Issuu

ILUSTROVANE DEJINY TECHNIKY

UN"'StfM

Vývoj traktoru

Od socialismu ke světovému trh

Od stacionárního motoru k počítačově řízenému

Pohyb po poli

Na cestě k pohonu všech kol

Traktory z celého světa

Lépe na cestách

J; obc·

traktorů ve vých1

Dědictv1 Sovět u

Firmy státu SNS Sdtelit a nová šance

Králové prérie Traktory v Severní Americe

Velké rozlohy - velké traktory

Tiché obutí pro pásové traktory

Ve vyšší střední třídě Traktory západní Evropy

Trochu jiné l

Německé země

orozchodné a speciál!

100

Ve vinohradech a na plantážíc Rolls-Royce mezi traktory

114

Traktory z dalekého severu

116

Francie vyrábí pro jiné

122

Na obou stranách Atlantiku

134

Itálie - utajený traktorový gigant

144

Spec1álrí vozidla do strmých 1 Všestranné a ryctilé TraKtory nd scestí

Skála v

příboji

158

ReJstřík

Od socialismu ke světovému trhu Výrobci traktorů ve východní Evropě

162

Dědictví Sovětů

164

Firmy

států

SNS

Satelit a nová šance

166 180

Malé a flexibilní 58

Traktory z Asie

188

V zemi vycházejícího slunce

190

Traktory z asijského kontinentu

196

Trochu jiné Uzkorozchodné a speciální traktory

210

Ve v noh radech a na plantážích

212

Speciální vozidla do strmých terénů

240

Všestranné a rychlé

252

Traktory na scestí

290

Reistřík

302

- Pohyb po poli o

Pohyb po poli

Po tisíciletí se v zemědělství téměř nic neměnilo. Za dob Napoleona pracovali rolníci

téměř stejným způsobem jako kdysi staří Římané. Pak se na poli objevila technika. Po vynálezu spalovacího motoru byly počátkem 20. století vyvinuty potřebné traktory. Ovšem do chvíle, než trh ovládly levné modely, nebylo na mnoha místech

ke každému poli. Aby člověk mobilní, bylo zapotřebí vozic přednosti parní lokomotivy, na železniční tratě. Vznikly t

možné obejít se bez pomoci tažných zvířat.

Motorové okomobi y Ja<o tento stroI Titan z roku 1905 se používa y jako zdroj stacionární sily. Na ~racov ště je muse o dopravit koňské spřezení.

Tažná vozidla začali vyrábět jako první Američané. V USA byl také ve výrobě poprvé využit montážní pás. Docházelo ovšem k neshodám. Firemní boje šly až na ostří nože. Také se objevovala spousta nápadů. Pole se stalo místem pro experimenty.

Předchůdci traktorů Průmyslovou

revoluci umožnil v 19. století parní stroj. Byl zdrojem síly potřebné k pohonu strojů v továrnách, kde se vyrábělo v masovém

měřítku. Význam síly páry b} i pro dopravu. První parní ve 1769 Francouze Nicholase Ct jedné pokusné jizdě do zdi. [ nekonaly. O pár let později p Nyní se dalo využít parního s kolejích. Nebylo ovšem možné vést

měřítku. Význam síly páry byl zanedlouho rozpoznán i pro dopravu. První parní vozidlo, Fardier z roku

1769 Francouze Nicholase Cugnota, narazilo

b Napoleona pracovali rolníci

;e na poli objevila technika.

>letí vyvinuty potřebné

{, neby o na mnoha místech

také ve dám. Firemní )lese stalo

frojem sily ;ovém

při

jedné pokusné jízdě do zdi. Další pokusy se už nekonaly. O pár let později přišel vynález železnice. Nyní se dalo využít parního stroje k pohybu po kolejích. Nebylo ovšem možné vést železniční koleje ke každému poli. Aby člověk mohl být v krajině mobilní, bylo zapotřebí vozidlo, které využije přednosti

parní lokomotivy, ale nebude vázané

železniční tratě.

Vznikly tak lokomobily. Byly

vlastně

Přepravu

parní stroje k místu, kde

zajišťovala

tažná

umístěné měl

na podvozek.

stroj pracovat, nadále

zvířata.

Lokomobily sloužily jako stacionární motor, který bylo možné použít na požadovaném stanovišti. Na zemědělských dvorech mohly sloužit k pohonu mlátičky,

řezačky.

metacího

zařízení,

s etrvačník

dopravního pásu nebo

se upevnil

řemenový převod,

který spojoval zdroj hnací síly s příslu šným strojem. Většinou to bývalo tak, že podnikatel, který vlastnil lokomobilu , objížděl různé zeměděls ké farmy či statky

a nabízel zde svoji práci.

Teto lokomob, u vyrobila 'i•ma Peerless z Waynesboro v Pensylvánii V vo v pozadi Je dobře vidět zásobovac, vuz, který byl

množství vody a paliva

ap nén vodou. Terto stroJ potrebova, k výrobě páry velké 1

/ Pvhyb po poli

Parní traktory vyjíždějí V Anglii a v Americe byly

nároky na tuto techniku ještě vět ší. Roku 1859 tak vznikly první pojízdné lokomobily, které mohly zajišťovat

i práci v tahu. Bylo tomu tak i v Evropě,

avšak v „zemi neomezených možností" byly tyto stroje nasazeny k práci na polích.

Zemědělská půda

kultivovaná v Evropě po celá staletí byla totiž pro tak těžké parní stroje moc m ěkká. V Americe se vysk)1ovala především pevná, často suchá prérie. Ale i její zpracovávání bylo spojené se značným i obtížemi. Parní stroj totiž potřeboval velké množství vody a také uhlí, nebo ještě častěji dřeva. Kvůli tomu bylo nutné používat velké zásobovací vozy. Na amerických polích byly parní traktory, jak se jim tam říka l o, používány k tažení těžkých sklízecích strojů ,

jako jsou velké žací vazače nebo žací mlátičky.

Prováděly n áročno u či

orbu nebo odtahovaly do stodol

na trhy hned několik přívě sných vozů s úrodou

najednou. K nejvýznamnějším výrobcům lokomobil ve Velké Británi i patřily firmy John Fowler & Co., Clayton & Shuttleworth, Mann a Garrett & Sons. Pro trh bylo typické množství menších výrobců. Bylo tomu tak i v USA,

někteří

z výrobců -Advance-Rumley, Case,

Peerless, Holt nebo Best jsou známí dodnes. Další zemí s většún počtem známých výrobců bylo Německo. Trh ovládala firm a Lanz z Mannheimu, lokomobily a tažné stroje vyráběl rovněž Rudolf Wolf, Kemna nebo MAN.

Tažné stroje pohánéne parou byly schopne bě~em žni odvést cenno~

Všechny tyto firmy později přešly na výrobu traktorů.

prác př svozu urody - předpokladem však byl. suchá puda.

Lanz vyráběl Lokomobily a taž1

programu měl také variantu jak silnic.

Samohybné pluhy Velké statkJ

metodu pluhování pomocí ora

Brit Fowler. Byly k tomu potře

které pomoci navijáku přetahc

speciáln í pluh vybavený míste: Německou

systému byl v Německu na po<

specialitou byly

motorový pluh. Samotný pluh

počátkem

lokomobily nahradil jediný zal

20 století

takovéto ohromné

Vynálezci tohoto stroje byli St<

motorové pluhy.

Wendeler a Dohrn tento princ

Tento model

tak firmu Hanomag do oboru

vyrobila firma

Hanomag, konstrukci vytvoril

Wendeler a Dohrn

« 12

Ka f 'lla Lanz by a v f.vro zeměd

SK t c r1Ky Trakto

1111\1

Ul rll1aE

y y scropne během žn odvést cecoou

Lanz vyráběl Lokomobily a tažné stroje, ve výrobním

kladem však byla suchá puda

programu měl také variantu jako parní válec pro stavbu silnic. Samohybné pluhy Velké statky využívaly k

""'" ~ ~

orbě

metodu pluhování pomocí oraček, kterou vyvinul Brit Fowler. Byly k tomu potřeba dvě lokomobily, které pomoci navijáku přetahovaly na ocelovém laně speciální pluh vybavený místem pro Německou

systému byl v Německu na

počátk u

řidiče.

Z tohoto

20. století vyvinut

specialitou byly

motorový pluh. Samotný pluh se příliš nelišil, ale obě

poéátkem 20. sto l eť

'Tlotorové p uhy.

lokomobily nahradil jediný zabudovaný motor. Vynálezci tohoto stroje byli Stocka Gleiche. Wendeler a Dohrn tento princip vylepšili a zařadili

Tento 'Tlodel

tak firmu Hanomag do oboru traktorové techn iky,

takovéto onrof'1né

vyrob a firma

Hanomag kons, ·ukc vytvo,;r

Wendeler

((

Dohrn

Německa

firma Lanz byla v Evropč 1edn1m z nejduležitějšich výrobců zemědělské techniky Traktor Bulldog se stal egendou

))

I neboť začala vyrábět

Pohyb po poli

s oz načením WD.

O pár let později přišli pánové Benz a Daimler na nápad využit takový motor jako zdroj pohonu

Pro většinu zemědělců byly tyto parní tahače nejen velice drahé, ale pro jejich potřebu zárove11

a sestrojili první automobil. Daimler hledal pro své motory stále další možnosti působení. Sestavil tak

předimenzované.

zdánlivě

Průkopníci

velké motorové pluhy

mimochodem motocykl a motorový člun, ale na ideu s traktorem nepřišel. V Německu po něm totiž nebyla poptávka.

v USA

Parní traktory měly vedle

značné

hmotnosti ještě další

nedostatek: jak se měly používat ve zvlněné prérii (Rolling Prairie) amerického Středozápadu, kde se téměř nevyskytují stromy, které by poskytovaly dřevo k topení? Pomoc přišla z „Good Old Germany". Tam totiž jistý Nikolaus Otto vynalezl čtyřdobý motor.

Froel ic h ův tra ktor Ve Spojených státech a v Kanadě tomu bylo jinak. První funkční traktor se spalovacím motorem zřejmě jako první sestavil John Froelich. Roku 1892 přišel s myšlenkou umístit motor na podvozek. Také firma Case s dlouhou tradicí začala záhy s výrobou traktoru, který byl známý pod

894 v

Otto Gas Engine

Works

er o

Deutze ))

išli pánové Benz a Daimler na

e •ažre stroJe

í motor jako zdroj pohonu :omobil. Daimler hledal pro své

s~ spalovacím

1ožnosti působení. Sestavil tak

lem motocykl a motorový člun, ale nepřišel.

V Německu po něm totiž

or m vyraběla íOKu

1894ve

e I americká

Otto Gas Engine

Works

dceřiná

1 ma něm

'e Spojených státech a v Kanadě

:k! 10

Deutze ))

rní funkční traktor se spalovacím o první sestavil John Froelich.

~yšlenkou umístit motor na

1a Case

s dlouhou tradicí začala

:oru, který byl známý pod

Přes řerren c,

lokomobily nebo tra.tar" bylo '110Ž'1e na;:>oJit

neJruznějš

přistroJe. O:orný kotou~ ťe"1en,ce) na moto·u byl s;,oJen koženym řemenern s otočným kotoučem ,ap ,slušném z~rí2en1. Otáč.vá s·la se převáděla na pracovní 'unkce

žací mlátičky nebo mlátičky ((

Hnací síla Up, up and away Traktory byly většinou považovány za vozidlo pro zemědělce, které má sloužit k obdělávání pole. To je ovšem jenom jedna z možností, jak se dá traktor využít. Velké oblibě se traktory například těšily u provozovatelů pouťových atrakcí. Silné tažné stroje dokázaly utáhnout maringotky, kde tito lidé žili nebo skladovali předměty na prodej. Sloužily také jako mobilní zdroje energie. V dobách, kdy na mnoha místech ještě neznali elektrické zásuvky, si lidé pomáhali hnací silou traktoru. Netočila se však jeho kola, ale řemenice pohánějící hnací řemen, který pak poskytoval energii generátoru osvětlení nebo nějaké pouťové atrakci. Na obrázku se občané státu ldaho výborně bavili na Ferrisově pouťovém kole. Můžeme si také všimnout počátků reklamy na plakátech.

co zní neobvykle, má přest _U. Tento koncern dnes

i návii a jeho historie je térr

války byla firma nucena vyrábět

, protože dodávJq, surovin fungo\'al)

,nún. Pro firmu Bolinder-Munktdl

liš těžká na to, aby vše zvládala sama vila firma Volvo, jeden ,kých podniků. Volvo bylo Goteborgu. Už v prvních letech

Jgramu zahrnuty také traktory. nder-Munktell a Volvo se datuje

I se rolnický traktor BM JO a dals1

,'olvo svého partnera odkoupilo. >Ivo BM.

M 33D vytvořil Valmet v roL 19 01 t aKlor s vykonem .:,7 ':, ko drauhkou Traktor 'l1Ě samos• ln zen všec Ko

.i re1at1vně

velkou

o• s výkoncM Ob

))

Ř E DM

Traktory n světadílecl

použ1vá jer př1bl 1 žne počtem

mil ony tra stroJŮ mdj'

Těsně

za ni

kde je evid industriali2 Pokud sec

ko1ik trakte

v menších·

S ohledem

VývoJ od ai během

pos

industrializ dosáhnout

a ochrany r

Tato kniha

vyná ezy pc o•og

af,e na ,.>bálce

redni st ana: Case H (ni), M1c'1ael Dorf nger (nu • np), C aas ;d' Zadn, strana; M,chae Dórflinger (r ), Cha lenger/,\GCO (1·0), Case IH (np) anz (Ll.), New Holland (up), ueere & Co, (u)

Naumann & Gobe Verlagsgese schatt mbH Emil-Hoffmann· Slrasse 1 D '50996 Kóln Autor· M ic11ae1 Dórflinger Ali r ghts rcser,ed W'l'.'\V.naumann-gcebe 1 de Translat,0r

Milada Burianová. 20 2 2017

Z něme•kého ori~i, ,álu D,» g•osse Buch der Traktore o, vydaneho nak adatelstvim Naumacn & Góbcl v l(o, se nad R·/r'em v roce L016 n;elozíla Mila:!a Burianová R.eaigova Vrat,sla·, Zykán Odp0vědra redaktorka Petra Dies·lerova

Technicky redak:or )av d )vorlk Počet stran 304 Vydala Euromedra Gr~ur, k

K ržn ~lub,, edic Universum.

Nádražní 30, l~O 00, ·, roce 20' 7 ako s•,ou 9088. publikaci Sa,bu ,notovilo fYPOSTUDIO. s r o., Praha Vydán d·uhe ,, te'.o úpravě pr·mi

zařízení a k

dominují? Indie nebo očekávat

l)BN 978-80-242·5810·2

Naše kn hy na trh dodavá Euromedia - knizni distribuce Nád•azni 32 1~0 00 Praha S Ze ena irka 800 103 203 Tel. 2% 5;611'

rax 296 516 L46 objec:navky·.:o . . euromed1a cz

Kr 0 y lze zakoup I v intern~tovém knihkupectví www kniznik lub.cz

tato kniha.