003 Klasterni prostretky..._Sestava 1 6/2/17 9:51 AM Strรกnka 1
Řehole svatého Benedikta Kapitola IV – Nástroje dobrých skutků Především milovat Pána Boha
neoplácet zlým zlé, nikomu
celým svým srdcem, celou svou
nekřivdit, ale naopak trpělivě
duší a celou svou silou.
snášet bezpráví, milovat nepřítele,
Potom svého bližního jako
neproklínat ty, kdo nás proklínají,
sám sebe.
ale spíše jim žehnat, snášet
Potom nezabíjet, necizoložit,
pronásledování pro spravedlnost.
nekrást, nebýt žádostivý, nevydat
Nebýt pyšný, nebýt pijan,
křivé svědectví, ctít všechny lidi,
nepřekračovat míru v jídle, nebýt
a co kdo nechce, aby se dělo jemu,
ospalý, nebýt lenoch, nereptat,
ať sám nečiní jinému.
nebýt nactiutrhačný.
Zapřít sám sebe a následovat
Svou naději vkládat v Boha, cokoliv
Krista, držet své tělo v tuhé kázni,
se na nás najde dobrého, přičítat
neoddávat se rozkoším,
ne sobě, ale Bohu, a naopak si
milovat půst.
být vědom, že zle konáme sami
Sytit chudé, oblékat nahé,
a musíme je připisovat sobě.
navštěvovat nemocné, pohřbívat
Obávat se soudného dne, děsit se
mrtvé, pomáhat v soužení, těšit
pekla. Veškerou duchovní touhu
zarmoucené.
zaměřit na věčný život. Denně mít
Vyhýbat se způsobu jednání tohoto
před očima svou smrt.
světa, ničemu nedávat přednost
V každém okamžiku střežit své
před láskou ke Kristu.
skutky, být přesvědčen, že se na nás
Nejednat v hněvu, neživit v sobě
všude dívá Bůh. Zlé myšlenky,
hněv, nemít v srdci lest, nedávat
které nám přijdou do srdce,
falešné pozdravení pokoje,
ihned roztříštit o Krista a vyjevit
neupouštět od lásky.
duchovnímu otci.
Nepřísahat, aby se nepřísahalo
Chránit svá ústa před špatnou
křivě, srdcem i ústy mluvit pravdu,
a zvrácenou řečí, nemít zálibu
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 4
15/06/17 15:59
ve žvanění, nepronášet slova planá
nezávidět, nemilovat hašteřivost,
či rozpustilá, nemilovat častý
vyhýbat se povýšenosti.
a hlasitý smích.
Dále prokazovat úctu starším,
Rád poslouchat svatá čtení, často
milovat mladší, z lásky ke Kristu
se vrhat na zem v modlitbě, své
se modlit za nepřátele, před
minulé hříchy v slzách a s nářkem
západem slunce se usmířit
denně vyznávat v modlitbě Bohu.
s rozhněvaným.
Propříště se z těch hříchů napravit.
A nikdy neztrácet naději
Nepropadat žádostem těla,
na Boží milosrdenství.
nenávidět vlastní vůli, ve všem
Toto jsou tedy nástroje
poslouchat opatovy příkazy, i kdyby
duchovního umění!
on sám – nedej Bůh – jednal jinak,
Budeme-li je nepřetržitě ve dne
a pamatovat na ono přikázání
v noci používat a prokážeme-li
Páně: Dělejte všechno, co vám
se jimi v den soudu, odplatí nám
řeknou, ale podle jejich skutků
Bůh mzdou, kterou nám přislíbil:
nejednejte.
„Co oko nevidělo, co ucho
Netoužit, aby se o člověku říkalo,
neslyšelo a mysl lidská nedokázala
že je svatý, dříve než svatý skutečně
zplodit, to všechno připravil Bůh
je – ať je napřed svatý, aby se to
těm, kdo ho milují.“
pak říkalo větším právem.
Dílnou, kde to všechno máme
Každý den skutky plnit Boží
svědomitě konat, jsou prostory
přikázání, milovat čistotu, nikoho
kláštera a stálost v mnišské
nemít v nenávisti, nebýt nevraživý,
komunitě.
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 5
15/06/17 15:59
STRUČNÉ DĚJINY MNIŠSTVÍ
Mnišství (monachismus, mnišský způsob života) je složitý náboženský fenomén, kdy se někteří lidé rozhodnou opustit obvyklý život ve společnosti, aby plnějším způsobem prožívali svou víru. Mnišství, vyskytující se v řadě antických kultur především ve formě sdružení, která se zabývala filozofickými úvahami či meditacemi, dosáhlo největšího významu v křesťanství. V jeho počátcích převažoval osamělý způsob života (poustevnictví, eremitství), počínaje pobytem svatý Pachomios sv. Antonína Velikého v egyptské poušti. Později se prosadil život v pospolitosti (cenobitství), jehož prvním známým zastáncem byl sv. Pachomios v oblasti egyptských Théb ve 4. století n. l. K prvním společenstvím tohoto typu patřily lávry, v nichž panovalo silné pohrdání světskou společností. Mniši žili v blízkých celách, sdíleli svatá místa, chyběl jim však pocit příslušnosti ke komunitě. Později se v návaznosti na příklad prvních apoštolů, jimiž se obklopil Kristus, rozšířila cenobitská forma, jejímž prvním velkým teoretikem byl svatý Basileios (Basil) z Kaisareie. Rozkvět tohoto hnutí svatý Basileios
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 6
6
15/06/17 15:59
kulminoval na Východě vznikem velkých klášterů v Konstantinopoli a na hoře Athos. Koncem 4. století dorazila díky impulzu pocházejícího od svatého Jeronýma tato forma z Východu do Říma. V té době došlo ke vzniku mnišských společenství na ostrovech v Tyrhénském moři, v Apeninách (např. svatý Kolumbán založil klášter v Bobbiu), v Galii, dnešní Francii (svatý Martin v Poitiers, svatý Cesarij v Arles), ve Španělsku (svatý Isidor a svatý Leandr v Seville, svatý Fruktuos a svatý Martin v Braze) a severní Africe (svatý Augustin). Později se rozšířila do oblastí Evropy s germánskou tradicí, do Německa (svatý Bonifác) a Irska, kde mnišství nabylo specifických rysů a prolnulo se s irskou kulturou. Z řady těchto společenství se stala centra s mimořádným významem pro dějiny evropské civilizace. Svá původní pravidla nahradila řeholí svatého Benedikta. Jedná se o dokonalou syntézu mnoha řeholí čili souborů pravidel, které již v křesťanském světě kolovaly. Jako účinný systém se prosadila i proto, že se s mistrnou moudrostí dokázala přizpůsobit historickým požadavkům, které čas od času vyvolaly nutnost reformy. Díky umírněnosti v asketických praktikách, skvělým organizačním schopnostem, důrazu kladenému na kanonickou modlitbu, vytvoření stabilní komunity, kdy si každý mnich uvědomuje svou příslušnost k této pospolitosti, se mezi 9. až 12. stoletím benediktinský řád stal zásadní součástí evropské kultury a civilizace. Mezi lety 900 až 1000 se některá hnutí snažila o reformu mnišství, svatý Benedikt
7
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 7
15/06/17 15:59
především opati Odo a Hugo, kteří působili v klášteře v Cluny. Tehdy došlo k přímému podřízení klášterů papežské kurii a jejich vyvázání z moci místních biskupů. Proti clunyské reformě se postavil svatý Bernard z Clairvaux, který prosazoval návrat benediktinského řádu k prvotní přísnosti a společenské funkci. V rámci reforem se zrodila hnutí kamaldulů a kartuziánů, kteří více tíhli k poustevnickému způsobu života, vallombrosiánů a premonstrátů, dochází ke vzniku špitálních řádů, které se věnují péči o nemocné, jako antonité, rytíři Řádu svatého Ducha, trinitáři, a rovněž řádů nábožensko-rytířského typu. Jejich prvotním úkolem byla ochrana poutníků, později se jejich pověření rozšířilo na obranu svatých míst. Největší proslulost získali Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu čili templáři. Někteří historikové se domnívají, že nástup protestantismu předznamenává konec mnišství. Křesťanský pospolitý život nabývá jiných forem, patří k nim řeholní (regulovaní) klerikové, řeholní kanovníci, ale i takzvané žebravé řády menších bratrů jako františkáni či kazatelé jako dominikáni apod. Jisté však je, že po tridentském koncilu (1545–1563) získávají kláštery nový impulz jakožto bašta odporu proti moderní zkaženosti. Jsou zakládány nové za účelem boje s kacířstvím a hlásání pravd víry. Vznikají nové řeholní řády a kongregace jako theatini čili kajetáni, somaskové, barnabité, voršilky. Některé se vyznačují bojovnou mentalitou a vrhají se do zápasu pod vedením nadřízených, kterým se říká generálové, nejvýznačnější z nich je Tovaryšstvo Ježíšovo čili jezuité. V sedmnáctém a osmnáctém století nabývají v panoramatu evropského mnišství mimořádný význam zkušenosti bosých karmelitánů svaté Terezy z Ávily a trapistů. 8
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 8
15/06/17 15:59
Palazzo Pretorio v Trentu (Tridentu)
S francouzskou revolucí začíná období laicizace, pro příslušníky kléru a mnišských řádů však i velmi bolestivá kapitola. Mnoho řeholníků i řeholnic je zabito, většina opatství a klášterů (především ve Francii) zbořena, s nenapravitelnými škodami nejen z hlediska spirituálního a náboženského, nýbrž i historického a uměleckého. Ničení mnišských komunit a přivlastnění si příslušných majetků pokračuje i v napoleonské době, kdy dochází ke zrušení náboženských řádů. Obdobný postoj císaře Josefa II. vedl rovněž k zániku mnoha klášterů v jeho zemích. V 19. století sice během krátkého období romantismu křesťanské tradice opět nabývají na váze, ovšem nejedná se o zásadní zvrat. I sotva vzniklý italský stát uzákonil v roce 1866 vyvlastnění majetku mnoha klášterů. V průběhu času se mnišské řády, každý podle svých specifik, vracejí do původních prostor či zakládají nové kláštery tam, kde zůstaly jen ruiny, a v dobách velkých proměn a neklidu, například mezi dvěma světovými válkami, sehrávají pozitivní roli v sociální a charitativní oblasti. Dnešní kláštery nemůžeme srovnávat s mocenskými a kulturními centry, která plnila tak významnou úlohu v uplynulých stoletích. Jedná se o méně nápadné mnišství, tišší a niternější, nikoliv však méně cenné. 9
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 9
15/06/17 15:59
LÉKAŘSTVÍ V KLÁŠTERECH TISÍCILETÁ HISTORIE
Ve středověku, období velkého rozmachu mnišských řádů, se lékařská věda částečně opírala o názory pocházející ze starověku a zároveň přijímala magicko-náboženské představy, které věřily v interakci – spojení mezi smrtelným, materiálním tělem a nesmrtelnou, nemateriální duší. Po pádu Říše římské a nástupu barbarských států sílil význam klášterů, dobře organizovaných center, v nichž život nebyl ponechán náhodě, nýbrž podléhal pravidelnému rytmu. Jakožto nezávislé pospolitosti dokázaly kláštery přežít hladomory, vyhýbat se konfliktům a válkám, ač jejich podpora té či oné strany sporu mívala zásadní význam. Navíc šlo o jediná soudobá centra kultury a vzdělanosti, přinejmenším do doby, než došlo za vlády císaře Karla Velikého k zakládání světských škol, které pokládaly klášterní knihovny za příklad hodný následování, zároveň však za svého hlavního protivníka. 10
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 10
15/06/17 15:59
Náboženství ve středověku a jeho vliv na lékařskou vědu V posledním období Říše římské bylo křesťanství především náboženstvím elity, k němuž se hlásila šlechta a obyvatelé měst. Později, ve středověku, se rozšířilo i mezi venkovské obyvatelstvo, které je přijalo za své, zároveň si však uchovalo pohanské tradice svých předků. Náboženství bylo nicméně ústředním bodem osobních a společenských znalostí a životního způsobu do té míry, že ovlivňovalo také pojetí zdraví a nemoci. Velmi se rozšířilo sousloví nemoc-hřích čili představa, že choroba je trestem za špatné chování, vlastní či rodičů. Náboženství nabízelo východisko, pokud se člověk kál a svěřil do rukou Christus Medicus, Krista, jenž léčí a řeší pozemské strasti. Péče o nemocné, pokládaná za vrcholný projev soucitu a lásky k bližnímu, je tudíž posláním, které mnohé mnišské řády berou za své i proto, aby zdůraznily, jak se jejich pravidla a výkonnost liší od nicoty, která panuje v běžném světě. Ve městech sice působili ranhojiči, trhači zubů, porodní báby, osoby znalé léčivých bylin, ovšem spíše nahodile, především se však řídili starými zvyky a znalostmi bez jakéhokoli vzdělání. Neexistovala žádná teoretická výuka, jež by sloužila k osvojení základů lékařské vědy a formálně by opravňovala k výkonu povolání. Stačila praxe a přenos vědomostí z učitele na žáka či z otce na syna. V klášterech se nejen nadále pěstovala řecká a latinská vzdělanost a věda, jimž se dostávalo uznání, byť se jednalo o projevy pohanství, zároveň v nich vznikaly struktury umožňující péči o nemocné a pocestné, kteří jsou ztělesněním Ježíše Krista. 11
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 11
15/06/17 15:59
Od klášterních lékařských škol k laickým Ve většině klášterů vznikaly prostory pro ubytování hostů a ošetřovny, které původně sloužily jen pro léčení mnichů a jeptišek. Později je vyhledávali i světští pacienti, které lákala nabízená, jinde nedostupná specializovaná léčba.
Starobylý způsob léčení: lékárnická zahrada Každý klášter jistého významu měl vlastní „lékárnickou zahradu“, v níž se pěstovaly bylinky a léčivé rostliny. Ve středověké latině se přípravky, které jako léčivou složku obsahovaly právě tyto rostliny, označovaly za medicamentum či medicina simplex čili jednoduché léky. Rostliny se nejdříve usušily v dobře větraném prostředí a pak skladovaly v armarium pigmentatorium, skříni z masivního dřeva bez skel, kde byly rostliny a přípravky z nich chráněné před světlem. Pro uchování léčivých vlastností se z rostlin vyráběly i lihové tinktury, výluhy, sirupy apod. Mnich, který se staral o zahradu a sběr léčivých rostlin, se nazýval monachus infirmarius, někdo mezi lékárníkem, farmakologem a lékařem. Jednou z funkcí klášterů byla i péče o ty, kteří se tehdy v hojném počtu vydávali po cestách víry, tedy o poutníky. Nikoli náhodou vzniklo mnoho klášterů právě podél těchto cest. Poutníci v nich nalézali odpočinek, pohostinnost a péči. Pocestným mohla stačit noclehárna, 12
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 12
15/06/17 15:59
nemocní se (společně s nemocnými z kláštera) umisťovali na ošetřovně, která se nacházela poblíž lékárnické zahrady. Některá obzvlášť dobře vybavená místa měla i samostatné budovy pro léčbu malomocných či postižených morem. Kláštery a opatství byly vlastně jediná zařízení schopná poskytnout pomoc lidem, bohatým i chudým, kteří žili v jejich blízkosti. Po jistou dobu působili i potulní mniši-lékaři, pak církevní koncily zakázaly mnichům vykonávat lékařskou praxi za úplatu a dovolily jim jen to, že mohou své znalosti uplatnit za zdmi kláštera nebo v jeho bezprostřední blízkosti, přičemž se večer musí vrátit domů. Kromě toho nesměli muži víry provádět ranhojičské zákroky. Přes omezení, diktovaná náboženskými důvody, někteří osvícení panovníci podporovali pokrok v lékařském oboru. Například císař Karel Veliký výnosem z roku 812 nařídil klášterům a městům ve své říši, aby si zřídily hortus sanitatis, takové zahrady, s jakými se setkal v benediktinských klášterech, a zajistily si tak dostatečné množství léčivých rostlin.
13
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 13
15/06/17 15:59
❖ Nálev z borůvek: nechte louhovat 30 g sušených listů a 10 g celých sušených rostlin v litru velmi horké, nikoliv však vařící vody 5 minut. Pijte 2 šálky denně mezi jídly. ❖ Nálev z kopřiv: 5 polévkových lžic kopřiv nechte louhovat v litru vařící vody 15 minut, poté přeceďte. Pijte 2 šálky denně mezi jídly. ❖ Nálev z řepíku: 3 polévkové lžíce květů a listů nechte louhovat 10 minut v litru vařící vody. Přeceďte a pijte 3 šálky denně.
FARYNGITIDA (ZÁNĚT HLTANU) ❖ Nálev z kaštanu jedlého (denní dávka): nechte louhovat 40 g sušených listů v litru vody 15 minut. Přeceďte a kloktejte čtyřikrát denně. ❖ Nálev z řepíku: 2 hrsti řepíku nechte louhovat v litru vody 10 minut. Pijte 3 šálky během dne. ❖ Tvarohový zábal: 300 g tvarohu ušlehejte vidličkou do kašovité konzistence. Naneste na bavlněnou plenu či šátek v asi centimetrové vrstvě, přiložte na krk a zabalte vlněnou šálou. Nechte působit nejméně 6 hodin.
DNA ❖ Odvar z mochyně židovské: židovské vařte 30 g sušených plodů v litru vody 5 minut, počkejte, až odvar vystydne, přeceďte a pijte 3 šálky denně. ❖ Odvar z jasanu: vařte 4 polévkové lžíce listů v litru vařící vody 8 minut. Přeceďte a pijte 3 šálky denně. ❖ Nálev z lopuchu: spařte 50 g kořene horkou vodou. Přeceďte a pijte 3 šálky denně.
GASTRITIDA (ZÁNĚT ŽALUDKU) ❖ Nálev z heřmánku: nechte louhovat dezertní lžičku heřmánku 15 minut v šálku vařící vody. Přidejte čerstvou šťávu z půlky citronu a přeceďte. V případě potřeby vypijte 1–2 šálky. ❖ Nálev z anděliky: lžičku anděliky nechte louhovat v šálku vařící vody 10 minut. Pijte 2 šálky denně.
EKZÉM ❖ Odvar z pupavy: vařte 20 g kořene v litru vody 10 minut. Pijte 2 šálky denně. ❖ Odvar z borůvek: vařte 50 g bobulí a listů v litru vody 10 minut. Přeceďte a potírejte postižená místa dvakrát denně. ❖ Odvar z rozrazilu: vařte 30 g rostliny v litru vody 10 minut. Používejte na obklady postižených míst. 32
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 32
15/06/17 15:59
HEMOROIDY ❖ Odvar ze slézu: vařte 50 g listů a květů 10 minut v litru vody. Nechte odstát 15 minut a přeceďte. Pijte 3 šálky denně na lačný žaludek. Můžete použít i na obklad bolestivých míst. ❖ Odvar z řebříčku: vařte 50 g květenství a listů v litru vody 10 minut. Používejte na obklady. ❖ Kopřivová mast: rozpusťte v nádobě 250 g včelího vosku. Přidejte 30 g sušených kopřiv a vařte na velmi mírném ohni 2 hodiny. Přeceďte přes plátýnko do jiné nádoby, plátýnko s dosud horkými zbytky vymačkejte (použijte rukavice, abyste se nepopálili). Rozdělte přípravek do skleniček z tmavého skla. Nanášejte na postižená místa. ❖ Nálev z bezu černého: nechte louhovat 5 g květů v litru vody. Provádějte koupele nebo používejte na obklady postižených míst. Vynikající i na křečové žíly. ❖ Nálev a odvar z vilínu virginského: na zmírnění příznaků ského nemoci, především pokud dochází ke krvácení (čaj má svíravé účinky): vařte 10 g vilínu 1 minutu v půl litru vody. Pijte 4 šálky denně. ❖ Odvar z olivovníku: vařte 60 g listů v litru vody. Potírejte postižená místa.
HOREČK A ❖ Nálev z pelyňku: nechte louhovat 10 g sušených květenství v litru vody 10 minut. Pijte šálek denně. ❖ Nálev z kaštanu jedlého: několik jedlého kaštanových listů nechte louhovat v litru vařící vody 10 minut, přeceďte a pijte 3 šálky denně. ❖ Nálev z eukalyptu: nechte louhovat 20 g eukalyptových listů v litru vařící vody 10 minut, přeceďte a pijte 2–3 šálky denně. CHŘIPK A Je nutné co nejdříve rozpoznat symptomy a použít léčivé rostliny, které urychlují průběh nemoci. ❖ Nálev ze směsi bylin: smíchejte po 10 g těchto léčivek: lípa, bezový květ, brutnák a lékořice. Nechte louhovat lžíci směsi 10 minut v šálku vařící vody. Pijte dvakrát denně mezi jídly. ❖ Nálev z měsíčku: pro úlevu při rýmě, kašli, horečce a chřipkových onemocněních vypijte po malých doušcích během dne na lačný žaludek 2 šálky nálevu, připraveného ze lžíce sušených květů měsíčku ve čtvrt litru vařící vody. Přeceďte a nechte vystydnout.
33
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 33
15/06/17 15:59
❖ Na snížení horečky horečky: mějte neustále vlhká lýtka – obalujte je obvazem napuštěným octem z červeného vína.
vody 15 minut. Přeceďte, přidejte 1,5 kg hnědého třtinového cukru, dejte znovu na sporák, přiveďte k varu, snižte příkon tepla a nechte vařit 2 minuty. Odstavte a přelijte do lahví. Užívejte 2–4 polévkové lžíce denně. ❖ Inhalace: večer před ulehnutím nakapejte pár kapek borového esenciálního oleje na kapesník, který si rozložíte na polštář: usnadní vám to dýchání.
P ROTI DRÁŽDIVÉMU K AŠLI :
❖ Nálev z bazalky: 20 g květenství a listů nechte louhovat v litru horké vody 10 minut. Pijte 3 šálky denně mezi jídly. ❖ Nálev z máty dlouholisté: nechte louhovat 20 g květenství a 20 g listů v litru horké vody 5 minut. Pijte 3 šálky denně mezi jídly. ❖ Odvar z borovice lesní: vařte 20 g jehličí v litru vody 10 minut. Během dne vypijte několik šálků.
JATERNÍ NEDOSTATEČNOST Když játra neplní správně svou funkci, připravte si směs z 3 polévkových lžic artyčoku, 3 lžic zeměžluči okolíkaté, 3 lžic chřestu, 3 lžic rozmarýnu, 2 lžic lékořice a 1 lžíce reveně. Nechte louhovat 2 špetky směsi v šálku vařící vody 5 minut. Pijte šálek denně, po hlavním jídle. Střídejte týden léčby a dva týdny přestávky. ❖ Nálev z artyčoku: nechte louhovat špetku artyčokových listů 10 minut v šálku horké vody. Pijte 3 šálky denně 20 dnů.
NA PODPORU V YK AŠLÁVÁNÍ :
❖ Nálev ze slézu: nechte hovat hrst čerstvých listů v horkého mléka 10 minut. ceďte, oslaďte medem a 4 šálky denně.
K AŠEL ❖ Nálev ze směsi bylin: smíchejte 2 špetky tymiánu, 2 špetky slézu, 2 špetky máty pravé a špetku bazalky. Nechte směs louhovat 5 minut v šálku vařící vody. Pijte 3 šálky denně po jídle. ❖ Sirup z proskurníku: vařte 40 g kořene proskurníku v litru
loulitru Přepijte
34
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 34
15/06/17 15:59
❖ Odvar z plicníku: vařte 30 g listů v litru vody 10 minut, přeceďte a nechte vystydnout. Během dne vypijte 2 šálky. K ATAR (ZÁNĚT SLIZNIC) ❖ Nálev z šanty kočičí: dejte 5 suchých listů do 250 ml horké, nikoliv však vařící vody, přikryjte a nechte louhovat 15 minut. Vypijte šálek. ❖ Nálev ze šalvěje: dejte 5 g nasekaných listů do šálku vařící vody. Pijte třikrát denně ochucené citronovou kůrou nakrájenou na tenké plátky. ❖ Odvar z dobromysli: vařte 15 g kvetoucích výhonků a listů dobromysli v půl litru vody 5 minut a pak přeceďte. ❖ Odvar z plicníku lékařského: dejte 30 g listů do litru vody. Vařte 5 minut a pak přeceďte. Můžete do odvaru použít i šťávu získanou vymačkáním listů a oslazenou medem. Užívejte 3–4 lžíce denně.
P RO ZASTAVENÍ TVORBY MATEŘSKÉHO MLÉK A :
❖ Nálev z máty a šalvěje: smíchejte stejné díly obou bylinek a louhujte 2 lžíce v 60 ml vařící vody 10 minut. Pijte vždy čerstvě připravené 3 šálky denně. KOPŘIVK A ❖ Nálev ze směsi bylin I: nechte louhovat 2 špetky tužebníku, 2 špetky tymiánu, 2 špetky řebříčku a špetku máty 5 minut v šálku horké vody. Pijte třikrát denně po jídle. ❖ Nálev ze směsi bylin II: nechte louhovat 2 špetky rozmarýnu, 2 špetky meduňky, špetku hořce žlutého a špetku keltské růže (také se jí říká růže galská) 4 minuty v šálku horké vody. Pijte několik šálků jedenkrát až dvakrát denně. ❖ Obklad z brutnáku: nechte louhovat 50 g brutnáku v litru
KOJENÍ Pro zvýšení tvorby mateřského mléka jezte vařenou čočku či topinambury. ❖ Nálev z kmínu: 50 g kmínu nechte louhovat v litru vařící vody 10 minut. Pijte šálek při jídle. ❖ Nálev z fenyklu obecného: nasypte do litru vařící vody 30 g semínek, přikryjte a nechte louhovat 10 minut. Pijte 4 šálky denně mezi jídly.
35
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 35
15/06/17 15:59
vařící vody 10 minut, pečlivě přeceďte a aplikujte na postižená místa ve formě studeného obkladu. KREVNÍ OBĚH V případě těžkých nohou a oteklých kotníků, způsobených špatným krevním oběhem, může přinést úlevu koupel nohou v odvaru ze šťovíku: 50 g rostliny vařte 10 minut ve 2 litrech vody. Přeceďte a přidejte odvar do vody na nožní koupel. ❖ Nálev z tužebníku: spařte 30 g kvetoucích výhonků tužebníku v litru vařící vody. Pijte 3–4 šálky denně.
lin s uklidňujícími a vazodilatačními účinky. ❖ Nálev ze směsi bylin: louhujte 3 špetky květů olivovníku, 2 špetky lipového květu, 2 špetky tužebníku a špetku levandule 7 minut ve vařící vodě. Pijte třikrát denně po jídle. ❖ Nálev nebo výluh z olivovníku: pijte ráno nalačno šálek čaje z listů olivovníku (3 g listů na šálek vařící vody). Výborný je též výluh (5 listů vložených večer do sklenky vody), který se pije následující ráno nalačno. ❖ Nálev z barvínku: nechte louhovat špetku barvínku ve 100 ml vody. Pijte 1–2 šálky denně.
KREVNÍ TLAK NÍZKY
Spoléhejte na byliny s tonizujícími a posilujícími účinky. ❖ Nálev ze směsi bylin bylin: nechte louhovat 3 špetky lékořice, 2 špetky máty peprné a špetku yzopu 7 minut ve vařící vodě. Pijte šálek třikrát denně po jídle.
LARYNGITIDA (ZÁNĚT HRTANU) ❖ Nálev z hulevníku lékařského: nechte louhovat 80 g čerstvých květenství v litru horké vody 15 minut. Přeceďte a pijte denně 3 šálky, oslazené medem, mezi jídly.
KREVNÍ TLAK VYSOKY
Hlavními příčinami vysokého tlaku je nezdravá výživa a psychický a emoční stres. Dávejte přednost slunečnicovému oleji, žitné mouce, syrovému špenátu, hroznovému vínu. Pijte čaje z by-
LÍNÁ STŘEVA ❖ Odvar z čekanky: připravte odvar ze 40 g čekankového koře-
36
01-69_Klasterni lecive prostredky.indd 36
15/06/17 15:59
OBSAH Řehole svatého Benedikta (Regula Sancti Benedicti)
4
Stručné dějiny mnišství
6
Lékařství v klášterech: tisíciletá historie Náboženství ve středověku a jeho vliv na lékařskou vědu Od klášterních lékařských škol k laickým Starobylý způsob léčení: lékárnická zahrada
65 65 67 67 68 69
10 11 12 12
Nejznámější léčivé rostliny z klášterní zahrady
14
Mniši pověření péčí o pocestné a nemocné
20
Mimořádná lékařka Hildegarda z Bingenu Světské školy a špitály Salernská lékařská škola Středověká nemocnice
22 24 25 25
ČAJE A NÁLEVY
27
Holistická koncepce 54 Holistická koncepce u Hildegardy z Bingenu 57 Léčivé schopnosti kamenů a krystaloterapie 59 Moderní úvahy 60 Malé velké ctnosti Poslušnost Ticho Jak dosáhnout ticha
Požehnání a dobré slovo Trpělivost Chudoba Stálost Mírnost Pokora
61 61 62 64
Jídelníček a pravidla stravování 70 Benediktini a jejich vztah k jídlu 70 Františkáni a dominikáni a jejich vztah k jídlu 74 Jezuité a jejich vztah k jídlu 75 Kartuziáni a jejich vztah k jídlu 77 Příděl stravy pro mnichy ve středověkém období 78 U STOLU S MNICHY: MODERNÍ PRAVIDLA PRO ZDRAVÉ STRAVOVÁNÍ 80 BONTON VE STŘEDOVĚKU 86 RECEPTY NA AROMATICKÁ DOCHUCOVADLA
88
Koření
92
VAŘENÍ ZE ZBYTKŮ
96
Léčení pomocí stravy: přírodní procedury pro regeneraci organismu Ocet, přírodní očistný prostředek Česnek, posilující prostředek pro náš imunitní systém Citron, vitamin C pro vaše zdraví Olivový olej, od složky středomořské stravy ke zkrášlujícím procedurám
104 104 105 106
108
158
70-160_Klasterni lecive prostredky.indd 158
15/06/17 16:05
Med, pokrm bohů Propolis, přírodní antibiotikum Feferonky, páliví pomocníci Sůl, cenný spojenec krásy Znovunalezení středu: koncentrace a meditace Modlitba jako zdroj uzdravení Svatí léčitelé Co udělat, abychom cítili blízkost světců? Dovolávání se ochrany Panny Marie Dovolávání se ochrany andělů Andělská korunka
108 109 110 111
112
115 116 116 118 118 118
Radost, zdroj života Gelotologie či klaunoterapie
119 120
Světci radosti Svatý František z Assisi Svatá Tereza z Avily Svatý Filip Neri Svatý František ze Sales Svatý Jan Bosco Svatý Dominik Savio Svatý Josemaría Escrivá de Balaguer
122 122 122 123 123 124 124
Práce a odpočinek Nemrhat časem! Odpočinek Přírodní prostředky pro lepší spaní
126 127 128
125
129
VY ROBA POLŠTÁŘKŮ PRO TEPLO I CHLAD Řehole svatého Benedikta jako inspirace pro manažery PLANĚ ROSTOUCÍ ROSTLINY V KUCHYNI Kopřiva Pampeliška Silenka Chřest Sléz Merlík Lopuch Měsíček Jitrocel Brutnák Řimbaba Bez Další přírodní léčivé prostředky, plody moudrosti Jíl, pomoc ze země Jedlá soda, nejvšestrannější věc ve spíži Přírodní hygienické a zkrášlující procedury Přírodní deodoranty Přírodní tělové oleje Přírodní peelingy Přebytečné chloupky Suchá pokožka Ekzémy a zarudnutí kůže
132
133
137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149
150 150 151 151 152 153 153 154 154 156
159
70-160_Klasterni lecive prostredky.indd 159
15/06/17 16:05
klášter Lorsch (Německo)
klášter Göreme (Turecko)
klášter Rila (Bulharsko)
klášter La Verna (Itálie)
klášter Mont-Saint-Michel (Francie)
klášter Valaam (Rusko)
70-160_Klasterni lecive prostredky.indd 160
15/06/17 16:05