0038945 by Knižní klub

TITUL.LIST-Láma_TITUL.LIST-Láma 12/4/17 6:36 PM Stránka 2

CESTA k plnohodnotnému životu •

Jeho Svatost

DALAJLAMA K vydání připravil Jeffrey Hopkins

Přeložil Dušan Zbavitel

ISBN 978-80-7549-472-6

Obsah

Předmluva

Úvod: Potřeba míru a laskavosti

I. Základy

1. Tři způsoby cvičení

II. Nácvik mravnosti

2. Zjištění rozsahu strastí

3. Objevení, jak strast vzniká a zaniká 4. Neubližování

5. Poskytování pomoci 6. Úsilí o osvícení

46 u

III. Nácvik soustředěné meditace 7. Zaostření mysli

IV. Nácvik moudrosti

8. Zkoumání, jak existují bytosti a věci

9. Střední cesta 97 10. Mysl a hluboká přirozenost mysli

V. Tantra

115

11. Jóga božstev

117

VI. Stupně cesty

125

12. Přehled cesty k osvícení

Vybraná četba

140

127

108

Předmluva

P ŘEDMLUVA P ŘE D MLUVA

P oprvé jsem Jeho Svatost dalajlamu slyšel přednášet v roce 1972. Právě tři dny po mém příjezdu do Dharamsaly v severní Indii zahájil šestnáctidenní sérii přednášek po čtyřech až šesti hodinách denně o etapách na cestě k osvícení. Tibetštinu jsem začal studovat a tibetský buddhismus praktikovat už v roce 1962 a moji učitelé, kteří se důkladně vyznali ve složitostech tibetských komentářů, mě připravili na studium s tibetskými učeneckými jogíny, kteří uprchli do Indie. Ale abych byl upřímný, neočekával jsem, že stanovená reinkarnace – narozen roku 1935 v severovýchodním Tibetu a ve věku dvou let na základě proroctví, zjevení, neobyčejných událostí a zkoušek uznán za čtrnáctého dalajlamu – může plně odpovídat tomu, co se veřejně psalo. Ale byl jsem ohromen. Dalajlama hovořil o široké paletě námětů týkajících se cesty k osvícení, uchvátil mou mysl a srdce velkými i malými idejemi, které objasňovaly dlouho neřešené problémy, rozváděl další témata a vtahoval mě do nových oblastí chápání. V tibetštině hovoří dalajlama tak velkou rychlostí a tak jasně, že bylo pro mne nemožné jakkoli se rozptylovat. Jednou se obzvláště nadchl, když líčil způsoby vytváření soucitu. Jeho hlas 7

P ŘE DM LUVA

stoupl na hlasitou úroveň, kterou žertem nazýval svým „mečením“ a z níž jsem slyšel zaznívat inspirované uchvácení básníka. V průběhu této série přednášek nás seznámil s celým rozsahem cvičení vedoucích k osvícení a často se dotýkal témat, kterým se jiní vyhýbají – to vše s hloubkou filozofa. Týž podvojný hlas básníka a filozofa zaznívá i v této knize – jednou zasáhne srdce dojemným popisem životních podmínek a krás altruismu a jindy pečlivě rozliší hluboké praktiky, jako je meditace o prázdnotě, jež slouží jako předmět na celá léta kontemplací. Když bylo dalajlamovi pět let, přivedli ho do hlavního města Tibetu Lhasy, aby se v plném rozsahu podrobil klášternímu výcviku. Kvůli invazi komunistické Číny do východního Tibetu v roce 1950 musel se najednou ve věku patnácti let chopit otěží tibetské vlády. Navzdory snahám o spolupráci s okupanty hrozilo mu bezprostřední, osobní nebezpečí, a tak v roce 1959 uprchl do Indie. V exilu úspěšně obnovil střediska tibetské kultury v širokém rozsahu. Procestoval většinu světa s poselstvím – nejen buddhistům a věřícím jiných náboženství, ale všem – o tom, jak důležitá je laskavost pro samotnou strukturu společnosti. Jako uznání za neúnavnou snahu vynakládanou pro Tibe@any i všechny lidi byla mu v roce 1989 udělena Nobelova cena míru. Jeho Svatost vydala mnoho knih, některé pro širokou obec čtenářů a jiné pro ty, kdo se obzvláště zajímají o buddhismus. V této knize čerpá z dlouhé tradice duchovní praxe v Tibetu i ze svých vlastních zkušeností s tím, jak se cvičit v duchovní cestě vedoucí k mentální jasnosti a citové proměně. Ukazuje tím, jak lze dát smysl životu. Po těch třicet let, co ho znám, a po těch deset, kdy jsem působil jako jeho hlavní tlumočník na přednáškových cestách po Spojených státech, Kanadě, Indonésii, Singapuru, Malajsii, Austrálii, Velké Británii a Švýcarsku, byl jsem svědkem toho, že je ztělesněním těchto praktik až do hloubi své bytosti. Je důležité, abychom poznali, že tato vnímavá, soucitná, humorná a okouzlující osobnost povstala z tibetské kultury. Musíme tuto kulturu ocenit jako jeden z největších divů světa. Jeffrey Hopkins, Ph.D. profesor tibetanistiky, Virginská univerzita 8

Úvod

Potřeba míru a laskavosti

Ú VOD Ú VOD

C estuji po mnoha místech na světě, a kdykoli hovořím k lidem, dělám to s pocitem, že jsem jejich příbuzným. I když se setkáváme poprvé, beru každého jako přítele. Popravdě řečeno se navzájem dobře známe jako lidské bytosti, které sdílejí stejný základní cíl. Všichni hledáme štěstí a nechceme trpět.

DVĚ CESTY KE ŠTĚSTÍ K vytvoření štěstí vedou dvě cesty. Ta první je vnější. Tím, že získáme lepší přístřeší, lepší oděv a lepší přátele, můžeme nalézt určitou míru štěstí a uspokojení. Druhá je cestou duševního vývoje a přináší vnitřní štěstí. Obě tyto cesty nejsou však stejně schůdné. Vnější štěstí nemůže dlouho vydržet bez svého protějšku. Jestliže ve vaší perspektivě něco chybí – jestliže něco schází ve vašem srdci –, pak ani navzdory tomu nejluxusnějšímu prostředí nemůžete být šOastní. Když však máte mír ve svém srdci, můžete nalézt štěstí i za těch nejobtížnějších okolností. Samotný materiální pokrok někdy řeší jeden problém, ale vytváří jiný. Někteří lidé například získají bohatství, dobré vzdě9

Ú VOD

lání a vysoké společenské postavení, a přece jim štěstí uniká. Berou uspávací prášky a pijí příliš mnoho alkoholu. Něco jim schází, je tu stále cosi neuspokojivého, a tak se tito lidé uchylují k drogám nebo k pití. Na druhé straně někteří lidé, kteří si nemusí dělat starosti s tolika penězi, mají v sobě víc pokoje. V noci dobře spí. Přestože jsou po materiální stránce chudí, jsou spokojení a šOastní. Svědčí to o tom, jaký význam má dobrý duševní postoj. Samotný materiální vývoj nevyřeší plně problém utrpení lidstva. V této knize nabízím vám čtenářům vzácné techniky z tibetských tradic, které vás přivedou k duševnímu míru, začleníte-li je do každodenní praxe. Když uklidníte svou mysl a své srdce, váš nepokoj a starosti přirozeně ustoupí a budete pociOovat víc štěstí. Tyto změny se odrazí ve vašich vztazích k druhým. A jako lepší lidské bytosti budete i lepšími občany své vlasti a nakonec i lepšími občany světa.

L A S K AV O S T Všichni se rodíme bezmocní. Bez rodičovské laskavosti nemůžeme přežít, natožpak prospívat. Jestliže děti vyrůstají v neustálém strachu a nemají nikoho, na koho se mohou spolehnout, trpí po celý život. Protože mysl malých dětí je velmi jemná, je jejich potřeba laskavosti obzvláště zřejmá. Také dospělé lidské bytosti potřebují laskavost. Pokud mě někdo pozdraví s pěkným úsměvem a dá mi najevo upřímně přátelský postoj, velice to oceňuji. I když toho člověka neznám nebo nerozumím jeho jazyku, okamžitě potěší mé srdce. Jestliže naproti tomu laskavost schází, třeba i v někom z mé vlastní kultury, koho znám už dlouhá léta, cítím to. Laskavost a láska, opravdový cit bratrství a sesterství, jsou velmi vzácné. Umožňují existenci společenství, a tím mají pro společnost základní význam.

LIDSKÉ MOŽNOSTI Každý z nás pociOuje platně sebe sama, své „já“. Máme také společný základní cíl: chceme štěstí a nepřejeme si utrpení. Také zvířata a hmyz chtějí štěstí a nechtějí trpět, ale nemají zvláštní 10

Ú VOD

schopnost uvážit, jak dosáhnout hlubšího štěstí a jak překonat utrpení. My jako lidské bytosti, obdařené silou myšlení, tuto možnost máme a musíme ji používat. Na každé úrovni – aO už se pojímáme jako jedinci nebo příslušníci rodiny, obce, národa a planety – jsou těmi nejzlovolnějšími rušiteli pořádku, kterým musíme čelit, hněv a sobectví. Egoismus, který tu mám na mysli, není jenom pocit, nýbrž jde o přehnaný egocentrismus. Nikdo nebude tvrdit, že se cítí šOastný, když se hněvá. Pokud něčí povahu ovládá hněv, nemůže pociOovat trvalé štěstí. Abychom dosáhli míru, klidu a opravdového přátelství, musíme omezit svůj hněv na minimum a pěstovat v sobě laskavost a vřelé srdce. Lze toho dosáhnout cvičením, které v této knize popíši. Jestliže si sami pěstujeme vřelé srdce, můžeme tím přetvářet i druhé lidi. Ruku v ruce s tím, jak se stáváme lepšími lidskými bytostmi, zažívají i naši sousedé, přátelé, rodiče, životní druhové a děti méně hněvu. Sami se stávají laskavějšími, soucitnějšími a harmoničtějšími. ŠOastnější bude i samotné ovzduší a to podpoří dobré zdraví a třeba i delší život. Můžete být bohatí, mocní a hodně vzdělaní, ale bez zdravých pocitů laskavosti a soucitu nenaleznete mír v sobě a nenaleznete mír ani ve své rodině – trpět budou dokonce i vaše děti. Laskavost je nezbytná pro duševní pokoj. Jak uvidíte na dalších stránkách, ústřední metodou k dosažení šOastnějšího života je vychovávat svou mysl každodenním cvičením, které oslabuje záporné postoje a posiluje kladné. Velikou otázkou je, zda se dokážeme cvičit v laskavosti a míru, nebo ne. Mnoho našich problémů pochází z toho, že stavíme sami sebe za každou cenu na první místo. Z vlastní zkušenosti vím, že tyto postoje lze změnit a lidskou mysl zdokonalit. I když je bezbarvá, beztvará a někdy slabá, může se lidská mysl stát silnější než ocel. Abyste však svou mysl vycvičili, musíte vynaložit tolik trpělivosti a odhodlání, kolik je jich zapotřebí k vytvoření ocele. Jestliže se budete cvičit v zdokonalování své mysli se silnou vůlí a vytrvalým snažením, snažením a opět snažením bez ohledu na to, kolik obtíží budete muset zpočátku překonat, dosáhnete úspěchu. S trpělivostí a cvičením přijde časem změna. Nevzdávejte se. Budete-li od počátku pesimisty, patrně nedo11

Ú VOD

kážete uspět. Jestliže jste plní naděje a odhodlání, dosáhnete určité míry úspěchu. Nezáleží na tom, zda získáte zlatou medaili. Je třeba se snažit, jak to jen jde.

V Z Á J E M N Á Z ÁV I S L O S T Značná část světa není propojena sítí elektronických komunikací a okamžitých informací. Ve 21. století vytvořila však naše globální ekonomie velikou vzájemnou závislost států a jejich národů. Ve starých dobách nebylo zapotřebí styku mezi národy. Dnes je nemožné zůstat v izolaci, a tak když státy nemají jeden vůči druhému úctu, musí vznikat problémy. I když existují vážné náznaky potíží mezi chudými a bohatými státy a mezi chudšími a bohatějšími skupinami v rámci národů, lze tyto ekonomické propasti překonat silným smyslem pro celosvětovou vzájemnou závislost a zodpovědnost. Národ jednoho státu musí uvažovat o národech jiných států jako o svých bratrech a sestrách, kteří si zaslouží pokrok své vlasti. Navzdory těm nejlepším snahám světových vůdců propukají neustále krize. Války zabíjejí nevinné; starší lidé a děti neustále umírají. Mnoho vojáků, kteří bojují, to nečiní ze své vlastní vůle; tito nevinní vojáci zažívají skutečné utrpení a to je velice smutné. Prodej zbraní – tisíců a tisíců typů zbraní a munice – ve velkých zemích přiživuje toto násilí, ale nebezpečnější než pušky a bomby jsou nenávist, nedostatek soucitu a nedostatek úcty vůči právům jiných. Dokud bude v lidské mysli sídlit nenávist, bude opravdový mír nemožný. Musíme udělat všechno, co jen můžeme, abychom zastavili válčení a zbavili svět nukleárních zbraní. Když jsem navštívil Hirošimu, kde byla shozena první atomová bomba, když jsem spatřil na vlastní oči toto místo a slyšel příběhy těch, kdo přežili, hluboce to dojalo mé srdce. Kolik lidí zahynulo v jediném okamžiku! A kolik jich bylo zraněno! Kolik bolesti a zoufalství vytváří nukleární válka! A přece se podívejte, kolik peněz se vynakládá na zbraně hromadného ničení. Je to otřesná, nezměrná hanba. Pokrok ve vědě a technice velice prospěl lidstvu, ale lidstvo za něj muselo také zaplatit. Využíváme například poznatky z vývoje 12

Ú VOD

tryskových letadel, která umožňují snadné cestování po celém světě, ale ruku v ruce s tím byly vytvořeny i nesmírně ničivé zbraně. Mnoho lidí, aO už jsou jejich vlasti sebekrásnější a sebevzdálenější, žije v neustálých obavách z velmi reálné hrozby – tisíců a tisíců nukleárních hlavic namířených k útoku. Ale knoflík musí někdo stisknout, a tak je poslední zodpovědnou instancí lidský záměr. Jediná cesta, jak dosáhnout trvalého míru, vede přes vzájemnou důvěru, úctu, lásku a laskavost. Jediná cesta. Pokusy světových velmocí ovládnout jedna druhou soutěžením ve zbraních – aO nukleárních, chemických, biologických nebo konvenčních – jsou kontraproduktivní. Jak může dosáhnout skutečného míru svět plný nenávisti a hněvu? Vnější mír není možný bez vnitřního míru. Je ušlechtilé pracovat na vnějších řešeních, ale není možné je úspěšně uplatnit, dokud mají lidé ve svých myslích nenávist a hněv. Tady musí začít hluboká proměna. Musíme individuálně pracovat na tom, abychom změnili základní perspektivy, na nichž jsou závislé naše city. A toho můžeme dosáhnout jedině cvičením – tím, že budeme uvádět do praxe cíl postupné reorientace způsobu, jakým vnímáme sami sebe i ty druhé. Zoufalý stav našeho světa nás vyzývá k jednání. Každý z nás má zodpovědnost, aby se vynasnažil pomáhat na hlubší rovině našeho společného lidství. Naneštěstí příliš často obětujeme lidskost obraně ideologie. To je absolutně špatné. Politické systémy by měly ve skutečnosti prospívat lidským bytostem, ale stejně jako peníze nás mohou ovládat, místo aby pracovaly pro nás. Jestliže dokážeme s vřelým srdcem a trpělivostí uvážit hlediska těch druhých a v klidné diskusi si vyměnit názory, najdeme shodné body. Je naší zodpovědností hledat z lásky a soucitu k lidstvu soulad mezi státy, ideologiemi, kulturami, etnickými skupinami a ekonomickými a politickými systémy. Až opravdu rozpoznáme jedinost veškerého lidstva, naše motivace k nalezení míru vzroste. Jsme v nejhlubším slova smyslu skutečně sestrami a bratřími, a tak musíme sdílet i utrpení těch druhých. Vzájemná úcta, důvěra a starost o blaho druhých jsou naší nejlepší nadějí na trvalý světový mír. Vůdcové států mají ovšem v této oblasti obzvláštní zodpovědnost, ale také každý jedinec se musí chopit iniciativy, bez ohledu 13

Ú VOD

na svou náboženskou víru. Už tím, že jste lidské bytosti, že usilujete o štěstí a vyhýbáte se utrpení, jste občany této planety. My všichni jsme zodpovědni za vytvoření lepší budoucnosti. K tomu, abyste si vytvořili přátelský vztah, vřelé srdce, úctu k právům druhých a starost o jejich blaho, musíte cvičit svou mysl. V této knize vám předkládám řadu praktik převzatých z tibetských tradic, které vám pomohou dosáhnout těchto cílů. Podstatným účelem každodenního cvičení je vypěstování postoje soucitu a klidu – stavu mysli obzvláště důležitého v dnešní lidské společnosti, protože má schopnost vytvářet skutečný soulad mezi státy, rasami a lidmi různých náboženských, politických a ekonomických systémů.

V Y T VÁ Ř E N Í S O U L A D U Souladu a přátelství, které potřebujeme ve svých rodinách, státech a na světě, lze dosáhnout jedině soucitem a laskavostí. Pomocí druhým, starostlivostí a úctou můžeme vyřešit mnoho dnešních problémů. Souladu se nemůže dařit v ovzduší nedůvěry, podvodu, tyranie a nečestného soupeření. Úspěch dosažený zastrašováním a násilím je v nejlepším případě dočasný a jeho ubohé zisky vytvářejí leda nové problémy. Proto před pouhými několika desítkami let vypukla po obrovské tragédii první světové války druhá a byly zabity další miliony lidí. Zkoumáme-li svou dlouhou historii nenávisti a hněvu, vidíme zjevnou potřebu nalézt lepší cestu. Své problémy můžeme vyřešit jenom vpravdě mírovými prostředky – ne pouze slovy plnými míru, nýbrž myslí a srdcem naplněnými mírem. Jedině tak vytvoříme lepší svět. Je to možné? Boj, podvádění a tyranie nás polapily do pasti dnešní situace; teZ se musíme cvičit v nových způsobech, abychom z ní našli cestu ven. Možná že se to zdá neproveditelné a idealistické, ale neexistuje žádná alternativa k soucitu, k uznání lidských hodnot a jednoty lidstva. Je to ta jediná cesta, jak dosáhnout trvalého štěstí. S tímto pocitem jednoty cestuji ze země do země. Už celá desetiletí cvičím svou mysl, a tak když se setkávám s lidmi z různých kultur, nejsou tu žádné překážky. Jsem přesvědčen, že navzdory rozdílným kulturám a rozdílným politickým a ekonomic14

Ú VOD

kým systémům jsme všichni v podstatě stejní. Čím víc lidí potkávám, tím silnější je mé přesvědčení, že jednota lidstva založená na pochopení a úctě je reálným a životaschopným základem našeho chování. Hovořím o tom všude, kam přijdu. Věřím, že uskutečňování soucitu a lásky – upřímného citu bratrství a sesterství – je univerzálním náboženstvím. Nezáleží na tom, jestli jste buddhista nebo křesOan, muslim či hinduista, ani jestli se hlásíte vůbec k nějakému náboženství. Důležitý je váš pocit jednoty s lidstvem. Souhlasíte s tím? Nebo si myslíte, že je to nesmysl? Nejsem žádný božský král, jak mi někteří říkají. Jsem jen buddhistický mnich. Co říkám, pochází z mé vlastní praxe, která je omezená. Ale snažím se uplatňovat tyto myšlenky ve svém každodenním životě, zejména když se ocitnu před problémy. Někdy samozřejmě neuspěji. Někdy se rozzlobím. Tu a tam použiji i drsné slovo, ale když to udělám, okamžitě cítím: „To je špatně.“ Cítím to, protože jsem se vycvičil v uplatňování soucitu a moudrosti, které tvoří jádro této knihy. Tato každodenní cvičení jsou pro můj život velmi prospěšná a velmi cenná. A protože vím, že vy i já máme podobnou mysl a podobné srdce, chci se o ně s vámi podělit.

Když mi bylo patnáct, vtrhli do východního Tibetu čínští komunisté a do roka tibetská vláda rozhodla, že mám řídit tibetské státní záležitosti. Bylo to těžké období, když jsme pozorovali, jak jsou podrývány naše svobody, a v roce 1959 jsem byl nucen pod rouškou noci uprchnout z hlavního města. V exilu v Indii jsme museli čelit každodenním problémům, od nutnosti přizpůsobit se značně odlišnému podnebí až po nezbytnost obnovení svých kulturních institucí. Moje duchovní cvičení mě vybavila názory, které mi umožňovaly hledat neustále řešení, aniž jsem ztrácel ze zřetele skutečnost, že jsme všichni lidské bytosti, zavedené na scestí chybnými idejemi, ale sjednocené společnými pouty a připravené k nápravě. To mě naučilo, že pro každodenní život jsou podstatně důležité perspektivy soucitu, klidu a moudrosti a že je musíme pěstovat každodenním cvičením. Nemůžeme se vyhnout potížím, a proto je naprosto nezbytné pěstovat v sobě správný postoj. 15

Ú VOD

Hněv snižuje naši schopnost odlišovat správné od nesprávného a tato schopnost patří k nejvyšším lidským atributům. Pozbudeme-li ji, jsme ztraceni. Někdy je třeba odpovědět důrazně, ale lze to udělat bez hněvu. Hněv není potřebný. Nemá žádnou hodnotu. Nazývám soucit globálním produktem. Lidské bytosti chtějí štěstí a nechtějí utrpení. Duševní mír je základní potřebou všeho lidstva. Pro politiky, inženýry, vědce, hlavy rodin, lékaře, učitele, právníky – pro všechny lidi ve všech odvětvích snažení – je základem duchovního růstu zdravá, soucitná motivace.

PŘEHLED KNIHY V následujících kapitolách popíši specifické buddhistické techniky k získání duševního míru a větší schopnosti soucitu v rámci snahy překonat, co buddhisté považují za nesprávné pojetí vezdejší existence bytostí a věcí. V buddhistické terminologii je to cesta k osvícení. Konkrétní kroky k sebezdokonalení mohou však být k užitku komukoli, komu budou připadat vhodné. Tuto knihu jsem uspořádal do šesti částí. Začíná „Základy“, v nichž Buddhův příběh slouží jako vodítko ke smysluplnému životu; uvádím tu tři aspekty duchovní praxe – mravnost, soustředěnou meditaci a moudrost –, které jsou hlavními náměty této knihy. Ve druhé části, „Nácvik mravnosti“, popisuji dva typy mravnosti: reorientaci fyzických a slovních skutků, aby neubližovaly druhým, a pěstování hlubších starostí o druhé. Ve třetí části, „Nácvik soustředěné meditace“, vylíčím, jak dosáhnout duševního soustředění a jak obnovovat klid ve stresových situacích. Potom následuje „Nácvik moudrosti“, zabývající se obtížným, ale plodným námětem závislého vznikání a prázdnoty. Pronikneme tu hlouběji do buddhistického myšlení úvahami o rozdílu mezi myslí a její nejvyšší přirozeností. Doufám, že v této čtvrté části vyvrátím mylnou domněnku, že buddhismus je poněkud nihilistický nebo pesimistický, tím, že popíši slučitelnost zdání a skutečnosti. Tyto úvahy o mravnosti, soustředěné meditaci a moudrosti vedou k páté části, „Tantra“, předkládající speciální jógová cviče16

Ú VOD

ní, jež kombinují ony tři aspekty. Hovořím tu také o tom, jak může zdatný adept na duchovní cestě využívat touhy. Závěrečná část, „Stupně cesty“, podává přehled způsobů cvičení od počátku až po osvícení, stav, v němž jsou mysl a tělo plně vyvinuty, aby sloužily druhým. Od počátku do konce se budeme soustřeZovat na rozvoj dobrého srdce a mysli morálním postojem a chápáním skutečnosti posíleným soustředěností. Myslete na mravnost, soustředěnou meditaci a moudrost jako na rozpracovaný plán k osvícení, připomínající nám nejvyšší cíl cvičení – proměnu postoje k mírumilovnosti, soucitu, klidnému soustředění a moudrosti. Pochopit tento plán je samo o sobě součástí cesty, jež nás povede k cíli. Doufám, že jeho části vám budou k užitku, ale pokud ne, i to je v pořádku!

Jeho Svatost dalajlama Cesta k plnohodnotnému životu K vydání připravil Jeffrey Hopkins, Ph.D. Z anglického vydání How to Practice. The Way to a Meaningful Life, vydaného nakladatelstvím Pocket Books, a division of Simon and Schuster, v New Yorku roku 2002, přeložil Dušan Zbavitel. Vydala Euromedia Group, a. s., v edici PRAGMA, v Praze roku 2018 jako svou 9361. publikaci. Odpovědná redaktorka Iva Daňková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 144 Sazba SF SOFT, Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání druhé Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz