, že Nágárdžuna, který se více zajímal o fungování mysli, by nemusel svou vědu a ﬁlozoﬁi měnit ani v nejmenším.

Cesta k osviceni_Dalajlama.indd 33

07/09/18 14:28